Pro každé časové pásmo současně běží tři časy.
1) technický = čítač přičítá časové úseky. Závisí na něm třeba GPS a počítače.
2) astronomický = Má / snaží se mít poledne když je slunce v nadhlavníku a nový rok vždy na stejném místě oběžné dráhy. Ten potřebuje přestupný čas (resp. odlišné pojmenování časových úseků) a vychází z něj kalendář. Bohužel není rovnoměrný.
3) politický (oblbovači mu říkají občanský) = Vnáší blbosti odporující realitě jako je třeba letní švindlčas a Říjen v listopadu.
Ty první dva potřebujeme pro fungování techniky a společnosti.
VŘSR v listopadu nebyla kvůli politice, ale protože kalendář založený na astronomii používaný v Rusku nebyl tak přesný, jako kalendář založený na astronomii ve zbytku Evropy. Bod 2) totiž může řešit nepravidelnosti různými způsoby, včetně toho, že je ignoruje.
Což má ten zajímavý důsledek, že se zemědělské události (setí, sklizeň) jsou každý rok k jinému datu. A přitom zrovna pro účely zemědělství ty první kalendáře tehdejší civilizace vytvářeli. Z toho důvodu už například izraelité zavedli "přestupný měsíc", Adar Bet.
Další problém shody astronomického (řekněme zemědělského) a občanského času nastává s časovými zónami. Pokud jako poledne označíte čas kdy je slunce v rámci dne nejvýš nad obzorem, nastává celkem problém, protože astronomické poledne je v každém místě jindy, a ještě se to mění v průběhu roku. Plánovat pak například jízdní řády železnice je velmi komplikované. Dalším problémem jsou přenosné hodinky. Tyhle problémy vedly k zavedení časových pásem.
Jinými slovy všechny ty "nesmyslné" komplikace s časem mají velmi dobré důvody.
A byl takový, protože to bylo politické rozhodnutí.
Takových úchylek je víc. VŘSR je jen víc známá.
Pak se činnosti vázané na pohyb Země rozcházejí(odliv, solární panely, teleskopy, ...).
Průšvih ovšem je, že pohyb Země není rovnoměrný. Takže to celé nemá moc řešení.
