K tisku z Calamusu na laserové tiskárny bych jen dodal, že jsem normálně tiskl na nějakou HP laserovku, aniž bych řešil jakékoliv potíže. Když jsem v práci nebyl schopen na PC v PageMakeru něco zrealizovat, tak jsem si přinesl své ST, udělal co bylo potřeba (v Calamusu šlo skutečně dělat neuvěřitelné věci - dokonce se dal nastavit třeba úhel sklonu falešné kurzívy apod.) a normálně vytiskl na laserovce. Vzhledem k pojetí renderingu výstupu v Calamusu, který používal tentýž algoritmus pro vykreslování na obrazovku i na tiskárnu a zároveň umožňoval libovolné percentuální zvětšení pohledu na dokument, bylo možno zvolit takové zvětšení, že si člověk mohl prohlédnout na obrazovce každý bod následně vytištěný laserovkou (seděl každý pixel na obrazovce s bodem vytištěným tiskárnou). Pro srovnání - PageMaker v té době měl přiblížení na 100, 200 a tuším ještě 400%. Nic mezi tím. A pro tisk musely být připraveny fonty v bitmapové podobě pro každý řez a bodovou velikost a to pro danou tiskárnu - úplná pakárna. Mimo to se text zalamoval "v závislosti na rosném bodu a tlaku" - např. v různém přiblížení pohledu na tentýž dokument se text ukázal jinak zalomený a na tiskárně vyjel ještě jinak. Mimo to WYSIWYG byl v PageMakeru realizován jako WYSIWYNG (to N znamená NEVER) - člověk měl jen přibližnou představu o layoutu, ale konkrétní podoba výsledku byla mnohdy zcela jiná.
O PM u článku o GUI starých mašin a Calamusu píšu jen proto, aby bylo zřejmé, že Calamus byl v DTP v dané době v úplně jiné lize, než svět PC. (Ventura byla dobrá, ale tak na velké knihy, ne časopisy, letáky apod. Profi řešení typu 3B-2 přišla až chvíli po té, stejně jako Xpress na Macu apod.)
Ta HP laserovka ale mela vlastni pamet ze? Potom to samozrejme neni az tak velky problem, protoze se muze RIPovat primo na laserovku. V pripade te tiskarny od Atari - to byl v podstate velmi jednoduchy stroj (mozna jeste jednodussi nez dnesni GDI tiskarny :-), kteremu se musel obrazek dopredu prechroustat a Atari 1040ST v zakladni sestave na to proste nemelo dostatek RAM.
"v závislosti na rosném bodu a tlaku" - hehe, to me pripomelo zkusenosti s osvitem, tak se taky dalo znicit materialu za desetitisice, protoze vysledny PostScript nebylo kde otestovat :-) [uz jen kvuli odlisnym fontum]
Dovolim si nesuhlasit s textom:
"Povšimněte si, že na klávesnici je klávesa Control umístěna nalevo od klávesy A, což je pro běžnou práci s počítačem (například při editaci textu) praktičtější než umístění v dolní řadě kláves."
Skuste si polozit malicek lavej ruky na Ctrl, ostatne tri prsty na najpouzivanejsie kombinacie (klavesy X, C, V). Zistite, ze poloha Ctrl v mieste vedla A je malo vhodna. Teda aspon ja nemam malicek o dva centimetre dlhsi ako ostatne prsty...
Ale je mozne, ze na Atari sa vyuzivali ine kombinacie klaves.
Zakladni poloha prstu prece neni na X-C-V ale o jednu radu klaves vyse ne? Takovy WordStar se s CTRL vedle A dal ovladat krasne vsemi deseti, mj. i proto, ze se nemuselo prehmatavat na kurzorove klavesy - vsechny zkratky byly pres CTRL+pismeno, CTRL+Q pismeno a CTRL+K pismeno, takze idealni :-)
Prave s prechodem na AT klavesnici (F-klavesy nahore, samostatny numericky blok atd., CTRL nekde silene dole) se kouzlo WordStaru vytratilo.
Aha, uz jsem pochopil, vy myslite zkratky CTRL+X, CTRL+C, CTRL+V, no pro bloky se to lisilo podle softwaru, ostatne stejne jako na PC.
Jeste dodam neco z wiki:
Because on older keyboards the Control key was located on the left of the keyboard, some people remap the keys to exchange Control and Caps Lock, finding the traditional location more ***ergonomic*** for using programs benefiting from use of the Control key. This is sometimes called a "Unix" layout. Keyboards from Sun Microsystems came in two layouts; Unix and PC-style, with the Unix layout having the traditional placing of the Control key and other keys.[1] The OLPC XO-1 keyboard also has the Control key in this location. Keyboards for different computer systems with this placement of the Control key are also sold as extra peripherals, see for example the Happy Hacking Keyboard. After the Mac OS became a Unix based OS, a keyboard-preference setting was added specifically to address this need.
Já si dovolím nesouhlasit s Tebou. Přirozená poloha rukou na klávesnici je s lokty od sebe, takže Ctrl+Z, Ctrl+X atd. se nakonec mačkají docela dobře. Pak jsou zkratky S písmeny Q, W, E , A, T, ve druhé řadě pak A, S, D, F, G, které se z malíčkem na nynějším Caps Locku mačkají velmi příjemně.
A co je hlavní, nezbední kolegové mají problém ovládat můj počítač.
Malíček si mrzačit nemusíš, já Control mačkám hranou levé ruky, a navíc používám i spoustu jiných kombinací, například Ctrl+Del/Shift+Ins (mě ty XCV nějak nesednou do ruky), nebo Ctrl+šipky... A pokud nepíšu, tak mám pravou ruku nejčastěji na kurzorových šipkách (hlavně ne na myši :-D), takže odtamtud zase dosáhnu na Ctrl snadno pravým palcem. Jde o zvyk, na místě CapsLocku bych se do něj asi ze začátku hůř trefoval, i když tam by mě osobně také vyhovoval víc.
jj, hranou ruky jde CTRL zmacknout, tedy pokud se nejedna o klavesnici, jejiz vyrobce mel "genialni" napad s tim, ze nalevo od CTRL da jeste klavesu "Fn" nebo neco podobneho - stejni vyrobci ostatne s oblibou zmensuji SHIFTy :-( Jeste jsem mel klavesnici s velkym DELem, to je tusim "vynalez" M$, tu jsem musel vymenit, protoze taky mam rad zkratky Ctrl|Shift+Ins|Del, to jeste z dob DOSu ;-)
Taky to bohuzel dobre nefunguje u notebookovych klavesnic jejichz klavesy maji maly zdvih.
Jako vzdy velmi pekny clanek - diky moc.
Vsiml jsem si, ze TOS+GEM umel obsluhovat menu aplikace z hlavniho okna (plochy), misto z okna aplikace. To me celkem zarazilo, protoze jsem mel za to, ze tohle byl vynalez Apple, a ono uz to bylo na starych dobrych Atarkach...
Podobnou funkcnost se dalo nastavit i v KDE 3.x (ve ctverkove rade jsem to zatim nenasel) a me se to zhodilo ve chvily kdy jsem potreboval pracovat s vice programy na jedne plose naraz. Blby na tom v soucasne dobe je to, ze aby to fungovalo musi to podporovat konkretni framework (takze pokud jsem mel na plose treba programy z Gnome/GTK tak jsem mel proste smulu :-( ) Coz je celkem skoda, uvital bych takovou funkcnost treba u modernich dlazdicovych WM...