Vlákno názorů k článku Inteligentní internetový termostat se sítí digitálních teplotních čidel od Pavel1TU - Je to pro lidi, kteří mají ten čas...

?
- pokud se mi vraci studena voda, tak "neco" teplotu odebira (to neco bude podlaha).
- pokud se mi vraci tepla voda, tak vim podle rozdilu (oproti vstupni teplote) co s tim..

Že podlaha odebírá teplo (ne teplotu), ještě neříká, jaká je její teplota.
Jen rozdíl teplot nestačí, ještě musíte znát průtok, abyste vypočetl teplo, a pak naintegrovat, kolik ho vycucala podlaha, abyste zjistil, jakou má teplotu. To už mi přijde jednodušší to jedno čidlo v podlaze.

motame se porad dokola, na co potrebuju vedet teplotu podlahy?
zatim jsem se bez ni vzdy obesel, pokud mi nekdo vysvetli k cemu je to dobre, tak to rad nasadim :-)

Vizte níže.

Kvůli její tepelné setrvačnosti. Tam klasika nefunguje. Jsou dva režimy:
- Nahrubo - přiblížení se teplotě v místnosti, min. nebo max. výkon, podlahový čidlo omezuje teplotu povrchu (podle krytiny a norem).
- Jemně - teplota v místnosti je blízko cílové. Z podlahovýho čidla se počítá dT/dt reguluje se tak, aby gradient teploty byl 0. Při konstantním tepelným přechodu mezi podlahou a vzduchem se ochlazování místnosti dorovnává teplem z podlahy a podlaha dostává tolik energie, aby ani nechládla, ani se neohřívala.

Viz PM ... to ze vim, ze mi nekde ve sklepe neco ukazuje 15 stupnu mi jaksi vubec nic nerika o tom, jestli ma podlaha taky 15 stupnu nebo 50.

Kupodivu, zcela bezny stav bude, ze na konci budu mit trebas 30 stupnu, ale podlaha je jeste stale studena a tudiz netopici. Protoze voda na vratce se ohreje velmi rychle, narozdil od te podlahy. A protoze pochozi teplota podlahy je nejaka a omezena, musim resit prave tu - at uz pocitove a rucne, nebo nejakou regulaci.

Na výpočet vyzařovaného výkonu podlahy. Ten je dán právě její teplotou.

ale ja znam vyzarovany vykon v zavislosti na topne vode

To je druhotná závislost a ještě k tomu se zpožděním, ne prvotní. To může platit při dlouhodobě ustáleném stavu, ale určitě ne při změnách požadovaných teplot a ztrát.

Tak jak to je s tou podlahovkou:

Za prve je zadouci, aby hydraulicky byly okruhy zapojene tak, ze prutok okruhem je konstantni. To bohuzel pokazde nebyva.

Dale existuje neco, co Siemens oznacuje jako kaskadni regulace teploty mistnosti. V principu jde o to, ze Vy si navolite pozadovanou teplotu mistnosti. Kaskadni regulator ze zmerene a pozadovane teploty mistnosti nejak vypocita pozadovanou teplotu "neceho". To "neco" muze byt u vzduchotechniky teplota vzduchu, ktery se fouka dovnitr; u podlahovky treba teplota podlahy, nebo teplota vody do podlahy, nebo teplota vody z podlahy, coz se v praxi ukazuje jako nejvyhodnejsi. No a druhy regulator se snazi micha vodu do podlahy tak, aby z podlahy lezla voda o pozadovane teplote. Vyhoda tohoto reseni dvou regulatoru spociva v tom, ze z velkeho zapekliteho problemu si muzete udelat dva mene zapeklite problemy a resit je samostatne. Protoze kazdy z techto dvou podproblemu ma jinou charakteristiku, jine casove konstanty. Navic si do techto podproblemu muzete naimplementovat dalsi vychytavky. Napr. v kaskadnim regulatoru zohlednit vliv venkovni teploty a v regulatoru podlahy treba otacky cerpadla. Ta vnitrni smycka (tj. regulace teploty podlahy) byva obvykle rychlejsi nez vnejsi smycka (regulace teploty mistnosti) a kdyz si tohle clovek uvedomi, tak se mu ladi hned o neco lepe.

To co zminuje SB prede mnou "Cílem regulace je dostat do rovnováhy tepelnou ztrátu místnosti a vyzařovaný výkon podlahy" je krasna myslenka, predpokladajici, ze existuje nejaky projekt nebo model, ktery udava ztratu mistnosti pri ruznych vlivech. Odbornici tomu rikaji ekvitermni regulace. V takovem pripade by opravdu stacilo pouze na kotli nastavit pozadovany vykon dle projektu/modelu a o nic se nestarat. No jo, ale kde vzit takovy projekt nebo model?

Ekviterma u pasivu nefunguje, ani kdybys na nose skákal a ušima se odrážel.

Příklad: Naučím kotel, že při 5°C má barák tepelnou ztrátu 800W, doma jsou tři lidi (po 100W), takže kotel má rvát do baráku 500W. A teď jak podle toho venkovního čidla, ze kterýho leze jedno jediný číslo odpovídající venkovní teplotě pozná, že
- jeden člen domácnost je v nemocnici a potřebuje dorovnat 100W (20%) navíc?
- za ženou přišla kamarádka, věnují se nějakmu šití a zaply si žehličku s průměrným příkonem 900W?
- že všichni tři byli v obýváku a děcko se přesunulo do obývacího pokoje, takže 100W z pokoje má přeposlat do obýváku?
- že v domácí pekárně právě stydne chleba a má to o 200W zredukonat?
- že děcko v pokojíku začalo pařit na desktopu a kompl mu tam fouká dalších 300W?

<b>U regulace je potřeba prvně rozhodnout co chci regulovat, pak rozhodnout na jakou hodnotu (rozsah hodnot) to chci regulovat. Pak je potřeba pochopit, jak ta regulace bude fungovat. To obnáší volbu senzorů a aktorů, návrh charakteristi­ky...</b>. U tebe se zdá, že sis min. za 5000 koupil ekvitermu, aniž bys věděl proč (pravý důvod je, že topenář má z toho provizi a ty jsi blbec), a teď se snažíš najít důvody proč ji nehodit do popelnice. Jenomže argument pro ekvitermu na pasivu prostě neexistuje...

Pekne. Lepe bych to nenapsal. Bohuzel vetsina lidi ma stale hlavu zamrzlou nekde v dobe pred 50ti lety - tj. u manualniho uhlaku se samotizi a tezkych ventilu na radiatorech ktere jedou na plne koule. A tohle cele

Jen trochu poopravim kdo je tady blbec. Blbec je ten topenar a ne on jako laik. Je topenar a topenar. Je topenar monter a topenar projektant. Topenar projektant prve chce vedet z ceho je dum a jake jsou ztraty a kde (okna,dvere) Pocitaji se i takove detaily jako izolace oken,jejich plocha a rozlozeni(jih,sever atd). Dale se zahrnuje faktor polohy a dlouhodobeho pocasi v miste. Od toho se odviji mozne konfigurace variant.

No, ony jsou tři druhy topenářů.
1. Člověk, kterýho ta práce baví a zajímá se o ni. Ten mě teď dělal nějaký úpravy a byla to radost - ví proč to dělá, znál normy, zajímají ho věci okolo (provedení komínu, izolace trubek, tlak ve vodovodním potrubí,...) a ne jenom ten kousek, co měl dělat. Nabídl sice dražší materiál, ale na základě srovnání a řešil i detaily jako vzdálenost vypoušťáku ode zdi. Peněz má, kolik potřebuje - má asi 600 zákazníků, reklamu neřeší, kapesný si reguluje hodinovou sazbou a má se, jak se mu zrovna chce.
2. Manuálně zručný, ale bere to jenom jako práci. Udělá, co má, ale nějak nemá potřebu si zajet na veletrh omrknout novinky, koupit a přečíst odbornou knížku, prostudovat si novou normu... 20 let to dělá tak a není důvod to dělat jinak. Zdržovat se výpočtem čehokoliv nemusí, přece oko není blbec, oko mrkne, oko vidí... Jednou se vyučil na topenáře, tak se přece nebude učit něco jinýho a nějak to do důchodu doklepe. Sice to nějak vpadá a nějak funguje, ale v zimě klepe kosu a kotel jede naplno... Nebo na baráku s tepelnou ztrátou 5kW jede kotel s minimem 7kW...
3. Zlatokop, který podniká v oboru, aby nemusel ráno vstávat do práce na šestou a narýžoval si s minimem práce. Modul ekvitermy, který má doporučenou cenu na stránkách výrobce 4000, vnutí zákazníkovi, u kterýho nemá ekviterma smysl, za 5000. Řemeslná kvalita mizerná, do roka tři reklamace, ale dokáže to okecat a shodit konkurenci, že (1) je vydřiduch a zbytečně používá drahý a složitý věci....

Blbec je zákazník, který má možnost využít služeb topenáře (1) a místo toho vědomě zvolí (2) nebo (3). Je to poznat po pětiminutovým rozhovoru. (1) mluví k věci, nabídne několik alternativ, ptá se na podrobnosti. (2) na to mrkne, pokýve hlavou, změří délky trubek a domluví si termín. (3) začne tím, jak je to špatně a co všechno se musí předělat, který idiot to tak zprasil a že se to musí dělat jinak, aniž by řekl proč a prozkoumal detaily...

Neprve bych take napsal ze jakkykoliv kvalitni remeslnik ktery si sve praci vazi a nechava tam trochu sve profesni dusicky nedela zasadne developerske projekty. Zivotni preslapy nepocitam:)

Zakaznik ale treba nema jinou moznost nez jit k horsi kvalite. Topenari cislo 1. jsou obvykle velmi zaneprazdneni a sjednavaji se na pul roku az rok dopredu. A stejne nemaji cas. Chapej oni si tak nechaji zalezet na svoji praci, ze k ni nikoho jen tak nepusti aby jim nekazil dobre jmeno. Idealni pokud je to rodina firma a ma komu predat remeslo a ma treba syny. Tudiz je tam i vychova.
Predstav si ze ti bezi stavba. Rok vyrizujes papiry a zbyva ti rok na dodelani stavby. A uz ti tuka banka na zada ze kdy uz budes mit hotovo. A ted ti nezbyva nic jineho nez vzit dvojku. Proste kvalitni clovek je tezko k sehnani.

Trojku nezminuju.

Často to závisí na referencích či předchozích zkušenostech, když je nemáte, většinou 1 nedostanete - těch je málo v jakémkoliv oboru. Ještě se dá dělat s 2, ale musíte si všechno zjistit sami a dvojce stát za prdelí a jebat ji. Je to pracné. V případě, že práce nevyžaduje speciální nástroje či znalosti, je lepší si to udělat sám.

Tak zrovna ta žehlička by měla jít řešit snadno. Vlastně všechny elektrické spotřebiče (kromě pračky a průtokového ohřívače vody) ohřívají něco v bytě co pak předá teplo do bytu (ty výjimky předají více tepla do kanálu), takže by mělo stačit měřit příkon bytu.

Nechapu proc by se mel regulator ucit. To je uplne nanic. Jak pise kolega pode mnou. Nechas otevrenou troubu a razem ti stoupne teplota. Zatopis nezavislymi kamny - ano na pasiv se ti prilis nevyplati resit napojeni na vymenik a regulaci. K tomu pustis odt rekuperaci a razem mas teplo v celem dome.
Venku sviti slunicko a ohreje ti podlahy. Zas jiny podminky. U pasivu si opravdu staci psouknout a uz ti cvici teploty. Pasiv potrebuje hodne dynamicky regulovat zvlast pokud je to drevostavba kde se stabilita nedrzi ve zdech ale vetsinou v podlahach nebo v nejake ekvalizacni sutr zdi. A mohl bych takhle mlet dokola...

Nikde neříkám, že musí regulace vše spočítat z modelu, od toho existuje zpětná vazba v podobě teplotních čidel. Jde tu pouze o to, že čidlo na zpátečce mi pro korekci modelu nestačí.

Přesně tak, kybernetika to zařídí.

U radiátoru:
Jedna regulační smyčka je na teplotu vzduchu v místnosti, senzor je třeba termistor, aktor je ventil na radiátoru. Pokud je smyčka pod limitem, signalizuje tento stav kotli, aby dodal teplou vodu.
Druhá smyčka je v kotli, hlídá průtok vody (modulace čerpadla). Senzor je průtokoměr, aktor je motor čerpadla.
Třetí smyčka je regulace výstupní teploty vody. Senzory jsou teplotní čidla na vstupu a výstupu vody (průtok je konstantní).

U podlahovky je tam navíc regulační smyčka směšovacího ventilu. Seznor je teplotní čidlo na vstupu do rozdělovače, aktor je směšovací ventil.

Zapominas na rekuperaci. Tak je dulezite jeste pocitat s ucinnosti - vetsinou kolem 70-90%, rychlost vymeny vzduchu,okruhy, ovladani vzduchotechnickych ventilu, vstup z cidla CO2, vstup z cidla venkovni teploty a vnitrni(reference nebo dana mistnost). Tak a hrej si tu mas kohouta. A to nepocitam predehrev ktery maji hlupaci nezavisly elektricky a ti inteligentnejsi hreji pomoci primarniho zdroje tepla v dome.
Nakonec kdybych to chtel udelat jak Lennart systemd tak rekuperace bude mit jeste pracku vzduchu, rozprasovac vonavky a lapac hmyzu...
Nakonec zvitezil zdravy BSDckovy rozum a zatim ji poustim pouze kdyz je v dome "zafuneno jak v iglu".

Nezapomínám. Nemám rekuperaci.

Venkovní čidla neřeším, ty pořešila Occamova břitva.

Referenční místnost nemám. Nějak se nemůžu rozhodnout, kterou místnost použít. Ale možná bys mohl poradit. Ve finále jsou tito kandidáti:
1. Obývák s podlahovkou, kde ochlazení o dva stupně bez topení sebere tři dny
2. Kuchyň s podlahovkou, kde se to navíc vyhřívá troubou a varnou deskou
3. Ložnice, kde jsou prosklený balkónový dveře. Jak zasvítí sluníčko a nestáhnu žaluzky, je tam 24-28°C.
4. Dětský pokoj, kde se netopí, když je odlitek ve školce
5. Hostovský pokoj, kde se někdo vyskytne jednou za dva až tři týdny
6. Koupelna, kde potřebuju teplo jenom ráno a večer
7. Moje pracovna, kde to "zadýchají" přístroje a diskový pole, takže pokud není venku -10, topení si neškrtne
8. Manželčina pracovna, kde je tak 2x týdně
9. Zimní zahrada, která je celá prosklená, ale jinak se spíš jenom temperuje
10. Manželčin obchůdek, kde se naopak musí držet teplo ve dne mimo neděle

Reklamace mě nepálí (nemám chuť je řešit ani v čechách, nechci si připlácet za možnost se s někým hádat) a doba dostupnosti - DIY software, tudíž se mohu přizpůsobit i novému modelu, nemusím mít všechny stejné.

Díky moc, budu se těšit.

to jak je naakumulovana podlaha poznam podle teploty na termostatu (zda se topeni uz projevilo na teplote v mistnosti)
nemluve o tom, ze chytry system (i chytry termostat) se nauci setrvacnost dane mistnosti..

cidlo vetrani je u podlahovky zbytecne, na to nestihne diky setrvacnosti ucinne zareagovat. (bavime se o rychlem vetrani), vystup se da vytahnout treba z magnetu/zabez­pecovacky v oknech/dverich

To větrání je (u normální nástěnného topení) dost užitečné, klasický termostatický ventil na radiátoru pod oknem hned spíná, přitom úplně zbytečně. To se dá ale možná vyřešit softwarově - ignoruju po nějakou dobu rychlý pokles teploty, navíc plánuji čidlo na zdi kus od radiátoru.

Elektronické hlavice mívají detekci otevření okna - při prudkém poklesu teploty zavřou (radiátor, ne okno). Umístěním čidla mimo okno přijdete o tuto možnost.

Díky za info.

Jenomže takovýhle hlavice nemají o teplotě v místnosti páru. Měly by být min. 1.5m od zdroje tepla. Navíc mimo sluneční záření a nezakrývat záclonou/závěsem... Jinak to stojí pár stovek až tisíc ročně.

Přeloženo: Závisí to na proudění vzduchu okolo otopného tělesa - když čidlo umístíte špatně, měříte kraviny. To samo o sobě neznamená, že musí být 1,5 m (pište to prosím česky) od tělesa.

Jak si mohu volit, kam čidlo umístím, když je součástí té hlavice a poloha ventilu už je pevně daná?

Jestli je na ventilu, tak nijak, ale čidla bývají i oddělená.

Pokud neni nucena ventilace/reku­perace, tak na vsech oknech nebo i dverich magneticke spinace a podle toho pokyn z ridici jednotky na uzavreni daneho okruhu. Leta osvedceny zpusob pouzivany uz ve starych hotelech s radiatory. Lepsi termostaty to umi poznat i z nahleho poklesu teploty ( hlidaji charakteristi­ku/hysterezi).

Aha on nemá dvouokruhovy kotel... Nebyl topenář lennart. Proč to dělat jednoduše když to jde slozite. Než to takhle patlat vyhodil bych stávající, střelil ho a koupil dvouokruhak.
Jedinou výjimku bych chápal pokud tam mas nějaký špatně regulovatelný zdroj jako uhli/drevo s natáčením aj.

Na to se pouzivaji viceokruhove kotle. Mix je dobry tak kdyz mas treba spatne regulovatelna tuha paliva nebo opravdu nejaky velmi slozity otopny system. Ona ta cena uz se tak od priplatku za dvouokruhak temer nelisi.
Zejmena pokud mas kotel kondenzacni tak takovyto design je vzhledem k fyzikalnimu charakteru kondenzace vylozene nevhodny.

Treba muj dodavatel kotle vylozene zakazuje montaz dalsiho cerpadla. Protoze dalsi navazany okruh pokud nepredava data do kotle tak blbne elektroniku. Ta sleduje i takove hlouposti(po zapojeni diagnostiky to jde videt) jako dobu nabehu, ubytek teploty a s tim zmenu rychlosti cerpadla a i charakteristiku. Kdyz tam zapojis dalsi prvek bez komunikace s kotlem tak vytapeni nemusi byt efektivni a kotel muze porad tocit ventily.

Dale doporucuji k rozprave,diskusi a obhajobe:)
http://forum.tzb-info.cz/113129-smesovaci-rozdelovace-pro-podlahove-vytapeni/strana-3

Když jsem řešil před 7 lety kotel, kotlů s 2 okruhy bylo jen pár a prodejci nevěděli, co by si za to řekli. Když si uvědomíte, že rozdělovač je oproti směšovači jednodušší jen o čerpadlo (nanejvýš ještě pojistný ventil) a mít ho stejně musíte, tak ten rozdíl cen může být podstatný. I když nepopírám, že dvouokruhový kotel je koncepčním řešením s možná lepší regulací, ale pouze za rozumné peníze.
Pravděpodobně narážíte na způsob zapojení, jak jsem psal v předchozím příspěvku. V případě použití způsobu Giacomini není problém a směšovač se chová jako běžné otopné těleso.

Tak tenhle směšovač dotáhnul topenář a poslali jsme ho s tím pryč. Zapojení je tak hloupé, že čerpadlo ovlivňuje hydrodynamické poměry v kotlovém okruhu a naopak kotlový v podlahovém, vzájemně se rozesírají (sériové zapojení zdrojů tlaku). V případě zdechnutí čerpadla jde do podlahy teplota z kotlového okruhu, což může vést až k uvaření podlahy. NEBRAT!!!
Projektant doporučil něco takového - podlahový okruh je vzhledem ke kotlovému netečný, v případě výpadku čerpadla nehrozí uvaření podlahy, nanejvýš dojde k zvýšení teploty vratné vody kotlového okruhu.

To by arduino zvládalo levou zadní. Jen to tak naprogramovat :-)

Těžko.

Arduino má jedinou výhodu, abstrakci od hardware pomocí maker. Ale nedokážu si na něm představit ani spolehlivý, ani non-stop provoz a už vůbec ne multitasking.

Klasické Arduino není nic jiného než deska s mikrokontrolérem Atmel AVR ATMega. Vůbec nic vám nebrání jej programovat přímo v Céčku nebo v Assembleru a na Wiring se vykašlat. Jako bonus budete mít k dispozici solidní bootloader.
Na Arduino Mega můžete rozjet třeba FreeRTOS a dělat aplikační část jako jeho tasky.
Některé shieldy s perifériemi jsou navržené pěkně... rozhodně bych Arduino nezatracoval - ušetří čas s bastlením, pokud je ho málo.

Jenomže problém je,že je to AVR. Tahle platforma mě do regulace nesmí od chvíle, co jenom total stop zachránil ruku chlapovi u mašiny, kde ten sráč byl na řídící desce (a to ta deska prošla zkušebnou na EMC, ESD, bursty v napájení, megnetický pole atd.). A vůbec, mám z praxe docela dlouhej seznam, proč se AVR vyhnout, i kdyby byl zadarmo.

Mohl byste rozvest historku s tou poruchou a AVR? Skoro se zdraham uverit, ze by za to mohl atmeli brouk, spis bych pochopil, ze nekdo zmrcasil zapojeni nebo firmware. (Oblibena vec je samopreprogramovani brouka pri spatne vyresenem resetovacim obvodu, napriklad. Kdyz je "programator" debil.) Byl to komercni kousek, nebo aspo nejakej s automobilnim razitkem?

Automotive, certifikovaný SW, certifikovaný HW. Firmu to málem položilo... Detaily pod NDA.

Obecně, použít řadu, na kterým hapruje RESET, oscilátory, komunikace, A/D převodník nefunguje a erraty jsou typu "řadič X na portu Y nefunguje, nepoužívejte jej", je odvaha. Zvlášť pokud ho výrobce ani netestuje.

Jestli bylo schema a SW certifikovane, to jeste jaksi neznamena nic o tom, jestli bylo blbe, nebo ne. Tu pravdepodobnost to sice snizuje, ale...

Pokud to byla vada brouka, uvital bych pro pouceni jaka. To snad nema s NDA co do cineni... tezko podle toho dohledame firmu s nechtenou prumyslovou guillotinou. Pokud to byla vada (certifikovaneho) HW/SW, pak by i tento jeden bit vedeni byl zajimavy a opet se z toho neda nic vystopovat.

Pokud jde o errata, ktery brouci jsou na tom lip? TI? Ja delal dlouhe roky s LPC od prvniho ARM7 po cortex-m3 a musim rict, zejmena u tech prvnich rad, ze errata byly neskutecny. Nektery veci sly rozhejbat jen na zlomek funkcnosti a to jeste za silenejch SW obeti. Ale kdo to nezna. STMkari rikali neco podobnyho, ale zde se musim priznat, ze nemam osobni zkusenost.

A neni neco blbe v designu? Se selhanim elektroniky se nepocita? Sorry jsem s oboru kde se pocita i s touto eventualitou tak se ptam mozna v teto souvislosti blbe. Tam nejsou dve casti ktere se hlidaji? Mechanicke a elektronicke zabezpeceni? Pripadne dva nezavisle elektronicke systemy? Vzdyt jde o zivot ne?

naprosto souhlasim, ne vse je o penezich, clovek by se mel stale ucit
a jako klasicky sw programtor me hw zacina prave diky arduinu, picku a podobnym vecem vic a vic zajimat, a samozrejme clovek se uz zacina dostavat niz a zjistuje co je vse do kremiku vytesano

Přesně tak. Navíc když si to člověk koupí a za pár let potřebuje něco změnit, často je jediné řešení to vše koupit znovu.

To je přesně to, čeho se bojím u inteligentních domácností. Dům se nestaví na pár let, jako se kupuje PC/NTB/mobil.

Přesně tak: Nic člověka nezahřeje tak, jako když překousne problém sám. Co já jsem se natrápil s HTPC (MythTV), to byly stovky hodin, ALE šlape to už leta
jak hodinky a já si spokojeně předu :-) a jen oprašuju . No a když k ceně HW toho HTPC holt připočtu cenu práce, tak se můžu chlubit, že mám echtovní řešení
za desítky a desítky kKč :-)

Stare soustavy maji spad 90/70 ale souhlasim o tom salani versus konvenkci jsem nepremyslel. Jde mi spise o system.

Nicmene druha polovina odpovedi si trochu odporuje. Kdyz budu mit teplotni spad systemu treba 35/25, jaky ma smysl instalovat klasicke radiatory? Tudiz v kontextu diskuse si jaksi odporujete. Ta plocha nebude pro takovy spad dostatecna ( klasicke radiatory maji predepsane spady mnohem vyssi).
Tady uz se vyplati jen podlahovka nebo hodne velke desky ktere nelze nazvat uz ani radiatorem ale zdi;)

BTW: Nechapu lidi kteri si zbytecne komplikuji zivot dvojim systemem vytapeni. KISS princip plati i tady. A kdyz uz neni zbyti (stary dum, postupna rekonstrukce) tak neporidi dvouokruhac nebo dalsi kotel na prepojeni k ohruhu.

Možná jsme si kapinku nerozuměli - aby radiátor dost sálal, musí mít třeba těch 90 °C, aby kondenzák kondenzoval, musí mít vratnou vodu do 55 °C. Teplotní spád 90/55 asi nikdo dělat nebude. Takže sálání se zde nepoužije.