Vlákno názorů k článku Letní nebo středoevropský čas? Většina Čechů chce standardní od martyd. - Mají to dát půl napůl. Prostě se udělá...
-
null null (neregistrovaný)
Vůbec. Čas se má nastavit pásmový aby to odpovídalo poloze. A pokud bude v souladu s tím obecně vstávat/začínat denní dění a práce dřív, tak fajn - jestli se to podle SEČ jmenuje 5:00, 6:00 nebo 7:00 je jedno, jde o to aby se to pořád nestřídalo a astronomicky to bylo v tu dobu kterou chceme*
*my jako společnost v SEČ
-
Matúš (neregistrovaný)
Astronomický čas by dával zmysel najmä vtedy, ak by náš obvyklý denný rozvrh bol s ním v súlade.
Konkrétne - človek cca. 8 hodín denne spí a cca. 16 hodín denne "funguje". Aby bolo denné svetlo tomu čo najviac prispôsobené, mal by astronomický stred dňa (poludnie) byť presne uprostred toho 16h intervalu, kedy nespíme.
Ak by sme používali časové pásmo, kde je astronomické poludnie presne o 12:00, znamenalo by to, že vstávať by sme mali o 4:00 a chodiť spať o 20:00. Väčšina ľudí ale vstáva cca. o 6:00 (alebo neskôr) a spávať chodí o 22:00 (alebo neskôr) - takto sme to naučení, tomuto sú prispôsobené rozvrhy v škole, pracovné doby, otváracie doby, cestovné poriadky, vysielacie časy v televízií, proste všetko.
Čiže stred nášho obvyklého dňa (rozumej času kedy nespíme) nie je o 12:00, ale až niekedy o 14:00-15:00. A práve preto je pre nás lepšie používať časové pásmo, ktoré má astronomické poludnie (Slnko najvyššie) nie o 12:00, ale až neskôr - inými slovami náš súčasný "letný čas".
-
Co se týče fabrik na směny, v tom dělá asi 1.2 mil lidí. Pokud by se točili rovnoměrně, započítáme dovolené apod., tak na šestou jich denně vstává ani ne třetina. Vedle toho máme školství, které začíná v 8 a týká se nějakých 2 mil lidí (mimo prázdniny), proti ranním prodavačům zde máme pingly, kteří rozhodně nechodí na 6, důchodce, kteří si vstávají kdy chtějí atd. Dále můžeme z dopravních špiček vypozorovat, že v 6 hodin je na silnici klid.
Z toho lze udělat závěr, že ta šestá se týká malé části populace. -
Petr M (neregistrovaný)
Dojíždím do centra Brna a to celkem nepravidelně (příjezdy v Srpnu mezi 5:45 (nemohl jsem v těch vedrech spát) a 8:45 (odvezení děcka)). A jak to vypadalo na silnicích?
Před šestou hladký průjezd, sem tam auto, nic hroznýho, plynulý průjezd.
Půl sedmá v klidu, zdržovaly jenom tři autobusy cestou.
Před sedmou klid, zdržení na okraji cca tři minuty, zapli semafory a pár auto bývalo přede mnou + motající se poloprázdný autobusy (na zastávkách 2-3 lidi).
Půl osmá začala být hustější, ale cesty zvládaly, zpoždění proti víkendu do pěti minut.
Osmá byla zabitá. Totálně. Tam bylo potřeba připočítat tak 15-20 minut, pokud nějaký psychopat někomu nerozstřelil auto. Asi do devíti bez šance se někam dostat...Takže tolik k přístupu "v létě brzo do práce, ať mám odpoledne klid."
-
null null (neregistrovaný)
@Petr M
Ale zase není všechno jenom Brno. U nás na okresním městečku když přejíždím hlavní cestu poznám, jestli jedu "před sedmou" nebo "po sedmé" podle provozu spolehlivě ...
Na co se handrkovat. Buď bude průzkum, nebo nebude ... buď budeme znát nějaká čísla nebo jeno odhadovat ... -
K> (neregistrovaný)
oj, ja se zeptam na statistiku/pruzkum a ty odpovis nejakym svym odhadem. bravo. v 6 je mozna klid na silnicich v brne, ale ne v malych mestech, a jeste nezapomen ze obvykle ti chudsi jezdi MHD a ne autem. navic hustota v jeden cas neni to same jako integral pres hustotu pres casovy usek. ale to je jedno, smichame jedno pravdepodobnostni rozdeleni s druhym, kocicka s pejskem taky varili dort a jak chutnal.
-
V šest hodin je prokazatelně klid ve všech obcích a městech ve kterých jsem kdy žil, jedná se o populace 300 - 1 200 000 obyvatel.
A jelikož jsi chtěl průzkum, tak tady máš nějaká čísla a jako bonus se dozvíš, že ten tvůj dojem o malých městech je mýtus.
https://www.hypoindex.cz/clanky/pruzkum-boura-myty-na-vesnici-se-pry-vstava-v-pet-a-lide-nemaji-kde-nakoupit/ -
Palo M. (neregistrovaný)
> Čiže stred nášho obvyklého dňa (rozumej času kedy nespíme) nie je o 12:00, ale až niekedy o 14:00-15:00.
Ano, ludia maju sami tednenciu "posunut si svoj den na neskorsie", teda neskorsie vstavat a neskorsie ist spat. A to dokonca aj vtedy, ked im to nikto nenariaduje a je to len na nich (napriklad si vela ludi cez vikend pospi dlhsie, a potom si namiesto ranajok daju rovno brunch). Zamyslel si sa nad tym, preco to tak je?> A práve preto je pre nás lepšie používať časové pásmo, ktoré má astronomické poludnie (Slnko najvyššie) nie o 12:00, ale až neskôr - inými slovami náš súčasný "letný čas".
Nie, nezamyslel, pretoze to mas uplne opacne. Keby si aj urobil dany extremny posun (UTC +4), v lete by svitalo ked by na hodinkach bolo cca 7:00 a slnko by zapadalo keby na hodinkach svietilo cca 23:00... Zda sa ti to fasa? Lenze o tej 23:00 by aj tak nikto nesiel spat (okrem deciek ktore by ulozili do postele rodicia za sumraku tak ako aj teraz)! Niekto by posedel pri telke, iny pri taboraku, pri pive, atd... A nakoniec by ludia aj tak mali tendenciu vstavat, az keby na hodinkach bolo 10:00 (a zasa by tie prve 3 hodiny svetla takmer nikto nevyuzival, tak ako teraz). Skratka ludia by vstavali (a ulihali do posteli) uplne v tom istom astronomickom case ako teraz, akurat cas na hodinkach by bol nastaveny uplne od veci (a astronomicke poludnie by bolo o 15:00). Jak v Kocurkove... -
Petr M (neregistrovaný)
Jenomže tohle je o definici nuly při měření času v rámci dne. Logický požadavky:
1. Je třeba tu nulu mít nastavenou v dané oblasti stejně, hodinky by měly ukazovat všem stejně.
2. Je potřeba mít velikost jednotky i počátek stupnice stabilní.
3. Je třeba, aby na nule panovala co největší shoda.A co s tím?
- Navázat nulu na "život konkrétního člověka" je blbost, v dnešní době snad už u nás žádný takový absolutista zatím není *).
- Navázat nulu na "život průměrýho člověka" je nesmysl - jinak to bylo před 50 lety, kdy se chodilo natvrdo na 6, jinak je to dneska, jinak to bude v okamžiku, kdy 80% obchodu a agendy bude online a v továrnách bude jenom dohled nad automaty v 24/7 + administrativa s volnou pracovní dobou. Takže takový stupnice by nebyla stabilní v čase (2) a když se do průměru vejde jenom špička Gaussovky (10% populace), 45% bude brblat, že je to brzo a 45%, že je to pozdě (3).
- Odvodit to z čehokoliv ve společnosti stojí na vodě a nebude to dlouhodobě fungovat
- Mít jednotný čas na celé planetě je nesmysl, smysluplný jsou časový pásma
- Mimo rotace Země nemáme astronomický jev, který by se přibližně shodoval s délkou dne **)
- Jsou dva takový objektivní body - Slunce nejdál a Slunce nejblíž. Jiný se moc mění díky sklonu osy Země (východ/západ Slunce).Takže jediný logický závěr je nechat nulu v astronomicky význaným okamžiku (2x ročně, ale aspoň něco) a upravit číslování činností.
*) s výjimkou snahy agenta Bureše a Andrejových Nekritických Obdivovatelů, zkráceně ANO
**) východ a západ Slunce se proti sobě posouvají i proto, že sekunda má stejnou délku bez ohledu na její pozici v roce a hodina i minuta jsou vázány na jejich počet. Každý den je fakticky trochu jinak dlouhý
