Teda taková snůška nesmyslů už tady dlouho nebyla. Články p. Bednáře jsou obvykle bezduchá tlachání s nesmyslnými závěry. Už je ani nečtu, tento ale sliboval, že by se tam mohla najít nějaká zajímavá informace. Místo toho p. Bednář postoupil na další úroveň. Místo bezobsažného článku jsou tu teď vyložené nesmysly.
Před příchodem Androidu se opravdu pokusila dostat Linux na mobily jediná firma – garážová OpenMoko. Kvůli nezkušenosti a malé velikosti vývojářského týmu selhali s vývojem hardwaru (nikoliv SW). Motorola vyrobila pár mobilů s Linuxem, ale tak strašně se je snažili prosadit, že je u nás radši ani nezačali prodávat. Stejně tak ostatní výrobci. Nokia má poměrně úspěšné Maemo, které si jeho uživatelé dost chválí (osobně s ním zkušenosti nemám). Ale vzhledem k tomu, že se používá pouze v poměrně drahých tabletech, nemohlo se příliš rozšířit.
Google prosadil Android silou svých peněz. Nabídl vývojářům externích aplikací velmi slušné peníze, rozjel Android Market, doplnil mobil vlastními aplikacemi a dostal jej na HW nejlepších výrobců – HTC, Samsung a Motorola. Ani jeden z důvodů, proč se prosadil Android a ne třeba LiMo, nemá nic společného s tím, jak je systém ořezaný a zamknutý proti uživateli. Což je hlavní důvod, kvůli kterému už lidé nevidí v Androidu Linux.
Vždyť v tom článku je jeden nesmysl za druhým. Krom toho, co jsem už napsal, tak by se dalo pokračovat spoustou dalších, například:
„Některé jeho části (například konfigurační aplikace nebo výchozí zobrazení) explicitně předpokládají existenci „telefonních“ komponent.“ – Aha a co ty různé tablety bez telfonu, například Archos 5?
" … o svobodné implementaci Androidu na jakékoli zařízení se díky výchozí vazbě na Android Market, respektive nutnosti uživatelsky umožnit instalaci „cizích“ programů moc nedá hovořit." – A co můj DSTL1 bez Google aplikací a Android Marketu? Instalace programů v apk balíčcích není vůbec žádný problém.
„Před ním byla namátkou Nokia, Motorola, ale i další … Žádný z těchto (známých) pokusů se ale neujal. Důvodů bylo povícero, pokud bychom měli definovat hlavní; nestabilita, nekompatibilita, z toho plynoucí nedostatek uživatelského komfortu a aplikací.“ – To ani omylem. Důvodem byla nedostupnost těchto telefonů buďto cenová nebo se u nás vůbec neprodávaly. Naopak výhodou byla kompatibilita s již existujícími linuxovými aplikacemi.
„Android je stabilní, kompatibilní, uživatelsky jednoduchý“ – S čím je kompatibilní? Akorát sám se sebou.
Největším problémem článku je to, že p. Bednář nikde nedefinoval, co si představuje pod pojmem Linux. Je to desktopový systém s Gnome či KDE, server bez GUI, mikrokernel v set-top-boxu nebo televizi? Co z toho je a co není Linux? V celém článku se pořád píše, že Android není Linux (pokud už nějakou z definic přijmeme), ale vlastně ani jeden rozumný argument pro toto tvrzení nezazní.
mam podobny dojem, prijde mi ze pan Bednar se drzi konceptu ‚vygenerovat‘ uvahu na aktualne zajimave tema, kde shrne dojmy svoje i cizi z toho co si vycetl (o tom ze by android nekdy vyzkousel sam nemluve) a tim konci
nema na to nejaky generator jak kdysi existoval ‚generator komunistickych projevu‘ ??