Názory k článku Internet hloupých věcí

dufam, ze konecne sa rozsiri IPv6. lebo by ma jeblo ak by tolkoto zariadeni bezalo za NATmi

ja si osobně nemyslim, že internet věcí bude nějak více motivovat v nasazení ipv6, už jen pro to, že většina prvků by měla být pasivní

Bezpečnost se neřeší nikde, chtěl jsem si doma udělat pár senzorů na měření a po hcvíly hledání jsem narazil na už docela mosově rozšířené mysensors kde se nějaké zabezpečení také neřeší a samy tvůrci k tomu přistupovaly s tím, že je zajímá funkčnost

jaký je Váš názor na všelijaké kontejnery (docker,..) zvíší bezpečnost nebo díky tomu, že se vše hezky zabalí tak aby to jelo se bude používat ten samý kontejner roky bez aktualizací knihoven aby se to nerozbylo

Zkuste se napřed přihlásit do nějakého kurzu češtiny.
To se vážně nedá číst.

A Vy asi do kurzu etiky.

Etiky? Ne etikety?

Ugh, gramatika me na netu moc nezajima, ale tohle je skutecne extrem. Jak pesti do oka.

vse co nacka boli je dobre! jen tak do vas gramarNAZI

Většina těchto krabiček má software zkriplený takovým způsobem, že NTP klient nepodporuje DNS adresu, akceptuje pouze IP adresu. Pak z toho vznikají věci jaké jsou v článku.

Njn, ale není to náhodou zneužité něčí služby bez jeho vědomí, zakomponovat do svého firmware IP adresu na cizí službu?
Nebo snad měl výrobce povolení od poskytovatele NTP?
Pokud ano, nedalo se tomu předejít třeba tím, že by se teoreticky spočítalo, jak bude NTP těmito zařízeními využit a pak případně po výrobci požadovat úhradu vícenákladů za využití?

Hodně otázek, nikde ale odpovědi.

Že se dělá fw skoro "na koleně" je jasné, jak by jinak bylo možné koupit třeba v Tesco, nebo Alze router s Wifi za 400 Kč? Kolik je asi výrobní cena? Kolik se jich musí vyrobit, aby se to vyplatilo?
Prostě vzít nějaký OpenSource, zbastlit to dohromady a nacpat do zařízení. A víc se o to nestarat (jasné, když za rok takto "navrhnou" třeba několik zařízení ... lišících se jen drobnostmi).

Ach jo ... to si ještě v tom kybersvětě užijeme :-)

Článek moc pěkně popisuje několik zásadních problémů současného IT, které je nejvyšší čas řešit:

1) "Euforie". Obecná slepá důvěra a až náboženský technoteistický fanatismus v němž pramení nadšení z každé nové hračky, kterou člověk prostě "musí mít", samozřejmě co nejlevněji a hlavní je "aby to _něco_ dělalo". Už není podstatné jak. Vlastník tomu stejně nerozumí, jen upíná své naděje k tomu, že s tou hračkou bude šťastnější. Třeba takové "smartwatch" jsou jako kouzelný amulet. Když si je koupím, budu šťastný.

2) Zoufalá neznalost/nev­zdělanost u spotřebitelů i výrobců. Školy produkují polovzdělané poloprogramátory. Neumí myslet, software štrykují jak ponožky - ovšem s větším množstvím děr, ve špatné velikosti a ze špatného materiálu. Naštěstí díky předchozímu bodu to nikomu nevadí...

3) Ignorace filosofie a sociálních věd obecně. IT sféra a bohužel i IT školy systematicky ignorují staré známé pravdy a otázky filosofie, sociologie, psychologie, politologie a podobně. Ty vědy často řeší nebo už dávno vyřešily podobné problémy (např. právě problematiku útočení), k jakým se dostane při práci překvapivě i programátor. Jenže ten je zvyklý (kvůli své hlouposti a neznalosti) už od školy shlížet na humanitní vědy opovržlivě a ignorovat jejich poznatky. Důsledkem je jeho hloupé a nefunkční řešení, kterému by se musel humaniťák smát, pokud by ovšem měl elementární technické vzdělání (viz 1. bod).

Pokud už se něco z těchhle věd využívá, tak jde spíš o marketingové zneužívání jako třeba u facebooku nebo cílené reklamy obecně apod.

4) Konzumismus a obecná tendence vyrábět co nejlevnější zmetky, které se tváří, že fungují. Tohle je celospolečenská nálada, která podle mého názoru částečně pramení právě v IT a přesvědčení, že člověk se má především bavit a ne pracovat a že podstatný není vnitřek, ale stačí povrchní pseudokrása.

Před časem jsem v Kolíně nad Rýnem viděl věc, která mě nutila se zamyslet. Na místní katedrále jsem vystoupal na tu cca 100 m vysokou věž. Nahoře na téměř nepřístupném ochozu jsem se trochu vyklonil a všiml si za rohem části sochy. Ta socha nemůže být zespoda vidět. Není celá vidět ani z toho ochozu, což je místo nejbližší. Jediný, kdo ji může vidět je tak leda parašutista, který to nevybere a padá na věž. Přesto tam je a ta část, co jsem viděl je detailně zpracovaná, jako asi celek. Dneska by v tom místě nejspíš nebyla pořádně udělaná ani střecha, protože si toho nikdo nevšimne.

Co není vidět, to může být z jakéhokoliv aušusu. Naleštěný povrch a uvnitř shnilý sotva držící zmetek. Funguje to i u software. Userinterface barevný a "krásný", vnitřní funkčnost ale nespolehlivá nebo dokonce nesprávná... Umělohmotně dokonalá kráska na povrchu naleštěná nejmodernějším makeupem, uvnitř blbec jehož hloupost se nebe dotýká...

Je toho víc, ale myslím, že řešení paradoxně není v silách IT. Rozhodně nestačí jen používat IPv6. Jestliže udělám zmetek a skryji ho v dostatečně velkém adresním prostoru, je to totéž jako když si malé dítě zakryje ručičkama oči a schová se pod stůl. Dřív nebo později ho stejně někdo najde...

Změna je potřeba v přemýšlení a chování lidí. Stvoření nemůže být lepší než stvořitel (vidíte, teologické otázky v IT...). Blb nemůže stvořit chytré zařízení...

4) Sochy byly drahé vždy a nikdy se proto nedělaly jen tak zbůhdarma, aby nebyly vidět. Zato se ve středověku téměř vždy stavělo bez nějakých větších systematických plánů a sochu skryla pozdní dostavba, podle wikipedie se uvedená katedrála stavěla neuvěřitelných 600 let.

Dobrý den
S tímto by jsem úplně nesouhlasil. Gotická katedrála byla stavěna věřícími v boha pro boha. Dle jejich tehdejšího pohledu byl bůh na nebesích. A proto stavba musela být nejkrásnější z jeho pohledu. Což z dnešního pohledu vypadá ne zcela pochopitelně neboť z pohledu lidí bylo mnoho detailů pro lidi neviditelných. Nicméně pro ně tyto detaily ani vidět být neměli. Adresát byl jiný.

To je zcela slepá cesta, sochy na katedrálách a dalších se zásadně stavěly a staví tak, aby to viděli lidé.

Úplně 100% bych si tím jist nebyl. Nevím jak sochy, ale třeba Santiniho kostel na Zelené hoře při pohledu shora ukazuje o investorovi stavby mnohem víc informací než je vidět ze země. To samé některé barokní aleje jsou budované tak, aby byly hezké shora.
Viz: Jiří Sádlo, Krajina a revoluce. Ale pravdou je, že socha je trošku menší objekt.

Souhlasím, jen bych ty humanitní vědy nepřeceňoval. Myslím, že k tomuto nemají moc co říci.
Tady chybí hlavně elementární poctivost a technická vzdělanost a to, čemu se v řemeslech říkalo fortelná práce. Spousta záležitostí je bohužel poháněna hlavně lidskou blbostí a tupým kšeftem.
Internet věcí...co to vlastně je? Hlavně zoufalá snaha výrobců vnutit uživatelům další víceméně neužitečný brak, za který budou platit. A ty opravdu přínosné záležitosti kolem toho se ztratí pod nánosem smetí. Bude se dále navyšovat kapacita sítí jen proto, aby byly schopné přenášet další neužitečná data, poroste v nich chaos...

Sociální a humanitní vědy? Upadl si na hlavičku? Ty nemaji k technickým problémům co říci.

Na to ale není potřeba žadný humanitní pavědec.

Děkuji. Lepší ukázku vzorového IT omezence pro podložení mého argumentu jsem si přát nemohl... :-)

Mají mnoho co říci - ona bezpečnost, s tím související např. soukromí! Nebo třeba společenské chování při používání nových věcí jako mobilní telefony... atd.
To je ale těžko vysvětlovat informatikovi, který je v lepším případě všeobecně nevzdělaný (a ještě je na to pyšný!), v horším stojí za hovno i jako ten informatik. Jako jsem kdysi parafrázoval větou „ekonom je dobrý sluha, ale zlý pán“, to samé platí pro informatiky - informatika nemůže řídit život, protože jsou věci, které ji přesahují.

Mohl bys trochu rozvést tu trojku? Co konkrétně máš na mysli?

"Blb nemůže stvořit chytré zařízení..."
Může. Můžeme se hádat o tom, jak moc je to pravděpodobné, ale může.

Ad 3) No, konkrétní příklady, to je docela těžké, ale zkusím: IT už v rámci umělé inteligence dost úspěšně využívá jiné přírodovědné obory, konkrétně biologii. Genetické algoritmy jsou de facto klasická evoluce zapsaná algoritmem. Z oblasti humanitních věd nevím o ničem, co by informatika využila. Jednoduchá argumentace by byla, že to může být i "nepoužitelností" nebo "zbytečností" humanitních objevů, ale to si nemyslím.

Příkladem filosoficko-teologické otázky v IT je například otázka stvoření a jsoucna v objektovém programování. Problematika pochopení toho, jak ve Squeaku/Smalltalku fungují metatřídy, to je dost blízké. Podobně jako otázka mnohonásobné dědičnosti (C++ vs. Java) je pěkný příklad otázky ze sociologie/an­tropologie. V počítačových sítích vyvstal nový prostor paradoxně bez pevných pravidel "etikety", tak jako vznikl na světě. Myslím si, že problematika kyberzločinu a kyberválek by se měla studovat s ohledem na znalosti z politologie, psychologie, sociologie atd...

Uznávám, že tu skrývám i přesně opačný problém a sice že tak jako zarytí ajťáci ignorují humanitní vědy, protože jim nerozumí a museli by se učit úplně jiný přístup k vědě, tak svorně i humanitní vědy ignorují IT, protože tomu nerozumí a nechtějí se učit exaktní, deterministrický (algoritmický) přístup. Navíc IT je paradoxně právě oblastí, kde je nezbytná spolupráce s jinými obory a pochopení látky jiných oborů. Akorát zatím se používá jen biologie, medicína, fyzika atd.

Ad "Blb nemůže stvořit chytré zařízení":
no ano, takhle zjednodušené tvrzení je zavádějící, ale principiálně mi jde o toto: algoritmus je deterministický, je to posloupnost kroků/instrukcí. Abych stvořil chytrý algoritmus, musím ho sám být schopen pochopit a zapsat. Existuje sice ještě alternativa náhody, kdy budu tak dlouho skládat instrukce za sebe, až se to začne "chovat chytře", ale ve chvíli kdy jsem nebyl schopen ten chytrý algoritmus pochopit a zapsat, ho stejně nebudu schopen rozpoznat i kdybych ho vytvořil nahodile, protože mu nebudu rozumět. Můžeme se bavit o evoluci, ale pak je potřeba si specifikovat pojmy "blb" a "chytré zařízení". Jestliže je někdo schopen vytvořit systém schopný evoluce, pak jistě není blb...

No nevím, myslím si, že přesně takový přístup je pak zdrojem oněch problémů s nekvalitním kódem.

Ano, jedna věc je např. nastavení omezujících podmínek a nechat běžet výpočet tak, aby je splňoval... Dejme tomu, jenže to vyžaduje zadefinování těch omezujících podmínek, tzn. autor musí vědět, čeho chce dosáhnout a i když nerozumí postupu, rozumí alespoň požadavkům na cílový stav.

Jinak "stačí otestovat, zda se pro nějaký vstupní subset chová korektně" popírá nezbytnou vlastnost algoritmu a sice korektnost. Nestačí, aby byl korektní jen pro "nějaký subset". Nejsem si jistý, jestli je rozumné programovat tímhle způsobem. Řídící software pro letadla se chová korektně od výšky 0 po 200 metrů, tak s tím vzlítneme? Překročíme 200 metrů algoritmus vypne všechny motory...

Jinak uznávám, že mi chybí potřebné znalosti z logického programování a programování s omezujícími podmínkami, což je oblast, která se toho úzce týká.

Je škoda, že věda je tak rozvinutá, že člověk už není schopen ji celou ani v základu pojmout...

Existuje sice ještě alternativa náhody, kdy budu tak dlouho skládat instrukce za sebe, až se to začne "chovat chytře", ale ve chvíli kdy jsem nebyl schopen ten chytrý algoritmus pochopit a zapsat, ho stejně nebudu schopen rozpoznat i kdybych ho vytvořil nahodile, protože mu nebudu rozumět.

Přesně takhle se ale dělají neuronové sítě pro rozpoznávání obrazů, vzorů, atd. Pospojuje se pár neuronů, chvilku se trénují a pak najednou začnou dělat to, co se od nich chce. Nikdo nemá ani páru, jak to opravdu funguje, jen několik málo lidí má možná mlhavé tušení, jak by to asi tak mohlo být.

Podobně se zkoušely dělat návrhy hradlových polí evolučními algoritmy. Vyšla hradlová pole, která fungovala, ale nikdo nevěděl proč.

Jsem si poměrně jistý, že "nikdo nevěděl proč" není úplně pravdivé tvrzení...

Jedna věc je, když tomu nerozumí autor, druhá věc je když si s tím někdo hraje, "nějak" to nastaví a "něco" z toho vyleze a třetí věc je, když kolegové nebo publikum v aule zírá, co ten algoritmus vyrobil a nerozumí, protože si nepřečetlo skripta před přednáškou a nemá dostatečné základy pro porozumění přednášejícímu...

Pokud se nemýlím, neuronové sítě používají hodnotící funkce a výpočet chyby v populaci ke zhodnocení korektnosti výstupu, případně v rámci genetických algoritmů k selekci.

Blb nedokáže korektně nastavit hodnotící funkci a proto mu pravděpodobně polezou ven zmetky. I kdyby ne a vylezlo něco, co je (zdánlivě) korektní, nedokáže to rozhodnout, jelikož to nedokázal zhodnotit.

Pokud jsem schopen sestavit korektní hodnotící funkci, pak systému rozumím bez ohledu na to, že nevím, proč z něj vylezly zrovna ty parametry, které to dalo. Podstatné je, že ty parametry byly získány na základě pochopené hodnotící funkce a jsou s ní v souladu. To, že nemám čas provádět simulaci ručně neznamená, že nerozumím principu...

Se vším souhlasím. Jen mi pořád vrtá hlavou, jak nedělat programové zmetky. Na to neexistuje snad žádná literatura. Jediné co jsem kdy četl je kniha "Co programátory ve škole neučí". Mimo to, jak asi víte, tak není možné nikdy vytvořit 100% spolehlivý a už vůbec bezpečný program.

Jo, ten je relativně dobrej, ale spíš s soustředí na Javu a ne vždycky je to aplikovatelný jinde.

Raděj mám Code Complete II od Mc Connela. Je to čtení na trochu delší dobu, ale spousta zajímavých postřehů a donutí člověka myslet...

No a pak bylo něco o DDT/Iconix, z hlavy si nevzpomenu. Ale docela inspirativní pro strategie testování. Jenom to nesmí člověk brát mo doslova, byla to óda na DDT a nedostatky umně maskovali.

Jednoduše. Nepsat. Generovat.

Komunikační protokol, to je sada zpráv. Řekněme, že by jich bylo 50, v každé pět parametrů a společná hlavička. Napsat samotný parsování protokolu v C je otročina a kdo se bude psát s unit testama?

Pro každou zprácu je potřeba udělat testy, kde bude
- Správná délka dat
- Víc dat pro daný typ zprávy (buffer overflow)
- Nekompletní zpráva
- Simulace chyby zabezpečení

Potom pro každý parametr
- kontrola validace (řekněme 100 hodnot v průměru)
- minimum a maximum
- korektní uložení do aplikace
- notifikace o změně

To je 5*105+4 = 529 testů/zprávu. Pro 50 zpráv 26450dílčích testů jenom pro korektní příjem dat.

Při tom pro 5*50 parametrů by to bylo 250 validačních funkcí + 50 parsovacích funkcí + dispatcher + validace hlaviček + CRC, + ... Počítejme 350 funkcí a kdekoliv může být chyba. Viděl jsem takový parsery na 25kLOC a víc.

Při tom stačí protokol popsat abstraktně, ale ve strojově čitelné formě, prohnat skriptíkem a vyjedou unit testy i kostra parseru bez překlepů. Za pět minut vytvořeno a otestováno...

Je to věda. Postupů a přístupů je řada, mnohé dokonce z dob před počítači (diagnostika a spolehlivost je obor starý pár set let). Vydá to na celou knihovnu. Důležité je ale hlavně myšlení. Pracovat s tím, že nic není spolehlivé, nic není bezpečné a všechno se pokazí. A už od začátku s tím počítat a tomu se přizpůsobit. Ale to z knížky nenačtete, na to je potřeba najít společnost, která si na tom zakládá a chvíli v tom žít. Osobně jsem měl to štěstí, že jsem začínal ve společnosti, co vytváří programy pro řízení údržby v jaderných elektrárnách. Pro tuto metodiku vývoje SW se používá název "fault tolerant".

Proto docela pláču, když někdo přeceňuje unit testy nebo předpokládá, že spolehlivost zlepší kontrolou vstupních parametrů. Protože jádro spolehlivosti není v tom, zjistit, že je něco špatně, ale v tom, umět se s tím vypořádat nebo to dokonce opravit. Kdykoliv se setkám s programem, který jen oznámí "general exception, call administrator" a vypne se, tak si podvědomě řeknu: bum.

Zkrátka: chyby byly, jsou a budou. Cestu nevidím v tom, vytvářet bezchybný software a hardware. Já cestu vidím v tom, vytvářet software, co dokáže chyby detekovat a vypořádat se s nimi.

Smutná pravda, bohužel. Sám programuji v oboru embedded sw a u zařízení, která by měla být jakýmsi technickým etalonem jsem nucen více řešit vzhled než funkcionalitu. "Ono to úplně nefunguje? To nevadí, hlavně že to pro marketing bude vypadat dobře ..."

Divný svět, kde se řemeslo a fortel považují div ne za sprostá slova :-(

Proc? Jak muze vyrobce ovlivnit, kdo a co s jeho nozem dela? Jak muze majitel toho noze ovlivnit, co snim udela jeho navsteva? Jak to muze ovlivnit spravce silnice?

Je to ejdnoduchy, vyrobce prodava to, co zakaznici kupuji, zakaznici kupuji to, co jim vyhovuje, a spravce silnic se stara o to, aby ty silnice byly sjizdny. A ze nekomu nestacej jedny vrata pro tu hromadu aut ktery k nemu jezdej, je jeho problem. NIkdo mu nebrani si misto vrat postavit betonovej zataras.

Tohle neni nuz (jehoz vlastnosti kazdy na prvni pohled vidi), ale treba zidle se skrytou C4 uvnitr. Jak mam asi vedet, ze vyrobce je lempl a neco uvnitr ochcal?

Jsou i taci, tkeri si nozem uriznou vlasni prsty, bezne se zaviraji do ustavu. Je tudiz nacase v ramci rozvoje technologie postoupit k tomu, ze se tam zavrou i taci, kteri sami sobe ublizuji pouzivanim slozitejsich veci. Nikdo je nenuti k tomu si neco takoveho porizovat ...

Ty jsi to nepochopil. Ja nemuzu vedet, ze vyrobce neco uvnitr ochcal, nemam to jako uzivatel jak zjistit. Tudiz proste vybiram naslepo (po strance bezpecnosti), nemam jinou moznost.

To prece neni vubec o v6ce... Vetsina orpavdu blbych (dneska) zarizeni nikdy ani v6ku implmentovat nebude, takze modlit se ke 6kove spase je o nicem. Naopak tim VYRAZNE naroste pocet moznych utoku... Je to o neschopnosti firem a konzumetarismu, kde si neuvedomujou dusledky sveho chovani. Vzhledem k tomu, ze dneska se ridi uz kde co, pocinaje svetlama a konce splachnutim hajzliku, to bude zajimave. U nas se to resi pomerne jednoduse, net (at uz 4ka, nebo 6ka) je jen trasportni vrstva pro par AES paketu a zbytek bezi nekde kontrolovatelne (buzove v Cloudu). Spolehat na podobne otevrene zdroje muze jen trotl, zvlastne kdyz uz tam prijdou sluzby, o jejichz kompromitaci je evidetni zajem (EZS, poskozeni vyroby...). Jeste bych podotkl, ze hloupa zarizeni neni TV ani router, kde bezi "plnohotnotny" kernel (treba Hurd :) ale opravdu ta, ktera nejsou videt a cim dal tim vic se vsude rozsiruji. Obvykle nedelaji nic, krom rizeni, bonzovani, .... O to je horsi, kdyz se takova zarizeni vys.... :) Jak uz napsal jinej Muf, dokud se nezmeni pricina, tezko se zmeni dusledky. A takove ty tiche krabicky, co treba rozvicujou lampy ve mestech, ridi pristupy, dohleduji jine systemy treba ve vyrobe, nebo doprave, .. jsou pripojeny k netu ? Protoze ten pocit, ze to ma nekdo "pod kontrolou" je prece krasnej, obvykel tech nekolik lidi, kteri to udrzujou v chodu, muzou neco udelat primo z hospody (o: Nicmene, mira diletanstvi v tomto oboru vysoce nadprumerna :) Takze neco jako fyzicke oddeleni siti nepripada moc v uvahu, benefity spojene se spojenim skrze net jsou tak velke, ze i bezpecnostni pozadavky se casto prizpusobi....

Osobne jsem docela zvedavej, co vypadne ze spojenetctvi Dědka a NICu...

R.

Pěkný článek, který bych si nikdy netroufla napsat. Názory autora víceméně sdílím, jenže kdykoliv jsem na tyto věci upozornila, byla jsem za idiota. Opravdu není dobré používat kdejakou službu o jejímž pozadí nic nevíte. To jsou přesně ty věci, které způsobí, že se z ničeho nic něco rozbije. Pokud někam pustíte statisíce věcí, mělo by to být vyzkoušené atd.

IPv6 je nutnost bez ohledu na internet věcí. Ale prorokuju, že to bude muset přijít zákonem podobně, jako to bylo u přechodu na DVB-T. Faktem taky je, že kdyby z procesu tvorby IPv6 někdo zavčas vykopal akademiky a následně to navrhovali lidé, co tomu rozumí, byl masivní rozvoj Internetu po roce 2000 už na 6ce a nebylo co řešit. A taky by nás nebolela hlava z takových věcí, jako je třeba ra.

Pokud jde o humanitce, mám je ráda, jsou zábavní, ale v IT je vidím stejně ráda jako polovzdělané geeky. Jejich destruktivní potenciál je tak zhruba stejný.

A pokud jde o zmíněnou službu na vrácení ip. Cítím za tím nějaký SIP telefon. A v klidu bych zkusila nečekané odpovědi. Pokud takové věci nezačneme aktivně rozbíjet, nikdo nevyrazí jejich vývojáře a tím pádem takových krámů bude víc a víc až se z toho kolektivně okotíme.

Podobny sluzby jsou tu prave vyhradne lkvuli NATum, proc by nekdo jinak zjistoval IP, ktery si muze precist z iface.

Zjednodušujete to jak vy, tak váš předřečník. Ten si vytvořil vazbu akademik = mudrlant, co tomu nerozumí a vy si vytváříte stejně tak jednoduchou rovnici jméno + firma = člověk z komerce, co tomu asi rozumí.

Kancelář pro uvádění příběhů na pravou míru se ale nemůže dívat na takovéto povrchní rovnice, ale musí se dívat na reálné dotazy a připomínky, které tito lidé do diskuze zasílají. Množství z nich sice pracuje v komerčních firmách, ale většinou v nějakém R&D oddělení a jsou de facto akademici. Stačí chvíli sledovat v6ops, 6man atp. a můžete si velké množství z nich zařadit do škatulky mudrlantů, kteří, ač jsou z komerčních firem tak nemají zkušenosti a reálné komerční síťové prostředí neviděli ani z rychlíku.

Dufam, ze masivna IP premavka z chladniciek, mikrovlniek, praciek a podobnych zariadeni zahlti taketo data centra:
https://en.wikipedia.org/wiki/Utah_Data_Center

1) IPv6 je nutnost. Bez něho se dvě zařízení domluví njenom přes veřejnýho prostředníka. Probíhá to tak, že se kávovar ptá skrz NAT a síť ISP co 20s serveru, jestli mů vařit latté nebo espresso a kolik smetany do něj. Bez ohledu na to, že jsou tři hodiny v nci a nikdo to po něm nechce. Appka v mobilu se zase furt co 5s ptá, jestli na chatě není zloděj.. pokud bude 1 dotaz/odpověď 0,5kB co 5s, dává tyo průměrný traffic 0,1kBps. Ale když těch zařízení bude doma 20 a těch domácností bude 500 000, dá to 1GBps. Jenom na hloupý a zbytečný dotazy. Pokud má být dostupná a nezaspamovaná infrastruktura, je ve veřejným zájmu, aby zařízení na sebe viděla a posílaly se jenom změny. Když to nechce respektovat výrobce, nastavme regulace tak, že IPv6 je povinnost (novela 22/1997 Sb.).

2) Posílání dat ke zpracování na server často nedává smysl a zákazník o tom ani neví. Když je u potravin povinnost informovat o složení, zaveďme povinnost informovat, co se posílá na server. nechť dodavatelé soupeří o autonomii zařízení při výpadku IT infrastruktury.

3) Výrobce musí být zodpovědný za svůj produkt. Dneska podle zákona o výrobcích (22/1997) nesmí výrobek např. rušit ostatní zařízení (EMC) - doplňme tam narušení dostupnosti IT infrastruktury a služeb. Dejmě ČOIce pokyny...

4) Výrobce musí být přinucen poskytovat podporu po celou dobu životnosti výrobku, pokud je tento schopný svou činností narušit zájmy třetí strany (třeba účasti s DDoS), popř. předat nezbytné podklady třetí straně a informovat o tom zákazníka..

5) Uživatel musí mít zodpovědnost za jeho zařízení. Když může zodpovídat za to, že autem nikoho neřejede, že z jeho střechy nespadne sníh někomu za krk, že jeho pes nikoho nepokouše apod., nevím, proč by nemohl zodpovídat za svoje IoT hračky. Tj. za safety update, pokud update nedělá na dálku výrobce. Pokud jeho zařízení něco vyvede a neprokáže, že měl poslední verzi FW, dát mu flastra.

Bohužel, jiná cesta k bezpečnýmu a efektivnímu IoT není :(

Vyrobce ti mile rad bude delat support klidne 50 let, kdyz mu kazdej rok posles litr za soho krabku. A nebo zaplatis 50k predem. Teda pokud za 5 let bude jeste existovat.

Ad1)

Mám automatizované třeba ovládání akvária. Ke komunikaci těchto "hloupých" zařízení, jako ESP, arduino atd slouží protokol MQTT, pro trvalou komunikaci s webovým rozhranním/mobilní aplikací pak WebSocket. Mezi tím mi stojí jednoduchý broker, který nový požadavek, nebo naměřenou hodnotu předá když je potřeba, nikoliv v časových intervalech jako v dobách ajax.

Nevím, jak by mi k tomu IPv6 pomohla, autorizace zařízení, nebo webiu mi řeší onen broker, pokud tam tečou data odjinud, ignoruje je.

Tak tak, doby poolingu jsou díky websoketum už naštěstí za náma, bohužel si toho spousta programátorů nevšimla. Bohužel spousta lidí neumí nic jiného než php pro server side a matlají v něm všechno aniž by popřemýšleli na co, že ten jazyk byl stvořen a v čem je dobrý.

Ty podle mě neuděláš taky aby nebyly dosahem omezené jenom na tu jednu síť.

Ale skrývání mi přijde přeceňované, stačí, aby to zařízení začalo komunikovat (což je tak nějak jeho smyslem), a už bude slyšet. Navíc uváděné privacy extensions znemožní jeho vzdálené ovládání i vlastníkovi a to je opět často smyslem…

Chjo ... zase ...

privacy extension nic neznemoznuje. Pouziva se vyhradne pro odchozi komunikaci. Kazdy zarizeni ma zaroven fixni IPcko (ktery v principu nesmi pro odchozi provoz se zapnutym privacy vubec pouzivat). Ale pokud chci aby se na to zarizeni dalo pripojit, je prave to fixni IPcko to, ktery patri do dns.

Je jen otázka času kdy se použije nějaký botnet na scan ipv6, popřípadě odposlech a zaznamenávání adres.
Není to tak dlouho a scan ipv4 byl také bez botnetu nemožný, teda v nějakém rozumném čase.

Skript na zjišťování IP adresy?
Já bych ten skript prostě přesunul jinam a na jeho původní adrese vracel 404.

Proc ? Posilat kravoviny by byla prece daleko vetsi zabava. Obzvlast, jestli to ty krabky k necemu pouzivaji.

Proč?
1) Za tu 404 tě prostě nikdo nezavře, i kdyby se rozkrájel.
2) Přečti si zdroják nějaké pěkné 404. Doporučuji třeba: http://www.google.cz/wasedfgh

Zatím bych to nijak neřešilm uvidíme jak se to bude vyvíjet. Aktuálně se vše jeví že se jedná opět o mega giga ultra PR kampaň jako jsme tu zažily už s netbooky, cloudem, bitcoinem,big data apod. Hlavně je nutno hejlům prodat iluzi vychytaného bydlení kde budou štastně vychovávat potomstvo a získají informace které nepotřebují ze zařízení které jsou k ničemu.

Free, Cool a In "zdar"

Kapitalismus narazil na své hranice zejména v rámci morálky. Zboží se už nevyrábí proto, aby splnilo určitou službu. Jde jenom o prodej. V případě "internetu věcí" se někdo snaží vymyslet nové odvětví, aby z nás vytěžili další peníze.

Ona se vůbec technika a nejrůznější "vynálezy" vystavují jako nějaká svátost. Rychlejší, menší, větší... Tyto a jiné přívlastky typu nám cpou před nos a snáží se nám na nich demonstrovat zlepšení kvality života.

To je omyl - lidstvo je cháska nespokojená a potřebuje neustále nové impulsy, které mu dodají pocit, že se "něco" děje. Inu když někdo potřebuje vlastnit "něco", aby byl "někým...

Když někde vidím noblesní slovíčka typu super, ultra, multi... atd., můj mozek bije na poplach... To už jsem ale dost odbočil od tématu- omlouvám se.

Za chvíli jdu na vlak kde budu šíleně IN chci slevun IN25 a následně platit INkartou.

... by byl taky zajímavý téma. A týká se to i profesionálů. Viz moje zkušenost s bankou, kde mám hypotéku (proto zatím nebudu jmenovat.

1. Poštou došel normální (!) dopis, kde jsou přihlašovací údaje k portálu. Našel jsem tam jenom čtyřmístný PIN a bylo uvedeno, že jako přihlašovací jmén mám použít číslo účtu. Číslo účtu bylo v záhlaví (rok 2011).

2. Po přihlášení hned naběhla historie transakcí a osobní údaje. Změnu hesla ani jinou konfiguraci jsem nikde nenašel, natož pak nějaký požadavek na dvoufaktorovou autentizaci. Takže klienti mají množinu 10^4 hesel a jako user name devítimístný násobky čísla 11.

3. Proti brute force je to chráněno dočasným zablokováním po několika špatných PINech.

Docela rád bych věděl, co by banka dělala, kdyby někdo napsal bota, který zvolí náhodný PIN a z několika IP adres na něho začne střílet náhodně generovaný čísla účtů s fixním PINem... Prolomení jednoho účtu by sice s blokací po špatným PINu trvalo dlouho, ale skenování osobních údajů to nezpomalí. Při 100 requestech/s a obsazených 10% čísel účtů je to v průměru 3,6 prolomených účtů za hodinu. A při jejich blbosti je možný, že čísla účtů generují popořadě...

Ono by bohate stacilo vzit par desitek tisic uctu a zablokovat je vadnejma pinama.

Jako "Safety Assisted DoS"? :D Zajímavá myšlenka.

Při 50k klientů a pětiminutové blokaci stačí ani ne 170 spojení po TCP za sekundu. Na lince se to hádám ani nepozná... A když je bot s 300 neudržovanýma IoT krámama, každý posílá paket 1x za 2s... A 50 000 lidí se nedostane na účet. Jenom díky predikovatelnýmu login name...

Tohle mě napadlo, když jsem se seznámil asi před 20lety se systémem zabezpečení jedné banky.