Názory k článku Jak funguje initramdisk

Pekne napsany clanek...
Mel bych jeden dotaz, kdyz u RedHatu nebo Fedory udelam SW RAID a nastavim ho jako autodetect, pak se prave pomoci skriptu na ramdisku najdou vsechny disky a pole se spusti... Je mozne tohle udelat i za behu systemu nejakym prikazem, IOCTL nebo necim takovym?
Jestli si to dobre pamatuju, tak ten linuxrc tam spousti jakysi redhat nash...

No, nemam RH ale debian a tam je to tak, ze z initrd se vola raidstart(ktery vyuziva /etc/raidtab lezici na initrd) alternativne "mdadm" ktery ma konfiguraci danou rovnou jeho parametry.

Nevim jestli rozumim spravne Vasi otazce ale mam podezreni ze mate startovani pole duplicitne - pokud spravne chapu princip fungovani sw raid v linuxu, tak pole lze nastartovat 2 zpusoby : a) moduly "md" a "raid*" jsou zakompilovany v kernelu, partition jsou oznaceny "raid autodetect" => kernel SAM, bez jakychkoliv skriptu, raidstartu a mdadm nastartuje pole [tuto moznost jsem osobne nezkousel

NEBO

b) "md" a "raid" jsou moduly, tzn musi byt initrd ktere je natahne a potom da raidstart/mdadm => protoze s moduly kernel pole sam nestartuje.

Ale dejte si pozor, protoze na tom initrd musite mit tez AKTUALNI /etc/raidtab... Kernel pri autostartu raidu na raidtab kasle (samozrejme), ale raidstart se podle nej ridi.

(Osobne mam dojem, ze pouziti initrd ma smysl opravdu jen v pripade, kdy mate rootfs na necem, k cemu mate driver pouze jako modul a nelze ho zakompilovat do kernelu. Ve vsech ostatnich pripadech je motivace pouziti initrd spis v duchu hesla "Proc to delat jednoduse, kdyz to jde slozite.")

Souhlas, ovladac zarizeni na kterem bude system patri primo do kernelu.

RH automaticky pouziva variantu a+b :)
Na ramdisku jsou mimojine i moduly pro raid. raidtab pouzivam pouze k vytvoreni pole, protoze jinak by se to opravdu duplicitne spoustelo (resp. raidstart by rval, ze to pole uz bezi). Otazka zni, jak donutit jadro, aby si znovu provedlo autodetekci RAIDU (typ autodetect)?

Nejak nechapu dotaz :-) Pokud nejsou raid moduly v kernelu, detect se neprovede a raidstart nemuze rvat, ze pole bezi, naopak se jim ma nastartovat. AFAIK, autodekce pole znovu spustit nelze, musi se pres ten raidstart.

Umi kernel sam o sobe interpretovat skripty, nebo kvuli tomu potrebuje na initrd najit shell ?

Potrebuje mit v ramdisku shell (bash, sh, atd)

I kdyz se ve skutecnosti na 99% ramdisku pouziva busybox. Ono pri trose snahy jde za pomoci ramdisku vyrobit zachranou disketu, ale to uz je trosku jina pohadka.

A to zbyvajici jedno procento jsou RH, Mandrake (dalsi?) co pouzivaji defaultne nash ;-) Na co taky obludu typu busybox na nahrani nejakeho modulu a provedeni pivot_root?

Jedním slovem velikost. Kdyz chci nahrat modul, potřebuju modprobe (teda aspoň tak nahrávám moduly já, jestli to děla Mindrák jinak nevím, i když u nich bych se hacku do jádra vůbec nedivil), takže je potřeba ještě libc.so a ld.linux. A to zrovna drobečci nejsou. Kdežto busybox + dietlibc = téměr kompletní soubor linuxových utilit na commandlině asi v 700 KB (statický link).

Zdravim,
predevsim diky za prima clanek,

mel bych namet k zamysleni:
1) take se vam mozilla/galeon/cokoliv pousti hruzyplne pomalu i na rychlem stroji ?
2) take jste si vsimli, ze live distro Puppy linux(cca 50 MB, stoji za stazeni a vyzkouseni) se vsechno spousti neuveritelne rychle ? (nebot pri bootu se cely /root udela na ramdisku)
3) take vas napadlo, ze by se treba nejaky ramdisk na sikl i pro zrychleni startu aplikaci na normalnim linuxu?

Mate nekdo s takovymto urychlovanim nejake zkusenosti ? Diky...

Ano, to by myslím pomohlo. Určitě pomohlo - systém by možná déle startoval (protože by při startu kopíroval nějaké věci do ramdisku), ty apps by se pak ale spouštěly rychleji. Nebude na toto téma nějaký článeček?

Napriklad SLAX LiveCD umoznuje pouzitim bootovaciho parametru copy2ram nakopirovat cele CD do pameti, a pak bezi pekelne rychle...

Ale je treba aspon 256MB RAMky aby to fungovalo...

Podobnou volbu ma i Danix, ale tam by to chtelo trosku vic pameti (1GB) :-) Tyhle pokusy o urychleni jsou trosku k smichu. Resit rychlost prvniho startovani muze snad jen widlak. Pokud mam dostatek pameti, tak stejneho efektu dosahnu kopirovanim prislusne binarky do /dev/null a tim je dostanu cache. Narozdil od jistych parodii na OS v te cache zustanou tak dlouho, dokud tu pamet nebudu potrebovat na neco jineho. Vzhledem k tomu, ze bezne pracuju se systemy, ktere bezi 30 a vic dni, tak to fakt nema cenu resit, protoze snad kazda aplikace, kterou pouzivam, uz je 29 dni v cache pokud celou tu dobu uz nebezi :-D

Ja bych jen dodal, ze pri velkem pameti a vzhledem ke stabilite linuxu je nejlepsi soubory do /dev/null rovnou presouvat, uvolni se Vam na disku misto na spoustu nul a jednicek :-))

1) diky za ten napad s /dev/null, vyzkousim
2) pokud pocitac bezi 30 a vice dni v kuse, tak to zrejme neni desktop, o kterem tato debata zacala.

2) jsem nezkoušel.

Ad 1) a 3). To přece nic nezlepší. Mozillu/Galeon jednou spustím, a od té chvíle běží, než mi JME (každý si doplní svého oblíbeného distributora výpadků proudu) vypne proud nebo se najde díra v jádře nebo něco podobného.

Takže v případě 1) se natahuje z disku do paměti po bootu (resp. startu X), je v paměti pouze jednou, a když ji v paměti nechci, tak ji nespustím/ukončím.

V případě 3) se stejně tak natahuje po bootu, straší tam ale dvakrát, a když tu paměť chci na něco jiného, musel bych se zbavit ramdisku.

Kdo pracuje tím stylem, že aplikace po každé operaci ukončí a za pět minut je spouští znovu, ať se naučí dělat s virtuálními desktopy nebo vrátí do MS Windows.

No, pokud je jádro chytré, bude v obou případech v paměti jen jednou. Nevím; ale někdo tu určitě ví, jak se řeší mmapy z ramdisku...

Virtualni desktopy mam, ale problem delky startu aplikace to neresi.

Nevim co je spatneho aplikace vypinat a zapinat co 5 minut a vratit se k Windows je opravdu rada nad zlato :/ A to az tak, ze jsem do tech windows opravdu nabootoval, vzal do ruky stopky a zjistil ze pod win je to 2x-4x rychlejsi:

win98+office2000
1. start word/excel do 3sec
kazdy dalsi do 1,5 sec

1.start IE 5.5 do 2,5 sec,
kazdy dalsi do 0,5 sec


Debian unstable,kernel 2.4.24
1.start galeonu 1.3 : 10sec
kazdy dalsi : 2 sec

1. start mozilly 1.7 : 6sec
kazdy dalsi 1,8sec

1.start OOffice 1.0 : 12 sec
kazdy dalsi : 3 sec

vsechno na PC Celer 1400/512 MB RAM/40GB baracuda, vsechny browsery maji default blank stranku, vsechny office prazdny dokument.

Je to sice porovnavani jablek s hruskama, ale jako demonstrace ze aplikace se muzou poustet slusne rychle i kdyz se porad vypinaji/zapinaji to myslim staci.

Ale mate pravdu v tom, ze posledniho 1/2 roku galeon nevypinam, protoze me neuveritelne irituji ty 2 sekundy kdy se otvira nove okno(i kdyz je galeon nacachovany). 2 sekundy je sice nic, ale kdyz je to 50x denne, tak to pekne leze na nervy. Jenze reseni "nevypinat aplikace" je znouze cnost, a ne chteny stav - abych tak parafrazoval vasi myslenku, co kdyz budu chtit tu pamet zabranou "pouze cekajicim" galeonem na neco jineho ?

Mozna vam prijde, ze to moc hrotim, ale zastavam nazor ze zivot se da stravit prijemnejsimi vecmi nez cekanim na pocitac. Pres 5 let jsem pouzival Pentium 100 s 32M RAM. Jelo na tom vsechno(win95,office, linux, internet), ale ke konci hrozne pomalu-abych se z toho nezblaznil, tak pri kazdem cekani jsem si rikal : "oooomm, je to stary pocitac co presluhuje. oooom, muzu byt rad ze vubec jede. ooooomm, az budu mit novy pocitac vsechno pobezi jak z praku.oooomm nikdy nebudu uz cekat" a tak porad dokola. Pak jsem poridil novy komp(Pentium III 800MHz, 512MB RAM, 40GB HDD IBM...) a po tydnu jsem k obrovskemu zdeseni zjistil, ze ono "ooooom" se objevuje porad a ze zase cekam na pocitac! => BIOS potrebuje cca 10 sekund nez se vybrbla, nez OS nabootuje tak je pres minutu pryc(tehdy win2k, RH7.2...), nez cdromka nacte CD-R tak opet 6 sekundove "ooooommm", vetsi aplikacky jsou se schopny poustet pres 10 sekund protoze maji neuveritelne mnozstvi grafickych cingrlatek...atd, atd.

Ano, prehanim to. Ano - pulka z toho jsou prakticky neodstranitelne HW problemy. Ale jadro pudla zustava - jsme tu my kvuli pocitacum, nebo pocitace kvuli nam? Kdo ma na koho cekat?

Od te doby dumam nad tim, jak udelat "rychle PC" - nastrel pozadavku : boot do 20 sec, mensi aplikace nabehnou driv nez zvednu prst z tlacitka mysi, vetsi aplikace se spusti do 1 sekundy. (Tak nejak jsem si ted vzpomel na MS-DOS...:)) )

Ano, neda se to udelat bez nekolika opravdu osklivym triku - zkratkovite: swsusp,UML,Gentoo+prelink,RAID0 nad 2 tichymi disky,peclive vybrana CDROMka, GNOME nahradit iceWM(asi), pouziti jednodussich,rychlejsich programu,ktere zastanou vetsinu prace-> typicky firefox vz mozilla, cistky v bootovacich skriptech, mozna ty ramdisky, atd, atd... Ale neni to nemozne a hlavne: jestlize pod Linuxem to jde ztuha, tak pod windows to nelze vubec-predstavte si,jaky je by to byl drtivy argument v typicke debate Linux vs. Windows - "Linux-OS na ktery nemusim cekat"

Lovu zdar

'co kdyz budu chtit tu pamet zabranou "pouze cekajicim" galeonem na neco jineho ?' - pokud je skutecne cekajici, tak swap. To je vec memmory manageru jadra. O to ja se nestaram. Nejsem ve widlich.

Ano aj ja som mal taky problem (aj ked bios mi prebehne rychlejsie). Potom som si skompiloval Gentoo od stage1, nepouzivam KDE ani GNOME (ani mi nechyba) ale xfce, ako terminal xterm nie konsole - je mi kazdopadne sympatickejsi, xcalc miesto kcalc, operu aj ked nie je free a ostatne uz nejako prezijem. Vysledok je ze mi Linux startuje rychlejsie ako w2000.

ak nechcem cakat na system, aplikacie, necham ich bezat, da rozum. vam fakt vadi, ze vam pc nabieha 30 sekund? za ten cas sa ja idem aspon vycurat... podstatne je podla mna to, ako bezi system po svojom starte. ked som mal win, restartoval som v priemere raz denne. odkedy mam linux, restartujem jedine pri vymene jadra za novsie.

Mozilla/galeon/cokoliv ma ten problem, ze se sklada ze spousty sdilenych knihoven. Pri spousteni programu se tyto knihovny musi "prolinkovat" (dynamic linking). To je pomerne dost pocitani a muze se stat, ze pomale spousteni neni zpusobene ctenim z disku, ale prave touhle rezii.

ad linking: zajimave, diky za informaci.
Slo by nejak zjistit, kolik casu ze startu aplikace zabira linkovani?
Slo by obecne zjistit, co vsechno aplikaci pri startu brzdi ? Treba strace-m ?
Diky...

ako by sa dali spustat distribucie ala knoppix,danix zo siete?teda nejaky servrik s tymito distribuciami a uzivatel by nemal pri sebe hlucnu cdromku a vsetko by so cez siet,co je k tomu potrebne?

Na Danixu staci na serveru nabootovat z CD a spustit sudo knoppix-terminalserver a stanice (kolik jich chces :-) ) nabootovat ze sitovky. Funguje PXE i etherboot. Kdyz mas dostatek pameti (tolik aby se ti veslo cele CD do RAM a nebudes pouzivat ten server jako stanici = nebudes tam spoustet uz nic jineho narocneho na pamet) tak se ti cele image CD driv nebo pozdeji ocitne v cache (nebo ho do ni natahnes umele treba kopirovanim do /dev/null) a pak to jezdi jak z praku. Akorat se jedna o tzv. tluste klienty = vsechny app bezi lokalne na tech stanicich. Pokud by jsi nechtel na tom serveru bootovat primo stoho CD, ale chtel tam behat svuj system, tak si s tim musis pohrat, ale taky zadny vetsi problem. V pripade silnejsiho serveru, bych se ale radsi zabyval variantou tenkych klientu.

dakujem

skor som mal na mysli,ze server je iba poskytovatel dat,nejake pentium s 48 Mram cdrom /pripadne distribucia na disku,teda komplet cd/ a sietovkou zalozenom na debiane a samotne stanice /cez etherboot apod./ by boli realtivne silne stroje,teda vsetok soft,aplikacie by sa posielali zo servra stanici /poziadavka ryxlej siete je splnena/,ale nie v zmysle copy2ram,taku velku ramku zase nemaju,standartne maju 128 mega

ide mi v podstate len o cistu nahradu cdrom-ky za sietovku,ci sa to da

Tak prave na to je ten knoppix-terminalserver i s tema 48MB RAM by se to dokazalo rozbehnout. Samozrejme v tomto pripade by se muselo bootovat do initlevelu 2 (danix 2 nebo danix24 2). Pri vetsim poctu stanic by to ale myslim ze zacatku hodne neprijmne kulhalo na rychlost te CDROM, protoze by kazda stanice vsechno co nema ve sve cache nfs tahala ze serveru a on kvuli tomu, ze ma malo pameti, by to porad znova a znova tahal z CDROM. To by bylo peklo. Kdyby ty stanice meli dost RAM, tak po te co by takhle potrapili ten server (hodne pravdepodobne kazda znova a zaroven a proti sobe krizem a fuj) by uz to bezelo dobre. Tech 128MB na stanici by ale bylo rozhodne malo na OO.o a mozillu. To by je melo spolehlive poslat do kolen uz jen proto, ze by nemeli kam swapnout (predpokladam, ze v nich nebude ani HD na swap) a i kdyby meli swap na HD, tak by to bylo pomale, protoze by bezici aplikace vycamrali pamet z cache nfs a kazda prkotina by se znova tahala po siti (coz by jeste nebyl problem), ale pokud by to ten server cetl z CDROM (a navic pozadavky z nekolika klinetu), tak to muzes rovnou zabalit. Pokud na tom nechces behat tyhle molochy, tak je to schudne. Osobne bych ale uvazoval o vycleneni jedne te stanice s dost RAM prave na roli toho serveru - to by melo mit efekt aspon nejakeho rozumneho cache pristupu na CDROM - nejuzsi misto te sestavy.

Zajimava varianta by byla jednodisketovka se zabudovanym zero install systemem + repozitory na siti s celou distribuci dostupnou prave pres zero-install. Uz dlouho nad tim spekuluju, nechce se do toho nekdo pustit (ja uz jsem na to linej, ale finance by se nasly)?

Jen doplnim, ze zero-install skutecne nevyzaduje zadnou instalaci aplikaci, vyuziva se lazyfs filesystem, coz je spojeni internetu+lokalni cache, takze kdyz treba nemate mozillu a lazyfs mate na mount pointu /uri0 a vite, ze mozilla pro zero-install je dostupna na www.mozilla.org/zero-install, pak proste spustite na command-line

$> /uri0/www.mozilla.org/zero-install/AppRun

a hotovo. Vypada to jako teorie, ale ono to skutecne funguje (AppRun je uz primo aplikace - tedy jakysi wrapper pres ./mozilla - zadny instalak). Update/upgrade se dela prikazem refresh nad konkretnim adresarem nebo nad celym filesystemem. Ted si predstavte, ze by ten 1MB (jadra se zero-install) byl zabudovan jako BIOS a instalace OS by znamenala jen rici, kde je repozitory. Vice na http://zero-install.sourceforge.net.

Ten zero-install + lazyfs me opravdu zaujal, ale nedokazu si predstavit konkretni pouzitelnou aplikaci do praxe. Nebo ze bych to spravne nepochopil? LTSP jsem rozjizdel a byla to balada, ale tohle mi prijde prakticky nepouzitelny, nebo se pletu? Kdyby mi nekdo vysvetlil k cemu to muze byt dobre, tak bych se do toho mozna i pustil :)

A pokud neni bootromka v sitovce, tak http://rom-o-matic.net/ a boot z floppy/CD/LILO/GRUB/SYSLINUX/DOS

neslo by sietovku namapovat na cloop

Ne, to by neslo :-) prinejmensim sitovka neni block device.

Blokove zarizeni lze pripojit po siti - viz nbd Pavla Machka. Pouzival jsem pro pripojeni /usr po siti.

A nebylo by jednoduzsi pouzit nfs? nbd bych teda pouzil rozhodne k necemu rozumnejsimu, treba pro pripojeni cdrom, ale to by nebylo tak trivialni jako ten Knopperuv "terminal server".

Jinak take bych rad podekoval za tento clanek, je vyborne napsany a spravny. Dobra prace!

nebolo by mozne napisat clanok o tom ako vytvorit bootovacie CD v linuxe resp live system na CD vlasny docela by se to hodilo , neni to niekde popisane ?

Právě o tom uvažuju že bych něco napsal :) V Gentoo na to je skvelej nastroj a je to relativně snadná věc vytvořit s ním vlatsní liveCD ale je to svazany s balickovacim systemem Gentoo takže pro uživatele jiných distribucí to nebude asi zajímavý

Diky za opravdu pekny clanek, kdybych initrd potreboval, tak vim, kam sahnout. Fakt dobre.

Chtel bych se ale zeptat, proc se initrd vlastne vubec pouziva? Proc proste do toho kernelu nedate ten jeden potrebny ovladac napevno? Vzdyt stejne musi byt natazeny celou dobu behu systemu. Nebo je root filesystem jenom pro nabootovani a pak se nepotrebuje, takze se prislusny modul odstrani z pameti?! :-)

Kam ma RAM i ROM saha, tak jsem initrd jeste nepotreboval, naopak ho vsude vyhazuju, co to jde. A ze jsem potreboval i dost exoticke radice...

Diky za vsechny pochvaly :-)

Proc se initrd pouziva? Kuprikladu distribucni jadra (treba kernel od SuSE) maji tuny ovladacu vseho mozneho. Kdyby se z nich mel delat jeden velky monoliticky kernel, tak by mel peknych par desitek MB navic. Krome toho nektere ovladace se spolu nesnaseji, takze dohromady v jednom kernelu byt zakompilovane nemohou, atd. Proste distributor udela male jadro a potrebne moduly dohraje z initramdisku podle aktualni konfigurace systemu.

Druhy duvod jsou uzivatele, kteri se v mnoha pripadech z nejakeho zahadneho duvodu boji rekompilace kernelu. Vytvoreni initrd lze zaridit automaticky, takze maji razem o pupinek min :-)

Jeste doplnim, ze maximalni velikost monolitickeho jadra je neco pod 1MB, pak zacinaji nekterym bootloaderum problemy. Jadro 2.2 do limitu nacpete, u 2.6 je to vyrazne tezsi.
Proto tam nemuzou byt vsechny ovladace, jadro by se muselo pro prislusny HW bud kompilovat nebo by musela byt verze jadra pro kazdy HW, coz je nemyslitelne.

To se mi nezda. Samozrejme je tu argument, ze se nekdo boji kompilace kernelu. V takovem pripade mu podle stare zidovske anekdoty dam zkompilovat libc, X server a Gnome a pak ho poslu zpatky ke kernelu :-)

Pomineme-li ale tento argument, tak pro cloveka stavici kernel pro jeden konkretni system (tj. nedelajici distribuci) vazne nevidim duvod. I kdybych tam nemohl mit vsechny ovladace, tak preci pri jejich vyhazovani nezacnu tim, co mi ovlada filesystem s korenovym adresarem, ne?

Prave... I kdyz delam kernel pro vic pocitacu, tak vetsinou staci dat do kernelu IDE + ext3 + pripadne SCSI + pripadne RAID ovladace a ty se netlucou. Na moduly pro sitovku a dalsi HW initrd nepotrebuju.

Taky jsem nepochopil to s "nekterymi bootloadery". Nebo ony bootloadery nepodporuji >1MB kernel a podporuji initrd?

No kdysi tomu tak bylo, ale dnesni grub i lilo umi minimalne nejakych 1600 kilo, nezkousel jsem vic, nehledal jsem o tom zadne dalsi info...

A taky bych doplnil, ze initrd se hodi napriklad pro vytvoreni cryptoroot :-)

Mozna by se nemelo zapomenout na drivery, ktere jsou dodavany vyrobci hw jako binarni a ktere ve vanilla kernelu nebo distribucnich kernelech nejsou...

initrd je pro 2.4, nešlo by přidat podobné info o initramfs, co je v kernelu 2.6? Jo, já vim že initrd taky, ale třeba je initramfs v něčem lepší?

Initramfs pouzivam. Muzes pak kompletne vyhodit z jadra BLK_DEV_RAM, a hlavne ten cpio.gz vychazi o dost mensi nez cramfs image nebo komprimovany ext2/minix.

Akorat certviproc misto /linuxrc se spousti /init, a pri vypnutem BLK_DEV_INITRD musis mirne poeditovat arch/i386/mm/init.c a init/initramfs.c aby kernel ten ramdisk vubec rozbalil. Usetris ale par desitek kB.

Jedna vec mi usla: AKO sa ten ramdisk natiahne z disku do RAM? Ved je to znova pristup na disk, ku ktoremu je ovladac v ramdisku, ktory chcem z toho disku natiahnut...
Keby bol ako raw na disku, tak tomu rozumiem: natiahni z disku sektory N az M. Ale on je na filesysteme. Mozno fragmentovany. "Napali" sa tymto sposobom na nejake specialne miesto na disku spustenim lila resp. instalacneho skriptu ineho loadera? To by znamenalo, ze po zmene initramdisku lilo spustit *musim*, nie mozem, ako je v clanku.
Ako to lilo natiahne?

Ve clanku u Modifikace je napsane "..., pripadne spustit lilo". To pripadne znamena, ze pokud pouzivate treba GRUB, tak LILO samozrejme nespoustite ;-) Pokud LILO pouzivate, tak ho musite spustit po kazde modifikace kernelu i initramdisku, presne tak.

Jak funguji bootloadery by bylo na dalsi clanek. Kazdopadne konkretne LILO si "nekam" poznaci na kterych sektorech se nachazi jadro a initrd a tyhle sektory pri bootu nacte do pameti.

LILO si poznačí, kde je jádro a initrd, takže se musí spustit. GRUB "rozumí" některým filesystémům (ext2/3, FAT, ReiserFS?, asi nějaké další) a jádro a initrd si "najde" (samozřejmě na základě zadané cesty - ale poradí si s fragmentací apod.).

Myslim ze rbk mel na mysli neco jineho. V clanku se uvadi ze se initrd pouziva pro natazeni ovladacu disku ktere jadro neumi "zakompilovat" do sebe. Pokud tedy mame hodne specificky radic disku nebo zarizeni na kterem je jadro i initrd, lilo(grub) k nemu musi umet pristupovat lepe nez jadro protoze z nej umi natahnou jadro samotne i initrd. Myslim ale ze takhle to nebude nefungovat...

LILO a ostatni bootloadery pravdepodobne pouzivaji pro cteni sektoru z disku sluzby BIOSu, ten vas radic tedy musi mit svuj BIOS (aby se z nej vubec nabootoval ten bootloader). Jinak by nenabehl ani ten bootloader.

Prirodzene moja otazka je aktualna aj pre jadro, nie len pre initrd. Pristup cez BIOS radica mi sedi, ale kedze je jadro na filesysteme, zavadzac ma niekde asi poznacene zoznam absolutnych sektorov vzhladom na geometriu disku, kde sa tieto subory nachadzaju (dedukcia).
Je z toho mierny OT, skutocne je to asi na clanok o zavadzacoch.

experimentoval nekdo v linuxu s necim podobnym jako hibernace v XP? docela skvela ficurka, boot otazkou par sekund a pak mit desktop rovnou s rozpracovanou praci :o)

Zkus se poohlédnout po Software Suspend 2... Ale z vlastní zkušenosti vím, že natažení 512 MB RAM na Aceru TravelMate 4650 trvá několik desítek sekund... A budeš muset překompilovat jádro (je to ve formě patche)...

o historii initrd, o kernelove autokonfiguraci, atd je tady:

http://www.stillhq.com/extracted/phd/references/hpa-initramfs_klibc_and_early_userspace.pdf

Jen pro info:

Hrál jsem si kdysi s initrd, který byl ve formátu tar.gz a jádro jej umělo číst. Zkoušel jsem to přimountovat přes loop jako ext2 i minix a furt mi to nešlo. Pak jsem přišel na to že je to ten tar.gz.

Chystám se rozběhat zajímavou kombinaci:
· Acer TravelMate 4650 (jako počítač)
· Nokia 6510 (jako USB dongle)
· dm_crypt (pro pocit bezpečí =D)
· initramdisk (aby to fungovalo)

Mělo by to fungovat následovně:
LILO (GRUB nemá podporu USB donglů) nabootuje z MBR pevného disku a načte jádro a initramdisk z dongle. Initrc načte disk s pomocí dm_crypt (a ide_disk) první oddíl disku (/dev/hdc1) jako /dev/mapper/root. Initrc skončí, jádro připojí /dev/mapper/root (předaný buď jako root= parametr nebo zakompilovaný v jádře - radši budu mít druhou možnost) a pak, jakoby se nechumelilo, připojí kryptovaný oddíl jako roota spustí init (samozřejmě aplikace běžící v tomto systému o tom nebudou mít vůbec žádné ponětí)...

Pro instalaci použiju přešifrování existujícího oddílu (přece jenom podpora šifrovaných oddílů zatím v instalátorech chybí :( - viz článek o dm_crypt zde na Rootu) a výsledky (spolu s návodem na rozběhání Linuxu na Aceru TravelMate 4650) zveřejním na internetu (zatím nevím, na jaké adrese, ale postnu to sem)...

Debian už nepoužívá mkinitrd, ale initramfs-tools (mkinitramfs a jeho nadstavbu update-initramfs).