Ještě než se pustíme do výsledků průzkumu, napadá mě jedna poměrně zásadní otázka: Proč vlastně přesvědčovat lidi, aby zkusili Linux? Proč se věčně hádat s lidmi a vyvracet nesmysly, které často o Linuxu publikují i tzv. odborníci? Není nakonec jednodušší se na to vykašlat, nechat ostatní v nevědomosti a být nad věcí? Odpověď není vůbec jednoduchá. V mnoha konkrétních případech je asi opravdu lepší nepřesvědčovat, je to zbytečné a čas se dá využít i smysluplněji. Ovšem podíváme-li se na to v širším měřítku, je jasné, že potřeba přesvědčování a přitáhnutí nových uživatelů k Linuxu tu je. Vrátí se nám to totiž v podobě lépe dostupných ovladačů, širší nabídky aplikací atd. Výrobci hardwaru i softwaru totiž mohou ignorovat 1% trhu, ale 10% nebo 15% už je i pro ně zajímavé.
Závěr tedy je – propagovat Linux kde se dá, ale s mírou, přehnané vnucování je k ničemu, když člověk poslouchat nechce, tak poslouchat nebude a vy akorát ztrácíte čas.
Ale zpět k mému průzkumu a k tomu, co si o Linuxu myslí ti, kdož ho zatím z různých důvodu používat nechtějí nebo nemohou.
Problém č.1
Nekompatibilita s komerčními balíky od MS neboli všichni to posílají ve Wordu a co já si s tím v Linuxu počnu?
Pro domácího uživatele řeší Star Office problém téměř dokonale, export/import do M$ formátu je myslím dostatečný.
Pro firmu se sto počítači by byl přechod asi trochu problematičtější, i když ne úplně nereálný, zvláště když Star Office je i pro Windows, nic nebrání tomu, začít ho používat, zvyknout na něj postupně zaměstnance a časem možná vyměnit i OS.
Jistě, StarOffice není ideální – stahování 100 MB z Internetu je zvláště pro dialupistu poněkud nepohodlné a rovněž nároky na systémové prostředky počítače nejsou nejmenší, ale s M$ Officem si také na 486ce moc vyskakovat nemůžete. Naopak hodně silným argumentem, na který by měli slyšet manažeři firem, je cena – u stovky počítačů je ušetřená suma již celkem zajímavá.
Problém č.2
Obava ze složitosti konfigurace a instalace.
Shodou okolností mi při psaní tohoto článku dorazily News on Net a tam je tento problém pěkně vyvrácen. Dovolím si kousek odcitovat a pro přečtení celého článku vás odkážu přímo ke zdroji
Pozornost těch, kteří při představě instalace Linuxu na svém pécéčku blednou, bych rád zaměřil např. na popis instalace redaktora webzinu Winmag.com Dear diary, today I installed Linux (Milý deníčku, dnes jsem si nainstaloval Linux). Redaktor instaloval Corel Linux, jenž je jedním z těch, které nabízejí stejný instalační komfort, jako Windows či Mac. Jedinou – ale pouze zatímní – slabinou instalačního softwaru Linuxů je jeho neschopnost rozlišit úplně všechna zařízení, umístěná v počítači, resp. k němu připojená (do problémů tohoto typu se ale dostávají i uživatelé Windows). Linuxové firmy už i na tom vydatně pracují a za nějaký čas přijdou se silným linuxovým „plug-and-play“.
…
Zdroj: News on Net
Problém č.3
Linux ještě není připravený pro blbce, ještě stále není natolik blbuvzdorný, aby ho dokázal nainstalovat Franta z Horní Dolní.
Otázkou je, zda je to cílem Linuxu, on opravdu není pro každého a kdo to tvrdí spíš ho poškozuje. Druhý extrém je, když někdo tvrdí, že je jen pro super odborníky. Když se rozhlédnu po českých konferencích (nelinuxových), vidím spousty lidí, co se běžně hrabou v registrech Windows, stále instalují a zase odinstalovávají nějaký software, přetaktovávají procesory a podobně. Těmto lidem nemůže podle mě dělat Linux problémy a tomu, kdo se pracně naučil vypínat Windows tlačítkem start, nebude přeci nikdo normální nutit Linux.
Ona většina flame war na téma Windows Linux vzniká spíše z nepochopení, když se totiž začne diskutovat věcně, zjistí obě znepřátelené strany, že se navzájem vlastně chápou, a že uživatel Linuxu není šílený fanatik, který chce po windowsákovi, aby okamžitě vyhodil software a hardware za statisíce a začal používat Linux.
Vadí mi i názor, že Windows nainstaluje i polodebil (promiňte ten výraz, ale jak jsem koupil, tak předávám dál) – to je normální demagogie. Jakmile totiž narazí polodebil na nějaký problém, nehne se dál ani ve Windows ani v Linuxu. Navíc pochybuji, že polodebilové si sami instalují počítače, instalace OS vyžaduje alespoň trochu věci znalého člověka, ten kdo tvrdí opak, lže.
Problém č.4
Nejsou některé ovladače.
Ano, to je pravda, ale je třeba také dodat, že to není prvotně chyba Linuxu, ale především výrobců oněch zařízení. Spoustě výrobců už došlo, že se vyplatí Linux podpořit, protože ať se to někomu líbí nebo ne, jde tu o byznys a o stále se zvětšující skupinu potenciálních zákazníků. Až to pochopí všichni výrobci, bude nám hej.
Problém č. 5
Prohlížeč.
To je častá výtka a přiznejme si, že částečně oprávněná. Netscape není ideální, ale i tady se snad blýská na lepší časy v podobě Mozilly a Opery. Na druhou stranu se mi ještě nestalo, že bych s kombinací Netscape – Lynx nějakou stránku neviděl (nepočítám-li stránky, jejichž autoři o mě evidentně nemají zájem a rovnou mě s Netscapem nepustí dál, takové stránky ale nestojí za rozčilování).
Jeden diskutující mi také napsal:
Jistě, jsou tam i výhody. Např. cena. Ale když už někdo má Wokna, tak už si je buď koupil, nebo si je ukradl a tudíž si nedělá násilí a je mu tento faktor šumafuk.
To je bohužel přesné a asi není co dodat. Pro nezanedbatelnou část lidí jsou totiž i Windows zdarma a nechápou, co je tak zvláštního na tom, že je zdarma Linux.
No a na závěr dva mýty, které bohužel opravdu kolují mezi lidmi, ti věci znalí se nejspíš jen zasmějou, ale co s těmi, kteří tomu věří?
Bezpečnost: obavy z otevřeného kódu – je snadno hacknutelný, existuje spooousta exploitů – žádná rozumná firma si nepořídí server s Linuxem.
obecně nízká kvalita programů pod Linuxem (i jádra) – programátoři, kteří píšou zadarmo kašlou na ladění výkonu, testování, atd.
Ponechám raději bez komentáře, myslím, že výhody otevřeného kódu už byly popsány tisíckrát. Jako přímo povinnou četbu bych doporučil klasiku od Erica Raymonda „Katedrála a tržiště“.
A na závěr něco pro začátečníky. Padl i názor, že o Linuxu je málo knih a že jsou drahé. To si já osobně nemyslím, stačí v některém shopu zadat do vyhledávání slovo Linux a můžete vybírat, ceny nejsou myslím nikterak přemrštěné.
Na konkrétní dotaz na příručku pro začátečníky, byla v konferenci doporučena kniha „Učíme se Red Hat Linux“ od McCartyho – např. na Vltavě je za 178,–Kč. Takže počítáte-li se mezi začátečníky a chcete Linux zkusit, máte možnost. A hlavně – nevěřte všemu co se o Linuxu říká, není třeba mít před Linuxem přehnaný respekt.
ČLÁNKY DO MAILU