Vlákno názorů k článku Jak může open source porazit Microsoft? od LO - Podle mého názoru je možné MS porazit jednoduše...
-
LO (neregistrovaný)Podle mého názoru je možné MS porazit jednoduše - kvalitnějším produktem. Z tohoto hlediska má open source velmi těžkou pozici. Open source je tak nekvalitní, že ho lidé nepoužívají ani zdarma. Raději platí za licence, nebo dokonce kradou. Není to dobrý motiv se podívat zpět na práci "kominuty", a hledat, co je špatně?
Špatně je totiž hlavně to, že napsat SW tak, aby byl takž-takž funkční, je asi 20% práce. Potom je třeba zajistit, aby se běžné věci dělaly jednoduše, vychytat mouchy, zajistit aby se nějak daly dělat i složité věci, hodně moc se starat o interface, usability, ergonomii, dnem i nocí zjištovat, co zákazníci vlastně chtějí... Bohužel tohle všechno stojí peníze. Těžko úsilí směřující k vývoji stávajícího open source SW zvýšit na 5-10násobek, když v tom kolotoči není dost peněz. A těžko tam peníze nalít, když uživatelé za open source neplatí. To je jedno z omezení open source jako konceptu, které mu nedovolí stát se masovým.
Dalším omezením je zpětná vazba. Komerční firmy píšou SW, který zákazníci natolik potřebují, že za něj zaplatí. Zákazník nevidí SW jako dobrý pro daný účel, tak nezaplatí. Proto je pro SW firmy zcela zásadní dělat SW, který potřeby zákazníka uspokojí. Open source tuhle zpětnou vazbu nemá. Proto je z něj SW psaný gekky pro geeky, "geekové sobě". Kupodivu uživatelé takový SW nechtějí. -
mm (neregistrovaný)To je zvláštní. Po mně pořád někdo chce, abych mu dal do počítače "ten Firefox" nebo "tu Mirandu", "toho Thunderbirda", "ten OpenOfic" a plno dalších OSS věcí. Ale náš zdejší Všeználek ví, že to nikdo nechce, tak se mně to asi jenom zdá.
Ti co mně platí zase pořád chtějí něco rozjet na "tom Apači", "tom Tomcatu", chtějí Oracle na "tom Linuxu", někteří otravují s "tím JBossem" a dokonce už chtějí virtuální počítače v "tom Xenu". Platí za podporu "tomu Novellu" a kupují od Dellu a IBM mašiny s "tím Linuxem".
Ale protože Všeználek stanovil, že to tak není, zřejmě jsou všichni pomýlení a dávají mně ty prachy zadarmo. To se ale mám... -
mm (neregistrovaný)Tvrdíte, že to nikdo nechce ani zadarmo. Já tvrdím, že mě spousta lidí otravuje, abych jim to nainstaloval mimo jiné i do jejich prý skvělě uživatelsky přátelského OS, kde si každý uživatel udělá všechno sám :-) (vedle toho otravují i s řadou komerčních věcí, samozřejmě). Pak ještě tvrdím, že mnohé firmy a organizace za to, aby u nich byl nasazen kvalitní OSS a nemusely být závislé na jednom arogantním dodavateli, rády zaplatí např. za produkty jako SLE 10 (což je distribuce Linuxu s profesionální podporou) apod. Je to v přímém rozporu s tím co tvrdíte vy. Buď tedy lžu já nebo vy. Jelikož nevidím důvod, abych si vymýšlel, chápu to tak, že prostě blábolíte a pomlouváte konkurenční produkty.
Vy tady velmi často předvádíte brilantní managorskou demagogii. Jenže tou můžete oblbovat možná tak studenty, kteří ještě nikde nepoznali reálnou praxi. Těžko lidi, kteří se v oboru pohybují cca 20let. Díky té praxi vím, jak je to s tím "vychytáním much" atd. u mnoha komerčních produktů a došel jsem k názoru, že průměrná kvalita komerčního i otevřeného softwaru je zhruba srovnatelná. Na obou stranách znám velmi mizerné věci, ale i věci velmi dobré. Možná vás to překvapí, ale doteď třeba za poměrně povedený OS považuji Windows2000, ač bych si je na svůj počítač pro osobní použití nikdy nedal, protože mně svět Windows svou koncepcí prostě k srdci nepřirostl. A na druhé straně klidně prohlásím, že bez distribuce Ubuntu, která dělá světu Linuxu jen ostudu, by na světě bylo lépe. -
LO (neregistrovaný)Mě zase k srdci nepřirostlo memorování se hromady příkazů, ovládání vi, příšernost zvaná X11, příšernost zvaná terminálové sekvence, celková nepřátelskost unixů k uživateli, atd. Každý máme nějaké preference. Já mám za to, že IT má podporovat práci uživatelů, a má jim tedy vycházet vstříc. S tímto konceptem jsou unixy nekompatibilní.
Popkud je firmám milejší být závislé na jednom arogantním Novellu, než na jednom arogantním Microsoftu, je to jejich volba. Já k tomu můžu říci, že takových firem je naprosté minimum. Při troše generalizace mohu tvrdit, že takové nejsou, protože je jich tak málo, že je výsledek dost podobný.
Samozřejmě vaše zkušenost všedního dne může být jiná. Kdybyste prodával počítače Apple, nebo na ně dělal servis, tak byste jasně věděl, že Mac je dnes všude, a je ho čím dál více (přece ho pořád prodáváte). Kdybyste byl fotbalový rozhodčí, tak jasně vidíte, že všichni, kdo za něco stojí, hrajou fotbal, zbytek světa se dívá, a nikoho nic jiného nezajímá. Ale že jste potkal pět a půl člověka se zájmem o Linux, svět žije Linuxem ;) -
mm (neregistrovaný)Vase demagogie je opravdu vyhnana do extremu (a plati to i o prispevku vyse o Novellu). Zonglujete s fakty jak se to vam zrovna hodi. Tu date nejakou tu lez, tu pridate poradny dil polopravdy, sem tam reknete i nejakou tu pravdu a korunujete to prekrucovanim tvrzeni oponentu. Vysledkem je dabelsky reklamni koktejl s jedinym cilem - poskodit konkurenci, protoze na prosperite kohosi, sprazeneho s MS zavisi vase prijemne vysoke prijmy. Tu zainteresovanost chapu a narozdil od naivku, zblblych marketingem vas nemohu povazovat za blbce - to tedy ne, protoze to nedelate hloupe a verim tomu, ze vam to tady i nekdo zbasti. Tezko to vsak budou bastit i lide, kteri krome praxe a znalosti unixoveho sveta napr. prosli skolenimi na produkty Microsoftu a cast jejich prace spociva i v tom, aby tyto produkty pro nektere uzivatele delaly to co delat maji.
Jinak editor vi pouzivam zridka - prakticky jen na pomale konzoli, coz dnes neni uz tak caste, delam na desktopu, kde pokud bych nevedel, ze pod nim jsou nejaka X11, vubec bych se tim nemusel zabyvat a nechapu, proc bych se mel bat nejakych terminalovych sekvenci u uzivatelu, kteri ani pri praci se znakovym terminalem znalost cehosi takoveho vubec nepotrebuji. Prace uzivatelu je v podobnych systemech podporovana uplne stejne (mnohdy sporne) jako ve Windows - pokud bychom chteli GUI, blizici se idealu, museli bychom vsude dat Macy.
Vsimete si, ze zatimco ja (diky zkusenostem) dokazu ocenit i leccos z druhe strany, vy generujete jen nadavky typu "prisernost", "zlocin", "hruza", strasite memorovanim jakychsi hromad prikazu, roznasite pomluvy. Napr. je pozoruhodna ta vase "zavislost na jakemsi arogantnim Novellu". V pripade otevreneho softwaru je vase tvrzeni skutecne usmevne. Ale jak jsem psal vyse. Chapu, ze vas veci od MS a konkurence by vam mohla snizit prijmy. To je celkem normalni. -
maross (neregistrovaný)Shodují se s LO. Open source prostě nemůže konkurovat kvalitou. To samozřejmě neznamená že všechno komerční je kvalitní, ale rozhodně kvalitnější než open source. Lidé jsou toho jasný důkaz a jenom arogantní open source komunita si není ochotna to přiznat. Většina lidí až na pár vyjímek kteří se nějakým způsobem dostanou k open source velice rychle a ochotně utíká zpět k placenému software i za cenu porušování autorských práv. Open source je taková srajda že to nikdo nechce ani zadarmo. Linux je dle mého mrtví operační systém pro pár nýmandů a jako jediný open source je dneska na compu použitelný Firefox.
-
Palo (neregistrovaný)Ty si bludisko sam v sebe. Open source != Linux aj ked Linux je OpenSource. Vela komercnych firiem vyuziva opensource, mnohe frameworky su opensource a dnes prakticky cela standardizacia prebieha na urovni opensource. Vzdelavaj sa. Tvoje pocity su irelevantne pretoze vychadzaju zo zlych faktov.
-
maross (neregistrovaný)To že open-source využívají i některé komerční firmy je jenom dobře, protože alespoň někdo dá tu kódovou splácaninu dohromady. Kdyby bylo placených frameworků a programů více určitě by to prospělo všem a částečně vzalo vítr z plachet MS. Jenže alfa a omega všeho jsou peníze. Až jakmile na kódu začne někdo v tomto řetězci vydělávat, tak teprve potom s něj vytvoří použitelné dílo. Do té doby je to tak dobré pro děti na dvorek. Nevím jak jsou na tom placené verze Linuxu, ale ty volné jsou nepoužitelné. Tak možná do garáže na měření teploty a spínání kotle. Teď taky nevím jaké zlé fakty jsi měl na myslí Palo? Pohybuji se docela hodně v IT takže si umím udělat obrázek sám a zapřemýšlet nad tím co tvrdím.
-
maross (neregistrovaný)Prozatím všechny firmy kde jsem se pohyboval já měli architekturu postavenou na MS. Kromě školy jsem nevyděl Linuxový server. Tedy ještě jednou jsme měli malí Linuxový router :o) Tím ale nepopírám že takové firmy jsou a prozatím jich možná dle nějakého průzkumu co jsem nedávno četl bude většina. Ale trend nezastavíš a to co se stalo na desktopech se stane i u serveru pokud se nezmění filozofie vývoje a distribuce Linuxu. Naštěstí je u serveru spousta placených řešení takže je velká šance že se najde lék jak tento trend zvrátit.
-
Palo (neregistrovaný)Ale preco sa obavas o trendy Linuxu? Raz pises ze ti Linux nevyhovuje tak si nechaj svoj Windows a neotravuj vzduch svojimi recami. Vsade okolo mna sa za poslednych 10 rokov stale objavuje viac Linuxov. Ja fakt neviem o co ti ide? Chces si zalozit firmu na distribuciu Linuxu alebo co? Mne je uplne jedno ci Linux rastie. Ja ho pouzivam a som spokojny. Aj server aj desktop.
-
maross (neregistrovaný)Linux mě nezajímá. Ale chybí mě konkurence Microsoftu. A bohužel pokud se nezmění politika na trhu, třeba zrovna s tím Linuxem. Tak ani ta konkurence nevznikne. O to se obávám. Dneska zvlášť na desktopy není z čeho vybírat. Buď si pořídíte Windows, nebo Windows. A nebo Mac samozřejmě, ale ten má taky svoje nevýhody, jeho hlavní problém je Unixové jádro.
-
LO (neregistrovaný)Nesleduji tento thread, ale jedním z problémů MacOS je mikrokernel, který vede v některých případech k dost příšernému výkonu. Viz:
http://en.wikipedia.org/wiki/Mach_kernel#Performance_problems
http://www.linuxjournal.com/article/6105
Nakonec popsané problémy jsou důvodem, proč Windows mají v zásadně mikrokernelový design, ale všechny servery jedou dohromady v ring 0. To moc mikrokernelové není :), a tedy tomu MS říká "modifikovaný mikrokernel". -
Rejpal (neregistrovaný)Ufff, jestli Mac OS X má problémy s výkonem kernelu, tak to mikrokernelem nebude, protoze Mac OS X efektivně mikrokernel nemá. Mac OS X má něco, co se jmenuje Xnu. To bude asi ten "v zásadě mikrokenrelový design". Řešit výkon mikrokernelů na základě anecdotal evidence týkající se Machu je velmi krátkozraké, dokonce i čistě mikrokernelový design už srazil latenci IPC na několik desítek cyklů a to už je použitelné. To by ale nesmely zlé jazyky pořád vytahovat na světlo Mach, když state-of-the-art je někde úplně jinde.
-
Podivejme se na kvalitu Open source aplikacnich serveru:
Tomcat5.5 - pri vetsi zatezi se deadlockne
Tomcat6.0 - starsi verze leakovala file descriptory, ted leakuje jen sessions
Ani jednomu nefunguje admin GUI rozhrani pro aktualizaci aplikaci. pokud jsou k aplikaci pridany nejake resources (typicky JDBC driver). Aplikace pak nejde odinstalovat. Pokud tam zadne zdroje nejsou, tak to jde ale leakuje to vsechny resources (i classy) alokovane starsi odstranenou verzi. Dokumentace mizerna, k cemu vlastne dokumentace, kdyz mate sources, ze?
Apache geronimo - leakuje sessions (tomcat6 based), EJB jsou velmi pomale (jestli je necachuji) a nema zrovna maly pocet otevrenych bugu, ostatne ani bugy s patchema nevypadaji ze by je nekdo chtel commitnout, syncovani sessions na disk pri restartu nefunguje vubec. Pokrocilejsi veci replikace (krome sessions), distrib. cache nejsou vubec. Delat rozumny trasakcni manager taky neumi a nelze k nemu pripojit XA TM managery (Oracle, DB2, Informix, Cloudscape, Sybase). Ma docela dobre admin GUI, ktere ale donatlo IBM (koupilo firmu co ho udelala). Dokumentace snad jeste horsi nez u tomcatu, prakticky nulova. Je to ale nejlepsi opensource J2EE AS, zbytek je jeste horsi.
JBoss - Na jeho popis uz nemam cas
Jetty - nepouzival jsem
Glassfish od sunu - leakuje pamet jak divoka (zdaleka nejvetsi leaker co jsem za posledni roky videl), s jdk 6.0 projistotu vubec nejde.
Co pouziva komercni sfera za J2EE AP soft? IBM WebSphere nebo Oracle AS semtam (ale dost malo) BEA Weblogic. Pouziva se totiz to, co primarne funguje a je k tomu dobra dokumentace. Open Source AS soft pro J2EE je jen pro ty lidi, co si nemohou dovolit zaplatit par tisicovek za poradny AS.
Tomcat se nejvice pouziva protoze je zadarmo, ne protoze je kvalitni.
Driv byl OpenSource soft kvalitnejsi nez vetsina komercniho softu, komercni sfera to ale pochopila a zacala produkovat kvalitnejsi a levnejsi software. Kolik jen stal Oracle driv a kolik stoji dnes. Konkurence od PGSQL, MYSQL, Firebird ho donutila snizit ceny. Microsoft taky vyrazne zlevnil a vlastne porad zlevnuje. Je to dobra politika, lidem se to za tyhlety ceny uz warezit ani nevyplati. Rekl bych ze Windows maji dnes jiz mensi TCO na desktopech nez Linux.
Ne kazda komercni firma ale nasloucha zakaznikum, napriklad na Sun lidi rvali leta ze to Swing GUI v Jave je hnusny a pomaly a Sun je porad ignoroval. Proto se java prosadila do aplikacnich serveru a ne na desktop. Kdo dneska zaplati za aplikaci s hnusnym UI? V desktop aplikacich jasne vede .NET.
Kdyby Sun delal byznys poradne, nemusel dnes uvolnovat svuj nejlepsi software jako open source a souperit o komodity market s Linuxem. Sun by to nikdy nedelal, kdyby nemusel. To ze uvolnil vsechno co slo jako OSS nebylo z lasky k bliznimu nebo k OSS. To byla nutnost k tomu, aby do budoucna vubec prezil a ziskal vetsi market share.
Nikdo jeho zbozi moc nechtel - Lidi utikali od Solarisu 8 na Linux, protoze Linux narozdil od Solarisu lepe fungoval, byl zadarmo a poradne behal na x86, nikomu se nechtelo kupovat SPARC hardware kdyz nemusel. Je pravda ze v posledni dobe se Sun trochu probral - Niagara procesory jsou dobre a Solaris 11 taky nevypada nejhur. O podil na trhu bude ale muset dost bojovat s MS a Linuxem, mozna i trochu s IBM, i kdyz pochybuji ze by IBM Sun jako konkurence nejak moc IBM zajimal.
Krome toho problem se Sunem je, ze nema zadnou databazi. Nabizi Oracle a kdyz uz si zakaznik koupi Oracle, tak si dokoupi i zbytek software od Oracle, ktery navic zacal nabizet i svuj OS. Ja byt Sunem, tak jdu koupit nejakou databazi, nabizi se napriklad moznost forknout postgresql a zacnu take delat poradny HW pro provozovani DB.
Microsoft se da tezko porazit, protoze MS pochopil co vetsina jeho zakazniku chce a to taky dodal za spravnou cenu. Tohle je princip uspesneho obchodu a ne cpat zakaznikum SPARC kdyz chteji intel a cpat jim NAS storage, kdyz chteji lokalni storage.
Open Source neporazi MS nikdy, stejne jako OSS databaze nikdy neporazi Oracle ci DB2. Napriklad na posledni DB2 9.5 pracovalo 950 lidi full time a seznam zmen 9.1 vs 9.5 je 230 strankovy dokument, lokalizovano navic do mnoha jazyku. S kazdou novou verzi se naskok closed source software oproti open source zvetsuje, coz je videt i z grafu IIS vs Apache. Uvidime zda za 5 let nebude Apache zivorit s 20% market share, ono na vyvoji Apache se uz moc nedela a rada 2.2 ma hodne bugu, ktere neni vule opravovat. -
erg (neregistrovaný)No to srovnani Tomcatu s komercnimi EE aplikacni servery trochu pokulhava - tomcat je lightweight reseni urcene pro male (max. stredni aplikace), ktere nepotrebuji plne moznosti Javy EE (ktere jsou bohuzel nebo bohudik znacne).
Nicmene co treba Glassfish a JBoss? To jsou taky opensource a hracky oproti jinym app serverum to zrovna nejsou... -
kdyz do tomcatu nahrajete patricne knihovny tak j2ee umi temer kompletni. Glassfish 2.0 je ve srovnani s WebSphere co do featur zatim porad jeste hracka a navic je fakt nestabilni.
jboss ma problem se supportem na neintel platformach a navic je to fakt divnej soft, vetsinou se musi vypnout JIT aby poradne fungoval na neintel/linux platformach. ejb3 podporuje az ve verzi 4.2, ktera neni moc rozsirena ani odladena.
Do jbosse bych v zadnem pripade nesel, asi bych si vzal geronimo (support prodava IBM) s tim je v praxi nejmene problemu, ale ta nulova dokumentace to je fakt problem.
Mel jsem projekt kde mela byt pouzita glassfish 2.0, ale muselo se to stopnout protoze to bylo opravdu velice nestabilni a pouzit apache geronimo (zakaznik trval na OSS softu). Ja osobne jsem mu rikal at si za $2k koupi ten nejlevnejsi websphere a udela lepe (ve srovnani s cenou projektu na kterem delalo par lidi 3 mesice, je to zadarmo), ale jeho strategicke rozhodnuti bylo pouzivat 100% OSS. jako db backend chtel mysql.
Je vubec nejaky duvod pro pouziti OSS Java aplikacniho serveru? Skupina zakazniku, co si nechava psat aplikace v J2EE si rozhodne muze closed source server dovolit a open source komunita stejne radsi mysql/php ci rails misto j2ee. -
anonymníVdaka za reakciu, dovolim si trosku sa (cisto profesijne) pohadat :) Nepochybujem ze mate skusenosti s integraciou, popisem moje vyvojarske skusenosti:
- nad DB2 u mna zvitazi snad kazda ina DB, pretoze horsie chybove hlasky snad uz neexistuju. Priklad bohuzial uviest neviem, pretoze uz davnejsie pouzivame H2 (FOSS).
- na WebSphere vyvijat, tak pridem o nervy - neustale redeployovanie JEE aplikacie ma naozaj nebavi. Vyvijame na OpenEJB (FOSS), a len sem-tam to redeployneme na WebSphere, ci to funguje.
- znamy o Oracle AS hovoril ako o generatore nahodnych cisel - 3x to restartol a aplikacia sa spravala vzdy inak. Samotny Oracle sa toho AS vraj chce zbavit, ale toto neviem naisto.
- WebLogic - naozaj vyborny kus plateneho SW. Zial, dost drahy.
- Pouzivame build system Maven2 - FOSS, iny je uz len Apache Ant - tiez FOSS.
- Apache som nepouzival, zdal sa mi pomerne tazko konfigurovatelny. Jetty (FOSS) je vyborne, rychlo startuje, je funkcne.
- Pouzivame Eclipse (FOSS), mne plne postacuje. Kolega ale pouziva platenu IDEA-u a nevie si ju vynachvalit :)
- JBoss - nemal som s nim zatial problemy. Dobre chybove hlasky, da sa debugovat, aplikacia sa da auto-redeployovat, vdaka cargo pluginu podporuje nightly IT testy - to je v podstate viac ako ktorykolvek iny AS, komercny ci FOSS.
- Geronimo - neskusal som, nebudem sa vyjadrovat.
U mna teda FOSS vyhrava na celej ciare oproti komercnemu sw. Na druhej strane je pravda, ze z dlhodobeho integracneho hladiska nemam skusenosti so stabilitou produktov - tam uz mozu byt preferencie uplne ine. -
- nad DB2 u mna zvitazi snad kazda ina DB, pretoze horsie chybove hlasky snad uz neexistuju.
Chybove hlasky DB2 bych ocenil vyse nez Oraclu, jednak jsou dvou urovnove a rekl bych ze i lepe zdokumentovane. Oracle produkuje i chyby co nejsou v manualu.
Pokud mate na mysli SQL parser, ktery parsuje statementy odzadu, tak tady s vami souhlasim. Ty jeho hlasky o chybnych tokenech jsou uplne mimo. Nastesti SQL neni zas tak syntakticky slozity jazyk aby delal SQL coder ve vetsi mire syntakticke chyby. Chce to mit nastole tisteny manual a v pripade syntakticke chyby se mrknout na diagram a ne se snazit dekodovat hlasku parseru. Je fakt ze vetsina sql parseru jede zleva doprava a ty pak produkuji inteligentnejsi hlasky, ale ty zase z principu nemohou jednopruchodove naparsovat nektere konstrukce. To je ale ibm tradice, tenhle zpusob parsovani mela db2 od te doby co ji znam (od verze 2.1).
- na WebSphere vyvijat, tak pridem o nervy - neustale redeployovanie JEE aplikacie ma naozaj nebavi.
V cem to delate? Webspehre se da spustit v tom Rational Developeru a pak jen staci udelat save a ve vetsine pripadu se to hned aktualizuje. Podivam se na to zda to umi eclipse taky, kdyz je od ibm tak by mohlo.
stabilita/spolehlivost je pro mne tim nejdulezitejsim provoznim faktorem. Rychlost se da vyresit bezproblemu lepsim hardwarem ci clusterem.
Napriklad ja Iseries nedownuju nikdy, to proste jen vypnu z proudu kdyz menim disky. Jeste se mi nikdy nestalo, ze bych takto poskodil db. Je fakt ze AS/400 je koncipovano jako system s minimalni udrzbou pro BFU (podobne jako visty, ty se taky umi sami zcasti opravovat). osobne se tesim na novy i/OS6 bude mit v kernelu JSP a JSF, docela mne zajima jak to bude vypadat spousteni JSP stranky z command lajny.
u Solarisu s Oraclem bych si to nikdy nedovolil, tam neni zrovna problem poskodit si takto UFS svazek a solaris hazi kernel panic pokud objevi nekonzistentni metadata na FS. ZFS je u solarisu mnohem spolehlivejsi i kdyz tam
se mi jednou stalo ze po powerdownu mi zmizel cely filesystem, takze to uz radsi shutdownuju taky. s AIXem moc zkusenosti nemam. -
xyz (neregistrovaný)Nesouhlasim s tim, ze se v OSS penize netoci. Napriklad ja jsem dal za OSS vic penez, nez vetsina zde diskutujicich za komercni SW. (Krabicova verze SUSE Linuxu se prodavala v rozmezi 1500 - 2500 Kc, nove verze byly kazdych pul roku, pripadne kazdych 8 mesicu. V praci mame SLES, kde platime podporu, ...) Kdyz si spocitam, kolik bych za ty roky dal za Windows ME, XP a Vista a MS Office (Photoshop bych asi mel nelegalni), tak to vychazi skoro nastejno.
Rozdil mezi komercnim a open source software neni ani tak o celkovem mnozstvi penez, ale o rychlosti navratnosti investic. Napriklad do komercniho SW muzete zainvestovat nekolik miliard, produkt rychle uvedete na trh a jeho cena bude vysoka. Kdyz mate stesti, za nekolik let se Vam investice vrati. Neco takoveho nemuzete udelat s OSS. Tam si muzete uctovat za sluzby, pripadne ho vhodne kombinovat s komercnim SW. Proste podnikani v OSS je beh na dlouhe trati.
Take nesouhlasim s tim, ze OSS nema zpetnou vazbu od zakazniku. Napriklad Novell delal rozsahle studie pouzitelnosti (usability studies), kdyz navrhoval SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED). Se SLEDem jsem si hral ve VMware a ta snaha je tam skutecne videt - to uzivatelske prostredi je intuitivni a snadno pouzitelne. Osobne pouzivam KDE, protoze zkusenemu uzivateli poskytuje vic moznosti, ale kdyz jsem SLED 10 testoval, tak mi nezbylo, nez obdivne zamrucet. -
anonymníad 1) urcite toci, ale podstatne mene nez ve svete komercniho sw. Uz z principu toho, ze bez penez by komercni sw neexistoval, zatimco OSS ano.
ad 2) vy se u OSS neustale tocite kolem tech nekolika vyznamnych projektu, do kterych se lejou penize. Jenze to je procento z celkoveho mnozstvi OSS.
ad 3) takze z toho, ze Novell delal rozsahle studie SLED, usuzujete, ze u OSS se na pouzitelnost a to, aby produkt zakaznikovi vyhovoval, dba stejne, jako u komercniho sw? -
xyz (neregistrovaný)Logika se uci na skole, ale pro nektere z nas to bylo jiz davno, a proto pripomenu nekolik jejich zasad.
Ad 2) Pokud LO tvrdi, ze "uzivatele za open source neplati", pak mi staci uvest jediny priklad, kdy uzivatel za open source plati, abych prokazal nepravdivost jeho tvrzeni. To jsem ucinil. Vsimnete si, ze nemusim prokazovat, ze tech platicich uzivatelu je 5, 10, nebo 90%. Staci JEDEN PROTIPRIKLAD. Samozrejme muzete namitnout, ze ma interpretace za pouziti kvatifikatoru "kazdy" (t.j. "Kazdy uzivatel za open source neplati") je nespravna. Nicmene ja se domnivam, ze spravna je, nebot interpretace "Existuje alespon jeden uzivatel, ktery za open source neplati" je v kontextu puvodniho prispevku zcela nevhodna.
Ad 3) Opet stejna logicka konstrukce. LO tvrdil, ze OSS nema zpetnou vazbu mezi vyrobcem a zakaznikem. Opet mi stacilo uvest jediny protipriklad (konkretne usability studies ohledne SLEDu), abych prokazal nepravdivost jeho tvrzeni.
Pokud ve sve diskuzi nechcete logiku pouzivat (soudim dle Vasi otazky v bodu 3), pak by bylo vhodne na tuto skutecnost predem upozornit, protoze jinak budeme mrhat casem a stejne se na nicem neshodneme.
Jeste doplnim, ze pokud by LO uvedl, ze VETSINA uzivatelu za open source neplati, pak bych nic nenamital, nebot toto tvrzeni je v souladu s mou zkusenosti. Podobne pokud by uvedl, ze VETSINA OSS projektu ma nevyhovujici zpetnou vazbu mezi autory a beznymi (ve smyslu BFU) uzivateli, pak bych take nic nenamital, nebot i to se zaklada na me zkusenosti. Na puvodni tvrzeni jsem ovsem reagovat musel, nebot ona MENSINA platicich zakazniku urcuje, jak je rada OSS projektu financovana. Podobne tech NEKOLIK OSS projektu, ktere onu zpetnou vazbu maji, bude s velkou pravdepodobnosti definovat budouci OSS GUI pro BFU. -
anonymníAno, čistě logicky máte pravdu. Já však nejsem stroj fungující v binární soustavě, tudíž není-li binární logika jednoznačně vynucena (výrazy typu nikdy, vždy apod.), beru v potaz kontext a pravděpodobnost. Jinak bych si připadal jako blbec.
Nicméně dobře jste si zaonanoval nad vlastní znalostí logiky. Doufám, že vám to pomohlo a ostatním ukázalo, jak může člověk dopadnout, pokud přemýšlí jako stroj. -
Inteligentni lide se vyjadruji logicky. Pokud LO rekne, uzivatele nepouzivaji Linux ani zadarmo, citim se dotcen. Nejsem snad uzivatel, a nepouzivam snad Linux? Nikoliv, ono uz by to totiz tak neznelo. Pokud se LO nedokaze vyjadrovat logicky, znamena to snad, ze LO je clovek. Nikoliv, pouze to naznacuje, ze LO je primitiv. -
anonymníDěláte zásadní chybu, že "použitelnost" člověka pro živost odvozujete od logičnosti jeho vyjadřování. Chybí vám značná dávka empatie a porozumění toho, co chce ten druhý říct (ne že bych si myslel, že mně nikdy nechybí).
Pokud LO řekne, že uživatelé nepoužívají Linux ani zadarmo, máme zhruba následující možnosti, jak s daným výrokem naložit.
1) LO neví, že na světě existuje byť jediný uživatel Linux používající. Potom je LO opravdu blbec a je na místě mu buď jeho životní omyl vyvrátit nebo se s ním nebavit (ve smyslu - nepři se s blbcem, někdo by si nemusel všimnout, že je mezi vámi rozdíl). Z kontextu jeho komentářů soudím, že to blbec nebude, čili pro mně osobně tato varianta padá (a bylo by zajímavé udělat si anketku, kdo u této varianty skončí)
2) Pokud se dostanu až sem, pak předpokládám, že LO ví, že na světě existuje minimálně jediný uživatel Linux používající. Jelikož to ví, tak mohu usoudit, že nás chce všechny obelhat a namluvit nám, že nikdo na světě Linux nepoužívá. Protože už dříve jsem napsal, že dle úrovně jiných jeho příspěvků soudím, že to blbec není, i zde si nemyslím, že by se chtěl jako blbec tak průhledně zdiskreditovat. Vy i ten před vámi jste skončili zde a uzavřeli to s tím, že LO je lhář. S tímto pohledem nutno dodat, že pěkně blbej lhář.
3) Jestliže ani varianta 2 mně neuspokojila a zároveň jsem přesvědčen, že LO o uživatelích Linuxu ví, očekávám, že jeho vyjádření je pouze "politicky nekorektní" zobecnění, nadhled. Tuto variantu jsem akceptoval já a jsem přesvědčen, že je to i varianta reálná.
Takovýto úsudek mi však proběhne hlavou v tisícině vteřiny, ani nad tím nemusím nějak hluboce uvažovat. Vám jsem však udělal takový rozbor proto, abyste si ho porovnal s vaším čistě binárním přístupem k věci a odhadl, kdo chce diskutovat a kdo druhého hlavně urážet.
Pro mně prostě věta "Češi rádi pijou pivo" není lež jen proto, že já osobně čech jsem a přesto pivo nepiju. Pro vás je to lež jako věž. Nezávidím vám takový svět plný lží na každém kroku, kde potkáváte samé primitivy neschopné se logicky vyjadřovat. -
Ook, takze LO je pouze "politicky nekorektni"? Bohuzel mam pocit, ze LO je hlavne schizofrenik. Priznam se, ze v te rade dnesnich prispevku mam ponekud nejasno, kterych je autorem a kterych neni. Napr. Vas prispevek je prispevek inteligentniho diskutera. Na druhou stranu prispevek, ve kterem je logicke mysleni a vyjadrovani podrobeno kritice a zavrzeno jako prekonane a nepotrebne o necem svedci. Ackoliv nepotkavam primitivy na kazdem kroku, vazim si lidi, kteri se dokazi logicky a inteligentne vyjadrovat. Uz jen proto, ze se od nich mam co naucit. Uz jen proto, ze jim mohu duverovat (nekterym). Tim se muj zivot stava jednodussi a bohatsi.
-
xyz (neregistrovaný)Vyroky LO nejsou ani zobecneni, ani nadhled, ale cista demagogie!
Napriklad v matematice je bezne, ze hovorite o funkci, ktera je spojita ve vsech bodech krome mnoziny miry 0. Kdyz se domluvite, ze dovetek o mnozine miry 0 budete vynechavat, je to OK, pokud vsichni vedi, ze tam ma byt. Jenze tento pristup nefunguje v pripade jeho vyroku. Pokud vyrok modifikujete na "vsichni uživatelé (az na mnozinu miry 0) nepoužívají Linux ani zadarmo", tak se dostanete do zatracenych problemu ohledne definice one mnoziny miry 0. Napriklad IBM mela pred nekolika lety obrat v oblasti linuxovych serveru asi 4 miliardy USD za rok, HP na tom byl podobne. Proste ta mnozina miry 0 by byla tvorena relativne malym poctem lidi, ale generovala by velmi vyznamny obrat. Proto nema smysl tuto koncepci zavadet.
Uz chapete v cem spociva jeho demagogie? Proste fakt, ze desktopovych uzivatelu Linuxu je podle webovych statistik kolem 1% on interpretuje, ze Linux nikdo nepouziva. To je ale silne zavadejici, protoze s Linuxem spojeny byznys vubec zanedbatelny neni.
Co se poznamky ohledne "Češi rádi pijou pivo" tyce: Nekonkretni vety jako tato patri do bulvarniho tisku, protoze jejich cilem je pobavit, nikoliv informovat. ROOT byl vzdy chapan jako server pro zajemce a odbornou verejnost, a proto by bylo zahodno, abychom kvalitu diskuzi drzeli na vysoke urovni i nadale. Pro zabavu je na webu dostatek jinych serveru. -
anonymníPochopte konečně, že nejsem stroj! Psal jsem to už asi 3x a pořád máte problém to akceptovat.
O počítači se říká, že je to jen tupé hovado, co umí rychle třídit nuly a jedničky. Já při svém chování zapojuji i jiné schopnosti než jen třídit nuly a jedničky a proto, až s LO často nesouhlasím - viz další vlákna této diskuze - pochopím, co má na mysli. Bez toho, aby se musel sáhodlouze zcela exaktně vyjadřovat. Že vy to nedokážete nebo nechcete dokázat a zachoval byste se stejně jako v tom vtipu, kde manželka posílá programátora do krámu "Pepo, kup chleba a kdyby měli rohlíky, vem jich deset" a on přijde domů s deseti chleby, je vcelku váš problém.
Mně ona nekorektní věta neuráží, protože přesně chápu, co tím básník chtěl říci - "naprostá většina čechů se někdy ráda napije piva". Řekne se to zkráceně, zgeneralizuje. Většina pochopí. Na kvalitu diskuze to nemá vůbec žádný vliv. Navíc, kdybyste opět nepopíral sám sebe, tak se vyjadřujete přesně a třeba hned v původní větě napíšete "některé" nebo "většina" výroků LO. Protože vám logicky mohu najít minimálně jeden, který demagogický není. Je opravdu komické, jak sám děláte to, co vám u druhých vadí a ještě si budete honit triko, že se snažíte udržet kvalitu diskuzí na vysoké úrovni. -
xyz (neregistrovaný)Cituji: "Navíc, kdybyste opět nepopíral sám sebe, tak se vyjadřujete přesně a třeba hned v původní větě napíšete "některé" nebo "většina" výroků LO."
Zapomel jsem napsat "Ty" (Ty vyroky LO nejsou ani zobecneni, ani nadhled, ale cista demagogie!), protoze se v tomto threadu bavime o puvodnim prispevku LO a o jeho vyroku, ktery tam propasoval Pavel Stehule, a Vy z toho hned udelate kovbojku.
Ano, snazim se udrzet vysokou kvalitu prispevku (a to nejen na ROOTu). Jak jste sam odhalil, tak se mi to ne vzdy dari, protoze delam chyby. Nicmene na tom nevidim ani nic komickeho, ani zde neonanuji, ani si nehonim triko. Ctenim a psanim odbornych textu (v anglictine) se zivim, a proto mi zdejsi "basnicky" styl prisel ponekud nevhodny. -
anonymníno a to je dalsi z problemu OSS - zhusta ho tvori (nejen pisi ale i navrhuji a to vcetne konceptu ovladani a uzivatelskeho pristupu pokud tedy neni okopirovane z nejakeho komercniho softu :)) prave takovi lide tj. programatori, kteri by vsechno nejradeji meli takhle 'binarne'
a proto je pak takovy soft dost nepouzitelny/neovladatelny/nehezky/neergonomicky pro ostatni a proto se tito programatori nad stejnym softem rozplyvaji protoze odpovida jejich nature :) -
http://www.gnome-look.org/
tam moc programátorů nenajdete, v KDE je preferovaná funkčnost před ergonomií. V GNOME přesně naopak. Takže si můžete ještě vybrat, podle toho, co je Vám bližší. Jinak bychom mohli samozřejmě diskutovat o ergonomii sw, já bych mohl dokazovat, jak komerční sw kopíruje u open source a ještě si to nechává patentovat. To by, jistě uznáte, byla nekonečná diskuze. Bavme se konkrétně. Které aplikace nejsou podle Vás ergonomické?
Pokud bych porovnával základní sadu aplikací, která je dodávaná se systémem, tak v podstatě jasně vede Mac, za ním dlouho nic, a pak bude následovat win a Linux, nebo Linux a win, podle určitých osobních preferencí. Jsem si jistý, že v 90% aplikací nebude v ergonomii rozdíl.
Linux oproti má jedinou významnou výhodu, a to je bezpečnost. Aplikace pro Linux vycházejí z obecně platných principů a je zvykem, že jsou psány bezpečně. V důsledku toho si ušetříte instalaci firewallu, antiviru, díky absenci malware nepotřebujete řadu nejrůznějších utilitek, které chrání systém. Částka 3K za kterou se prodávají win je zanedbatelná a nemá cenu o ni diskutovat. Ve všem ostatním jsou Linux a Win srovnatelné. Díky jiným vnitřnostem Vám něco poběží rychleji, něco pomaleji a opačně. Co na Linuxu nepoběží je řada her, která jsou psaná specificky pro win, ale tam nemá cenu bavit se o ergonomii. -
LO (neregistrovaný)Ta bezpečnost Linux je důvodem, proč i při jeho prakticky zanedbatelném rozšíření trpí tak velkým počtem bezpečnostních problémů? Pokud má Ubuntu Linux 7.04 nějakých 91 Secunia advisories za 9 měsíců, tak se musím ptát, kde ta bezpečnost je. Uživatele Linuxu před malware chrání zanedbatelná rozšířenost Linuxu (díky tomu Linux není dost lukrativní cíl), a jejich uživatelská zkušenost (nespustí každou blbost, kterou stáhnou).
-
Skutečnost je taková, že Linux a Unixy se obecně bez antivirů, a anti... obejde, kdežto win nikoliv. Kdyby bylo snadné psát viry pro Unix, tak se píší. I to procento znamená několik desítek tisíc desktopů, což je docela lákavý cíl. Nezapomínejte na nehynoucí slávu, autor funkčního viru by byl jedním z prvních na světě, kterým by se podařilo napsat vir pro Linux. K tomu je Linux v podstatně větším počtu na serverech, což je velice lákavý cíl.
Nejsem expert přes bezpečnost nicméně mám pocit, že o téhle studii jsem slyšel. Porovnávala jablka s hruškami - komplet Ubuntu (s několika tisíci aplikacemi) vůči holým win, navíc neřešila závažnost bezpečnostních problémů. Možná se mýlím. Pravda je taková, že žádná virová epidemie nesouvisí s Linuxem. -
LO (neregistrovaný)Ano, unixy se dnes bez antivirů obejdou, protože pro ně není dost malwaru. A jasně jsem popsal důvod, proč tomu tak je. Serverů je v porovnání s desktopy málo, a protože mají bdělé administrátory, jsou jako armáda zombie dost nevhodné. Samozřejmě defacementů linuxových serverů je celá řada.
K vytvoření armády botů je dost těžké, když cílíte na 1% desktopů, které mají velmi různé verze SW, různé konfigurace, a mezi jejich uživateli je daleko méně nezkušených jedinců, než uživateli mezi obecně. Chcete tvrdit, že tohle nevidíte?
Fakt, že distra Linuxu mají hromady děr, není třeba dokládat studií. Podívejte se na http://secunia.com/, a počet bugů si zjistěte. Distro Linuxu typicky obsahuje dost SW, to je fakt. Ale na druhé straně se Linux téměř nepoužívá, takže chyby zůstávají ukryté. A přesto jsou bezpečnostních děr velké hromady. Podle všeho není faktem, že by aplikace pro Linux byly psány nějak bezpečněji, než aplikace pro Windows. Dokonce bych tvrdil, že je tomu spíše naopak, a uživatele chrání jen malá rozšířenost systému. -
LO (neregistrovaný)Ještě k nehynoucí slávě. Malware se dnes píše primárně pro peníze. Ano, hnusní kapitalisté jsou to :). Virus Ramen v roce 2001 způsobil menší epidemii na systémech RedHat, a byl to zjevně proof of cocept. Další podobný kousek byl Pelf.2132 (aka Lindose), též z roku 2001, který infikoval Windows i Linux executables. Nevím, jestli se autoři dočkali nehynoucí slávy, ale určitě ukázali, že malware pro Linux napsat lze. Technicky to problém není.
-
infikovat nějaký soubor není problém, problém je infikovat nějaký důležitý soubor, což před wV šlo poměrně snadno. Ramen Worm byl úspěšný pokus, nicméně jednalo se spíše k hack než o malware. Samozřejmě, že znatelně vyšší variabilita aplikací Linuxu je důvod, proč se o něco hůře píše malware. Ne, že by na Linuxu bylo málo děravých aplikací, ale o pár let dříve se rozšířily bezpečnostní koncepty (v podstatě většina aplikací byla odladěna už před internet. explozí, .. což je výhoda 20 let navíc), které Microsoft implementoval později nebo vůbec právě z důvodů, že by mu neběžely stávající aplikace.
-
LO (neregistrovaný)"uzivatele nepouzivaji Linux ani zadarmo" je tzv. generalizace. Pokud tento koncept nechápete, je to proto, že jste primitiv. K tomu primitivovi - styl diskuze si vybíráte sám. Můžeme diskutovat, a můžeme se do sebe navážet. Vypadá to, že máte tendenci k tomu druhému. A já nemám důvod si to nechat líbit.
-
xyz (neregistrovaný)Podivejte, pouziti formalni vyrokove logiky je v bezne reci problematicke, protoze se obvykle hovori o vecech, ktere nejsou presne definovany a je nutne je hadat z kontextu. Nicmene pouziti nekolika malo kvantifikatoru muze ostatnim vyrazne usnadnit pochopeni smyslu tvrzeni a zabranit tak zbytecnym flamewars. Proto jsem prispevek napsal tak, jak jsem ho napsal. LO se samozrejme nezmeni, protoze on se v demagogii vyziva. Ale rade lidi, ktere matematika neoslovila, to mozna pomuze, protoze se zamysli, jak to vlastne s pravdivosti vyroku v bezne hovorove reci je. (Mimochodem, nejedna se o trivialni problem. Filozofum to mota hlavu uz hodne dlouho.)
-
anonymníPodivejte, pouziti formalni vyrokove logiky je v bezne reci problematicke, protoze se obvykle hovori o vecech, ktere nejsou presne definovany a je nutne je hadat z kontextu. Nicmene pouziti nekolika malo kvantifikatoru muze ostatnim vyrazne usnadnit pochopeni smyslu tvrzeni a zabranit tak zbytecnym flamewars. Proto jsem prispevek napsal tak, jak jsem ho napsal.
Já vám rozumím, uznal jsem i, že z čistě technického pohledu máte pravdu, ale přijde mi docela zajímavé, že problém s pochopením jste měl jedině vy. Resp. abych byl přesný - vy jediný jste se ozval, že to chápete zcela jinak, než to bylo myšleno a než to chápu já i další, kteří jsme se ve výrokové logice nevrtali. -
xyz (neregistrovaný)Nejde ani tak o to, ze bych to pochopil jinak, ale spis o to, ze mam jistou predstavu o tom, kolik penez se ve spojitosti s OSS toci. (To ma bohuzel velmi malo lidi.) Proste ozval jsem se proto, ze mi nektere vyroky LO pripadaji nesmirne absurdni, i kdyz si je prelozim do one "neurcite" reci.
Napriklad pred nekolika lety jsem byl na prezentaci zastupkyne IBM. Tvrdila tam, ze IBM ma obrat v linuxovych serverech asi 4 miliardy USD rocne. Rok na to mel podobnou prezentaci zastupce HP a uvadel podobna cisla. Novell zacal zakazniky upozornovat, ze je na case zacit uvazovat o prechodu z NetWare na Open Enterprise Server (ktery je nadstavbou SUSE Linux Enterprise serveru). Tim se vyznamna cast obratu Novellu (ktery je kolem 1 miliardy USD rocne) spoji s Linuxem. Tak by se dalo pokracovat (Oracle, Red Hat, ...), ale abych nezustal jen u Linuxu - napr. velke OSS projekty maji vyzkumne laboratore (CERN, ...) desitky vedcu a programatoru tam pisi velmi kvalitni kod, ktery sice BFU nevyuzije, ale je to OSS, a proto obecna tvrzeni ohledne OSS ho musi brat v uvahu. LO (a s nim i spousta jinych lidi) existenci tohoto typu SW systematicky zamlcuje. Proste uz je na case, aby si vsichni ti Jardove, ... uvedomili, ze OSS se nepise jen na kolene v garazi. -
Veterán (neregistrovaný)Slovo "obrat" nic moc neříká. Zajímavější by bylo, kdyby zástupkyně IBM uvedla máme 4 miliardy obrat a zisk z toho činí x procent. Já si třeba můžu udělat velkolepý obrat tím, e budu kupovat mléko za 15 a prodávat ho za 5. Všichni mi utrhnou ruce, ale výsledek je finanční katastrofa.
IMB a HP mohou linuxovou divizi hradit z jiných zktivit. Ale Novell má sice obrat 1 miliarda USD, ale nebýt finanční injekce 350 milionů USD od Microsoftu, tak se ani náhodou za loňský rok nedostal z červených čísel. -
mm (neregistrovaný)Jenže, jak je v komunitě fanklubu MS zvykem, rádi říkáte A, ale již zcela úmyslně vynecháváte B. Jinak byste musel po pravdě napsat, že v případě Novellu obrat a zisk z jejich Enterprise Linuxových distribucí a věcí kolem OSS rok od roku velmi slušně roste a že případná ztráta by touto oblastí jejich podnikání způsobená rozhodně nebyla.
Prostě demagogie (se všemi svými metodami jako např. vytrhávání z kontextu, generalizace apod.) je vám do značné míry velmi blízká. Uživatel LO je v tomto směru nadprůměrně plodný a schopný. U něj to chápu, protože je na prosperitě MS pravděpodobně nějak zainteresován (pokud nepracuje přímo pro ně, pravděpodobně dělá pro některou ze spřátelených firem), ale u spousty jiných je to tzv. čistá láska z marketingu a tomu u inteligentních lidí moc nerozumím. -
LO (neregistrovaný)Jo, Novellu t rok za roem slušně roste :).
V dubnu 2006 nám Novell tvrdil něco o tom, jaké bude mít úspěchy s desktopovým Linuxem. Jak je již u podobných prohlášení tradicí, nestalo se tak. V té době také jen 40% zaměstnanců Novellu mělo single-boot linuxový desktop.
http://news.zdnet.com/2100-9590_22-6059939.html
No a když se podíváte na finanční výsledky Novellu, a odkud jeho příjmy pocházejí, tak zjistíte, že i v posledním čtvrtletí činily příjmy Novellu z Linux Platform Products a Open Enterprise Server cca čtvrtinu jeho příjmů. A samozřejmě Q3/2007 byl opět ve ztrátě. Ale jinak máte samozřejmě pravdu, že meziročně (Q3/2007 proti Q3/2006) se procento obratu přinášené Linux Platform Products a Open Enterprise Server úhrnem zvýšilo o 2,8%, což je růst skoro raketový :)
http://www.novell.com/company/ir/qresults/07q3/schedules.pdf (strana 11)
http://money.cnn.com/2007/12/14/technology/bc.apfn.apfn.novell.outo.ap/index.htm
Vydávat Novell za úspěšnou společnost stavící na open source je nesmysl. Jde o společnost, která se zuby nehty snaží se nesložit, a zatím se jí to jakž takž daří. Jestli přežije, bude to menší zázrak. -
cc (neregistrovaný)To, co uvadite, jen potvrzuje nalezy americkeho DOJ, ze existuje bariera pro vstup na trh desktopu. Pozice Microsoftu je na tom trhu nesmirne silna - mit kvalitni konkurencni produkt (SLED 10 kvalitni je) nestaci. Je nutne zajistit interoperabilitu s resenimi Microsoftu a vybudovat odpovidajici SW trh pro dalsi vyrobce. To bude stat cas i penize a je otazkou, jestli se to Novellu podari.
Jinak souhlasim s tim, ze Novell se snazi neslozit a je otazkou, zda se mu to podari. Duvod je jasny - jeho vyznamne zdroje prijmu (NetWare vcetne souvisejicich sluzeb a Workgroup byznys) primo konkuruji Microsoftu. Jedine snad Identity management a castecne ZENworks nepredstavuji pro Microsoft konkurenci, protoze obdobne produkty, pokud vim, zatim nema. Nicmene kdyby Microsoft chtel Novell polozit, tak je napise (nebo koupi firmy, ktere je maji) a Novell pujde pod kytky. V techto praktikach dosahl Microsoft skutecneho mistrovstvi. -
mm (neregistrovaný)Predvadite jen tu svoji reklamni demagogii a pomluvy bez jedineho rozumneho argumentu. Mozna byste alespon mohl popsat co si predstavujete pod pojmem "40 let stary Unix", jak se lisi od dnesniho Unixu a jak se to projevuje na praci bezneho uzivatele u moderniho Unixoveho desktopu.
Vynechme Linux, ktery vas tolik zere (a nejste v souvislosti s nim schopen vyjadrovat se objektivne) a podivejme se na MacOS X. Z uzivatelskeho pohledu bezpochyby to nejlepsi co dnes existuje. Pod tim kabatkem nebezi nic jineho nez ten "40 let stary Unix". Lze si to snadno overit pokud se posadite za nejakeho Maca, do ktereho vas nekdo opravdu pusti. Najdete tam i spoustu veci, pochazejicich z OpenSource. Sakra, kde delaji soudruzi z Apple chybu ?
Lidi z Microsoftu a jeho okoli na Linuxu desne zere jedina vec. Neni vydavan pod BSD licenci a napr. v jeho jadru (coz je vlastni Linux) je spousta zajimavych veci, ktere by si radi "vypujcili". Stejne tak se dost inspirativnich veci da najit treba v obecne unixovem KDE. Jenze oni to ti lumpove usati vydavaji nikoliv pod BSD licenci, ktera umoznuje vykradani, ale pod GPL...a to si pujcit nemuzeme, pokud nepristoupime na pro nas neprijatelne podminky. A tak je prohlasime za ztelesneni dabla. -
anonymníVy si myslíte, že GPL Microsoftu brání, aby nic nevykradl? Po řadě případů, kdy se u soudu prokázalo, že Microsoft kradl (pod pojmem kradl si představím porušení autorských práv, patentů a licencí) i třeba poté, co se ukázalo, že zvukové soubory v XP jsou upravovány v kradeném editoru, bych se opravdu divil, kdyby nic jiného neukradli. Spíš bych si tipnul, že se na to zatím nepřišlo.
Pár příkladů:
http://www.infopackets.com/channels/en/windows/gazette/2006/20060808_microsoft_using_cracked_sound_files_in_xp.htm
http://www.hunterstrat.com/news/2007/02/22/microsoft-fined-15-billion-in-alcatel-lucent-patent-donnybrook/
http://en.wikipedia.org/wiki/EOLAS -
LO (neregistrovaný)Přísně logické vyjadřování je nečtivé. Daleko více lidí si přečte, že "open source nemá zpětnou vazbu" (což v obecné rovině platí, a jeden příklad nic jiného nedokazuje), než že "open source nesměřuje ke tomu, aby autoři získávali dostatečně kvalitní informace o požadavcích uživatelů, a byli nuceni se jimi řídit". Podobně s placením. Viz též generalizace.
-
Jirka Wolny (neregistrovaný)No jo, někdo tady se zřejmě domnívá, že pokud stokrát zopakuje nesmysl, tak se z nesmyslu stane pravda.
Takže podle Vás je vzorem dokonalého programu Poznámkový blok. Má jej nainstalováno na svém počítači víc než 90% uživatelů. Víc než deset let se snaží spousta firem i jednotlivců napsat dokonalejší program, jak open source tak closed source, ale zatím se to nikomu nepovedlo. Uživatelé tyto programy nechtějí používat ani zadarmo. A to proto, že Poznámkový blok vyvinula velká firma, která si mohla do tohoto programu dovolit investovat spoustu peněz a investuje spoustu úsilí do zjišťování toho, co uživatelé potřebují.
Nemáte pocit, že jste ve své úvaze někde udělal chybu?
Ad kvalita) Zkoušel jste někdy porovnat open source programy s těmi, které jsou součástí Windows? Poznámkový blok vs KWrite, MSIE vs Firefox, Průzkumník vs Konqueror, cmd.exe vs bash, Záznam zvuku vs Audacity, Malování vs Krita/Gimp, ....
Ad vyladění operačního systému) Co si myslíte, že dělají Linuxové firmy? V MS všichni pracují zatímco v RedHatu se všichni drbou levou nohou za pravým uchem?
Ad zpětná vazba) Opět, v MS jsou všichni v kontaktu s uživatelem, zatímco Linuxové firmy žijí ve vzduchoprázdnu?
Linux je opravdu komplexní operační systém, základní instalace obsahuje podporu mnoha hardware, řadu software, ... Udržovat podobný systém dá spoustu práce a Linuxové firmy v tomhle ohledu odvádějí kus poctivé práce.
Naproti tomu k Windows vyfasujete instalační médium s holým operačním systémem. Obchodníci Vám dodají několik CD s ovládači a software si musíte sehnat někde sami. -
LO (neregistrovaný)Poznámkový blok je často užívaný, jednoduchý editor plain textových souborů. Nevidím ho jako dokonalý program, byť jeho jednoduchost je svým způsobem elegantní. Na rozdíl od katastrofického vi/vim má slušný interface.
Proč bych srovnával SW, který je součástí Windows, s open source? Ve Windows jsou základní nástroje, a některé z nich jsou opravdu děsivé. Sound Recorder má naštěstí ve Vistě novější verzi, než tu původní z Windows 3.11, a Paint sice nadále přežívá, ale Vista má celkem slušnou Photo Gallery (kde je možné například vyrobit panoramatické foto, nebo opravit červené oči - a nezničit u toho fotku, jak to umí kolega Krčmář v Gimpu). Mimo těchto základních nástrojů je obrovská spousta věcí zdarma, plus hromada komerčního SW.
Linuxové firmy jsou mimořádně slabé ohledně kapitálu i lidských zdrojů. Jediným z důsledků je to, že když vyměníte video kartu na linuxovém poči, tento nenaběhne do grafiky, ale skončí na command line, v lepším případě s nějakou chybovou hláškou (Windows samozřejmě naběhnou v SVGA režimu, protože GUI just works). Takových zásadních nedodělků jsou v Linuxu tisíce. A buď nejsou peníze na jejich odstranění (protože jakž-takž fungující SW je jen 20% práce), nebo není snaha (protože není zpětná vazba).
Obchodníci vám vyjma Windows prodají také MS Office, antivir, slovníky, vývojové nástroje, DTP nástroje, hry, nebo cokoliv jiného chcete. Pokud chcete SW zdarma, na webu jsou ho celé hromady (a občas i funkčního, bez spyware a jiného malware). -
anonymníad notepad:
Ked si zvyknete na ovladanie vim, zistite, ze jedina vyhoda notepadu oproti vim sa prave zmenila na nevyhodu.
ad gimp:
Gimp je zly, pretoze kolega Krcmar v nom kazi fotky :-) Porovnavate neporovnatelne - Photo Gallery nie je urcene na komplexnu editaciu obrazku, Gimp nie je urceny na jednoduchu upravu fotiek.
vymena grafickej karty:
Ubuntu automaticky naskoci s open source driverom, ktory viete jednym klikom nahradit za binarny driver od vyrobcu. Windows XP mi naopak zvykol pri boote padnut do bluescreenu, takze pred vymenou karty som najprv opatrne musel odstranit stary ovladac. Pri vymene maticnej dosky som musel preinstalovat Windows. To mi ako vyhoda moc nepripada.
Na zaver otazka: kupujete si SW? Mozete cestne vyhlasit ze mate kupene Windows, Office, DTP, hry, slovniky, atp? -
LO (neregistrovaný)Ovládání vi (visual interactive) je zločin. Interface bez nabídky možných akcí je tak špatný počin, že rozvíjení tohoto konceptu v 21. století by mělo být v nějaké hall of shame.
Vy jste chtěl srovnávat Paint a Gimp (tedy pokud jste to byl vy). Ano, Gimp je na úpravy fotek domácím uživatelem zcela nevhodný. Photoshop samozřejmě také. Mimochodem zajímavá aplikace je Paint.NET. Psaný v .NETu, velmi rychlý. Funkčně to opravdu není Photoshop, nicméně autoři chtěli nahradit Paint z Windows. A to se povedlo velmi dobře.
Já pravda nezkoušel nahrazovat grafickou kartu v Ubuntu, ale zato v pár starších distrech. Vždy mě to vyplivlo na command line, a teď si uživateli poraď. Bohužel takový přístup k uživateli je u open source typický. Pokud máte popisované problémy s Windows, celkem mě to překvapuje, protože já je nikdy neměl. Desku jsem u svého starších počítače s XP měnil 3x, a samozřejmě bez reinstalace. Ale souhlas, že to trochu chce vědět, co děláte. Třeba vědět, že lze provést repair instalace XP z instalačního CDčka ;)
Nebudu tu nic čestně prohlašovat. Fakta se ale mají tak, že mám koupená Windows Vista Ultimate 64-bit, Office 2007, 3 licence Windows XP, 4 licence Office 2003, nějaká starší vývojová prostředí, pěknou řádku her, slovníky Lingea Lexicon obecný, technický, právnický a hospodářský, a nějaké další věci. Nechcete ještě vědět, jestli jsem si koupil auto, nebo jakou mám značku pračky na prádlo? ;) -
BLEK. (neregistrovaný)Ona "nabídka možných akcí" je užitečná tak asi první měsíc, co člověk ten program používá. Pak si zvykne a už ji nepotřebuje.
Komerční firmy tam tu nabídku dávají, protože se program snáze prodá zákazníkům, kteří ho uvidí poprvé. Free softwaare programátoři to nedělají, protože to k dlouhodobému používání není potřeba.
BTW., jak byste třeba v notepadu nebo visual studio editoru smazal text až do následující uzavřené závorky? Zvedl ruku od klávesnice, natáhl na myš a obtáhl ten text? Nebo držel delete dokud se tam netrefíte? Ve vi to jde rychleji: dt) -
LO (neregistrovaný)Jinými slovy naučte se ovládání zpaměti, pak můžete pracovat "poslepu". Ano, designeři UI pláčou. Někdy bych předvedl totéž s mikrovlnkou, nebo telefonem. Víte, proč se neujaly starší verze telefonů Siemens, které se ovládaly zkratkami typu #5722*? Protože tam nebyla nabídka, a nebyla vizuální odezva. Kupodivu po představení maticového displaye a interface běžného u mobilů byl produkt úspěšný. Ovšem autorům vi/vim nejde o uživatele nebo o úspěšnost.
Diskuzi o ovládání vi jsme tu už někde měli (nevím jestli my dva). Lama použije myš, nebo bude držet ruku na klávese delete. Já na místě kurzoru stisknu SHIFT a budu držet, klávesami CTRL+Right a Down vyberu text, a stisknu Delete. A stejně jako minule musím konstatovat, že ve vi uděláte jen věci, u kterých znáte příkaz. Ve Visual Studiu, Notepadu apod máte nabídku. Když něco hledáte v menu potřetí, asi už si to zapamatujete, a příště použijete klávesovou zkratku. Samozřejmě pokud skončíte u zabírání textu myší a klávesy Delete, tak vám nepomůže vůbec nic (a buďte rád za tu myš a klávesu delete). Hlavně ale nechápu, proč má problém s efektivním a intuitivním ovládáním GUI aplikace někdo, kdo strávil moře času memorováním příkazů vi a unixů. Stačí se naučit minimum (Alt+prosvícená klávesa v menu, v menu jsou napsané zkratkové klávesy, pohyb textem pomocí šipek, shift pro označování), a umíte daleko víc, než jste uměl ve vi. -
Boje mezi zastánci aplikací s mnoha mocnými zkratkami a zastánci aplikací s GUI bude věčný, přitom je to boj tak zbytečný...
Pracuji v oblasti DTP - není to tak dávno, co byl v oblasti sazby nekorunovaným králem QurkXPress (tehdy ve verzi 3.3 až 4.5). Mocný nástroj na sazbu s obrovským množstvím klávesových zkratek, efektivní prací, ale naprosto příšerným GUI. Bylo velmi strohé, o zkratkách se člověk nic nedozvěděl a obrovská spousta fukcí byla dostupná POUZE přes klávesové zkratky (třeba obyčejné vložení automatického čísla strany).
Začátečník byl naprosto ztracen a i ostřílený sazeč šílel, když měl potřeboval málo používanou funkci, o které sice věděl, že ji Quark má, ale nepamatoval si zkratku. Následovalo nejdřív prohledání nápovědy (kde nic nebylo), hledání ztraceného manuálu a pak otrocké procházení seznamu klávesových zkratek (protože funkce mohla mít aspoň deset různých názvů).
Pak přišel InDesign s velmi intuitivním ovládáním, všemi funkcemi dostupnými z menu či paletek (případně z kontextového menu! ach, jaký pokrok) a přitom zachoval stejně mocný nástroj v podobě stovek klávesových zkratek. InD ve verzi CS3 má navíc úžasné vyhledávání funkcí (rychlé hledání - ctrl+enter), aniž by člověk musel prolézat menu nebo nápovědu.
Takhle nějak si představuji funkční a efektivní ovládání aplikace - vše dostupné jak přes GUI, tak i přes všemožné zkratky. Profesionál pracuje rychle, myš potřebuje jen na nejnutnější věci (manipulace s objekty na stránce), ale ani začátečník se v ovládání neztratí (pochopitelně musí znát základní principy sazby, ale ta není závislá na sw), což se o vi bohužel říct nedá.
vi je skutečně mocný nástroj, ale má naprosto zbytečnou bariéru pro každého začátečníka. Málokdo se pustí do dlouhého učení a memorování, když si to nejdřív bude chtít zkusit. A pokud si to nezkusí, proč by měl takovou aplikaci vůbec zkoušet? To zabere jen na pár nadšenců, ale ostatní radši zkusí jiné nástroje s přehlednějším ovládáním (bez ohledu, jestli jsou nakonec stejně efektivní). -
LO (neregistrovaný)Jakkoliv MS Publisher je určen pro jinou část trhu, zaujalo mě pár věcí. Například když opakovaně kliknete na objekt, který je na Master Page, tak zobrazí bublinu, kde vás upozorní, že objekt je na Master Page, a jak se na Master Page dostat. Podobných vychytávek tam byla celá řada. A samozřejmě už řaduy let dobrá podpora Unicode, která v Quarku (a řadě profi DTP produktů) léta chyběla.
Mimochodem jak to vypadá s Unicode v DTP dnes? Už se aplikace typu Adobe Photoshop, Adobe Illustrator, Corel Draw, Corel PHOTO-PAINT, QuarkXPress a další s Unicode kamarádí? Svého času to bylo naprosto zoufalé, a já si rval vlasy. -
ad master page - V Quarku se s takovým objektem hýbalo bez upozornění, změna proběhla pro aktuální stránku (sazeč má vědět, co dělá), PageMaker - objekt trvale uzamčen, nevybratelný (uživatel má vědět, že je objekt na master page a změnit to tam globálně), InDesign - objekt uzamčen, lze odemknout zkratkou pro lokální úpravu, o možnosti změny musí uživatel vědět. Není to tedy úplně tak jednoduché, ale je to dostatečné řešení - jsou to profi programy a člověk by měl něco vědět předem. Publisher jsem zkoušel, ale byl jsem znechucen. Je to hodně zparchantělý nástroj, vůbec netuším, kam s takovým produktem MS míří. Počkejme ještě tak dvě verze, pak to bude použitelné.
Unicode - od InDesignu verze 1.5 nebo 2 (tj. zhruba pět, šest let?) už jsou všechny pre-press aplikace od Adobe unicode. Sice v Illustratoru je ta podpora dodnes nějaká podivná, ale je. Nejlepší je v InDesignu, který byl unicodovou aplikací rovnou od začátkua je to na něm hodně znát. Quark v současné verzi (7.něco) unicode podporuje, kdy s tím začal, nevím. Když byl ještě naživu Ibrahimi, tak se o unicode (a OpenType) vyjadřoval velmi hanlivě a tvrdil, že nikdy nebude potřeba. Možná ho zastřelil rozzuřený uživatel Quarku. Corel X3 unicode podporuje také, ale opět nevím, kdy začal. -
mm (neregistrovaný)Proboha, pochopte uz konecne, ze vi je zde vpodstate z historickych duvodu. Je to stara zalezitost, ale pro nektere veci a lidi natolik efektivni, ze se stale vyplati ji udrzovat pri zivote. Nic vas dnes ani zacatecnika nenuti na Linuxu editovat texty ve vi...ale az budete nekde u nejake pomale konzole (treba server za pretizenou linkou kdesi v dali), pokud to budete znat, vyhody CLI a vi urcite ocenite. A ze nekomu vi vyhovuje i pro lokalni psani zdrojaku vyvijene aplikace ? No a co ? Je to jeho vec a urcite vas nenuti, abyste jeho preference sdilel.
-
mm (neregistrovaný)Na pracovni stanici ci desktopu dnes urcite ne.
Mozna na nejakem serveru, kde je jen to nejnutnejsi pro jeho provoz. Pokud clovek, ktereho pusti za konzoli takoveho serveru "vi" nezvladne, pripadne pokud neni schopen trivialne doinstalovat jiny editor, mel by uvazovat o zmene zamestnani. Bylo by to lepsi pro nej i pro jeho zamestnavatele. -
Paradoxně ani to ne. Já jej např. na svém compu nemám. Pokud si ovšem nainstalujete některou z nadstaveb jako je GNOME nebo KDE, tak dostanete standardní editor vizuálně srovnatelný s notepadem, funkčně samozřejmě někde hodně hodně daleko jinde. Předpokládám, že začátečník, který bude mít KDE nebo GNOME, holou distribuci těžko najde, bude dost obtížně vi hledat. Překvapuje mne, že tyto základní fakta Vám unikají. Je škoda, že Microsoft, přestože zdroje mu nechybí neplatí svým zaměstnancům alespoň základní školení. Nebo, si nenajme alespoň trochu inteligentní a vzdělané lidi s mírným rozhledem a nadhledem.
-
BLEK. (neregistrovaný)"Jinými slovy naučte se ovládání zpaměti, pak můžete pracovat 'poslepu'."
Přesně tak.
"Ovšem autorům vi/vim nejde o uživatele nebo o úspěšnost."
A proč by jím mělo jít o masu uživatelů? Udělat produkt, který bude vyhovovat úplně každému nejde.
Při určování vlastností produktu nejde o to udělat takové vlastnosti, které se líbí maximálnímu počtu uživatelů a které má nejvíc produktů. Jde o to, identifikovat skupinu uživatelů, která požaduje určité vlastnosti a pro kterou adekvátní produkt neexistuje. (v případě vi jsou to uživatelé, co chtějí psát pomocí klávesových zkratek)
S tou logikou maximalizace počtu uživatelů byste klidně mohl říct "databázový server je nesmyslný produkt, protože 99,9% uživatelů počítačů neumí databázový server ovládat".
"Já na místě kurzoru stisknu SHIFT a budu držet, klávesami CTRL+Right a Down vyberu text"
I s CTRL se musíte dívat, dokud se na to místo netrefíte. To ve vi nemusíte.
"Hlavně ale nechápu, proč má problém s efektivním a intuitivním ovládáním GUI aplikace někdo, kdo strávil moře času memorováním příkazů vi a unixů."
Ve vi můžete ty příkazy kombinovat. Třeba příkaz nalezení textu zkombinujete s příkazem filtrování přes unixový shell a ono Vám to profiltruje část textu daným příkazem až do nalezeného řetězce. Nebo příkaz nalezení zkombinujete s příkazem odsazení a ono Vám to odsadí až do nalezeného textu. Tečka zopakuje poslední editovací příkaz. Když před příkaz napíšete číslo, tak to příkaz tolikrát zopakuje. Tohle byste pomocí klávesových zkratek pro menu ALT+X Y neudělal nebo udělal pomaleji než ve vi. Taky můžete ve vi dělat makra na složitější editovací akce --- já vím, v MS Word Basicu (nebo co se teď používá) se taky dají psát makra, jenomže, makro, které ve vi napíšete na půl řádku (co znak, to příkaz), ve Word Basicu napíšete na stránku (a těch funkcí Word Basicu je víc než klávesových zkratek vi).
Jistěže, všecko, co jde napsat ve vi, jde napsat v jiném editoru/makrojazyce --- ale ve vi je to na míň stisků kláves. -
LO (neregistrovaný)Problém je v tom, že vyjma pár úchyláků s poruchou osobnosti (to je prakticky kompliment) se nikdo nechce učit ovládání aplikace zpaměti. Všichni chtějí sednout, s aplikací dělat, a za pochodu se učit. Spoustu věcí se pak naučí až po roce, když je poprvé potřebují, a řadu věcí se nenaučí nikdy, protože je nikdy nepotřebovali.
Vlastní počet úhozů může být zajímavý parametr (i když podle mě psaní kódu či románu není o počtu úhozů). Konkrétně při psaní kódu (v jazyce, kde kód nevypadá, jakoby se autorovi zasekl shift) opravdu potěší IntelliSense, ke kterému vi(m) nenabízí prakticky žádnou reálnou alternativu. -
BLEK. (neregistrovaný)Člověk se ovládání nemusí od začátku naučit zpaměti. K základní editaci je potřeba tak 10 zkratek nebo příkazů --- s tím člověk získá efektivitu asi tak podobnou, jako v tom notepadu. Složitější klávesové zkratky člověk znát nemusí --- jdou provést pomocí těch jednodušších --- pouze u toho člověk zmáčkne víc kláves.
U mě učení vi probíhalo:
1. měsíc --- hrůza, psalo se mi v tom dost špatně a pomalu
další půl roku --- používal jsem to asi s podobnou efektivitou jako ty GUI editory
půl roku a výš --- začalo to být efektivnější než GUI editory
Nikdy jsem se to neučil jako slovíčka na zkoušku, prostě když jsem nějakou klávesovou zkratku často potřeboval, tak si ji mozek sám zapamatoval, když ne, tak ne.
Ad intellisense. Nejnovější vim už doplňování podle syntaktického kontextu pro psaní v C taky má (starší uměly doplňovat pouze z fixního seznamu slov). Ale já to nepoužívám. -
LO (neregistrovaný)Zkuste se podívat na jakoukoliv teorii o UI. vi je ukázkou, jak nemá interface vypadat, to nelze oddiskutovat. Svého času byl tento masochismus jedonou možností, dnes to tak naštěstí není. Vyjma lidí s poruchou osobnosti vi(m) nepoužívá nikdo. Používáni vi(m) je totiž poruchou osobnosti samo o sobě.
Ano, nejnovější vim má pokus o obdobu Intellisense. Ale těžko můžu najet myší na jméno proměnné, dozvědět se její typ v malém okénku které vyskočí, a jedním klikem se dostat na její definici. Těžko v listu nabízených možností uvidím overloady, parametry a jejich typ, atd. VS je prostě výrazně dále. I když je svým způsobem impresivní, co se dá udělat ve vimu na konzoli, to uznávám. -
Palo (neregistrovaný)Na pisanie kodu pouzivam Eclipse. Na upravu textu VIM. To ze viem viac ako ty, este neznamena ze mam poruchu osobnosti. Iba si dokazem na rozdiel od teba vybrat nastroj ktory bude na danu cinnost lepsi. Medzi najvacsie vyhody patri 26 lokalnych clipboardov, 9 delete buffrov, multilevel undo/redo, makra, specialne substitute commandy, niekolko scriptovacich jazykov. Viem ze budes zase nariekat ze to maju aj ine editory ale vacsinou nie vsetko a pohromade.
Ak sa to nevies naucit nevadi, "i nevzdelani muzou byt inteligentni". -
Rejpal (neregistrovaný)
A anglicky aspoň umíte? Co to je "fuzzy matching" vám mám vysvětlovat? Pokud je mi známo, IntelliSense se pořád drží IMHO poněkud obstarožního hledání na základě prefixu. Mně Emacs třeba "dfni" doplní na "double-float-negative-infinity", "fucos" na "fundamental-character-output-stream" a podobně. I v .NETu je dlouhých deskriptivních názvů hafo a nedokážu si představit, že bych měl vypisovat minimální jedinečný prefix nebo někde lozit po seznamu šipkama.
Ostatně si myslím, že integrace editačních, ladicích a jiných podobných funkcí ve Visual Studiu pořád kulhá o pár kroků pozadu. Onehdá jsem jsem potřeboval vědět, jak runtime implementuje breakdown výpisu obsazení heapu podle typů objektů. Dostalo se mi té rady, že mám stisknout
M-., stejně jako u kódu vlastní aplikace skočím na definici funkce. A světe div se, runtime si pamatoval, odkud byl zkompilován a já skočil přímo na příslušné místo zdrojáku. Kdybych něco potřeboval opravit, mohu stiskem dvou kláves zkompilovat a aktualizovat funkci v běžícím systému, a klidně třeba na počítači na druhém konci světa, přestože editor mám před sebou na stole. Kdepak remote debugging - remote úplně_cokoli. (A třeba víceuživatelsky, několik připojení na jeden systém? Není problém - sice je to trochu hodně odvážné, ale aspoň SW člověku nediktuje, co člověk chce a nechce, nýbrž naopak. :-))Ale jo, dobře, uznávám, web services klikátko má VS dobrý, to se musí nechat. :-) Jenže mně by bylo k ničemu, protože WS nedělám. Pořádnou code completion zato ocení asi každý - to, co mám, bych za méně schopnou IntelliSense asi opravdu nevyměnil. Stejně tak bych se nerad vzdal inteligentního editoru, který zná strukturu jazyka a umí pár stisky kláves manipulovat s výrazy, prohodit větev if a else, jeden výraz v rovnici vynořit výš nebo zanořit níž a podobně. Hrozně návykové, v porovnání s běžným editorem v běžném IDE (ne, VS opravdu dobrý editor nemá). Pokud tedy hovoříte o stiscích kláves, myslím, že efektivita editace ve Visual Studiu má ještě co dohánět. I když už se nepochybně hodně zlepšila. :-)
-
mm (neregistrovaný)Pro vás je vi zločin, protože jej neumíte používat, pro spoustu jiných naprosto normální editor textů. Nemusíte vi používat, máte na výběr jiné editory, funkčně shodné s tím na co jste zvyklý. V menu KDE dnes vi myslím ani nenajdete.
S výměnami hardwaru (včetně grafické karty) jsem v případě Windows zažil tolik problémů, že mohu porovnávat. Zatímco průměrná Linuxová distribuce se vcelku vpohodě vyrovná i s výměnou základní desky (a tedy např. s výměnou za úplně jinou čipovou sadu), v případě Windows je velmi často nutné podstoupit buď peklo anebo to taději rovnou přeinstalovat. Vy si vyberete grafickou kartu, kde mají některé distribuce, pravda, problém nař. pokud vyměním Nvidii za ATI, ale jaksi zamlčíte spoustu dalších věcí a námitky vyřešíte tím, že vám se to nikdy nestalo :-). Mně také ne. Vás asi uživatelé Windows s podobnými věcmi neotravují, mě však ano :-) -
anonymníNo, ja si nainstaloval Ubuntu. Vybral a nainstaloval par programu, zprovoznil atinu a dal updatovat system. To je konec pohadky. Pak uz spousta veci nefungovala.
To jeste vynechavam drobnosti jako ze Linux pri instalaci neprepsal zavadec smazanych windows XP svym a tudiz nebootoval (bylo treba rucne pouzit diskove nastroje stazene z netu, XP zavadec smazat a instalovat znovu) a jine lahudky.
Vubec se mi o tom nechce psat jenomze vy o techto problemech snad vubec nevite nebo co. -
l. (neregistrovaný)Tohle je krasna ukazka PC semi-gramotnosti:
citace: "ze Linux pri instalaci neprepsal zavadec smazanych windows XP svym" konec citace.
Proc by mel Linux sam od sebe a za Vas neco prepisovat? Protoze jste si to zbozne pral? Protoze Vas neco takoveho ani nenapadlo a/nebo jste to to behem instalace proste ignoroval, protoze jste zvykly na "next" "next" "next" "finish"? BTW Vase reseni uvedeneho problemu by se dalo prirovnat k vytahovani trisky z paty sekerou a radeji nad kolenem.
Asi by Vam neskodila elementarni uvaha na tema: jsem v bode "A", chci do bodu "B", co musim udelat proto, abych se tam dostal. Fnukat nad tim, ze ostatni o Vasem problemu nevi, vas problem nevyresi. Jinak bych Vam doporucoval jako prvni distribuci gentoo. (napred ale checknout hw podporu, ze:) -
anonymníAno vysmejvejte se mi, jsem hrozny PC negramota (!) ze nevim ze instalace LINUXU xy je tupa jak hrosi prdel.
ps: Reseni bylo takove co me prvni napadlo a fungovalo. Pokud se vam zda ze bylo zvoleno zbytecne a slo vec resit jednoduse, Ano je to mozne ovsem pri instalaci uzivateli toto reseni neni nabidnuto tak aby si ho vsimnul jako reseni.
To je dalsi vec co mi na Linuxu vadi. Nejde pri jeho uzivani pouzivat intuice v synergii se znalosti fungovani pocitace, on vyzaduje predevsim mechanicistickou znalost okultnich skutecnosti. -
l. (neregistrovaný)Ja se Vam nevysmivam. Pouze poukazuji na Vase chyby(nebo lepe receno predstavy), a Vy by jste se znich mel poucit. Intuice je hezka vec, ale pro pouziti jsou potreba alespon jiste znalosti. Cist ani psat jste se take nenaucil "zapochodu", tak se smirte stim, ze pokud potrebujete ziskat nejake knowhow, musite dotoho neco investovat (cas).To posledni vetou jste me ale rozesmal (je to totiz castecne pravda :))
-
anonymníKdyby dal MS do Windows standardne treba Office, to by zase bylo zalob :)
Uvadet jako vyhodu, ze po instalaci linuxu mate v systemu aplikace a po instalaci windows ne je naprosta blbost. Ospravedlnitelne by bylo kdyby uz temer zadne jine pouzitene nez spolu se systemem dodavane aplikace neexistovaly. To ale neni pravda (tedy minimalne u windows) pravda.
Chcete-li to jazykem opensource - windows nejsou distribuce :D -
cc (neregistrovaný)Vas prispevek je demagogie. O tom se zminila rada lidi a nema smysl dale rozpitvavat, co uz bylo receno. Nicmene jeden aspekt zminen nebyl - konkretne kvalita komercniho software. Napriklad dnes jsem dostal nasledujici dopis:
> Due to a scripting error that occurred prior to the final compilation of
> Analyze 8.1, we regret to inform you that the copy of Analyze 8.1
> recently shipped to you is defective. If you have received the
> software, we ask that you do not attempt to install on any Unix or
> Linux-based operating systems. Installation of Analyze 8.1 using the
> current Analyze 8.1 disc will fail on Unix or Linux-based operating
> systems.
Analyze 8.1 (http://www.analyzedirect.com/) je velmi drahy komercni software pro vizualizaci a analyzu biomedicinskych dat. My ho provozujeme na linuxovych aplikacnich serverech, takze dorucene DVD muzeme vyhodit. (Na obranu vyrobce ale musim uvest, ze na DVD jsou i verze pro Windows a Mac, a ty pry funguji OK)
Podobny pripad se mi stal pred nekolika lety s IDL (http://www.ittvis.com/idl/, drive distribuovano RSI, nyni ITT). I to je velmi drahy komercni software pro zpracovani a analyzu dat. Defaultni instalce z distribucniho CD na Solarisu havarovala. Kratka korespondence s RSI to potvrdila. Na CD dali nefunkcni verzi pro Solaris, protoze potrebovali rozdistribuovat verzi pro Windows v danem terminu.
Tvrzeni, ze komercniho software je kvalitni, je nutne chapat spis jako "guiding principle" pro vyrobce, nez jako fakt pro uzivatele. Vyse uvedene priklady dokumentuji, ze nekteri vyrobci se nerozpakuji zaslat platicim zakaznikum plne nefunkcni software.
Nehodlam se poustet do obecne debaty, ktery z modelu (open source nebo komercni) produkuje kvalitnejsi software, protoze variabilita je pripad od pripadu znacna. Ale neodpustim si dodat, ze za mou mnohaletou praxi se mi nestalo, aby mi nekdo poslal CD nebo DVD s nefunkcnim OSS SW (a dostal jsem jich velmi mnoho - linuxove distribuce, TeX, OpenOffice.org, ...) -
LO (neregistrovaný)To je pěkné. Já zase nainstaloval distro Linuxu (tuším SuSE), a když jsem chtěl nainstalovat nějaký další balíček, YaST měl vyzval k vložení CD. CD bylo vloženo, ale YaST ho vytrvale ignoroval. Prostě se vloudil bug, a distro nepoznalo své vlastní CD. Samozřejmě kdyby to distro prošlo alespoň základním testováním před vydáním, nic takového by se nemohlo stát. Jenže kdo má to QA platit, když uživatel nic neplatí, že.
ČLÁNKY DO MAILU