Vlákno názorů k článku Komiks: přechod nebývá vždycky snadný od Stanislav Hoferek - asi to suvisi s tym, ze pracujem v...
-
asi to suvisi s tym, ze pracujem v cervenom krizi - konkretne mam na starosti darcovstvo krvi. A tam sa clovek nema ako nakazit akoukolvek chodobou.
btw pise sa AIDS... a aids sa neda ziskat len tak - ziskat sa da len virus HIV, ktory moze za urcitych podmienok vyvolat chorobu znamu ako syndrom akutnej (niekde sa pise absolutnej) imunitnej nedostatocnosti.
na protest nebudem robit remix... -
JardaP (neregistrovaný)Dalsi teorie hovori o prenosu z vakcin proti obrne, vyrabenych s pouzitim simpanzu, kteri jsou nositele jine varianty viru, ktera pro ne neni smrtelna. Predpoklada se, ze virus zmutoval a vakcinami byl rozsiren po Africe. Jak to ale bylo, se asi nikdy nedozvime. Farmaceuticke spolecnosti, ktere ty vakciny vyrabely, se o tom nejak nechteji bavit.
-
sid (neregistrovaný)Ja jsem sice darce krve, ale kdyz mi jeden znamy vypravel, jak dostal pri darovani krve zloutenku, tak mi docela zamrazilo. To ale bylo jeste za komancu a doufam, ze uz to dnes nehrozi. AIDS je navic mnohem mene nakazlivy a je fakt tezke ho dostat. Treba od nakazene zeny pri nechranene soulozi je to riziko asi pul procenta. U zloutenky je to prakticky tutovka.
-
no (neregistrovaný)Žloutenku můžeš dostat tam jako kdekoliv jinde, když se přenáší dotykem. Nicméně, vzhledem k celkem sterilnímu prostředí je to zrovna tam spíš výjimka. Krev se samozřejmě na žloutenku vyšetřuje, ale i tam je nějaká inkubační doba, a teoreticky je asi možné, že tam byl dárce, co to ještě nevěděl, že jí má, ale spíš pochybuju.
Jinak, všechny věci (jehly, sáčky atd.) jsou tam na jedno použití samozřejmě, takže takhle ne. -
Obávám se, že to vidíte příliš růžově.
Pravda sice je, že při darování krve je nepravděpodobné dostat nějakou nemoc typu žloutenky, nebo AIDS, ale naopak to neplatí.
Konkrétně bych zmínil skutečnost, že HIV má jistou inkubační dobu, takzvané okno, během kterého není možné jej ze vzorku krve zjistit. To okno je dlouhé asi týden. Takže klasický scénář. Přijde chlápek na odběr krve. Udělají mu vzorek: zjistí negativní. Tak z toho udělají konzervu. A za tři dny ji dají nějakému pacientovi. A ten po měsíci zjistí, že má AIDS. -
thefox (neregistrovaný)> Přijde chlápek na odběr krve. Udělají mu vzorek: zjistí negativní. Tak z toho udělají konzervu. A za tři dny ji dají nějakému pacientovi.
Toto samozrejme nie je možné. Darovaná krv sa totiž používa na dva účely: ako materiál pre výrobu nejakých derivátov (nepýtaj sa ma, akých), a na transfúzie. Aby bola konkrétna odobratá krv použitá na transfúziu, musí sa na pol roka umiestniť do karantény a darca musí prísť znova na odber krvi, kedy sa musí potvrdiť, že nemá žiadnu infekčnú chorobu. Takto mi to vysvetlila lekárka pri odbere, keď sa pýtala, či je ešte perspektíva, že sa po pol roku objavím na odber a mňa zaujímalo, prečo to potrebuje vedieť. Samozrejme to môže byť zjednodušené, aby mi nemusela vysvetľovať kadejaké podrobnosti, ale "klasický scenár" sa tým vylučuje. -
Obávám se, že se mýlíš:
1- Deriváty můžeme vynechat.
2- Krev má omezenou trvanlivost. Výraz konzerva byl pouze mé označení. Ve skutečnosti se krev (hovorno hlavně o červených krvinkách) může skladovat maximálně 40 dní. Kdy je naprosto nepoužitelná, protože jednotlivé buňky krvinek jsou mrtvé a mají podobu ježků. Určitě si dokážeš představit, jaké masakry taková krev dělá ve vlásečnicích.
3- To, že lékař odebere krev, a půl roku čeká, zda se u dárce nevyvine nějaká nemoc je poněkud zvláštní. Cožpak ten dotyčný nemůže dostat vira po odběru a před druhým odběrem? Tím se mnoho neřeší. Původní krev je nepoužitelná, protože je stará. A nová krev může být tak jako tak infikovaná.
Tudíž, jak se mi zdá, klasický scénář zůstává v platnosti.
