Je náhoda náhodná, nebo se jedná jen o jev ovlivňovaný tolika vstupy, že ho nedokážeme předvídat ?
Třeba hod kostkou je tak jednoduchý, že podle mne náhodný až tak moc není.
Sice nedovedu (rukou) hodit dopředu očekávaný výsledek, ale znát přesně tvar a složení hustoty kostky a parametry jejího pohybu, tak se dá její pád asi docela dobře namodelovat.
Nedávno jsem objevil na téma náhody tento zajímavý článek
http://www.oknavesmiru.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=150&Itemid=58
(stojí za to přečíst si víc článků z webu)
Stejně ale pořád na danou otázku neznám (pro mne) uspokojivou odpověď.
No tak na kvantové úrovni náhoda pokud vím existuje prakticky jistě. Nejenže platí Heisenbergův princip neurčitosti, ale bylo ukázáno že tento princip je velmi fundamentální: že dokonce neexistují žádné "skryté parametry" systému, jejichž výsledkem by byla ta zdánlivá náhodnost. Čili na kvantové úrovni myslím není co řešit, a navíc jevy na kvantové úrovni se vhodnými mechanismy velice rychle mohou přenést na makroskopická měřítka.
Co se týká házení kostkou: pokud s ní hodím rukou, tak s největší pravděpodobností výsledek nijak náhodný nebude. Ale, kdybych kostky zamíchal např. tak jak se to dělá při hře v kostky ... tak tam už bych si vsadil na to, že to bude opravdu velmi náhodné.
A pokud by navíc ta kostka byla vyrobena velice precizně, aby byla dokonale vyvážená a tato rovnováha nebyla narušena ani těmi "oky", a navíc by se s ní házelo pořádně (po předchozím "zamíchání") - pak v hodu kostkou nevidím problém.
Jinak, zda data jsou nebo nejsou náhodná lze otestovat relativně velice snadno, a je k tomu celá rozsáhlá sbírka statistických testů. Chi-kvadrat test je asi nejjednodušší z nich - a přitom už i tento vyloučil na 99.99% hladině významnosti že by ta data z té diody byla náhodná.
Možná se mýlím, ale pokud chápu dobře princip neurčitosti, nejde změrit najednou pozici a rychlost částice, protože samotným měřením se částice ovlivňuje.
Nevychází mi z toho ale to, že by částice tyto dvě veličiny naráz ve skutečnosti neměla a předpokládám, že nemožnost měření by neměla výpočtům vadit.
Opravte mne, pokud to tak není.
Interpretace Heisenbergova principu neurcitosti v klasicke fyzice je celkem osemetna a nemam odvahu se do ni poustet. Ale tak, jak se H.p.n. formuluje v kvantove mechanice, tak nerika nic jineho nez, ze pokud pripravite pokazdy stejny kvantovy stav a pak na nem budete merit polohu a hybnost (vzdycky znovu na tom puvodnim stavu), tak soucin kvadratickych odchylek polohy a hybnosti bude vetsi nez nejaka konstanta(nenulova,kladna). Jedna se tedy ciste o statisticke tvrzeni.
Jinak v kvantove mechanice castice skutecne nema zadnou presne definovanou polohu ani hybnost. Castice je reprezentovana vlnovou funkci, ktera v sobe obsahuje informace o statistickem rozdeleni polohy a hybnosti dane castice. Pri mereni pak dostaneme nejaky vysledek a pravdepodobnost, ze ho dostaneme, je dana prave temi rozdelenimi pravdepodobnosti.
Predpoklada se, ze ona nahodnost neni zpusobena pouze nedokonalosti naseho popisu sveta, ale ze ona nahodnost je skutecne fundamentalni vlastnosti sveta - takze vhodne pripraveny experiment (jako treba mereni spinu na castici ve "smisenem" stavu) umozni produkovat skutecne zcela nahodna data.