Vlákno názorů k článku Hardwarový generátor náhodných čísel aneb náhoda z atomů od anonym - Je náhoda náhodná, nebo se jedná jen o...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 12. 2010 2:54

    bez přezdívky

    Je náhoda náhodná, nebo se jedná jen o jev ovlivňovaný tolika vstupy, že ho nedokážeme předvídat ?

    Třeba hod kostkou je tak jednoduchý, že podle mne náhodný až tak moc není.
    Sice nedovedu (rukou) hodit dopředu očekávaný výsledek, ale znát přesně tvar a složení hustoty kostky a parametry jejího pohybu, tak se dá její pád asi docela dobře namodelovat.

    Nedávno jsem objevil na téma náhody tento zajímavý článek
    http://www.oknavesmiru.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=150&Itemid=58
    (stojí za to přečíst si víc článků z webu)

    Stejně ale pořád na danou otázku neznám (pro mne) uspokojivou odpověď.

  • 4. 12. 2010 13:15

    xmefik (neregistrovaný)

    No tak na kvantové úrovni náhoda pokud vím existuje prakticky jistě. Nejenže platí Heisenbergův princip neurčitosti, ale bylo ukázáno že tento princip je velmi fundamentální: že dokonce neexistují žádné "skryté parametry" systému, jejichž výsledkem by byla ta zdánlivá náhodnost. Čili na kvantové úrovni myslím není co řešit, a navíc jevy na kvantové úrovni se vhodnými mechanismy velice rychle mohou přenést na makroskopická měřítka.

    Co se týká házení kostkou: pokud s ní hodím rukou, tak s největší pravděpodobností výsledek nijak náhodný nebude. Ale, kdybych kostky zamíchal např. tak jak se to dělá při hře v kostky ... tak tam už bych si vsadil na to, že to bude opravdu velmi náhodné.

    A pokud by navíc ta kostka byla vyrobena velice precizně, aby byla dokonale vyvážená a tato rovnováha nebyla narušena ani těmi "oky", a navíc by se s ní házelo pořádně (po předchozím "zamíchání") - pak v hodu kostkou nevidím problém.

    Jinak, zda data jsou nebo nejsou náhodná lze otestovat relativně velice snadno, a je k tomu celá rozsáhlá sbírka statistických testů. Chi-kvadrat test je asi nejjednodušší z nich - a přitom už i tento vyloučil na 99.99% hladině významnosti že by ta data z té diody byla náhodná.

  • 5. 12. 2010 5:38

    bez přezdívky

    Možná se mýlím, ale pokud chápu dobře princip neurčitosti, nejde změrit najednou pozici a rychlost částice, protože samotným měřením se částice ovlivňuje.
    Nevychází mi z toho ale to, že by částice tyto dvě veličiny naráz ve skutečnosti neměla a předpokládám, že nemožnost měření by neměla výpočtům vadit.
    Opravte mne, pokud to tak není.

  • 5. 12. 2010 19:00

    Chuta (neregistrovaný)

    Interpretace Heisenbergova principu neurcitosti v klasicke fyzice je celkem osemetna a nemam odvahu se do ni poustet. Ale tak, jak se H.p.n. formuluje v kvantove mechanice, tak nerika nic jineho nez, ze pokud pripravite pokazdy stejny kvantovy stav a pak na nem budete merit polohu a hybnost (vzdycky znovu na tom puvodnim stavu), tak soucin kvadratickych odchylek polohy a hybnosti bude vetsi nez nejaka konstanta(nenu­lova,kladna). Jedna se tedy ciste o statisticke tvrzeni.
    Jinak v kvantove mechanice castice skutecne nema zadnou presne definovanou polohu ani hybnost. Castice je reprezentovana vlnovou funkci, ktera v sobe obsahuje informace o statistickem rozdeleni polohy a hybnosti dane castice. Pri mereni pak dostaneme nejaky vysledek a pravdepodobnost, ze ho dostaneme, je dana prave temi rozdelenimi pravdepodobnosti.
    Predpoklada se, ze ona nahodnost neni zpusobena pouze nedokonalosti naseho popisu sveta, ale ze ona nahodnost je skutecne fundamentalni vlastnosti sveta - takze vhodne pripraveny experiment (jako treba mereni spinu na castici ve "smisenem" stavu) umozni produkovat skutecne zcela nahodna data.

  • 5. 12. 2010 23:50

    Michal Kára (neregistrovaný)

    IMHO není potřeba nic tak složitého, postačí Geiger-Müllerův počítač a dostatečně radioaktivní vzorek. Radioaktivní rozpad je náhodný, respektive se střední četností danou určitými parametry, odchylka od tohoto středu je opravdu náhodná.