Ale tady není největší chyba v překladu, ale v tom, že někdo vidí problém a nenahlásí
Pane Krčmáři, máte asi pravdu v tom, že konstruktivnější by bylo pomoci opravit překlad.
Podle mě je ale nemyslitelné osočovat někoho, že chybu nenahlásil. Chyba zůstává chybou, i kdyby ji viděly miliony lidí. Hrubka neztrácí na významu ani časem. Trestný čin lze promlčet. Gramatickou chybu a chybu redakce ne.
Já zírám. To je takový shluk divných slov. Vy chyby neděláte, nikdy, žádné (nemyslím jen jazykové)? Tomu s dovolením nemohu ani trochu věřit, chybování je typická lidská vlastnost.
Autor software česky neumí a CZ verzi určitě nepoužívá, aby si toho sám všiml, člověk co to překládal a prodnul tam překlep evidentně také ne, takže bez nahlášení někým kdo si všiml, tam na chyba zůstane do konce věků.
Asi byste nechtěl, aby pilot monitorující v kabině dopravního letadla neupozornil na chybu pilota letícího (třeba se ucvakl v nastavení letové hladiny). "Nelze odpustit ani promlčet, ať si to vyžere, co bych já upozorňoval na chybu jiného měl si všimnou sám"; no asi ne, že.
To je hodně špatný a dětinský přístup typu: „Já jsem to neudělal, tak to není moje starost.“ Tohle pak vede i v běžném životě k těžké pasivitě a nadávání, jak „oni“ to mají udělat. Když vidím rozbitou lavičku, je nesmysl řvát, jak to „oni“ neopravili. Vezmu mobil, vyfotím, pošlu na město a uctivě poprosím, aby se na to někdo podíval. Za pár dnů je to opravené. Nebo můžu chodit a nadávat na ošklivý svět a že se věci nedějí samy.
To je hodně špatný a dětinský přístup typu: „Já jsem to neudělal, tak to není moje starost.“ Tohle pak vede i v běžném životě k těžké pasivitě a nadávání, jak „oni“ to mají udělat.
To s Vámi zásadně nesouhlasím. Váš přístup hlásal, v teoretické rovině, socialismus. Ve výsledku ale nikdo neřešil nic, co ho nepálilo. Kapitalismus byl daleko efektivnější, protože díky tomuto "dětinskému" přístupu lidí získali tak vysoké satisfakce, že si výrobci začali dávat pozor, aby nepřenášeli odpovědnost na druhé. Proto kapitalismus dlouhodobě vyhrává.
To je hodně špatný a dětinský přístup typu
Možná, abyste mi lépe rozuměl. Z pohledu jednotlivce je potřeba uplatňovat ten přístup, který jste nešikovně popsal. Tedy: pokud chci být dobrým členem společnosti, nezajímám se jen o sebe, ale chráním i ty druhé. Naopak, pokud chci být civilizovanou společností, tak vycházím z toho: každý se zajímá sám o sebe a to je v pořádku, nemůže to být kritizováno.
Tyto dva pohledy se vůbec nevylučují. Dávají každému možnost, aby byl buďto neutrální (do ničeho se neangažoval), nebo konal ve prospěch ostatních. Obojí je stejně správně. Nemístné je komentovat, že někdo druhý to měl nahlásit.
Zajímalo by mě, jestli jste šel, jako uvědomělý občan, hned chybu ověřit a nahlásit sám.
Buď chci chybu opravit (a asi chci, když o ní píšu v diskusi) a pak to vyžaduje alespoň minimální aktivitu. Nebo je mi to jedno, pak to můžu jako celek ignorovat.
Většina lidí ale volí blbou střední cestu: v autoobuse si zanadávají, štve je to, ale tím to končí. Přitom to stačí někomu kompetentnímu říct.
Kdysi mě kamarád upozornil na blogpost na AbcLinuxu, kde si někdo stěžoval na nějaký problém na Rootu. Oprava byla snadná, ale kdyby autor místo blogování poslal mail, bylo by to daleko efektivnější. Kdybych nedostal echo od kamaráda, chyba by byla třeba neopravená dodnes.
O tom mluvím, tohle vždycky byl základ open source. Když mi něco vadí a můžu to zlepšit, mám to udělat. Klidně jen tím, že to někomu kompetentnímu řeknu a tím ho upozorním na problém, který sám třeba nepozoruje.
Většina lidí ale volí blbou střední cestu: v autoobuse si zanadávají, štve je to, ale tím to končí.
Zanadávat si je to nejdůležitější. Může to zaslechnout někdo, kdo s tím něco může udělat. Např. když se mi něco v obchodě nelíbí, řeknu to prodavačce. Vím, že prodavačka nemůže nic změnit, ale taky vím, že na poradě pak řekne: stěžuje si mi čím dál víc lidí. Abych šel za vedoucím, na to opravdu čas nemám.
Oprava byla snadná, ale kdyby autor místo blogování poslal mail, bylo by to daleko efektivnější.
Ano, před listopadem 89 se Strana neustále oháněla tím, že chce tu tzv. "konstruktivní kritiku". Ve skutečnosti, konstruktivní kritika začasté zapadá, zatímco veřejné zostuzení zabírá lépe. Ten, kdo dělá chyby, neměl by se cítit ukřivděný za to, že to někdo řekne nahlas. Příště ty chyby nemá dělat, nebo si má sehnat redakci vč. korektorů.
O tom mluvím, tohle vždycky byl základ open source. Když mi něco vadí a můžu to zlepšit, mám to udělat.
Možná. Já mám pocit, že úspěšnější jsou ty open source projekty, které si laťku kvality nastavily stejně vysoko, jako projekty komerční. Úspěšných OSS projektů jsou mraky, jde to. Je jen výrazem pýchy nesklopit krovky a bránit se kritice jen proto, že je její forma nepříjemná.
@Miroslav Šilhavý
"Zanadávat si je to nejdůležitější. Může to zaslechnout někdo, kdo s tím něco může udělat. Např. když se mi něco v obchodě nelíbí, řeknu to prodavačce......"
To ano, ale to už je jako bys to nahlásil někomu, kdo "jenom" píše pull-requesty. Tento příklad, aby se hodil k řešené situaci by byl: Místo abys vykládal co se ti nelíbí v obchodě někde na autobusové zastávce, máš to říct aspoň té prodavačce ...
"Ano, před listopadem 89 se Strana neustále oháněla tím, že chce tu tzv. "konstruktivní kritiku". ....."
Ovšem konstruktivní kritika má taky své meze a ne všechno co pisatel považuje za konstruktivní kritku skutečně konstruktivní je. A i kdyby, tak si spousta pisatelů plete konstruktivní kritiku s poviností se jí řídit. Obzvláště když je projekt čistě cizí - i v tom kulhá ta "Strana", protože ta hospodařila na majetku čechů, zatímco Open Source projekty jsou často ryze privátní věc maintainera ....
"Možná. Já mám pocit, že úspěšnější jsou ty open source projekty, které si laťku kvality nastavily stejně vysoko, jako projekty komerční ......"
Úspěšné jsou hlavně ty, jejihž dílo dělá to co je potřeba tak jak je to potřeba ... Drtivou většinu "uživatelů" nezajímá co je uvnitř a když, tak nějaká specifická část, většinou kvůli opravě.
Zanadávat si je k ničemu, protože nemáš jistotu, že se o tom nadávání dozví ten, kdo věc může vyřešit. Navíc se často zvrtne do útoků ad hominem, místo řešení problému. Nemluvě o tom, že i když se autor náhodou doslechne o tvým přání, tak pokud mu to známí dohodí stylem "Šilhavý o tobě roztrubuje, že jsi de*il, protože tam ještě nemáš funkci XYZ", tak bude víc motivovaný k napsání trestního oznámení za pomluvu, než k dopsání té funkce. Takže program tím nezlepšíš a budeš oprávněně za křupana.
A za komárů to chodilo tak, že když ti nechutnalo v hospodě, byla tam kniha přání a stížností. Dneska máme bugzillu. Funguje to stejně.
Něco jinýho je říct nahlas, že ten a ten udělal chybu, protože když udělám to a to, stane se tohleto a mělo by se stát támhleto. Klidně veřejně (bug trace bývá veřejný) a vulgarit není potřeba. A něco jinýho je sprostě nadávat na někoho, koho ostatní ani neznají a při tom ani neumět formulovat, co je blbě. Přitom energie ti to sebere stejně.
A co je to úspěch? Pro někoho je úspěšný program ten, za který dostane zápočet a už ho v životě neuvidí. Pro jinýho něco, čím vyřeší svůj problém. Pro třetího, že dokáže konkurovat komerčnímu produktu, který nesnáší. A čtvrtý chce napsat hru pro Android, která bude co nejvíc lidem zobrazovat reklamy a dostane za to kačáky. Další touží vybudovat kolem sebe komunitu, kterou "bude mít na povel" a budou obdivovat jeho geniální myšlenky... Měl bys asi definovat, co bereš jako měřítko úspěchu.
A k těm chybám a veřejné kritice bych dodal jenom to, že doufám, že ustojíš, až si zapomeneš zapnout zip u gatí a někdo, místo decentního upozornění, bude na plným náměstí ukazovat prstem na tvůj rozkrok a křičet, že ti utíká had. To je totiž to nejdůležitější, ukázat ostatním, že není blbec a umí zapnout punt, zatímco ty jsi úplně neschopný a nesvéprávný blb, co se ani neumí bez pomoci oblíct.
Navíc se často zvrtne do útoků ad hominem, místo řešení problému.
Víte, k čemu vede Váš směr úvah? K tomu, že lidé stejně nebudou nic konstruktivně řešit, ale ani si nedovolí to říct nahlas. Vy si možná myslíte, že vyzýváte lidi k řešení problémů. Ve skutečnosti jim jen ukazujete, že když se ozvou, sklidí kritiku a posměch.
kniha přání a stížností
Opravdu si to pamatujete? Pokud ano, tak si také musíte pamatovat i to, že když jste tu knihu přání a stížností chtěl, tak jste se často dozvěděl, že je uzamčená v kanceláři vedoucího a pan vedoucí zde není.
A co je to úspěch?
Co je to úspěch se zodpovědět nedá. Dá se pouze uvažovat o tom, jak je úspěch měřitelný. Jedno z docela přijatelných měřítek je podíl na trhu. Mnohdy komerční produkt uzme víc trhu - protože rozdíl cen mezi nulou a "něčím" je tak malý, že si ho cílová skupina ráda zaplatí.
oufám, že ustojíš, až si zapomeneš zapnout zip u gatí a někdo, místo decentního upozornění, bude na plným náměstí ukazovat prstem na tvůj rozkrok a křičet, že ti utíká had
Vidíte, ale to je přesně to, co si myslím. Sám bych dotyčného diskrétně upozornil. Ale zároveň bych se nezlobil za to, že to někdo jiný neudělá. Není to jeho chyba, ale moje.
Zanadávat si je to nejdůležitější. Může to zaslechnout někdo, kdo s tím něco může udělat.
Takto to vôbec nefunguje, a pokiaľ by to takto niekto robil úmyselne, tak by som mal isté pochybnosti o jeho vnímaní efektivity svojho konania. Zanadávanie tu obvykle funguje ako "upustenie pary", tým, že svoj hnev odovzdám niekomu ďalšiemu (poslucháčom). Niečo ako klasická ženská potreba rozprávať sa o probléme namiesto jeho riešenia. A namiesto riešenia sa nadávanie deje z rôznych príčin, človek môže nemať gule ísť za vedúcim sťažovať sa, alebo v jeho vnímaní na to nemá čas, pričom nadávanie vykonávanie počas niečoho iného ho nič nestojí, alebo nevie, kde a ako by to mal riešiť, alebo sa to z jeho pozície riešiť ani nedá (typicky napr. nespravodlivosť konaná štátnymi orgánmi alebo podobne mocnými osobami a inštitúciami)...
Technicky by som to opísal ako stav medzi dvomi thresholdmi - je prekročený ten, ktorý velí nadávať, ale akcia niečo reálne urobiť nastáva až pri oveľa vyššej úrovni diskomfortu.
ono je asi opravdu rozdil mezi produktem OpenSource (mysleno produktem komunity) a nejakym 'placenym' softem (tedy nejakou 'opravdovou' spolecnosti (nechci pouzivat sprofanovany terminus 'korporat'))
u komunity dokazu pochopit, ze se lidi soustredi hlavne na funkcionalitu a 'kosmetiku' (vzdyt to je jenom nejaky text) moc neresi, nebo to nekdo opravi casem, pokud to nekomu bude vadit.
v tom druhem pripade je nekdo zodpovedny (a hlavne placen) za testovani - vcetne prekladu. a pokud je testovaci proces na urovni, tak by mela byt kazda cast produktu otestovana nekolikrat na nekolika urovnich.
a z praxe vim, ze i kdyz to clovek tam nahlasi, nez probehne cele kolecko vyvojoveho cyklu, ubehne hodne casu (ano, i kdyz pouzivaji agilni metody)
ale souhlas v tom, ze kdyz uz nejakou chybu vidim a vadi mi, hodilo by se dat vedet tam, kde s tim muzou neco udelat
Překlad jistého populárního správce oken obsahoval naprosto zcestné hlášky, horší než u předřečníka (původní překladatel to zřejmě po sobě netestoval). No tak jsem celý překlad opravil, udělal jsem bug report v bugzille projektu, překlad jsem přiložil... a někdo z projektu si toho všiml a zařadil to do upstreamu po dvou letech.
To je ten lepší případ. V tom horším si možná vzpomenete na hyperaktivního neo-obrozence Frice, který devastoval překlady nejrůznějších aplikací včetně Qt Creatoru, a činil je tak pro uživatele nepoužitelnými.
Kdo nezažil Frice, tak není komunitní překladatel - je totiž všude. Ten týpek je úplný idiot. Překládal jsem toho víc, ale skoro v každým projektu je kontrolor právě on. ON, který bez váhání schvaluje strojově přeložené texty jako bezchybný překlad a na návrhy ostatních se nedívá.
Nejvíc mě sere v projektu pro hru 0A.D., která je s "českým překladem" totálně nehratelná. Mý návrhy na změny tam visí už druhým rokem a pořád se stalo velký hovno. Kdybych věděl, jak toho blba zabanovat, už by se tak dávno stalo.
Promiňte mi všichni můj slovník, ale kdybyste měli psát překlady navzdory takovému člověku, který zabil tolik překladatelských projektů, by byl i váš projev poněkud skoupý na slušná slova.
Ty návrhy tam nejspíš (0 A.D.) jsou, ale nemají praktický význam, pokud ovšem nejdou přes rozhraní jednoduše vytřídit, aby se jimi bylo možno účinně zabývat. Příklad: abych věnoval takovému návrhu pozornost, musel bych zřejmě překlad přes rozhraní Transifexu procházet jeden po druhém a dívat se, jestli někde něco a na kolik způsobů. Pokud je to takto, a ještě předtím, než jste, jak píšete, přidal svůj první návrh, a pak další a další, už bylo svého času nikoli jen mnou projito na několik tisíc řetězců, takže víceméně by to odpovídalo potřebě vynikajícího překladu této strategie, tak můžete porozumět tomu, proč se řetězce, u nichž nedošlo ke změně, neprochází ani namátkově jen tak pro radost.
V současnosti, než za chvíli vyjde nová verze, byste se mohl zaměřit na zcela nepřeložené řetězce. Sice jsem jako jeden ze dvou tří lidí zareagoval na výzvu, aby se na počtu řetězců zapracovalo aspoň tak, aby 100 % stavem překladu u jiných jazyků zmlsaní vývojáři kvůli nějakému chybějícímu procentu zbývajícímu do stanovené meze, definitivně neoznačili češtinu mezi těmi třemi jazyky (do vydání v době oznámení nepřipuštěnými), pokud (a na to jsme dostali trochu času - tak před dvěma týdny), s tím něco neuděláme, a udělal jsem tolik, aby se přeskočil jiný jazyk, který byl mezi těmi, co to měli víceméně jisté, ale v tomto byste mohl být nápomocen. A celkem vám můžu slíbit, že k vám budu podobně shovívavý jako k ostatním, co přiložili ruku k dílu (až na opravení drobností souvisejících s překlepy, rozmařilostí spočívajících v používání velkých písmen i tam, kde opravdu být nemusí či familiérností v překladu apod.)
Jestli takhle vypadá jeho běžný projev v češtině, tak si nedovedu představit, jak děsivě musí vypadat jeho překlady.
Ten člověk zřejmě trpí nějakou formou dyslexie. U takových lidí je běžné, že musí věnovat zvýšené úsilí tomu, aby pochopili psaný text. Díky tomu nedokáží rozlišit mezi smysluplným textem a změtí slov bez ladu a skladu. Pro jejich mozek totiž obojí představuje stejný bordel, ve kterém musí pracně hledat smysl. Dyslektik není zrovna dobrá volba pro korektury.
Proberte se, člověče! Špatných překladů je dnes tolik a přibývají takovou rychlostí, že by upozorňovači jeli na plný úvazek, nebo to museli rovnou celé předělat. To je boj s větrnými mlýny. Problém JE v překladu! Prostě je třeba si přiznat, že jestliže chceme nějakou kvalitu, nemůže překládat každý, kdo má díru do pr-dele. A to je taky důvodem, proč si plno aplikací radši nechám v angličtině, než abych musel louskat výplody nějakého lempla, který si svého času myslel, že základní škola je k hovnu.