Zas a znova... V podstatě je na výběr:
A) Upravíme základní body měření času podle toho, v kolik hodin jsou v roce 2018 lidé zvyklí chodit do práce a vodit děcka do školy.
B) Vrátíme se k normálnímu měření času podle astronomicky významných bodů platných pro poledník daného časového pásma a pak se budeme bavit o případné úpravě časů různých aktivit, majících dopad na většinu společnosti.
Duševní pochody lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že fyzikální veličina by měla být definována tím, že děti choděj ráno do školy na osmou, asi nikdy nedokážu pochopit.
Až na taký drobný detail, že časové pásmo nie je fyzikálna veličina, že?
Čas v zmysle dĺžky úseku medzi dvomi udalosťami na časovej osi, to je fyzikálna veličina. A tie dve udalosti môžu byť uvedené v akýchkoľvek časových pásmach, rozdiel je (keď správne prepočítame rozdiel pásiem) vždy ten istý.
Tak isto ako ty by mohol niekto držkovať, prečo meriame v metroch (arbitrárne určený rozmer), keď rozmer lakťa kráľa je oveľa významnejším parametrom...
Taky to v 19. století ve Francii rozsekli a zavedl se metr, kilogram, litr atd... Za mě je lepší měřit teplotu podle bodu tání a varu vody, než podle Fahrenheitových hokus pokusů, když už se neprosadilo měření absolutní teplotou, a vzdálenosti v metrech a ne v myších délkách a zaječích skocích. Ovšem opouštět Celsia a nahrazovat ho Fahrenheitem nebo místo metrů zavádět ty zaječí skoky, to by byl prostě nápad hodný debila - bez ohledu na to, že z hlediska přesnosti můžu ten zaječí skok definovat stejně přesně jako metr. Stejně jako po 4 staletích platnosti německého způsobu měření času u nás se rozhodnout na 15. poledníku měřit čas podle 30. poledníku.
Věci se dají definovat rozumněji či méně rozumně, nebo vyloženě debilně. Já jsem pro ty rozumné definice. Východoevropský čas kvůli tomu, aby děti mohly ráno na osmou do školy, středoevropský kvůli tomu, aby Franko měl stejný čas jako Hitler a Francie aby se lišila od Anglánů - to bych zařadil mezi ty vyloženě debilní důvody, proč něco nějak definovat.