By me vazne zajimalo jestli ty posRanci v posRanecke snemovne delaji neco uzitecneho. Krom toho, ze sem-tam zvednou ruku, mnohdy bez nejmensiho tuseni pro jakou vec, tvori nam zakony, ktere jsou plne definici typu "primerene", "odpovidajici", "umerne", ..., ktere se daji VZDY vylozit po svem. Ty zakony v podstate chrani jen toho, kdo ma vetsi pravomoce, postaveni nebo tucnejsi konto. A k cemu teda nam jsou zakony, ktere jsou natolik nepresne a ktere se daji otocit potrebnym smerem pouhym tvrzenim: "Myslime si ze nase jednani bylo primerene, odpovidajici nebo umerne okolnostem"...?
Zakony nejsou a ani nemohou byt manualy. Vetsina legislativniho prujmu, ktery pomalu ale jiste likviduje pravni rad je prave zpusobena tim ze si nekdo mysli, ze do zakona co nejpresneji napise co si mysli, ze by meli lide delat.
Bohuzel slovy se neda popsat vse co muze v zivote nastat. Vysledkem jsou necitelne zakony, ktere obsahuji logicke chyby. Zakon by mel jen stanovit nejake zasady, podle ktere zakonodarce povazuje za spravne.
V praxi by pak nekdo nejak jednal tak jak si zakon chape. Pod pojmem "chape zakon" rozumim to, ze zakonodarce ma nejaky zamer a snazi se to slovy popsat. Ten kdo zakon aplikuje by se snazil z tech slov zamer zakonodarce pochopit a ridit se jim. To zda zakon pochopil dobre nebo spatne by v pripade sporu resil soud. Co je a coneni primerene by rikal soudce.
Bohuzel v dnesni praxi se nehleda smysl zakonu, ale ruznymi ucelove sestavenymi uvahami nad slovy, kterymi je zakon napsan, se lide snazi zduvodni sve jednani v rozporu se zakonem. A pravnici (soudy) misto aby zkoumaly logiku zakona, tak zkoumaji zda zminene konstrukce nad slovicky jsou dostatecne verohodne. Tento zhoubny proces zasel jiz tak daeko, ze rada zakonu jiz ma svoji vnitrni logiku znacne narusenou a jsou vytvoreny pouze jako shluk slovicek. Tolik teorie.
V pripade zabaveni servru si policie mysli, ze jedna opravnene. Pokud to prehnala, tak by to mel soud hrave napravit. Jenze soudy jsou prilis zchromle instituce aby sly v praxi pouzit. Statu to nevadi, ma jednodussi praci a obcane mohou akorat tise nadavat.
No ono soud třeba i časem (kolikrát i rychle) řekne, že to bylo v rozporu se zákonem. Policejní prezident, ministr financí nebo nějaký jiný nařízený pak ale prohlásí, že on je jiného názoru a že dotyčného nepotrestá. Soudy soudí a státní správa se jim směje. Za nedodržení soudního nařízení totiž úředníkovi nehrozí žádný postih.
