Vlákno názorů k článku KDy bude 4 použitelnÉ? od anonym - Zustal jsem u KDE3, ale rozhodne ne proto,...
-
ales (neregistrovaný)KDE 4 *je* pro běžného uživatele použitelné od verze 4.1.3. V pořádku jsem ho používal. V současné době mám KDE 4.2.1 na Mandrivě 2009.0 a nic moc počítači, žádné potíže. Když už, tak potíže mají spíše aplikace (Amarok, Krusader), které ještě nestačili dohonit vývoj.
V žádném případě si ale nepřeji jakékoliv zmrazení vývoje a čekání na jakousi superstabilní verzi. Svobodný software se vyvíjí jinak. Výsledky práce se co nejdříve předávají uživatelům, uživatelé je připomínkují, programátoři reagují. Kdo to nechce, nepořizuje si novinky a zůstává bezpečně za větrem starších prověřených věcí. -
Mám stejný názor. Používám KDE 4 od verze 4.1.3 a při nasazování nových verzí vždy vidím velké zlepšení. Např. u dřívějších verzí mi HODNĚ padala plasma - teď jednou do týdne cca..
Ale je pravda, že např. Dolphine by potřeboval ještě HODNĚ vyladit co se týče rychlosti jeho spuštění, poměrně dlouho čekám, než se mi otevře. Proto zatím používám Nautila...
Taky jsem si všiml problému u KolourPaint z KDE 4.x, který mi nejde spustit jako obyčejný uživatel, jako root ano. Přitom KolourPaint z KDE 3.5.10 mi jde spustit normálně i s klasickým účtem, proto jej zatím používám... -
deep (neregistrovaný)no na beznom desktope kde od neho clovek nechce nic extra je KDE 4.2.x uz pouzitelne...
avsak skuste ho pouzit na notebooku (1280x800) ktory je v docku a ma pripojeny dalsi monitor (1280x1024)
a rozchodit tam dualhead. Je to podla mna uplne bezna prax a nic extra geekovske, ale KDE4 s tym ma neskutocne problemy... je smutne ze nieco co v KDE 3.5 fungovalo relativne bez problemov a co sa da relativne bez problemov rozbehat aj na tak awkward desktope ako enlightenment DR17 nefunguje na "vlajkovej lodi" linuxu. -
PiViK (neregistrovaný)KDE 4 pouzivam na notebooku (1280x800) uz nekolik mesicu a bezne pripojuju externi monitor (1280x960) a zatim jsem jen spokojen, kazdopadne mnohem vic nez treba ve WinXP. Nevim jak na jinych grafickych kartach, ale na me postarsi NVidia GeForce7300Go s pouzitim nvidia-settings pro nastaveni monitoru vse funguje suprove. Jedinou vytku jsem mel k tomu, ze napriklad dropdown seznamy na webovkach mi na displayi NB prasahovali dolu (cela virtualni plocha je 2560x960 ale display na NB zobrazi jen 800), ale to bylo tusim tak nekdy pred tydnem opraveno.
-
deep (neregistrovaný)no to je jeden problem (s tou presahujucou plochou) a druhy problem bude asi v mojej grafickej karte...
na nVidia kartach to mozno bezi, ale ja mam standardny Dell D630 ktory ma Intel Corporation Mobile GM965/GL960 Integrated Graphics Controller (rev 0c)
no a s touto kartou to robi desne kusy... -
deep (neregistrovaný)uprimne povedane mne to moc nefachalo ani tak...
zakazdym po restart X servera to uplne rozhadzalo panely a widgety, resp ich prestalo zobrazovat napriek tomu ze ked som ich chcel znovu pridat tak sa tvarili ze tam su... proste des...
zlaty enlightenment :o) tam ked nieco nefunguje tak sa clovek aspon moze utesovat tym ze bezi na verzii 0.16.999.041 :o) (ja viem, je uz aj novsia ale tato sa mi vidi asi najviac stable)
inak ak mozes niekam vyvesit tu konfiguraciu v xorg.con ktora ti funguje tak by som to celkom uvital.. mozno tam niekde robim chybu :o) -
Rivon (neregistrovaný)citace: Např. u dřívějších verzí mi HODNĚ padala plasma - teď jednou do týdne cca..
Padá vám ve Windows nebo MAC OS X prostředí jednou do týdne? Ne... A to je právě ten problém. Tohle by se nemělo stávat vůbec, minimálně ne při běžném používání, a to považuji za velký problém.
Já osobně používám Debian s Gnome a WinVista a prostředí mi ani na jednom z nich ještě nespadlo. -
Zopper (neregistrovaný)Pokud si do windows nainstalujete MS office, možná nějaký ten antivir a firefox, tak asi BSOD opravdu mít nebudete. Ale jen namátkou... třeba instalace activesync (synchronizace s windows mobile) - permanentní BSOD, dokud jsem nepřišel na to, že instalace vyžaduje konkrétní verzi čehosi, novější ani starší neprošla. A podobných problémů je mnohem víc.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Napadlo vás, že může jít o problém HW, driveru, nebo nainstalovaného rozšíření Exploreru? Pokud jde o Internet Explorer, tak tam bývají příčinou pádů ještě pluginy typu Macromedia Flash, RealMedia, Apple QuickTime atd. Samozřejmě chápu, že kdo do věci nevidí, tak za nedostatkem vody v ostřikovači vidí nekvalitní auto ;)
-
anonymníVzhledem k tomu, ze se bavime o desktopovem pocitaci v roce 2009, je tahle otazka dost zbytecna. V dobe kdy mam na notasu za 20000 s DPH 4GB DDR3 RAM se mi zda tech 200MB jako vykrit zamindrakovanyho rejpala. A pro firewall na 486 nikdo asi KDE4 chtit nebude.
Btw. KDE4 se z meho pohledu neda pouzivat ani na 4GB DDR3, je to humusoidni prostredi. -
ales (neregistrovaný)AMD Sempron 2500, 768 MB RAM, Mandriva 2009.0 x86_64, KDE 4.2.1 (http://www.kdedevelopers.org/node/3909).
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Popisovaný přístup (uvádíme nové věci, které nefungují) je hrubě špatný. Představte si, že bychom takhle produkovali mobilní telefony, auta, účetnictví, nebo stavěli domy. V čem je SW jiný? Když komerční firmy uvádějí polotovary na trh, je to hrubě špatně, a sklidí velkou pkritiku. Když je open source uvolňovaný jako stabilní, ale ve skutečnosti je to napůl nefunkční polotovar, je to úplně stejně špatně. A když se už plánuje uvolnit nedodělané polotovary, s tím že u open source je to běžné, je to zjevně cesta do SW pekla.
-
Můžeme vést spory o tom, zda takovýto přístup je, či není špatný. Či dokonce hrubě špatný.
Faktem ale zůstává, že u tebou zmiňováných příkladů se tento přístup často používá. Setkal jsem se s tím u staveb domů (jako příklad jsou panelové domy) a u mobilních telefonů je to zvláště v poslední době také hodně časté. V SW to vnímám jako běžnou prax. Zda je to dobře nebo špatně těžko říct. Ale prohlásit, že je to zjevně cesta do SW pekla bych tu sebejistotu neměl. Zvláště když zjevně nejsou žádné důvody si něco takového myslet. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Fakt není problém, když se za hotovou věc (released) vydává něco, o čem autoři vědí, že ve skutečnosti nemá patřičnou kvalitu? Ono by to šlo ještě trochu rozvést. Releasnutý open source by se mohl dodávat jako zdroják, který ještě nekompiluje. Pak se ale nedivte, že takový SW nechce prakticky nikdo ani zadarmo.
To, že někteří výrobci uvolňují výrobky nehotové, je samozřejmě špatné. Ale je nutné jim to mlátit o hlavu, a šmejdy nekupovat. To výrobce naučí (a naučilo - podívejte se třeba na tržní podíl HTC vs ostatních výrobců telefonů s Windows Mobile). U open source to samozřejmě nemá smysl, protože ho autoři budou psát za peníze výrobců HW, i kdyby nad výsledkem zvracely davy - tržní zpětná vazba u open source nefunguje. -
JardaP (neregistrovaný)Zlata slova, chlape, vas by meli tesat do sutru. Jeste mi reknete, kam a komu muzu jit omlatit o hlavu Widle Me, ktere jsem si musel kopit s notebookem a ktere jsem ani nenechal dobootovat (protoze me vydesil nejaky carodej, ktery mi poletoval po obrazovce) a rovnou prevalcoval Linuxem.
-
JardaP (neregistrovaný)Howno, kdyz si notebook bez Widli nebo s Linuxem koupit nemuzu, tak si asi nevyberu. Koupim notebook bez ohledu na to, jake Widle na nem jsou, protoze hledam notebook na Linux a Widle jsou stejne jen nevitanou pritezi, kterou clovek musi preformatovat. A tehdy notebook bez Widli koupit proste nesel. A niz z toho nemeni na faktu, ze Me jsou nepredstavitelny a nefunkcni smejd, jeste horsi, nez W9x, ktery by clovek, presne dle vasich slov, mel omlatit vyrobci o hlavu.
-
JardaP (neregistrovaný)Koupil, protoze musel. A i kdyby koupil a nemusel, duvodu k omlaceni o hlavu by se naslo hodne. Me je totiz nepredstavitelny smejd. Pokud bych je nekdo zacne pouzivat, musi mu to byt jasne za 10 minut. Nechcete snad tvrdit, ze se jedna o kvalitni system? To byste snad ani vy nedokazal. A podle toho, co jste napsal vyse, je treba smejd nekupovat a omlacovat o hlavy. Cili vas zadam, abyste mi sdelil, kde muzu omlatit o hlavu Windows Me Microsoftu. Mam tu puvodni CD i s "manualem" a licenci a muzu pridat i par cihel nebo kus olovene trubky.
-
JardaP (neregistrovaný)Proboha, proc bych kupoval notebook s W2k, kdyz *zadne* Widle nechci??? Nehlede na to, ze W2k jsou i po vsech SP stale hojne zabugovane. Zkuste si treba prenastavit power saving pod normalnim uzivatelem. Vytvorte si vlastni profil, zasejvujte si ho a pak mi reknete, jake to bylo. A zrovna tohle je vec, ktera by mela jit opravit pomerne snadno, ale MS se na to jednoduse vykaslal.
-
treebeard (neregistrovaný)len potom je nefér sťažovať sa Win ME.
W2K boli určite dobrýá systém, ktorý nad vtedajšie Linuxy vysoko vyčnieval. Mal som ich ako dualboot s Red Hat 8 a nedalo sa to ani porovnať (W2k boli ďaleko stabilnejšie a na notebooku všetko fungovalo). To, čo chcete skúšať, si nepamätám, a dnes to už neoverím, W2k už nemám. Mal som však administrátorské heslo, takže nastavenie som si urobil tam. RH v tej dobe tiež chcel heslo na všetko, čo len trochu zaváňalo správou počítača, dokonca aj na primountovanie diskov. A to RH v roku 2001 či 2002 padal na všetkom - vybral som Open GL screensaver - bác, zabudol som pred štartom pripojiť myš - RH hlásil, že "našiel nový hardvér" a po štarte myš ani touchpad nešli, otvoril som v KDE Nautilus (bol v menu, ja som ho tam nedával) - bác, atď, atď...
To, že sa vám nedal kúpiť notebook bez OS, to neschvaľujem, ale nie je to dôvod na kritizovanie Windows. -
JardaP (neregistrovaný)Je uplne nepodstatne, ze existovaly W2k, hovori-li se o Me. Microsoft je prodaval uzivatelum jako OS a predstiral, ze to funguje a nestydel se za to pozadovat penize. Pritom neni pravda ani to, ze je to OS, ani to, ze to funguje. Vase doporuceni kopit si W2k misto Me je uplne mimo misu. Uzivatel koupi produkt a chce, aby fungoval. Pokud nefunguje, ma ho MS davat tak leda zadarmo. Navic, jakjsem psal, nebudu vybirat notebook podle Widli ale podle notebooku, pokud na nem chci stejne honit Linux. A podle doporuceni LO, ze smejd se ma hazet vyrobci na hlavu se ptam, na ci hlavu a kde mohu hodit sve CD s W Me zabalene mezi dve cihly. Jenze ono to asi je tak, ze jedna-li se o open source zadara, ma se to nekde hazet na hlavu, zatimco kdyz je to od MS za penize, ma clovek drzet hubu a jeste byt spokojeny, jak mu krasne padaji Widle.
To, ze mate na W2k adminska prava, je vam na dve veci. Pokud se dobre pamatuji, tak kdyz si nastavite power saving pod adminem, zjistite, ze se pod normalnim uzivatelem mate nastaveni jina, na profil vytvoreny pod adminem se nedostanete a zmenit profil tusim vubec nemuzete, protoze nejste admin. Jedine, co muzete zkusit, je ucinit daneho uzivatele adminem, zmenit nastaveni a opet ho z administratorske skupiny vykopat. Prakticke, jak hrabe do postele. Ale oni soudruzi z Redmondu asi nepocitali s tim, ze by nekdo Widle provozoval jinak, nez jako admin. -
treebeard (neregistrovaný)skôr cítite úžasnú potrebu kritizovať Windows vždy a všade. Váš, úplne zbytočný výpad, navyše celkom mimo témy článku, sa začal kritikou Win ME, ktoré ste "ani nenechali nabootovať". A ja som sa trošku podivil, že tak "náročný" užívateľ ako ste vy, si kúpil niečo, čo už v tej dobe bolo evidentne slepou vetvou vývoja. Ale odpadom neboli asi ani ME, viacerí ich dodnes v dobrom spomínajú. Bol to jednoužívateľský systém, ale na danú dobu stabilný a mal aj vcelku normálne recenzie.
Pokiaľ ide o "power saving", ale s používaním notebooku pod W2k som, narozdiel od RH, nemal problém, pokiaľ si pamätám, normálne som si ho nastavil. keby ste tak skúsili povedať, čo konkrétne sa vám nedalo nastaviť??? -
JardaP (neregistrovaný)Chlape, umite cist? Puvodne jsem se ptal LO, kam mam jit hodit na hlavu Me, ktere jsou smejd a ktere jsem ani nechtel. Take jsem rikal, ze Me jsem koupil jako soucast sveho booku urceneho pro Linux. Vybiral jsem book, na ktery jsem mel, ne book a Widle. Tehdy book take mohl stat jako levne auto a ja ho mel za 2000 Euro.
Muj zbytecny a OT vypad na Me, jak pisete, byl pouhym dotazem na LO, kam mam hodit na hlavu CD s Me po te, co napsal, ze smejd se ma hazet na hlavu (a Me smejd je). Nacez LO napsal, ze nevidi, proc bych nekam hazel Me jenom proto, ze jsem si je koupil. Ja je ale nechci nekam hazet proto, ze jsem si je kopupil, ale protoze je to smejd.
P.S.: Ze Me byly stabilni se vam jenom zda. Snad i Linux s prvnimi KDE byl stabilnejsi. Videl jsem Me na rade masin, ale docela dobre jely jen na jednom starem Pentiu s DFI mobem. Videl jsem i stroj, ktery padal i kazdych 10 minut. Stacilo zabrowsit po Internetu nebo neco vypalit na CD. Clovek nikdy nevedel, kdy se to sepsuje.
Ten power management jste si nastavil jako obycejny user nebo jako admin? -
Lael Ophir (neregistrovaný)WinME byly OS, a fungovaly. Řeč byla o kvalitě SW a házení nedodělků autorům na hlavu. Vy jste z toho udělal to, že si koupíte zboží, a jeho kus hodíte výtobci na hlavu, protože tenhle kus jste nechtěl. A samozřejmě je vaše svaté právo zákazníka požadovat u McD hamburger bez housky a kolu bez kelímku, a povinností McD vámje nabízet - pořád ty samé nesmysly.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Já si naopak nevšiml, že by WinME nefungovaly. Nic takového jste nijak konkrétně netvrdil ani vy. Vy totiž vždycky máte spoustu dojmů, k nim spoustu slov, ale fakta žádná.
Uvádět WinME nebyl moc dobrý nápad, ale výrobci HW to chtěli, protože se jim nechtělo psát drivery pro WinNT. -
Alfons (neregistrovaný)To nijak nesouvisí s tím, zda-li je to placené či nikoliv. Ostatně úspěch Vista je toho výsledkem. Poslední z nedodělků Ms se jmenuje Silverlight. Silverlight 2 bych přirovnal k vydání KDE 4.0 - spousta PR o features, ale realita je, že půlka není implementována a druhá půlka je zabugovaná jak prase.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)Jestli ono o nebylo o 48-bit LBA. Tam to ovšem opět není věc kvality SW.
http://www.48bitlba.com/
Jestli vám přijdou systémy od MS méně prověřené, než Debian nebo Solaris, tak je to způsobené jen tím, že jste se té spoustě chyb na unixech naučil vyhýbat. -
anonymníV linuxu se v tom pripade pouzivalo pio, takze oblast neadresovatelna pres LBA32 byla pristupna, ale pomalu. Ve windows pretekl ukazatel a prepisovala se data od zacatku.
Jinak to, ze je debian vice otestovany je samozrejme - staci si uvedomit, kolik lidi pouziva debian testing nebo odvozene. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Jedním z požadavků na podporu 48-bit LBA v XP je BIOS kompatibilní se 48-bit LBA. Pokud jste si hrál, a zapnul v Registry podporu 48-bit LBA bez existující podpory v BIOSu, tak jste si sám zadělal na problém. A pokud jste použil driver ATA řadiče od výrobce HW, který způsobil problém, opět to není věc Windows. Jenže někteří lidé mají vždy rychle hotovo. Nejede auto, výrobce je mizera. Že v něm vlastní vinou nemají benzín, to nevidí.
-
anonymní48-bit LBA jsme v registrech nezapinali, vlozili jsme do pocitace disk, nabootovali (vse vypadalo OK) a nechali byt.
Ukazkove reseni problemu je v linuxu, kde se podpora zdetekovala a nasledne se pouzilo LBA nebo PIO. Windows prezentuji reseni, jak se to rozhodne nema delat - nejenze nemuzete k datum pristupovat, ale jeste prijde o data pred 128GB. -
Lael Ophir (neregistrovaný)To máte fakt štěstí. Ty boje na Linuxu s každou blbostí typu rozchození 3D akcelerace, scanneru, WiFi, hromada napůl funkčních aplikací...
Linuxáci vystačí s málem. Na rootu to tak nevypadá, protože se o tom cudně mlčí, ale SW na Linuxu je obecně hrozný. Ono bohatě stačí zkusit Gimp, EasyTag, Koffice a pár dalších kousků.
http://www.root.cz/clanky/easytag-poradek-v-hudbe/ -
Jaké boje? Na Linuxu? Neprohodil jsi si to s Windows?
Byl jsem si koupit BF-donge pro mého noťase. Ptal jsem se v krámě, zda to má podporu pro Linux. Věděli kulové. Risknul jsem to, a koupil. Fungovalo. Samozřejmě. Asi jsem rozmazlenej. Kupovat to pro Windows, tohle bych si nelajznul.
V tomto jediném se s tebou shodnu. Linuxáci si vystačí s málem. Nám stačí, když to funguje jak má. Hlavně žádná magie.
EasyTag je skvělej vole. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Ne, to jsem fakt neprohodil. Na Linuxu totiž člověk nikdy neví, jestli HW bude fungovat. Neexistuje ani žádný použitelný seznam otestovaného HW. Tedy vyjma těch komunitních příšerností, kde Franta píše, že jemu to doma funguje. To je ve srovnání s MS HCL směšné.
K recenzi EasyTagu tady na rootu jsem psal komentář, viz ten link. Byl jsem zděšený, jak příšerná aplikace to je. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Proč je MS HCL příšernost? Obsahuje DB veliké spousty certifikovnaého HW. Alternativa na Linuxu? Kupte, zkuste, plačte.
EasyTag je příšernost, alespoň ten co jsem zkoušel. Nekonzistentní ovládání, příšerný interface, chyby v návrhu aplikace. Například není problém docílit stavu, kdy přejmenování souborů díky chybě návrhu skončí chybou. Jak říkám, linuxáci vystačí s málem. Nakonec buďte rád. Co byste dělal, kdybyste viděl, jak hrozně je SW pro Linux nekvalitní?
http://www.root.cz/clanky/easytag-poradek-v-hudbe/nazory/218770/
Moje argumentace se opírá o fakta. Viz výše to s MS HCL. Napsat blábol typu "MS HCL je příšernost" umí každý. Argumentovat jen někdo. -
Protože to v praxi nemá smysl. Pokud jsem klient ani mne nenapadne spoléhat na nějakou databázi a zodpovědnost hodím na dodavatele. Pokud jsem uživatel, má pro mne MS HCL stejnou vypovídací hodnotu jako fóra. Když to kupuji, ptám se prodavače. A pokud jsem dodavatel, tak se na MS HCL spoléhat nebudu. Spíše na zkušenosti. Takže zase fóra.
Nehledě k tomu, pro managery jsou certifikace i pro Linux. Z pohledu managera je MS HCL užitečná věc. Dobře to zní.
Ale po pravdě, je fakt, že jsem hw nějak moc neřešil. Doby, kdy jsem si musel dávat pozor, na podporu v Linuxu jsou dávno pryč. (I když, někdo z nich stále čerpá, že.) A vzhledem k tomu, že do Windows nedělám, tak mě tyto problémy většinou míjí (downgrade z Vist na XP).
EasyTag je skvělí. Alespoň ten co používám já.
Počkat, počkat, tady se někde argumentovalo? -
Lael Ophir (neregistrovaný)HCL v praxi samozřejmě má smysl. Jako zákazník přijdete do Datartu nebo na alza.cz, a tam si vyberete něco, co pak bude dost možná fungovat velmi mizerně. Reklamace je zdržení, a kdo ví jestli a jak uspějete. Když si vyberete certifikovaný HW (podle loga na krabici nebo podle HCL), víte že byl HW důkladně otestován. Prodavači jsou banda idiotů s IQ 80, a mezi topinkovačem a scannerem nevidí rozdíl. Doporučí vám stejně dobře, jako když se prodavačky v TESCO zeptáte po dobrých párcích.
http://hrosipoutnici.blog.idnes.cz/c/79825/Ani-kocky-ty-parky-nezerou.html
Zkušenosti z féora jsou také na nic. Říkají jen to, že danému uživateli možná ten HW běhal na jeho konfiguraci. Ovšem typicky to napsal po pár hodinách používání HW, a nezkoušel většinu funkcí. Třeba moje WiFi karta s chipsetem Ateros byla podle několika komunitních DB v podohě, ale ve skutečnosti to na Linuxu dopadlo katastroficky.
U EasyTagu jsem měl konkrétní připomínky, které jsem vám linkoval. Říct "je skvělý" umím také. Ve skutečnosti má příšerný interface, a k tomu nějaké ty chyby. Samozřejmě uživatelé Linuxu jsou schopní označit za skvělý i Gimp, takže jejich názor nelze brát vážně. -
Dobře, přiznávám. Potíž HCL je zřejmě v tom, že jsem to v praxi nikdy nevyužil ani neviděl využít. Což samozřejmě neznamená, že to někdo nevyužívá. Své odsouzení beru zpět (stejně to byla nadsázka).
Zkušenosti z fór mají svou vypovídací hodnoty, která _je_ dostatečně použitelná. Jinak by neexistovali. Samozřejmě ale od toho nemůžeš očekávat něco, co nenabízí. Když se mrknu na notebooky, vidím pochvalu na ThinkPady, a že dobře podporují Linux a že jsou odolný, a když si jej tedy koupím, po nějaké době mého hrubého zacházení ho mám rozsekaný na cucky, ale stále běží, tak jsem spokojený. Fórum se vyplatilo.
Tvé připomínky jsem si přečetl, podivil jsem se nad nimi a co chceš dál? Ano, něco se ti na něm nelíbilo. Fajn. Mě se dost věcí nelíbilo na BMPx, JetAudiu, WMP, WinAmpu. No a? Vyberu si něco, co nejvíce pokrývá mé požadavky. Ostatní zahodím. (A ano, pokud mám náladu a žaludek, můžu se někde do komentářů pohoršovat, jak je to hrozný soft.) V případě EasyTagu, ten mi udělá to co chci. O nějaké bezchybnosti, nebo dokonalém UI si můžu nechat zdát. Tady nejsme u Apple.
Proto říkám "je skvělý". Protože mi slouží, a dobře. Což se mnoha dalších programech říct nedá.
Ce se týče Gimpu. Nevím proč by nemohl být relevantní názor, že je to dobrý program? Pokud to někdo nebude srovnávat s Photoshopem (zde můžeme porovnávat funkčnost), nebo srovnávat UI (Gimp je v tomto netradiční, až anarchistický), tak je to naprosto korektní názor.
Ale samozřejmě pokud někdo srovnává celý svět podle svého vkusu, a svých zvyklostí, to se snadno odsuzuje. Názor takových lidí samozřejmě nelze brát vážně. -
Mimochodem, když jsme u toho software. Banshee umí importovat muziku a upravovat jí tagy, automaticky. Mě tam třeba vadí, že neumí vytvořit formát "číslo - název" ale pouze "číslo. název" (mimo jiné kombinace). Dokážeš si představit, že bych volal na MS, že chci přidat podporu téhle blbosti? Vysmáli by se mi do očí. Takhle funguje closed-source.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)A proto Windows Media Player umí formát jména souboru nastavovat v GUI. A kdyby snad neuměl, je na inetu stovka dalších aplikací pro Windows, které to umí.
Ale zkuste kontaktovat Škoda Auto, že chcete na Fabii zapínat stěrače pohybem páčky nahoru a ne stadardně dolů (nebo je to opačně?). Vysmáli by se vám. Otázka je, jestli je dobré kvůli tomu jít do auta stavěného v garáži, bez palubní desky a bez airbagu, jen abyste si mohl vybrat správnou páčku spouštění stěrače. -
WMP byl od jakživa humus. A čekat devět verzí, než to začne umět titulky, se mi opravdu nechce. Proto si raději nainstaluji Banshee, nebo cokoliv co prostě umí přehrávat muziku a video.
Ano, přesně tak. A pokud by to bula pravda, že by jediná možnost, byla auto stavěné v garáži... Naštěstí to pravda není. Takže není co řešit. Dost dobře mi nemůžeš vyvrátit, že software, který každý den používám vlastně používat nelze. -
Banshee funguje také. Rhytmbox, Exaile, Amarok, BMPx také. A hlavně nejsou součástí systému. Každý z nich má zpracovanou knihovnu nějakým způsobem (mě vyhovuje Banshee). A umí se mi inteligentně přizpůsobit. Zpracování na WMO mi přišlo poněkud zmatené a stále mě k něčemu tlačilo.
Co se týče FS a správy multimédií, nejsem si jist, jak to myslíš. Každopádně můj požadavek byl, aby se byl schopen přehrávač přizpůsobit struktuře, kterou používám a podporoval mi ji. Vzhledem k tomu, že k velikosti mého disku nemohu mět všechno na něm.
U Banshee mi schází ke štěstí jenom připojení k Jamendu (tak jak to má BMPx). Buď si ho napíšu sám, nebo počkám. Umí WMO přistupovat k Jamendu? -
Lael Ophir (neregistrovaný)Jaká je výhoda v tom, dkyž přehrávač není součástí systému? Leda ta, že když si nainstalujete do systému podporu dalšího formátu (kodek), tak ten formát neumí automaticky tyhle přehrávače. Ovládání WMP je v pohodně, i když zrovna playlisty by šly řešit lépe.
Správu multimédií popíšu takhle. Když máte řekněme dopisy, u stovky kusů je FS skvělá věc. Adresáře vše řeší. U sto tisíc dopisů ale zjistíte, že jen FS nestačí. Jednou potřebujete náhled agenda-zákazník-autor, jindy zákazník-agenda atd. Pak přichází čas na nějaký DMS systém. A knihovna ve WMP je takové DMS pro multimédia. Jediný problém (stejně jako u DMS) je v tom, že musíte mít média opatřená tagy.
Nevím jestli umí WMP přistupovat k Jamendu. Pokud jsem si všimnul, tak Jamendo umí přehrávat z webu přes Flash, nebo je možné tahat na disk MP3 a playlisty. Stáhnuté věci určitě přehrávat lze. S WMP lze dělat také další věci před pluginy. Ovšem nevím co byste očekával, ani jestli to už existuje. -
Mícháš dvě věci dohromady. To, když je přehrávač součástí systému neznamená, že při instalaci dalšího kodeku jiný přehrávač bude tento kodek umět používat. (Demagogie z mé strany je ilustrativní.)
V Linuxu je to řešené tak, že se nainstaluje knihovna pro přehrávání nějakého formátu. A většina rozumných přehrávačů jej umí podporovat automaticky. (Nic není bez chyb, ale funguje to celkem spolehlivě.) Navíc tento systém nefunguje jen pro multimédia, ale třeba i u komprese.
Nevýhoda přehrávače, který je součástí systému, je, že pokud jsou s ním nějaké problémy (například WMP je čas od času bezpečnostní dírou do systému), nedá se odstranit. Někdo, například já, také nemá v systému rád věci, které nepoužívá.
Stačí ti dva důvody?
Preferuji filozofii předinstalovaného, než filozofii nuceného software.
Jak jsi popsal správu multimédií, tam zřejmě nejsme ve sporu. Muzika musí mět vyplněné metadata, a pak se s ní dá ještě lépe pracovat. Tedy něco co běžně dělám.
Přehrávání z webu rozhodně není uživatelský zážitek, jak bych si představoval. Snad v nouzi.
Playlisty také je něco docela jiného. Je třeba nejdřív ten playlist naplnit, což obnáší opět babrání se na webu.
Nic takového. Představuji si to zhruba tak, jak to má řešené BMPx, nebo Rhytmbox. Tedy hledám na Jamendu podle žánru, alba, autora, jako bych to měl u sebe v knihovně. (Teda, ne že by se na tom řada věcí nedala zlepšit. Jako ve všem.) -
No to máš tak. Já jsem na rozdíl od někoho upřímný a dávno jsem se smířil se skutečností, že u software neexistuje bezproblémový výrobek. Všechno má své větší, či menší bugy. Nevšiml jsem si, že by na množství chyb měl vliv, zda se jedná o closed, nebo open source.
A ano, je to problém. Ale s tím moc neudělám. Není alternativa, vědí? Odladěný software, který by neměl chyby viděl někdo naposledy v éře osmibitů.
Mimochodem, nejsem si tak docela jist, zda se tvé prohlášení "když se za hotovou věc (released) vydává něco, o čem autoři vědí, že ve skutečnosti nemá patřičnou kvalitu?" zakládá na skutečnosti. Co je mi známo, tak autoři vydali KDE4 jako release, ale o jeho hotovosti se nikdo moc nešířil. Dokonce snad naopak.
Zpětná vazba v Open Source samozřejmě existuje. Říká se tomu fork. Jenže to se zakládá dost na jiné filozofii, a tak nevím, zda je ti to známé.
PS:
A tvojím "takový SW nechce prakticky nikdo ani zadarmo." si nepřipadáš už tak trochu trapně? -
Lael Ophir (neregistrovaný)Jeslti existuje špatný SW a horší SW, tak SW pro Linux je z té druhé kategorie. "takový SW nechce prakticky nikdo ani zadarmo" není trapné, protože je to pořád pravda. Jako další důkaz můžete vzít zastoupení Linuxu na netboocích, které spadlo že na pouhá 4%. Na zařízení, která se svého času prodávala v 90% případů s Linuxem, to není nic moc.
Fork jako zpětná vazba? To je pro zákazníka ideální věc. Auto nestojí za nic, rýpejte se v něm v garáži. SW nestojí za nic, prověďte si fork a utraťte hromadu peněz za vývoj. To zákazníci rádi ;) -
Hovoříš, jako by jsi nevěděl, jak funguje zákazník.
Zákazník samozřejmě nechce žádné komplikace. Jediná jeho reakce je "funguje=mlčí" a "nefunguje=řve". Něco takového, jako "mohli by jste tam přidělat toto a toto?" se u něho nedočkáš. Proto je řešení typu fork lepší. Protože se zaměřuje na ty skupiny lidí - geeky, kteří mají názor. Microsoft speciálně ignoruje jak uživatele, tak geeky (čest výjimkám).
Tvůj subjektivní názor, že Linux patří do té horší kategorie SW ti nemohu brát. Ačkoliv u mne, jako každodenním uživateli Linuxu do kategorie horšího software spadá naopak Windows.
Pravděpodobně v mém případě za to může zapomenutí těch fíglů, kterými se v nich musí čarovat. Na Linuxu stačí má průměrná inteligence.
Co se týče netbooků, jsi schopen doložit, co způsobilo tuto změnu? (Tiše předpokládám, že zase nekecáš. Nesleduji to a nemám chuť to ověřovat.) Je to opravdu nekvalita kterou se snažíš dokázat, nebo prachobyčejná marketingová masáž a vendor lock-in?
Pevně doufám, že až si našetřím na netbooka, tak je budou prodávat i s Linuxem. A že tam týpci jako ty neprotlačí Windows za každou cenu, jako to bylo u ThinkPadů. -
Lael Ophir (neregistrovaný)Geekové mají názor, jenže nejsou typickými uživateli. Je to jako vyrábět auta podle požadavků lidí, kteří si staví motokárky v garáži. Požadavky naprosté většiny zákazníků automobilového průmysly jsou ale úplně jiné.
Zákazníci opravdu sami nepřijdou, a neřeknou "dělejte to takhle". A když přijdou, není to reprezentativní. Proto firmy používají nástroje marketingu, aby se o potřebách zákazníků dozvěděly. Marketing samozřejmě není zdarma, a proto na něj autoři open source kašlou.
Například při designu ribbon interface analyzoval Microsoft data ze 3 miliard sessions uživání aplikací MS Office, 2 miliony sessions denně. Samozřejmě prováděli studie usability, poučili se z designu interface letecké techniky atd. K tomu se sbírají podněty od partnerů a velkých zákazníků, ze supportu atd. Podobně to probíhá při každém vývoji v MS. Připadá mi jako naprostý blábol tvrdit, že MS kašle na názor zákazníků.
http://blogs.msdn.com/jensenh/archive/2008/03/12/the-story-of-the-ribbon.aspx
Ono stačí srovnat nápovědu, dokumentaci a počet zjevných chyb v aplikacích pro Linux a pro Windows. Na Lonuxu se z nápovědy člověk nedozví jak změnit rozlišení obrazovky, přidat uživatele apod., spousta nápovědy je bez lokalizace, situace je proti Windows tristní. Chyby v aplikacích jsou na denním pořádku. Jako dva klasické případy uvedu vytvoření 16. partition na RAID poli, kde utility hlásí různé naprosto nesmyslné chyby. Linux totiž na daném zařízení více partitions neumí, což je samo o sobě jistý problém. Jenže utility nebyly správně testovány, takže je problém větší. Jiným příkladem je EasyTag, který byl v recenzi na rootu vychválený. Ve skutečnosti je to hnus, viz zde:
http://www.root.cz/clanky/easytag-poradek-v-hudbe/nazory/218770/
U netbooků je příčinou rozmachu Windows zjevně to, že Linux neplnil potřeby zákazníků. Ale nemusíte se obávat, na netbook s Windows se dá nainstalovat i Linux. -
Požadavky většiny zákazníků automobilového průmyslu jsou nulové. Respektive neví co chtějí, a pořád brblaj.
O smyslu Marketingu nejsem tak přesvědčen jako ty. Je mi líto.
Na Ribbon jsou rozporuplné reakce. Podobně jako na Visty. Někdo to obdivuje, někdo zatracuje. Když pomineme, že je to čistě ms-like specifikum a na celkovou použitelnost aplikací ve Windows to má minimální vliv, beru, že je to pokus MS o krok kupředu. Psal jsem, čest výjimkám. Zábavné je, že reakce jsou podobné jako u KDE. Jenže KDE to vzalo pěkné z gruntu a přimělo přepsat všechny aplikace. To je prostě úplně jiná kvalita, než nějaké omalovánky.
Nápověda, dokumentace a počet zjevných chyb v aplikacích jsem srovnával. Linux v tom vyšel jako vítěz. Bohužel.
Přečetl jsem si tvůj komentář k EasyPadu. Nechápu, jak ty ty testy dělaš. V prvé řadě jsi netestoval EasyPad ale port EasyPadu na Windows, což už z filozofického hlediska je jiný software. Druhak tam objevuješ chyby, které já v životě neviděl. A do třetice, to, že se program psaný pro linux nechová podle tvích windows zvyků nelze považovat za objektivní kritiku. To by jsi to musel formulovat, jako že portace je mizerná. Je to stejné, jako používání windows aplikací na macos. Tam na tebe také uživatelé koukají, co ten program zmatkuje.
Jsi schopen doložit to tvé zjevně? Nebo to mám přeložit jako alias zjevne='IMHO'? -
Lael Ophir (neregistrovaný)Zákazníci zpravidla neformulují své požadavky jasným způsobem.
Marketing je zcela zásadní věc. Nebo byste chtěl investovat desítky milionů do výroby nějaké věci, u které vůbec netušíte, jestli jí zákazníci budou chtít? To byste rychle došel :)
Na ribbon jsou celkem dobré reakce. Samozřejmě opbčas někdo brblá, protože změna bolí, ale takoví jsou vždy. Většinou ti samí, co při uvedení každé nové vreze produktu brblají, že je to na nic, a stará verze je daleko lepší. Později přejdou, a brblají při přechodu na další verzi. Důležité ale je, kolik takových lidí je. Marketing to změří.
Ribbon interface je použitý na řadě míst ve Windows 7, a můžete ho pužívat i v ne-MS aplikacích. V případě KDE je ten přepis celkem nuda, protože těch aplikací je pět a půl, kdežto pro Windows jsou jich tuny.
Hm. Na Linuxutěžko sehnat lokalizovanou nápovědu. A když se zkusíte nápovědy zeptat na těch pár věcí, které jsem uváděl, tak dopadne Linux ve srovnání s Windows naprosto tristně.
Test EasyTagu jsem udělal tak, že jsem ho zkusil použít. Dělal jsem to na Windows, takže pochopitelně verzi pro Windows. Ty chyby se samozřejmě dají reprodukovat, a nejspíš i na Linuxu (je to kompilované z jednoho zdrojáku). EasyTag je multiplaformní, a pokud na Windows má například tlačítka OK a Cancel obráceně než je ve Windows zvykem, je to hrubá chyba. Vypadá to potom jako X11 port OpenOffice pro Mac, tedy jako fialový hnus do kterého uživatel nešťouchne ani klackem.
Aplikace portované z Windows na Mac bývají zpravidla slušně dělané (výjimkou je třeba ten OOo pro Mac/X11). Podívejte se na takový MS Office pro Mac.
Kdyby Linux plnil požadavky kupců netbooků, kupovali by je s Linuxem. Že jejich potřeby neplní, kupují je s Windows. Co je na tom k nějakému velkému přemýšlení? A jak to chcete dokládat? -
Odst. 1-3 Přijde mi, že říkáš to samé co já. Nebo mi neodporuješ.
Odst. 4 Neměl jsem možnost zkoumat Ribbon interface do hloubky. Přijde mi to jako něco podobného Widget knihovnám v Linuxu (GTK+, QT). Tedy něco co přinese roztříštěnost UI. (Ale můžu se mýlit. Windows je mi celkem šumák.) V případě KDE a QT je to přesně naopak. Vzhledem k tomu, že byl výrazně přepracován systém a filozofie knihovny, tak všechny aplikace se _musí_ přizpůsobit. Tedy vidím to jako jednoznačné plus vzhledem k sjednocení vzhledu a použitelnosti. Jen lituji vývojáře, kteří to musí přepisovat. Protože těch aplikací je přeci jen pět a třičtvrtě.
No, já na Linuxu potřebuju hlavně nápovědu. Když je lokalizovaná, tak super. Z Windows jsem si přinesl žel jen pocit, že buď tam popisují jak nastavit pozadí na ploše (banalita), nebo něco co vůbec nepotřebuji. A když po namahavém hledání najdu v MSDN informaci jak nastavit to, co chci, tak zjistím, že má požadovaná funkčnost není podporovaná. (Nemluvě o tom, že MSDN rozhodně není lokalizované, že.)
Odst. 6 Víceméně souhlas. (Až na to tvé eufemistické označení portací win aplikací na mac.) Jen nevidím problém. Já ti neberu, že se ti nelíbil. Jen si nepředstavuj, že tvůj názor budu brát nějak moc vážně.
Odst. 7 Doložit se to dá snadno. Řekl mi to jistý prodavač, když jsem se ho ptal na netbook s linuxem. Vzhledem k ceně, za kterou se na ty netbooky Windows prodává se vyplatí ho tam mít. Ti, kteří jsou zvyklí na Windows, jsou spokojení, a ti kteří potřebují Linux, tak to pro ně není problém přeinstalovat. A cena je stejná. Neboli, když si to přeložíme, Windows se na netbooky neinstaluje proto, že by byl žádanější, nebo lepší, ale protože je skoro zadarmo.
Tedy pouze dva důvody. Zvyk a cena.
ČLÁNKY DO MAILU