KDE Plasma by měla zamakat na podpoře dotykového ovládání pro konvertibilní zařízení. Konkrétkně chybí dobře integrovaná virtuální klávesnice, skrývání kurzoru myši při dotyku atd. V tomhle je Gnome o míle dál v použitelnosti. Připravenost aplikací celého ekosystému KDE pro tohle použití je taky minimální.
Spousta lidí namítne, že patlací zařízení nepoužívá, já také převážně používám klávesnici a myš, ale jsou chvíle, kdy překlopím displej a chci chvíli notebook používat jako tablet, pak jsem rád za Gnome, kde to tak nějak funguje hladce. Nekonečná mantra odmítačů hybridního rozhraní o plýtvání místem a obrovských ovládacích prvcích nechám stanou, mě se Adwaita líbí a oproti prostředí například MS Office mi neprijde, že by aplikace Gnome plýtvaly nějak místem více.
Nedávno jsem zase zkoušel, kam se KDE/Plasma v tohle směru posunula a vzdal jsem to už při hledání virtuální klávesnice...
Roztristenost je duvod proc linux na desktopu neuspel. Vogo napsal co jako uzivatel od systemu ocekava a ty jsi ho jako typicky linuxovy dev poslal s jeho pozadavky do zadele. A tohle je duvod proc spousta lidi cokoliv s linxem proste vzda. Nevidim duvod proc by jeden system nemohl podporovat ovladani mysi, klavesnici, nebo prstem. Naopak vice zpusobu ovladani muze privest dalsi uzivatele, sponzory,… Misto ladeni duhovych ikonek by se linuxovy desktop mel zamerit na funkcionalitu.
A ktory desktopovy system podporuje ovladanie prstom, okrem Windows?
V pripade Windows to nebol faktor adopcie; proste Microsoft nieco skusil, nevydalo, zostalo to tam.
V pripade MacOS ani neexistuje zelezo, na ktorom by sa s tym dalo laborovat. Jednoducho je to desktopovy system, tak sa sprava ako desktopovy system.
Takze tym chcem povedat, ze ovladanie dotykom ma na adopciu desktopoveho systemu v lepsom pripade nulovy, v horsom pripade negativny vplyv - implementacia dotyku vsak moze mat negativny vplyv na desktopovu funkcionalitu.
(Tym nechcem povedat, ze roztriestenost nie je problem. Casto vsak aj neznalost; roztriestenost pre desktopove aplikacie krasne riesia flatpak runtimes. Kym vsak sirsia komunita zisti, na co je dobry system verzionovanych sdk, to si este nejaky piatok pockame).
Windows na notebooku jsou desktopovy system? Hranice mezi desktopem a mobilnim systemem se jaksi u pouziti mobilniho zarizeni stiraji. Ios nebyl nevrzen pro desktop ale pro mobilni zarizeni, notebook/tablet tu definici mobilniho zarizeni splnuje. Muzu psat emaily na ipadu stejne jako na notebooku? Muzu. Muzu prohlizet internet? Muzu. Muzu editovat fotky v adobe lightroom? Muzu. To vse delam i na “desktopovem OS”.
No to vsetko mozete robit aj na mobile, a desktopovy system sa tym z neho nestava.
Rozdiely medzi desktopovym a mobilnym systemom su inde: aplikacne sila vs otvoreny suborovy system a aplikacie pristupujuce k nemu, limitovany spravca okien vs flexibilny spravca okien, limitovana schopnost aplikacii na pozadi vs plne schopnosti aplikacii na pozadi, kontrola zeleznou rukou co na platforme moze bezat/konverzia na uzavrete zariadenie vs otvoreny, vseobecny computing.
Někomu se podařilo zprovoznit macOS na Surface Pro 7 a nějakém Dellu XPS a ovládání dotykem nějak funguje, i když Apple žádné zařízení s dotykovou obrazovkou a macOS nevyrábí.
https://www.youtube.com/watch?v=Yz_pWoYMn1w
https://www.youtube.com/watch?v=g1-oq4Vr41U
Jinak Linux + GNOME podporuje ovládání dotykem poměrně dobře:
https://www.youtube.com/watch?v=79Jj0jWXyWo
A co se smířit s faktem, že KDE je prostředí pro desktop. Chápu, že by bylo super, kdyby KDE umělo i tohle, ALE! pokud by to mělo vypadat podobně jak u Gnome nebo Unity, tak to vážně díky, ale NE. A zřejmě kluci a holky z KDE nemají čas na to, dělat celé další "prostředí v prostředí".
Ono mít všechno na dotyk je asi cool, ale když vidím kam tahle filozofie spěje třeba na webovkách, tak je to pláči.
To je pravda.
Zmeny vsak nechodia s akymkolvek beznym updatom (okrem CentOS Stream ;) ). Distribucie sa snazia zosynchronizovat tieto zmeny s vydavanim novych release. Ked ma distribucia kadenciu kazdych 6 mesiacov (ako Fedora), tak kazdych 6 mesiacov pridu male zmeny a pridu v presne definovanych momentoch. Podobne Ubuntu, akurat Ubuntu ma kazdy 4-ty release LTS. Skoky medzi LTS su ovela vacsie.
Wayland je protokol, u něj těžko můžeme o nějaké stabilitě mluvit. Jestli může mít něco problém, jsou to správci oken, kteří ho implementují. Já používám GNOME na Waylandu a už roky jsem nezaznamenal nějaký problém se stabilitou. Ani nevím, že na Waylandu běžím, je to prostě implementační detail, který mě při každodenním používání nezatěžuje. Snad jen loni jsem měl u jedné electronové aplikace problém se sdílením obrazovky.
Dokud nebude vyřešené ukládání session (a samozřejmě i obnovení :-) ), tak si nedokážu dost dobře představit, že bych na wayland přešel. Když jsem to před časem zkoušel, tak tam bylo pár nedodělků a problémů, ale tohle byl pro mne největší blocker.
Já jsem třeba ten typ, co ukládání sessions fakt zkoušel používat a nezvykl si. Mě prost ěvyhovuje se přilogovat a mít naprosto čistý desktop. Co chci,m si pustím. Nepotřebuji aby mi to pokračovalo přesně kde jsem skončil (ostatně to by v principu řešily spací režimy), spíš pak ukončuju víc věcí, co už nepotřebuju (třeba proto že jsem činnost dokončil jinde, na jiném stroji), než je toho, co potřebuju mítv běhu dál. Ostatně sessions mi docela dobře řeší Firefox, kde se odehrává většina toho, co dělám (případně vyhledávání v menu či historie v aplikacích jako LibreOffice či KWrite).
Je to čistě individuální a subjektivní věc.
Co chci,m si pustím. Nepotřebuji aby mi to pokračovalo přesně kde jsem skončil.
Nejde ani tak o to, kde jsem skončil, ale o vyladěný layout oken rozdělených na jednotlivé plochy (krát dva monitory), třeba v případě konsole (o kterou mi jde asi nejvíc) je to celkem 11 oken rozdělených na tři plochy, přičemž u některých navíc potřebuju pevnou šířku na 80 znaků, jinde rozdělit šiřku monitoru mezi dvě okna atd. (tohle kdysi řešily views, ale pak bohužel změnili logiku toho, jak se kombinují s taby, takže už jsou pro mne nepoužitelné).
(ostatně to by v principu řešily spací režimy)
V mém případě bohužel ne, reboot dělám nejméně jednou týdně, během merge window tak každé 2-3 dny, takže bych ten layout stejně musel každou chvíli obnovovat. Ono bohatě stačilo, když se v KDE objevila chyba, která způsobovala, že se při vypnutí monitoru sesypala okna doprostřed, i jen rozházet je zpátky na místa byl pokaždé neskutečný opruz.
Je to čistě individuální a subjektivní věc.
Samozřejmě. Proto jsem to psal tak, že pro mne je to blocker, naprosto chápu, že pro spoustu lidí, možná i většinu, je to nezajímavá prkotina, které si nejspíš ani nevšimli.
Trošku jsem hledal a nedohledal - víte někdo něco o tom, jestli se nějak změní filozofie při použití více obrazovek? Panel máte ve výchozím stavu jen na primární obrazovce, na další nic. A nejde jen udělat nějaká kopie a přenesení na jinou obrazovku. Znamená to, že si musím vytvořit ručně "duplikát" pomocí default a změny. Rád bych, aby to jelo "samo" nebo abych aspoň měl možnost to nějak jednoduše zkopírovat z obrazovky 1 na obrazovku 2.
12. 5. 2023, 10:57 editováno autorem komentáře
Mě toto funguje normálně, dokonce i když přehazuji obraz mezi monitorem laptopu, velkým monitorem a TV, vše má jiné rozlišení. Je ale třeba si s tím nastavením pohrát, klíčové je myslím nastavit stejné rozlišení - u tv, která má menší rozlišení než monitor nastavit stejné jak na tom monitoru. Tomto případě tedy nastavit u tv vyšší rozlišení než má nativní. Jestli mi rozumíte...
Jestli dobře chápu váš komentář - také nemám problém s přehazováním jedné obrazovky na různá rozlišení a monitory (mám laptop nebo Dell monitor nebo TV) a lišta tam vždy je.
Problém mám, pokud mám např. laptop a zároveň Dell monitor přes HDMI a mám 2 obrazovky. Automaticky na té druhé obrazovce žádná lišta není (i při využití stejného rozlišení na obou obrazovkách). Lze ji tam dostat pomocí vytvoření druhé lišty na druhé obrazovce skrz volbu Default bar, ale pak si ji musím prostě nakonfigurovat znovu.
Chtěl bych mít to, co je možné např. ve Windows - Na všech obrazovkách je stejná lišta a je identická a nezáleží, jaké rozlišení člověk má.
Jinými slovy - dělám někde chybu já nebo je to implementací KDE Plasma v Manjaro nebo je to vlastnost KDE Plasma kdekoliv? V tuto chvíli mi z toho vychází třetí volba.
Aha, už asi chápu, chcete mít jeden panel na všech obrazovkách a přitom ty obrazovky neduplikovat. Noo, tak to je asi fakt, že tohle není běžná vlastnost KDE.
Ale zkusil bych to přes "aktivity" nebo "virtuální plochy" v menu "chování pracovní plochy" - třeba to půjde nějak udělat.
Nebo varianta se ve svém home buď v .config nebo .local najít soubory, kde je panel "uložen" a pak si vytvořit nový a ten svůj tam překopírovat. Takhle jde hodně nastavení přenášet.
Nebo zkusit prohledat / napsat na Manjaro forum, třeba budete mít štěstí.
"Už zhruba rok podporuje Plasma plovoucí panely."
Tedy po mnoha letech umí KDE4 něco, co KDE3 zvládalo naprosto bezproblémově před nějakými deseti + lety. A to, obávám se, existuje celá fronta funkcí a vychytávek KDE3, které KDE4 dosud neumí. A každá z nich je důvod, proč KDE nepoužívat.
Prostě, KDE4 mělo být nasazeno až tehdy, kdy už umělo naprosto vše, co uměla předchozí verze (a v ideálním případě ještě něco navíc), a ne dřív.
Od KDE jsem právě proto odešel a nehodlám se k němu vrátit kvůli riziku, že nějaké KDE5 v budoucnu bude ještě horší než stávající verze. Spokojeným uživatelem KDE3 jsem byl mnoho let.
Ale to je stejne jako s tim waylandem - vydame to, je to prece khuul, ted to udelame konecne spravne, vyhodime z toho miliardu veci ktere prece nikdo nepotrebuje ...
A pak se 20-30let travi tim, ze se do toho vsechny ty "zbytecnosti" opet pridavaji, aby nakonec, kdyz uz to konecne zacne vypadat pouzitelne, nekdo zase prohlasil, ze je to vsechno spatne, a podme to napsat od nuly.
Jediny zasadni rozdil je, ze Xka fugovala vpohode na 386tce, a tohle potrebuje o 3 rady vykonejsi HW aby to vubec nabehlo.
KDE sem pouzival roky, a 4ka me od toho vyhnala, gnome sem nikdy v lasce nemel, takze aktualne pouzivam primarne xfce.
a to se ti moc nepovedelo :-) tvurci LXDE ho vylepsili stylem ze kvuli prechodu z GTk na Qt uplne ukoncili vyvoj a prisli s LXQt :-)
naproti tomu to Xfce je porad "stejne" Xfce, nelibi se ti prechod k CSD? uzivatelu takovych se ozvalo vice, tak vyvojari Xfce pridali moznost CSD nepouzivat a dokonce to dali jako vychozi volbu, s moznosti CSD si zapnout kdo chce (ja chtel :)