Názory k článku Krátký pohled na Ubuntu 25.10: vyladěná distribuce pro běžného uživatele

Fedora ani non-LTS Ubuntu nepatří do rukou běžným uživatelům.

Nesmysl :-)

Ale houby. Atomicke varianty Fedory jsou pro BFU za me jednodussi na pouzivani nez Windows, a je i tezsi je rozbit. V pripade Ubuntu opatrny souhlas.

7. 11. 2025, 08:44 editováno autorem komentáře

Jj, přesně tak. Nasazuju kolem sebe BFU Fedora Silverblue a je to prakticky bezstarostný a nerozbitný systém, který zvládne upgradovat i moje mamka v předdůchodovém věku.

Tak to by se muselo něco dost zásadně změnit. Pamatuju si, že Fedora bývala dost problémová.

To si pamatuju i ja, ale bylo to pred 15 lety.

Možná pak nekomentovat současný stav podle situace před mrtě lety?

Já si pamatuju, že Ubuntu i Fedora měly velmi nestabilní a odfláknuté KDE (Ubuntu třeba i bez jejich vlastní grafiky a fontů) a na Fedoře byl problém s kodeky videa a kdysi snad i MP3.
Na domácím serveru mám Fedoru skoro tři roky a na starém notebooku měsíc - kde navzdory používání GUI ani jednou nespadla, takže Wayland je nakonec možná lepší, než XServer?
Jen mi teda nenÍ úplně jasné, jaké výhody má imutable distro a proč by desktopové apky měly běžet v kontejnerech. Teda krom toho, že pak VLC může obsahovat různé non-free kodeky a je to věc autora balíčku. Nebo otestované kodeky a odpovědnost je na správci balíčku, ne distribuci.

Souhlasím. U pár "nenáročných" lidí mám nasazen Bazzite. Někde v KDE, někde v GNOME variantě a všichni to jen spokojeně používají. Nikdy s tím nebyl žádný problém co by po mě chtěli řešit.

Naopak, běžným uživatelům dle mého názoru nepatří do rukou LTS Ubuntu s prehistorickými verzemi většiny balíků, které jsou navíc v případě repozitáře universe až na výjimky zcela bez aktualizací.

Lidé kolem mě mají 22.04 nebo 24.04. Nevím o tom, že by měli problém konkrétně s tímhle.

Jak řeší zastaralé, děravé či rozbité aplikace v universe? Používají jejich Snap verze?

Používám Kubuntu 24.04.3 LTS. Co že to mám rozbité..?

Souhlas.
Pokud nepotřebují něco honem v nové versi, tak je u LTS Ubuntu výhoda, že se to prostě tak často nerozbíjí. Byť za tu cenu, že spousta aplikací tam prostě drž po celou LTS dobu použití - což bývá zhruba tak dva roky.
(Pro běžného důchodce jsou i tak ty změny příliš časté.) ;-D

Fedoru jsem instaloval už pár běžným uživatelům a paradoxně jedinej, kdo ji za ty roky zvládnul rozdrbat, jsem byl já (update v commandlině za běhu, jehož součástí bylo i nové jádro, čehož jsem si nevšiml). Stačilo ale nabootovat do předchozího jádra a přeinstalovat nové, pak to jelo skvěle. BFU by si tohle ale nikdy nepřivodil, neb by updatoval přes GNOME Software.

Systém jako takový pak vyloženě navíc potřebuje jen dodat kodeky, jinak je to na nastavení naprosto přímočarý proces. Za mě víc přímočarý, než nastavení Windows jen s lokálním uživatelem.

Update fedory cez dnf za behu nebyva problem, aj ked je tam nove jadro. To si len pocka na najblizsi restart.

Mne sa podarilo updatovanim odpalit fedoru dvakrat, prvykrat tym, ze upgrade ovladacov nvidia odpalil socket, ktory pouzival X11 a v X11 session bezal terminal s upgrade (tu by pomohlo troska opatrnosti a pustit to pod tmuxom. Kto vedel ¯\(ツ)/¯). Druhykrat, ked som pouzil dnf system-upgrade, spravil preklep v parametri --releasever a skoncil v rawhide, odkial cesta naspat neexistuje. Tak na toto si uz davam pozor tiez.

Ale na druhu stranu, zabugovanejsi softver ako anakonda (instalator), to sa len tak nevidi. Jeden "nespravny" parameter a v polovici instalacie zhuci. Stala sa chyba. Restart, odznova a ty smudlo hadaj, co bolo nespravne.

Mam dojem, ze manzelcin XPS 13 s Core 8gen ma od zacatku stale stejnou instalaci Fedory a byl jen upgradeovan release od releasu... Funguje stale.

Autor rozhodně není běžný uživatel. ;-D

To by nebyl pořádný článek od p. Ježka kdyby tam nebyla zmínka o prehistorickém HW. Ale nechápu proč distribuci označuje jako odladěnou, když tam vzápětí napsal " byť je nadále pár snapů, které zlobí (třeba MPV tuhne, jeho verze deb funguje normálně)". Takhle si tedy vyladěnou distribuci nepředstavuji. Jedině spolehlivý a vždy aktuální Arch (CachyOS) na domácím desktopu!

No, snap pro mpv připravuje nějaký "Sameer Sharma", tak problémy s jeho balíčkem bych nepřipisoval na vrub Ubuntu.
Podobně, jako za problémy s konkrétním flatpakem nemůže Fedora....

Já tě chápu, ale mě je jako uživateli úplně jedno jestli ten snap připravuje ofiko Canonical nebo nějaký nadšenec. Prostě nainstaluju Ubuntu, nainstaluju mpv a on nefunguje. Přitom ten snap a flatpak měl tohle řešit - přinášet spolehlivě aktuální SW s přibalenými závislostmi. Je to hodně smutné v kontextu toho, že se Ubuntu stále doporučuje neznalým uživatelům. A už očekávám někoho kdo mi tu vpálí že tam uživatel má mít LTS (nevím jestli by v případě snap mělo na něco vliv?).

Rozumím, jen současné ekosystémy a aplikace jsou už tak provázané, sloźité a komplexní, že je nejde udělat bezchybně. Je možné, že to mpv nefunjguje ani na LTS 24.04, nebo je možné, že nefunguje jen na určitém konbinaci HW a SW a chyba je už někde v upstreamu a nemůže za to ani Snap ani jeho správce a ani nemají šanci to zjistit, protože jim to při testech funguje, ale blbne jen na hodně staré grafice, kterou použil recenzent.

Canonical podporuje a testuje oficiální video přehrávač v Ubuntu. Pokud by nefungoval, je to jeho chyba. Ale už bych nebyl tak přísný, aby ho činil odpovědným za veškerý SW...

U MPV je nepříjemné, že asi nejde jednoduše nainstalovat standardní balíček, protože pro 25.10 patrně není: https://packages.ubuntu.com/search?keywords=mpv a neznalí uživatelé jsou odkázáni jen na Snap variantu.

Tak zrovna CachyOS působí snad ještě více nevyladěně, než Ubuntu. Už alespoň nahradili ty jejich GUI pro správu systému napsané v Zenity něčím lepším? Jinak tomu distru fandím, jen prozatím jsem z jeho používání měl velice smíšené pocity a běžnějším uživatelům bych ho rozhodně nenasazoval.

Ubuntu 25.10 rozhodně nepatří mezi vyladěná vydání. Těch chyb je tam tentokrát až příliš. Včetně např. zcela chybějící lokalizace u některých předinstalovaných aplikací. Několik předinstalovaných aplikací je tam navíc v příliš starých verzích, obsahujících chyby, které byly již dávno opraveny. "Centrum aplikací" je pak kapitola sama pro sebe a dodnes neumí ani rozumnou odinstalaci deb balíků. S tím souvisí i ve článku zmíněná schizofrennost systému, kdy např. pro aktualizaci balíků je nutno použít samostatnou aplikaci. Poměrně odfláknutě působí i samotná mřížka aplikací, která obsahuje i různé systémové utility ledabyle rozházené mezi ostatními aplikacemi namísto k tomu určené složky "Utilities". A takto bych mohl pokračovat...

No jo, jenže čím novější aplikace, tím spíš bude chybět lokalizace (viz upadající komunita překladatelů). Nežijeme v ideálním světě.

Jenže v Ubuntu pravidelně zvládají obojí: Stará verze aplikace s kompletně chybějící lokalizací i přesto, že ve skutečnosti je přeložená. Většinou se jedná o triviální problém Launchpadu, bohužel v non-LTS vydáních se to často neopravuje.

7. 11. 2025, 13:00 editováno autorem komentáře

To tlačení překladů přes Launchpad způsobuje dlouhodobě problémy. Už když jsme dělali knížky o Ubuntu, tak platilo, že překlady se do vydání dostaly jen, pokud byly v upstreamu k určitému datu, kdy si je Canonical natahoval do Launchpadu. Cokoliv potom už se do vydání nikdy nedostalo. Přitom ve Fedoře, když po měsíci vyjde GNOME XX.1, tak se s tím normálně aktualizují i překlady.

Je to tak. Často navíc zcela chybí i samotná šablona překladu pro konkrétní balíček na Launchpadu, což má většinou za následek i chybějící překlad konkrétního balíčku. Přitom v upstreamu a de facto všech distribucích krom Ubuntu je balíček bez problémů přeložen.

7. 11. 2025, 13:42 editováno autorem komentáře

Musím říct, že jeden z nejpříjemnějších posunů v Ubuntu 25.10 je pro mě přechod z GNOME Terminalu na Ptyxis. Ze začátku jsem tomu moc pozornosti nevěnoval, ale nakonec to výrazně zlepšuje můj uživatelský zážitek. Nejvíc je znát mnohem rychlejší vykreslování a celkově svižnější reakce při práci.

Na druhou stranu a to je podle mě to podstatné, je úplné odstřižení X11. Podle mě to spoustě lidí značně znepříjemní život. I s proměnnou GDK_BACKEND=x11 má řada aplikací problémy: některé zamrzají, jiné se zasekávají, nebo rovnou padají při startu. A když vezmu v úvahu že Wayland pořád neumí plnohodnotně nahradit X11 například při práci s okny tak mi tenhle nucený přechod ve dvou hlavních distribucích přijde hodně ujetý a předčasný. Pro zajímavos, více o problémech s Waylandem třeba zde: https://www.kicad.org/blog/2025/06/KiCad-and-Wayland-Support/

No, předčasný. Wayland je tu s námi od roku 2008, ve Fedoře je default od roku 2015. Na tom nic předčasného není => uzavřenější platforma by už měla přechod dávno hotový.

V současnosti vývojáři Xorg jasně dali najevo, že podpora nových funkcí se extra nechystá, postupně bude ořezáváno přidávání podpory pro nový HW a jakákoliv podpora vyjma security. Vývojáři GNOME (defaultní DE u Ubuntu, RHELu...) se pak taky snaží nemrhat prostředky na podporu Xorg. Je tak úplně namístě aktivně řešit, jak teď co nejrychleji strhnout náplast jménem Xorg a dostat maximum linuxového ekosystému na Wayland, neb jak přejde RHEL 9 na maintenance support (2027), dá se čekat postupná odúmrť Xorg.

Hloupé je, že to na tom, co napsal nemění vůbec nic.

Takhle, mně samotnému nejspíš přechod na distribuce založené na RHEL10 (AlmaLinux) způsobí v příští době starosti navíc, zejména kvůli Waylandu.

Nicméně pokud počítáme s tím, že nám zbývají 2 roky, než bude podpora Xorg postupně omezovaná na nejnutnější minimum, rozhodně není přechod velkých distribucí a DE na Wayland-only předčasný. Zejména ne u GNOME, kde jsou konkrétní verze udržované dlouho (u KDE má verze kratší životnost, takže se dá čekat, že podrží Xorg session déle). V praxi to povede i vývojáře k rychlejší adopci Waylandu, zmizí schizofrenie s testováním jak pro X, tak pro Wayland a až nastane moment, kdy Xorg přejde na čistě udržovací mód s čistě jen bezpečnostníma záplatama a bez podpory nejnovějšího HW, nebude v komunitě velké překvapení / panika.

Ke zmínce v diskusi o Pc se starožitným HW. Oblíbil jsem si na stará pc (2 jádra CPU)
která je mi líto zahodit, či nepoužiívat (na chalupě) Distro "Q4OS" (z debianu). Velmi se mi líbí.

Ubuntu používám samozřejmě taky dlouhodobě a jsem spokojený.

Prý vyladěná... Už jen to, že mi noťas po upgradu vydrží místo tří hodin jen 45 minut moc vyladěně nevypadá. Prý snad za to může náhrada knihoven jejich Rustovými alternativami.

Dále CPU má 100 °C při prehrávání videa. Že já věřil vašemu nadpisu...