Vlákno názorů k článku Jak dostat Linux k uživatelům nejmenších PC? od Uživatelce zkrouhli nick - No, moc se mi nezdá, co tu píšete....

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 22. 7. 2008 6:18

    Uživatelce zkrouhli nick (neregistrovaný)
    No, moc se mi nezdá, co tu píšete. Spíš bych to podal tak, že linux má na těchto miniPC menší nevýhody než na klasických NB a desktopech (lidi na tom nehrajou hry + možnost upravení window managera, což však má symsl jen na 7" LCD).
    R
    ozhodně bych neřekl, že jsou WinXP na mininoteboocích taková katastrofa, jak tvrdíte. Zkrátka jsou tyhle zařízení jako normální pomalej počítač. Většina lidí takovej měla před 4-6 lety. ovšem pozor (velkej POZOR), tehdy ty šroty měly přinejlepším 256MB RAM, tyhle potvůrky mají bez vyjímky 0,5-2GB. A jak známo, o použitelnosti OS nerozhoduje rychlost CPU (v praxi stačí cokoliv od Pentia Pro/II), ale výkon disku a zejména RAM. Dělá mi společnost notebook, kterému co nevidět bude deset let, takže vím, o čem mluvím. Že Windows nejsou problémem ani pro první Eee s podtaktovaným Dothanem koneckonců doakzují různé recenze, v kterých je přeinstalovali.
  • 22. 7. 2008 8:18

    mm (neregistrovaný)
    Fascinuje me toto presvedceni, ze cokoliv jineho nez jakasi Windows ma pouze nevyhody. Je videt, ze ti co Windows prodavaji dokazi zakaznika a uzivatele zblbnout dokonale. Kez by to dokazaly alespon trochu take firmy, stojici za komercnimi distribucemi Linuxu...
  • 22. 7. 2008 8:40

    Uživatelce zkrouhli nick (neregistrovaný)
    To jsem neřekl. Linux má výhody, ale pro obyč člověka nejsou bůhvíjak patrné (kromě toho, že ušetří za OEM widle, což je určitě plus, a viditelné), a hrozí nebezpečí, že budou zastíněny tím, že na widlích půjde víc běžných programů (= ty hry), všecko se nainstaluje z cédéček, co budou v krabici (lidé, nedokážu si představit linux před 2 lety, když byl net jenom v práci, nebo dokonce nikde... na widlích jsme tenkrát vesele jeli), každej trouba ví, co s wilema dělat. také všechyn Win XP jsou stejné jako průmyslový kuře, zatímco pomalu každej linux vypadá jinak. Pro geeka/ajťáka no problemo, ale pro bfu přes to nejede vlak. Některé ty výhody jsou jenom imaginární, ale stejně přispívají (paradoxně) k jakémusi "komfortu".

    A nakonec, nenapsal jsem tam nahoru snad, že "takový rozdíl to není"? Tak proč mi předhazujete zblbnutí, zaslepení, a názor, že "linux má jenom nevýhody". Kde ot tam v tom příspěvku je.
  • 22. 7. 2008 9:04

    anonymní
    To nic, to jste narazil na linuxovou obdobu LO. Jakmile nezačnete nadšením hýkat, jaký je Linux skvělý, udělá z vás Windows fanatika.
  • 22. 7. 2008 10:34

    Miloš (neregistrovaný)
    Oblíbený argument posledních let: "Na Linuxu funguje velmi málo her" a "Na Windows funguje víc programů".

    Oblíbená odpověď bývá "Linux mám na práci, na hry mám Playstation" a "Mám všechny programy co potřebuji". Napadlo mě ale něco jiného - poučení z historie.

    1. HRY: Windows se prosadily, i když na nich skoro žádné hry nefungovaly. To bylo před Direct X. Řadu let byly Windows bez Direct X, hry byly primitivní a bylo jich asi 10. Windows běžely nad MS-DOS... když jsem chtěl hrát hru, ukončil jsem Windows, tím jsem se octl v DOSu a mohl jsem hrát. Přesto nakonec Windows vytlačily MS-DOS. Samozřejmě, MS-DOS a Windows pocházely od stejného dodavatele, ale stejně, dnes lze použít dual-boot (používat Windows jen na hry nefungující pod Linuxem), řada her je pro Linux (všechny žánry) a řada jich funguje pod Crossover Office/Wine... je to podobné jako v době MS-DOS/Windows, jen o něco pohodlnější. A tehdy se Windows prosadily... přestože přímo pro Windows hry nebyly.

    2. VÝBĚR SOFTWARE. Napadla mě alegorie. Muž a žena z města A chodí kupovat boty do obchodu, který nabízí 10 tisíc párů obuvi (všechny typy, od terénních bot po střevíčky do divadla). Muž a žena z města B chodí kupovat boty do obchodu, který nabízí 10 miliónů párů obuvi. Který pár je na tom lépe? Samozřejmě že pár z města B. Má větší výběr. Jenže, kolik párů bot vlastně potřebují? Oba muži mají doma 3-5 párů bot, obě ženy řekněme 15-30 párů bot. Jak velká výhoda je vybírat boty z 10 miliónů místo z 10 tisíc? A je to vůbec výhoda? Jako chlap nejsem sám, kdo by trpěl jako zvíře, kdyby si měl vybraz z 10 miliónů párů... Tato alegorie předpokládá že pro Linux je velmi přibližně 10000 programů a pro Windows zcela odhadem 10000000 programů... muž je alegorie na běžného uživatele (5-10 programů), žena je alegorie na power usera (30-50 programů).
  • 22. 7. 2008 10:58

    anonymní
    Nesouhlasím ani s jedním argumentem.

    1. HRY. Windows před lety opravdu neprotlačily hry, ale jednotné ovládání a vzhled aplikací, iluze jejich souběžné práce, jednotné ovladače třeba na tiskárnu a podobně. Plus samozřejmě ony aplikace. Hry opravdu nebyly to, co by bylo za tehdejší vzestupnou popularitou Windows. Sám píšete, že pro hry jste z Windows odcházel zpět do DOSu. Bohužel v té době nebylo moc na výběr, protože jediný další použitelný systém byl u nás vzácný MacIntosh.
    Dnes je situace jiná. Windows nabízí, co si budeme namlouvat, výbornou základnu pro spouštění her a k tomu nepřeberné množství aplikací a ovladačů. Pro běžného uživatele jsou i dostatečně stabilní a funkční. Co takového uživatele, kromě ceny asi 2000Kč za licenci, má vést k tomu, aby přešel na Linux? Dejme tomu, že již teď používá opensource aplikace, takže mu tam OOo, Firefox či Thunderbird budou běhat stejně dobře, jako na Windows, ale oproti tomu přijde o podporu řady nového hardwaru, kvalitní počeštění systému, ovládání, na které je zvyklý a ještě má prakticky jistotu, že bude mít problémy se spouštěním her. Takovou situaci chcete porovnávat z dobou před patnácti lety, kdy na výběr prakticky nebylo?

    2. VÝBĚR SOFTWARE. Váš příklad vypadá krásně jen proto, že je silně teoretický. Může znít celkem logicky, že když chci používat jeden hudební editor, je jedno, že pro Windows je jich 80 a pro Linux jen 8. Problém je v tom, že v mnoha oblastech je těch 8 Linuxových programů naprosto zoufalých co do funkčnosti, takže i ten nejlepší z těch osmi nabízí třeba 10% toho, co ten nejlepší z těch pro Windows. A ani jeden z těch osmi pro Linux neumí vše, co bych potřeboval. Mám pak nadšeně jásat, že jsem si mohl vybrat z osmi, když z těch osmi mi ani jeden nevyhovuje (=neumí to, co bych potřeboval), zatímco z těch osmdesáti pro Windows by se jich vyhovujících našlo třeba 15?
  • 22. 7. 2008 11:42

    decumanus
    Ad 2. Částečně máte pravdu, ale jen částečně. Když jsem opustil MS Windows, strašně jsem se divil, jak málo software na Linuxu potřebuju, a pak mi to došlo. Většina softu na WinXP byla v mém případě režijní - údržba, záchova, odstranění chyb, tweaky... Jestli ještě někde máte používané Windowsy, zkuste si spočítat, kolik softwarových balíků máte produkčních a kolik je čistá režie.
  • 22. 7. 2008 12:17

    anonymní
    Nemám dojem, že bych měl pravdu jen částečně. Já teď opravdu neřeším různé utility, tweaky apod., ale věci, se kterými normálně a běžně pracuji.

    Dám konkrétní příklad z doby nedávné - potřeboval jsem nějaký grafický editor. GIMP je pro mně bohužel od Wokny zoufalost (úplně jiné ovládání než zbytek systému, vlastní, opravdu nechutné dialogy např. pro výběr souboru, pomalý start, nic moc stabilita, věčně otevřené konzolové okno, prostě pro mně to opravdu není). A to ani alternativa Gimpshop, tu jsem taky zkoušel.

    Tak jsem vyzkoušel řadu jiných freeware záležitostí a skončil jsem u Paint.NET. No a po nějaké dobře jsem koupil paměťovou kartu do foťáku a hle, byl přibalen Paint Shop Pro, tak jsem ho nainstaloval jsem jsem šťasten jako blecha, protože splňuje přesně vše, co jsem od něho očekával).

    Na Linuxu jsem měl poměrně smůlu. Tam je GIMP a jeho deriváty prakticky král. Paint.NET v době, kdy jsem to zkoušel, nechodil, jiné aplikace neuměly řadu věcí, které jsem potřeboval. Paint Shop Pro, který jsem dostal zadarmo ke kartě, samozřejmě pod Linuxem nefungoval.

    Dalšími příklady z vlastní zkušenosti jsou aplikace na střih videa, emulátor PocketPC, či textový editor s vlastnostmi PSPadu. Komforní odesílač SMSek, aktualizátor navigačního software v PDA, form filler.

    Co se týká těch "produkčních" SW balíků, tak jsem vám to spočítal. Celkem 147 balíků, z toho jich je 8 různé doinstalvané ovladače apod. 9 jich je, pokud jako servisní berte i GTK Runtime Environment. K tomu tři balíky jsou nějaká udržovátka, jedno z nich je například "Western Digital Diagnostics". Je otázka, zda to budete počítat do údržby OS nebo hardware. Pokud do HW (kam to IMHO patří), můžete si přidat další věc, co na Linux neseženete.
    Zbytek je produkční software plus asi deset her.
  • 22. 7. 2008 12:43

    Mr.Dan (neregistrovaný)
    "Komforní odesílač SMSek"

    doporucuji program Esmska - http://code.google.com/p/esmska/
    ohledne tech dalsich by se urcite taky dalo neco najit, kdyby clovek trochu vic hledal (kdyby clovek chtel hledat, ze?)
  • 22. 7. 2008 12:49

    anonymní
    Kdybyste nenapsal tu poslední větu, poděkoval bych za radu a odpověděl bych, že jsem psal "komfortní". Což pro mně je ten, co sám rozezná captchu, správu fronty, skupinové odesílání a podobné kousky. Je to například takový Krteček nebo DreamCom v plné verzi.

    Vy jste ale, asi nechtíc, přesně potvrdil to, co jsem popisoval výše. Dal jste mi na "výběr" jediný program, který mé podmínky ale nesplňuje. Takže pod Linuxem mám opravdu smůlu. A aby toho nebylo málo, ještě budete drze naznačovat, že ty programy nemám proto, že je nechci hledat.
  • 22. 7. 2008 13:08

    Mr.Dan (neregistrovaný)
    Tak pardon. Jsem asi dneska v nejake "prudici" nalade.

    Pro me je Esmska dostacujici, zalezi asi na pozadavcich a taky na co je clovek odjakziva zvykly.
    Co koukam, tak Krtecek podle informaci na domovske strance funguje pres Wine.
  • 22. 7. 2008 14:24

    treebeard (neregistrovaný)
    to, čo tu riešite, je debata bez konca. Zarytý linuxáci budú vždy presviedčať, že nejaký ich program "stačí každému", prípadne že nestačí len najväčším profesionálom, iný bude tvrdiť, že už pomerne jednoduché programy pre Linux nenájde. Pravda bude niekde medzi, ale pokiaľ to zovšeobecníme, tak názory "linuxových skeptikov" platia. Sú tu osobné rozdiely, napr. ja na GIMP nedám dopustiť, ale to je dané osobným vývojom každého jednotlivca. Ja som Photoshop nikdy nemal a v dobe, keď som kúpil digiťák som už bol s GIMPom natoľko spriatelený, že pribalené programy som neskúšal. Možno sú aj lepšie, ale mne GIMP stačí. nestačí mi však napr. OOo, vadilo mi, keď Linux nemal Acrobat Reader 6, nepoznám žiadny poriadny Wysiwyg HTML editor pre Linux (v práci mám Adobe GoLive), Inkscape sa zďaleka nevyrovná ani Corelu 3 ... A potom ma nejaký Linuxom nadšený informatik, ktorý v tých programoch nikdy naozaj nerobil, začne presviedčať, že ja tie programy určite nepotrebujem.
  • 29. 7. 2008 19:35

    Kamil Páral (neregistrovaný)
    Záleží jak moc dokonalé si to představujete, ale fronta tam je, a hromadné odesílání taky.
  • 23. 7. 2008 11:34

    Miloš (neregistrovaný)
    "GIMP je pro mně bohužel od Wokny zoufalost"

    Výborně, a z jakých důvodů?

    "(úplně jiné ovládání než zbytek systému"

    Jiné neznamená horší. Je to otázka zvyku.

    "opravdu nechutné dialogy např. pro výběr souboru"

    "Nechutné" je argument z časopisu ELLE, COSMOPOLITAN nebo BRAVO GIRL. Zkuste popsat technicky co vám vadí.

    "pomalý start"

    start trvá do 20 sekund na starém Athlonu XP 2000. Moje přítelkyně GIMP typicky používá 3-4 hodiny denně bez vypnutí, takže těch 20 sekund nevadí.

    "nic moc stabilita"

    Moje přítelkyně GIMP typicky používá 3-4 hodiny denně bez vypnutí, a to každý den. GIMP spadne jednou měsíčně. Používá ho na Linuxu.

    "věčně otevřené konzolové okno"

    problém starších verzí GIMPu ve Windows. Novější verze GIMP tento problém ve Windows nemají.

    No, ale když jste tak náročný uživatel že vám GIMP nestačí, pošlete nám odkaz na vaše portfolio. Např. portfolio na http://foto.tvojeimage.cz je zpracováno kompletně v GIMPu na Linuxu.
  • 23. 7. 2008 12:55

    anonymní
    Hodláte mi vnucovat svoje představy, co mi má vyhovovat a co ne? Já vám taky necpu, že vám Gimp vyhovovat nemá.

    Přesto vám konkrétně odpovím.
    Jiné v tomto případě znamená horší, protože je vůči zbytku systému neergonomické a neintuitivní. Například rozložení v desktopu oken, práce s rozbalovacím menu, ošklivé dialogy.

    Možná čtete moc ELLE, kde slova třeba mají jiný význam, než je obvyklé. Nechutný znamená extrémně hnusný. V poslední verzi je sice o něco málo hezčí, ale jednak jde opět proti všem zvyklostem na daném OS a druhak tam chybí řada věcí, na které je člověk zvyklý (zástupce na často používané systémové složky, možnost různých typů zobrazení, apod. Opět, vám to třeba přijde jako vrchol vkusu a ergonomie, já vám to neberu, ale nenuťte mně, ať to vidím stejně.

    To samé s časem a stabilitou. Jestliže to vaší kamarádce nepadá nebo vám to startuje 20 sekund a vaší kamarádce to nevadí, to je mi úplně jedno, když já s tím problémy mám.

    Závěr je typický pro Linuxového fanatika. Protože jsem si dovolil mít nějakou sadu požadavků, které jeho Linuxová aplikace nesplňuje, začne předhazovat, že mé nároky jsou přehnané a že to vlastně vůbec nepotřebuju a Gimp by mi bohatě stačil. Navíc máte problémy s chápaním psaného textu. Já jsem nepsal, že Gimp má málo funkcí pro mé vysoké nároky. Přesto mi to opět budete podsouvat.
  • 23. 7. 2008 13:14

    treebeard (neregistrovaný)
    Toto je večne to isté. Keď nejaký windowsák skritizuje v Linuxe čokoľvek, tak sa zdvihne jednotná vlna odporu. Keby vyšiel článok o GIMPe, tak zrazu kopa linuxákov bude písať, aký je to nemožný program.
    Musím pripomenúť, a to som tu už písal, že ja GIMP používam a mám ho rád. Je to však trošku netradičný program, na ktorý si treba zvykať a niekomu sa to nemusí chcieť. Či má dosť funkcií, to neviem. Mne zatiaľ stačia. Ani mi nepadá a aj GTK dialógy považujem za vcelku vydarené.
  • 23. 7. 2008 18:35

    JardaP (neregistrovaný)
    hm, tak jsem potreboval na jedne fotce soupnout barvami a marne hledal, kde bych nastavil uroven RGB. Jenom C-M-Y, coz mi sice umoznuje dosahnout stejneho vysledku, ale dela mi docela problemy si predstavit, cim a jak mam soupnout, kdyz je fotka moc modra.
  • 23. 7. 2008 23:56

    JardaP (neregistrovaný)
    No jo, nekdo si ten komix precetl a ted je to kvuli tomu uplne obracene. Proc tam ale, proboha, nejsou obe moznosti, nejlepe v jednom jedinem dialogu?
  • 23. 7. 2008 14:23

    Miloš (neregistrovaný)
    Zbytečně prudká reakce. Chápu že pro vás osobně je souborový dialog "nechutný, "odporně hnusný", "v poslední verzi o málo hezčí". Pak se nedá nic dělat, pro vás osobně GIMP není. Mě nepřipadá GIMP jako vrchol ergonomie, a proto jsem to ani nenapsal. Nenutím vás aby vám GIMP připadal jako vrchol ergonomie, a proto jsem to ani nenapsal.

    Pokud je 20 sekund start (na starém PC) pomalý pro Vás, chápu to. Mám za to že na moderním PC bude start asi 5 sekund. Pokud vám osobně to nestačí, chápu to a nic proti tomu nemám.

    Ta nestabilita kterou uvádíte je hodně zvláštní. Můžu jen napsat že jsem GIMP nikdy nezažil jako nestabilní za ty 4 roky co každý den sleduju jak se s jeho pomocí a s tabletem Wacom retušují fotografie... je to zvláštní, a nemám důvod vám nevěřit. Koneckonců provozoval jste GIMP na Windows, pokud jsem vás správně pochopil... a s tím zkušenosti nemám.
  • 23. 7. 2008 14:36

    treebeard (neregistrovaný)
    GIMP bol kedysi na Windows hodne pomalý (štart možno aj 2 min.potom už bežal vcelku normálne, len niektoré pluginy sa otvárali dlhšie), teraz to býva tak rôzne. Normálne štartuje celkom svižne, potom sa čosi zmení, začne pri štarte hľadať fonty na celom disku a dosť ho to zbrzdí. Je nahlásená chyba (myslím, že sa občas prejavuje aj v Linuxe), posledné verzie ju vraj opravili, ale ťažko sa to posudzuje. Aj predtým mizla sama od seba.
    Každopádne, GIMP nie je vhodné asociovať s bežnými formátmi obrázkov, na to je naozaj dosť pomalý.
    Pokiaľ ide o Linux. verzie 1.2x boli veľmi rýchle, počnúc dvojkou sa spomalili a už nie je medzi Linuxom a Windows až taký rozdiel.
  • 22. 7. 2008 12:37

    Uživatelce zkrouhli nick (neregistrovaný)
    No, na tomhle počítači je Allplan, což je placený soft a samozřejmě win only (možná by to šlo pod wine, ale když vám dodavatel řekne, že vás nebude podporovat na jiném než na win, tak nepůjdu do konfliktu, kromě toho to má hardlock).

    Když jsem se tak probíral sotem, co je nainstalován, padl mi zrak na merger panoramatických snímků a skenů, který byl přibalen ke skeneru. občas nefunguje, ajko většina programů, které dostanete k HW, ale opodál dostali k skeneru HP podobná program s naprosto dokonalým algoritmem (jen s tím rozhraním se musí válčit). Všecko je samozřejmě pro windows...
    Další věc: avisynth se svojí sérií videofiltrů a skriptů... (avidemux taky ujde, ale padá, něco neumí a nemá tolik možností). Třeba FFT3d je moc dobrý denoiser na záznamy z fotoaparátu a asi i z kamery. Dobrá zpráva je, že avisynth 3.0 se chystá pro linux, špatná je, že není známo, zda ta verez vůbec někdy bude hotová.

    To jen tak pr inspiraci. Další úzkoprofilové věci, co tu máme a na linuxu neexistují jsou prohlížeče DGW a DGN od Autodesku a Bentley, a podobné hlouposti, co se na běžném počítači nenajdou. Co se ale BFúček týká, jsou různé programy a hry pro děti, angličtiny atp. taky windows.

    P.S. Nemám náladu zkoušet programy spouštět pod překládaným api, řešit případné probléma etc, když je můžu pouštět nativně. A stejný postoj asi bude mít většian uživatelů. Tak proto.
  • 22. 7. 2008 12:41

    anonymní
    Nemám náladu zkoušet programy spouštět pod překládaným api, řešit případné probléma etc, když je můžu pouštět nativně.

    To je přesně to, co jsem se snažil říct i dříve. Pro BFU je jedinou nevýhodou Woken cena a ta je dnes (naštěstí, bohužel?) tak nízká, že většinou není co řešit.
  • 23. 7. 2008 11:23

    Miloš (neregistrovaný)
    Můj argument pro HRY byl že Windows se prosadily i když na nich nefungovaly hry. Jsem rád že s tím souhlasíte - píšete "Windows před lety opravdu neprotlačily hry". Souhlasím s Vámi, že jednotné ovladače tiskáren (a doplnil bych že podpora českých fontů pro všechny aplikace) byly rozhodující - sobně jsem v té době všem klientům doporučoval přejít z DOS na Windows, a bylo to těžké je přesvědčit - řadu let chybělo účetnictví a nikdo nechtěl odejít od T602 k MS Word nebo Ami Pro.

    "[kdo přejde na Linux] přijde o podporu řady nového hardwaru, kvalitní počeštění systému, ovládání, na které je zvyklý"

    Podle mě máte pravdu že ne každý hardware v Linuxu funguje - asi bychom se přeli jak moc takového hardwaru v současnosti je. Jisté je, že je ho stále méně. Instalací Vista ovšem přijdete o možnost používat množství SOUČASNÉHO hardwaru. Přijdete o stávající investice. Protože neexistují ovladače pro Windows Vista. Musíte nakoupit nový hardware nebo zůstat u Windows XP - systému z roku 2001. V Linuxu se podpora starého hardwaru pokud vím nevyřazuje...

    Kvalitní počeštění v Linuxu je - mám Linux na desktopu, moje přítelkyně anglicky neumí a vyžaduje jen české aplikace. A také je všechny česky má.

    Budu souhlasit s vámi, že ovládání je jiné a vzhled aplikací pro GNOME je jiný než aplikací pro KDE. Připomenu že ve Windows je rovněž mnoho různých toolkitů a widget setů...

    Jako námět na zamyšlení se podívejme, že uživatel přecházející opačným směrem, z Linuxu k Windows, přijde o:
    - snadnou instalaci aplikací z jednotné nabídky (správa balíčků)
    - snadnou a dokonalou odinstalaci aplikací (bez berliček)
    - bezvirové prostředí
    - možnost upgradu na nejnovější systém se stejným hardwarem bez ztráty výkonu
    - 7000 korun každé 3-5 let (plná licence Windows, nemůžete brát cenu za OEM, protože uživatel přecházející z Linuxu měl "plnou licenci" na Linux, ne nějak omezenou na konkrétní hardware
    - až 3000 korun ročně za aktuální antivir (cena je odhad)
    - až 2000 korun ročně za aktuální antimalware (cena je odhad)
    - asi 1000 korun licence na odinstalační nebo jinak registry optimalizující program


    VÝBĚR SOFTWARE: Souhlasím s vámi zcela. Vy osobně jste ve vašem oboru nenašel program který by vám vyhovoval. Mnoho lidí ovšem je v opačné situaci - to co Linux nabízí jim zcela stačí.
  • 23. 7. 2008 13:09

    anonymní
    Kvalitní počeštění v Linuxu je

    Nesouhlasím. Řada aplikací, prostředí či toolkitů používá rozličnou terminologii, obsahuje řadu gramatických chyb apod. Ne že by na Windows bylo vše bez chyby (např. tradiční "hlasitost" namísto "jednotka", kde bylo anglicky Volume), ale kvalitní počeštění tam je. Navíc se mi u Linuxových aplikací stává, že část aplikace na mně mluví česky a část anglicky podle toho, kdo co stihl přeložit.

    Pod Windows řada různých toolkitů je, ale jsou tam dva podstatné rozdíly. Zaprvé naprostá většina aplikací je psaná se standardním Win32 GUI, takže mám poměrně malou šanci, že na něco takového narazím. Zatímco na Linuxu je něco Tcl-tk, něco GTK, něco QT, něco Motif apod. a prakticky nemám šanci se všem toolkitům vyhnout. Zadruhé u Windows (vyjma GTK) přes všechny rozdíly toolkity fungují podobně, respektují např. nastavení systémové vyhlazení a fontů, zatímco u Linuxu přes veškerou snahu a pokrok, který v poslední době pozoruji, je to stále utopie a stejné věci je třeba nastavovat na x různých místech pro x různých toolkitů.

    Je mi jasné, že Linux je pro řadu lidí velmi dobrá volba, ale obávám se, že váš výčet je dost zaujatý. Například já používám Windows poměrně hodně. Odinstalace mi funguje řekl bych lépe než na Linuxu, za Windows XP jsem platil jednou před hodně lety za pár korun (a vaše hrátky se slovíčky na tom nic nemění), antivir Avast Home mám zdarma už léta, v kanceláři stojí AVG na rok asi 700Kč, antimalware je v systému zdarma, žádné odinstalační či "registry optimalizující" program jsem prakticky nikdy nepotřeboval a když už, tak existovaly desítky freeware aplikací toto řešící. Takže z hrozivé cifry 7000 + 3*(3000+2000+1000) = 25.000Kč za tři roky používání Windows jsme se dostali k 1.593Kč, což stojí s DPH Windows XP Home CZ, klidně i pro starý (ne nový) počítač. Když podobné "výpočty" dělá Microsoft, neříkáme tomu tady FUD?
  • 23. 7. 2008 14:49

    Miloš (neregistrovaný)
    Jsem rád že jste nezpochybnil info o hardware - o znehodnocení investic do hardware po přechodu na Windows Vista. Budu předpokládat že se mnou v tomto bodě souhlasíte. Konekonců diskusní skupiny věnované Windows jsou stížností na neexistenci ovladačů plné.

    Souhlasím s vámi že pro vás osobně stačí OEM XP Home, souhlasím že máte antivir zdarma, a antimalware zdarma. Souhlasím s tím že vám osobně případá odinstalace ve Windows lepší než v Linuxu. Souhlasím s tím že jste zaplatil jen 1593 Kč.

    To ovšem porovnáváme hrušky s jablky, a to se nemá. Porovnáváme omezené XP Home, antimalware zřejmě od Microsoftu s pověstí malé účinnosti, a zkušenosti o bezproblémové odinstalaci které přímo odporují stovkám stížností uživatelů Windows na příslušných fórech.

    Čili vy osobně nepotřebujete XP Professional, dal jste přednost verzi Home se všemi omezeními. Řada firem ovšem musí mít XP Professional a jedině ne-OEM verze, čili plná verze, je LICENČNĚ nejsrovnatelnější s Linuxem. Není přímo srovnatelná, protože ji můžete používat na libovolném ale jediném PC, kdežto Linux na libovolném počtu PC.

    Proto pokud máme srovnávat, měli bychom srovnávat stejně vybavené produkty, jablka s jablky. A to je Windows XP Professional full verze, kvalitní antivir (nebo dva), kvalitní antimalware (ten od Microsoftu neberou samotní uživatelé Windows moc vážně), a odinstalátor. Protože jedině takto vybavený počítač se přibližuje svému konkurentovi s Linuxem. Takže to bude asi 7000+3*(dosaďte si částku za antivir, antimalware, odinstalátor).

    Řada lidí přesto musí zvolit Windows, a je to logické a správné rozhodnutí. Nepochybuju o tom že pro vás osobně jsou Windows správná volba.
  • 23. 7. 2008 15:09

    anonymní
    Tak já měl za to, že tu byla řeč primárně o domácím použití, protože do firem se Linux vzhledem k tomu, jak moc je pro ně "business" aplikací, jen tak nedostane.

    Vaše nářky nechápu. Začínám si připadat jak LO :-(, ale přijde mi logické, že na starý počítač nebudete dávat nový OS. Na druhou stranu my jsme to v práci několikrát dělali a jak tu máme rozličný hardware, tak s ním pod Vistou problém nebyl. Netvrdím, že vy ty problémy nemáte, ale my tady asi na patnácti strojích ne.

    Omezené XP Home. V čem jsou pro mně XP Home omezené? Doma doménu nemám, limitovaný maximální počet síťových spojení (SMB) mně taky netrápí a nemám pocit, že by mi nestačily či mně v něčem omezovaly oproti verzi Professional. Ostatně i kdybych je tak nutně potřeboval, tak mně budou stát o tisíc Kč víc, což není něco, co bych neutáhl.

    Můžete mi říct, kolik znáte firem, resp. kolik % počítačů z firem, co znáte, dostává Windows neOEM a kolik % OEM? Neznám firmu (a že jich znám dost), které by se to finančně vyplatilo. Všichni kolem mají OEM, protože s novým PC za 4 roky dostanou nový OS a ještě ušetří oproti variantě, že by kupovali neOEM verzi.

    Víte, co mi přijde? Že máte z Windows nějaký komplex. Neustále hledáte problémy tam, kde nejsou. Svoje zkušenosti z Linuxové verze Gimpu automaticky aplikujete na Windows verzi Gimpu. Neustále vymýšlíte nové a nové absurdní situace, jen aby z toho Wokna vyšly špatně. Když jsme se dostali k tomu, že náklady na Win stroj po SW stránce jsou dle vás 25 tisíc za 3 roky a ve skutečnosti je to patnáct stovek, okamžitě to stočíte na firemní použití a uděláte z toho 7000+3*antvir, antimalware, odinstalátor. I kdyby, je to 2500 za XP Pro OEM + 951 za AVG antivirus + antimalware na dva roky + 427 za prodloužení o další rok, celkem tedy 3.878Kč za tři roky.

    Už podruhé zmiňujete jakýsi drahý a magický odinstalátor, bez kterého nelze být. Můžete mi uvést konkrétní příklad takového software? Ještě jsem se s tím nikdy nesetkal (vyjma jednoho asi před deseti lety, jmenovalo se to Cleansweep) a že jsem viděl počítačů a jejich vnitřností (jak HW, tak SW) hodně mnoho.
  • 23. 7. 2008 16:13

    Miloš (neregistrovaný)
    Vždyť já souhlasím že pro vás osobně nejsou Windows XP Home omezené.

    Obecně srovnávat Windows XP Home s Linux není korektní, nejsou to srovnatelné produkty. To jsem odůvodnil výše. Pro vás osobně ale takové srovnání korektní je, a s tím zcela souhlasím.

    Moje zkušenosti s GIMP na Linuxu jsou jiné než vaše s GIMP na Windows, a s tím také souhlasím. Prostě GIMP ve Windows nepoužívám, a to jsem také napsal.

    Odinstalátorů je pokud vím celá řada, na Linuxu je nepotřebuji, proto nevím který je nejlepší. Jsem rád že nemáte problémy, o kterých se tolik píše ve fórech navštěvovaných uživateli Windows.

    Jsem rád že jste spokojen se svým operačním systémem, který je pro vás určitě nejlepší.
  • 23. 7. 2008 16:27

    anonymní
    Aha, takže veškeré vaše argumenty, proč jsou Windows nevhodné, proč jsou drahé a podobně, pocházní nikoliv z vlastní zkušenosti, ale ze sledování diskuzních fór, kde se píše o malware, odinstalátorech apod. S vámi se opravdu dá vést kvalitní diskuze podpořená argumentací :-/
  • 24. 7. 2008 7:00

    Uživatelce zkrouhli nick (neregistrovaný)
    Člověče, HOme jsou srovnatelné s linuxem! To je jako říct, že linux není srovnatelný s windows, protože nemá directX a IE!
  • 23. 7. 2008 16:33

    Miloš (neregistrovaný)
    "Všichni kolem mají OEM, protože s novým PC za 4 roky dostanou nový OS a ještě ušetří oproti variantě, že by kupovali neOEM verzi."

    Oponoval bych tomu všichni. Nepochybuji že všichni kolem vás to tak mají. Někteří uživatelé si ale všimli, že jediný důvod proč každé 4 roky kupovat nové PC je ten, že nové OEM Windows vyžadují silnější hardware. Někteří uživatelé zjistili, že takové nové PC dělá zcela to samé co to staré PC, jen spotřebuje více elektřiny. Takoví uživatelé ocení operační systém, jehož novější verze jsou rychlejší a občas dokonce méně hardwarově náročné než předchozí verze takového operačního systému.

    A vůbec si nemyslím že vy osobně jste takový výše popsaný uživatel. Naopak.
  • 23. 7. 2008 17:03

    anonymní
    Všichni kolem mně, za tím si stojím. Firmy v mém okolí mají víceméně shodné modely chování, jsou typicky dva: první je ten, že počítače jsou po čtyřech letech odepsané, je "nárok" na nové, tak se koupí nové železo HW i SW. Druhý model je podobný tomu, co jste popsal vy - dokud stačí HW, tak se používá. Až začne nevyhovovat, koupí se nový HW + SW.

    Opravdu nepamatuji případ, kdy by se musel zbytečně kupovat nový HW jen proto, že se instalovaly nové Windows a starý HW by to neutáhl. Jediný případ nejvíc tomu podobný byl ten, kdy firma přecházela z peer-to-peer sítě na Windows 98 na doménu (mimochodem na Sambě pod Linuxem) a XP na stanicích. Stanice se kupovaly nové (většina byla kolem osmi let stáří), jen u jedné se rozhodlo, že bude lepší než kupovat novou provést upgrade paměti a disku.

    Protože ale já argumentuji léty zkušeností a praxe s různými firmami, různými BFU apod. a vy jen vymýšlíte hypotetické situace na základě toho, co jste se kdy dočetl na nějakém Windows fóru, s diskuzí s vámi končím, protože nic nepřináší.
  • 23. 7. 2008 17:43

    Lukáš Gallina (neregistrovaný)
    Já zažívám ještě jedenn model. Firma má multilicenci. Ale ani pak nemění počítače po 4 letech kvůli tomu že by ji tam neběžel nový systém, protože zpravidla jednu verzi vždy přeskočí. Čili firmy co dnes nasazují Windows Vista mají 8-10 let staré počítače, které by opravdu již zupgradovat nešly a firmy jenž používají Windows XP je budou používat do dalšího MS systému, protože v rámci multilicence mají k XP přístup ještě několik let.
  • 23. 7. 2008 22:08

    bez přezdívky
    Pod Windows řada různých toolkitů je, ale jsou tam dva podstatné rozdíly. Zaprvé naprostá většina aplikací je psaná se standardním Win32 GUI, takže mám poměrně malou šanci, že na něco takového narazím. Zatímco na Linuxu je něco Tcl-tk, něco GTK, něco QT, něco Motif apod. a prakticky nemám šanci se všem toolkitům vyhnout. Zadruhé u Windows (vyjma GTK) přes všechny rozdíly toolkity fungují podobně, respektují např. nastavení systémové vyhlazení a fontů, zatímco u Linuxu přes veškerou snahu a pokrok, který v poslední době pozoruji, je to stále utopie a stejné věci je třeba nastavovat na x různých místech pro x různých toolkitů.

    Mám ti poslat screenshot Firefoxu 3 (nebo jiné GTK aplikace), kterak na mém počítači dodržuje styl KDE?
  • 24. 7. 2008 9:04

    treebeard (neregistrovaný)
    veď už zahodte tú nezmyselnú bojovnosť. Ten príspevok, ktorý citujete hovorí v zásade pravdu. Je to problém Linuxu a jednotlivé distribúcie sa ho postupne snažia riešiť. Vy posielate príklad, že v jednej aplikácii a v jednom distre je to vyriešené. Možno aj pre všetky GTK aplikácie. U GTK to nie je veľký problém (pohrať sa trochu s konfigurákmi a fontmi), skôr je záhadou, prečo na to väčšina distribúcií kašľala celé roky. Ale sú tu aj staršie GTK, aj tie nešťastné Tcl-Tk aplikácie (v tých sa naozaj nedá dosiahnuť nič, aj ten Motif, aj ten OOo, ktorý sa ja tak vždy správa inak. Jedno z rozčarovaní, ktoré mi napr. Linux pripravil, je, že Firefox v nom vyzeral horšie ako vo Windows, napriek tomu, že tu bol doma...
    Čiže, problémy sa postupne riešia, to však nie je dôvod sa vyťahovať na ľudí,ktorí to nezaregistrovali alebo skrátka majú iné distro.
  • 24. 7. 2008 9:59

    Rejpal (neregistrovaný)
    aj tie nešťastné Tcl-Tk aplikácie (v tých sa naozaj nedá dosiahnuť nič
    Co je tohle zase za dřísty? Co v tom podle Vás jako brání?
  • 24. 7. 2008 10:43

    treebeard (neregistrovaný)
    bavili sme sa o vzhľade - všetky Tcl-Tk aplikácie, ktoré poznám majú priam hrozný,úplne archaický vzhľad, a možnosti jeho zmeny sú minimálne. V konfigurákoch programov äkdesi v /etc som dokázal prepísať cesty k fontom, ale nejký centrálny súbor pre všetky Tcl-Tk aplikácie mi to nevytvára) Možno, že existuje nejaký okenný manažér, založený na tejto knižnici, ktorý by snáď umožňoval trošku viac nastavení, ale myslím, že so vzhľadom KDE aplikácií ich aj tak nezjednotíte.
    A prečo hneď "dřísty", poučte nás, nevedomých.
  • 24. 7. 2008 11:28

    Rejpal (neregistrovaný)
    Proč dřísty? Inu, třeba proto, že knihovna Tile je součástí standardní instalace Tcl/Tk, a protože pro Tile existuje i Qt vzhled?
  • 24. 7. 2008 12:48

    treebeard (neregistrovaný)
    tu ale neriešime správanie "vzorného člena komunity", to ja nie som. Ja som len bežný užívateľ, ktorý sa zapojil do debaty, čo bráni masovému rozšíreniu Linuxu. A ja osobne si myslím, že je to (aj) vzhľad). A už to vylepšovanie vzhľadu ("deuglification"), ktoré som absolvoval je niečo, čo je ochotných urobiť len pár ľudí.
    Ja chcem ten Grass používať, nie sa sťažovať autorom, ani sa utešovať, že veď sa to nejako vyriešiť určite dá. Oni mi asi odpovedia,že mám Grass používať cez QGis, ale stále ešte má Grass pár funkcií, ktoré sú zaujímavé. Prečo ho držia na takýchto knižniciach, to neviem, možno kvôli nejakým ďalším OS, možno len v tíme nie je nikto, kto by ho portoval. Ale je aplikácia podporujúca tvrdenia o (katastrofálne) nejednotnom vzhľade aplikácií v Linuxe.
  • 24. 7. 2008 13:05

    treebeard (neregistrovaný)
    o tom neviem, ale rád to počujem. Možno si potom znova nainštalujem nejaký Linux :-)
    Pre mňa vždy existoval len jediný dôvod pre použitie Linuxu (okrem zvedavosti)- to, či tam bude aspoň jedna významná aplikácia lepšia ako pod Win. Grass to chvíľu bol, teraz je už aj súčasťou QGis pre Windows, ale niektoré nástroje tam neviem nájsť. Takže asi bude mať zmysel mať ho komplet.
  • 23. 7. 2008 23:41

    JardaP (neregistrovaný)
    Neni to nakonec jedno, jestli vzhled aplikaci je jednotny? Pouzivam na KDE treba Claws Mail, coz je tusim GTK+ aplikace a dalsi GTK aplikace. Pokud chodi cut&paste a select&paste, je mi to uplne jedno. Ostatne select&paste a Klipper mi na windows chybi tak, ze jednotny (vetsinou) vzhled aplikaci to nevyvazi.
  • 22. 7. 2008 12:24

    Mr.Dan (neregistrovaný)
    Maly nesouhlas - pro BFU prave pres GNU/Linux vlak jede. To jsou totiz lide, kteri jsou zcela nepoznamenani vyukou "vypocetni techniky" ve skole, kde se bez rozdilu ucil dos, win 3.11 atakdale. Ti, kdo poznamenani byli, jsou nyni budto lide, kteri e opravdu vyznaji (a takovi maji vetsinou na GNU/Linux vlastni nazor, pripadne dobre duvody, proc ho (ne-)pouzivaji), nebo lide, kteri si mysli, ze se vyznaji - nejhorsi cilova skupina pro GNU/Linux, naprosto zbytecne se s takovymi lidmi dohadovat, protoze nemaji na GNU/Linux vlastni nazor, jen to, o cem se "dozvedeli" na netu nebo od znamych.
    Takze bez ohledu na vyhody/nevyhody, je paradoxne GNU/Linux nejvhodnejsi pro dva opacne extremy - pocitacove odborniky a naproste laiky.
  • 22. 7. 2008 12:45

    Uživatelce zkrouhli nick (neregistrovaný)
    No, je otázka, jestli by se vaše argumentace nedala vykládat takhle: naprostý nováček nemá důvod být nespokojený, protože nepozanl nic jiného. Lze to říct i o windows i o linuxu. V obou případech pak lze argumentovat, že BFU je spokojený s X, které je mizerné, protože nepoznal mnohem lepší Y.

    Vykládat si preference prostředí přes neznalost není podle mě úplně na místě. Částečně možná. Jinak ono to bfúčko brzy winowsy zasažené bude,a ž si koupí skener, tiskárnu, nějaké hry nebo omalovánky pro děti.
  • 22. 7. 2008 13:00

    Mr.Dan (neregistrovaný)
    Ja to soudim z vlastni zkusenosti, resp. z ohlasu pocitacovych neznalcu na to, ze jsem jim (samozrejme se souhlasem) nainstaloval Ubuntu.
    Vpodstate jsou ohlasy vesmes stejne - je to uplne to same, neni v tom zadny rozdil, jen to malinko jinak vypada, ale princip je stejny. Krom toho ocenuji to, ze si nemusi obcas nechat preinstalovavat cely system kvuli rychlosti, ze nepotrebuji zadne antiviry apod, ze nemusi resit browser hijacky a podobne "prekvapeni" jako driv s winXP
    A hrozne vsechny bezne Franty bavi aktualizace :-D

    Jako jediny, kdo vidi nejaky podstatny rozdil, jsem ja - tak jako tak bych jim musel instalovat kazdy novy program, stejne jim kupuju periferie jako tiskarnu ja a nasledne ji rozbeham. Jenom v nekterych pripadech nemusim zvedat zadek ze zidle a vyresim to pres ssh, pokud vubec musim neco resit, jakoze ted mam na par let pokoj diky LTS

    jeste dodam napln jejich prace s pocitacem: internet, email, import fotek z fotaku, hudba, filmy, kancelarsky balik, instant messenger, skype, bluetooth a pritelkyni jsem naucil dokonce s bittorentem :-))
    to je vse. kdyz nic vic nepotrebuji, tak proc do toho nejit, oni rozdil nepoznaji a me to usetri starosti..
    jo a pocet konvertovanych Frantu: 4 pocitace
  • 22. 7. 2008 19:03

    anonymní
    Pro vas jsou lepsi Windows, me lezou na nervy uz svym UI. Problemy s tiskarnou, scannerem, hrami a omalovankami nejsou to, co clovek bezne resi na UMPC. Uz se vidim, jak si to hasim po ulici s Asusem Eee v kapse a laserovkou a scannerem na trakari. A preinstalovavani UMPC na Windows XP stejne dlouho trvat nebude. Za chvili tomu MS zkrouhne podporu, koupit se to uz stejne moc neda a Windows Vista clovek do UMPC nenarve ani kladivem. Nevim, co resite. Chcete Windows? Kupte si notebook. Chcete UMPC? Naucte se zit s Linuxem.
  • 23. 7. 2008 6:05

    Uživatelce zkrouhli nick (neregistrovaný)
    Proč by k tomu člověk neměl chtít připojit skener, tiskárnu, nebo něco jiného, co má doma? To nejsou PDA, ale plnohodnotná PC (pomalejší, ale v případě Atomu nijak přímo pomalá).
  • 23. 7. 2008 9:51

    JardaP (neregistrovaný)
    Kdyz se vam to chce odpojovat od PC a pripojovat na UMPC, kdykoliv to potrebujete.... Ja tohle radsi resim po siti, navic scanner mam SCSI a tiskarnu na paralelnim portu a nevim, jak bych je na UMPC dostal. Pokud chcete delat z UMPC DTP studio, pak pouzivate hrabe na pleteni svetru.
  • 23. 7. 2008 10:03

    anonymní
    Počítač se nebude přizpůsobovat mým potřebám, ale já budu své potřeby přizpůsobovat počítači. Chtěl bych si tiskárnu připojit k UMPC, ale jsem blbec, protože správně mám tisknout po síti. Opravdu super názory. Doposud bylo toto chování zaslepenějších linuxáků pouze v oblasti software. Chtěl bys něco aplikaci XXX, protože ji znáš z Windows a vyhovuje ti? Na Linux nic takového není, takže by sis měl uvědomit, že to vlastně vůbec nepotřebuješ. Vy jste to dotáhl k dokonalosti - už se to týká i hardware.
  • 23. 7. 2008 12:33

    JardaP (neregistrovaný)
    Rikal jsem, ze je tady nekdo blbec? Rikal jsem, ze kdyz se to nekomu chce odpojovat a vozit s sebou na trakari a s UMPC v kapse, tak at si to tak dela. Ja to radsi poresim po siti. Osobne vidim vyuziti tak u toho scanneru, kdyz obcas (1x za petiletku) nekam potrebuji zajit a neco oprasknout. Laserovku s sebou ale tahat nebudu. Snazil jsem se naznacit, ze tady nekdo chce pouzivat UMPC na neco, na co nebylo primarne urceno. Ucelem UMPC je hlavne to, aby clovek mel pocitac v kapse, nikoliv tedy graficke studio se scannerem, tabletem a barevnou laserovkou v kapse. To byste si take mohl koupit kolobezku a pak si stezovat, ze vam prodali pekny smejd, protoze motorky Yamaha jezdi rychleji a dokonce i do kopce.
  • 23. 7. 2008 12:58

    anonymní
    Jenže vy si neuvědomujete nebo nechcete uvědomit jednu věc. Když budete mít to samé UMPC, akorát na jednom Linux a na druhém Wokna, s tím Wokením máte tu _možnost_ (když někdy nastane) grafické studio s tabletem, scannerem a barevnou laserovkou udělat. S Linuxem s tím budete mít podstatně větší problémy.
  • 23. 7. 2008 13:39

    cleb (neregistrovaný)
    1) za tu čistě teoretickou možnost, kterou nevyužijete, taky zaplatíte.
    2) Stejně to určitě nemá paralelní port, takže k většině starších tiskáren se to nepřipojí.
  • 23. 7. 2008 13:54

    anonymní
    1) to máte pravdu, druhá stránka mince je však ta, že za Windows zaplatím jednou a ty okna :-) jsou pak dokořán - je jedno, zda z toho někdy budu potřebovat udělat jakousi omezenou herní konzoli, nesmyslné DTPčko či střihací pult. Navíc - ať se zákazník sám rozhodne, zda na ten přístroj raději Linux zdarma nebo si zaplatí za Wokna. Hezky to je třeba u EEE, kde verze z Linuxem stojí o 900 korun méně, nicméně nabízí se varianty obě a každý nechť si vybere.
  • 24. 7. 2008 19:44

    JS (neregistrovaný)
    To byste _opravdu_ chtel na UMPC resit profesionalni grafiku? To mi pripada jako pomerne sileny napad (zvlaste v dobe 24 palcovych monitoru). A pokud mluvite o dvou PC, tak si asi stejne budete muset koupit dve licence na Windows (chcete-li to legalne), a pak ta uvaha nema smysl. Ja _nevidim_ aplikaci, ktera bezi na Windows XP, nema ekvivalent v Linuxu a byla by vhodna pro UMPC. Dokonce ani hru takovou neznam.
  • 25. 7. 2008 9:44

    anonymní
    Ne, nechtěl. Ale už jsem se v životě dostal tolikrát do situace, že jsem prostě _musel_ řešit různé problémy způsobem naprosto neadekvátním, leč v dané situaci jediným možným.

    Když jsme u toho, jaké _vidíte_ aplikace, které jsou vhodné pro UMPC? Vzhledem k tomu, že hlavním plusem UMPC je maximální mobilita, které je podřízeno vše, se obávám, že žádná aplikace vyjma možná terminálu není pro UMPC vhodná a vše je větší či menší kompromis, právě za cenu ultramobility.
  • 25. 7. 2008 11:25

    JS (neregistrovaný)
    No, tak pokud byste musel zcistajasna resit grafiku na Linuxovem UMPC, tak tam mate GIMP nebo Inkscape, ne?

    Aplikaci vhodnych pro UMPC vidim dost, a vsechny maji Linuxovy ekvivalent. Prohlizec, mail klient, klienti na nejruznejsi sitove protokoly, nastroje pro sledovani site, prohlizece obrazku a videa, office, ruzne jednoduche hry.. Vsechno tohle ale na Linuxu mate.

    Co tam nemate jsou prave jen ty "nobl" hry (co vyzaduji hodne silny procesor a grafiku) a mozna nejaky profi software na strihani videa (ale dost se da udelat i s mencoderem), CAD nebo na praci s grafikou. Ale takovehle aplikace budete asi sotva provozovat na UMPC (osobne mam pochybnosti, ze by se na EEE vubec vesly).

    Proste, pokud vas u Windows XP drzi nejaka konkretni aplikace nebo hra, pak ji _nepotrebujete_ na UMPC. A pokud vas zadna aplikace nedrzi, muzete s mene problemy pouzit Linuxovy UMPC, kde uz mate vsechno predinstalovane.

    Vubec je zvlastni, ze jiny operacni system nez Windows XP na chytrych mobilech lidem nevadi, ale u UMPC by to najednou vadit melo.
  • 25. 7. 2008 11:50

    treebeard (neregistrovaný)
    Asi preto, že UMPC nie je mobil. Od mobilu chcem len jediné - aby telefonoval. Preto sa môžem posťažovať, že môj terajší Sagem má horšie "ovládanie" ako predtým Erickson, ale vôbec netuším, aký OS majú.
    Pod označením UMPC si ja predstavujem mrňavý, ale viac-menej plnohodnotný, notebook. A tam už človek chce nájsť to isté, čo má na kancelárskom PC a chce tam mať možnosť ukázať svoju prácu, urobiť nejaké opravy, aj keď v nepohodlnom prostredí malého displeja. Mimochodom, to, čo si pod UMPC predstavujem ja, malo rozlíšenie 1024x768 a tam už čaká možnosť používať čo chcem.
  • 25. 7. 2008 13:36

    anonymní
    Máte zajímavé představy. Takže používat na UMPC grafiku je úlet, co nikdo normální nebude dělat, jelikož UMPC je omezené, ale prohlížet web na obrazovce 800x480 v době, kdy zhruba 95% lidí používá rozlišení 1024x768 a většina stránek s tím počítá (neřešme, zda jsou napsané dobře či špatně, prostě je fakt, že to tak je) je podle vás plnohodnotné použití vhodné pro UMPC. Zajímavé vidění světa.

    Ad poslední odstavec: možná, že většina lidí k mobilním telefonům nepřipojuje hardware, pro který ostatní systémy nemají ovladače. Možná, že většina lidí na mobilních telefonech s rozličnými OS ty své mobilní aplikace najdou, což u Linuxového stolního počítače nehrozí.
  • 25. 7. 2008 15:08

    Ondrej \'SanTiago\' Zajic (neregistrovaný)
    > To byste _opravdu_ chtel na UMPC resit profesionalni grafiku? To mi pripada jako pomerne sileny napad (zvlaste v dobe 24 palcovych monitoru).

    A on je problem k UMPC pripojit 24palcovy monitor, klavesnici a tablet? Dnesni UMPC ma vykon 'vcerejsiho' desktopu, takze vykonu je dost.
  • 22. 7. 2008 10:15

    Jenda74 (neregistrovaný)
    To není o blbnutí lidí, to je o znalostech uživatelů a o většinovém OS. Je to také o přístupu Linuxové komunity k ostatním uživatelům. Na jedné straně by bylo dobré, aby se tento OS dostal více "mezi lidi", ale na druhé straně kdykoli jsem si jej sám nainstaloval, narazil na problém chtěl ho řešit, nebylo s kým. Srovnejte si články o čemkoli na linuxu a WIn. Ve článcích o Win pochopí snad každý o čem je tam řeč, naproti tomu v Linuxu už je to problém - obecný popis editace něčeho, jakési repozitáře, kořenové adresáře, závislosti balíčků, nesrozumitelné příkazy, atd. Pro Linuxáře je to naprosto normální, ostatní to však spolehlivě odradí. Dodnes není distribuce, která by se prostě nainstalovala a na nic se neptala a hlavně dodnes nevím jak se dále dají nainstalovat další programy, jak přidat ovladač atd. Proto jsou Win úspěšné, jsou totiž pro masy.
  • 22. 7. 2008 10:24

    anonymní
    Máte pravdu pouze částečně. Pravda je ta, že jsem také ještě nenarazil na distribuci, která by se nainstalovala BFU způsobem a fungovalo tam všechno alespoň tak, jako ve Windows. Naposledy mě zklamalo OpenSuse, kde vůbec nefungovala hibernace, WiFi a podobně. Nemáte pravdu v tom, že to není s kým řešit, je řada diskuzních fór (např. zde na Rootu), kde řada lidí ráda poradí. Problém může být v tom, že vám to nejde na vaší konkrétní konfiguraci, na jiných to chodí a protože Linux jen tak někdo nemá, je šance, že narazíte na schopného člověka zrovna s vaší konfigurací, poměrně malá.

    Dále bych podotknul, že fakt, že se v Linuxu řada věcí dělá jinak (instalace software apod.) než ve Windows neznamená, že Windows jsou pro masy. Jde o to, že Windows postupy, terminologii apod. prakticky každý aspoň trochu zná, proto mu přijde, že "je to pro masy".

    Dejte člověku do auta automat, když je zvyklý na manuál, a bude z toho hotovej, protože nebude okamžitě vědět, jak se chovat při příjezdu na semafor, bude hledat spojku apod. Jenom proto, že to nikdy neviděl. Jakmile zvykne, že tady se to dělá trochu jinak (a nejde obecně od stolu říci, zda lépe či hůře, prostě jinak), nebude s tím mít jediný problém.
  • 22. 7. 2008 20:01

    anonymní
    S automatem jste mi krasne nahral. :) Akorat pozmenime prirovnani, takze automat=windows, manual=linux. Proc? Ve windowsech instalujete program tak, ze kliknete na ikonku a 3x kliknete na ANO nebo DALSI a je to. Na linuxu? Tezko rict, po nainstalovani Kubuntu jsem musel zavolat cloveka co o tom vi vic nez ja jen proto, aby nainstaloval pitomy flash player do firefoxu, trvalo to par hodin (musely se mazat nejake soubory buhvikde, studovat fora, ... nestacilo player stahnout a kliknout, proste to nefungovalo z nejakeho nepochopitelneho duvodu, rozhodne bych to nenazval trivialni zalezitosti, zaradit se stisknutou pojistkou D to skutecne nebylo). V tento moment se jiz stal linux DRAZSIM nez windows, i po zapocitani vlastniho casu pro instalaci windows s vynasobenim rozumnou hodinovou sazbou. :) Jestli se chce linux rozsirit, tak musi byt user-friendly a user friendly neznamena ze si stahnete distribuci a pak ji nemenite, ale naopak, ze se da snadno prizpusobit. Koho dneska zajima kolik RAM potrebuje ke behu aplikace a kolik MB (GB) zabira? Naprosto nikoho. Jediny o co jde je, aby to fungovalo a poslouchalo a to, pokud vim, dnesni linuxy intuitivne neumi. Windows do znacne miry ano a Mac take ano, takze mili vyvojari distribuci, racte zacit kopirovat. :D Abysme se vratili k zacatku, zmena z automatu zpatky k manualu ma smysl pouze pokud: 1) nejsou penize na automat, 2) jste natolik dobri ridici, ze skutecne vyuzijete tech nekolik malinko procent co nabizi manual (pro stouraly, zkuste se projet s modernim automatem, ne s nejakym prehistorickym), 3) automat proste nelze z nejakeho duvodu bohuzel koupit. Jediny rozdil od skutecnosti v tomto prirovnani je, ze je zde i ten automat snadneji servisovatelny a udrzovatelny nez manual (Win vs. Lin).

    Pro prevenci pripominek k distribuci - tato byla zvolena na zaklade jednoducheho klice - vypada to jako windows a Ubuntu je snad nejznamejsi linux, co ma byt nejvic user-friendly (pry opak debianu?). Pro podinave ctenare - zkuste vytvorit stranky, kde bude seznam distribuci a jejich rating, popis jejich vyhod a nevyhod, kontakty na technicke podpory (klidne placene)... Neco takoveho imho zcela chybi a muze linuxu pomoci. Dalsi vec je, aby nekdo udelal kvalitni a konfigurovatelnou distribuci. :)

    Na zaver - pokud citite potrebu odpovedet na tento prispevek a neco v nem obsazene vyvratit, pripadne neco povazujete za nepravdive, prectete si ho pro jistotu jeste jednou, zamyslete se, zkuste se podivat na problematiku z uzivatelskeho pohledu a skutecneho stavu veci a ne ruzovych predstav. Nejspis jste prispevek nepochopili napoprve. :)
  • 22. 7. 2008 21:04

    bez přezdívky
    apt-get netscape-flash (nebo jak se ten balíček jmenuje v Ubuntu)

    Co se týče Ubuntu, ano, ve spoustě věcí se snaží napodobovat Windows. Proto je jeho uživatelská přívětivost naprosto příšerná. Chce to nebát se toho, že v Linuxu se spousta věcí dělá jinak, a vybrat si rozumnou distribuci (Gentoo, Debian, Slackware, Arch, možná i openSUSE 11). Ono totiž "jinak" často znamená mnohem snadněji, protože Linux vyvíjejí jeho uživatelé a ne marketingové oddělení nějaké firmy.
  • 22. 7. 2008 21:57

    JardaP (neregistrovaný)
    No, ze jste mel potize s Flashem, tak to si stezujete na nevhodnem miste. Je to proprietarni smejd, se kterym jsou problemy, kde se da, i na Windows. Nenapsala ho open source komunita a do problemu s flashem nemuze zasahovat. Flash rozhodne neni zadny zazrak, prakticky kdykoliv spustim na Windoze Secunia PSI, hlasi, ze je Flash insecure a musim ho updatovat. Flash: Bezpecnostni dira na pet. Rozhodne ne zarny priklad vzorove aplikace.
  • 22. 7. 2008 23:56

    Rejpal (neregistrovaný)
    To muusí být nějaké divné distro, já se musel snažit, aby mi Flash *neběžel*... :-)
  • 23. 7. 2008 8:43

    anonymní
    Je vidět, že jste můj příspěvek absolutně nepochopil. Přestože jsem zdůrazňoval, že je irelevantní, zda je lepší automat či manuál, že šlo pouze o přiblížení různého řešení jednoho problému.
    Mimo absolutního nepochopení problému mě na vašem příspěvku zaujala ještě jedna věc. Pokud si svůj čas strávený u počítače neustále násobíte nějakou "rozumnou hodinovou sazbou", moc vám to nezávidím. Když si pak uvědomíte, kolik času (x rozumná hodinová sazba) prospíte, projíte nebo jen kolik peněz vás stálo číst tuto diskuzi a dokonce psát ještě tak dlouhý příspěvek, to je opravdu na depku.
  • 22. 7. 2008 11:48

    bodlinka (neregistrovaný)
    Hm ...
    Vedel by som reagovat aj k viacerym vytkam voci linuxu zo strany zrejme spokojneho uzivatela windows. Ja som spokojny uzivatel aj windows, ale aj freebsd a niekolkych linux desktop distier. Normalne by som to asi len preletel pohladom, no neda mi nevyjadrit sa k jednej veci, ktoru casto (zrejme z nevedomosti) siria "spokojni" uzivatelia windows.
    Su tym "závislosti balíčků". Uzivatelia windows co toto siria, su zrejme este malo zbehli a malo skuseni v instalovani software do MS windows, alebo toto tvrdia celkom zamerne. Este sa zrejme nestretli s tym, ze aplikacia vyzaduje k svojmu behu ci instalacii nainstalovane runtime kniznice, visual c, visual basic, alebo napr. .NET 2.0, ci pre napalovaci program "nero burning rights" aby mohli pomocou daneho software napalovat aj ostatni bezni uzivatelia daneho stroja.
    Ano toto vsetko su zavislosti. Rovnako, ako napriklad zavislosti noveho programu od novsej verzie systemoveho instalatora, ci novsej verzie hry od poslednych direct-x. To su vsetko aplikacie, ci subory kniznic, od ktorych su dane instalacne balicky pod windows zavisle. Lenze vo windowse, sa tieto zavislosti vacsinou neriesia automaticky. MS si ulavil a presunul toto bremeno na plecia tvorcu daneho instalacneho balicka, ktory to vacsinou riesi vypisanim spravy do msg-boxu, ze k spravnej funkcii ci nainstalovaniu je potreba X a Y. A zas je to na uzivatelovi, ktory pokial je BFU, si musi hladat niekoho, kto mu to najde a stiahne a spravi aby to slo. Ano faktom je, ze to u windows nik nenazyva zavislostami, ale na tom, ze to zavislosti v skutocnosti su, to aj tak nic nemeni.
    Z toho vyplyva fakt, ze dnesne windowsy novsej ci starsej rady, maju bez internetu do velkej miery obmedzenu pouzitelnost, prave koli spominanym nevyriesenym zavislostiam windows instalacnych balickov. Velkou vyhodou su dnes USB mass storage, ktore nedostatok zdrojov z internetu dokazu celkom zdatne suplovat, ale tomu je rovnako aj v pripade dnesnych desktopovo orientovanych linux distribucii.
    Sice to MS nazyva trochu inak, ale su to instalacne balicky ako kazde ine instalacne balicky. V principe je to subor prekompilovanych aplikacii a kniznic s receptom kde a ako to nainstalovat, pripadne aj s nejakym uzivatelsky privetivym kabatikom, ktore maju tiez svoje zavislosti. Ked si tieto zavislosti neosetri vyrobca daneho software, divili by ste sa preco vam to a to nejde. Prirodzene, je v zaujme kazdeho vyrobcu daneho software, aby sa jeho produkt predaval a fungoval vsade, a preto sa snazi na tieto zavislosti aspon upozornit, ked mu ich nedovoli ich licencia rovno aj nainstalovat. V linuxe je vsak aplikovany omnoho viac user friendly princip aj voci uzivatelom aj voci tvorcom software. O zavislosti sa stara system. Resp. jeho system instalacie software.
    A tym odpada pre uzivatela nutnost si rucne stahovat nove verzie kniznic ci inych balickov, od ktorych fungovanie novej aplikacie zavisi ci nie.
    Cize rieseniu zavislosti instalacnych balickov sa nevyhol ani MS. Len mi pride menej sikanujuce pre uzivatela aj tvorcu, ked sa o tie zavislosti stara system a nie uzivatel.
    V tomto mi nemoze nik namietat.
  • 22. 7. 2008 12:50

    Uživatelce zkrouhli nick (neregistrovaný)
    Jo pravda, ale týká se to menšiny programů. Navíc je těch závsilostí málo, většinou jen jedna. Platí tedy alespoň pro to, co instaluju já.
  • 22. 7. 2008 14:43

    treebeard (neregistrovaný)
    To, ako linuxové balíčkovacie systémy riešia závislosti je síce možno dokonalé, bežnému užívateľovi však môže nahánať hrôzu. Vyhľadám si napr. v Synapticu nejaký program (trebárs Gnome Commander), o ktorom viem, že nemôže byť veľký. Kliknem naň a dozviem sa, že potrebujem nainštalovať ďalších 10 balíčkov o celkovej veľkosti 90 MB. Nevypíše mi to, že sorry, zvolili ste si GTK aplikáciu a máte KDE, vyberte si inú. Tie čísla som len vymyslel,nezačnite ma presviedčať, že GTK by som tam aj tak mal. Prečo sa tvárime, že nejaká aplikácia má 0,9 MB, keď na to aby bežala potrebujem 100 x viac? Windows skrátka to, čo treba pribalí do inštalačného programu a viem, na čom som. A nikto nenapíše napr. maličký súborový manažér s knižnicami, ktoré v bežnom systéme nie sú, takže veľkosť "inštalačky" býva adekvátna významu programu.
    Ešte horšie je to pri odinštalovaní - hláška "odinštalujú sa aj nasledovné balíčky ......." ma môže dosť zaskočiť. Nemusím vedieť, či odinštalúvam niečo, čím si zlikvidujem systém, alebo tie balíčky budú naozaj nepotrebné. A to radostné zistenie, že síce program vo verzii xxx je už (vraj) použiteľný, ale ja musím počkať na novú verzii svojho distra ...
  • 22. 7. 2008 14:46

    TadaesB (neregistrovaný)
    Tohle není o linuxu nebo windowsech, tohle je pouhý nezvyk. Mě zase ve windowsech děsí hlášky nadepsané "error", které často nemají žádné řešení
  • 22. 7. 2008 17:13

    Rejpal (neregistrovaný)
    90 MB v případě, že něco není nainstalované? Šel byste raději cestou Visty nebo Windows Serveru 2008, které pro jistotu nejprve na pevný disk zkopírují úplně všechno, co můžou, a když vám něco chybí, tak to jenom zapnou? :-)
  • 22. 7. 2008 20:06

    anonymní
    Ano, jiste, sel, protoze nejaky MB nebo GB navic dneska naprosto nikoho nezajima, kor kdyz je to vykoupene tim, ze tam bude vse a ja si jen pozapinam co chci a nemam zadne starosti.
  • 22. 7. 2008 22:00

    JardaP (neregistrovaný)
    Microsoft by takle mohl vydat distro, kde by byl uplne veskery MS software a vy si pak jen zatrhnete, co chcete. Treba MS Office, SQL Server, Minesweeper, WMP, MS Exchange. Za chvili budou terabytove disky bezne, tak vo co go?
  • 22. 7. 2008 23:58

    Rejpal (neregistrovaný)
    A je Vám jasné, že to můžete prakticky v libovolné distribuci udělat poměrně snadno? :-) Hopsnete při instalaci do seznamu balíčků a označíte všechno. Aspoň v YaSTu to tak můžu udělat. Ale třeba na Debianu bych ta tři komprimovaná DVDčka fakt instalovat nezkoušel. ;-)
  • 23. 7. 2008 8:04

    treebeard (neregistrovaný)
    áno, všetko, čo píšete mi je jasné :-). Momentálne síce žiadny Linux nepoužívam, ale mám s ním cca 6 ročné skúsenosti. Ja len zdôvodňujem, že typické správanie sa balíčkovacích systémov sa môže niekomu aj nepáčiť a začiatočníka priam vydesiť. Trochu to súvisí s roztrieštenosťou Linuxu (KDE, GNOME + rôzne minoritné knižnice), ale občas by som to naozaj nazval len maskovaním skutočnej veľkosti aplikácií. Napríklad taký Grass/QGIS si po vybraní vyžiada x knižníc a doplnkov,ktoré zaručene nepoužíva žiadny iný program a to sa sa niektoré ani nevyberú automaticky ale musím študovať, či ich chcem alebo nie. Pod Win jednoducho viem, že inštalačka QGISu má 70 MB a nanajvýš zistím, že niektoré tutorialy a vzorové datasety si pri inštalácii dotiahnem z webu.
  • 22. 7. 2008 18:30

    bodlinka (neregistrovaný)
    Ad: "Prečo sa tvárime, že nejaká aplikácia má 0,9 MB, keď na to aby bežala potrebujem 100 x viac?"
    - Nedavno som po cistej instalacii notasu s vistou, kde bolo nainstalenych iba par aplikacii typu antivirus, antispam, firewall, open office, acrobat reader, flash, firefox, thunderbird, icq, skype (co by bolo, ak som na nieco nezabudol, asi tak vsetko), chcel odzalohovat systemovu particiu, z ktorej som odmazal swap a instalaky a premazal cache na browseroch. Skoro ma polozilo nez som tu particiu v komprimovanom stave odzalohoval cez stovkovy sietovy kabel na druhy stroj. A to som zalohoval systemom "per file" a nie "per sector" co je este uspornejsie. Malo to v cistom neskomprimovanom tvare cez 30 giga. Naozaj si myslite, ze mat vsetko co by ste potencionalne niekedy mohol potrebovat stale na disku, aj ked to s tym co mate momentalne nainstalovane a nakonfigurovane nemate sancu pouzit, je ta prava cesta? V tomto mi linux zas pride efektivnejsi. Kniznice, ktore v systeme netreba, tam nemusite mat. A s instalaciou aplikacie, ktora ich k svojmu behu potrebuje, sa do systemu dostanu aj tak.
    Navyse to, co tu popisujete ako priklad pre windows, by som mohol pripodobnit uz k spominanej zavislosti .NET 2.0. Chcete si napriklad nainstalovat jednoduchy soft, ktory ste si stiahol niekde napr zo slunecnice.cz. Ale po spusteni instalaku (nie este pred jeho spustenim ako v linuxe, ale az po nom), sa dozviete o tejto nemalej zavislosti a musite si to (ak danu zavislost napr. win update neriesi) rucne dohladat, stiahnut, nainstalovat a v niektorych pripadoch este aj restartovat system. Ono je pravda, ze to potom mozu pouzit aj ine aplikacie instalovane neskor, no to iste mozu aj ine aplikacie vyuzivajuce GTK/GTK+ kniznice v linuxe, ktore by sa instalovali neskor vo vasom priklade. Navyse zapornu rolu vo windowse hra aj fakt, ze ak to bude potrebovat aj nejaka aplikacia instalovana neskor, ani sa o tom nedozviete. A ak sa po odinstalovani prvotnej aplikacie rozhodnete odinstalovat aj to na com bola zavisla, system to kludne dovoli. A neskor mozte pri spusteni tej druhej rozmyslat, preco ze vam nejde, alebo coze to vlastne robi. V linuxe vam kniznice nedovoli odinstalovat, pokial mate na nich este nieco zavisle. Dalsi bod pre linux.
    Fakt je, ze uzivatel windows to ako zavislosti nevnima, pretoze to ma naservirovane pod tisicom inych nazvov, podla toho, co si zvoli kazdy vyrobca/dodavatel/koder instalovaneho software.
    Pri dnesnych rychlostiach na ADSL, flat pausaloch a pri mnozstve instalovaneho software denne, nehraju velku ulohu ani mnozstva s velkostou v stovkach megabajtov. Uzivatela linuxu ani tak moc nezaujima, ktore kniznice sa mu tam instaluju ako zavislosti, ale mu staci holy fakt, ze sa nainstaluju plne automaticky a nikde ich nemusi hladat a v pripade, ze su potrebne pre beh nejakeho nainstalovaneho software ich system odinstalovat nedovoli. Pravdaze pri odinstalovavani existuju prepinace typu "force", tie vsak sluzia viacmenej na riesenie problemov, ked treba system presvedcit o tom, ze naozaj nema "pravdu". Ak uz niekto skusal presvedcit "pomyleny" windows, vie o com hovorim.
    Cize ked to zhrniem. V oboch systemoch to je, az na par detailov, to iste. Lenze v bledoruzovom.
  • 22. 7. 2008 18:58

    Veterán (neregistrovaný)
    To je zvláštní. Já mám vista ultimate s naistalovanými obdobnými i rozsáhlejšími programy (např. CorelDraw X4, Office 2007) a velikosti jsou následující:
    Windows - 11 GB
    Program Files - 3.5 GB
    Program Data - 67 MB
    A To jsem z instalace nic nevyhazoval. Račte se raději podívat na velikost adresáře "Dokumenty".
  • 22. 7. 2008 19:24

    bodlinka (neregistrovaný)
    Bohuzial uz k tomu stroju nemam pristup. K netu som ho vsak pripajal ja a pouzivany bol len sporadicky a kratko (tyzden-dva), aby si uzivatel zvykol na nove prostredie. Takze nejake zahltenie dokumentmi (ISO,MP3,AVI ...) v takom rozsahu by som teoreticky mohol aj vylucit. System som na nom dostal predinstalovany aj s ovladacmi, plne som ho aktualizoval a dotahoval na niekolko krat aktualizacie a aktualizacie aktualizacii a aktualizacie aktualizacii aktualizacii cez update (ved to poznate). Mohlo sa urobit viac bodov obnovy a vsetky instalatory aktualizacii zostat niekde v temporary aj so starymi nastaveniami a kniznicami koli rollbacku, cize to mohlo narast tam. Blizsie som to vsak neskumal.
    Ta velkost ma fakt dost prekvapila na to mnozstvo instalovaneho software, preto to pisem.
    Sice sme uz dost off topic, ale na to, kolko percent systemu je realne potrebnych pre beh systemu a instalovanych aplikacii, je aj tych cca 15 giga co uvadzate dost, nemyslite?
  • 22. 7. 2008 19:42

    Veterán (neregistrovaný)
    Mám tam anglickou a českou lokalizaci. 1GB zabírají aktualizace (možno odstranit), plno místa zabírají ovladače a celkem dost i multimediální předváděčky (ty jsou skutečně k ničemu). 4.5GB jsem teď našel v dočasných souborech.
    Je ale těžké říct, jestli je 15GB moc. V době win 3.0 a prvních win 95 (před OSR2 měly podporu je pro FAT16) mi OS a programy procentuálně zabíraly na disku mnohem více místa.
  • 22. 7. 2008 20:12

    anonymní
    Probuh, dyt disky skoro nic nestoji, takze nejakych 10GB prece nemuze nikoho trapit - kdyz kupujete novy pocitac, tak dat o par stokorun navic za disky je v celkovem objemu +- par procent. A instalovat novy system na stary stroj - jaky je k tomu proboha duvod? Proc se maji vsichni novi uzivatele omezovat tim, aby system fungoval na co nejarchaictejsich strojich? :) Prece inteligentni clovek se pozna podle toho, ze pouziva veci na to, na co jsou urcene, a ne v rozporu s tim (pokud to neni McGyver (pametnici vedi) :) ).
  • 22. 7. 2008 21:04

    bodlinka (neregistrovaný)
    Ad: "kdyz kupujete novy pocitac, tak dat o par stokorun navic za disky je v celkovem objemu +- par procent"
    - Cudujem sa tomu, ze toto napisete do vlakna, kde sa pojednava o nasadeni linuxu do novych ultraprenosnych strojov typu Asus EEE. Tieto stroje maju vo vacsine pripadov jasny problem s priestorom kam by sa nieco dalo doplnit a dokupit si dalsi interny HDD je u nich s pravdepodobnostou hraniciacou s istotou vacsinou nemozne. Vacsina ma disky riesene budto flash pamatou, alebo ako klasicky SSD disk. A tam uz je tych 10GB minimalne na cene dostatocne citit.
    Ad: "A instalovat novy system na stary stroj - jaky je k tomu proboha duvod? Proc se maji vsichni novi uzivatele omezovat tim, aby system fungoval na co nejarchaictejsich strojich?"
    - Ti, co to tak robia isto maju svoje dovody, nediskutuje sa tu vsak o starych strojoch.
    Ad: "Prece inteligentni clovek se pozna podle toho, ze pouziva veci na to, na co jsou urcene, a ne v rozporu s tim"
    - A podla coho este? Mate na to nejaku definiciu? Poznate starucku 3D hru Starion? (rok vydania 1985 pre pamatnikov) :) Aki nie, tak ju troska priblizim. Vytvoril ju vtedy *nastrocny David M. Webb pre ZX Spectrum 48K. Ako prva realtime 3D hra sposobila mensiu revoluciu. A to len preto, lebo sa pouzil nestandardny pohlad na instrukcie procesora a autor ich pouzil na to, na co neboli povodne urcene. Cize nepouzil veci (instrukcie procesora) na to, na co boli primarne urcene. Ja by som autora tejto prelomovej hry klasifikoval ako inteligentneho a vsimaveho cloveka. Teraz vsak v tom mam trosku zmatok.
  • 23. 7. 2008 0:07

    Rejpal (neregistrovaný)
    No Starion určitě nebyla "prva realtime 3D hra"... :o) Slyšel jste někdy o Spasimu? ;-)
  • 23. 7. 2008 2:01

    bodlinka (neregistrovaný)
    No aby som sa upresnil.
    Nebola to prva 3D hra pouzivajuca 3D modely. Mal som asi v tomto pripade viac rozviest vyznam slova realtime.
    Bola to prva 3D hra, ktora to robila, aby som to upresnil trosku v dnesnej terminologii, s dostatocnym a dovtedy nevidanym poctom zobrazovanych snimkov za sekundu.
    Celkom dobre to je okomentovane v sekcii "3D games" stranka s titulkom "Immortal ZX Spectrum games" na adrese: http://zxds.raxoft.cz/games.html
    Citujem:
    "However, there were games which achieved decent wireframe 3D at reasonable speeds. You can try Elite, Starion, or Mercenary."
    Samozrejme, o par rokov potom uz prisly aj 3D realtime hry s vyplnenymi polygonmi, ale do "poctu snimkov" starionu to zdaleka nemalo.

    Ale to je uz moc off-topic. Ak mate zaujem, mozme si na tu dobu revolucnu techniku vykreslovania prebrat niekde mimo tejto diskusie. Implementoval som ju na inom stroji taktiez so Z80 procesorom, ale na grafiku uz bol pouzity ak sa to tak da nazvat "graficky procesor" s vacsimi moznostami ako mal povodny ZX-Spectrum, no zato blbsim formatom zapisu zobrazovanych dat. Potom som to implementoval este raz na i386-ke v 16-farebnom VGA rezime. Ak by bolo moc treba, snad by som kdesi vyhrabal aj zdrojaky tej i386 verzie (ale s istotou to netvrdim).
  • 22. 7. 2008 22:06

    JardaP (neregistrovaný)
    Tak jo. Pokrok je vlastne k tomu, abychom meli stale rychlejsi pocitace se stale stejne pomalym ci jeste pomalejsim desktopem. Ostatne na to narazila rada lidi, kduz upgradovali stroj a koupili si k tomu Windoze Vista. Nadupana masina a rychlosti nepredci jejich stary kram, kde meli XP nebo 2k.
  • 23. 7. 2008 0:01

    Rejpal (neregistrovaný)
    Jo, když má někdo několik testovacích virtuálnáích mašin, tak pět nebo patnáct giga je docela znát. :-) (No, v mém případě se to první číslo blíží spíš třem...) Ono už tak nějak patří k tomuhle světu, že co netrápí jednoho, může trápit druhého.