Hlavní navigace

KOffice vs. dokumenty MS Office

Tomáš Krause

Častým argumentem odpůrců Linuxu na desktopu je údajná neexistence kancelářského balíku a nekompatibilita s okolním (rozuměj microsoftím) světem. Tato výtka byla v jisté době určitě oprávněná, ale dnes už tak striktně neplatí. Jedním z kancelářských balíků, který tento mýtus boří nebo přinejmenším nahlodává, je KOffice.

Doba čtení: 5 minut

KOffice je součástí desktopového prostředí KDE a v dnešním článku se zaměřím na jeho nejnovější verzi 1.1. z KDE 2.2.1, které je součástí ditribuce Red Hat 7.2. Pro úplnost dodám, že vše bylo testováno na počítači s Celeronem 600 MHz a 128 MB RAM.

Nebudu se věnovat počtu tlačítek a barviček textu. Od kancelářského balíku většinou chceme napsat text, přečíst text, případně vytvořit nebo přečíst nějakou tu tabulku v tabulkovém procesoru, ostatní funkce jsou sice hezké na pohled, ale ruku na srdce – kolik lidí použije všechny vychytávky, které mu jeho Word nabízí? Nás bude zajímat hlavně to, jak si KWord a KSpread poradí s dokumenty z prostředí MS Windows. Okrajově se zmíním i o základních funkcích a způsobu práce s oběma programy.

KWord

A začneme rovnou tím, co asi bude většinu uživatelů Linuxu v kanceláři zajímat nejvíce – jak si KWord poradí s dokumenty MS Office, kterými nás bombarduje okolní svět, ať se nám to líbí, nebo ne?

KWord

Můj test proběhl jednoduše – zkusil jsem otevřít několik dokumentů MS Office, které jsem měl na disku, a několik dalších jsem zcela náhodě postahoval z Internetu (pro puntičkáře dodám, že dokumenty z Internetu jsem získal tak, že jsem vyhledal Googlem nabídka.doc a ceník.doc a několik jich stáhl pro potřebu mého testu).
A výsledek? Celkem jsem otestoval 22 wordovských dokumentů, každý z jiného zdroje (dva byly prokazatelně pořízeny v Office XP a jeden ve Wordu 2000, u ostatních mi není původ znám). KWord jich bez problémů otevřel dvacet. Dva zbývající dokumenty ho naopak spolehlivě sestřelily. Oba ale bez problémů otevřel StarOffice a na pohled na nich nebylo nic zvláštního, jedině snad to, že obsahovaly obrázky. Ty jsou asi největším slabinou – KWord obrázky nezobrazí, místo nich je v dokumentu pouze znak #. Při tvoření dokumentů obrázky pochopitelně vkládá bez problémů. Dalším problémem byly vložené tabulky a grafy z Excelu – místo tabulky byl zobrazen jen shluk nic neříkajících čísel a informace, že to měl být list z Excelu, místo grafů opět znak #. Problematické je i automatické číslováním odstavců. KWord ho buď ignoruje a zobrazuje nuly, nebo čísluje dobře, ale začíná od nuly, což také není ideální.

Naopak potěšitelné je, že všechny wordovské dokumenty mají naprosto v pořádku češtinu a bez jakýchkoliv úprav je možné je okamžitě tisknout.

Tvorba dokumentů

Co se týká tvorby vlastních dokumentů, zvládá podle mne KWord plně vše, co běžný člověk potřebuje, a popisovat funkce textového editoru asi nemá smysl. Za největší slabinu považuji práci s tabulkami – jakmile do dokumentu vložím tabulku, do dvou minut je KWord „tuhý“ a pomůže jedině příkaz kill. Toto nastává bez zjevné příčiny – jednou to zaviní umístění kurzoru do buňky, jindy označení části textu. Doporučuji proto nastavit automatické ukládání po minutě – nepřijdete tak o celodenní usilovnou práci. Další nepříjemností je, že se občas ztratí funkce klávesových zkratek (např. CTRL B pro tučný text) a je pak dostupná jen přes menu nebo ikonu. Stejně tak mi několikrát přestaly fungovat mrtvé klávesy a nebylo tak možné napsat např. velké ŠČŤ atd. Po restartu KWordu je všechno v pořádku.

Naopak z kladných věcí stojí jistě za zmínku bezproblémově fungující čeština jak na monitoru, tak při tisku a rovněž bezproblémová kontrola pravopisu (s Ispellem). Samozřejmostí je i kompletně počeštěné prostředí, takže obvyklý argument, že „obyčejná“ sekretářka nebude vědět „která bije“, ztrácí na významu.

Výsledek práce v KWordu lze uložit jako dokument pro AbiWord, TeX, HTML, SGML, TXT, RTF. Chcete-li tedy svůj dokument poslat někomu z win světa, neměl by být problém s formátem RTF. Nemám možnost si výsledný RTF dokument prohlédnout ve Windows, ale můžete to zkusit a o výsledek se podělit v diskusním fóru. Nepříjemné je, že KWord zatím neumí RTF číst, ale podle nápovědy se na tom usilovně pracuje. I export do HTML je poměrně slušný, můžete si zvolit, zda chcete ukládat do HTML 4.01, nebo XHTML 1.0, a k tomu ještě tři varianty – Spartan (pouze struktura, bez formátovani), Direct (formátuje podle HTML, ale bez CSS) a Style (pro formátování použije CSS2).

KSpread

A opět začneme tím, co asi zajímá většinu – jak si KSpread poradí s dokumenty MS Excel?

KSpread

Stejně jako u KWordu jsem zkusil otevřít několik dokumentů MS Office, které jsem měl na disku, a několik dalších, které jsem získal výše popsanou metodou z Internetu (tentokrát jsem Googlu zadal ceník.xls, cena.xls, kalkulace.xls, kalkul.xls, soupiska.xls).

Celkem jsem otestoval dvacet excelovských dokumentů (dva prokazatelně pocházející z Office XP, ostatní měly opět původ neznámý), čtrnáct otevřel, ale tři z toho byly absolutně nečitelné – byla to jen směsice nic neříkajících znaků. Šest dokumentů způsobilo pád KSpredu (StarOffice 6 beta otevřel bez problémů všechny).

Bohužel to, že se dokument povede otevřít, ještě neznamená, že máte vyhráno. I když nevím, jak přesně měly dokumenty vypadat, bylo u některých zřejmé, že nefungují tak, jak jejich autor zamýšlel. Jeden dokument vypočítávající cenu z několika řádků dokonce vypočetl něco jiného než StarOffice (který se dobral správného výsledku). Jiné ale fungovaly bez problémů – např. výpočet pojistného automobilů Volvo od dealera Auto Hase fungoval naprosto v pohodě, takže už vím, na kolik mne to přijde, až po Volvu zatoužím :).

Tvorba dokumentů

Nejsem žádný „excelovský“ specialista, takže mohu pouze konstatovat, že pro mé potřeby, kdy si v KSpredu vedu několik nepříliš složitých tabulek a občas něco sečtu, mi KSpred stačí. Svůj výtvor můžete opět uložit i do jiného formátu, konkrétně jako HTML, text oddělovaný čárkami, nebo formát pro Gnumeric (a pochopitelně prostý text, ale to asi není to pravé ořechové).

MIF18 tip v článku témata

Závěr

Pokud potřebujete občas přečíst nějaký ten dokument z Wordu nebo Excelu, máte dost velkou šanci, že si s ním KOffice poradí (s Wordem lépe, s Excelem hůře). Chcete-li mít téměř 100% jistotu, že i bez MS Windows a Office nezůstanete odříznuti od okolního světa, doporučuji mít v záloze ještě StarOffice (pokud vám to nedělá potíže, tak obě verze – 5.2 i 6.0 beta). Je to trochu nepohodlné, ale rozhodně ne tolik, jako neustále přepínat do Windows kvůli přečtení jednoho dokumentu. A to už vůbec nemluvím o ušetřených desetitisících za licence MS programů.

KOffice je podle mne na dobré cestě stát se solidním kancelářským balíkem, a pokud se nestane něco nečekaného, ještě o něm uslyšíme.

Našli jste v článku chybu?