Vlákno názorů k článku Krademe kryptoměny pomocí BGP aneb proč je dobré mít HTTPS a DNSSEC od Hunt - Pripada mi to, ze okolo kryptomen se pohybuje...
-
Kryptoměny nejsou ve skutečnosti měny. Skutečná měna má své charakteristiky.
Hlavním problémem kryptoměny je, že její hodnota nevznikla žádným přiřozeným způsobem. Jen zlomek pohybů slouží ke směně za služby nebo zboží. Největší část hodnoty tvoří očekávání "investorů", že se jim vrátí peníze vynaložené do pořízení hardwaru a do spotřeby energie. Svým způsobem se jedná o jakýsi nehmotný majetek vzniklý směnou za elektřinu, která vzniká směnou za peníze. Tato směna není tedy ve skutečnosti směnou, ale z velké části spotřebou - energie vynaložená na těžení je nenávratně pryč.
Virtuální měny by se daly nazývat měnami v okamžiku, kdy by jejich hodnota byla závislá na něčem, co nebylo spotřebováno, ale na něčem, za co byly směněny.
Nejsem ekonom, ale tato jednoduchá úvaha mě vede k tomu, že to celé nemůže fungovat v podobě, jakou to má teď.
-
Petr M (neregistrovaný)
Fungovat to může, protože jsou tam dvě strany, co se dohodly, že to číslo má nějakou virtuální hodnotu a akceptují ji. Tak jako u stravenky, to taky nejsou peníze a stejně restaurace akceptuje, že jsem jim dal částku na ní uvedenou.
Bude ale zajímavý sledovat, co se stane po vytěžení posledního bloku, až těžaři vypnou stroje a zkolabuje infrastruktura té konkrétní kryptoměny...
-
j (neregistrovaný)
Tezba pochopitelne ustane, uz ted je na hranici rentability, cim vice je vytezeno, tim dele trva vytezit dalsi minci, je to stejny jako s tezbou nerostu, pod nejakou koncentraci v hlusite se proste nevyplati, coz se muze v case menit, ale ve skutecnosti nikdy nebude vytezeno vse.
Pricemz u coinu jsou jen dve moznosti - hodnota setrvale poroste nejmene tak rychle, jak rychle porostou naklady na vytezeni dalsi mince ... nebo neporoste, a pak se tezba zastavi. A to jak jinak povede k tomu, ze drtiva vetsina infrastruktury zmizi. Coz prozmenu povede ke zpomaleni transakci, vyraznemu narustu ceny transakce, a to v dusledku bude znamenat, ze nikdo nebude nikomu nic prevadet => kolaps.
Par lidi kteri vystihnou (nebo vystihli) spravny okamzik na tom vydela, a vsichni ostatni prodelaji.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelJenomze ona se ta obtiznost upravuje na zaklade toho, kolik je aktualni hashrate site..
Jako by se tezba nerostu stala snazsi v okamziku, kdy se na tezeni cast horniku vybodne.
-
Kare (neregistrovaný)
Ne, náročnost vytěžení další mince vůbec nezáleží na tom, kolik už je vytěženo. On je to zavádějící název. Netěží se, podepisuje se. Vy za to, že podepíšete balík transakcí podle daných pravidel, dostanete pár coinů a říká se, že jste je vytěžil. Dostanete navíc transakční poplatky. Až se "vytěží" vše, tak dál budete dělat to, co dosud - podepisovat. Jen už za to dostanete jen ty poplatky.
Těžení se ztěžuje dvěma způsoby:
1. Dostanete menší odměnu - ta postupem času klesá a bude klesat. A bude jen klesat. Třebas bitcoin to má už od začátku popsáno jak a kdy
2. Zpřísní se pravidla pro podepisování, třebas kolik nul musí mít výsledný hash. Ta se mohou zpřísnit ale i uvolnit podle toho, jak moc rychle se bude podepisovat. Když podpisy půjdou rychle, tak se začne vyžadovat větší počet nul. Když se na to těžaři mohutně vyprdnou, tak se bude vyžadovat méně nul, aby to i ti zbylí zvládli podepsat v rozumné době
Na hranici rentability je to proto, že těží mnoho lidí a tak je laťka uměle nastavena vysoko, aby netěžili rychleji než je vhodné. Potřebujete 1 podepsaný blok každých 10 minut? Je hodně lidí, co by rádo podepsalo? Tak dejte přísnější pravidla, aby jim to zabralo v průměru těch 10 minut. Rentabilita je pak o poměru "kolik ten coin na těžbě a poplatcích za den vydělá" versus "kolik energie a peněz stojí všechny těžaře dohromady to podepsat". Já osobně se domnívám, že třebas bitcoin je dávno za rentabilní hranicí, velcí těžaři šíleně krvácí na ceně za energii a návratnost jejich HW je v nedohlednu. A drží jen proto, že doufají, že cena zase vzroste nebo že to dřív zabalí někdo jiný velký, takže se sníží náročnost těžby.
-
Já osobně se domnívám, že třebas bitcoin je dávno za rentabilní hranicí, velcí těžaři šíleně krvácí na ceně za energii a návratnost jejich HW je v nedohlednu. A drží jen proto, že doufají, že cena zase vzroste nebo že to dřív zabalí někdo jiný velký, takže se sníží náročnost těžby.
Já osobně znám těžaře, kteří energii kradou u svých zaměstnavatelů nebo klientů, kde se "těch pár" kilowatthodin ztratí. Např., když obsluhujete veřejné osvětlení, nebo děláte údržbáře bloku paneláků a klíče od správné místnosti máte jen Vy, je to poměrně snadné. Neříkám, že to tak dělají všichni, ale část určitě a osobně myslím, že velká část.
-
Jenda (neregistrovaný)
> Já osobně se domnívám, že třebas bitcoin je dávno za rentabilní hranicí, velcí těžaři šíleně krvácí na ceně za energii a návratnost jejich HW je v nedohlednu. A drží jen proto, že doufají, že cena zase vzroste nebo že to dřív zabalí někdo jiný velký, takže se sníží náročnost těžby.
To nedává smysl. Pokud se ti to aktuálně energeticky nevyplatí, tak to prostě vypneš.
> Neříkám, že to tak dělají všichni, ale část určitě a osobně myslím, že velká část.
Zase mimo… Většinu výkonu tvoří gigantické čínské farmy, které nevypadají jako rozvaděč od osvětlení.
-
Fungovat to může, protože jsou tam dvě strany, co se dohodly, že to číslo má nějakou virtuální hodnotu a akceptují ji. Tak jako u stravenky, to taky nejsou peníze a stejně restaurace akceptuje, že jsem jim dal částku na ní uvedenou.
Když říkáme A, měli bychom říkat i B. Státy vynutily svoje měny jako (prakticky) jediný prostředek směny. S běžnou měnou obchodují spekulanti. Běžnou měnu devalvuje stát tiskem (ražením) dalšího oběživa. Ale stále za tu měnu koupíme rohlík, elektřinu, služby.
U běžné měny je výrobní cena platidla jen okrajová. U malých mincí je výroba drahá, u bankovek a vysokých bankovek je cena výroby levná. Snahou je, aby výroba platidla byla co nejlevnější, ale aby se našla optimální hranice (bod zlomu?), kdy se ještě vyplatí vyrábět a už se nevyplatí padělat. U virtuální měny je cena víceméně daná JEN cenou energie a investice do hardwaru.
Když se podíváte na myšlenku virtuální měny, není v ní nic o "těžení". Účastníci celého obchodního systému měli dávat k dispozici rozumnou část svého výkonu k ověřování transakcí a dostávat za to určitou odměnu. To, že vznikl obor zvaný "těžení" je vedlejší efekt, se kterým se v začátcích vůbec nepočítalo. To, co dnes nazýváme těžením, to měla být jen vedlejší činnost při hlavní činnosti: placení měnou. Dnes je tomu úplně naopak. Virtuální měnou (skoro) nikdo neplatí, ale kdekdo "těží".
Dalším, nad čím bychom se měli zamýšlet je forma placení .*coinem. Když se podíváte na nabídky, tak všude (co jsem potkal) se cena ve virtuální měně přepočítává dynamicky vůči aktuálnímu kurzu nějaké jiné, skutečné měny. Např. rohlík stojí 2 Kč ale v měně VcMŠ stojí 20 VcMŠ. Zítra bude rohlík stát 2 Kč, ale jen 18 VcMŠ, protože se kurz virtuální měny změnil. (Dokonce i fet na silkroadu se takto přepočítával). Až bude přibývat oborů či komodit, kde bude cenotvorba navázána na některou z virtuálních měn, pak bude čas začít hovořit o tom, že se jedná o měnu v pravém slova smyslu.
Právě třešničkou na dortu, která by ale podle mě měla otevřít oči i těm nejzaslepenějším, je právě ta vazba virtuální měny na cenu energie (v běžné měně) i marnost lidského konání pálit gigawatthodiny do měny, se kterou nikdo neplatí, ale všichni jen překupují.
-
fegyo (neregistrovaný)
Peniaze nemusia byt kryte absolutne nicim. Staci uplne akceptacia a dovera ich pouzivatelov.
Volatilita kryptomien je zaroven aj vyhodou aj nevyhodou. Bez volatility, cize v prenesenom vyzname investicnej prilezitosti, by nikto do kryptomien neinvestoval a nedostali by sa do sirokeho povedomia. Nevyhodou volatility je , ze brzdi pouzivaniu kryptomien ako platidla. Ale technicky nic nebrani stat sa akejkolvek kryptomene globalnym monetarnym prostriedkom. Ak dosiahnu kryptomeny podstatnejsiu hladinu kapitalizacie, komoditna funkcia sa potlaci a platitelska zvyrazni.
Vazba kryptomien na energie je len psychologickym momentom (pseudokrytie nejakou hodnotou) Overovanie transakcii moze byt kludne v buducnosti bezplatne. Cestu, ako sa k tomu dopracovat dnes naznacuje lightning network.
Zahram sa na Nostradama a tipujem, ze o 30 rokov budu jasne dominovat kryptomeny a fiat budu pouzivat len okrajove skupiny technickych analfabetov. To su ti, ktori dnes napriklad nedokazu esemeskovat.
-
Vazba kryptomien na energie je len psychologickym momentom (pseudokrytie nejakou hodnotou) Overovanie transakcii moze byt kludne v buducnosti bezplatne. Cestu, ako sa k tomu dopracovat dnes naznacuje lightning network.
Zahram sa na Nostradama a tipujem, ze o 30 rokov budu jasne dominovat kryptomeny a fiat budu pouzivat len okrajove skupiny technickych analfabetov. To su ti, ktori dnes napriklad nedokazu esemeskovat.
S oběma tvrzeními souhlasím, ale současné kryptoměny k tomu mají velmi daleko a tím směrem nejdou.
-
fegyo (neregistrovaný)
Nejde, lebo pouzivatelia kryptomien su ochotni platit zvysene transakcne poplatky, kedze longterm su kryptomeny permanentne rastucou komoditou.
Nieco v style : seriem na poplatky, vsak o 2 mesiace ten bitcoin aj tak porastie voci fiatu :)
99% kryptosveta dnes este stale prepocitava svoje cryptocoiny v hlave na fiat, ako referencnej hodnote, ale postupne sa to bude menit. Na principe Einsteinovej relativity bude bitcoin stabilna hodnota a fiat meny volatilnymi kravinami :D
-
Nechci vám brát iluze, ale všechny měny jsou založeny pouze na víře, že najdete někoho pro koho je ta která měna hodnotnější než jeho zboží/služba.
Vytištěná bankovka 1000Kč není výrobně o moc dražší než 10 000 000 Zimbabvských liber, veškeré úsilý, energie a materiál vyložený na tisk je nenávratně pryč.
A kupodivu, ve vesnici na Guinei Nové Papui si za ty bankovky koupíte stejné NIC.Pokud je něco "vzácné" - nemůžete se k tomu snadno dostat, tak to může fungovat jako prostředek směny ... za určitých okolností ...
U fiat měn se státy snaží - některé víc, některé méně úspěšně -, aby okolnosti směny byly co nejpředvídatelnější. Používají k tomu regulace, záruky, pavidla a monetární politiku.
Kryptoměny jsou naopak ten nejdrsnější volný trh, bez záruk, regulací a pravidel.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatel"Vytištěná bankovka 1000Kč není výrobně o moc dražší než 10 000 000 Zimbabvských liber, veškeré úsilý, energie a materiál vyložený na tisk je nenávratně pryč."
Ono je taky snahou udělat tu bankovku co nejlevněji, protože hodnota není v ní (nebo ve výrobních nákladech), ale v tom, že reprezentuje podíl na ekonomice státu (včetně vedlejších aspektů, jako je důvěra ve stabilitu nebo třeba schopnost uhájit své zájmy). Pokud je součástí této hodnoty i spotřebovaná energie, tak ta je využita k nějakému účelu (výroba, doprava, světlo pro lidi nebo alespoň marketing).
"Kryptoměny jsou naopak ten nejdrsnější volný trh, bez záruk, regulací a pravidel."
A bez jakékoli hodnoty za nimi.
Z hlediska ekologie (udržitelnosti rozvoje nebo zodpovědného chování vůči Zemi, jak chcete), jsou kryptoměny naprostá zhovadilost - nezanedbatelné množství energie spálené pro nic za nic.
Ostatně si to zkuste někde, třeba na Středním východě - zaplatit dolary, eurem a něčím jiným. Dolary vezmou bez potíží a obvykle v celkem slušném kurzu (to aby vás náhodou nenapadlo jít raději do směnárny). Nad € se budou kroutit a nakonec je možná přesvědčíte, že vám to vezmou v kurzu $1=1€. S jinou měnou máte smůlu. Koruny nejspíš vyměníte v bance, ale Zimbabwské libry si můžete strčit za klobouk. -
fegyo (neregistrovaný)
Ta sucasna energeticka zhovadilost je len docasna. To aby uverili aj analfabeti a negeekovia, ze virtualna mena ma predsalen nejake krytie - pseudohodnotu.
Overovanie transakcii moze v buducnosti kludne fungovat aj s takmer nulovym dopadom na ekosystem. Technicky to spravit ide. -
MartinX (neregistrovaný)
"Jen zlomek pohybů slouží ke směně za služby nebo zboží."
Lenze to dnes plati aj pri "klasickych" menach - spekulacie na FX trhoch radovo prevysuju transakcie za tovary a sluzby.
https://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/20/money-trading-economy-foreign-exchange-markets-economy
"By the late 90s that ratio had changed dramatically. In 1997 the percentage of foreign exchange which involved transactions in the real economy was only 2.5%"
