zajimalo by mne, jak funguje ladicka (v krabicce) s rucickou?
Chapal bych, jak funguje ladicka s diodami - nahraje dostatecne dlouhy vzorek signalu do pole 2^n, udela FFT, najde peek, rozsviti odpovidajici diodu a je vymalovano. Jeste co se tyka presnosti, u nizkych tonu je potreba docela dlouhy vzorek (par sekund), aby vysledna presnost byla jeste k necemu...
No a meli byste predstavu, jak funguje ladicka s rucickou? Kdyz brnknu, tak se rucicka pohybuje od nizkych tonu vyse a pak se zastavi... Cili by tam mel byt nejaky obvod ktery prevadi poloha peeku -> volty...
A dalsi problem je to, ze napr. u piana se nizke tony ladi na vyssi harmonicke.
Pokud je tam (digitalni) elektronika, tak je napeti mozne generovat ruznym zpusobem... Navic ty elektronicke ladicky maji stejne casto "rucicku" na LCD displeji.
Pokud jde o to to udelat ciste analogove, tak bych mozna udelal dolni propust a horni propust a polohu rucicky urcoval podle rozdilu urovne signalu, ktery propusti...
"Chapal bych, jak funguje ladicka s diodami - nahraje dostatecne dlouhy vzorek signalu do pole 2^n, udela FFT, ..."
Tak takhle složitě se to opravdu nedělá :)
"Jeste co se tyka presnosti, u nizkych tonu je potreba docela dlouhy vzorek (par sekund), aby vysledna presnost byla jeste k necemu..."
Právě proto je to úplně zcestná metoda.
Nejjednodušší je převod f -> U (frekvence na napětí). Pak se podle výsledného napětí buď pohybuje ručička nebo se pomocí komparátorů vybere odpovídající LEDka a rozsvítí se.
A samotný převod f -> U je poměrně triviální - stačí vstupní signál přebudit tak, aby dostal pravoúhlý průběh. Potom se s každou vzestupnou hranou bude spouštět MKO (monostabilní klopný obvod), ze kterého poleze impulz známé amplitudy a známé (pevné) délky. Tím se problém měření frekvence převedl na problém měření střídy, což je jednoduché (stačí výstup usměrnit a zprůměrovat kondíkem).