Názory k článku Jaké je Intel Pentium 4 z roku 2005 v roce 2025?

Co takto zkusit nějaký dobový OS?

OS z roku 2k5 asi ještě nebude umět TRIM pro SSD.

Lze řešit aplikací, není to tak elegantní, ale pokud si autor rád hraje... (pak pro něj dobový os asi nebude to pravé)

Nejsnazší řešení by bylo vzít větší SSD (ostatně dobový OS ani tak velký prostor nepotřebuje) a alokovat třeba jen půlku na potřebnou partition. Pak vás absence TRIMu v podstatě trápit nemusí.

Na P4 už byl hyperthreading - výkon to nezvyšovalo, ale odezva systému byla lepší.
Jádro bylo zakryté, nelámaly se rožky jako u tehdejších AMD.
P4 mělo nově thermal throtling. P4 bez chladiče jelo pomalu, ale přežilo bez újmy. Celerony se při přehřátí vypínaly. Athlon XP bez chladiče shořel.
Na P4 prodloužili pipeline, na stejné frekvenci to bylo pomalejší než P3.

Nikdy se mi u AMD nic nezlamalo, ani rozek, ani nozicka. Obcas se CPU vytahl i s chladicem, z uzamceneho socketu, ale vzdy bez poskozeni. Asi to bude rukama...

Nekryté jádro, gumový podložky v rozích a uchycení chladiče za socket bylo pro Athlon XP/MP, Duron/Sempron zoufalý mechanický řešení, horší než u K5/K6/K7.
Dělaly se i speciální podložky mezi CPU a chladič pro vymezení vůle a snížení rizika poškození jádra - asi to zas tak banální problém nebyl, když to někomu stálo za výrobu.

S tím, že to výchozí řešení bylo náchylné na poškození nahého CPU křemíku, souhlasím, nicméně taky nepamatuju, že bych někdy urazil rožek. Povedlo se mi nicméně urazit rožek čipsetu, když jsem aplikoval lepší chladič, ale na funkci to nemělo vliv. Ono ještě uražení rožku nemusí být fatální, je třeba si uvědomit, že to CPU je na tom křemíku vytvořené z druhé strany (směrem k pinům), takže odlomený roh z odvrácené strany nemusí poškodit samotný obvod.
Dělal jsem svého času odvíčkování P4 a zkoušku snížení teplot, usadil jsem ten procák pomocí kousků nějakého disančního materiál přímo do LGA775 a připlácl na to chladič. Jádro prasklo, protože se CPU bez heatspreaderu nevhodně prohnul, ale všiml jsem si toho až poté, co jsem ho ze socketu vyndal. Protože jsem si to tenkrát točil na video, zpětně jsem dohledal, že jádro bylo skutečně prasklé už před testováním, během testování se nicméně nic zvláštního nestalo a testy proběhly bez závad včetně měřitelného snížení teplot. Až následné vyjmutí a znovuusazení CPU do socketu začalo dělat psí kusy - to když se ten skutečně odlomil i ten spodek, kde je CPU v křemíku vytvořeno, do té doby to nejspíš drželo pohromadě, jakkoli mi to přijde až neuvěřitelné.

Odezva s HT byla lepší např. v tom, že jsi měl druhou sadu I/O, např. IRQ. Takže čekání na HW probíhalo v pozadí.

Já jsem fakt už po těch skoro 25 letech brutálně ALERGICKÝ na ten blábol, co způsobilo jedno pitomé video tomshw. Ne, Athlony nehořely, a to, že tomshw ve videu ukazovali Athlon XP na desce, co neměla podporu pro interní termální diodu (nějaká KT266, pokdu si vzpomínám správně), na tom nic nemění. Byla to od nich podpásovka, kopali tehdy za Intel.

Já osobně jsem provozoval Duron 1200 přetaktovaný na 1333. Si takhle jednoho dne kóduju video (zdroj 768x576 MJPEG+WAV z TV, cíl 640x480 Xvid+MP3), takže přetaktovaný Duron pod 100% zátěží. Do toho přestal fungovat ventilátor na chladiči, takže PC jelo s pasivním chlazením - a to prosím pěkně Intel BOX chladičem z nějakého P3 generace Coppermine či Tualatin. Zjistil jsem to až po X minutách, když jsem k PC přišel a přišlo mi divné to teplo u nohou. Pasiv na CPU byl brutálně horký, ale vše fungovalo a kódovalo, jakoby se nic nestalo.

Takže fakt už prosím přestaňte argumentovat tou hovadinou, která spočívá v sundavání chladičů z CPU za 100% zátěže v čtvrt století starém manipulativním videu jednoho pitomého webu.

DĚKUJI !

Ježek v plné síle. Tady u těhle strojů bez akcelerace kodeků si človek uvědomí, hak brutàlní rozdíl dá rozlišení videa ..360p se dá, ale 720p už je 4xnásobek a to asi nedá jak píšeš

Některě věci platí pořád, video je koukatelné v 720p pro film.zážitek, na basic použití stačí 1-2 GB RAM.... Mimochodem 16GB zabere asi 2x2cm v lpddr5

Ježku a co LaN chodí tam gigabit? Vlhký sen testera, zkusit pcie síťovku...

Ale. Je to šílené, rpi nebo n100, ryzen r1505 v1605b vítězí na plné čáře při 5V x 0.5-1A (arm) případně 12Vx1-2A (x86)

Intel N100 se vyrovna v cpu benchmarku i Intel Core i5-4440 (10 let stare cpu). Vlastni zkusenost.

Zalezi JAKYCH kodeku. Akcelerace MPEG2 pro video (DVD) bylo tehdy uz zcela bezne.

Shodou okolností mi přišlo pod ruku dobové video, konkrétně film Čelisti, nahraný z TV (ČT1), tenkrát z analogu, a uložené kodekem DivX MPEG-4 jako Planar 4:2:0 YUV v rozlišení 512×384 bodů + zvuk MP3 stereo 22050 Hz/56 kb/s. Timestamp souboru je 16.7.2003 0:18:53 - z toho lze poměrně dobře odhadnout, jak rychle se to kódovalo, protože tehdejší můj modus operandi byl: nahrát, naklikat kódování, a jít spát, takže začátek kódování byl kolem 22. hodiny, konec krátce po půlnoci.
To vše na počítači s tenkrát novým CPU Intel P4. (Ten jsem provozoval cca do roku 2006, pak ještě pár let sloužil v rodině.)
Čili zhruba dvouhodinový film (2:03:46) v rozlišení 512×384 to bylo schopné zpracovat skoro za letu. (Ne, že bych to někdy riskoval!)
Narazil jsem na to, když jsem v archivu hledal Čelisti, které jsme si chtěli pustit k 50. výročí premiéry, 28. srpna. ;-)

Ještě poznámka k diskusi o chlazení procesorů.
U tohoto CPU se časem - zhruba kolem toho roku 2006, když u mne končil - přihodilo, že se vylomily kotvy boxového chladiče, takže ten pořádně nedržel, a tedy nechladil.
Kupodivu to v běžném provozu nijak nevadilo. Jen při kódování videa se občas stalo, že po několika hodinách se počítač zasekl. Nejsa odborník na hardware, chybu jsem na první otevření skříně neodhalil, takže pár měsíců zřejmě držel chladič na CPU pouze gravitací.
Když jsem po upgradu posílal počítač dál, nový uživatel provedl zásadní úpravu: na kryt CPU z vnitřní strany proti CPU přivařil krátkou, leč silnou pružinu, která po zašroubování krytu tlačila chladič proti procesoru: vzhledem k tomu, že provozoval počítač ve skříni typu minitower, nemohl na gravitaci spoléhat. ;-D

I když mám taky jistou slabost pro retro hardware (ale z trochu staršího období), tak bych už tuto sestavu dnes nejspíš nepoužil ani jako záložní. Přesně jak je uvedeno v článku, stejnou práci a nejspíš lépe zvládne překvapivě dobře Raspberry Pi, a to s 50x menší spotřebou. Případně nějaké x86-mini pc z aliexpressu do $100, na kterém rozjedete poslední verze všech aktuálních OS.

...nebo cokoliv, co teď půjde pryč kvůli EOL W10.

Začínal jsem na ThinkPadu T30 s mobilním P4 a už okolo toho roku 2010 to byl hell, co pouštěl horkýho vzduchu jak fén prakticky od bootu, u videa byl strop pod 720p... Člověk se ale zase leccos naučil. A hlavně cením obří pokrok, co pak přineslo Core, kdy jsou i hoodně staré verze doteď poměrně použitelné jen s lehkým skřípěním zubů.

Tohle jsem vyhazoval uz pred 10ti lety, ani za odvoz to nikdo nechtel, mozna tak sberaci kovu. Chapu, ze Jezek v te dobe jel jeste na P3, takze P4 mu prislo jako slusny upgrade.

No, víš, ne každý je snob. Dost lidí používá prostě to, co se pro práci potřebují a to jim celkem nepřekvapivě stačí.

Nejsem takový snob, abych mohl plýtvat svým časem čekáním na 20 let starý počítač!

Čekal jsem přesně takovouhle reakci. Pokud by se celé lidstvo vyvíjelo stylem "to stačí" tak ještě nelezema ani po těch stromech!

Ve chvíli, kdy takový stroj připojím do sítě, mu sí tam být aktuální OS, a pokud to hodlám používat k prohlížení webu, budu jen čekat a čekat. Prostě utrpení.

P4 je extrém, ale mám doma takhle notebook s mobilní i7-2640, 16 GB DDR3 pamětí a 512 GB SSD a pohodlně se na tom prohlížení webu, 1080p video, Office, Teams a podobně dají. Kdybych jel vyloženě jen kancelářské použití (+ ten stroj nepotřeboval přenášet), asi by se s tím na denní bázi existovat dalo.

Nezajímá mě, co lidstvo. A počítače fakt neslouží jen k "prohlížení webu". Dobré ráno, fakt. Já zase vždycky čekám na reakce jako je tahle vaše :-D

A fakt nevím, jestli by to co se toho lidstva týká byla až taková škoda. A snob jste, s lidstvem to obecně nijak nesouvisí. Snob jste už proto, že se vymlouváte na nesmyslné věci jen proto, abyste měl hračku.

Touhle svou hloupou povýšeností, kterou tady demonstruješ, máš sám ke snobství mnohem blíže.

Trochu zvlastne pouzivat P4... Mam v praci velky sklad PC co uz sa asi nikdy nebudu pouzivat ale ani jeden nema P4 a to je tu niekolko P3 a potom hlavne Core 2 Duo co bol super procesor. Ten by som si kludne vedel predstavit aj dnes ako nudzovo pouzitelny system.

Vas cas je tedy asi pravdepodobne levny a technologie mate za airgapem. To ale neni pripad vetsiny lidi. A to rikam jako konzerva co uziva veci vetsinou do doby nez se rozbiji.

Čas většiny lidí levný je. Levný není ten čas, který prodávají vám. Ale o to fakt nejde. Lidé používají prostě takovou technikou, kterou potřebují k tomu, aby mohli dělat to, co dělat chtějí, to je celé.

Mate docela zvlastni predstavy o ekonomice. Preferoval byste radeji disproporci mezi prodejem a nakupem prace jaka tu byla za centralniho planovani? Kdy jste svou praci prodaval pod cenou a prebytky z te prace pak byly centralne realokovany jinam?
Praci prodavam tak (odecteme-li dane) za penize za ktere je ode mne ochoten zakaznik nakoupit. A funguje to i opacne. To ze treba stoupla cena prace muze znamenat vedle dani i vyssi pozadavky na pristrojove vybaveni, skoleni, zdravotni stav, administrativni overhead offloadovany na podnikajici od statu aj.
K te technice. Lide casto nevedi co potrebuji. A take casto nevedi ktere veci vubec nepotrebuji :-) Urcite mi na radu staci slusny repasovany pocitac, ale proc bych plytval cas a zdroje na sestavu ktera je pouzitelnosti nekde mezi "late retrogamingem" a vystavnim kouskem v muzeu.

Počítač je nástroj. Pokud ho pan Ježek používá výhradně na psaní článků s lehkým formátováním v markdownu, stačí mu vše, kde se dá spustit Vim, Pico, Nano, Joe nebo T602. Asi mu v redakci nepřijmou článek na psaný na stroji, rukopis nebo článek na disketě.
Znamená to, že má použít 486 se Slackwarem 3.6 připojenou k internetu 10mbit 3COM síťovkou?

On je rozdíl mezi tím co stačí, co je adekvátní a co umožňuje nejen pracovat efektivně, ale ještě dělat s nástrojem něco navíc. Snobárna je za mě až něco typu koupím si ThreadRipper protože můžu a nezajímá mě rendering, zpracování ohromného množství dat, virtualizace, ...

Ano. Ovšem přesně to dělá celá řada lidí. A tady na Rootu (což je dané tím, že je to tak v IT dost obecně) je podobných lunatiků ještě o dost víc, než jinde. Snobství je, ano, přesně to, co jste napsal: pokud máte počítač k nějakému účelu a k tomu účelu postačuje, pak je uboze tupé shazovat něco řečmi typu "ble, to jsem vyhodil před deseti lety". A to přesně ten člověk dělá. Říká tím, že by si pan Ježek měl koupit něco jen proto, že může.

O tom, že konkrétně pan Ježek i velká část dalších lidí potřebuje k tomu, co dělá a dělat chce výkonnější stroj než zrovna staré P3/P4 nepochybuji, to se nijak nevylučuje. Jde o princip.

Rozlisujte mezi racionalnim zhodnocenim uzitkovosti vs technobu..... ktere si kazdy rok kupuji novy telefon.
Ja jsem na urovni racionalni zhodnoceni uzitkovosti. Nicmene u P4 uz ta uzitkovost je nekde na urovni retrogamingu.

BTW, W7 ovladače by měly aspoň teoreticky běžet i pod W10. Poslední velký skok v modelu ovladačů přinesly Visty.

Na takových počítačích by měli pracovat programátoři aplikací a tvůrci webů. Možná by pak ty počítače a internety běhaly svižněji :-)

To říkám (a říkám to jako vývojář) pořád, že ve firmách by vývojářům měli dávat nejhorší plečky, co najdou ve skladu. Je fakt bolest vysvětlovat kolegům s nabušenými stroji, že ano, u nich se ta aplikace startuje tři vteřiny ale na normálním kancelářském počítači to trvá patnáct. Ale nevysvětlíte...

Tak určitě. A všem dáme Vim, na co by vývojáři potřebovali IDE! Nechtěl byste jim dát třeba osmibit aby nedejbože neměli stroj, na který nemusí čekat?

Vývojář má mít rychlý stroj, na který musí čekat minimum času. Testování aplikace a hledání regresí má být na HW, na kterém se program bude běžně používat.

Ale pokud jste geniální, který vše napíše na první dobrou, nepotřebuje IDE, nepotřebuje zkoušet a debugovat tak se Vám omlouvám. Pak opravdu stačí nějaký starý stroj, kde bude fungovat Vim.

Příteli, software vyvíjím dvacet let. Mám určitou představu co vývojář potřebuje a co ne. A jaké je flow téhle práce...

Tak to se ještě jednou omlouvám. Určitě jste za tu dobu zkusil vyvíjet úplně všechno, proto dokážete kategoricky napsat to, co píšete.

Software vyvíjím vlastně více jak 20 let. Neskutečně mě štve pomalý stroj, kdy musím dlouho čekat než něco doběhne. Je jedno jestli testy, kompilace nebo cokoliv jiného. Rozbíjí mi to flow.

Na testování výkonu mám pomalejší stroje kde si spustím databázi a řeším performance, pokud je potřeba. Pracovní stroj musí být rychlý. Ale ano, nepracoval jsem na vývoji všeho, jen nějaké desktopové aplikace (účto a další programy Windows/Linux) a pak webové věci.

Uzivatel "martinpoljak" vi co potrebujete! Volte ho!

Takze jste nikdy nepotreboval lokalni simulator, nekolik vmek lokalne nebo nabubrele IDE typu Eclipse/IDEA/fa­zole/visualblo­atware (obcas je to standard ktery musite dodrzovat) ? Taky jste nikdy nepotreboval bezet test nejakeho nahledu architekury pred tim nez pustite pozadavky na VM v testovacim prostredi. Urcite jste nepotreboval ani obsluhovat 3-4 obrazovky out of the box bez nejakeho dalsiho hw.
Ja ani po tolika letech v IT nemam odvahu bez seznameni s projektem rici co presne vyvojari potrebuji, protoze jejich potreby se odvyji od projektu ktere jsou velmi rozmanite. A muze to znamenat ze tech fyzickych desktopu treba potrebuji nekolik. Lidi delajici s na vyvoji 3D/Animace ma velmi specificke pozadavky od treba embedded vyvoje.
Taky vyvijim veci na ktere staci konfigurovany vim a minimalni toolset co by behal snad i na slackware a te 486. Ale vedle toho potrebuji i jine toolkity ktere mi vyzerou po spusteni 16GB a paralelne s tim mi treba bezi skoleni nebo meeting kde potrebuji koukat co se deje a ne jen tlachat. Dnes mi to obslouzi jeden pocitac. Drive jsem mel na stole dva a produktivita byla mizerna (predavani dat,sdileni atp.).

Aby jim vývoj trval 4x víc času

Tam, kde potřebujete výkon třeba na kompilaci potřebujete výkonný stroj. Ale je spousta projektů, kde nic takového potřeba není. Ale přesto tam přijdete a vývojáři používají něco, co je asi tak o dvě ligy jinde než na čem pak trpí uživatelé toho, co napíší.

"Ale přesto tam přijdete a vývojáři používají něco, co je asi tak o dvě ligy jinde než na čem pak trpí uživatelé toho, co napíší."

Přesně to jsem měl na mysli. Nadbytek výpočetního výkonu a paměti, tak proč bych se snažil o nějaké optimalizace? Navíc použít všechny frameworky co půjdou a uživatel ať se s tím trápí jak chce. Stylem: "když to jede u mne, tak to pojede každému".

Samozřejmě, kompilace nebo ladění kódu si zaslouží větší výkon, ale zase by to nemělo být programování metodou pokus-omyl, kdy se nevyplatí přemýšlet nad algoritmem, prostě něco sesmolím, rychle zkompiluji a pak budu koukat, co jsem vlastně udělal a po tisící prvé to teprve začne zhruba dělat, co je třeba.

Byly doby, kdy se programy psaly naslepo, za pár dnů je sálový počítač vykonal nebo vypsal chybu a jelo se nanovo. To rozhodně nechci a při dnešní složitosti by to ani nešlo, na druhou stranu, někdo by takový režim potřeboval :-)

Vsichni to spatne chapeme protoze uzivatel "martinpoljak" ktery ma urcite pravdu se domniva zero pokud investuji do oboru ktery hodlam vykonavat, tak praci bych měl prodávat za levno. Je to vlastně chyba profesorů, školitele a výrobců HW že mi neprodali své služby výrazně pod cenou.
Určitě ho volte! Zlevní vam cenu práce!

Pentium 4 Extreme Edition "Gallatin" (32bit. s L3 cache, LGA775, 3,46 GHz, FSB1066) jsem svého času s deskou Gigabyte GA-8I955X Royal (obojí David zná osobně, bych řekl ;-) - jo, i s tím extra "napájecím" modulem U-Plus D.P.S.) používal coby router s OpenWrt v jedné situaci, kde na energii nezáleželo, a to tak dlouho, až se ta deska fakticky usmažila ve vlastní šťávě - nafoukly se tam kondíky a už jsem si řekl, že to nebudu opravovat a poslal jsem to někam do oběhu nějakému retro nadšenci, který si to bude chtít dát dohromady. Deska má dvě Gbitové LAN, takže na daný use case celkem vhodná, gigabit to skutečně zvládlo uroutovat a navíc ta deska byla jedna z mála kompatibilní s tím raritním Gallatinem.
Jo, výkon byl asi takový, jaký později zvládl párwattový Atom. Pár P4 kousků (LGA775 i S478) ještě doma mám, čistě ve sbírce, reálná využitelnost je tak na retro sestavy, dnešní desktop bych tím nenahrazoval ani v nouzi :).

Všiml jsem si ještě zmínky o VHS a grabovací kartě. Jo, tak to je jedna z věcí, na které používám staré sestavy, protože u těch starých analogových karet je kolikrát problém sehnat driver pro soudobý OS, takže nastoupí do hry WinXP, kde je zase problém sehnat drivery pro soudobý HW. Takže se holt vytvoří starší sestava a tam se to rozjede všechno, moje výchozí grabovací sestava má Windows 8 32bit. a Phenom X3 :) (ani to není Phenom II, ale ten první Phenom v tříjádrové variantě). A ani u něj už bych nehovořil o nahrazení současného desktopu pro nouzové účely, byť by to na rozdíl od toho Pentia 4 ještě šlo.
Velmi trefná je zmínka o "opatrném rozvážném brouzdání webem" :).

Zajímavý článek. Mé osobně přijde zbytečné snažit se provozovat současné OS. Fakt, že to jde je ale zajímavý. Já si jeden čas hrál s myšlenkou postavit si nějaký high-end z roku 2005-2007, protože kupodivu dost her ze začátku milénia už je na dnešních Windows a HW nefunkční nebo se spoustou chyb. Kupodivu na Linuxu většinou běží dobře, takže je postupně hraju na SteamDecku a od tohoto jsem upustil, jelikož bych na to stejně neměl čas. Originálek mám doma spousty. Používat zase XP a instalovat z 6CD by mě ale nejspíš rychle vrátilo do současnosti. S jednoúčelovými zařízeními však souzním, pustit si film nebo hudbu z něčeho, co lze vzít do ruky a víte, že to máte a kde, má něco do sebe a bude mít vždy.

Dost divný pocit, když někdo označí počítač, který už má PCI Express, za něco beznadějně zastaralého, co snad dnes vůbec nepůjde používat. A co moje počítače s PCI a ISA sloty? A moje 486 a 386 nebo AMD, které první pokořilo hranici 1 GHz? Co počítače, kde AGP karta byla obrovský pokrok?

Tyhle všechny stroje jsme používali a dobře nám sloužily. Pracovali jsme na nich, četli encyklopedie, prohlíželi mapy, později i webové stránky, provozovali multimédia, hráli hry, upravovali fotky, vyvíjeli software atd. atd. Počítač, na kterém jsem poprvé programoval v Javě, měl 256 MB RAM. A fungovalo to, včetně grafického IDE (NetBeans). Tak proč by to najednou nemělo jít? Jasně, dneska máme obraz s vyšším rozlišením a lepší zvuk – tomu odpovídá nějaký přiměřený nárůst hardwarových nároků, zbytek je ale důsledkem neschopnosti a všeobecného úpadku. A jsme zase u toho Wirtha…

AGP karta byla zpet zpatky misto poradneho redesignu PCI. AGP byl v podstate jen dopatlany hack podobne jako VLB. Byl jsem rad ze odesel na propadliste dejin.

V roce 2025 již žádný Pentiu 4 nepoužíváme, z důvodu vysoké spotřeby el. energie, ale Pentia M a Pentia III jsou stále efektivní pro firemní software (sklad apd.), dokonce pokladny pohání Siemens 386SX. Největší prodejce nábiítku XXXLutz používá 30 let staré HP-UNIX. ..

Ta efektivita ale spočívá pouze v maximálním využití původní investice a oddálení další investice na upgrade. Navíc na tom často běží specifický SW, ke kterému neexistuje alternativa, nebo by to bylo za dnešní ceny.

Ve firmě máme ke specifickému HW a SW také připojenou celou řadu už muzeiních kousků, kdy náhradní díly od sběratelů, co to mají ve vitrínách, se nakupují na ebay a podobně.

> Windows to fakt nejsou, to bychom museli lovit v minulosti. Windows 10 pro 32 bitů by teoreticky mělo být možné nainstalovat, ale problém bude patrně s ovladači na komponenty takového PC. Kupříkladu pro zmíněnou GeForce jsou k dispozici maximálně ovladače pro Windows 7

Ještě před půl rokem jsem na starý laptop s 3 GB RAM instaloval Windows 10 Pro a jely svižně a spotřeba RAM jen stovky MB. Nezapomeňte, že nároky 32bit Windows jsou skoro poloviční než 64bitových! Jen jeden kernel, jen jedna sada DLL knihoven načtených v RAM, poloviční šířka pointerů... Support končí v říjnu, ale aplikace budou OS podporovat ještě 5 let. Win 10 je stejně populární jako byl Win 7. Aplikace přestali podporovat Win 7 až 1.1.2024. Tedy 5 let nové funkce + 5 let bezpečnostní záplaty + 5 let podpora aplikací. Těmi aplikacemi mám na mysli vše od webových prohlížečů (většina breberek jde z webu, takže budete chráněni; předpokládám, že Defender bude taky nějakou dobu dostávat popisy virů, příp. 3rd-party antivir) přes firemní aplikace jako Teams až po hraní her ze Steam a Epic Games Store.

Upravit nejde:

"Omlouváme se, na našem serveru došlo k technickému problému.
Zkuste, prosím, navštívit tyto stránky později.
Děkujeme, za pochopení.
HTTP Error 500 Internal server error"

Tak ještě přidám, že ovladače z Windows 7 fungují ve Windows 10 nativně.

"ovladače z Windows 7 fungují ve Windows 10 nativně."
Obecně ano, ale nemusí to být pravda.
Prakticky jsem narazil při instalaci HW klíče do LPT portu. Ukázalo se že ovladač je 16bit (DOS). Zpětná kompatibila je jen jednu generaci zpátky. Takže pod 32bit Win10 zprovoznit šel. Když se tam narval silou. Ale pod 64bit nešel. Ani hrubou silou.

Připomenu:

WinXP;
byli první systém s 64 verzí.
Ale mizerná podpora ovladačů zabránila rozšíření. 2GB RAM bylo hodně a 4GB bylo maximum. Vzhledem k tomu že nebyli ani programy instalovat 64bit nedávalo smysl.
Kromě renderování kdy aplikace chtěla víc než 2GB což je limit pro 32bit aplikaci.

Vista;
byla půl na půl.
Nové stroje hlavně notebooky byli 64bit
Ale 32bit se objevovali často.
4GB měli jen lepší stroje.

Win7 už byli převážně 64bit.
4GB měl běžný stroj a objevovali se i programy s podporou 64bit.

V době Win10 32bit ztrácelo smysl.
4GB RAM měl i low-end.
CPU s nativní podporou 64bit byla samozřejmost. Programy jsou převážně 64bit. (výjimkou je Adobe)

Win11 jsou jen 64bit.
Staré 32bit aplikace jdou spustit.
Ale i Adobe přešlo na 64 bit.

Já bych oponoval, že ten hromadný přesun k 64bit přišel až v době Windows10, u těch sedmiček mám v paměti poměr tak půl na půl.

Záleží na tom kdy to posuzujete - při uvedení Windows 7 na trh se ještě používala hlavně 32bit varianta, ale postupně se přecházelo na 64bit s tím, jak se zlevňovala RAM a aspoň 4 GB už měli nakonec skoro všichni. To byla doba, kdy jsme s SSD místo HDD a 16 GB RAM konečně mohli začít pro vývoj v Javě plnohodnotně používat notebooky místo desktop PC.

> jsem narazil při instalaci HW klíče do LPT portu. Ukázalo se že ovladač je 16bit (DOS). Zpětná kompatibila je jen jednu generaci zpátky. Takže pod 32bit Win10 zprovoznit šel. Když se tam narval silou. Ale pod 64bit nešel.

To je přesně ten důvod, proč Microsoft do dneška (října) držel 32bit verzi OS. Ne kvůli Ježkům s vykopávkami, ale kvůli průmyslovým počítačům. 16bit kód jede jen v 16 a 32bit OS. Je to chyba x86-64, ne operačního systému. Ten nenadělá nic s tím, že z 64bit módu nejde přepnout na 16bit mód.

Pokud daná věc nejde portovat na svobodný OS, tak je lepší tam nechat Windows 95/98/NT/2000/XP a mít to offline jako jednoúčelové zařízení, než se trápit s novějšími Windows, které jsou víc spyware než cokoli jiného.

Kromě toho, řada starých věci je pro DOS a lze použít FreeDOS, DR-DOS nebo SvarDOS. Tam už vůbec nemá smysl do toho zatahovat Widle.

> Použitelné je jistě 144p a 240p, dle náročnosti videa i 360p, v případě videí s „kecacími hlavami“ a statickým pozadím klidně i 480p. Jestli lze na YouTube vynutit „staré dobré H.264“? Nevím, ale Gemini radí h264ify / enhanced-h264ify, takže to ještě někdy zkusím.

U videa jsem podobné problémy řešil v době, kdy PowerPC bylo mrtvé, ale iBook G4 byl moc pěkný stroj (např. jedna z nejlepších klávesnic, co znám). Ve webovém prohlížeči člověk vidí, co tam je, a slyší zvuk - na to stačí 144/240/360p - a vybrané věci si stáhne a pustí v lepší kvalitě. Obvykle dedikovaný přehrávač videa zvládne o jeden až dva levely nad tím, co je ve webovém prohlížeči, který ztratí půlku výkonu kompozicí a obsluhou stránky.

"nároky 32bit Windows jsou skoro poloviční než 64bitových! "

To je jen teoretická výhoda. Prakticky Win10 swapuje preventivně. Takže si ty zbytečné knihovny uklidí na disk. Když to je SSD tak to ani nebolí. Jo s HDD to je utrpení.
Celkově Win10 pracují s RAM mnohem lépe než Win7 nebo cokoliv staršího.
Proč to kazit 32bitem?

Zkoušel jsem porovnávat 32bit vs 64bit Win10. Na NTB kde bylo 4GB RAM (maximum) a SSD ... nepoznal jsem rozdíl.

Věřím že s 3GB RAM a HDD rozdíl bude.
Ale proč neuděláte upgrade?
Neznám stroj co by zvládnul 3GB a nedokázal 4GB. Jo na stroj s 2GB RAM patří 32bit OS. O tom žádná. Ale i těch divných 3GB podpořených swapem na SSD bude s 64bit OK.

32bit xp a win7 menej zeru systemove prostriedky, jedina nevyhoda je podpora len do 3GB ram ale to plati len pre windows.
...
Na NTB kde bylo 4GB RAM (maximum) a SSD ... nepoznal jsem rozdíl.

presne tak. hlavne ked si grafika zo 4GB vezme 512MB

OS není problém. Ten si nějak poradí.
(PAE, /3G switch....)
Prakticky jsem narazil na to že 32bit aplikace má limit cca 2GB.
Takže pěkný že máte 3GB RAM z toho 2,5GB volných a swapovat můžete do aleluja. Ale aplikace začne padat někde kolem 2GB. Například Minecraft server jsem musel omezit na 1280MB protože s víc RAM padal. Java je v tomto směru hodně mizerná.
Navíc 64bit aplikace je teoreticky dvakrát rychlejší. A na 32bit OS jí nespustíte.
Takže i na 3GB RAM má 64bit OS smysl.
Když to není debilní WinXP.

PS
V mém NTB měla GPU vlastní 512MB VRAM. Teď už je v důchodu protože 2C/4T na mizerných 3GHz (po upgrade, předtím měl 2GHz) je prostě málo.

"Navíc 64bit aplikace je teoreticky dvakrát rychlejší": to jako proč? jako že 64 je dvakrát 32?

I 32bit aplikace může využit 4GB user space na 64bit OS, nebo 3GB user space na 32bit OS s /3GB switchem.
Musí mít ale nastavený flag LARGE_ADDRESS_A­WARE, jinak jsou vyšší adresy "reserved" a nejde je alokovat.

Ale aplikace začne padat někde kolem 2GB
...
nikdy som sa s tym nestretol a to som zacinal na 386

....
Takže i na 3GB RAM má 64bit OS smysl.
...
tak na 2GB a atom n2600 pouzivam 64bit linux.
takze ano ma ak ma podporu cpu

lenze windows 32bit ktory bol pouzitelny bol winxp, ostatne novsie (Vista a W7) mali so starym hw problem s ovladacmi, preto mam celu zbierku na winXP aúalebo a linux

Toto je článok, pri ktorom si musím chytať hlavu. Vytiahnuť v roku 2025 vykopávku typu Pentium 4 a tváriť sa, že ide o nejaký „experiment“? To nie je ani retro, to je čistá strata času a miesta na internete.

Hlavné výhrady:

Chaotická štruktúra: Autor skáče z Pentia 4 na VHS, potom na staré fotoaparáty, potom späť k ovládačom. Výsledkom je mišmaš, kde sa pôvodná téma úplne rozpadne.

Opakovanie: Niektoré pasáže (Matrix na stene, vlasová vsuvka, doska s čipsetom) sa len omieľajú dokola, bez akejkoľvek novej pointy.

Faktické lapsusy: Pentium 4 z roku 2005 rozhodne nebolo „hi-end“ v tom zmysle, ako sa to snaží autor podať. Prescott bol už vtedy topiaci odpad a nikto príčetný ho dnes nebude porovnávať s Ryzenom 9.

Nesmyselné otázky: „Dá sa prevádzkovať RTX 5090 v doske s P4?“ To je čistý clickbait – fyzicky možno áno, prakticky absolútny nezmysel.

Ovládače: Tvrdí, že Nvidia vydala posledný ovládač v roku 2017 pre jadro 2.4. Hlúposť – kernel 2.4 bol dávno mŕtvy. Miešanie rokov a verzií iba mätie čitateľa.

Zastaralé príklady: Autor sa opiera o Debian 13, Fedoru a pod., ale vôbec nespomenie, že dnes je 32-bit architektúra úplne bez praktického významu. To nie je novinka, to je fakt známy už roky.

Technické nezmysly: 8 GB DDR2 v roku 2004 bola sci-fi, a aj keby nie, dnešná predstava, že to „zachráni použiteľnosť“ P4, je mimo.

Štýl: Neustále odbočky o mladosti, vlasoch, manželke a Matrixe len nafukujú text, ale k téme Pentia 4 neprinášajú nič.

Pointa: Celý článok sa točí okolo jedinej banality – Pentium 4 je v roku 2025 nepoužiteľné. To ale vieme už 15 rokov. Tak načo celé toto?

Výsledný dojem: namiesto testu alebo zmysluplného retro pohľadu dostaneme 11 minút balastu, ktorý nedáva jasnú odpoveď na otázku z titulku. Autor sa len nostalgicky vyrozprával a čitateľ má pocit, že bol oklamaný.

Zhrnutie: vyhrabané haraburdie, technické chyby, zbytočná dĺžka, nulová pridaná hodnota.

Souhlas. Jak už tu psali jiní, jedná se o "klasickou Ježkovinu". Článek naprosto o ničem a vzpomínání na "staré dobré časy". Asi autorova krize středního věku... :)

Tak to nectete, kdyz se vam to nelibi :-)

Nereagujte na nazory ktore sa vam nepacia.

Pecka! :D

Tak proc reagujete na nazor, ktery se vam nelibi? 🤣

tak dik, a my co zbierame hw tak mame haraburdie.

inak zmysel Davidovho myslenia je dobry.
aky najnovsi hw pojde?

takto, daju sa pouzivat aj P3 coppermine s antixom a icewm alebo fluxbox.
horsie to je s 32bitovou podporou prehliadacov.
Napriklad u mna AMD Athlon XP 1800+ s Nvidia GF FX5200 128MB a 3x512MB ram slape ako hodinky https://valid.x86.fr/7dexh5
rovnako Intel Celeron SL4PA 633MHz ( Coppermine ) s 448MB ram a ATi radeon 7000 64MB
a rovnako notebook Gericom Overdose II XXL s 700MHz coppermine, 256MB ram a ATi 3D Rage PRO AGP. s klasikou cipsetom Intel 440BX/ZX.

linux - antix, debian, devuan alebo win xp.

A co pentium 100MHz nebo 486sx v roce 2025? Bude to pouzitelne?

mimo internetu ano.
napriklad s freedos alebo tcl alebo windows 98SE a legacy update

Pokud by bylo třeba, tak mám ve svém sw archívu neoficiální SP pro Win98SE (všechny hotfixy v jednom SP) a univerzální driver pro USB disky. Kdysi to bývalo na webu winpack.org

Já jsem používal počítač s P4 ještě asi před pěti lety. Měl už jediný účel, byla v něm funkční vypalovačka na CD, tak jsem na něm asi 4x ročně vypaloval nějaké audiocd otcovi do auta (typicky záznam nějakého koncertu některého z jeho kamarádů).

CD vypaluju pořád, ale už mám externí vypalovačku.

Jednojadrovy stroj je z pouzivatelskeho hladiska uz srot. Velmi rychlo a velmi rad som na to zabudol pri prechode na Core 2 Duo a zistil som to ked som kvoli niecomu musel stary desktop spustit. Ze nieco trva dlho je jedna vec, ale ked sa cele UI zasekne to je nieco ine. Samozrejme tomu ani nepomaha ani obmedzena velkosti pamate a srotenie HDD.

Zaseknuté GUI je chyba plánovače nebo jiného softwaru, ne pomalost procesoru.

A ktory OS teda nema chybu v planovaci? (spoiler alert - nie je to Windows 95, 98, ME, XP ani Linux)

A nie, nenapisal som, ze je to pomalost. Ale cim pomalsie jednojadrove CPU, tym horsie. Obviously.

5. 9. 2025, 12:40 editováno autorem komentáře

Třeba Apple dával velkou prioritu GUI už v MacOS Classic na Motorolách. Pokud bys na to byl citlivý, tak už v pravěkých dobách jsi měl na výběr ;-)

To je citlivost ak niekto odmietne roku pana 2025 downgrade na 1 jadro?

Napsal jsi „Ze nieco trva dlho je jedna vec, ale ked sa cele UI zasekne to je nieco ine.“

To zaseknuté GUI může mít v zásadě tři příčiny:

a) je potřeba najednou vykreslit příliš mnoho tlačítek, políček atd.
b) chyba plánovače - jiný proces/vlákno dostane prioritu, i když ji mělo mít spíš GUI vlákno
c) špatně napsaná aplikace, která v GUI vlákně dělá nějakou pomalou činnost (typicky IO) a ta blokuje to překreslování GUI

Jen případ a) znamená, že daný CPU nemá na kreslení daného GUI dostatek výkonu. Ale to nebývá příliš časté. Mnohem častěji se stává b) nebo c) – tyto chyby se dají výrazně rychlejším procesorem zamaskovat, ale reálně tam jsou pořád a jsou to chyby – kdyby ten software byl napsaný dobře, tak se GUI sekat nebude. Případ b) je věc nastavení priorit, ale obecně platí, že na desktopu chceš mít rychlé GUI a vše ostatní, ať CPU dělá ve „volném čase“. Případ c) se správně řeší tak, že se GUI řízeně zamkne, kreslí se tam třeba přesýpací hodiny a čeká se až pomalá úloha doběhne v jiném vlákně. Případně to GUI může být zamčené jen částečně a některé činnosti stále umožnit (programátorsky náročnější a náchylnější k chybám). Schválně píšu správně kurzívou, protože ono to správně sice je, ale reálný dopad na uživatele je dost podobný, jako když je to špatně – program se v danou chvíli nedá používat a je potřeba počkat, až pomalá úloha (např. uložení souboru) doběhne. Jen to správné řešení působí lépe a uživatel není nervózní, že to zamrzlo úplně, a uživatel-programátor ocení, že to je správně, programované někým zkušenějším a ne naivně nebo odfláknuté.

Alebo je multitasking nad moznosti hardveru. Ubehlo uz 20 rokov, tak je pochopitelne, ze niektori ludia si uz celkom nepamataju ako huciaci disk blikal oknami, start menu alebo trhal mysou. Alebo lag pri pisani pismenok do TTY.

Jeden by řekl, že číslice v názvu značí počet jader. Naštěstí my modří víme.