Vlákno názorů k článku Krademe kryptoměny pomocí BGP aneb proč je dobré mít HTTPS a DNSSEC od Honza - Přijde mi, že autor má až moc velkou...

Certifikační autorita bude chtít potvrzení vaší identity, pokud jste banka, tak chce i to potvrzení od ČNB.

Certifikační autorita je soukromá firma, fungující pod libovolným právem. Nikdo v ČR pořádně neví, jakými právním i normami je taková autorita z USA, Indie či Číny vázána. Pokud certifikační autorita selže, budete se soudit pod americkým, indickým či čínským právem?

Certifikační autority se hlavně řídí Guidelines for Extended Validation, které jasně určuje, jakým způsobem se to ověřování provádí, stejně jako to, že certifikační autorita musí jasně uvádět, v jaké jurisdikci se řeší spory.

Opět, k čemu to je, když je to nepřezkoumatelné a nevymahatelné.
Když budete mít podezření, že CA pochybyla, myslíte, že zástupce americké firmy přiletí svědčit k českému soudu?

Certifikační autorita bude chtít potvrzení vaší identity, pokud jste banka, tak chce i to potvrzení od ČNB.

S tím souvisí i druhá část uplatnění práva. Pokud by na doméně bylo "razítko" státu, že certifikát patří nějaké osobě, můžete přímo vést jakýkoliv spor vůči této straně. Pokud je identita ověřena někým cizím, tak české soudy takové ověření vůbec zajímat nebude. Je tedy ve výsostném zájmu nás všech, aby se zavedlo a ujalo, aby certifikáty domény byly spjaty s konkrétní osobou, která ponese jasnou odpovědnost.

Nyní, když si založím doménu Alza-AS.cz, s trochou dovednosti na ni získám EV certifikát. Napálení zákazníkci možná zjistí od CA, kdo si vyžádal certifikát. Ale CA možná tuto informaci ani neposkytne. A i kdyby poskytla, tak soud v ČR to vůbec zajímat nebude. Prostě bude nahlížet na doménu s EV certifikátem úplně stejně, jako na doménu s certifikátem od LE, a úplně stejně, jako na nezabezpečenou doménu.

Celé je to šaráda, ve které ve skutečnosti nikomu nejde o to udělat krok k právu. Techniká paka zde hlásají nutnost šifrovat za všech okolností a vedou se zde sáhodlouhé diskuse o tom, jak fungují certifikační autority - ale vše je to jen vata.

Quod non est in actis, non est in mundo.

To jako že když vaši identitu při zakládání bankovního účtu ověřuje banka a není na tom razítko státu, tak to soudy nebude zajímat? Vážně?

No to je docela podstatný rozdíl. Za jedno, svým podpisem zakládáte na právní vztah s tou konkrétní bankou. Pokud se s Vámi někdo bude o ten podpis soudit, tak jedině ta banka - takže je na ní samotné, aby si Váš podpis dobře zdokumentovala. Proto také mají banky v procesech to, že vždy znovu ofocují dva doklady, byť už v systému dávno mají kopie.

Ale česká banka nikdy nevydává potvrzení Vaší identity, které by měl někdo třetí věřit. Vaše banka nebude ověřovat Váš podpis na smlouvách např. když budete prodávat dům. I ta banka Vás požene k notáři (na matriku nebo Czech Point), aby vaši identitu ověřil stát.

Vždyť je ta informace součást toho certifikátu.

Který vydala firma, o které ve skutečnosti nic nevíme a která nemá nejmenší povinnost spolupracovat. Kdyby to byla česká CA, tak má povinnost poskytnout svěděctví soudu. Na americkou firmu se ale české zákony nevztahují.

že ta identita, kterou ta banka ze zákona musí uchovávat, bude nepoužitelná a žádný soud to neakceptuje

Banka není úplně správný případ, protože tam jsou údaje ověřovány na více úrovních (kvůli AML - anti money laundering) a něco se dnes už odesílá i přes ČNB (např. CEÚ - centrální evidence účtů). Ale když tohle odmyslíme.

Ano, soud to NEAKCEPTUJE. Soud to přijme jako jeden z důkazů, které bude hodnotit svojí úvahou. V případě banky bude listině pravděpodobně věřit víc, než když předloží nějakou podobnou evidenci majitel zastavárny. Naproti tomu dokument, na kterém je ověřený podpis (ověřený notářem, matrikou, nebo Czech Pointem) soud AKCEPTUJE. Úřední ověření má status tzv. veřejné listiny. Veřejnou listinou není samotný dokument - ale ta ověřovací doložka, na které notář prohlašuje, že ověřil totožnost. Věřejná listina taktéž neznamená, že je k dispozici veřejnosti. Veřejná listina je pojem práva, který znamená, že skutečnosti na takové listině uvedené se a priori považují za pravdu (ve Vašem slovníku "AKCEPTUJÍ"). Veřejnou listinou je např. rodný list, technický průkaz vozidla nebo výpis z katastru nemovitostí.

Omlouvám se, jestli Vám vysvětluji pojmy zbytečně, ale přišlo mi, že v tom trochu lítáte.

Pak je zde jeden ale opravdu zásadní rozdíl. U soudu platí tzv. zásada ústnosti. Každý důkaz musí být proveden před soudem a musí být přednesen i ústně (může se od toho upustit, když obě strany souhlasí). Když je potřeba, aby byl u soudu proveden důkaz např. dožádáním z banky, banka vystaví patřičné dokumenty a pověřený zástupce banky se dostaví k soudu, aby mohl být případně i vyslechnut. Myslíte, že Thawte a podobní vůbec zašlou soudu nějaké dokumenty, nebo přijedou? Ani náhodou, proč by to proboha dělali? Z dobré vůle? Nebo kvůli vlastní potěše? České firmy a osoby mají podle českých zákonů povinnost svědčit, jsou-li předvoláni. Na Američana a americkou firmu se nic takového z Česka nevztahuje!

Už jste někdy platil třeba za dům převodem? Banka vám vydá potvrzení, že došlo k převodu a komu patří účet, ze kterého to bylo poslané, a to potvrzení je potom použitelné u Katastrálního úřadu.

Ano, už jsem nějaké nemovitosti i kupoval, i prodával. Opět se mýlíte. Odesílací banka Vám nevydá žádné potvrzení, které by zaručovalo, že peníze dojdou. Dokud nejsou na účtu příjemce, lze je odvolat, a v krajních případech to lze i poté (jsou na to procedury mezi bankami - např. když úředník udělá chybu a upíše se v čísle účtu). Jediné potvrzení je, že jsou připsány na účet příjemce. Běžně si ale strany dostatečně nevěří, proto se využívá buďto tzv. bankovního akreditivu, nebo notářské úschovy, nebo advokátní úschovy. Ale tam je postup PŘESNĚ OPAČNÝ :). Uschované peníze banka, notář nebo advokát vyplatí druhé straně až poté, co katastr provede změnu. A jen tak mimochodem, katastr neposuzuje a ani není oprávnně posuzovat takové věci, jako jestli si dvě strany zaplatily. Katastr má za povinnost zkontrolovat určité formální stránky převodu a zaknihovat nový stav. To se dělá tak, že se katastru předkládá oboustranně podepsaná kupní smlouva a prohlášení obou stran o tom, že si přejí zapsat do katastru změny. Jakmile Katastr v dokumentech najde vše, co potřebuje (převodce, nabyvatel, datum a další), převede a je to nevratné.

Ale víme a má. Nebo si vážně myslíte, že do systémového úložiště kořenových certifikačních autorit se ty firmy dostaly jen tak bez toho, aby se identifikovaly a zavázaly se, že budou splňovat nějaké povinnosti?

Nemá. Zahraniční firmy a osoby nemají žádnou povinnost dostavit se svědčit k českému soudu nebo i jen poskytovat součinnost. Schválně si zkuste oslovit třeba Thawte aby potvrdilo pravost nějakého certifikátu a poskytlo údaje o procesu jeho vydání. Dají Vám kulové nebo Vám pošlou nějaký cár papíru bez ověření a ověřitelnosti o tom, jak jsou nejlepší a nejbezpečnější CA na světě.

To si musíte napsat příště lepší smlouvu. (Hint: Když si do smlouvy napíšete, že nabývá účinnosti dnem připsání kupní ceny na účet prodávajících, tak to bez dokladu o zaplacení ten katastr ne a ne a nezapíše.)

Ano, ale toto potvrzení bude Katastr vyžadovat od nabyvatele. Pokud by tam nabyvatel donesl pouze potvrzení z banky, nezapíše stále nic. Katastr bude požadovat prohlášení nabvyvatele - např: Já, Jiří Novák, potvrzuji, že jsem obdržel kupní cenu na svůj účet č. XXXX/YYYY ve výši ZZZZ Kč ke dni DD. MM. YYYY a smlouva ze dne dd.mm.yyyy tak nabyla účinnosti.

Celá tato diskuse je o tom, že Katastr nebude posuzovat dokumenty třetích stran - tedy např. banky. Banka není účastníkem správního řízení o zápisu do KN a KN na sebe nebude brát odpovědnost za to, že přijme padělek. Proto chce mít vše podepsané od samotných účastníků a s ověřenýmí podpisy.

Tady je kdyžtak popis: https://www.cuzk.cz/Katastr-nemovitosti/Zapisy-do-KN/Zapisy-do-KN.aspx
To, jakou činnost vykonává KN je pak popsáno v § 17 Katastrálního zákona https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-256. Povšimněte si prosím, že nikde není ani slovo o tom, že by Katastr zkoumal Vaše smluvní podmínky převodu nemovitosti - katastr zkoumá pouze to, jestli jste oprávněni nemovitost prodat a na druhé straně koupit. Katastr dokonce ani nerozlišuje, jestli ze smlouvy vyplývá, že byla darována, převedena bezúplatně, prodána, vyměněna, nebo částka započtena.

Takže jinými slovy, když si do smlouvy napíšete: nemovitost se převádí až po zaplacení kupní ceny - tak katastr nezkoumá, jestli byla kupní cena OPRAVDU zaplacena, ale pouze to, jestli toto prohlásí převodce.