"Překládejte taky, zvládne to každý"
Tak to si nemyslím, kdyby to zvládl každý, mělo by to být tak jednoduché, že by se to dalo snadno algoritmizovat a automatizovat, což evidentně představuje problém, který se řeší snad už od šedesátých let dvacátého století.
Nafýc, kašdí nemúše bít tak sqělí translatorátor jako třeba yá. Podýfejte se na mé mistrštiky.
- Vzal si knížku, nasadil si sklenice a začal číst.
- Superman vzal Lois do náručí a se slovy, "moucha se mnou", se vznesl do vzduchu.
- Conan vytasil svůj meč a vydal válečný pláč.
- "Jak dopadla zkouška?" "Prošel jsem s létajícími barvami."
- Snědl večeři, umyl si zuby a uhodil archy.
A proč by to měli mazat? Ono zase takový přetlak překladatelů není, takže pokud se tahle informace k nějakému schopnému dostane a on se přihlásí, bude to plus. "Yntelygenťy" neprojdou sítem v jednotlivých projektech, takže nemusíte mít obavu, že se k překládání dostane někdo, kdo to neumí.
Mazat není třeba, poslední odstavec obsahuje pozvánku na akci, která může být komunitnímu překládání prospěšná. Já bych jen navrhoval malou úpravu, protože překládání opravdu není pro každého.
Ještě malý bonus mých oblíbených překladatelských oříšků:
"How do you do?" "All right."
"Jak si to děláš?" "Vždycky pravou."
Tohle je opačný příklad, kdy překládáte z češtiny do angličtiny, nicméně jste mě inspiroval, abych zkusil vaši větu a těch mých pět prohnat google translátorem. Výsledek je že google translátor přeloží vaši větu do angličtiny správně, ale když kliknete na překlad abyste se podíval na alternativní výrazy, opravdu nabídne "it is lubricated like a fox". Co se týče mých pěti vět, kromě čtvrté je všechny přeloží do angličtiny naprosto perfektně, takže někdo neznalý češtiny, by při použití google translátoru dostal přirozeně znějící anglické věty, na kterých by nebylo nic divného.
Kurz pre prekladatelov Anglickeho jazyka:
metrovy textil - One meter long textile
vysoke postavenie - a high erection
svatojanska muska - a Saint John fly
Naradie a nastroje - Tools and devices
hreben - a hair synchroniser
obuvak - a shoe on-putter
vrtacka - a wall-hole maker
Matica Slovenska - The Slovak Matrix
Slovenska narodna rada - The Slovak National Help
Pre mna, za mna - For me, behind me
Bezal ozlomkrky - He ran about a neck-break
Klamala ostosest - She has lied about one hundred and six
Trafena hus zagagala - A shot goose will make gaggle
Dala mu kopacky - She gave him a pair of mining-shoes
Basa tvrdi muziku - The prison makes music stronger
No, oni naši spoluobčané častěji překládají z angličtiny do češtiny, což ssebou nese jinou množinu perel:
You are chicken! - Jsi kuře!
You don't have the balls - nemáš míče
Hate free - nenávist zdarma
Book a room - místo na knihu
Pineapple - jablko z borovice
Prosciutto crudo - surový prostitut
Pork chops - sekaný pórek
Luncheon meat - společný oběd
Ghost busters - bořiči duchů
Martial arts - marťanské umění
Shaolin monk - opice ze Šaolinu
Melee weapon - změť zbraní
Machine gun - mechanická pistole
Long range rifle - džíny na dlouhé cesty
Terror from beyond - strach zezadu
General cluster - generál Chuchvalec
Central hub - prostřední náboj
Monkey business - obchod s opicemi
Co překládám, zatím se nám (Mozilla.cz) nepřihlásil nikdo, kdo by pak přidával nesmyslné návrhy. Možná jeden dva takové bych dohledal, ale rozhodně nebyl problém, že bychom tím byli zavaleni a museli dělat nějaké hromadné čistky nebo někomu vysvětovat, ať radši přestane. Ruku na srdce, moje překlady rozhodně nebyly na začátku dobré. Instantbird jsem dělal nadvakrát. Někdo to může mít od boha a někdo naučené časem, vydřené. Já patřím do té druhé skupiny.
Z mého pohledu tedy opravdu může lokalizaci zkusit každý. A s ohledem na stále se tenčíčí počet lidí, kteří se zapojí a něco udělají, nechci nikoho odrazovat podmínkami ve stylu "překládat můžete, ale musíte umět ...".
Jinak díky, že jste dočetl článek až do konce. :)
Nemusíte zveřejňovat podmínky, pokud chcete dát šanci opravdu všem, ale také byste nemusel přikrášlovat skutečnost, stačilo jen být objektivní. Navíc tvrzení, "z mého pohledu tedy opravdu může lokalizaci zkusit každý," je významově trošku jiné než ta, která jsou uvedená v článku. Stačilo v článku napsat něco ve stylu: "Máte-li chuť si překládání také zkusit a podpořit tím náš komunitní tým, přijďte se podívat ... následují detaily pozvánky ..."
Hlavní argumenty, proč překládání nemůže dělat každý, jsem uvedl už ve svém prvním příspěvku. Kdyby to bylo tak jednoduché, už by se dávno dělaly lokalizace automaticky pomocí algoritmů, AI, atd... Bylo by to pro subjekty, které potřebují svoje díla lokalizovat, mnohem pohodlnější, rychlejší a spolehlivější (například to dodržování termínů, které jste v článku zmínil). Co vám vytýkám, je neobjektivní nástin situace, který bagatelizuje obtížnost překladatelského řemesla, jenž vyžaduje pokročilé znalosti vstupního a výstupního jazyka (obzvláště znalost idiomů - to jsem ilustroval na čtvrtém a pátém příkladě v mém prvním příspěvku), znalost kontextu a reálií (to jsem ilustroval v prvním, druhém a třetím příkladě) a především to vyžaduje jistý cit pro jazyk (ten se dá vypěstovat, ale to potřebuje čas a zkušenosti).
Možná máte dnes s většinou lidí jinou zkušenost, ale já jsem "ze staré školy" a nekomentuji články, které jsem nečetl celé. ;-) Má to souvislost například se znalostí kontextu a reálií, což jsem zmínil jako důležitou věc, nutnou pro kvalitní překlady.
Shrnutí:
Nemusíte nutně vyjmenovávat všechny podmínky nutné k dobrému překládání, abyste zbytečně neodradil "lidi s nadšením", ale nelíbí se mi úmyslné zlehčování problému obtížnosti kvalitního překladu. Zkusit si to může každý, ale každý překládat nemůže bez toho, aby se to projevilo na kvalitě výsledku.
To co predvadis ovsem velmi casto reprezentuje spis ty "profesionalni" preklady ... vis co je to "vytah na urodu"? Aneb zcela oficielni cestina v Far Cry 5. A takovych kokotin je tam samozrejem mnohem vic. Casto je to dokonce v ty rovine, ze vazne netusis, co po tobe hra vlastne chce.
Obecne ty tzv "amatersky" lokalizce vypadaji mnohem lip. Samozrejme za predpokladu, ze ten preklad jednak dela par (do 10) lidi, ktery se nejak domluvej, a pak predevsim ze ty lidi vedi co prekladaj a nejde jim o to mit vsechno prelozeny za hodinu. Coz obnasi predevsim testovani => jdu se at uz do hry nebo do SW podivat, kde se v jaky souvislosti danej text nachazi.
To je zase takové to obvyklé zobecňování... Najde se spousta velmi dobrých "profesionálních" překladů i spousta naprosto mizerných "profesionálních" překladů. Stejně tak se najde spousta velmi dobrých "amatérských" překladů a spousta naprosto mizerných "amatérských" překladů. Vždycky záleží na podmínkách, za kterých překlad vznikal (kdo to dělal, kolik na to měl času, kolik měl k dispozici informací a kontextu, jaká byla jeho motivace atd.).
Můj příspěvek se netýkal profesionáních čí amaterských překladů. Byla to odpověď na dvě věty v článku, které zní:
"Překládejte taky, zvládne to každý"
"překlady nejsou nic technicky složitého a s trochou snahy a zájmu je může dělat úplně každý"
S těmito větami nesouhlasím a pokusil jsem se ilustrovat proč.
delat to muze kazdy, jde spis o to, kdo pak tomu prekladu porozumi.
a hlavne: jak!
preklady bych delal (minimalne) dvoufazove:
- technicka cast: preklad terminologii - od te se proste neustupuje. v celem textu (spis v celem projektu!) by mela byt terminologie naprosto jednotna (coz bohuzel nebyva - to si pak clovek domysli, co to ma presne znamenat, kam to mam kliknout, kde hledat to menu, ...)
- gramatika a 'volna rec' (omacka) - tady klidne uvolnit, ale aby to nezatilo kontext
prvni cast dela komunita lepe (podle zkusenosti) - komunita si vzajemne vice kontroluje, co se jak preklada a blbe preklady pak zahy (podle moznosti samozrejme) poopravuje
Jo, ale tam asi bude problém jinde, překládají se kousky vět a bez znalosti kontextu, kde se to vyskytuje, si překladatel může hodit kostkou.
Jako aktuální příklad můžu uvést "nástěnku" na nové kartě prohlížeče Brave, kde jsou statistické údaje a ten poslední je "odhadovaný čas uložen". No a teď může být problém, že v lokalizačních řetězcích může být "saved" samo o sobě a následně použito na více místech někdy ve významu "uložen" a jindy "ušetřen". Pak to dobře přeložit nejde bez změny v programu (která následně rozbije všechny překlady).
To jako myslíš, že se ta hláška skládá z jednotlivých slov, která jsou pak překládána zvlášť??? No to fakt ne, ta hláška bude v originále "Estimated time saved" a tam se stačí zamyslet a je jasné, že překlad "Odhadovaný ušetřený čas" bude o dost pravděpodobněji správně, než druhá v verze "Odhadovaný čas uložen".
Jo, tady to asi někdo přeložil bez znalosti kontextu a zrovna blbě to méně pravděpodobné.
Ale lokalizační řetězce obsahující " files." " files." a třeba ještě jednou jsem už viděl a musíte vědět, kde se ten který použije, protože to může vyžadovat jiný překlad, a to pomineme české překladatelovo dilema na řetězcem "... %d files".
Často si všímám, že překladatel nemá ani tak problém pochopit, co je účelem textu. Dost často je ale z překladů cítit absolutní neznalost českého jazyka. Překladatel totiž musí umět "přebásnit" věty či odstavce tak, aby nám přišly přirozené. To nejde doslovným překladem, ale dokonce ani překladem věty od věty.
Druhým nešvarem je neznalost tématu. Překladatel by měl buďto znát program či technologii, nebo by měl mít za sebou a svojí prací redakci, která pošle překlad k připomínkám odborníkům.
A posledním nešvarem, souvisejícím s oběma problémy je to, že autor překladu neumí správně překládat s ohledem na adresáta textu. Pokud se jedná o uživatelský program (prohlížeč, pošta, textový editor, ...), měl by se v textech vyznat i laik. Naopak, u programátorského editoru bude otravné číst o (přeháním) "ouškách" namísto tabů či záložek. (V tomto bodě si ovšem uvědomuji, že s adresností textu je často na štíru i původní autor).
Chápu, jak to myslíte. Zásadní problém tady (a u jakékoliv další práce s jazykem) ovšem často je, že každý člověk má trochu jiný cit pro jazyk. To, co se vám bude zdát jako pěkný, kreativní překlad, může někomu jinému připadat tak, že to zní divně a nečesky. Nejednou jsem se setkal se situací, kdy překladatel přeložil nějaký text nějak, korektor to celé překopal a oba nebyli schopni se pak dohodnout na tom, jaká verze by byla lepší. Když se pak text poslal třetímu zkušenému překladateli, tomu se zcela nelíbila ani jedna z předchozích verzí a navrhl třetí... Přitom všechny byly v zásadě správně a použitelné.
Takže ano, máte pravdu, že občas z některých překladů mizerná stylistická úroveň přímo křičí. Na druhou stranu velice často je hodnocení stylu spíše záležitostí vkusu (aneb mně se překlad "Budiž" zmíněný níže například ani trochu nelíbí, ovšem nepovažuji ho za vadný :-) ).
Znalost jazyka, do kterého překládáte, je velmi důležitá. Samozřejmě musíte znát oba jazyky, ale důležitější je ten cílový. U delších textů není špatné použití Google Translate, třeba ve směru čeština - angličtina a zpět málokdy vyhodí úplnou ptákovinu. Vezme se originál, nechá se přeložit. Provede se korektura překladu, aby v cílovém jazyce dávala smysl i kontextu celého obsahu a nechá se to přeložit zpět. Pokud původní text a zpětný překlad dává stejný smysl, je překlad v pohodě. A je to rychlejší, než vše přepisovat. Na popisky a podobné věci je nutné znát program i kontext, jinak jsou výsledky občas tragické.
Google translate pomůže, ale s idiomy mívá potíže. Takže při podezření je potřeba jít ještě jinam, třeba na https://idioms.thefreedictionary.com a nebo vůbec hledat použití slovního spojení a podle kontextu odhadnout třeba citové zabarvení.
To má řešit překladatel a jeho zkušenost. Mně např. "Budiž" přišlo malebné, české i v dané situaci přirozené, narozdíl od "OK" nebo "Povrdit". Neuchytilo se to, zejména kvůli tomu, že tlačítka nebyla konstruována na tak "dlouhý" text.
Překladatel malého či méně významného produktu by měl míc co největší respekt ke zvyklostem a nesnažit se zavádět moc novotvarů. Nemůže být totiž úspěšný a produktu spíš uškodí. Na místě je to naopak u vyrobců operačních systémů (zmíněné Budiž zavedl Macintosh Systém 7), ale musí opatrně a prostřednictvím opravdu znalých jazykoznalců, protože ti svým překladem ovlivňují celé generace lidí.
V GNOME by ta tlačítka byla byla "Budiž" a "Zrušit", ve Windows "OK" a "Storno".
Nicméně, tady je problém, že tlačítka (včetně překladů) jsou u takového dialogu přebírána jako obecná ze systému. Takže to musí řešit programátor, ne překladatel. Na druhou stranu, pokud ten problém vzniká jen v lokalizovaném systému, měl by o řešení programátora požádat překladatel, který by si toho měl všimnout.
Pokud ve zdrojovém jazyce (angličtina) ten problém nevzniká, většinou je na překladateli, který upraví text daného dialogu, aby nekolidoval s možnostmi pod ním. Kvůli nedobrému českému překladu není důvod měnit podmínky pro dalších 80, kde je všechno ok. Samozřejmě záleží na konkrétní reálné situaci. Vymyělené příklady nejsou úplně dobré.
Situace, kdy problém vznikl použitím systémového widgetu s nějakým globálním textem, rozhodně nejsou vymyšlené. Jen namátkou, několikrát jsem po vývojářích chtěl, aby "stock" položku New nahradili "custom" položkou New. Prostě proto, že v češtině máme Nový/Nová/Nové. Globální překlad je Nový, jenže třeba "Nový/Připojení" nebo "Nový/Záložka" nevypadá v češtině dobře.
Běžní uživatelé jsou zvyklí na jazykově nehezké "OK". Překladatel by nikdy neměl měnit zavedený úzus, byť sebeblbější.
V té době byla uzance nulová. WIn 3.1 nebyly v češtině, pouze podporovaly panevropské jazykové sady. První český Window systém byly Windows for Workgroups 3.11, časově srovnatelné s Macintoshem. OK a Budiž byli časoví souputníci.
Jo, to mi vždycky připomene program CherryTree - takový chytřejší poznámkovník. Myslel jsem, že na něj přejdu od programu Zim, ale když si pustíte v češtině, tak jsou v menu takové skvosty jako "Zavedení" a "Vyvedení" (místo Import a Export). Nebo třeba "Automatické zvýrazňování skladby" (místo syntaxe)...
Dokonce jsem si s tím člověkěm, co to překládal, vyměnil i pár mailů. Ale je prostě přesvědčen o své pravdě. Tak mi asi nezbude nic jiného, než program raději používat nelokalizovaný...
Někdy umí i "profi" překlad přinést chybu, která přetrvá "léta" a stane se i jakousi "značkou" produktu.
Například:
- ve Windows byla už od verse (tuším) 3.11 v dialogu pro zadání rozsahu DHCP serveru chybka, kdy místo "Od:" - "Do:" byla příslušná políčka nadepsaná "Od:" a "Komu:"; zda-li je tomu tak i ve Windows 10 jsem se zatím nepřesvědčoval,
- routery Asus přišly s originálním překladem pojmu pro frekvenční pásmo, anglicky "Band", asusácky: "Kapela".
Jo jo, stane se. Za takovéhle věci může obvykle špatná práce s překladatelským softwarem a překladovou pamětí. Může se stát, že překladatel dané stringy možná dokonce ani neviděl. Ve snaze co nejvíce ušetřit se někdy texty, které se již z dřívějších překladů nacházejí v překladové paměti, jednoduše přeloží z té paměti a překladatelům se pak už ani neposílají. Pokud se to udělá neodborně a bez ohledu na kontext a další věci, dochází pak k podobným průšvihům.
Dalším viníkem může také být i jen to, že překladatel jednoduše neměl k dispozici dostatek informací o kontextu.
"ve Windows byla už od verse (tuším) 3.11 v dialogu pro zadání rozsahu DHCP serveru chybka, kdy místo "Od:" - "Do:" byla příslušná políčka nadepsaná "Od:" a "Komu:"
Nejaky screenshoot by nebyl? WfW 3.11 nativne neobsahovaly IP stack, bylo nutne jej stahnout a nainstalovat separatne. Ze by ve specializovanem baliku zmotali protokol a postu dohromady mi neprijde moc neprevdepodobne, spis to na me dela dojem MS-hate legend
Nejaky screenshoot by nebyl? WfW 3.11 nativne neobsahovaly IP stack, bylo nutne jej stahnout a nainstalovat separatne.
Nechci se hádat, paměť už mi dobře neslouží. Ale nebyl už v 3.11 TCP/IP stack od Microsoftu, minimálně jako volitelná komponenta?
Ve Windows 3.1 na tutti nic takového nebylo a nejpopůlárnější stack byl Trumpet WinSock, ale ve 3.11 se to podle mě měnilo.
Odkaz na instalacku http://www.conradshome.com/win31/files/tcp32b.exe
Ale tady není největší chyba v překladu, ale v tom, že někdo vidí problém a nenahlásí
Pane Krčmáři, máte asi pravdu v tom, že konstruktivnější by bylo pomoci opravit překlad.
Podle mě je ale nemyslitelné osočovat někoho, že chybu nenahlásil. Chyba zůstává chybou, i kdyby ji viděly miliony lidí. Hrubka neztrácí na významu ani časem. Trestný čin lze promlčet. Gramatickou chybu a chybu redakce ne.
Já zírám. To je takový shluk divných slov. Vy chyby neděláte, nikdy, žádné (nemyslím jen jazykové)? Tomu s dovolením nemohu ani trochu věřit, chybování je typická lidská vlastnost.
Autor software česky neumí a CZ verzi určitě nepoužívá, aby si toho sám všiml, člověk co to překládal a prodnul tam překlep evidentně také ne, takže bez nahlášení někým kdo si všiml, tam na chyba zůstane do konce věků.
Asi byste nechtěl, aby pilot monitorující v kabině dopravního letadla neupozornil na chybu pilota letícího (třeba se ucvakl v nastavení letové hladiny). "Nelze odpustit ani promlčet, ať si to vyžere, co bych já upozorňoval na chybu jiného měl si všimnou sám"; no asi ne, že.
To je hodně špatný a dětinský přístup typu: „Já jsem to neudělal, tak to není moje starost.“ Tohle pak vede i v běžném životě k těžké pasivitě a nadávání, jak „oni“ to mají udělat. Když vidím rozbitou lavičku, je nesmysl řvát, jak to „oni“ neopravili. Vezmu mobil, vyfotím, pošlu na město a uctivě poprosím, aby se na to někdo podíval. Za pár dnů je to opravené. Nebo můžu chodit a nadávat na ošklivý svět a že se věci nedějí samy.
To je hodně špatný a dětinský přístup typu: „Já jsem to neudělal, tak to není moje starost.“ Tohle pak vede i v běžném životě k těžké pasivitě a nadávání, jak „oni“ to mají udělat.
To s Vámi zásadně nesouhlasím. Váš přístup hlásal, v teoretické rovině, socialismus. Ve výsledku ale nikdo neřešil nic, co ho nepálilo. Kapitalismus byl daleko efektivnější, protože díky tomuto "dětinskému" přístupu lidí získali tak vysoké satisfakce, že si výrobci začali dávat pozor, aby nepřenášeli odpovědnost na druhé. Proto kapitalismus dlouhodobě vyhrává.
To je hodně špatný a dětinský přístup typu
Možná, abyste mi lépe rozuměl. Z pohledu jednotlivce je potřeba uplatňovat ten přístup, který jste nešikovně popsal. Tedy: pokud chci být dobrým členem společnosti, nezajímám se jen o sebe, ale chráním i ty druhé. Naopak, pokud chci být civilizovanou společností, tak vycházím z toho: každý se zajímá sám o sebe a to je v pořádku, nemůže to být kritizováno.
Tyto dva pohledy se vůbec nevylučují. Dávají každému možnost, aby byl buďto neutrální (do ničeho se neangažoval), nebo konal ve prospěch ostatních. Obojí je stejně správně. Nemístné je komentovat, že někdo druhý to měl nahlásit.
Zajímalo by mě, jestli jste šel, jako uvědomělý občan, hned chybu ověřit a nahlásit sám.
Buď chci chybu opravit (a asi chci, když o ní píšu v diskusi) a pak to vyžaduje alespoň minimální aktivitu. Nebo je mi to jedno, pak to můžu jako celek ignorovat.
Většina lidí ale volí blbou střední cestu: v autoobuse si zanadávají, štve je to, ale tím to končí. Přitom to stačí někomu kompetentnímu říct.
Kdysi mě kamarád upozornil na blogpost na AbcLinuxu, kde si někdo stěžoval na nějaký problém na Rootu. Oprava byla snadná, ale kdyby autor místo blogování poslal mail, bylo by to daleko efektivnější. Kdybych nedostal echo od kamaráda, chyba by byla třeba neopravená dodnes.
O tom mluvím, tohle vždycky byl základ open source. Když mi něco vadí a můžu to zlepšit, mám to udělat. Klidně jen tím, že to někomu kompetentnímu řeknu a tím ho upozorním na problém, který sám třeba nepozoruje.
Většina lidí ale volí blbou střední cestu: v autoobuse si zanadávají, štve je to, ale tím to končí.
Zanadávat si je to nejdůležitější. Může to zaslechnout někdo, kdo s tím něco může udělat. Např. když se mi něco v obchodě nelíbí, řeknu to prodavačce. Vím, že prodavačka nemůže nic změnit, ale taky vím, že na poradě pak řekne: stěžuje si mi čím dál víc lidí. Abych šel za vedoucím, na to opravdu čas nemám.
Oprava byla snadná, ale kdyby autor místo blogování poslal mail, bylo by to daleko efektivnější.
Ano, před listopadem 89 se Strana neustále oháněla tím, že chce tu tzv. "konstruktivní kritiku". Ve skutečnosti, konstruktivní kritika začasté zapadá, zatímco veřejné zostuzení zabírá lépe. Ten, kdo dělá chyby, neměl by se cítit ukřivděný za to, že to někdo řekne nahlas. Příště ty chyby nemá dělat, nebo si má sehnat redakci vč. korektorů.
O tom mluvím, tohle vždycky byl základ open source. Když mi něco vadí a můžu to zlepšit, mám to udělat.
Možná. Já mám pocit, že úspěšnější jsou ty open source projekty, které si laťku kvality nastavily stejně vysoko, jako projekty komerční. Úspěšných OSS projektů jsou mraky, jde to. Je jen výrazem pýchy nesklopit krovky a bránit se kritice jen proto, že je její forma nepříjemná.
@Miroslav Šilhavý
"Zanadávat si je to nejdůležitější. Může to zaslechnout někdo, kdo s tím něco může udělat. Např. když se mi něco v obchodě nelíbí, řeknu to prodavačce......"
To ano, ale to už je jako bys to nahlásil někomu, kdo "jenom" píše pull-requesty. Tento příklad, aby se hodil k řešené situaci by byl: Místo abys vykládal co se ti nelíbí v obchodě někde na autobusové zastávce, máš to říct aspoň té prodavačce ...
"Ano, před listopadem 89 se Strana neustále oháněla tím, že chce tu tzv. "konstruktivní kritiku". ....."
Ovšem konstruktivní kritika má taky své meze a ne všechno co pisatel považuje za konstruktivní kritku skutečně konstruktivní je. A i kdyby, tak si spousta pisatelů plete konstruktivní kritiku s poviností se jí řídit. Obzvláště když je projekt čistě cizí - i v tom kulhá ta "Strana", protože ta hospodařila na majetku čechů, zatímco Open Source projekty jsou často ryze privátní věc maintainera ....
"Možná. Já mám pocit, že úspěšnější jsou ty open source projekty, které si laťku kvality nastavily stejně vysoko, jako projekty komerční ......"
Úspěšné jsou hlavně ty, jejihž dílo dělá to co je potřeba tak jak je to potřeba ... Drtivou většinu "uživatelů" nezajímá co je uvnitř a když, tak nějaká specifická část, většinou kvůli opravě.
Zanadávat si je k ničemu, protože nemáš jistotu, že se o tom nadávání dozví ten, kdo věc může vyřešit. Navíc se často zvrtne do útoků ad hominem, místo řešení problému. Nemluvě o tom, že i když se autor náhodou doslechne o tvým přání, tak pokud mu to známí dohodí stylem "Šilhavý o tobě roztrubuje, že jsi de*il, protože tam ještě nemáš funkci XYZ", tak bude víc motivovaný k napsání trestního oznámení za pomluvu, než k dopsání té funkce. Takže program tím nezlepšíš a budeš oprávněně za křupana.
A za komárů to chodilo tak, že když ti nechutnalo v hospodě, byla tam kniha přání a stížností. Dneska máme bugzillu. Funguje to stejně.
Něco jinýho je říct nahlas, že ten a ten udělal chybu, protože když udělám to a to, stane se tohleto a mělo by se stát támhleto. Klidně veřejně (bug trace bývá veřejný) a vulgarit není potřeba. A něco jinýho je sprostě nadávat na někoho, koho ostatní ani neznají a při tom ani neumět formulovat, co je blbě. Přitom energie ti to sebere stejně.
A co je to úspěch? Pro někoho je úspěšný program ten, za který dostane zápočet a už ho v životě neuvidí. Pro jinýho něco, čím vyřeší svůj problém. Pro třetího, že dokáže konkurovat komerčnímu produktu, který nesnáší. A čtvrtý chce napsat hru pro Android, která bude co nejvíc lidem zobrazovat reklamy a dostane za to kačáky. Další touží vybudovat kolem sebe komunitu, kterou "bude mít na povel" a budou obdivovat jeho geniální myšlenky... Měl bys asi definovat, co bereš jako měřítko úspěchu.
A k těm chybám a veřejné kritice bych dodal jenom to, že doufám, že ustojíš, až si zapomeneš zapnout zip u gatí a někdo, místo decentního upozornění, bude na plným náměstí ukazovat prstem na tvůj rozkrok a křičet, že ti utíká had. To je totiž to nejdůležitější, ukázat ostatním, že není blbec a umí zapnout punt, zatímco ty jsi úplně neschopný a nesvéprávný blb, co se ani neumí bez pomoci oblíct.
Navíc se často zvrtne do útoků ad hominem, místo řešení problému.
Víte, k čemu vede Váš směr úvah? K tomu, že lidé stejně nebudou nic konstruktivně řešit, ale ani si nedovolí to říct nahlas. Vy si možná myslíte, že vyzýváte lidi k řešení problémů. Ve skutečnosti jim jen ukazujete, že když se ozvou, sklidí kritiku a posměch.
kniha přání a stížností
Opravdu si to pamatujete? Pokud ano, tak si také musíte pamatovat i to, že když jste tu knihu přání a stížností chtěl, tak jste se často dozvěděl, že je uzamčená v kanceláři vedoucího a pan vedoucí zde není.
A co je to úspěch?
Co je to úspěch se zodpovědět nedá. Dá se pouze uvažovat o tom, jak je úspěch měřitelný. Jedno z docela přijatelných měřítek je podíl na trhu. Mnohdy komerční produkt uzme víc trhu - protože rozdíl cen mezi nulou a "něčím" je tak malý, že si ho cílová skupina ráda zaplatí.
oufám, že ustojíš, až si zapomeneš zapnout zip u gatí a někdo, místo decentního upozornění, bude na plným náměstí ukazovat prstem na tvůj rozkrok a křičet, že ti utíká had
Vidíte, ale to je přesně to, co si myslím. Sám bych dotyčného diskrétně upozornil. Ale zároveň bych se nezlobil za to, že to někdo jiný neudělá. Není to jeho chyba, ale moje.
Zanadávat si je to nejdůležitější. Může to zaslechnout někdo, kdo s tím něco může udělat.
Takto to vôbec nefunguje, a pokiaľ by to takto niekto robil úmyselne, tak by som mal isté pochybnosti o jeho vnímaní efektivity svojho konania. Zanadávanie tu obvykle funguje ako "upustenie pary", tým, že svoj hnev odovzdám niekomu ďalšiemu (poslucháčom). Niečo ako klasická ženská potreba rozprávať sa o probléme namiesto jeho riešenia. A namiesto riešenia sa nadávanie deje z rôznych príčin, človek môže nemať gule ísť za vedúcim sťažovať sa, alebo v jeho vnímaní na to nemá čas, pričom nadávanie vykonávanie počas niečoho iného ho nič nestojí, alebo nevie, kde a ako by to mal riešiť, alebo sa to z jeho pozície riešiť ani nedá (typicky napr. nespravodlivosť konaná štátnymi orgánmi alebo podobne mocnými osobami a inštitúciami)...
Technicky by som to opísal ako stav medzi dvomi thresholdmi - je prekročený ten, ktorý velí nadávať, ale akcia niečo reálne urobiť nastáva až pri oveľa vyššej úrovni diskomfortu.
ono je asi opravdu rozdil mezi produktem OpenSource (mysleno produktem komunity) a nejakym 'placenym' softem (tedy nejakou 'opravdovou' spolecnosti (nechci pouzivat sprofanovany terminus 'korporat'))
u komunity dokazu pochopit, ze se lidi soustredi hlavne na funkcionalitu a 'kosmetiku' (vzdyt to je jenom nejaky text) moc neresi, nebo to nekdo opravi casem, pokud to nekomu bude vadit.
v tom druhem pripade je nekdo zodpovedny (a hlavne placen) za testovani - vcetne prekladu. a pokud je testovaci proces na urovni, tak by mela byt kazda cast produktu otestovana nekolikrat na nekolika urovnich.
a z praxe vim, ze i kdyz to clovek tam nahlasi, nez probehne cele kolecko vyvojoveho cyklu, ubehne hodne casu (ano, i kdyz pouzivaji agilni metody)
ale souhlas v tom, ze kdyz uz nejakou chybu vidim a vadi mi, hodilo by se dat vedet tam, kde s tim muzou neco udelat
Překlad jistého populárního správce oken obsahoval naprosto zcestné hlášky, horší než u předřečníka (původní překladatel to zřejmě po sobě netestoval). No tak jsem celý překlad opravil, udělal jsem bug report v bugzille projektu, překlad jsem přiložil... a někdo z projektu si toho všiml a zařadil to do upstreamu po dvou letech.
To je ten lepší případ. V tom horším si možná vzpomenete na hyperaktivního neo-obrozence Frice, který devastoval překlady nejrůznějších aplikací včetně Qt Creatoru, a činil je tak pro uživatele nepoužitelnými.
Kdo nezažil Frice, tak není komunitní překladatel - je totiž všude. Ten týpek je úplný idiot. Překládal jsem toho víc, ale skoro v každým projektu je kontrolor právě on. ON, který bez váhání schvaluje strojově přeložené texty jako bezchybný překlad a na návrhy ostatních se nedívá.
Nejvíc mě sere v projektu pro hru 0A.D., která je s "českým překladem" totálně nehratelná. Mý návrhy na změny tam visí už druhým rokem a pořád se stalo velký hovno. Kdybych věděl, jak toho blba zabanovat, už by se tak dávno stalo.
Promiňte mi všichni můj slovník, ale kdybyste měli psát překlady navzdory takovému člověku, který zabil tolik překladatelských projektů, by byl i váš projev poněkud skoupý na slušná slova.
Ty návrhy tam nejspíš (0 A.D.) jsou, ale nemají praktický význam, pokud ovšem nejdou přes rozhraní jednoduše vytřídit, aby se jimi bylo možno účinně zabývat. Příklad: abych věnoval takovému návrhu pozornost, musel bych zřejmě překlad přes rozhraní Transifexu procházet jeden po druhém a dívat se, jestli někde něco a na kolik způsobů. Pokud je to takto, a ještě předtím, než jste, jak píšete, přidal svůj první návrh, a pak další a další, už bylo svého času nikoli jen mnou projito na několik tisíc řetězců, takže víceméně by to odpovídalo potřebě vynikajícího překladu této strategie, tak můžete porozumět tomu, proč se řetězce, u nichž nedošlo ke změně, neprochází ani namátkově jen tak pro radost.
V současnosti, než za chvíli vyjde nová verze, byste se mohl zaměřit na zcela nepřeložené řetězce. Sice jsem jako jeden ze dvou tří lidí zareagoval na výzvu, aby se na počtu řetězců zapracovalo aspoň tak, aby 100 % stavem překladu u jiných jazyků zmlsaní vývojáři kvůli nějakému chybějícímu procentu zbývajícímu do stanovené meze, definitivně neoznačili češtinu mezi těmi třemi jazyky (do vydání v době oznámení nepřipuštěnými), pokud (a na to jsme dostali trochu času - tak před dvěma týdny), s tím něco neuděláme, a udělal jsem tolik, aby se přeskočil jiný jazyk, který byl mezi těmi, co to měli víceméně jisté, ale v tomto byste mohl být nápomocen. A celkem vám můžu slíbit, že k vám budu podobně shovívavý jako k ostatním, co přiložili ruku k dílu (až na opravení drobností souvisejících s překlepy, rozmařilostí spočívajících v používání velkých písmen i tam, kde opravdu být nemusí či familiérností v překladu apod.)
Jestli takhle vypadá jeho běžný projev v češtině, tak si nedovedu představit, jak děsivě musí vypadat jeho překlady.
Ten člověk zřejmě trpí nějakou formou dyslexie. U takových lidí je běžné, že musí věnovat zvýšené úsilí tomu, aby pochopili psaný text. Díky tomu nedokáží rozlišit mezi smysluplným textem a změtí slov bez ladu a skladu. Pro jejich mozek totiž obojí představuje stejný bordel, ve kterém musí pracně hledat smysl. Dyslektik není zrovna dobrá volba pro korektury.
Proberte se, člověče! Špatných překladů je dnes tolik a přibývají takovou rychlostí, že by upozorňovači jeli na plný úvazek, nebo to museli rovnou celé předělat. To je boj s větrnými mlýny. Problém JE v překladu! Prostě je třeba si přiznat, že jestliže chceme nějakou kvalitu, nemůže překládat každý, kdo má díru do pr-dele. A to je taky důvodem, proč si plno aplikací radši nechám v angličtině, než abych musel louskat výplody nějakého lempla, který si svého času myslel, že základní škola je k hovnu.
Krátce postřeh z českého univ. prostředí. Bohužel i na specializovaných filologických oborech velkých univerzit je většinou znalost češtiny u studentů doslova trstní. Masovost bohužel přebila kvalitu a mladí asáci pouštějí z univerzit v roli oponentů diplomek téměř vše, neboť jde v prvé řadě o peníze pro univerzity a žebříčky počtu absolventů.
Stačí si stáhnout pár diplomek z takových oborů a podívat se na jedno až dvoustránková shrnutí v českém jazyce, pokud byla hlavní část psána v angličtině apod. A tito promovaní "filologové" jdou pak lokalizovat do češtiny.
Dobrou chuť.
Nevím, zda tito absolventi překládají i knihy a nějak to souvisí, ale všimnul jsem si, že po Listopadu přibylo značné množství dětských knih nejen s podprůměrnými příběhy od kdejaké rádobyspisovatelské krávy ze zahraničí, ale i kvalita překladu do češtiny klesla. Za komárů bylo problémem nějakou knížku s chybami najít, dnes to není nic neobvyklého.
No jestli ono to nebylo tím, že knížku viděl napřed editor, pak korektor a pak cenzor. sazba se dělala ručně a sazeč taky občas něco chytl.
Dneska je editor vytížený pan podnikatel, co to jenom rychle prolítne, korekturu dělá studentka-brigádnice po večerech a cenzor chybí úplně. A sazbu dělá DTP program bez toho, že by někdo jel písmenko po písmenku...
Když čtu nějakou odbornou knížku v češtině, tak zhruba 10% času trávím přemýšlením ne nad jejím obsahem, ale jak je ta věta anglicky, protože takový "budík autobusu SPI" bývá docela síla.
Ano, může to tak být. Myslíte, že je stejně vydat knihu 24.11. a 24.12.?
To už je věc byznysu. Pokud kniha nevyjde letos před Vánoci, tak vyjde napřesrok.
To možná zase neumožní vlastník licence, který požaduje, aby vyšla ještě letos.
Pak ale musím počítat s extrémními náklady na překlad, redigování a korigování.
Pokud někdo myslí, že takovou povinnost splní tím, že některý z těch kroků odflákne, tak je to vůl a nezaslouží si nic jného, než aby se nad ním zavřely vody trhu.
Nejde o čas vydání, ale o čas strávený editory a korektory nad knížkou. Za komunistů byl nedostatek knih. Cokoliv se vyprodukovalo, se v plném nákladu prodalo (pokud to nebylo zrovna učení marxismu-leninismu:) ), takže pokrýt náklady na výrobu nebyl takový problém. Dnes je na trhu násobně více knížek, počet prodaných kusů na jeden titul prudce klesl. Opravdu to není snadný byznys a šetří se všude. Měl jsem zhruba před 10 lety pár pobídek na napsání IT knížky a finančně to nebylo zajímavé ani pro studenta a od té doby se ten trh zase o kus propadl.
Z mého setkání s českým překladem DJské aplikace Mixxx jsem si odnesl doživotní trauma. Zastavení kmitočtové opravy středů? Budka? ÚZM? A to mám, prosím pěkně, jazyk systému i locales nastaveny na americkou angličtinu; pomohlo mi teprve až smazání samotného souboru s překladem ...
Chápu, že v ruských, čínských, německých a podobně velkých komunitách má dostupnost překladu inkluzivní efekt. Ale vynucování tohoto pasksvilu na komunitě, která veškerou terminologii přejala z angličtiny? Komu tím prospějeme?
Jeho překlady jsou na Transifexu (https://www.transifex.com/mixxx-dj-software/mixxxdj/). Pokud ho používáte, není nic lepšího, než hlásit návrhy na změny.
jo, to nastve
si pamatuji jak nekdo kdysy v MS dostal napad 'velpsit excel cestinou
takolky najednou mlivily srozumitelnym jazykem! parada!!!
k trhani vlasu doslo v momentu, kdyz clovek chtel zacit pouzivat funkce.
dodnes si pamatuji to zoufalstvi, jak jsme se snazili nabiflovat ceske varianty operaci.
i cem mluvim?
zkuste ve vsech tabulkach (ktere predtim fungovaly a najednou prestaly) krasne a srozumitelne IF nahradit slovickem 'KDYŽ' (a podobne ...)
(samozrejme kazdou funkci musite rucne otevrit, nejde to hromadnym CTRL+H)
:)
Popravdě díky překlepům moc nerozumím, co chcete říct. Excel i v české lokalizaci IF normálně rozumněl a zpracoval bez problémů. Otevřením v českém Excelu nic fungovat nepřestalo. Bohužel to nefungovalo opačně - pokud někdo použil české KDYŽ, tak to v anglické verzi nefungovalo.
Další co házelo klacky pod nohy byly čárky a středníky. Chápu, že lokalizace je fajn, ale jakmile začnete lokalizovat oddělovač parametrů, tak je to cesta do pekla. Přímo ve vzorcích to Excel konvertoval, takže tohle ještě také jakž tak šlo a hubu jste si namlel jen s nepřímým použitím stylem "mám makro, co do buňky B2 napíše =MAX(A2,0)".
Co už ale řešení nemělo byla lokalizace formátovacích řetězců. Prostě český Excel neměl tucha, jak převést datum na text, když jste po něm chtěli YYYY. Trval na RRRR.
rozume/nerozumel prikazi IF: zalezelo na tom (pokud si dobre pamatuji):
pokud jsem pouzil stary soubor, to ano, fungoval, protoze pri prvnim otevreni 'konvertoval' na lokalizovanou verzi prikazu.
ale sat se do toho uz anglicky neslo - tomu uz nerozumel (a my jsme zas nerozumeli pikazum)
v nekterych pripadech jest pak slo otevrit ten soubor zpatky v anglicke verzi excelu a pracovat v nem, ale jak do toho se neco pripsalo, byl konec.
BTW: preklepy - delam jich spoustu (hlavne kdyz pisu na notasu a ne na klasicke klavesnici) - a i proto nedelam ani dokumentaci, ani preklady :)
ale to je jedno - to je davna historie jenom pro pametniky
stejne jako cca 1992 nejaka rpedvadecka na propojeni PC pomoci vysilacek (internet byl jeste 'neznamym pojmem') v anglictine. byla tam jedna mila usmevava sympaticka mlada holka jako prekladatelka.
az do momentu, kdy jsme s uzasem a nechapave se snazili 'dekodovat' slova: male jemne okna ...
kdyz nam doslo, ze to bylo MS Windows, zaburacela celou mistnosti ohramna salva smichu.
dalsi preklad jsme uz radsi nechteli ... sice to slo pomaleji, protoze jsme se hned vyptavali kostrbatou anglictinou, ale bylo to lepsi.
na teto akci se mi libi prave ta otevrenost a pritom organizovanost a moznost se pripojit kazdy podle sveho.
klobouk dolu a drzim palce
:)
Booth - např. ve spojení Booth Gain, Booth Delay, ..., jak byste to přeložil? Mohla by to být "kukaň" -> "Zesílení kukaně", atd.?
ÚZM - BPM - beat per minute = úderů za minutu. Neříkám přitom, že ÚZM je pro někoho, kdo z logiky věci, nemá možnost odhalit podstatu zkratky (rozvést si ji, i přes souvislost s výskytem v rozhraní) lepší, nebo že nepoužívám BPM.
Mid EQ Kill - Potlačení středů
to jsou presne pripady, kdy by se do prekladu nemeli posutet linguiste, ale lidi z oboru: kdyz je nekde pouzit BPM, vim hned naprosto presne o co jde. ale na to ÚZM jsem koukal jak tele na nove vrata.
ke kytare se taky pouziva booster a ne urychlovac, nebo propagator - zazite terminy se doporucuje neprekladat
ale nejsem prekladatel, jenom tise a bezmocne trpici obet prekladatelu :)
Ale jo, já uznávám, že to byla moje chyba. Taky sem se s tím pak nějak popral. Holt žiju v té části IT, kde má naopak MS podíl 2% (jestli vůbec).
Navíc, evidentně i MS si začíná uvědomovat, že ty podíly se můžou změnit (ani nevím, jaké ukončení řádků se používa třeba na Androidu).
To rozhodně nebyla vaše chyba. Opravdu profesionální překladatelská agentura by si s takovými věcmi měla poradit. Bohužel je spousta různých garážovek, které jsou sice levné, ale s tou odborností už je to horší. Pravdou také je, že i u těch "lepších" agentur nezřídka záleží i na tom, ke komu se váš překlad zrovna dostane (jak moc je zkušený člověk zpracovávající vaši zakázku).
Garažovka to nebyla. Byla to jedna z největších českých agentur. Jejich reklamy jste určitě někde viděl. Ale jejich argument, že to považovali za nějaký zvláštní formát a tak ho zachovali, jsem celkem akceptoval.
Podotýkám, že u nich překladatelé použivají interní systém, takže tým na přípravu textů to musel nejřív rozsekat, naimportovat, pak zase vyexportovat a slít dohromady.
Jen jsem jim poradil, že to příště mají zkusit otevřít ve Wordu, který unix newline umí, a ten import pak budou mít daleko rychlejší :)
Nám se osvědčil export z interního formátu do xlsx (automatickým scriptem) - jeden sloupec klíč, další sloupce podporované jazyky. Nestane se, že by byly potíže s kódováním, nespojí se texty k různým klíčům atd. Import je pak zas automatický. U nového projektu to kolega vylepšil o to, že překlady bere rovnou z google docs tabulky.
Babelzilla už prakticky není nebo není použitelná a doplňky si to většinou řeší po svém. I kdyby Babelzilla použitelná byla, kontaktoval jsem minulý rok všech několik hodně desítek, možná stovek českých překladatelů, co tam měli účet, a nikdo už nemá zájem. Jsou za ní dostatečné náhrady jako Transifex nebo Crowdin (zmíněno v článku).
Mozilla ale uvažuje, že by udělala Pontoon jako službu pro doplňky i jakékoliv jiné projekty.
Osobne chapu nektere, kritiky zde, ale chapu i prekladatele. Jiz jsem par (opravdu jednotek) programu prekladal a aktualne prekladam pouze jeden webovy. Nicmene uz nejakou dobu se snazim autory nakopnout k nejakemu kontextualnimu urceni. Je totiz celkem problem ze je tam spousta retezku skoro totoznych ci velmi podobnych a clovek pak neni schopny v programu dohledat dane retezce aby se presvedcil ze je preklad spravny. Nejhorsi na tom celem je ze preklad se 99% dela pro novou verzi, kde jeste nebyly publikovany zdrojaky natoz balicky s placenou/uzavrenou verzi, takze clovek zjisti ze udelal krpu (jo obcas hodne velkou) az po oficialnim vydani.
A ted si vemte ze to dela clovek sam, ve volnem case, prijde po nekolikaletem vyvoji kde je SW bez CZ prekladu, takze na nej ceka pekna kopa retezcu, dela co muze, protoze to dela uplne sam (je celkem na pytel, kdyz to po Vas nema ani kdo kontrolovat). A pak nekde na internetu ctete jak tam nejake dement co vzivote pro komunitu nic neudelal a jen vyuziva SW zdarma protoze "OSS = zdarma" jakej je prekladatel nouma, idiot apod. kdyz preklad jen lehce nesedi resp. dalo by se to napsat pekneji.
A pak nekde na internetu ctete jak tam nejake dement co vzivote pro komunitu nic neudelal a jen vyuziva SW zdarma protoze "OSS = zdarma" jakej je prekladatel nouma, idiot apod. kdyz preklad jen lehce nesedi resp. dalo by se to napsat pekneji.
To si nesmíte brát osobně, nebo jen omezeně (viz další odstavec). Laik nemá, jak sám píšete, představu o tom, jaký proces stojí za překladem. Pokud se snáší kritika na překladatele, tak jen podle zákona padajícího hovna. Ono se tak trochu očekává, že překladatel tyto kritiky předá dál, nebo na jejich základě ovlivní aspoň to, co může.
Sám si myslím, že by odborník neměl dělat práci, ke které nedostane podmínky. Udělat překlad naslepo, bez kontextu, je jen lotynka. Lotynka ale nemá s profesionalitou nic společného. Asi bych na místě překladatele zadavateli vysvětlil, co potřebuji vědět (vidět) a bez nalezení řešení bych se do práce nepouštěl. Vím, že to srovnání třeba nebudete považovat za přiměřené, ale obdobně uvažují i zákony. Ty vyžadují, že odborník musí dělat práci zodpovědně, nebo ji vůbec dělat nemá. Když zůstaneme v této paralele, spotřebitel nesmí být krácen na svých právech a dokonce se jich nemůže ani zříct. Představte si, že by lékař předepisoval léky jen na základě telefonátu - a až by někdo umřel, tak by řekl: "ale on ke mně NECHTĚL přijet".
"Udělat překlad naslepo, bez kontextu, je jen lotynka. Lotynka ale nemá s profesionalitou nic společného."
Take o profesionalnim prekladu nepisi. Od zacatku zminuji OSS. Jsem realista, na profi preklad nemam a vim ze hodne prekladu odemne bude na nic, ale zase rikam, lepsi nez nic. Vetsinou prekladam totiz SW, ktere pouzivaji (neinstaluji - to dela ajtak nebo nekdo z rodiny) BFU. Tem na kvalite prekladu az tak nesejde, hlavne ze pochopi o co jde. Take je dulezite to ze prekladam GUI ... opet ... na preklad ofiko dokumentace nemam ani po cestinarske strance uz jen z duvodu toho ze jsem dislektik a je rozdil mezi prekladem popisu inputu ci nejakeho stitku a rozsahlou dokumentaci, kde jsou cele odstavce.
Navic se vetsinou k prekladu SW dostanu tak, ze neco instaluji prave rodine ci kamaradum, kteri anglicky proste neumi. Takze cestina je tam potreba za kazdou cenu/kvalitu, ale snazim se to prelozit vzdycky jak nejlepe dokazu.
Take o profesionalnim prekladu nepisi. Od zacatku zminuji OSS. Jsem realista, na profi preklad nemam a vim ze hodne prekladu odemne bude na nic, ale zase rikam, lepsi nez nic.
Tak to nesouhlasím. NIC je lepší než ŠPATNĚ. Jestli se jedná o OSS na tom nic nemění.
na kvalite prekladu az tak nesejde, hlavne ze pochopi o co jde.
Trochu medvědí služba pro OSS. Jeden krok vpřed, dva kroky stranou, a jeden krok vzad.
uz jen z duvodu toho ze jsem dislektik
Dyslexii by Vám asi nikdo nevyčítal. Vyčítám Vám nesoudnost. Pokud jsem dyslektik, pak nepřekládám.
Myslím, že můžete být "pyšný" na to, že jste open sourcu uškodil.
Anebo paraplegik nemá co sportovat. Co na tom, že je to pro něho terapie a zlepšuje jeho fyzický a duševní stav...
Co prosím? Překládat orpavdu nemá co, tedy aspoň ne pro jiné. Udělá tím víc škody, než užitku.
Podobně, jako by paraplegika vykázali z bazénu, kde by zrovna trénoval tým profesionálních sportovců.
Klesající? Spíš se vyvýjí a přizpůsobuje ... Trochu si zapolemizuji: K čemu jsou tak složitá pravidla, že se je většina asi nikdy všechna pořádně nenaučí? Naučí se je jenom "část" obyvatel opravdu správně a ten zbytek to stejně neumí, takže to neocení. A pak to ještě ke všemu tu "lepší skupinu" nabádá k tomu, že tím rádi fackují ten zbytek ... K čemu je mít složitý jazyk?
Taky nemusíš každou větu vycpávat přechodníkama, ale pravidla v češtině jsou k odlišení různých významů, odstínů. Srovnej "podrž mě" - "podrž mně". Jaký jsou pravidla, který by se podle tebe mohly zrušit? Neříkám že žádný nejsou, ale takhle z fleku mě napadá jenom ů, které by se dalo zrušit na úkor ú. To vyvíjení komentovat nebudu a budu doufat, že jsi tím jen chtěl ukázat dnešní češtinu...
"Myslím, že můžete být "pyšný" na to, že jste open sourcu uškodil."
Nechapu v cem. Nebo si snad myslite ze u prekladu retezcu typu "File deleted." je co zkazit vzhledem k autokorekci at uz v prekladovem nastroji ci prohlizeci? Nehlede na to ze treba Trasifex ma i naseptavac podobnych jiz prelozenych retezcu. Proto jsem psal ze dokumentace a podobne delsi texty neprekladam a kdyz se nahodou stane tak urcite ne do oficialnich zdroju ale stylem navodu v nejakem blogu ci README na githubu, popr. neoficialni cestou poslu prekladateli s tim ze musi provest korekci.
Nikdo si nikdy na me preklady co se cestiny tyce nestezoval. Problem byl popsany vyse a to preklad casti, ktere jeste nebyly uvolneny, navic nevim zda transifex umi verzovani, ale kdyz pridaji preklady u aktualniho projektu pro novou verzi a ja je prelozim, pak uz nejsem prakticky schopny zpetne ten preklad dohledat dohledat, protoze tam neni(nebo alespon nevim jak to udelat) moznost serazeni alespon dle data prekladu.
Nechapu v cem. Nebo si snad myslite ze u prekladu retezcu typu "File deleted." je co zkazit vzhledem k autokorekci at uz v prekladovem nastroji ci prohlizeci?
Ano, myslím si, že to je činnost, do které by se měl pouštět jen ten, kdo to umí. Když jde vše hladce, tak dnešní moderní dopravní letadla dokáže pilotovat lail k několika hodinami průpravy. Vše za něj dělají automaty (autokorekce, nástroje, ...). Jenže čas od času přijde situace, na které celé dílo zkazíte. Z mého pohledu je to nerespekt k profesi.
Mimochodem, File deleted se dá přeložit jako: Soubor smazán, Soubor byl smazán, Soubor je smazán, Soubor smazaný, Soubor je smazaný, Soubor byl smazaný, nebo v závislosti na kontextu ještě Soubor jsem smazal, nebo třeba i Byl smazaný soubor či Byl smazán soubor. Také se může stát, že slovo File není ve smyslu Soubor, ale ve smyslu Spis, Akta, a dalších. Slovo Delete můžete přeložit jako Smazat, Vymazat, Stornovat, ale třeba i Vyškrtnout.
To vše se dá vymyslet a tím pádem i zkazit ze dvou slov "File deleted", a myslím, že jsem dokonce i na další možnosti ani nepřišel. Na to vše musí někdo, kdo chce překládat myslet, a ne se spokojit s "první dobrou".
Ono je to casto jeste horsi, pokud chces k necemu udelat lokalizaci, musis nejdriv jeste hackovat nejakej obskurni format tech stringu. Alternativne prozmenu ona vec nepocita s lokalizaci tim zpusobem, ze kdyz nekde neco opomenes, neni tam text zadnej, protoze to nema zadnej default a podobne.
Tusim sem se setkal jednou jedinkrat s tim, ze krome samotnych stringu byly texty jeste okomentovany tvurci => z tech komentaru si zjistil kde a jak se k tomu stringu dostanes v tom SW.
Jinak je to casto spis souboj lokalizator vs tvurce, specielne pokud ten vytvor dostava nejaky patche, tak lokalizace casto prestava fungovat uplne, nebo klidne zapricinuje pady, protoste proto, ze tvurce nekde prekopal ten svuj obskurni format.
Ono je to casto jeste horsi, pokud chces k necemu udelat lokalizaci, musis nejdriv jeste hackovat nejakej obskurni format tech stringu.
Máte příklad nějakého takového obskurního formátu? Obskurnějšího než DTD? Osobně si myslím, že všechno je o toolingu.
Tusim sem se setkal jednou jedinkrat s tim, ze krome samotnych stringu byly texty jeste okomentovany tvurci => z tech komentaru si zjistil kde a jak se k tomu stringu dostanes v tom SW.
Jak je to dlouho, co jste naposledy překládal? Mozilla, GNOME a tuším i Fedora komentáře v lokalizačních souborech má. Pravda, není to u každého řetězce a umístění v aplikaci často určuje už jenom název toho souboru. Možná jsem měl štěstí.
K tomu bych ještě dodal, že občas také může být angličtina (některých) vývojářů daného softwaru tak katastrofální, že člověk prostě za boha nepřijde na to, co tím chtěl básník říci. Překládal jsem jeden takový open-source program a podobných věcí tam byla hromada. Řešil jsem to s jedním z vývojářů, který ty překlady koordinoval. Často jsme zjistili, že anglický řetězec byl buď minimálně značně zavádějící nebo někdy úplně zcestný a nemálo originálních řetězců se kvůli tomu předělávalo. A narazili jsme i na pár takových, kdy mi ten člověk řekl, že prostě nemá tušení, o co by mohlo jít, tak ať tam prostě podle zdroje něco vymyslím a nechám to tak :-)
Tak to mám podobnou zkušenost. Před pár léty jsem chtěl pomoci s lokalizací do češtiny jednomu bulharskému autorovi indie online hry. Poslal mi k překladu texty v angličtině a když jsem si uvědomil, že pokud bych chtěl dělat překlad do češtiny, musel bych nejprve opravit asi 50% anglického textu, tak jsem z toho vycouval.
Jasně, jakýkoliv kontext vždy pomáhá. Přímo instance aplikace, návody, příručky, dokumentace, marketingové materiály – cokoliv co pomůže s kontextem.
Nicméně ani to většinou nemusí být dostačující. K hromadě dialogů a dalších položek se člověk dostane teprve po provedení konkrétních úkonů v dané aplikace. Přičemž například vyvolat chybové hlášky může být docela obtížné a hlavně překladatel často ani nemůže vědět kdy, co a jak udělat aby se dostal ke konkrétnímu zobrazení nějakého stringu v té aplikaci. A taková věc pochopitelně extrémně prodlužuje dobu překládání (když si člověk všechno musí dohledávat někde v aplikaci).
Vám by zase prospělo, kdybyste z nějakého důvodu musel začít používat nějaký nelokalizovaný software třeba v čínštině. Pak byste si možná uvědomil význam a důležitost lokalizace, protože angličtina zdaleka není nativním jazykem všech vznikajících programů (nejspíš ani většiny). Velmi často se nejdřív lokalizuje z nativního jazyka do angličtiny a pak do dalších jazyků. Snad by vás potom tyhle frajírkovské výkřiky typu "Hele, hele, koukejte na mě, já už jsem se naučil anglicky!!!" přešly...
Bohužel musím potvrdit, že kvalita profesionálních, agenturních překladů není vysoká ani na poli titulků nebo vážné hudby. Český překlad italské opery vytvořený výhradně z anglického překladu je spíš pravidlem než výjimkou.
Taky podobnost se strojovým překladem není náhodná. Práce profesionálního překladatele, který musí vytvořit určitý počet normostránek za hodinu, skutečně připomíná práci překládacího stroje. S tím rozdílem, že umí lépe odhadnout kontext než google.