Díky za úspěšné dotažení případu do konce.
Spamer byl v tomto případě skutečně malá ryba, ale i tak je dobře, že dostal přes prsty a vzal si z toho (snad) ponaučení. Jeho provinění se dá při přimhouření oka ještě omluvit, případ řešit domluvou a uzavřít slibem, že už to nikdy neudělá (na rozdíl od jiných otrapů, kteří by zasloužili přinejmenším hodně tučnou pokutu).
Co mne ale mrzí víc je přístup ING a jejich pojetí „marketingu“. Pro úplnost přikládám citace mého dopisování s tímto ústavem.
první e-mail:
Dobrý den,
někdo z vašich klientů nebo partnerů (kód 4271089) spamuje diskusní fóra viz níže připojená ukázka.
Věřím, že za tímto spamem nestojí přímo vaše společnost a že to daná osoba dělá sama od sebe.
Ale přesto byste se měli starat o to, aby takové „doporučování“ probíhalo v souladu netiketou a neobtěžovalo ostatní uživatele Internetu.
Za vhodné považuji např. když vás někdo doporučí na svém osobním blogu, kde si to přečte jen ten, koho to zajímá, ale zahnojovat takovou reklamou veřejná diskusní fóra považuji za nepřijatelné a nevrhá to dobré světlo ani na vás, když si nedokážete zajistit pořádek mezi „svými lidmi“ (např. tím, že podmíníte vyplácení provizí slušným chováním a neobtěžováním ostatních uživatelů).
S pozdravem,
Ing. František Kučera
druhý e-mail:
Dne 10.11.2011 20:52, klient1@ing.cz napsal(a):
> > Je nám líto, ale pokud některý z našich stávajících klientů nabízí
> > tuto možnost přes internetová fóra, pak i když toto jednání nemusí
> > banka schvalovat, tak nemůžeme ovlivnit jednání svých klientů v těchto
> > veřejných diskuzích.
Jenže touhle pasivitou a tím, že jste předem nenastavili jasná pravidla,
jak ta propagace může vypadat, ty spamery podporujete. A po téhle vaší
reakci to ve mně budí podezření, že vám to tak vlastně vyhovuje –
spamovat se bude, vy za to odpovědnost před zákonem nenesete, ale
reklamu vám to dělá.
Už se tím nechci víc zabývat, takže to třeba nechte být. Ale pokud by
vás přeci jen zajímal můj názor: tohle je marketing na úrovni pokoutného
prodavače nějakého šmejdu, ne marketing na úrovni banky, což by měla být
seriózní instituce.
S pozdravem,
Ing. František Kučera
odpověď od ING už nepřišla
A co ta banka ma take delat? Z vaseho mailu nelze dokazat, ze to poslal dany klient, pouze predpokladat, ze to mohl byt on. Mohl to ale byt kdokoliv, kdo zna jeho klientske cislo a chce delat potize nebo nekdo, kdo si to cislo zrovna dobre vymyslel.
Kdyby to fungovalo tak, jak si predstavujete, mohl by nekdo take napsat, ze se chysta vyhodit do povetri budnik na kostata v parlamentu, podepsat to Franta Kučera a vas by prisli zavrit.
Ono by bohatě stačilo, kdyby v podmínkách měli stanovené, jakým způsobem se propagovat může (např. osobní doporučení kamarádům, vlastní blog) a jakým ne (spamování cizích lidí e-mailem nebo veřejných diskusních fór) a pohrozit tím, že klient přijde o všechny provize (třeba i zpětně), pokud se prokáže, že pravidla porušil.
To by většinu spamerů odradilo a taková marketingovou kampaň by byla z etického hlediska v pořádku. Ta současná podle mého v pořádku není, protože se banka chová alibisticky, sama sice nespamuje, ale motivuje k tomu klienty a podporuje je v obtěžování ostatních uživatelů Internetu.
Ted uz nic delat nemohou - jen drzet pokrovou tvar.
Ale pokud stovka lidi do ING napise neco ve smyslu "upozornuji vas, ze negativne vnimam, ze si reklamu delate tim, ze podnecujete lidi k obtezovani ostatnich a zohlednim sve rozladeni az budu priste vybirat svoji banku" tak podobnou reklamni kampan priste prinejmensim zvazi.
To je uplne jedno, ta banka na vas mejl reagovat nemuze. Nedokazal jste, ze spam poslal dotycny majitel klientskeho cisla. Mohl byste si snad nejak vynutit policejni vysetrovani, kde by banka byla nucena vydat udaje o klientovi daneho cisla a policajti by se mohli pokusit dokazat, ze to oravdu poslal on. Ale jdete s timhle na policajty. Uvidie, jak vas rychle poslou do zakonceni zazivaciho traktu. BTW, s timhle pristupem by policie za chvili vysetrovala, kdoze to plivnul na rohozku nebo kdoze to zahodil v parku ohryzek. A z vysetrovani uz bychom se nevyhrabali.
Vyjmenování konkrétních způsobů, jak ne, v případě, že tyto způsoby jsou samy o sobě nelegální, považuji za "přeurčení", jehož nejsem příznivcem. (To je podobné jako ty alibistické návody pro blbce, třeba že mikrovlnka se nemá používat k sušení koček ap.) Jestliže jsou tyto způsoby nezákonné, je zbytečné, aby je banka ještě jednou zakazovala. Smysl by mohlo mít, kdyby napsala, že kdo použije nezákonný způsob propagace (není třeba žádná bližší specifikace toho způsobu), přijde o provizi.
"Preuceni" je to jen pro toho, kdo uz vec vi. Jisteze plati fikce, ze vsichni zakony znaji, ale soucasne vsichni vedi, ze realne to pravda neni. A navic, tady zdaleka nejde o zakony.
Takovy nepatricny prispevek totiz nepopudi jen proti tomu, kdo ho umistil, ale do urcite miry i proti tomu, kdo je "v pozadi". I tady v prispevcich zaznelo, ze za obtezovani neprimo muze ING.
Je irelevantni vest filosoficke debaty jestli je spravne nebo nespravne ji mit za odpovednou. Smyslem reklamni kampane je klienty ziskat, nikoliv si vytvorit nepratele, takze rozhodujici je, jak zapusobi na lidi. Vycitat rozladenym lidem, ze jsou rozladeni neopravnene uz situaci nezachrani.
ING by se logicky mela chtit ve vlastnim zajmu vyhnout situacim, kdy bude jejich kampan kontraproduktivni, a protoze se da ocekavat, ze financne motivovani klienti budou mit tendenci tou reklamou obtezovat, nebylo by na nejakem tom pouceni nic nepatricneho.
Jen pro přesnost - napsal jsem přeurčení, nikoli přeučení.
Tedy něco jako soustava čtyř rovnic o třech neznámých. :-)
Jinak s příspěvkem v podstatě souhlasím, i když je zčásti o něčem jiném, než jsem psal.
Reagoval jsem na příspěvek F.K., ve kterém navrhuje zařadit do pravidel velmi podrobně, co se konkrétně nesmí (spamování cizích lidí e-mailem nebo veřejných diskusních fór). Můj názor byl, že takováto podrobnost je přehnaná a zbytečná. (Pokud má mít soustava řešení, nemůže čtvrtá rovnice - pravidla banky - přinášet nic nového.) Vzhledem k tomu, že výčet zakázaných jednání navíc nemůže být nikdy úplný, omezil bych se v pravidlech v nejlepším případě na obecný termín obtěžování".
V podstatě souhlas, akorát je třeba myslet, s jakým „materiálem“ tam budeš pracovat – ti lidé pravděpodobně nebudou mít právnické ani IT vzdělání (ano, neznalost neomlouvá, ale…), navíc jejich úsudek bude ovlivněn vidinou provize (tudíž budou mít tendenci udělat co nejvíc „doporučení“ kde to jen jde). A druhá věc je, že zdaleka ne vše, co je neetické, je i nelegální (nebo to třeba nelegální je, ale ty jednotlivé případy můžou být pod rozlišovací schopností úřadů). Obecně: ne každá legální reklamní kampaň je i etická a dělá dobré jméno té firmě.
Z těchto důvodů mi přijde lepší, tu smlouvu formulovat ve smyslu: provize dostanete jen tehdy, když neporušíte zákon (což se týká zejména spamování diskusních fór a obtěžování ostatních uživatelů) – tzn. demonstrativní nikoli taxativní výčet. Nebo to nedávat do smlouvy (tu stejně hodně klientů číst nebude, bohužel), ale alespoň to dát třeba do letáčku nebo na nějakou informační www stránku k téhle kampani a tam dát příklady, co je OK a co už ne.
Je zajímavé, jak velké firmy občas do manuálů cpou úplné banality (typu „nestrkejte prsty do zásuvky“ nebo „neponořujte spotřebič do vody, zkratuje se to“) a jindy naopak na ne zcela banální rady/varování „zapomínají“ – někdy asi záměrně, protože se jim hodí, když zákazník poruší zákon nebo udělá něco špatně.