Konec světa se přiblížil, konec tradičních médií zřejmě taky

„Konec světa se blíží,“ tak touto větou zahájil Ján Simkanič Czech Internet Forum 2012, které se neslo v poněkud pietní atmosféře. Divadlo Archa, v němž se konference konala, přizpůsobilo scénografii apokalyptické vizi o konci světa. V hlavním sále mluvili řečníci u oltáře se svíčkami a nejeden přednášející si povzdechl nad koncem papírových médii a nutností přizpůsobení mediálního oboru novým podmínkám.

Zahajovací přednáška Jána Simkaniče, výkonného ředitele společnosti Internet Info, měla název Svět pod vládou Červené královny. Tak se nejmenuje jen postava z notoricky známé knížky Alenka v říši divů, ale také teorie evoluční biologie. Ján Simkanič se jí pokusil aplikovat na technologický a mediální trh. „Co má společného Fidel Castro a Nokia? Budoucnost?“ Tento vtip všem objasnil jádro myšlenky. Kdo by před pár lety tvrdil, že Nokia, dřívější leader na poli mobilních telefonů, bude dnes bojovat o přežití.

Ján Simkanič

Po přednášce jsem se přesunul do malého sálu, kde Petr Zapletal hovořil o Trendech digitální distribuce elektronických časopisů a novin a seznamoval posluchače se službou Publero. Rozebral, zda se vydavatelům vyplatí distribuovat své médium přes podobnou službu či si napsat svou vlastní aplikaci na míru.

Využití Open Street Map v praxi

Poté následovala přednáška Jana Bočka a Petra Kočího o datové žurnalistice. „Data nenabízejí dobré odpovědi, ale umožní pokládat dobré otázky,“ řekl Petr Kočí. S pomocí dat tahle parta vytváří grafové aplikace pro internetové noviny iHned. Například k interaktivní ilustraci v článku, zabývajícím se místy v Praze, kde dochází k nejvíce odtahům vozidel, využili Open Street Mapy. Jiné řešení bylo příliš drahé a přesahovalo dokonce rozpočet, který od redakce na projekt dostali.

Petr Kočí

Hana Friedlaenderová a Josef Šlerka se v přednášce Olympiáda na obrazovce a v síti zabývali propojením mezi reklamou v televizi a jejím vlivem na trendy na internetu. K tomu použili jako příklad nedávné letní Olympijské hry v Londýně. Na grafech ukazovali, jak se zvýšil po nástupu českého olympijského týmu zájem o holínky, neboť ty byly součástí oficiální výbavy českého reprezentace. Vyvodili závěr, že televizní reklama má na síť velmi vysoký dopad a mnoho uživatelů si vyhledá, co na obrazovce vidí, na internetu. Musí se jim však předložit jasný symbol, kterým se jim vypálí do paměti.

Po skončení jsem se přesunul do velkého sálu na přednášku Roberta Záruby, šéfkomentátora Redakce sportu. Ten dostal od vedení nařízeno, aby si založit účet na Twitteru a začal psát o věcech, které ho zajímají. Jako host vybočoval trochu z řady, neboť se nejedná o osobnost z internetového světa, přesto jeho účet sleduje kolem 6500 následovníků. Možná se blíží pryč doba, kdy český Twitter nebude doménou pouze geeků a IT specialistů.

Robert Záruba

Flattr, malá hvězda fóra

Poměrně frekventovaným tématem letošní konference byla služba Flattr, který snadno umožňuje platit za internetový obsah. Toho se celkem výrazně dotkly tři přednášku. Celé téma nakousl David Antoš, který na něj dříve upozornil článkem na Lupě, u něhož se vzdal honoráře a vyzval lidi, aby mu za článek zaplatili Flattrem. Nakonec vydělal o něco víc, než za běžný honorář. Ján Simkanič však v konečné diskuzi dodal, že za článkem nestojí pouze autor, ale i editor, korektor a další řada lidí. Tuto situaci zatím Flattr vyřešit nedokáže.

David Antoš

S Flattrem dokonce experimentuje i týdeník Respekt. Velká média však o něj zatím větší zájem nejeví. Zůstává tak primárně doménou blogů, jak také ukázala přednáška Františka Fuky, který si blogem vcelku slušně vydělává. Příjmy z Flattru dle jeho slov tvoří ale jen několik procent z celkového příjmu. Fuka tvrdí, že stále mu nejvíce lidí přispívá klasickým převodem na účet. Vše zarámovala přednáška Linuse Olsona, CEO Flattr.com.

František Fuka

Kromě médií se i značná část fóra zabývala marketingem, propagací a reklamou. Velmi humorná přednáška Petera Leloviče, Já vám dám seniora, holoto – poukázala na celkem z marketingového hlediska opomíjenou skupinu lidi nad 50+. Velmi výmluvnými grafy Lelovič dokázal, že padesátníci na tom z hlediska příjmů nejsou zas tak zle a rádi za vaše služby či produkty zaplatí, jen na ně musíte jít jinak než na mladé. „Padesátníci jsou na síti více obezřetní,“ tvrdí Peter Lelovič.

E-kniha musí vyjít ve stejný čas jako tištěná

Jak se daří na českém trhu e-knihám, tak o tom měla přednášku Olga Biernatová. Na náš trh se v budoucnu možná natlačí gigant Amazon, což je pro malé tuzemské internetové vydavatelství poměrně likvidační. Je nutná aktivnější komunikace se čtenářem. Bombardovat ho pouze slevami je dle Olgy Biernatové pro zákazníka po čase nuda. „Aby byla elektronická kniha úspěšná, musí vyjít ve stejný den jako ta tištěná,“ prozradila Biernatové drobné tajemství úspěšných e-knih. Těm v tuzemsku momentálně dominuje norský spisovatel Jo Nesbø.

Následovala trochu odlehčená přednáška Martina Jaroše o natáčení reklam a spolupráce s celebritami. Přinesla spíš zajímavé a humoristické historky, než koncentraci zajímavých informací. To ale vůbec nebylo na škodu. K večerním hodinám se upjatost přednášek značně uvolnila. Asi za to mohla únava a dobrá nálada po celkem vydařeném obědě.

Po této přednášce jsem se už naposledy přesunul do malého sálu. Dorazil jsem tam těsně po úvodu Jakuba Mráčka. Ten zpravoval o konání dobra na českém internetu. I samy neziskovky si totiž navzájem konkurují a sem tam se stane, že dva podobné projekty čerpají stejné dotace, což je plýtvání nejen zdroji, ale také energií. Česká republika navíc občas investuje do svých vlastních informačních projektů na internetu a mnohdy ignoruje, že už něco podobného dávno existuje pod záštitou neziskovky, viz Budování státu.

Jakub Mráček

Forbes jako pozitivní příklad

O blížícím se „zániku“ tištěných médií bylo na Czech Internet Forum 2012 řečeno mnohé, ale z řady negativních prognóz a předpovědí přesto vystoupil i jeden pozitivní příklad. Byl to Petr Šimůnek, šéfredaktor tištěného časopisu Forbes. Šimůnek dříve působil jako šéfredaktor v Hospodářských novinách a postěžoval si, že tento deník se stále ještě hledá. Neví, jestli se má zaměřit na business nebo ekonomiku. To Forbes je jiný, dává prý pozitivní příklad, má jasně určený koncept a silnou světovou značku, proto se mu také na českém mediálním trhu daří zatím udržet. Navíc, redakce je složena z lidí zapálených pro projekt. Nejedná se o zděděné redaktory, vše se začalo budovat o píky.

Petr Šimůnek

Pamatujete si ještě na kauzu, kdy jeden PR specialista z Air Bank vyfotil pozadí své kolegyně a publikoval ho na Instagramu? Jmenoval se Rostislav Kocman a jeho přednáška byla ve velkém sále na Czech Internet Forum 2012 poslední. Kvůli svému malému skandálu sice přišel o práci, ale získal celkem záhy místo v mBank. Budiš příkladem člověka, kterého internet a neuvážené publikování obsahu mohlo profesně zničit. Naštěstí vše dobře dopadlo. „Nejtěžší bylo vysvětlit mé přítelkyni, za co mě z práce vyhodili,“ postěžoval si. „Naštěstí je přítelkyně tolerantní a vše pochopila.“ Inkriminující fotky mohou být doslova tikající bomba, tu svou osudovou totiž Rostislav Kocman publikoval dva týdny před tím, než se kauza plně rozběhla.

Rostislav Kocman

Přiznám se, že ve mně, jako studentovi publicistiky, celé Czech Internet Forum 2012 vyvolalo poněkud vážné obavy o obor, do něhož zatím jen zlehounka vstupuji. Měl jsem mírnou depresi, kterou alespoň malinko zažehnala After party, kde se pietní atmosféra zvrhla v pijetní. Snad se v příštím roce bude mediální trh trochu zvedat a po konci světa nastane zrod něčeho nového. Na analýzu si ale budeme muset počkat na další ročník Czech Internet Fóra.

P. S.: Všechny fotky z akce najdete na stránkách Tuesday.