Vlákno názorů k článku Jaký Linux nainstalovat? od Petr Tomeš - Měl by si uvědomit, že v drtivé většině...

Měl by si uvědomit, že v drtivé většině věcí nejsou mezi distribucemi rozdíly nebo jen velmi malé. 1. Vyplnit několik otázek v nástroji pro výběr distribuce
2. Prohlédnout si snímky obrazovek, webové stránky a fóra produktu, zjistit si dobu podpory.
3. Stáhnout si spustitelné/(instalační) CD a vyzkoušet, zda nabootuje a rozpozná HW.
4. Vyzkoušet si to bez rizika nainstalovat na volný diskový oddíl nebo do virtuálního PC ve Windows.
5. Vyzkoušet si případně i jiné pracovní prostředí a jinou distribuci, aby pochopili, kde čekat rozdíly, v čem se distribuce mohou lišit a podle čeho se tedy rozhodovat, zda jim vyhovuje a pak ji nainstalovat naostro.
6. Minimálně zpočátku (a v řadě případů pořád) je lepší mít dualboot s Windows pro případy, kdy se ještě začátečník dostatečně nezorientuje v Linuxu a nutně potřebuje udělat nějakou práci. Není dobré, když si to nahraje rovnou a za dva dny to (třeba zbytečně) smaže s tím, že tomu moc nerozumí a nahraje si Windows.
7. Výhodou je zvolit takovou distribuci, kterou používá někdo z uživatelova okolí, protože si mohou navzájem rychle poradit a vyměňovat zkušenosti.
Určitě navržený postup není jediný možný a lze na Linux přejít i na nižší počet kroků nebo na jeden - přímo. Tím ale klesá pravděpodobnost, že si uživatel vybere nejvhodnější distribuci, se kterou by byl nejvíce spokojen, a roste šance, že se vrátí k Windows.

A víte, jakou má podporu drtivá většina instalací Windows a kde uživatelé hledají nejčastěji pomoc jako první? Žádnou - u kamaráda ("Prosím Tě nevíš, co/jak/proč...?").

Nechápu, proč se těch zásadních sedm bodů neobjevilo v článku.

Já to také nechápu. Ten článek mi přijde o ničem. Několik set zbytečných slov, který snad už každý ví.

"který snad už každý ví."

Ten kdo Linux nepoužívá a nezná tak to neví a pro toho je článek určený.