Někdy v roce 1996 jsme měli na semináři na MatFyzu téma IPv6. Už tehdy někteří tvrdili, že musíme přejít do pár let, jinak dojdou IP adresy a nebude internet.
Teď už dobrých 20 let různí prorokují přinejlepším konec světa, pokud během roku všichni nepřemigrují a stále nic. A tak reálně jediná věc, ke které IPv6 potřebujeme, je sleva na knížku u CZ.nic.
Tento ublížený kec s tím nemá co společného. Prostě každou službu prodá ideálně na několikrát a hezky si to nakalkuluje, jinak ani nehne prstem. Co se nevyplatí nebo není až tak $ zajímavé, nedělá, pokud mu to nepřinese jinou výhodu, třeba marketingovou - vyložená vyjímka v podnikání, tohle se jinde neděje ...
Ta otázka nebyla moje a navíc, stejně to není trvalé řešení. Vlákno začalo tvrzením
<blcokquote>„Teď už dobrých 20 let různí prorokují přinejlepším konec světa, pokud během roku všichni nepřemigrují a stále nic. A tak reálně jediná věc, ke které IPv6 potřebujeme, je sleva na knížku u CZ.nic.“</blockquote>
Na které jsem odpověděla reálným příkladem věci která ve stávajícím stavu nejde řešit bez workaroundu. Navíc, VPS zanáší do celého systému další místo kde se něco může pokazit a nenastaví si ji každý.
U něj by to možná dočasné řešení bylo, ale osobně si k tomu chci postupně napojit ještě domácí automatizaci. A nehodlám pořizovat nic co vyžaduje službu třetí strany.
Protože kromě zjevné nevýhody v soukromí a v zaříznutí služby po kterém se z drahého chytrého zařízení stane v lepším případě „hloupá“ alternativa a v horším cihla jsem rychle zjistila, že by se mi takhle začala kolem routeru tvořit věž jednoúčelových krabiček, což opravdu nemám zapotřebí. O nějaké spolupráci mezi nimi už se pak nedá mluvit vůbec…