Hlavní navigace

Koha: otevřený informační systém pro knihovny

Autor: Depositphotos
Michal Černý

Systém Koha je asi širší veřejnosti poměrně neznámý – jde o jednu ze dvou významných open-source aplikací pro provoz knihovních informačních systémů a současně o projekt, který má v Česku silnou komunitu a poměrně intenzivní nasazení.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Knihovny jsou v jistém slova smyslu na základní úrovni požadavků na knihovní systém poměrně unifikovanými institucemi, protože mají jasně ohraničenou (a standardem popsanou) skupinu objektů, které je nutné metadatově popsat jako knihy, periodika, případně další objekty (typicky mapy nebo třeba i deskové hry), uživatele a pak několik běžných funkcí, jako je vyhledávání v knihovním katalogu, rezervace dokumentů nebo práce s výpůjčkami.

Tento substrát tedy vytváří poměrně vhodné klima pro vývoj různých knihovních systémů, které jsou jak otevřené (Koha, Evergreen) nebo proprietární (například Aleph, Clavius). Výhodou otevřeného řešení je pak především to, že nad danou množinou standardních funkcí a činností, často knihovna potřebuje stavět něco mimořádného, což právě v případě proprietárních variant není úplně snadné a samozřejmě silný je argument ceny.

Knihovní systém má typicky dvě základní uživatelská rozhraní – tím prvním je knihovní katalog, ve kterém vyhledává běžný uživatel, a pak je zde administrativní systém, který umožňuje například práci s knihovním fondem, správu uživatelů atp. Obě prostředí jsou propojená, a i když se můžeme setkat také se separátními přístupy, tak právě jejich integrace je poměrně častá.

Koha

Systém, o kterém bychom chtěli dnes mluvit, se jmenuje Koha, což je systém, který vznik těsně před rokem 2000 (a ano, legendární motivací byla tvorba nového systému s hrozbou Y2K problému) na Novém Zélandu. Dnes bychom mohli říci, že poměrně přesně mapuje jeho rozšíření oblasti, ve kterých existují knihovny. Data o instalacích ukazují zajímavé aspekty – například v Turecku nebo na Filipínách jde o (téměř) monopolní knihovní systém v akademických knihovnách, podobná situace je v Evropě ve Finsku. Naopak velice málo instalací najdeme v Číně nebo v Rusku.

Extrémně silná je komunita ve Spojených státech, kde je možné vidět mix mezi veřejnými a univerzitními knihovnami, podobná situace je pak například v Austrálii nebo právě na Novém Zélandu. Současně ale platí, že data nejsou zdaleka úplná a učinit kvalifikovaný odhad o počtu instalací v podstatě nelze.

U nás je možné vidět první pokusy o překlad a implementaci systému Koha do roku 2013, kde se setkal zájem studentů Informačních studií a knihovnictví v Brně a poptávky knihovníků z praxe. Dnes existuje v mnoha překladech. Ty se musí týkat jak knihovního katalogu, tak ale také některých specifických vnitřních funkcí, jako je práce s výkazy nebo protokoly pro výměnu dat mezi knihovnami. Přeložit celý systém tak není zdaleka banální záležitostí a jednotlivé národní verze se tak mírně odlišují. Kdo chce, může si demoverzi v češtině vyzkoušet na webu.

Koha představuje v českých podmínkách jednu ze zřejmě největších a nejaktivnějších open-source komunit, která současně dělá vše, co je třeba k celkové funkčnosti a rozšíření systému. Mimo práce na překladu a interoperabilitě, jsou to například školní, konferenční vystoupení nebo psaní článků. Tvůrci systému (mezi nimiž je třeba vyzdvihnout Michala Denára a Josefa Moravce) dokázali velice přesně zjistit, co komunita potřebuje a do této oblasti napnout své síly. Komunita se umí postarat také o migraci dat mezi systémy (byť za příplatek) nebo počáteční konfiguraci. Pokud budeme sledovat příběh o open-source přístupu jako tržišti (ze slavné knihy Erica S. Raymonda) šli cestou podpory komunity, více než akcentací globálního vývoje, což v daný okamžik dává smysl a současně si myslím, že je to složka, na kterou v softwarovém inženýrství často zapomínáme.

Co Koha umí?

Koha umí asi vše, co je potřeba pro provoz knihoven – ať už městských, univerzitních anebo i specializovaných (například článkových nebo zaměřených na jiné speciální druhy dokumentů). Celý systém je nachystaný v Dockeru, což znamená, že je poměrně snadno instalovatelný bez speciálních uživatelských dovedností, byť je samozřejmě čistě linuxový.

Ze základních funkcí je možné zmínit práci se čtenáři, pokročilé vyhledávání, zajištění výpůjček, správu autorit (tedy třeba jmen autorů, žánrů děl nebo data vydávání), katalogizaci a akvizici (pořizování nových položek do fondu, včetně administrace rozpočtu) a pak spoustu zajímavých vnitřních systémových funkcí jako je podpora OPAC, Z39.50, OAI-PMH pro výměnu dat s dalšími knihovními systémy nebo tvorbu statistik všeho druhu. Jde o webovou aplikaci, takže z prostředí prohlížeče je možné mít přístup jak k administrativní části, tak také ke katalogu, což znamená, že mimo server (ať již vlastní nebo vzdálený) není nutné instalovat žádné partikulární aplikace. Současně platí, že základní správu systému (od přidání knihovníků po přidání knih nebo periodik) zvládne asi každý mírně pokročilý uživatel.

Současně tím, jak je otevřená a komunita mezinárodní, je možné poměrně jednoduše upravovat některé dílčí částí systému tak, aby odpovídaly potřebám dané knihovny nebo jiné paměťové instituce. Celý systém je pak šířený pod licencí GNU GPL v 3. Podle sledování toho, jak systém vychází je možné říci, že i vývojářská komunita funguje poměrně dobře a že se daří uskutečňovat klíčové vývojové milníky, což jsou věci, na kterých například (téměř) zemřel GIMP nebo se trápí Apache OpenOffice.

A ke Koze možná ještě jedna zajímavá věc – pokud ji budeme porovnávat s ostatními knihovními systémy, klade poměrně velký důraz na vzhled. Právě grafické rozhraní či vzhled aplikací je přitom dlouhodobě jednou z největších slabin open-source aplikací, které jsou určené pro běžné uživatele – od LibreOffice počínaje Moodle konče. I v tom se ukazuje, že Koha dokáže postupovat trochu jinak, než je možná v případě většiny open-source aplikací běžné. Na jedné straně si uvědomuje funkční soutěž a snaží se pracovat na inovacích z hlediska plejády nástrojů, ale současně platí, že prim hraje (ať se nám to líbí, nebo ne) právě grafický vzhled a celé uživatelské rozhraní.

Otevřenost jako reakce na poptávku

Podle dat z GitHubu využívá Koha v současné době asi 186 knihoven všech typů – najdeme zde poměrně hodně středně velkých obecních knihoven, několik knihoven specializovaných nebo akademických. Současně je třeba říci, že při celkovém odhadovaném počtu knihoven něco málo pod šest tisíc není úplně velké číslo (nemalá část malých knihoven nebude mít vůbec ale knihovní informační systém v digitální podobě nebo půjde jen o excelovskou tabulku) a jde o trend, který je sice rostoucí, ale stále do jisté míry spojený s jistým nadšením.

Ukazuje ale, jakým způsobem může fungovat komunita tak, aby skutečný provoz a fungování systému mohla podpořit. Návrat k Raymondově myšlence, že open source je tvořen skrze uživatelskou poptávku, zde funguje dokonale. Současně však Koha naráží na prostředí, které je něčím poměrně konzervativní, v případě přechodů mezi systémy nebo na nákup licence je obvykle schopné dosáhnout na grantové prostředky a jeho nemalá část má sice vysokoškolské vzdělání, ale nechce nebo neumí (a hlavně se bojí) pracovat s Linuxem.

Jsou zde ale ještě dva možná obecně důležité body. Tím prvním je skutečnost, že u nás systém vznikl ze studentského nadšení. Michal Denár, se ještě jako student rozhodl, že Koha a myšlenky otevřeného systému chce do knihovní praxe uvést a za několik let se mu to podařilo do té míry, že pokud někdo uvažuje o migraci, je Koha jedním z nástrojů, který nutně bude zvažovat. Studentské nadšení tedy může mít velký inovativní potenciál.

Ten druhý souvisí s tím, že na přelomu milénia nikdo na Novém Zélandu nenapadlo, že bude mít Koha globální ambice. Pomohla jí, až po několika sporech, právě otevřenost. Otevřenost, která v případě knihovnického prostředí, které skutečně hodně věcí dokáže, jak sdílet, tak také standardizovat a popsat. Umožnila vznik zajímavého produktu právě díky jasně definované cílové skupině. I to může být zajímavé marketingové uchopení, se kterým by bylo možné obecněji pracovat.