Já jsem jednoznačně pro letní čas, viz analýza: http://cas.wz.cz/
Mohl byste upřesnit, co přesně je výhodného na tom, že v létě při vstávání krátká ručička na budíku ukazuje na pětku a ne na čtyřku? Co vím, všechny výzkumy ukazují, že biorytmus závisí na intenzitě (slunečního) světla. Tady se ale opakovaně objevuje argument, že nezávisí na světle, ale na tom, jaké číslo ukazují hodiny. Máte pro to nějaký důkaz? A proč se pak omezovat na hodiny 0–12, resp. 0–24 – nebylo by pak podstatně výhodnější začít čas o půlnoci třeba stovkou? Člověk by se ráno probudil, podíval by se na hodiny, zjistil by že je půl sto šesté a hned by mu bylo mnohem lépe.
1.7 vychází slunce ve 4:13 a zapadá ve 21:16
1.8 vychází slunce ve 4:53 a zapadá ve 20:47.
Já vidím výhodu celoroního letního času v tom, že je prostě déle vidět a člověk toho více kolem domu udělá i když chápu, že to není čas, co "k nám" patří.
Takhle už se bude kolem 20. hod smrákat.
Nebo např. 1.leden - den 7:24 - 16:10 - do práce jdu za tmy a z práce také za tmy. Při "letním" čase bych šel do práce také za tmy, ale odpoledne se člověk může těšit ještě že je světlo.
M.
1.7 vychází slunce ve 4:13 a zapadá ve 21:16 1.8 vychází slunce ve 4:53 a zapadá ve 20:47.
Nikoli, Slunce se neřídí tím, co máte na hodinkách. Je to opačně – 1. 7. 2018 slunce vychází v nějaký okamžik, a my ten okamžik můžeme nazývat 4:57 SELČ, 5:57 SEČ, 6:57 UTC nebo jakkoli jinak.
Já vidím výhodu celoroního letního času v tom, že je prostě déle vidět
Ale to není pravda! Vidět je pořád stejně dlouho, protože to závisí na rotaci Země a na sklonu její osy, s naším pojmenováním času to nemá vůbec nic společného. Sklon osy Země vede k tomu, že je v létě světlá část dne delší, než v zimě. Pokud jste myslel to, že je déle vidět, než kdybyste ve stejný den použil pásmový čas, opět to není pravda – vidět je pořád stejně (pořád to závisí na té rotaci a sklonu osy), akorát vy jste vstal o hodinu dříve.
Nebo např. 1.leden - den 7:24 - 16:10 - do práce jdu za tmy a z práce také za tmy. Při "letním" čase bych šel do práce také za tmy, ale odpoledne se člověk může těšit ještě že je světlo.
To opět nemá nic společného s letním časem, souvisí to jenom s tím, kdy jdete do práce a kdy z práce. A samozřejmě je mnohem logičtější změnit to, kdy vy jdete do práce a z práce, než vaší pracovní době přizpůsobovat čas v celé zemi. Přece nebudeme šoupat časové pásmo pokaždé, když se vám změní pracovní doba.
Chápu správně, že preferujete přizpůsobit koloběh života (ranní vstávání, pracovní dobu, volný čas, atd.) aktuálnímu cyklu slunce?
Tzn. např. vždy vstát s východem slunce, do práce nastoupit hodinu po rozbřesku, atd. Každý den se to o pár minut posune, takže by na dveřích obchodu nemohlo být od 8 do 16, ale něco ve smyslu od východu slunce + 1 hodina do východ slunce + 9 hodin.
Byl by takto náš biorytmus nejspokojenější?
Neumím si představit, že by se to dalo prakticky realizovat.
Nejde o mojí preferenci, je to dané biologicky – lidé jsou denní tvorové a je pro ně přirozené vstávat s východem slunce. Samozřejmě to neznamená nutnost posouvat si budík denně o pár minut, ale lidé na tohle citliví jsou, akorát někdo více a někdo méně. A je to jediná věc, která je daná a neměnná – všechno ostatní (jako jak tomu času budeme říkat, kdy bude začínat škola, kdy práce, kdy budou mít otevřeno úřady a obchody) si můžeme v různě velkých skupinách zvolit.
Každoroční přechod na letní čas a zpět ten soulad biorytmu s astronomickým časem aspoň trochu řešil (a málokdo si to uvědomuje, proto všichni vnímali jen nevýhody střídání času). Takže pokud na tom nebudeme chtít být nakonec hůře, než před zrušením střídání času, stejně se to bude muset řešit – akorát už ne jednotně pro celou EU, ale lokálně. Podle mne je to lepší, protože je možné to přizpůsobit lépe, ale samozřejmě je to organizačně náročnější.
Takže vůbec nejde o to, že by na dveřích obchodu bylo napsáno „východ slunce + 1 hodina“, ale o to, že vůbec nezáleží na tom, jak si nazveme ten čas, který tam bude napsaný. Když bude obchod otvírat v 7:00 UTC, nezáleží na tom, zda tomu budeme říkat 8:00 SEČ, 9:00 SELČ, 8:46 českého času nebo 0,3 hvězdného data, pořád to bude stejný okamžik.
@Vašek
Měl bys oddělit 2 věci:
1. je stupnice ve které čas měříme a v kontextu této debaty já, i jiní, propagují nastavení na SEČ kvůli časové zóně, vesmírnému času .....
2. časy*, kdy lidstvo "funguje". A to je to co nezáleží na bodu 1, jenom se těm časům podle bodu 1 říká na hodinkách.
* IMO neříkej tomu "hodiny", to se pak plete s nastavením té stupnice pro měření času
Ale on se ti nesnaží říct že budeme zase vstávat s rozbřeskem, jenom to bere ze široka abys pochopil, že:
A: Mějme letní den a rozbřesk je 04:00 SELČ = 05:00 SEČ = 02:00 UTC.
06:00 SELČ (05:00 SEČ, 04:00 UTC) je pořád stejně dlouho od rozbřesku, tedy 2 hodiny, pořád stejný vesmírný čas v daný den každý rok, jenom se ten stejný čas té lidské aktivity (bod 2) jmenuje jinak na stupnici (bod 1). A podle toho kterou stupnici si vybereme, tak tomu času budeme říkat. A IMO si má smysl vybrat tu, která odpovídá časové zóně.
@Kentan z Montargi
"já, i jiní, propagují nastavení na SEČ kvůli časové zóně"
- aktuálně je v používání časových pásem takový chaos, že argument, chceme SEČ proto, protože to tak má být, aby to bylo na mapě hezké, je nevalidní
- doporučuji si přečíst tento článek, který pojednává o anomáliích časových pásem: https://refresher.cz/46353-Casova-pasma-po-cele-zemekouli-ukryvaji-nejeden-paradox?gdpr-accept=1
- z článku vyplývá, že existuje velmi mnoho států a území, kterým prostě nakreslená časová zóna nevyhovuje, a používají jinou, protože jim to prostě v životě vyhovuje více.
@Filip Jirsák
"lidé jsou denní tvorové a je pro ně přirozené vstávat s východem slunce" (a asi také jít spát se západem slunce). Souhlasím, ale problém je, že například v prosinci slunce svítí jen 8 hodin a pár minut za den, takže bychom měli prospat necelých 16 hodin. Například v červnu je to přesně obráceně. Sluce svítí 16 hodin denně a na spánek nám zbyde ideálních 8 hodin. Toto nijak nezávisí na zavedeném čase ani časovém pásmu (ale na zeměpisné šířce, kterou nikterak nezměníme, jedině, že bychom se odstěhovali jinam, ideálně na rovník). Takže stejně náš biorytmus dostává na frak bez ohledu na zvoleném časovém pásmu.
Nicméně zpět nohama na zem. Střídání času SEČ a SELČ pravděpodobně odzvoní příští rok. ČR si bude moci zvolit, zda bude chtít nadále používat SEČ nebo SELČ - nic jiného na výběr nebude. Podle čeho se tedy rozhodnout? Já osobně mám jasno - můj soví biorytmus je naučený ponocovat a vstávat pozdě, takže by volil SELČ, ale chápu, že skřivani to budou mít přesně opačně.
No, myslím si, že naši politici to rozhodnou za nás. Rozhodnou se podle toho, aby to měla Visegrádská skupina (ČR, SR, PL a HU) stejně. Obrázek č. 6 ( https://i.iinfo.cz/files/root/476/eu-stridani-casu-1.pdf ) ukazuje, že Poláci (přes 70%), Maďaři (přes 60%) a Slováci (přes 50%) jsou pro SELČ. Češi jsou pro SELČ jen něco málo přes 35%. Ještě je nutno dodat, že anketa nemusí nutně vyjadřovat stejný názor, jako má většina populace v dané zemi.
Budu rád, pokud ve svých reakcích okomentujete kromě částí, se kterými nesouhlasíte, i části, se kterými souhlasíte.
@Vašek
No, jak měří čas nějaká Samoa asi pro nás nebude moc relevantní stejně jako nezrušíme parlament protože někde v Paciiku mají ještě kmeny. Ostatně vyjímky jak jsem tak proletěl linkovaný článek mají hlavaně ty "nejrozvinutější" země. Tam se řadit nechci.
Každopádně nevidím důvod vybočovat z časového pásma, protivit se tím vesmírnému času a ještě ke všemu kvůli hodině jenom proto, že 1/2 národa nevidí rozdíl mezi denní dobou a tím co zrovna ukazují hodinky - ostatně toho se taky týkala tvá argumentace, nikoliv toho že jsou místa kde zóny nerespoektují taky. A já osobně ani nechci zase něco křivit jenom proto, že zbytek není úplně všude rovný.
argument, chceme SEČ proto, protože to tak má být, aby to bylo na mapě hezké, je nevalidní
Mohl byste připomenout, kdo v této diskusi tento argument použil?
Takže stejně náš biorytmus dostává na frak bez ohledu na zvoleném časovém pásmu.
Nikoli, pro náš biorytmus je důležité hlavně to vstávání se sluníčkem. Navíc světlo po západu slunce už uspokojivě vyřešil jistý pan Edison, takže dnes se naopak řeší, jak v tom umělém osvětlení večer potlačit modrou složku, aby se nám pak lépe usínalo.
ČR si bude moci zvolit, zda bude chtít nadále používat SEČ nebo SELČ - nic jiného na výběr nebude.
Teoreticky si bude moci zvolit cokoli, třeba UTC+1:15, ale prakticky máte pravdu. I když nejlepší by bylo, kdyby na výběr nic nebylo a prostě se zvolilo časové pásmo, kam geograficky patříme.
Podle čeho se tedy rozhodnout?
To je jednoduché. Přizpůsobovat to aktuálním zvyklostem je nesmyslné, protože jsou jednak velmi nestálé, jednak jsou aktuální zvyklosti přizpůsobené tomu, že je to 7 měsíců tak a 5 měsíců jinak, takže by stejně ty zvyklosti nezůstaly zachovány. Takže zbývají kritéria, která nejsou vázána na aktuální společnost. A ta všechna ukazují na SEČ – je to pásmo, kam ČR geograficky patří, funguje pak, že poledne je v půli dne, půlnoc je v půli noci; je to časové pásmo, které tu má historickou tradici. Nastavit to jakkoli jinak, než SEČ, znamená, že akorát podléháme aktuálním vrtochům a myslíme si, že poručíme větru dešti (v tomto případě tedy Slunci). Chápu, že se takovéhle poroučení líbí diktátorům, ale my bychom mohli projevit trochu pokory a předvídavosti a nenastavovat časové pásmo podle toho, jak zrovna zavírá oblíbená hospoda, ale nastavit ho tak, aby to dávalo smysl dlouhodobě, za pět let, za padesát let, pro příští generace.
Já osobně mám jasno - můj soví biorytmus je naučený ponocovat a vstávat pozdě, takže by volil SELČ
Ale vždyť to spolu vůbec nesouvisí! To, že vstáváte pozdě, znamená, že vstáváte třeba hodinu po průměrném času východu slunce (aby to bylo stále ve stejnou hodinu hvězdného času). Nebo že vstáváte v 8 UTC. A budete tak vstávat pořád dál, bez ohledu na to, jestli se ten čas nazve 8 UTC, 9 SEČ, 10 SELČ nebo jakkoli jinak. To, jestli je někdo sova nebo skřivan, se vztahuje ke slunečnímu času, v naším civilizaci je to aproximováno hvězdným časem a reálně tedy UTC. Nijak to nesouvisí s tím, jaká čísla máte na budíku v lokálním čase.
Rozhodnou se podle toho, aby to měla Visegrádská skupina (ČR, SR, PL a HU) stejně.
To vůbec není jisté ani potřebné, pro ČR by bylo mnohem užitečnější mít to jako Německo.
Biorytmy jsou závislé na kulminaci, nikoli nástupu denního světla.
Je naprosto lhostejné, jaké časy budou mít kterékoli státy okolo nás. Pokud budou mít fixní čas, jen se tomu u mezinárodních spojů přizpůsobí "místně nominální" hodnoty času v jednotlivých stanicích (jak je to naprosto běžné u leteckých spojů). Daleko větší problém by byl, kdyby část států čas střídala a část ne, protože by se musely dvakrát do roka překopávat všechny jízdní řády (a další podobné dokumenty). Jestli budou mít v Berlíně v době našeho poledne 11, 12 nebo 13 hodin (nebo třeba i 24) nám může být šumafu.
Naopak některé příhraniční stravovací podniky by mohly na odlišné době polední špičky konzumace jídel (ale i večerní) profitovat, protože by prodávaly nejprve místním a pak přespolním, nebo naopak a měli by delší špičku výdeje jídel.