Vlákno názorů k článku Kdy se firmě vyplatí přejít na open source? od pxe - „Důležitým důvodem je vyšší bezpečnost. Používám ‚obskurní‘ systém,...
-
pxe (neregistrovaný)
„Důležitým důvodem je vyšší bezpečnost. Používám ‚obskurní‘ systém, na který se nevede tolik útoků.“
…to ze sa o ten system „nikto nezaujima = se nevede tolik útoků“ este automaticky snad neznamena, ze je to bezpecnejsi system. IMHO nemyslim, ze by bol Linux na to lepsie ako Windows, keby bol trzny podiel opacny.
Toto ma pobavio najviac:
„Pokud se dodavatel rozhodne náš software dále nepodporovat, můžeme pokračovat v jeho podpoře vlastními silami nebo si najmout jiného dodavatele.“
…to akoze sme firma o 10 ludoch, mame konkretny softver za 40tis a potom si najdem programatora za 60tis aby mi to udrzoval? To je lacnejsie, ako prejst na novy soft od konkurencie za povedzme zasa 40tis? Pre velke spolocnosti to moze byt zaujimave, ale mensie firmy no neviem. Zvacsa k programatorovi bude treba niekoho kto to bude kontrolovat, ci to co sa programuje nakoniec „pocita“ spravne. A ten to zasa nebude robit zadarmo.
-
U té bezpečnosti jde právě o tržní podíl. Technicky ten systém být bezpečnější nemusí, ale jeho ‚nemainstreamovost‘ povede k menšímu množství útoků. Tak to bylo myšleno.
Pro malou firmu nebo jednotlivce je vždycky přechod jednodušší. Pro středně velkou firmu nebo třeba velkou banku to je ohromná zátěž. Rozhodnutí je jako vždycky na vás, ale u open source máte více možností volby.
-
Radim (neregistrovaný)
neni Linux na serverech natolik rozsireny, ze se na nej provadi utoky kazdy den?
Aaaa, je. Je tak rozsireny, ze je mozna rozsirenejsi nez Windows. A nejen to, ony na tom bezi databaze Oracle, obcas nejaka ta akciova burza, banky, Google a dalsi. Verte mi, ze bezpecnost Linux neni dana jeho „malou“ penetraci a utoci se na nej opravdu hodne.
-
Se mnou se nehádejte :-). Já jsem to na té konferenci netvrdil, já naopak tvrdím pravý opak a napsal jsem to do článku už dávno.
-
V tom prvním případě to je samozřejmě úplně obráceně. Linux má na serverech výrazně vyšší podíl než ostatní systémy. Používají jej banky a firmy. Takže útoky (opravdové útoky, ne nějaké hloupé skripty, které sestřelí domácí počítač) na Linux jsou mnohem častější a systém musí být proti nim mnohem líp zabezpečený. A to Linux je.
Co se týká druhé části, uvedu konkrétní případ mého kamaráda. Měl půjčovnu DVD a koupil si program, který mu evidoval DVD a generoval data pro účetnictví. Jenže se změnil daňový systém, výše DPH atd a celé tohle bylo v programu natvrdo (ne v nějakém konfiguráku). Dodavatel programu mezi tím zavřel krám a nedalo se s ním spojit. Kamarád přišel za mnou, abych mu s tím pomohl. Jenže co udělám bez zdrojovýho kódu? Vůbec nic. Pokud by si koupil program i se zdrojovým kódem, tak bych mu to za pár minut a za pár piv opravil. Stejně to funguje i u velkých firem, programů a peněz. Opravit a poladit už funkční řešení je téměř vždy levnější.
-
Rdm (neregistrovaný)
Dovolím si nesouhlasit. Srovnáváte různé věci a zapomínáte důležitá fakta. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že servery nejsou obvykle připojeny do internetu „přímo“, ale předcházejí jim zabezpečovací prvky (hw firewall atp.), takže šance průniku je několikanásobně nižší. Další věc je, že server není desktop, takže nemůžete srovnávat Linuxový server a desktopové Windows, ale musíte srovnávat serverovou edici Windows a ta je také líp zabezpečená. Asi se jen těžko můžeme v tomto ohledu přít, protože statistiky úspěšnosti průniků Linux vs. Windows server nikdo nevede (tedy myslím ;)
K tomu druhému, ok, víte, OpenOffice má pár „nedostatků“, které bych potřeboval vyřešit. Není to „mrtvá firma“, ale vývoj jde strašně pomalu. Máte odvahu prolézat tak rozsáhlou aplikaci a dělat mi v ní úpravy. Vyjde mě to levněji než pořídit si MS Office za 6 Kkč (ve který ty nedostatky nejsou)?
-
Miroslav SuchýStříbrný podporovatelAd Open/MS-Office. Samozřejmě je pro vás lepší a levnější pořídit si MS Office. Alespoň nyní. Ale teď si představte, že jste středně velká firma (cca 20 zaměstnanců) co používá MS Office a po pár letech zjistíte, že tam potřebujete nějakou vlastnost nebo opravu a že na tom stojí váš businnes (protože konkurence tu vlastnost už používá). Co uděláte? Požádáte MS o implementaci nové funkce a ten kvuli vám vydá za pár měsíců opravnou verzi? Ha ha ha. Nebo máte open source řešení a najmete si na měsíc nebo dva programátora, který vám to vykoduje?
-
backup (neregistrovaný)
softmaker je ok, startuje velmi rychle a na jednom pocitaci jsem si to nainstaloval. testuji takhle vsechny konkurenty od M$ a sleduji, kolikrat musim kvuli nejake neprijemnosti pouzit jeste jiny pocitac, kde je msoffice.
Bohuzel Vam musim sdelit, ze je to vice nez 50%, jakmile se opusti .doc format. Napr ms-office soubory .xml (wordml) je temer nemozne pod textmaker-em zpracovavat.
-
Marv-CZ (neregistrovaný)
No práve OpenOffice je ukázkou v článku zmiňovaného nedotaženého OpenSource. Nad zařazovaním nových věcí bděla firma Sun a co jsem četl, tak řada programátorů práci pro OOo vzdala, protože byla se Sunem špatná domluva. Chápu, že se Sun snažil udržet si kontrolu na kvalitou, ale platilo se za to takovými restrikcemi. Uvidíme, jak to bude vypadat pod taktovkou Oracle.
-
CET (neregistrovaný)
„To je lacnejsie, ako prejst na novy soft od konkurencie za povedzme zasa 40tis?“
Jeste k tomu zapocti par set ticis na prevod dat z te jedne aplikace do te druhe aplikace, protoze to urcite nebude kompatibilni.
Na druhou stranu, kdo rika, ze toho programator za 60tis musite platit jenom vy? Pokud ten program pouziva vic firem, je mozny, ze by nejaka vyvojarska firma ten projekt prevzala a pro vsechny ostatni uzivatele-firmy ten projekt dal upravovala. A kdyz by se ty naklady rozlozily, tak by to nemuselo vychazet tak draze. Navic prece nemusite kvuli par upravama hned zamestnavat programatora za 60tis na pevnej uvazek. Staci si to objednat jako upravu, jednorazovou akci a tu zaplatit.
P.S.: To je docela rychlej Tor Exit.
-
jv (neregistrovaný)
„Pokud ten program pouziva vic firem, je mozny, ze by nejaka vyvojarska firma ten projekt prevzala a pro vsechny ostatni uzivatele-firmy ten projekt dal upravovala.“
To je ale jadro veci- opakovatelnost, ktora suvisi aj s cenou open / closed source: ak ma byt moja praca vykonana raz a pouzita viackrat, celkova cena sa pre jednoho zakaznika z X zakaznikov vyrazne znizi a je vyrazne mensia ako zaplatenie prace vyvojara pre konkretny fix. Otazka znie teda, ktora alternativa ma viac zakaznikov s tou istou poziadavkou. A odpoved je takato:
- firmy s uzatvorenymi softvermi maju casto okrem programatorov aj koordinaciu, ktora zabezpeci, ze praca programatora bude vyuzita u X zakaznikoch
- otvoreny softver ma vyhodu, ze existuje vela ‚firiem‘ ochotnych spravit tu pracu, ale ide prevazne o zakaznicke riesenie, pre konkretneho jednoho zakaznika… -
…to akoze sme firma o 10 ludoch, mame konkretny softver za 40tis a potom si najdem programatora za 60tis aby mi to udrzoval? To je lacnejsie, ako prejst na novy soft od konkurencie za povedzme zasa 40tis?
Ne, to jakože firma s 15000 zaměstnanci má konkrétní systémové řešení za 20 milionů dolarů a potom si najde firmu, co jí to za 100000 dolarů ročně bude oprašovat, místo aby koupila jiné systémové řešení za cca 20 milionů plus zaplatila dalších 5 milionů jako náklady na migraci. A to jsem optimista, pokud jde o ty dodatečné náklady. Už to dává trochu smysl?
