Jednou z prvních komerčních verzí odvozených od v6/v7 byla verze pro čip Intel 8086. Jednalo se o Xenix2 od Microsoftu a The Santa Cruz Operation (SCO) v roce 1979. Tato Xenix větev má poměrně dlouhé trvání a časem (1989) se rozdělí na SCO Unix a Trusted Xenix.
Verze 8 obsahovala mimo jiné editor „vi“ (Bill Joy), curses (Ken Arnold) a termcap (opět Bill Joy), vše bylo portováno z univerzitní BSD větve.
Pod vedením Roberta Fabry byla založena Computer Systems Research Group (CSRG), která pro své klienty pocházející z prostředí akademických a armádních institucí a několika komerčních firem pracovala na podpoře Unixu. Skupina CSRG stála například u zrodu protokolu TCP/IP využitelného u BSD distribucí.
Po roce 1984 se AT&T rozdělilo na část komunikační a na část věnující se počítačům a založilo AT&T Computer Systems. Tím výrazněji vstoupilo do světa počítačového obchodu a začalo prodávat asi nejslavnější verzi Unixu nazvanou „Unix System V“. K této verzi se také váže vznik dokumentů SVID (System V Interface Definition) snažících se o určitou standardizaci rozhraní systému.
Protože se okolo Unixu rozproudil čilý obchod, stávala se původní větev systému nedostupná pro univerzity. To se naštěstí pokusil vyřešit prof. Tanenbaum a založil projekt Minix, později velmi důležitý pro Linux.
V roce 1989 byla skupina USG, založená v roce 1973, přeformována do Unix Software Operation (USO), v téže době byly v Bell Labs založeny Unix System Laboratories a v roce 1990 došlo k sloučení všech skupin uvnitř Bellu do této skupiny. V roce 1988 založili AT&T a Sun Microsystems ve snaze o unifikaci systému a sjednocení vlastností Open Systems Foundation (OSF). Bohužel to nebyla jediná snaha o sjednocení, naprosto separátně vznikla i další skupina Unix International. O tomto období se hovoří jako o válce Unixu, protože každá ze skupin produkovala vlastní standardy.
Významnou roli ve standardizaci sehrála také evropská skupina X/OPEN založená roku 1984 a vydávající „X/OPEN Portability Guide“, které se do určité míry shoduje s SVID.
Standardizační proces dosáhl svého „finále“ v roce 1988, kdy byla sepsána obecná norma POSIX (od IEEE – Institute of Electrical Electronic Egineers, USA) s číslem 1003.1.
Co se týká jména „Unix“, začalo v roce 1993 „cestovat“ od AT&T, až nakonec skončilo u Novell Corporation. Bell Labs dnes patří pod Lucent Technologies.
Vývoj hlavní větve Unixu
rok | označení verze | poznámky |
---|---|---|
1965 | Multics | |
1969, září | Unix | DEC PDP-7 |
1971, 3. listopadu | Version 1 | DEC PDP-11/20, Assembler |
1972, 12. červena | Version 2 | již 10 instalací (uvnitř Bell Labs) |
1973, únor | Version 3 | roury, již 16 instalací |
1973, listopad | Version 4 | napsána v C, již 30 instalací |
1974, červen | Version 5 | již 50 instalací |
1975, květen | Version 6 | port na DEC VAX, přechod na univerzity |
1978, leden | Version 7 | univerzity a CSRG (základ pro System V) |
1981 | System III | komerční subjekty |
1983 | System V, Release 1 | komerční subjekty |
1984 | System V, Release 2 | komerční subjekty |
1985, únor | Version 8 | univerzity a CSRG, vychází s BSD 4.1 |
1986, září | Version 9 | univerzity a CSRG |
1989, říjen | Version 10 | univerzity a CSRG |
Ostatní významné větve Unixu
poč. rok | jméno | odvozeno od | poznámky |
---|---|---|---|
1978, 9. března | 1BSD | Version 6 | univerzitní větev |
1980, 25. dubna | Xenix OS | Version 7 | Microsoft + SCO |
1982, únor | SunOS | 4.1BSD | Sun Microsystems |
1981–82 | HP-UX | System III | Hewlett-Packard |
(přibližně) 1984 | Minix | Version 7 | prof. Tanenbaum |
1985 | Mach | 4.2BSD | |
(přibližně) 1985 | MIPS OS | 4.2BSD | |
1986, 1. ledna | AIX | System V (2) | IBM |
1986 | Plan 9 | Version 9 | |
(přibližně) 1987 | IRIX | MIPS OS | SGI |
1988, 12. října | NeXSTEP | 4.2BSD+Mach | |
1989 | SCO Unix | SCO Xenix | |
1990 | OSF/1 | 4.3BSD+Mach+System V | Digital |
1990, listopad | Solaris | SunOS 4.1.1=Solaris 1 | Sun |
1991, 7. května | Hurd | Mach | GNU |
1991, 1. srpna | Linux | Minix | Linus Torvalds |
1992 | Unix Ware | System V (4.2) | |
1993, prosinec | FreeBSD | BSD (NetBSD, 386 BSD, …) | |
1995, říjen | OpenBSD | NetBSD | |
1995 | Digital Unix | OSF/1 | Digital |
1999 | MacOS X Server | Rapsody, SCO Unix | |
1999 | Tru64Unix | Digital Unix | Digital |
Unix je významný i v oblastech, které se ho přímo nedotýkají. Bez tohoto systému by dnes jen obtížně existoval multitasking, sítě, jeden z nejpoužívanějších programovacích jazyků C, a i jiné OS tak, jak je známe (MacOS, Windows apod.).
Zde je několik „otců“ Unixu, lidí, kteří více než kdo jiný změnili software v uplynulých padesáti letech:
Ken Thompson – hlavní hnací síla při práci na Unixu v Bell Labs.
Dennis Ritchie – člen týmu v Bell Labs, autor jazyka C. Narozen 1941 v Bronxville stát New York. V roce 1968 doktorát na Harvard University. V Bell Labs je od roku 1967. Dnes pracuje jako manager týmu zabývajícího se distribuovanými systémy (Plan 9, Inferno).
Brian Kernighan – člen týmu v Bell Labs, podílel se na tvorbě jazyků C a awk, vymyslel název Unix.
Bill Joy – vůdčí postava univerzitního vývoje na Berkeley (BSD), autor editoru „vi“. Později přešel k Sun Microsystems.
A jak že vypadal ten slavný počítač PDP-11 a Ken a Ritchie v roce 1972:
Poslední počítače série PDP-11 se vyráběly až do roku 1990, a to s modemem a 4MB RAM. A kdo si myslí, že tyto stroje jsou mrtvé, ať se podívá na www.ebay.com a na to, jak se s komponenty pro tento stroj obchoduje :-)
Pro ty, co by rádi poznali historii Unixu naprosto důkladně, je tu dobrá zpráva, existuje organizace „The Unix Heritage Society“, kde je možné najít veřejně přístupné archivy z období PDP-11, DEC VAX a 4BSD a jiné. Od 13. května 2000 firma SCO opatřila zdrojový kód free licencí. Na webu The Unix Heritage Society lze najít i návod, jak na DEC PDP-11 nainstalovat Unix. Pokud máte raději Linux a novější hardware, je pro vás určen projekt VAX-linux.
Reference
Computing Sciences Research Center
Dennis M. Ritchie, The Evolution of the Unix Time-sharing System
Závěrem
Doufám, že se vám tato krátká exkurze do dlouhé a bohaté historie UNIXu líbila. A pokud se rozhodnete vnořit se do tématu hlouběji, jistě nepohrdnete malou pomůckou – velmi podrobným stromem vývoje un*xů.