Vlákno názorů k článku Intel a Nvidia spolupracují už rok, grafiky Arc nekončí od RRŠ - Zdroj s 3000 Watty? Moje rychlovarná konvice má 1800...
-
DannyStříbrný podporovatelCimz se ale dost snizi i protekajici proudy, kdyz to bude poctive trifazove (tzn. i krmene z mezifazoveho napeti a ne "tradicni" P-N). A neni to zadny blud, i takove napajeci zdroje se koupit daji... :-)
-
No hlavně komp s 3kW spotřebou už nahradí kdejaký přímotop, takže v tom pokojíčku, kde by běžel bude docela teplíčko (ale 16A jistič, co se běžně na zásuvky používá by to měl dát, nicméně chce to už vlastní jistič dát k tomu ještě nějakou větší obrazovku a něco dalšího už může způsobit problém).
Jednu dobu jsem uvažoval, že bych místo přímotopu koupil nějakou (vyběhlou) minimg machine, aby se ta spálená elektrika dala ještě zhodnotit... nemá s tím někdo zkušenosti?
-
To je dost plytké tvrzení. Pod patnáct až dvacet stupňů pod nulou bude úspora proti čistě elektrickému vytápění skoro čistá nula. Samozřejmě to je pár dnů v roce, v mínus pěti úspora bude, o tom žádná.
Ale jinak mi ukažte, jak si budu do pronajatého bytu s elekrickým vytápěním (nevěřil byste, kolik takových je) instalovat tepelné čerpadlo... A ne, to elektrické vytápění nevadí protože obvykle je v těch bytech tak o třetinu nižší nájemné.
22. 9. 2025, 20:09 editováno autorem komentáře
-
To s tou teplotou je pravda pouze v případě čerpadla vzduch-voda. V případě správně provedeného a dostatečně hlubokého vrtu je v podstatě jedno, jak mrzne, akorát to v naší zeměpisné šířce nemá ekonomický smysl s hloubkou vrtu přehánět.
A ne že by to do bytu nainstalovat nešlo (vzduch-voda se dá, pokud majitel budovy a projektant povolí, dát na fasádu), akorát to nedává ani technický smysl, protože ono to nedává dostatečnou teplotu pro topení radiátory. A rozbourat podlahu a dávat vodní podlahovku, to se nevrátí ani za 1000 let, protože to čerpadlo celkem nevyhnutelně nepojede v optimálním režimu (protože by jinak stálo nesmysl), a životnost bude menší než návratnost.
Ale pokud je někdo alespoň průměrný obchodník s deštěm, prodat to nepochybně dokáže.23. 9. 2025, 06:50 editováno autorem komentáře
-
Ale jo, funguje to i ve starém baráku, jen to chce vyměnit radiátory za trochu větší aby to jelo efektivně (na kotel co dával 60st jsem měl v místnostech 600/1000mm, tepelko mi dává mezi 30-48 a bylo to na hraně, a holt se tam dal 1000 a v druhé místnosti další 1000mm radiátor, tak uvidime tuhle zimu)
Efektivní přes celou topnou sezónu to vycházelo na 1:2.7, s cenou TC kolem 60000 a zárukou 5 let to teda ekonomicky smysl dává, 12k ročně to ušetří levou zadní...
(životnost bude patrně delší, beru to jako worst case scenario kdy se to poděla den po záruce tak, že bude třeba koupit nové)
23. 9. 2025, 11:23 editováno autorem komentáře
-
Co je to "starý barák"? Jeden náš dům je cca 1650, druhý 1830, třetí z většiny 1880. Tam v některých ohledech platí trochu jiná fyzika.
Ale jinak k tomu "funguje"... fyzikální zákony samozřejmě fungují všude. Tepelný výkon je pořád prostě tepelný výkon. Kde se to teplo bere je jedno. Buď je dodávané teplo oproti ztrátám dostatečné nebo není, to je celé. Ten váš "starý barák" evidentně moc velký není protože na větší dům dostatečně výkonné tepelné čerpadlo opravdu nestojí šedesát tisíc. A to ani mizerné a levné a takové opravdu nechcete protože servisní náklady jsou zvlášť po letech dost vysoké i na ta kvalitní a drahá.
Oproti čistě elektrickému vytápění to jinak samozřejmě smysl dává. Ono co ne.
-
Nějakejch 1850 plus mínus (nezkoumal jsem), zdi přes metr hlavně z cihel, 5 vytápěných místností, 9kW to zvládne i v mrazech, sorry jako.
A ty ceny opravdu nejsou stovky tisíc, pokud v tom není podojení EU, see https://www.lgtepelnacerpadla.cz/tepelne-cerpadlo-monoblok-s-9-kw-lg-1f-r32#detail-anchor-related
-
A kolik procent času to běží? Co jsem viděl whitepapery, tak většina výrobců záruku uznává a životnost uvádí při koeficientu <=20~30%. A co bydlí máti, tak tam má TČ celá čtvrť, kterou stavěl jeden developer a všichni mají stejný, a u většiny baráků to funí i při +15° v podstatě trvale, takže jedou někde kolem 50%, spíš víc.
-
To máte nějaké zázračně malé ztráty nebo žijete někde, kde je teplo. (Což si dovedu představit, jeden z našich domů je na jižním svahu a správně orientovaný a ten rozdíl je obrovský.)
Tady na Vysočině bych ale na severním svahu s devíti kilowatty v zimě když mrzne asi umrzl. Jako ano, do takových mínus pěti deseti když je to pár dnů by to mělo stačit protože teplo je ve zdech naakumulované ale jinak je to fakt málo. A 5 kW, to už je vůbec málo. Čili když vezmu to, co linkujete, abych tady vytápěl těch našich cca 180 m2, potřeboval bych tak minimálně 15 kW a to ještě bez rezervy. Což je sto tisíc jenom čistě za čerpadlo s elektrokotlem jako takové. Takže jsme se zbytkem technologie a instalací jsme na čtvrt milionu ani nemrknu. Na počtu místností nezáleží, počítá se vytápěný objem a tepelné ztráty.
24. 9. 2025, 08:54 editováno autorem komentáře
-
Slyším-li o čerpadlech vzduch-voda, naskakují mi pupínky rovnou. Každou chvíli nějaké někde slyším. A to, že ho "slyším" je úplně špatně. Vím takhle i o pár čerpadlech, která slyším na desítky metrů. Sousedi musí mít fakt radost, že je to u nich všude kolem jak v mrazírnách v plném létě a pokud není, za patnáct let bude. Skvělá technologie.
A tak jako tak si ho určitě nebudu kupovat do pronajatého bytu, že. Takže míst, kde se topí přímo elektřinou je i dnes spousta.
-
TČ principiálně není špatný, "jen" se musí správně nadimenzovat a udělat. Jenže to je v situaci, kdy se pořizuje hlavně proto, že je potřeba využít dotaci a z vlastního do toho nedat ani korunu, takovej něco jako jednorožec seroucí koblihy se šlehačkou. Každej o tom mluví, ale nikdo to nikdy nikde nepotkal.
-
Tak když ten servis zákazník zaplatí, proč by ho servis neučtoval, že ? S plynovým kotlem co mám mě taky vnucovali každoroční servis (samozřejmně za ne úplně malé peníze). Reálně jsem po 5-6 letech otevřel čistě pro jistotu spalovací komoru, vysál trošku prachu a to byl celý potřebný servis. A servisáka jsem viděl až asi 10 letech, kdy se mě přes léto zaseklo oběhové čerpadlo. Byl jsem poučen, že není dobrý nápad v létě kotel úplně vypnout, protože si když je zapnutý tak si jednou měsíčně čerpadlo protočí a od té doby kotel servisáka opět neviděl. Tlak vody v okruhu dokážu kontrolovat sám.
Obdobně mám boiler s integrovaným tepelných čerpadlem a servis ja tam předepsaný na části co má každý boiler.Takže umím si představit že servis tepelného čerpadla stojí nějaké peníze a lidé to platí, ale zajímalo by mě co je na tom nutné každý rok tak nákladného dělat.
-
Každý rok nic. Ale vím třeba o jedné církevní instituci, kde si nadšeně pořídili za nějaké nízké statisíce velké tepelné čerpadlo, po deseti letech problém, přijel servisák a čerpadlo prohlédl s tím, že náhradní díl buď bude stát něco přes sto tisíc plus práce a doprava nebo má v autě repas za sedmdesát... Tak asi tak. A fakt to není ojedinělý problém. Ten servis je prostě drahý.
-
Hele, jak kterej. Do nezateplenýho baráku velikosti vojenský akademie v Hranicích na Moravě, navíc z opuky, s profukující půdou pod prejzovou střechou, a s netěsnícími 200 let starými okny s jednosklem, je úplně jedno co dáš za topení, protože to vytopit stručně řečeno nejde. Je to fyzikálně vyloučený, pokud nemáš mít rozpočet jako okresní město, vlastní hnědouhelnej důl, a armádu která tě bude chránit před sudlicemi a cepíny sousedů.
Ale novostavba rodinného domu z moderních materiálů ve specifikaci "pasivní", navíc s přiměřeně výkonnou fotovoltaikou a eventuálně teplovodním kolektorem na střeše, ideálně s vrtem pro TČ země-voda?
Sice to bude stát raketu, ale tepelný ztráty se dají udržet překvapivě malý. Jedinej problém je kde na to vzít, protože to bude v podstatě nevyhnutelně dvouciferná částka. Přidej přiměřenej (tzn min 500, líp 700+m2) pozemek v atraktivní lokalitě, a jseš tam za 20 ani nebudeš vědět jak :-) -
Jediný, co se "kalibruje", jsou otopný křivky podle systému topení; nejobtížnější je to asi u vodní podlahovky, protože je tam velká hystereze. V praxi to ale funguje tak, že po montáži a tlakový zkoušce to technik pustí v učícím režimu pro požadovaný průběh teplot (zpravidla chceš, aby odpoledne teplota pomalu klesala na teplotu pro spaní, obvykle 18~20°, dosáhla jí tak půl hodiny před obvyklým časem ulehnutí, a ráno se začala zvedat na řekněme 21~23° v době kdy obvykle vstáváš, a tam se držela bez ohledu na počasí). V podstatě se to potřebuje jen naučit hysterezní křivku budovy, protože kompenzaci vnější teploty už si to dopočítá. Ideálně navíc chceš mít pro každou zónu (ne nutně každou místnost zvlášť) samostatnej okruh s vlastní regulací, ale typicky stačí zóny 2, max 3 (ložnice, denní místnosti, pokud to chceš hodně nóbl, tak kuchyně).
Učící režim se nechává běžet min 24, obvykle 48 hodin. Dokonce to není ani potřeba dělat separátně pro léto a zimu, podstatná je fakt jen hystereze budovy. Pokud časem zjistíš, že ti to nevyhovuje, obvykle stačí jen šoupnout cílový hodnoty a časy na termostatu.
Pokud častěji odjíždíš na víc než 3 dny, je dobrej nápad to přepnout do režimu kdy to jen temperuje na třeba +5 až +15°, protože tomu stačí míň elektriky, a správně naplánovat návrat, aby se to zase vyhřálo, než otevřeš dveře. Vůbec není od věci to napojit na chytrou domácnost, aby sis mohl při předčasným návratu zatopit předem a nepřijel do mrazáku.
Je docela dobrej nápad k čerpadlu dát detektor úniku vody, a pravidelně úniky na oběhovým čerpadle, potrubí k vnější jednotce, a rozbočovacích ventilech kontrolovat.
Roční kontroly jsou obvykle v ceně na minimálně 5, obvykle 10 i víc, let v ceně systému, a spočívají v podstatě v kontrole ventilů, potrubí, a čerpadel na úniky, profouknutí voštin vnějšího výměníku tlakovým vzduchem (vyloženě žádoucí), kontrolu větráku vnější jednotky, vyčtení chyb z řídicí jednotky a eventuálně aktualizaci firmwaru. Není to nic co by aspoň trochu použitelnej chlap nezvlád, ale je dobrý když to dělá někdo kdo ví co dělá a na co si má dát pozor, aby něco nepoškodil, nebo aby si všimnul eventuálního blížícího se problému (typicky sluncem degradující hadice).24. 9. 2025, 07:53 editováno autorem komentáře
-
To je, mimochodem, další věc: jak je to nízkoteplotní, buď to máte na nějaké úděsné dálkové ovládání nebo přijedete do mrazáku. Ne, že by to s obyčejnými starými kotli bylo jiné, tam taky musíte když přijedete zatopit ale jednak začnou topit dost rychle a hlavně na vysoký výkon pokud chcete a druhak od takhle drahé technologie čekám, že mi přinese výhody, nikoliv jen problémy. Ani palivo zase tak levné není.
24. 9. 2025, 09:00 editováno autorem komentáře
-
Samozřejmě. To je ostatně taky důvod, proč podlahové vytápění v našich domech kromě kuchyně a koupelny neřeším. Protože tam prostě na podlahy patří masivní prkna. Co se oblékání týká, my se tedy doma nejdříve oblékáme (samozřejmě do jisté míry) a až poté když to nestačí topíme takže v zimě topíme běžně cca na osmnáct přes den a na čtrnáct v noci. Dělat to naopak naprosto nedává smysl ale kdejaký hejhula se tváří, že je děsně pod jeho úroveň, že nemůže doma chodit v kraťasech a tričku a nejlépe chce po vládě aby to řešila. A to je pak těžké.
-
Jo, asi tak.
Já to teda beru tak, že ať se doma každej oblíká jak chce a jak je mu pohodlný, ale když pak musí topit ve dne na 26 a v noci na 23, ať mi nechodí brečet, že je to drahý a nemá ani na rohlíky.
Speciálně když takhle topí v nezatepleným baráku, kde ho nenapadlo ani dát na podlahu půdy byť jen vrstvu vlnitý lepenky.Jinak hodně dokážou pomoct i postupy našich předků; na zimu záclony a těžký závěsy, který vytvoří další izolační vrstvu oken. Samozřejmě se správnou délkou, aby vzduch z radiátorů nešel mezi závěs a okno, kde nejenže se zachytí a nejde do místnosti, ale doslova topí jenom ven. Parádně funguje reflexní plocha mezi radiátor a stěnu, dokonce se to i prodává. Stojí to pár korun, je to jen alobal na kartónu, a z role malířský podlahový lepenky a pár rolí alobalu to s flaškou herkulesu vyrobí i mamlas.
Teplý fusekle a eventuálně bačkory jsou základ.
Atd ad nauseam. -
Zkušenost nemám, ale jeden ekonom před několika měsíci v rozhlase odpovídal na otázku, jaké má doporučení ohledně obnovitelných zdrojů a ceny energií:
Když uvážím růst ceny energie a porovnám to s vývojem kurzu Bitcoinu, doporučuji investovat do grafických karet a dům vytápět zbytkovým teplem z těžby Bitcoinů. Nebude to sice vůbec ekologické, ale finanční ztráta bude nejmenší.
;o)
