Android 4.1 přišel po předchozí verzi relativně rychle. Když vyšla v roce 2010 verze 2.3, na další aktualizace pro mobilní telefony jsme si museli počkat téměř celý rok. Během roku 2011 Google pracoval na tabletové verzi Androidu s označením 3.x Honeycomb. Ta se začala objevovat na některých tabletech a postavila základ Androida 4.0 Ice Cream Sandwich. S nadsázkou se dá říct, že se v něm spojily větve 2.3 a 3.x a jak telefony, tak tablety dostávají stejný systém. Pokud chcete vědět, jaká vlastnost se do Androida kdy dostala, podívejte se na přehled jednotlivých verzí na Wikipedii.
Google přišel s Androidem 4.1 Jelly Bean 27. června a už 9. července se objevila oficiální aktualizace pro Galaxy Nexus, zatím poslední hardwarový počin od Googlu v oblasti chytrých telefonů. O týden později už se hodně mluvilo o aktualizaci pro Nexus S, která měla vyjít každým dnem, což se stalo realitou kolem 20. července. Pokud váš Nexus S ještě aktualizovaný systém nemá, můžete mu pomoci s aktualizačními balíčky na randomphantasmagoria.com. V opačném případě můžete čekat dny, týdny i měsíce.
Vydání pro telefony ostatních značek se samozřejmě opozdí. Někteří výrobci nechtějí dávat nové funkce starým telefonům, jiní by rádi, ale nemají přístup ke zdrojákům před oficiálním vydáním, takže i když mají vůli, může to třeba ještě pár měsíců trvat. Aktivní jsou v tomhle Asus nebo Samsung.
Co nového Jelly Bean nabídne
Nový Android nepřišel samozřejmě jen tak, ale svým uživatelům nabídne nepřehlédnutelné novinky. Pokud umíte anglicky, neváhejte se podívat na developer.android.com, kde je popsáno téměř vše, co k novému Androidu patří. Já vyberu jen některé vlastnosti, které mi připadají zajímavé, což třeba podpora jazyků psaných zprava doleva není.
Project Butter
Trhané uživatelské prostředí sice nebyl problém, který by mi na Nexus S vyloženě vadil, ale lagování výchozího launcheru při změně plochy nebo při výběru aplikace se nedalo nevšimnout. Google se rozhodl na plynulost v nové verzi podívat a odstranění lagů nazval Project Butter, tedy Máslo. Změna je patrná na první pohled a Butter dostává celé prostředí do úplně jiné roviny. Systém se zdá rychlejší, lépe reaguje například při aktualizaci aplikací a už se mi nestává, že bych musel čekat, až mě Android pustí k čerstvě otevřené klávesnici.
Odstranění lagů se těžko popisuje, protože okem není poznat, že se plocha zobrazila o 0,21 sekundy rychleji než na jiné verzi, ale lepší plynulost pohybu je určitě znát. Co nemůžu popsat slovy, to zvládne toto video:
Na něm uvidíte reálný rozdíl mezi 4.0 a 4.1.
Webový prohlížeč
Někde jsem si přečetl, že v Androidu 4.1 bude Google Chrome jako výchozí prohlížeč. Google Chrome se sice tváří dobře, ale na Nexus S trhá rekordy v době mezi spuštěním a možností zadat hledaný výraz či adresu. Naštěstí se tato zpráva nepotvrdila a Jelly Bean má starý dobrý prohlížeč známý z předchozích verzí, samozřejmě vylepšený o pár příjemných novinek.
Vývojáři zapracovali na podpoře HTML5 video tagu a přehrávaná videa jdou teď lépe ovládat. Kdyby všechna videa na webu byly nyní v HTML5 video tagu, nezlobil bych se, protože přehrávání ve smyslu plynulosti a pohodlí je od nativního přehrávače nerozeznatelné. Webové prohlížeče používají pro vykreslování stránky hodně paměti, takže optimalizace v této oblasti provedené na prohlížeči v Jelly Bean jsou určitě vítané. Lepší výkon by měl mít vylepšený prohlížeč i při vykreslování HTML5/CSS3/Canvas animací a nemůžu nezmínit aktualizaci JavaScriptového jádra V8.
Vyhledávání
S čím se setkávám na Androidu každý den, je vyhledávání informací na Googlu a pořád ještě nevím, jak se k novému konceptu vyhledávací aplikace postavit. V předchozí verzi se po kliknutí na tlačítko s lupou zobrazila jednoduchá aplikace, do které jsem zadal hledaný výraz nebo URL, ona mi třeba pomohla něco našeptat, ale pak vše předala prohlížeči. V novém Androidu už to je trochu jiné a vyhledávání se realizuje ve webovém formuláři, který navíc zobrazuje karty s informacemi, které by se vám mohly hodit.
Například hledáte kino Cinestar, kouknete se na webu na program a za chvilku se vám v kartě pod vyhledáváním a v notifikační liště objeví, jak daleko jste od nejbližšího Cinestaru a jaký je na cestě provoz. Podobně pak dostanete informace o zemích, do kterých cestujete. To znamená třeba lokální čas nebo jak jsou na tom měny. Trochu strašidelně pak ráno působí v notifikační liště informace o dopravě na cestě do práce nebo jak to vypadá na cestě domů, když popojedete pár desítek kilometrů od domova. Tyto informace se zobrazují automaticky na základě googlích statistik ze služby Latitude. Ty jdou samozřejmě vypnout nebo omezit, ale i na Latitude webu se dozvíte, jak jste na tom s časem doma, v práci, venku nebo kolik jste se celkem popřesunovali kilometrů. Pokud vás zajímá, co o vás Latitude Google nasbíral, mrkněte na adresu maps.google.com/locationhistory/b/0/dashboard. V mém případě si bravurně poradil i s přestěhováním.
Roztažitelné zprávy v notifikační liště
Tato vlastnost mě na Androidu potěšila nejvíce. Často se mi stává, že mi přijde více e-mailů najednou, a když se o této informaci objeví notifikace, nemohl jsem se dříve jenom na jejím základě rozhodnout, zda má smysl otevírat celý GMail nebo ne. Teď Google notifikační lištu trochu vylepšil a umožnil notifikačním zprávám roztáhnout se až na výšku 256 bodů. Když tedy notifikaci o e-mailech roztáhnete dvěma prsty směrem dolů, objeví se seznam všech nových e-mailů, od koho jsou a jaký mají předmět. V případě, že je e-mail jen jeden, uvidíte část jeho obsahu.
Nová forma notifikací také umožňuje provést akci přímo. Takže když s kombinací kláves VolumeDown+Power pořídíte snímek toho, co je aktuálně na displeji, můžete ho rovnou z notifikační oblasti sdílet na sociálních sítích nebo ho někam odeslat.
Widgety s proměnlivou velikostí
Změnu velikosti Widgetů podporuje kdejaký launcher, ale Google měl možnost tuto vlastnost udělat pořádně. Větší widget je sice hezká věc, ale pouhá změna velikosti mu na použitelnosti moc nepřidá. Když se ale tato vlastnost zanese do systému, může widget reagovat na prostor, který má k dispozici. Jeden příklad za všechny je třeba GMail widget. Když ho umístíte, má velikost 3×3, ale je možné ho roztáhnout přes celý displej a jednotlivé prvky se nově získanému prostoru přizpůsobí. To platí i pro další systémové widgety. Doufejme, že tato vlastnost bude jednou konec pro 20 variant stejných widgetů některých aplikací.
Další zajímavé novinky
Přenášení dat mezi telefony se dá provést různě. Někteří použijí Bluetooth, jiní Dropbox, další si to pošlou e-mailem. Jelly Bean k tomu teď umožňuje použít NFC čip, a to i pro přenos velkých objemů dat. Když k sobě přiložíte dva telefony s úmyslem něco sdílet, tak se telefony domluví na Bluetooth spojení a přenos dat běží tímto způsobem s nulovými požadavky na konfiguraci. Pokud si ještě pamatujete články o Avahi a máte Avahi rádi, určitě vás zaujme, že DNS-SD protokol se dostal i do Jelly Bean. Nový Android teď dokáže sám najít síťové tiskárny, disky a další služby, které jsou přes DNS-SD propagovány. Bohužel jde jen o API, které musí teprve nějaká aplikace využít, a Google nic ukázkového neuvolnil.
Při přechodu z Androida 2.3 na 4.0 mohli uživatelé pozorovat prohození kláves z a y na integrované klávesnici. Android 4.1 se do lokalizace opřel ještě víc a nabízí 27 volitelných map. Další navíc mohou být doinstalovány skrze Google Play.
Na nový hardware Android 4.1 také nezapomněl a v budoucnu se můžeme setkat s modely telefonů, notebooků nebo set-top-boxů pro televize s podporou 5.1 zvuku. Kromě jiného pak byla přidána podpora pro USB audio output, což vám umožní vzít telefon, strčit ho do dokovací stanice, a zvuk z telefonu se automaticky přesměruje do externích reproduktorů.
Pro vyznavače mobilního warezu přichází malé kladívko, které by mohlo zkomplikovat získávání nových aplikací. Android 4.1 totiž obsahuje novou ochranu, která placenou aplikaci zašifruje klíčem konkrétního telefonu. Takže když někdo pomocí roota získá z útrob telefonu nějakou placenou aplikaci, na jiném telefonu, než na kterém byla nainstalována, ji nespustí. Pravděpodobně nebude trvat dlouho, než tato ochrana padne, ale třeba chvilku vydrží.
Zajímavou novinkou je Google Cloud Messaging pro vývojáře aplikací. Ti přes tuto službu budou moci přímo poslat zprávu svým uživatelům. Zpráva může obsahovat až 4 kB dat a pravděpodobně se může jednat o data libovolného typu.
Google Play také nezůstal nepoznamenán, a tohle se uživatelům bude určitě zamlouvat. Při aktualizacích aplikací už nebude potřeba stahovat celý apk soubor, ale stáhnou se pouze změněné bity. Vlastnost se jmenuje Smart App Updates a v průměru prý ušetří dvě třetiny přenesených dat.
Shrnutí
Používám nového Androida šest dní se všemi aplikacemi, které jsem používal doposud. Z nových funkcí mám radost (notifikační lišta, webový prohlížeč) a některé z nich jsem v reálném prostředí využil. Během času s novou verzí Androida jsem nenarazil na žádný závažný problém, jako se objevil při první aktualizaci na verzi 4.0, kde si uživatelé stěžovali na menší výdrž baterie. Telefon je s Jelly Bean o něco svižnější a provedené optimalizace uživatelského prostředí jsou znát.
