Vlákno názorů k článku Jak může open source porazit Microsoft? od Jarda - Tolik perel jsem pohromadě už dlouho neviděl a...
-
Jarda (neregistrovaný)Tolik perel jsem pohromadě už dlouho neviděl a dobře jsem se pobavil:
"Pokud bude Microsoft vytvářet dokonalý produkt, stejně se mu nepodaří zničit open source. Jen to bude firmě vydělávat další peníze, ale open source a další společnosti jen budou vytvářet ještě lepší produkty."
Ten pán by si měl uvědomit, že komerční firmě jde především o zisk, ne o úplné vyhlazování nějaké pofidérní konkurence, jejíž výplody téměř nikdo nepoužívá. Iluze, že pár dobrovolníků (komunita) bude dělat lepší software než dobře placení profesionálové, je nádherně idealistická a až příjemně hloupoučká.
"Apple ... vydává jen kvalitní produkty"
Cožpak ten pán nikdy neslyšel o pískajících a topících macbůcích, škrábajících se ajpódech aj.
"Pokud by Microsoft vytvořil doopravdy dokonalý produkt, přišel by Apple o své uživatele."
Nesmysl je jak dokonalý IT-produkt, tak i prezentovaná představa přechodu applistů na ms. Applisté jsou díky zmíněnému lock-inu oběti Apple, které jsou navíc paradoxně většinou těmito obětmi dobrovolně. Dokáží se vzájemně přesvědčovat, že věci od Apple jsou čímsi výjimečné. A ony jsou: Obyčejný funkčně poměrně oholený, o to však nablýskanější telefon je předražený a zablokovaný, cenové machinace při uvádění nových produktů provází následná malá domů v podobě poukázek na nákup dalších věcí od Apple (aby koupě těch úžasných Apple věcí oběti tolik nebolela), přesvědčování o kvalitě architektury PPC a vzápětí o opaku po přechodu na Intel...
"Firefox 1.0 byl ale svého času nejkvalitnějším produktem a z toho důvodu měl úspěch."
To nemá snad ani cenu komentovat. Jen nevím, byl-li FF nekvalitnější z produktů Mozilla Foundation, nejkvalitnější oupnsours, nejkvalitnější prohlížeč nebo nejvalitnější software vůbec. Ale myslím, že určitě všechno dohromady a taky je docela jistě nejkvalitnější topinkovač :) A úspěch nebyl dílem marketingu, uměle vytvořeného hype a celostránkových reklam. FF byl přece o tolik kvalitnější než jeho mateřská Mozilla, o Opeře či KHTML nemluvě... -
oldium (neregistrovaný)Nejen to. Docela mě zaráží tvrzení, že linuxové operační systémy (nejen) jsou příkladem softwaru, který povstal pro to, aby bojoval s Microsoftem. Já myslel, že třeba linuxové jádro vzniklo jako volně dostupná náhrada Minixu a s Microsoftem má tedy pramálo společného. Jinak řečeno, že open-source projekty (obecně) konkurují podobným komerčním produktům - nezávisle na dodavateli! - svou finanční politikou (do které často spadá i dobrovolně placená podpora, takže o software úplně zadarmo mluvit nemůžeme).
Dál, že Wine pomáhá (Linuxu) s přimknutím k jednomu dodavateli, je úplný nesmysl, protože Wine pomáhá v odpoutání se od jednoho dodavatele (myšlen Microsoft). Ta věta v článku si několikrát protiřečí. Buď někdo někomu pomáhá s něčím (podporuje to), nebo napomáhá proti něčemu (pomáhá se osamostatnit). -
Ten pán by si měl uvědomit, že komerční firmě jde především o zisk, ne o úplné vyhlazování nějaké pofidérní konkurence, jejíž výplody téměř nikdo nepoužívá. Iluze, že pár dobrovolníků (komunita) bude dělat lepší software než dobře placení profesionálové, je nádherně idealistická a až příjemně hloupoučká.
Bohužel, stejně utopická je myšlenka, že dobře placení profesionálové budou dělat lepší software. Velice dobře placení profesionálové dost často produkují žalostný sw. Nicméně, pokud jsou sto produkovat kvalitní sw, tak ještě musí zápasit s managementem, který jejich práci zmrzačí - viz crypleware, případně trpí za chybná rozhodnutí v minulosti.
-
Já bych Vás parafrázoval: „Iluze, že open-source software dělá pár dobrovolníků (komunita), je nádherně idealistická a až příjemně hloupoučká.“
Zajímalo by mě, proč vlastně stále převládá názor, že svobodný software (nebo open source) vytváří Ferda s Pepou v garáži. Není to pravda, ale velmi početná skupina uživatelů se toho názoru drží.
Jen jako příklad: linuxové jádro tvoří především firmy (pořadí podle aktivity): Red Hat, IBM, Novell, Linux Foundation (výjimka), Intel, Oracle, Google. Až na LiFo se jedná o velké komerční společnosti, které na Linuxu (open source) přímo či nepřímo vydělávají.
-
bbb (neregistrovaný)Nazor, ze svobodny software vytvari Ferda s Pepou v garazi, hlasala na Zive.cz mala ale velmi aktivni skupina diskuteru (meli rysy psychopatu, a tak nemelo smysl se s nimi o tom prit). Nekteri lide neznali veci nebo neschopni vlastniho mysleni ten nazor zrejme prejali.
K vasemu vyctu jen doplnim, ze rada firem se v soucasne dobe snazi vyuzivat vyhod jak komercniho tak i svobodneho software a snazi se je skloubit dohromady. Napriklad Open Enterprise Server (OES) od Novellu (http://www.novell.com/products/openenterpriseserver/) je postaven na SUSE Linux Enterprise Serveru (SLES, prevazne open source baliky) ke kteremu je pridan komercni software jako treba Novell Sorage Services, Quick Finder, iManager, iPrint, eDirectory, ... Dalsim prikladem je treba IDL (http://www.ittvis.com/idl/), ktery ve sve posledni verzi 7.0, kombinuje proprietarni software s open source IDE Eclipse. Ty firmy se pak samozrejme snazi podporit vyvoj i te open source casti. -
Evelyn (neregistrovaný)"Nesmysl je jak dokonalý IT-produkt, tak i prezentovaná představa přechodu applistů na ms."
Nezbývá než souhlasit. Lidi přece nekupují věci jen podle dokonalosti a kvality - protože kdyby ano, musela by zkrachovat spousta slavných značek, které za drahé peníze prodávají průměrné výrobky, a to pochopitelně nejen v IT. Navíc kvalita a dokonalost je pro každého něco jiného. Někdo potřebuje jednoduchost, nenáročnost, jiný chce stoprocentní výkon a blikající barevné sarapatičky. Stejně jako pro někoho "kvalitní jídlo" znamená bio kvalitu, spoustu vitamínů a vyváženou energetickou hodnotu, pro jiného je to moře kečupu, velký řízek a křupavá slanina. Někdo je na holky, jiný na kluky a někdo má poruchu osobnosti, a tak bychom mohli pokračovat. -
anonymníViete, chcel som napisat rozumnu reakciu, ale na tak _arogantneho idiota_ sa hodi maximalne, ako zvyknete uvadzat, fanaticka odpoved od decka z komunity.
Microsoftu ide o zisk, Linuxu o kvalitu. To ze nejaka firma bude platit a podporovat kvalitu, ked nemusi, je naivne. Firmam kvalita prinasa stratu, asi ste nikdy neprogramovali. Dajte par nemotivovanych programatorov dokopy, zaplatte im a vyvinu vam Windows. To je zelane, ak zakaznik je nuteny platit za opravy, udrzbu, hotline. Motivovany expert, ktory sa prida do projektu sam, dokaze ovela viac.
Firefox dokaze zobrazit stranku podla standardov. To je nieco, o com vas IE moze len snivat, tak si povedzte wow a sklapnite.
Ste naivny. Tvorite priemernu robotu, aby ste dodrzali terminy, dostavate za to zaplatene, pouzivate Windows a to je vas svet, ktory si zubami-nechtami branite. Priemer, dalsi :-) -
anonymníMicrosoftu jde o zisk, to je naprostá pravda. V normálním tržním světě je dobrý mix ceny a kvality produktu způsobem, jak realizovat zisk. V pokřiveném světě, např. výraznou dominancí na trhu, záleží na ceně i kvalitě produktu méně, nicméně stále více než u monopolu (který tu není). Čili, i když se to může zdát absurdní, mít kvalitní produkt je pro MS taky docela důležité.
Horší je, že není žádná univerzální definice "kvalitního produktu". Třeba já jakožto IT profík si například kvalitní mailklient představuji úplně jinak než moje mamka, typický BFU. Já uvítám miliony funkcí, možnost vše si nastavit, nakonfigurovat, ona uvítá minimum rozhodování, jednoduché GUI a bude jí srdečně jedno, že to neumí třeba IMAP a SSL. Microsoft se zaměřuje převážně na BFU, pro ně jsou jeho produkty často dostatečně kvalitní, přestože my ajťáci z nich jdeme do kolen (nekompatibilní, nesmyslné defaulty, absence kvalitní dokumentace, nedostatečná funkčnost).
Linuxu (předpokládám, že byl myšlen OSS) velmi často nejde o kvalitu, aspoň co se mých zkušeností týče. Nadšenci si napíšou (ať sami či ve spolupráci) program, který řeší jejich potřeby. Velmi často jsou to opravdoví programátoři, kterým však chybí jakýkoliv smysl pro nadhled. Důsledkem je velmi často příšerné ovládání - jednak programy vypadají jako "každý pes jiná ves", jsou absolutně neergonomické a prostě se divně ovládají. Netvrdím, že všechny, ale poměrně hodně ano. A co je horší - protože programátor si řeší svůj problém (a výsledek pak uvolní jako OSS), tak to zmenšuje šanci, že ten produkt bude vyhovovat i vám, těžko budete mít identické požadavky. Software na "nestandardní" (čti takové, kterou vývojář při vývoji nevlastnil) konfiguraci HW/SW nemusí fungovat dobře, protože to nikdo nezkoušel/netestoval. Zde bych zdůraznil rozdíl mezi "nestandardní konfigurací" (kde může mít problém běžet kde co) a "konfigurací, kterou neměl vývojář".
Zkrátka a dobře - nebuďme naivní, že "Linuxu jde o kvalitu". Například dodnes neexistuje použitelný OSS kalendář, který by rozumně fungoval a uměl se synchronizovat s PDA. OSS programátoři to pravděpodobně nepotřebovali, takže vývoj v této oblasti je spíš sporadický. Kde je nějaká kvalita? Pravda je, že s OSS máte možnost udělat terno ve dvou případech:
1) vaše potřeby se překrývají s potřebami OSS vývojářů a tudíž nějaký existující OSS produkt vám sedne
2) cílíte do vod několika (bohužel jich mnoho není) významných OSS projektů, které se "uchytly" a jsou poměrně univerzální a kvalitní - Apache, MySQL apod.
Doufám, že mi někdo nebude nadávat do MS agenta, jak je tu občas zvykem, jen proto, že k OSS mám v řadě ohledů kritický postoj. Narozdíl od původního autora článku, který má například dojem, že "bude to trvat dlouho, ale jednou Microsoftu dojdou peníze, pokud nebude vydělávat, ale open-source projekty budou pokračovat do nekonečna." OSS často není založen na penězích, ale na nadšení. Když dojde nadšení, OSS projekty končí. Setkali jsme se s tím už mnohokrát. Občas se někdo najde, kdo nadšení má a ve vývoji pokračuje, ale takovýmhle způsobem se kvalitní produkt vyrobit nedá. -
Walker (neregistrovaný)Tak pod tohle se mohu podepsat. Clanek je opravdu spise souborem zmatecnych a neusporadanych myslenek jeho autora.
Na trhu je potreba bojovat, viteze bych vsak videl jen nerad, multiplatformni prostredi mi vyhovuje a rad pouzivam jak Windows, tak systemy na bazi Unixu. Pro kazdeho neco. Vzajemny souboj znamena vyvoj, a to je dulezite. -
yui (neregistrovaný)Cituji: "Například dodnes neexistuje použitelný OSS kalendář, který by rozumně fungoval a uměl se synchronizovat s PDA."
To se mi nezda. Novell se snazi prosadit na desktopu a tam je kalendar velmi dulezitou soucasti. Konkretne ve SLED 10 je Novell Evolution 2 (http://www.novell.com/products/desktop/features/evolution.html), ktery podporuje synchronizaci s Palmem. Ja sam PDA nemam (nepotrebuji ho), takze to nemuzu vyzkouset, ale pochybuji, ze by to nefungovalo. Samozrejme problematicke budou PDA, ke kterym vyrobce dodava SW jen pro Windows, ale to prece neni chyba OSS programatoru. Osobne pouzivam Kontact (http://www.kontact.org/, personal information manager, ktery integruje kalendar, mail, ...) v KDE a nemam pocit, ze by byl nepouzitelny.
Co konkretne Vam v Evolution nebo Kontactu chybi? Komercni software jako treba Novell GroupWise (http://www.novell.com/products/groupwise/) samozrejme nabizi spoustu veci navic, ale v soucasne dobe prece nejde o to, abychom nahradili vsechen komercni software za open source software. Jde o to, aby se oba modely vhodne doplnovaly.
Pro radu lidi neni cilem porazky Microsoftu jeho likvidace, ale umravneni ve smyslu, ze z nej bude normalni softwarova firma jako byl v dobe, kdy jeste mel konkurenci. -
anonymníZkoušel jsem Evolution spustit na svých Windows poměrně nedávno, když se o něm znovu psalo na rootu - ani se to nenastartovalo. Tomu opravdu neříkám něco použitelného. Takže abych odpověděl zcela konkrétně - minimálně u Evolution mi chybí možnost to aspoň spustit (přitom instalace proběhla korektně a žádný problém nehlásila). Možná bych pak přišel na další věci, co mi chybí, ale tak daleko jsem se nedostal.
U Kontactu mi chybí možnost spustit aplikaci nezávisle na KDE. Než začnete ohrnovat nos, uvědomte si, že OSS neznamená pouze Linux - sám na Windows OSS aplikace upřednostňuji. A instalovat celé KDE do Woken jen kvůli Kontactu - to je přesně to, co jsem měl na mysli, když jsem psal "použitelný".
Jinak nerad bych diskuzi stáčel někam k porážení Microsoftu, má reakce se týkala jednak pár podivností v článku a pak tvrzení někoho, že MS jde o prachy a Linuxu o kvalitu.
PS: Nemám dojem, že by MS byl někdy normální SW firma. Co vím, tak od počátku se jeho praktiky hemží vaporwarem, podrazy a obchodováním s teplou vodou. -
yui (neregistrovaný)Uff, on se da Novell Evolution nainstalovat i pod Windows? To jsem skutecne netusil. Nicmene fakt, ze nejde pod Windows spustit, prece nemuzete pouzit jako argument pro tvrzeni, ze v OSS chybi pouzitelny kalendar. Evolution je primarne vyvijeno pro Gnome, ktere beha na Linuxu, Solarisu, ... Windows nejsou pro Gnome primarni platformou.
Co se Kontactu tyce: ten integruje takove mnozstvi KDE komponent, ze si dost dobre nedovedu predstavit, jak byste ho chtel do Windows instalovat, aniz by se instalovala podstatna cast KDE. Samotny kalendar je v KOrganizer-u, takze mozna by stacilo instalovat jen ten, ale pokud vim, tak komunikaci s PDA zajistuji samostatne komponenty (KPilot, ...), takze byste musel doinstalovat i ty. Navic v dobe, kdy neni problem si pamet PC rozsirit na 4 GiB RAM (sam jsem tak ucinil pred mesicem za smesnou castku), nevidim duvod, proc by se uzivatel mel strachovat, ze se mu do systemu natahnou i nejake dalsi knihovny. -
anonymníAno, pochopte konečně, že OSS != Linux. Beru, že na Linuxu je naprostá většina softwaru OSS, ale vázat software na jedinou správnou platformu - to snad uznávat nebudete. Pokud ve světě OSS existují dva kalendáře, které nepadají a aspoň něco umějí, jeden je nutno běhat pod Gnome a druhý pod KDE, tomu opravdu neříkám použitelnost.
Co se týče Kontactu - vaše řešení (rozšířit paměť na 4GB + nainstalovat celé KDE) je jednak ne úplně technicky reálné (to, že Windows XP poznají 4GB paměti ještě neznamená, že je dokáží _efektivně_ využít, v tomto ohledu jsou dost propadák, Linux je napřed). Druhak je asi na stejné úrovni jako "sháním pro Linux kvalitní aplikaci typu XXX, na Windows se dá sehnat zdarma" a odpověď "kupte si Win4Lin, sežeňte někde starou levnou licenci Woken. Vyjde to na směšnou částku a proč byste se měl strachovat, že vám v systému přibydou i nějaké další knihovny."
Pro poměrně jednoduchou záležitost typu kalendář nebudu rozšiřovat paměť o další 2GB a instalovat celé rozsáhlé prostředí. Sice by to možná funkční bylo, ale není to z kategorie těch "použitelných" řešení, o kterých jsem se zmiňoval.
Evidentně se rozcházíme v názoru, co je to OSS. Asi jsem měl přesněji vyjádřit, že myslím multiplatformní OSS. Ostatně je to ale i potvrzení toho, co jsem psal výše. U zmíněných OSS aplikací si vývojář napíše aplikaci (zde kalendář) pro svoje potřeby pro prostředí, které on používá. Nemáte/nechcete KDE (GNOME), máte smůlu, netrefili jste se do jeho oblíbené konfigurace. Nabízí se verze pod Windows, ale nikdo to pořádně netestoval a že to nefunguje? Urob si sám. Což je pro uživatele docela průser, který by si komerční aplikace dovolit nemohly. Minimálně proto, že nefunkční aplikace = žádné peníze od uživatele = žádný zisk (který je jediným motorem běžného podnikání) -> motivace s tím něco dělat. Buď přesvědčit uživatele, že nefunkčnost je skvělá vlastnost :-) a nebo to opravit.
Narozdíl od světa OSS, kde hlavní motivační faktory jako radost ze psaní kódu a vyřešení vlastních problémů s chybějícím SW nezáleží přímo na tom, zda Franta jako uživatel je s daným programem spokojen. A opravit to, aby to chodilo i Frantům, není (narozdíl od komerčního SW) nutnost. -
***** to, že Windows XP poznají 4GB paměti ještě neznamená, že je dokáží _efektivně_ využít, v tomto ohledu jsou dost propadák, Linux je napřed *****
Prosím, poučte neznalého, jakým způsobem pracuje 32bit Linux s RAM tak, aby obsloužil efektivně 4 GB RAM (případně více).
Co jsem se zatím dočetl, tak ty 4 GB RAM jsou omezením 32bitového systému a koncepce platformy (netroufnu si tvrdit, za hw x86 či Win OS, nevím, kde je problém), kde v už takhle omezené adresaci paměťového prostoru musí být adresována také např. video paměť, takže reálně se využije zhruba 3 GB. Jakým způsobem to tedy řeší Linux? Má třeba 48bit adresaci paměti? Fakt by mne to zajímalo.
pozn.: ponechme zatím stranou 64bit systémy, tam pochopitelně tenhle problém není. -
anonymníProblém XP a více RAM je to, že XP neberou v potaz, že nevyužitá paměť je špatná paměť. Takže přestože máte tuny volné RAM, memory manager v XP strká data do swapu, nevyužívá zbylou RAM efektivně pro diskovou cache (pouze část paměti) apod.. Samozřejmě je možno swap zakázat, ale tím se řeší jen část problému (nikoliv třeba nevyužití celé volné RAM jako diskové cache) a hlavně se tím problém (špatný memory manager) neřeší, jen obchází.
Zatímco Linux s 2.6 kernelem na tom samém stroji swap prakticky nepoužívá a hlavně veškerou volnou RAM použije na diskovou cache a až v případě, že potřebuje více RAM, tak dynamicky zmenší velikost té diskové cache tak, že prakticky nikdy (vyjma období krátce po startu systému, kdy je disková cache prázdná) neleží paměť ladem.
To se netýká jen těch 4GB (což jste pochopil jako technologickou bariéru), podobné chování lze pozorovat na prakticky libovolném stroji s 1GB RAM a více. Schválně si to zkuste. Vista už má memory manager lepší, ale zase je nechutně nenažraná a zprasená, čili je to z louže pod okap. -
LO (neregistrovaný)V době vydání XP (rok 2002) se vycházelo poměrně správně z toho, že je třeba udržet počet dirty pages co nejmenší. Proto to swapování. Vista už nepočítá s 64MB paměti, ale minimálně s 512MB-1GB, takže swapuje méně.
Mimochodem v XP si můžete velikost diskové cache nastavit.
Windows používají 4GB paměti, s tím paměť zařízení se do těch 4GB musí také vejít. Na serverovýách edicích Windows lze aktivovat 36-bitové adresování (PAE), což umožňuje 32-bitovému systému adresovat 32-64GB RAM. Linux, pokud vím, PAE neumí. -
anonymníDíky za hezké technické detaily, to však nic nemění na tom, že
a) Linuxový kernel 2.6 si s více RAM poradí lépe než XP a pro XP neexistuje žádný dostupný "patch", který by s tím něco dělal (a tudíž platí to, co jsem napsal, že s více RAM si lépe poradí Linux)
b) přečtěte si, co jsem psal. Správný systém veškerou volnou RAM použije jako transparentní diskovou cache. Nemám potřebu nikde nic nastavovat. Prostě paměť zahálí = šup, využije se jako cache.
To, že Linux PAE neumí, nevnímám jako nějaký zásadní problém, zvlášť když 64bitové procesory se vyrábějí drahnou řadu let a 64bitové instalace Linuxu jsou poměrně standardní záležitostí. Zatímco 64bitová Windows jsou poměrně nová záležitost. Já na XP64bit z pracovních důvodů běžím už nějakou dobu a je to porod. Spousta věcí na tom nefunguje a to dokonce ani přímo součásti microsoftího Visual Studia (32bitové části, kterých je většina, virtualizují, zatímco 64bit nikoliv a pak o sobě kolikrát vzájemně nevědí). Čili když rozběhat 64bit Linux je podstatně snazší než rozběhat 64bit Wokna, není divu, že microsoft musí využívat obezličky typu PAE. -
To chce klid, tradicni LO FUD,
jinak Linux PAE podporuje, i kdyz proc to pouzivat
http://usenet.jyxo.cz/cz.comp.linux/0304/dell-4gb-ram-pae-asi-dlhsie-delsi.html -
LO (neregistrovaný)To není FUD, ale neznalost.
Kdysi jsem hledal, jak v Linuxu alokovat více než 4GB paměti (obdoba Windows AWE), a nic jsem nenašel. Vy to možná budete vědět: jaké API se v Linuxu používá místo AWE, a které aplikace podporují PEA? Podporuje třeba Postgresql PAE? Oracle i MS SQL Server ano. -
Oficiálně podpora PAE není nikde deklarována, takže předpokládám, že nepodporuje. Pg běží v 64bitech naprosto bezproblémově. Na Linuxu s PAE tuto paměť využije jako disk cache, neztratí se. Na toto by Vám odpověděl nejlépe Linus. K dispozici je 64bit Linux a PAE není třeba. Nicméně, podotýkám, že to je pouze můj pocit. Nikdy jsem neviděl 32bit s více než 4GB paměti, a stejně tak se na mne nikdo s podobným zadáním neobrátil, tudíž nevím.
-
LO (neregistrovaný)To u nás takové otázky neodpovídá Gates, ale dokumentace (http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa366527.aspx). Mám to chápat tak, že k implementaci PAE/AWE na Linuxu dokumentace neexistuje?
32-bity s více než 4GB RAM se používaly v letech 2000-2004, pokud dotyčný neměl rozpočet na 64-bit Itanium. Dnes je to samozřejmě historie, a všichni věděli, že AWE je jen na překlenutí doby, než nastoupí 64-bit systémy. -
Nikoliv, máte to chápat tak jak jsem napsal. PostgreSQL PAE nepodporuje. Ohledně jádra Vám odpoví určitě někdo zasvěcenější. Google našel http://www.gelato.unsw.edu.au/lxr/source/Documentation/vm/hugetlbpage.txt?v=2.6.16;a=ppc
http://linux.die.net/man/2/alloc_hugepages
http://linux-mm.org/LinuxMMDocumentation pokud by Vás to zajímalo, a Vaše otázka nebyla čistě řečnická. -
BLEK. (neregistrovaný)PAE nemusí podporovat žádné aplikace, PAE je pro aplikace zcela transparentní. Stačí podpora v jádře.
V Linuxu proces může přistupovat na maximálně 3GB RAM, ve Windows 2GB (3GB dostanete, když si koupíte Datacenter edition). Do toho 3GB okna si může mapovat libovolné větší množství paměti pomocí shm nebo mmap.
Postgresql je rozděleno na více procesů, čili tam problém není (každý proces může dostat až 3GB). Mysql běží jako jeden proces, takže to spotřebuje maximálně 3GB, zbytek je použitelný pouze na cache.
Na 64-bitových počítačích takové limity nejsou. Na AMD64 je leda limit maximální velikost kódu programu (nikoli dat) 2GB. -
LO (neregistrovaný)Zaleží na tom, řčemu říkáte, že si systém lépe poradí s RAM. Není špatně, že XP swapují - o to více paměti mohou nabídnout, když je jí potřeba (protože je méně dirty pages).
S cache je to o něco složitější :). Chce to něco vědět o tom, jak funguje virtual memory manager. Je za tím celkem komplikovaná heuristika. O velikosti cache můžete najít něco třeba zde:
http://book.itzero.com/read/microsoft/0507/Microsoft.Press.Microsoft.Windows.Internals.Fourth.Edition.Dec.2004.internal.Fixed.eBook-DDU_html/0735619174/ch11lev1sec3.html
Bohužel pokud nevíte, co je třeba working set, tak z toho moc nepochopíte.
64-bitová Windows jsou tu od roku 2000. Trh je ovšem konzervativní. Já jedu nově 64-bit Visty, a i po 7 letech od uvedení 64-bit Windows je pořád mílo driverů. O 64-bit aplikaci člověk jen tak nezakopne.
Spolupráce 32-bit a 64-bit kódu je ve Windows, Linuxu i dalších systémech řešena dost podobně. Na 64-bitovém Linuxu také nerozeběhnete 32-bit plugin pro 64-bit browser, ani naopak. -
anonymníČemu říkám "lépe poradí" jsem již psal ve dvou předchozích příspěvcích. Mně (a nejen mně) vyhovuje to, když při 2GB RAM a nastartování systému, který si vezme tak dejme tomu 250MB po startu, je 80MB ve swapovacím souboru a po spuštění pár aplikací, které bez swapu jedou jak blesk, to s povoleným swapem trvá věky (přestože RAM k dispozici je). Tohle obhajovat je asi jako vykládat, jak je super, že mi osmiválec jede jen na tři válce, protože tím ušetřím palivo a neopotřebím pět pístů zbytečnými explozemi.
S cache to vůbec není složitější. Nemusím být kuchař a umět udělat svíčkovou, abych poznal, že ta z restuarace A mi chutná více než ta z restaurace B. Stejně tak nemusím vědět, co je to working set, abych dokázal ocenit, že Linux si jako cache využije veškerou volnou RAM a tudíž se na daném železe chová rychleji - lépe než Windows XP.
Jak jsou tu dlouho 64bit Windows je poměrně jedno, důležité je, co používají zákazníci. Ti je víceméně ignorují (až do 64bit Visty) a tudíž pro ně bylo nutné dělat obezličky typu PAE.
A neráčil-li jste si všimnout, mně nevadila až tak spolupráce 32bit kódu s 64bit, ale to, že ani po osmi letech od uvedení 64bitových Windows není Microsoft schopen dodávat plně funkční 64bit vývojářské prostředky a stávající bazmek 15% 64bit + 85% 32bit spolu ne vždy dokáže pracovat. To jste si měl z mého příspěvku odnést, ne to, že 32bit plugin v 64bit browseru nepojede. -
LO (neregistrovaný)Jak říkám, memory management v XP byl optimalizovaný pro menší množství paměti. XP vám přepíší dirty pages v podstatě ihned do swapu, což nějakou dobu trvá. A jak jsem psal, když je hodně paměti, není to třeba. S cache to nehodnotím, protože její velikost mi v XP vždy přišla více než dostatečná.
S PAE jste se střelil do nohy. Nemluvíme o desktopu, nemluvíme o domácích uživatelích. Kdo potřeboval hodně paměti byli zákazníci provozující náročné databázové a aplikační servery. Takový SAP s DB o velikosti 700+GB přece jen chce kus paměti (tedy hlavně pro tu DB). Tito zákazníci používali 64-bit systémy už v roce 2001 (případně již řadu let profi unixy, když nemluvíme o Windows). Stejně tak těch pár lidí, co provozovali 64-bitové CAD systémy, navrhovali obvody se 64-bitovým CPU apod. je dávno měli. PAE mělo smysl, pokud jste měl 32-bit CPU (Intel před P4 Prescott) a potřeboval hodně paměti.
VS jsem na 64 bitech ještě nezkoušel. Váš příspěvek beru jako varování, že mohu očekávat problémy. Budu to mít na srdci. -
anonymníJá jsem se do žádné nohy nestřelil, naopak. Stačí sledovat vlákno a hned je vidět, že zase akorát kličkujete.
Na mou reálnou zkušenost, že Windows XP neumí efektivně pracovat s větším množstvím paměti, jste vytáhl to, že serverová Windows podporují PAE a že nevíte nic o tom, že by to Linux uměl.
Následně se rozvinula diskuze kolem toho, že Linux umí PAE taky a nejen v nějaké "serverové edici", ale pro libovolný kernel jde tato podpora zapnout. Já vám vysvětluji, že kdo víc než 4GB RAM na Linuxu potřebuje, ten bez problémů může už drahnou dobu provozovat 64bit verzi systému, takže žádné PAE nepotřebuje.
Mohl jste si všimnout, nešťourám se v tom, co bylo v roce 2001. Řeším to, co je teď. Windows XP gigo RAM a víc pořádně využít neumí (narozdíl od Linuxu). Jenže pán je opravdu demagog, tak aby nemusel uznat, že to tak je, bude sem tahat nějakej SAP v roce 2001 na serverových XP 64bit. Neráčil-li jste si všimnout, o tom tu řeč nebyla a není. -
anonymníZase máte problémy se čtením a udržením kontextu? Tak vám trochu pomohu. Na počátku jsem si postěžoval, že v OSS chybí použitelný kalendář. Byl mi doporučen Kontact s tím, že si KDE můžu do WXP doinstalovat a upgradovat na 4GB RAM, protože je to dneska za babku (což je pravda). Já argumentoval tím, že to řešení není mj. z důvodu, že moje legální Windows XP stejně víc RAM než giga nedokážou efektivně využít.
Když jsem vám to takhle shrnul, doufám, že již chápete, že abychom se bavili o tom, co je nyní, tak jsou to moje legální Windows XP. Že si mohou koupit Vistu tu nikdo neřešil.
Pokud i takováto sumarizace vám dělá problém, představte si, že jsem si posteskl, že mé současné auto má problémy s jízdou na bioetanol a vy začnete tvrdit, že nyní se prodává Volvo S40 Flexifuel, které na bioetanol jezdit umí. Čili jak je pro vás typické - řeknete něco, co je možná pravda, ale co je pro daný kontext zcela mimo a s původním problémem vůbec nesouvisí. -
xyz (neregistrovaný)Cituji: "Na 64-bitovém Linuxu také nerozeběhnete 32-bit plugin pro 64-bit browser, ani naopak."
To neni pravda, jednak viz http://www.cyberciti.biz/tips/linux-flash-java-realplayer-under-64bit-firefox.html
druhak viz muj 64-bitovy openSUSE 10.3, kde v defaultni instalaci je
> file /usr/lib64/firefox/firefox-bin
/usr/lib64/firefox/firefox-bin: ELF 64-bit LSB executable, x86-64, version 1 (SYSV), for GNU/Linux 2.6.4, dynamically linked (uses shared libs), stripped
/usr/lib64/browser-plugins> file *
npwrapper.libflashplayer.so: ELF 64-bit LSB shared object, x86-64, version 1 (SYSV), stripped
npwrapper.nphelix.so: ELF 64-bit LSB shared object, x86-64, version 1 (SYSV), stripped
npwrapper.so: symbolic link to ../../lib/nspluginwrapper/x86_64/linux/npwrapper.so'
/usr/lib/browser-plugins> file *
libflashplayer.so: ELF 32-bit LSB shared object, Intel 80386, version 1 (SYSV), stripped
nphelix.so: ELF 32-bit LSB shared object, Intel 80386, version 1 (SYSV), not stripped
nphelix.xpt: data
nppdf.so: symbolic link to `../Acrobat7/Browser/intellinux/nppdf.so' -
LO (neregistrovaný)Ano, existuje nspluginwrapper. Jenže ten je v beta verzi, a seznam věcí, které podle autorů "rozumně fungují", je dost krátký.
http://gwenole.beauchesne.info/projects/nspluginwrapper/
Obecně 64-bit proces nemůže zavést 32-bit knihovnu, a naopak. Naštěstí lze používat out-of-process COM komponenty, RPC apod. -
BLEK. (neregistrovaný)V tom textu píší, že velikost fyzické cache je neomezená (omezená je jen velikost virtuálního adresního prostoru přiřazeného cachi), pak je otázka, proč je na tom obrázku dole Total memory: 1.5G, Available 1.0G, Cache 300MB. Mohlo se stát, že je ten screenshot vzatý rovnou po bootu nebo po ukončení programu o velikosti 1G (to by vysvětlilo, proč je tam 1G volného místa) --- ovšem Windows se takhle chovají i za běžného provozu. Něco prostě ve Windows ty nacachované stránky vyhazuje, otázka je, co?
Mají tam nějaký limit na počet těch stránek na těch standby listech. Nebo limit na počet objektů náležících souborům? Nebo nějaký čas, po kterém to zahodí, i když je jinak dost paměti? -
xyz (neregistrovaný)Podpora PAE byla soucasti big-smp jader v SUSE Linuxu pred mnoha lety (namatkou vyberu uz nepodporovanou verzi 9.3). Vim to, protoze big-smp jadra se mi instalovaly na dvouprocesorovych masinach. Jak to bylo ve Vanilla jadrech nevim. Soucasnou situaci ohledne PAE neznam, protoze na 64-bitovy Linux jsem presel pred vice nez rokem (a to i doma, kde mam dabelsky levneho Semprona).
-
wintermute (neregistrovaný)Linux vie PAE od vyvojovej verzie jadra 2.3.23 (vysla 22.10.1999) a od stabilnej verzie 2.4.1 (vysla 30.1.2001). Staci pozriet changelog jadra. Takze este predtym nez oficialne vysli Windows XP. Ked pisete o niecom o com neviete, posobite este neprofesionalnejsie ako ked omielate marketingove bludy, ktore vam natlacil M$. Skuste si predtym nez nieco napisete overit fakty nebudete posobit az tak amatersky.
-
LO (neregistrovaný)Proto jsem také psal, že Linux /pokud vím/ nepodporuje PAE. To proto, že ani LO nemůže vědět všechno. Ono je také problémem to, že ve světě Windows existuje oficiální dokumentace na MSDN, kdežto ve světě Linuxu se (alespoň mě) informace hledají velmi špatně. Například pokud potřebuji zjistit, jak využít PAE, na MSDN se dočtu o AWE, dostanu popis API, a pár příkladů jeho použití. V případě Linuxu můžu leda googlit, často s nevalným výsledkem.
-
wintermute (neregistrovaný)No to verim, pre niekho kto nedokaze napisat 3 slova do google alebo sa pozriet do dokomentacie to je problem, ale s tym by som sa byt Vami moc nechalil.
To ze ste hladali ako s Linuxu pouzit PAE len ukazuje ako sa Vase vedomosti a myslenie obmedzene. V linuxu aplikacia nema s PAE nic splocne. PAE je vec zavysla na HW konkretne dokonca len na niektorych procesoroch. PAE ma len zlomok HW (Architektur, konkretne len jedna) na ktorom dokaze Linux bezat. Keby ste mali tak silne degradovane a obmedzene myslenie na jednu platformu tak by ste pochopili, ze robit API pre vlastnost dostupnu na zlomku HW je blud. Linux to riesi transparentne. Aplikacie s PAE nemaju nic spolocne. Ak by ste chceli pracovat s PAE na urovni jadra, tak by ste mali pravdepodobne k dispozicii aj zdrojove kody jadra a tie obsahuju aj dokumentaciu. Odporucil by som Vam investovat do nejakych zaciatocnickych kurzov aby ste o linuxe zistaly aspon zaklady rozhlad, bude sa Vam potom k nemu lahsie vyjadrovat. -
LO (neregistrovaný)Do jaké dokumentace se mám podívat? Dáte konkrétní odkaz, nebo budete levně kecat? Já mám konkrétní a "oficiální" odkaz (ne něčí blog nebo diskuzi); najít ho je opravdu věc pár kliků.
http://technet2.microsoft.com/windowsserver/en/library/26eccf33-2454-4222-841a-c6d5aa1fc54c1033.mspx?mfr=true
http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa366527(VS.85).aspx
Samozřejmě pokud chcete použít více než 2-3GB RAM z jedné aplikace (což byl třeba případ DB serverů), musíte mít API, kterým tak učiníte. Kdybyste méně kecal o platformách, a trochu uvažoval, k čemu asi PAE může být, tak byste to viděl sám (i bez kurzu Linuxu pro začátečníky).
Když jsme u toho, zdroják není dokumentace. -
erg (neregistrovaný)Ad dokumentace: v libovolnem jadre Documentation/vm/hugetlbpage.txt - najdete tam i priklad kodu :)
Specialni dokumentaci na to potrebuje pouze 32 bitova architektura, kde je to proste trochu skaredy hack, protoze obchazime limity adresnich moznosti architektury.
64bitova architektura s timto nema zadny problem a je efektivnejsi nez berlicky typu PAE. -
LO (neregistrovaný)Samozřejmě Large Page Support máme i ve Windows. Jenom k tomu není třeba kompilovat kernel se správným parametrem, ani hack typu hugetlbfs, a řeší to jeden flag funkce VirtualAlloc (viz http://msdn2.microsoft.com/en-us/library/aa366720(VS.85).aspx).
Není mi ale jasné, proč bych k alokaci více než 4GB paměti pro jeden proces měl potřebovat hugetlbpage. V NT mi stačí alokovat část virtual address space pro AWE (VirtualAlloc s MEM_PHYSICAL), poté alokovat paměť pomocí AllocateUserPhysicalPages, a namapovat okno pomocí MapUserPhysicalPages. Jak danou problematiku řeší hugetlbpage? Zdá se mi to, nebo jde i proti AWE o mizerné řešení?
Souhlasím, že PAE je berlička, která je dnes minulostí. -
Rejpal (neregistrovaný)
# The memory is always read-write, fully cacheable, and nonpageable. # The memory is part of the process private bytes but not part of the working set. # Large-page allocations are not subject to job limits.
Hm, to opravdu není ani trošku hack a je to úžasně prointegrované se zbytkem systému, že? ;-)V NT mi stačí alokovat část virtual address space pro AWE (VirtualAlloc s MEM_PHYSICAL), poté alokovat paměť pomocí AllocateUserPhysicalPages, a namapovat okno pomocí MapUserPhysicalPages. Jak danou problematiku řeší hugetlbpage? Zdá se mi to, nebo jde i proti AWE o mizerné řešení?
Huge tables jsou kvůli overheadu správy velké paměti, nebo snad ne? Klíčová je možnost mapovat různé segmenty sdílené paměti do totožné oblasti virtuálního adresového prostoru. Funguje to všude, kde je POSIX, zcela nezávisle na velikosti virtuální adresy, fyzické adresy, velikosti stránky - když už člověk je takový úchyl a myslí si, že to potřebuje. Osobně mi přijde, že mizerné řešení je spíš AWE - nedává to vůbec žádný smysl. Proč si hrát s dětskou pistolkou, když můžu mít pravou bouchačku? Ono to přemapovávání taky není zadarmo. -
wintermute (neregistrovaný)NO kto z nas dvoch tu keca si urobia citatelia nazor sami.
Ze su zdrojaky dokuemntacia som nepisal, to je zase Vasa demagogia alebo ste si neprecitali moj prispevok. Napisal som, ze zdrojaky obsahuju dokumentaciu. A konkretne je to adresar Documentation/ v kazdom zdrojovom archive jadra. A myslim, ze je otazkou par sekund dopatrat sa v nom po tom co hladate (no mozno pre Vas par desiatok minut). O oficialnejsej dokumentacii k linuxovemu jadru neviem.
Este mate nejaku otazku ktorou zase len dokazete, ze nerozumiete tomu o com pisete? Ochotne odpoviem. -
Pokud to myslíte takhle, pak samozřejmě souhlasím.
Memory management v XP odpovídá době vzniku systému. Swapuje příšerně, disková cache je nevyzpytatelná (kopírování velkých souborů v rámci lokálního disku/disků činí systém nepoužitelnou zdechlinou) atd. Více paměti je potřeba dost zvážit - pokud člověk nemá aplikace, které to využijí, je použití RAM nad 1 GB spíše brzdou. Osobně jsem více RAM potřeboval (3 GB) a podivný memory management jsem částečně obcházel třemi fyzickými disky v PC (vše WD raptory - jeden systém, druhý swap, třetí scratch pro Photoshop), pak to celkem šlo.
A ohledně wVista - ano, management je o řád lepší. Odezva systému se u velkých aplikací rapidně zlepšila. Nenažranost se u mne neprojevuje - aplikace reagují lépe než v XP, nestává se mi, že by systém z ničeho nic zběsile swapoval, opuštěná aplikace, ke které se vrátím třeba po třech hodinách, reaguje okamžitě. Ani zprasenost nějak nepozoruji. Mám Vistu doma na pěti PC (3x běžné PC, 2x noťas) a zatím jsem se setkal pouze se dvěma většími problémy - na jednom PC je integrovaná nVidia a tak dvakrát, třikrát do týdne se resetuje ovladač pro grafiku (na cca 3 vteřiny zhasne monitor) a žádná změna ovladačů nepomohla, na druhém PC mi zase při velkém vytížení sítě zdechne ovladač k síťové kartě (nějaký integrovaný Realtec), nový ovladač není k dispozici. V obou případech by zřejmě pomohla změna hw, takže to nějak nechci házet na OS.
Jediné, co Vistě (Vistám?) vytýkám, jsou změny v nastavování sítě. Na druhou stranu ale musím říct, že za ten rok, co wV mám, jsem tam potřeboval lézt jen jednou. Jinak si wV poradily se změnami sítě až obdivuhodně. Naopak zbytek systému lze nastavovat mnohem lépe a detailněji než v XP.
wV není rozhodně nějaký ideální systém, ale je to dost zásadní skok od XP, což je jedině dobře. XP byly dobrým systémem, ale na novém hw (hlavně ta paměť!) už to dost skřípalo. Osobně wV beru jako rozumný evoluční mezikrok k pořádně použitelným 64bitovým Windows. -
anonymníSorry pedro ale tohle reseni 3xHDD na XP je trochu blbost ne ? To uz je lepsi a levnejsi pouzit kombinaci XP64bit+8GBRAM+SWAPOff , urcite to bude rychlesi jak Vista.
Ja ji testoval a downgradnul na XP, tak slimejsi system jako Vista to jsem fakt nepobral. Pocitac s cca 2 500 000 000 operacemi za jedinou sekundu a OS se vlece jak drozka s kulhajicim konem. Fakt hnus. -
ad XP64bit + 8GB RAM - jednoduchá odpověď: aplikace. Víte, většina lidí skutečně pracuje v aplikacích, nikoli přímo v OS. OS je jen platforma pro aplikace.
Pokud tedy mám aplikace, které jsou určeny pro 32bit winNT a mají nějaké chování a nějaké očekávání od systému, těžko je mohu provozovat na 64bit (např. Adobe aplikace sice pod 64bit systémy někdy fungují (v XP64 tragicky, v V64 už celkem bezproblémově), ale chybí mi tam např. colormanagement - ten je zatím v 64bit win (XP i Vista) dost tragédie).
A protože aplikační prostředí změnit jednoduše nemohu, je nutné omezení systému nějak obejít. Dokud jsem měl k dispozici jen XP, bylo nejlepší řešení využít více rychlých fyzických disků (ideální by byly SCSI, nebo ještě lépe nějaké nemechanické, ale to už bylo přeci jen zbytečně drahé vzhledem k přínosu). Ve Vistě mi stačí pro stejný efekt disky dva (oddělit systém+swap od scratch disku). Těch více disků bych měl v PC tak jako tak (scratch současně slouží i jako pohotovostní version backup), takže je celkem logické jejich využití. -
yui (neregistrovaný)Nikde netvrdim, ze OSS == Linux. Zminoval jsem Gnome a KDE. Ty behaji na rade platforem, viz napr. http://www.kde.org/download/distributions.php : Linux, FreeBSD, NetBSD, OpenBSD, Solaris, AIX, ... Pro Gnome jsem ten seznam nesehnal, nicmene bude vypadat podobne. BTW, Gnome je defaultnim desktopem v komercnim Solarisu 10. Proste jste mel napsat, ze se Vam nepodarilo sehnat pouzitelny OSS kalendar PRO MS-WINDOWS. Me osobne Windows nezajimaji a vubec mi nevadi, ze tam nejaky OSS nebeha.
Co se pameti tyce: pro provoz KDE staci mene nez 512 MiB, neni potreba mit 4 GiB. O 512 MiB vic by snad ty Windows zvladly.
Pokud svet OSS soudite podle funkcnosti pod Windows, pak se Vam vubec nedivim, ze si o OSS myslite, ze jsou to nedodelky. Pouzivat OSS pod timto operacnim systemem je jako drbat se levou rukou za pravym uchem. Existuji vyjimky jako treba Firefox, OpenOffice.org, WinSCP, ... ale pokud chcete snadnou instalaci a stabilitu, pak radsi pouzivejte Linux nebo podobny open source system.
Co se multiplatformnosti GUI aplikaci tyce: To je obecny problem, ktery primo nesouvisi ani s Gnome ani s KDE. Diskutovat by se o tom dalo dlouho, ale nevyresili bychom nic. Proto jen zminim, ze diky tomu, ze QT beha i pod Windows, je portovani KDE aplikaci na tento system relativne snadne. (Ze se do toho skoro nikomu nechce je jina vec.) -
anonymníAno, pokud to berete tak, že Gnome a KDE běhají pod vším, můžete ad absurdum i Windows brát jako framework, který běhá i pod Linuxem třeba ve VMWare.
Budete se divit, ale doma mám OpenSuse 10.2, takže nesoudím jen z (ne)funkčnosti OSS pod Windows. Pozoruji tam ty samé jevy, co jsem popisoval. Programátor si udělá aplikaci dle svých požadavků - výsledkem bývá příšerné GUI, neergonomičnost a taktéž omezená funkcionalita na tu, co zrovna autor potřeboval. Protože vývoj aplikace není závislý na tom, jak jsou s ní uživatelé spokojeni (=neplatí za ní), není síly, která by (vyjma sebeuspokojení) nutila autora OSS s tím něco dělat. A to vidím jako problém. Můžu sebevíc chtít, ale autora nedonutím. U komerčního SW se toto neděje, protože bez peněz od zákazníků firma chcípne.
Ohledně stability Linuxu, který mi doporučujete, to asi nebude úplně ono, jelikož po bezproblémové instalaci na běžném HW stejně nefungují věci jako hibernace, autoupdate (dostalo se to do nějakých šílených zacyklení apod.), podělalo to bootování (asi nerozdejchal 3 fyzické disky) atd., mohl bych celkem vyprávět.
A hlavně, na začátku píšete "Nikde netvrdim, ze OSS == Linux." a na konci dojdete k tomu, že pokud chce člověk OSS používat, tak až na výjimky k tomu Linux potřebuje. Docela vtipné a řekl bych k danému problému výstižné. -
LO (neregistrovaný)Jeden problém je, aby autor SW open source psal to, co uživatelé opravdu chtějí. A *daleko* větší problém je v tom, aby nepsal věci, které uživatelům škodí. Například pokud si autor usmyslí, že přidá 20 položek menu, 30 ikonek, a interface bude ve výsledku nepřehledný a složitý, bude nemožné autora open source aplikace přesvědčit, aby si to rozmyslel. Nebo pokud autor Berylu přidá efekt rozvlnění plochy na klik myši (který nesmírně unavuje zrak, a způsobuje až nevolnost), a efekt plamenů (který upoutává pozornost na zavírající se okno, tedy naprosto nesprávně), často mu prostě nevysvětlíte, že svou invencí SW škodí. Prostě nevysvětlíte, že něco mít je horší, než to nemít. Přitom rozhodnutí něco neudělat (neimplementovat) patří mezi ty nejtěžší a nejdůležitější.
-
anonymníMám pocit, že tady jste úplně vedle. Beryl (aspoň ten, co jsem měl já) jde nakonfigurovat a komu chování nevyhovuje, tak si ho prostě změní. A rozhodně jsem radši, když mi SW dá tu volbu zapnout i unavující a zvracející efekty (zajímavé, nikdy mi u toho nevolno nebylo, asi mám silnější žaludek než vy :-) než když mi dá jako Vista "volbu" všechny animace zapnout/vypnout.
Nápodobně s menu a ikonkami - valná část softu má modifikovatelné toolbary i menu, takže si člověk interface upraví obrazu svému, tedy může upravit, většina to asi dělat nebude.
Mnohem horší je to s chybějící funkčností, kterou autor nenaimplementoval proto, že on to nikdy nepotřeboval. -
Veterán (neregistrovaný)To je ale ten problém! Já nejsem člověk vzdělaný v ergonometrii a efekt, který mi na první pohled připadá perfektní, se po několika hodinách změní v nepříjemný pocit. A normální člověk ani není schopen určit, proč se tak cítí. Jenom prostě ví, že to není dobré. Proto si firmy platí odborníky, kteří se v lidských pocitech vyznají. A proto například OS X a Vista působí na lidi lepším dojmem, než Linux. Proto Adobe Photoshop slouží jako etalon pro grafické editory...
S ohledem na tuto věc (i další), mám velmi nepříjemný pocit, že si zde většina lidí plete pojmy "programování" a "vývoj programů". -
No, zrovna Office je dost komplexní produkt, který BFU do ruky nepatří. Zkusili si přečíst manuál? Zkusili otevřít help?
Na BFU (kteří se ještě jako cvičené opice neučili předchozí verzi) je zaměřeno nové rozhraní Office 2007. Člověk se zažitými postupy šílý, ale nováček se rychleji orientuje. A i člověk, který byl zvyklý na předchozí verze si celkem rychle zvyká na nové ovládání, je-li jen trochu ochoten se učit. -
lobo (neregistrovaný)uprimne pochybujem ze by si tu rozumnu reakciu dokazal napisat...
"Microsoftu ide o zisk, Linuxu o kvalitu. " - je uplne logicke ze Microsoftu ide o zisk. to je prva zasada podnikania - vytvarat zisk.
mozes definovat nejako tu 'KVALITU'? ktoru sa tu viacero ludi ohana ale nikto nepaisal co tym ma na mysli -
anonymníNetykame si. Kvalita ma viacero aspektov. Niektore skryte aspekty vplyvaju na ine, napriklad ako kvalita kodu nepriamo vplyva na funkcnost a spravnost vysledneho produktu. Kazdy si pod kvalitou moze predstavit nieco ine: niekto Paint pre svoju jednoduchost, niekto napriklad Photoshop pre svoje prehladne ovladanie, niekto napriklad Gimp pre svoju funkcnost. Pre mna su najdolezitejsie kvality: prudka learning curve, funkcnost, urychlenie prace. Pre niekoho ineho je mozno kvalita ICQ s tym, ako s tym dokonale dokaze zabijat cas - tym chcem povedat, ze kriteria kvality mozu byt radikalne odlisne. Pre mna Linux a/alebo FOSS poskytuje dostatok kvalitnych nastrojov, pre inych (zrejme vacsinu, podla statistik pouzivanosti) postacujucu kvalitu poskytuje Windows a/alebo plateny SW. Zvykol som si, ze vacsinove riesenie mi zvycajne neposkytne mnou pozadovanu kvalitu (nieco na sposob "mainstream hudba je podla mna nekvalitna"). Navyse, uz len z principu nemozem respektovat firmu, ktora v mene zisku klesne k sireniu FUD a podobnym taktikam - tym pre mna reprezentuje moralne bahno, s ktorym sa jednoducho nemozem stotoznit.
Touto (a ani predchadzajucou) reakciou nenaznacujem, ze suhlasim s clankom - je tam teda peknych par kapitalnych blbosti. Predchadzajucou reakciou som len chcel urazlivo odpovedat na urazlivu reakciu ;)
ČLÁNKY DO MAILU