V první řadě je na místě zopakovat, že se u našeho průzkumu jednalo o webhosting, tedy nikoli o VPS ani o dedikované servery… VPS a vlastní server je jiná liga. V anketě jste často zmiňovali právě VPS a vlastní servery, jako výhody jste nejčastěji psali „plná kontrola“ apod., ale znovu připomínám: Vlastní server, byť virtuální, je jiná liga. Šlo nám právě o služby webhostingové, tedy takové, kde se zákazník nemusí starat o nastavení systému, serveru apod. a má „pouze“ vyhrazený prostor někde na fyzickém stroji a k tomu „LAMP server“.
Pro velkou část, možná i pro většinu klientů, je takové řešení dostačující. Nepotřebují nutně vlastní VPS a svobodu, kterou by tím získali (potřebují ji?) zase více než krvavě zaplatí tím, že musí sehnat člověka, který se bude o server starat (na Rootu snad není potřeba zdůrazňovat, že běh webového serveru není „nainstalujeme balíčky a dalších pět let na to nesáhneme“).
Jaké vlastnosti tedy považují čtenáři Roota za důležité? Pojďme se podívat na výsledky ankety (jsou veřejně přístupné jako tabulka s odpověďmi).
Hostovat v ČR?
Ano, má smysl hostovat v ČR, u české společnosti, na serverech, umístěných v ČR – 92 procent respondentů hovoří jasně pro. Přitom podpora v češtině není rozhodující (pouze pro 23 procent je to nutnost). Dvě pětiny rovnou říkají, že jim je jedno, jestli podpora komunikuje v češtině.
Dvě třetiny zákazníků nakoupí raději v ČR – pro malou část z nich je to nutnost (potřebují nebo chtějí mít českého dodavatele služeb), zbytek prostě jen rád dá utržit české firmě. Třetina přiznala, že hledí spíš na poměr cena / výkon a neřeší, zda nakupují v ČR či zahraničí.
Výsledky jsou tedy pro české hostingové společnosti povzbudivé. Otázka je, zda a jak dokážou s chutí zákazníků naložit a zda jí umí vyjít vstříc i svou nabídkou.
Co tedy čtenáři Roota považují za podstatné, a bez čeho by se obešli? Vyjdeme z převahy odpovědí „velmi ocením / killer feature“ na straně jedné, a „neocením / využil bych jen velmi zřídka“ na straně druhé.
Nezajímá…
Poměrně nepřekvapivé je umístění technologií WebDAV a SSI v téhle kategorii. SSI je relikt z dob, kdy skriptování na straně serveru nebylo běžné, muselo se řešit pomocí CGI skriptů, ale přitom na spoustu úkolů stačil nějaký ekvivalent pro include. Celkem 38 procent respondentů to vůbec neocení, 25 procent jen zřídka, za důležité to považuje 18 % respondentů. WebDAV je zase způsob, jak pomocí webových technologií (konkrétně HTTP) zpřístupnit vzdálený souborový systém. Možnost namapování vzdáleného FS přes WebDAV existuje snad ve všech systémech, ovšem situace, kdy protistrana nabízí právě WebDAV pro připojení souboru, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Zájem o WebDAV vyjádřilo pouhých 10 % respondentů (8 velmi ocení, pro 2 je to „killer feature“), 46 % bylo pro „neocením“, 28 prohlásilo „jen velmi zřídka“.
Podobnou „křivku zájmu“ měla i možnost účtování po kratších intervalech, než je obvyklý rok či měsíc. O něco větší zájem by byl o instalaci software jedním kliknutím, ale spíš na úrovni „možná by mi to usnadnilo práci, ale není to důležité“ – podobný výsledek měla i otázka na standardní ovládací rozhraní (např. cPanel či Plesk).
Zajímavý byl „nezájem“ o skriptovací jazyky. Perl a Ruby je nezajímavý pro 77, resp. 79 procent respondentů. Node.js neocení 70 %, Python 66 %. Naopak Python vyžaduje 21 %, Node 15 %, Perl a Ruby pak shodně 12 %. Pravděpodobné vysvětlení je, že pokud někdo má projekt v některém z těchto jazyků, zváží vlastní server.
Možnost deploymentu balíčkovacím systémem také nevzbudila žádné frenetické nadšení.
Bylo by hezké mít…
Uprostřed pomyslného žebříčku služeb se ocitly možnosti jako „jiný server než Apache“ (tak půl na půl) nebo možnost platit za spotřebované prostředky (Pay-as-you-go).
V této oblasti se ocitly i obě „nestandardní“ databáze, jak PostgreSQL, tak SQLite. O něco větší zájem vyjádřili respondenti u PostgreSQL, SQLite neokouzlila.
Respondenti rovněž považují za příjemné mít k dispozici cURL a ImageMagick. Není divu, každý alespoň trošku náročnější webový projekt potřebuje stahovat obsah a pracovat s obrázky. Velká část respondentů by ocenila i možnost deploymentu Gitem či Mercurialem.
Musíme mít!
SSH konzoli – samozřejmě nejde o rootovský přístup k serveru, jak naznačoval kdosi v diskusi, ale o základní přístup, použitelný jednak ke kopírování souborů (scp/sftp), ale třeba i k vykonání některých elementárních adminských činností, jako například aktualizace redakčního systému – je mnohem rychlejší nahrát .tar.gz soubor a pomocí taru jej rozbalit během několika sekund přímo v cílové složce, než pomocí FTP kopírovat leckdy několik set či tisíc souborů a odstavit tak server často i na delší dobu.
Více domén k jednomu účtu – ale vážně, vzpamatujte se, hostéři! Je to elementární věc, tak to nabídněte a přestaňte se tvářit, že jde o něco extra. Nejde a není. A když už to budete dělat, tak, jak poznamenal jeden čtenář v diskusi, to udělejte rozumně, pomocí podadresářů a logické struktury, a nespoléhejte na přehazování pomocí .htaccess
.
Možnost platit za služby kartou by měla být samozřejmostí. A když ne kartou, tak alespoň jednoduchým a rychlým převodem. Nikdo nebude čekat, až mu hostér pošle poštou vytisknutou fakturu nebo složenku za služby. Kreditní systém je fajn a částečně to nahradí, ale stejně… Zaplatit službu okamžitě je velmi příjemné. Do hodiny stále dobré. Do druhého dne ještě přijatelné. Cokoli, co trvá delší dobu, je velké mínus.
Možnost nakoupit odděleně hosting a mailové schránky je rozumný požadavek – v době, kdy lze k doméně pořídit hostované mailové řešení typu Office365 nebo GMail není 100 hostovaných mailboxů s nějakým RoundCube rozhraním žádná hitparáda, nemluvě o problematické migraci. Tak proč nenechat mail zvlášť a webhosting zvlášť?
„Neomezené“ služby – jasně, nikdy nejsou neomezené, vždy je to „neomezené za předpokladu, že…“, ale ty předpoklady jsou pro většinu zákazníků stejně tak daleko, že nemají za běžného provozu šanci překročit limity a pocítit omezení. Každopádně sdělení je jasné: nechceme počítat, jestli máme mít 2000 MB nebo 10 GB, chceme prostě „prostor“ – a ideálně platit za to, kolik reálně spotřebujeme…
Vlastní IP adresa a IPv6 – IPv6 by většina „rozhodně využila“, vlastní IP považuje třetina za velmi užitečnou věc, třetina za „must have“.
Víc FTP účtů je featura, co zas tolik nestojí, a přitom by ji chtěla rovná polovina respondentů a dalším 19 procentům by usnadnila práci.
Cron je snad už samozřejmou výbavou každého hostingu. Měl by být, protože se bez něj obejde pouhých 11 % respondentů, 42 % jej naopak striktně vyžaduje.
SSL certifikáty by měl rozumný hostér nabízet, nebo jim alespoň nebránit.
Plně funkční .htaccess a mod_rewrite je pro nadpoloviční většinu respondentů „killer feature“, a je tak jakýmsi vítězem této kategorie. Asi nemá smysl rozebírat důvody, tak jen apelujeme na hostingy: Opravdu! Bez toho jsou vaše služby na nic!
Jak jsou na tom české hostingy?
V diskusi i v anketě se objevovaly další tipy a poznámky – leckdy ne zrovna lichotivé. Čtenářům vadila například nabídka „pouze FTP“ (ani ne SFTP, natož pokročilejší metody deploymentu), leckdy podivné samo-domo vytvořené rozhraní pro správu, poplatky za kdeco (vytvoření nové databáze, migraci na vyšší tarif apod.), nepříliš dobrá nebo neexistující dokumentace tarifů a služeb, aktuální stable verze technologií (PHP 5.4 / Apache 2.4)…
Ptali jsme se i na tipy na zajímavý hosting. Nejvíc respondentů zmínilo Wedos, a poměrně nepřekvapivě byl nejčastější argument „cena“ a druhý nejčastější „málo omezení“. Další často zmiňovaný hosting byl slovenský WebSupport, kde respondenti oceňovali cenu a vstřícný přístup. Zákaznický servis si respondenti pochvalovali často i u BlueBoardu, často zmiňovaný byl i hosting Savana.
Cena nebývá tím hlavním
Podle průzkumu, který uspořádalo sdružení CZ.NIC spolu s ONEbit hosting, přitom není cena ani zdaleka nejdůležitějším faktorem, podle kterého se rozhodují zákazníci při výběru hostingu. Mnohem důležitější roli, podle tohoto průzkumu, hrají faktory, jako je kvalita služeb, jejich dostupnost, rozsah, technická podpora a péče o zákazníky…
Výsledky ankety i slušný čtenářský zájem nás přesvědčily o tom, že by bylo rozhodně zajímavé podívat se na hostingový trh v ČR podrobněji. Proto bychom rádi na tyto články navázali menším seriálem, ve kterém si probereme technologie, které získaly v anketě nejvíc hlasů, a podíváme se na to, jak jsou jednotlivé české hostingy na tom s jejich podporou.
Výběr hostingů
V našem srovnání nemůžou být všechny webhostingy, co jich v ČR je, to by nebylo v lidských silách zpracovat. Chceme proto oslovit nějaký ten „top 10“ českých hostingů, ale narazili jsme na zásadní problém – není nic jako „oficiální žebříček“, není žádná jednotná a široce uznávaná metrika, podle které by se dalo říct, kdo že je v Česku ten největší, druhý největší, „jeden z pěti největších“ a podobně. Podle čeho by se měla „velikost“ určovat? Podle počtu hostovaných domén? Podle počtu hostovaných prezentací? Podle počtu zákazníků? Podle objemu dat na serverech? Podle objemu datových přenosů?
Ať vybereme jaké kritérium chceme, vždycky nastane alespoň jedna z následujících situací:
- Ozve se někdo, že se jedná o nereprezentativní metriku.
- Ozve se někdo, že hosting X v této metrice nedává přesná data, a že by tedy měl být diskvalifikovaný.
- Ozve se někdo, že jeho hosting Y je v dané metrice mnohem lepší, jen to nikomu neříká.
- Ozve se několik nevybraných a provokativně se zeptají, kolik že by museli zaplatit, aby se do toho žebříčku dostali:
Nic nám neříkejte, nám je jasné, jak to chodí!
Ve zvlášť plodném období nastanou všechny.
Proto jsme se rozhodli takto: Jako základ vezmeme společnosti, které poskytují webhosting a jsou ve statistice, pořízené sdružením CZ.NIC – ať si o metrice „počet hostovaných .cz domén“ myslíme co chceme, jiné „tvrdé“ srovnání k dispozici zkrátka není. K těmto společnostem jsme přidali ty, co jsou zastoupeny v seznamu hostingy.cz a ty, které jsou zmiňovány ve výsledcích ankety. Vyšel nám tedy takovýto seznam (abecedně):
- Active 24
- Angel Hosting
- Banan.cz
- BlueBoard
- Ebola.cz
- Forpsi
- Gigaserver
- Gransy
- Hukot
- Ignum
- Nethost
- ONEsolution (ONEbit)
- PIPNI
- Savana
- Station.cz
- THINline (Český hosting)
- Web4U
- WEDOS
- xHosting.cz
- ZONER (Czechia)
Tyto hostingy oslovíme, zeptáme se jich na to, jak jsou na tom s podporou výše zmíněných technologií, a zeptáme se jich i na nějaké další údaje, jako je třeba datový tok či počty hostovaných webů, a zkusíme sestavit takový žebříček hostingů z ČR podle různých metrik.
Pokud znáte hosting, který by podle vás neměl v seznamu chybět, dejte nám vědět v komentářích, zařadíme jej.
Několik dílů bychom pak rádi věnovali i nabídce dostupných zahraničních hostingů.