Názory k článku LibreOffice: první rok na svobodě

Já s tím filtrem tehdy neměl jediný problém. Tedy vyjma toho že nezachovával layout, což by při importu z editoru používajícího neproporcionální písmo byl velký průšvih.

Ohledně toho kydání špíny na komerční firmy souhlasím. Ve světle fakt to člověku asociuje anglický idiom "don't bite the hand that feeds" :)

A proč ne? Když používáte přístup komerčního software na open source, proč bych nemohl použít podobný přístup obráceně?

> Sun už nevydělává, protože neexistuje. A neexistuje mimo jiné proto, že prodělal na open source.
Ale houby. Komerční firmy taky krachují, když přijdou o zákazníky. Sun přišel o zákazníky, kteří začali kvůli krizi přecházet na levnější řešení (hlavně Linux a tedy asi hlavně Red Hat). Na open source rozhodně neprodělal, naopak mnoho let předtím na open source hodně vydělal.

> Jeho HW byl dodávaný s OS v ceně.
Ano, ale bez toho OS by ten předražený hardware nikdo nekupoval. To je asi jako tvrdit, že vývoj Windows pro Xbox Microsoftu hrozně prodělává, protože je vlastně neprodává.

> V roce 2006 vydělala celá firma MySQL AB mizerných 50M dolarů, a Oracle za ní zaplatil miliardu dolarů
Oracle za ní nic nezaplatil, koupil ji Sun. A ano, bylo to dost předražené, ale to nemá s open source nic společného, stejně mohli koupit nějakou firmu vyvíjející komerční software se ziskem 50M.

Mohu se zeptat, jak Sun vydělal na open source? Třeba otevřením Javy, do které nalil minimálně desítky miliardy (Kč), a kterou mu pak ukradl Google? Nebo investicí miliard do vývoje OOo, které se nikdy nevrátily? Nebo investicí desítek miliard do MySQL, které se nikdy nevrátily?

Ano, Sun provozoval vázaný prodej (proti kterému tak brojíte). K tomu ale nebylo třeba otevírat zdroják Solarisu.

Máte samozřejmě pravdu, za MySQL zaplatil nehoráznou sumu Sun.

1. CentOS je prakticky identický s RHEL, pokud nebudeme brát v úvahu odstranění trademarků atd. Scientifix Linux a Oracle nejsou identické jen z toho důvodu, že si chtějí přidávat vlastní věci.

2. Logo je něco, co nejde jen tak dávat k dispozici, i když člověk chce. Např. podle amerických zákonů člověk o trademark přijde, pokud si ho dostatečně nechrání.

3. Měli by vám ve firmě dát školení na to, co je open source. Přečti si definici OSS: http://en.wikipedia.org/wiki/Open-source_software
Vidíš tam něco jako uživatel má nárok na aktualizace v podobě binárních balíčků? Red Hat dává zcela v souladu s licencí k dispozici zdrojové kódy, které může kdokoliv použít.

4. Ano, Red Hat by nikdy nezaplatil to, co prodává, ale o tom je proboha open source. Náš kód taky používá SUSE, Oracle, Google, Canonical,... všichni sdílíme náklady stejně jako příjmy, protože +- stejnou věc (linuxovou distribuci) prodává více firem.

Vím, že jsi s největší pravděpodobností placený diskutér, protože je vždycky dojemné, jak dokážeš z rukávu vysypat detaily o MS produktech a přesné odkazy, ale v tomto případě už ten FUD nemá smysl. Nikdo ti ty pseudoargumenty v tomto vláknu už nežere.

2. Red Hat klidně může nechat média s logy volně kopírovat. Jenže nechce, a není to kvůli ztrátě trade marku. Proč RH nechce? Aby se přiblížil modelu komerčního SW: média nelze duplikovat bez souhlasu autora. Naprosto proti myšlence open source.

3. http://www.root.cz/clanky/libreoffice-prvni-rok-na-svobode/nazory/398504/

4. Pokud je vývoj open source dotovaný od firem prodávajících uzavřený SW, nemůžete druhým dechem říkat "všichni by měli vydávat své aplikace jako open source, RH ukazuje jak na to". Bez těch ošklivých komerčních firem (Sun, IBM, Oracle), které profitují na uzavřeném SW (Lotus Notes, DB2, Oracle RDBMS) by ten vývoj open source neměl kdo financovat. RH tedy z tohoto hlediska není ukázkou finanční udržitelnosti open source vývoje. Spíš je ukázkou, kam plynou peníze zákazníků, kteří si koupí Lotus Notes, DB2, Oracle RDBMS a další.

2. open source != zadarmo, přijde mi, že si open source trochu pleteš s charitou. Mimochodem víš, že GPL udává povinnost zveřejnit zdrojáky pouze uživatelům? Pokud udělám soft pod GPL licencí pro jednoho konkrétního zákazníka a třetí osoba přijde, ať mu dám zdrojáky, tak nemám žádnou povinnost mu je dát.

4. Chudáci, proprietární firmy, asi bych je měl politovat, co? Podle tvých příspěvků by člověk myslel, že ty firmy open source jen dávají a nic si neberou... IBM rozhodně na Linuxu víc vydělává, než do něj dává. To pro ně byla skvělá investice. Proto je směšné tvrzení, že zákazníci Lotus Notes doplácejí na Linux. Apple postavil svůj Mac OS X z poloviny na BSD. Microsoft vybral celý TCP/IP stack z OpenBSD. Internetové firmy jako FB nebo Google by nikdy nebyly tam, kde jsou kdyby nemohly postavit svoji infrastrukturu na open source technologiích.
Je zvláštní, že uvádíš zrovna Oracle. Ten vzal prostě zdrojáky RHELu (miliony člověkohodin vývoje a testování zaplacených Red Hatem) a udělal si Oracle Linux, kde si sakra dává pozor, aby se o svoje technologie nepodělil s ostatními (např. DTrace).

2. Ano, RH rozhodně není charita, i když si to řada čtenářů root.cz myslí. Chcete produkty RH? Plaťte, jako kdekoliv jinde. A že je to open source? To je spíš formalita. Zdrojáky zákazníkovi stejně k ničemu nejsou (zato konkurence by je uvítala, kdyby tedy šlo o inovativní produkty). Moje doporučení zákazníkům: kašlete na nálepku open source. Rozhodujte se podle kvality a ceny, jako u čehokoliv jiného.

4. IBM nezveřejňuje svoje výdělky související s Linuxem (a podle mě jich ani moc nebude). Pointa navíc nebyla v tom, že zákazníci Lotus Notes doplácejí na Linux. Jde o to, že kdyby ty komerční firmy vydaly Lotus Notes, DB2, Oracle RDBMS a další jako open source, tak není z čeho dotovat vývoj open source. A proto není Red Hat žádnou skvělou ukázkou financování open source vývoje.

Microsoft koupil TCP stack od Spider Systems; ti použili a dost přepracovali network stack z BSD. V další verzi Windows NT byl network stack přepsán. Apple je technicky naprosto neschopná firma, které opakovaně selhalo úsilí napsat vlastní kvalitní OS, takže musela použít hotový kód (včetně Mach, BSD a NextStepu).
Oracle se poslední dobou začal chovat poněkud pragmaticky. Za mě mají bod. Oracle není charita, stejně jako RH :)

Preco v kazdej diskusii je vzdy nejaky dement co pise o niecom co nepozna?

Ano, Red Hat si chrání logo, které zaručuje, že to mají důkladně otestované na hardware, který je certifikovaný Red Hatem, a pokud dojde k problémům, budou je s vámi okamžitě řešit, včetně možnosti, že vydají nějaký hot fix kvůli vašim problémům. Čili chování naprosto nesrovnatelné s Microsoftem a jejich "placenou podporou".

http://www.root.cz/clanky/libreoffice-prvni-rok-na-svobode/nazory/398504/

Ty jsi opravdu kašpar. Ano, aktualizace nejsou k dispozici bez subscriptions. K aktualizacím jsou k dispozici zdrojové kódy, kdokoliv je může vzít a vybuildit si ty aktualizace, jako to ostatně CentOS, Scientifix Linux, Oracle Linux dělají. Red Hat prodává přidanou hodnotu a tou je to, že ty balíčky vybuildí, otestuje a distribuuje přes nástroje jako Satellite do systémů zákazníků takovým způsobem, jakým si zvolí. Všichni, kdo chápou koncert free/open source software, se nad tím nepozastavují. Jenom MS troll v tom vidí problém.

Jinými slovy Red Hat dává ochutnat zdarma. Stáhnete si instalační média, ale za pár týdnů je systém děravý jak řešeto, a Red Hat si dá záležet na tom, aby uživatelé dostali aktualuzace jen když zaplatí. Můžete je kompilovat ze zdojáků, pokud RH ty zdrojáky uvolní včas (což se někdy stává a někdy ne), ale to je záměrně velmi nepohodlné.
Nejde o to, jestli to licence umožňuje. Spíš se ptám, proč to RH dělá právě takhle. A hned si odpovím: aby uživatelé měli co nejvíc problémů s užíváním jeho produktů bez placení.

Anebo můžete změnit zdroje (velice snadno i na již nainstalovaném systému) z Red Hatu na Fedoru a máte tam ty aktualizace taky, zadarmo a nemusíte nic kompilovat. Ale bez certifikace a bez podpory, pokud vám ta aktualizace něco rozbije.

Jde jen a pouze o ochranu loga a s tím spojené záruky (certifikace a podpora). Neplacená verze RHEL je Fedora (všechny verze RHEL jsou založené na ní), dříve se dokonce jmenovala Red Hat Linux. Znovu opakuji, že o žádné prudění ve stylu Windows rozhodně nejde.

Fedora je spíš veřejná beta verze Red Hatu, než cokoliv jiného. A instalovat do systému pache určené pro jiný systém, tomu říkám návod na katastrofu.

Ehm... Jakým konkrétním způsobem by podle vás utrpělo logo Red Hat, kdyby aktualizace pro RHEL byly k dispozici bez subscription?

Máte pravdu, to není pruzení ve stylu Windows. Ve Windows máte aktualizace zdarma. RH se jen pruděním snaží z vás dostat peníze, které jste ušetřil díky tomu, že jste za produkt nemusel zaplatit.

Ve Windows by to možná katastrofa byla, v Linuxu to v případech Red Hat/Fedora nebo Debian/Ubuntu funguje.

No tak třeba kdyby vám to spadlo a neměl jste subscription, tak by se s vámi Red Hat odmítal bavit, když byste je požádal, aby vám to dali dohromady. Hned byste řval, jaký je ten Red Hat křáp a že jej nikomu nedoporučujete. Přesně to se stávalo s Red Hat Linuxem, když ještě existoval.

Zkuste si někdy nainstalovat Windows bez zakoupené licence. Třeba uvidíte, jak Windows dokáží prudit. A ujišťuji vás, že blokace aktualizací bude jenom taková malá nepříjemnost ;-)

To je jako instalovat na Windows 2008 Server patche určené pro Windows 7. Většina bude fungovat, některé budou chybět, a některé fungovat nemusí.

LOL, to je argument jak noha. Opravy k SW nedostanete zdarma proto, že bez podpory by to třeba nemuselo fungovat. Říká se tomu ochrana loga podle autorského práva. Čekal bych, že když už nechcete přiznat, že se tak RH snaží zákazníky dohnat k zaplacení subscription, tak alespoň vymyslíte nějakou lepší historku.

Windows bez licence neprovozuji, ale pokud vím, tak kritické aktualizace jedou i bez licence.

Ehm... Není mi jasná návaznost vašeho příspěvku na můj.

Ale když už o tom začínáte, tak není žádný oběd zdarma. Programátoři musí jíst, bydlet, platit účty apod. Open source hnutí stojí na myšlence, že autory SW zaplatí někdo jiný. Třeba ošklivá korporace typu Oracle, která prodává close source SW. Hlavně nesmí nic platit koncový uživatel, protože... proč vlastně? Protože komunismus až na věky? ;)

To si nějak pletete s propagandou od Microsoftu. Open source stojí na tom, že za vývoj se platí jednou, ve chvíli, kdy jej potřebujete, ne že se platí za každou kopii a ještě pokud možno několikrát. Stejně tak není pravda, že open source má být zadarmo. Free as in free speech, not a free beer.

OK, vývoj se zaplatí jednou. A je to fakt dobré pro toho, kdo ten vývoj platí? Není lepší, když se náklady na vývoj rozpustí mezi nějakou větší skupinu lidí, kterým můžeme říkat třeba platící zákazníci? Ti platící zákazníci totiž dovedou zaplatit i vývoj věcí jako AutoCAD nebo Photoshop. Vývoj open source naopak často načíná na nějakém obšlehnutém či komerčním světem opuštěném projektu, ke kterému se bez ladu a skladu připisuje, jako když pejsek a kočička vaří dort. Gimp je pěkná ukázka.
Open source je zadarmo pro každého, vyjma toho prvního.

Pokud je to pro vás moc drahé, můžete sehnat skupinu firem, které ten vývoj zaplatí. Anebo můžete použít systém spousty velkých firem vyvíjejících open source, kdy vývoj platí nějaký investor a peníze získává zpět na podpoře.

Připisování bez ladu a skladu jsem potkal věci spíše v komerčních aplikacích. MS Office je toho krásná ukázka.

Když získáte program pod open source licencí, je jenom na vás, jestli jej budete šířit dál nebo ne.

Zaplatit vývoj podporou je většinou nemožné. Už jsem to několikrát psal. Podporu může dělat kdokoliv (má k dispozici i zdroják), a nemusí platit vývoj.

Naopak MS Office je ukázka dobře napsaného SW. Ukázkou lepení je třeba ten Gimp. Všimněte si, že za MS Office jsou profesionální uživatelé ochotní zaplatit dost peněz. Gimp profi uživatele prakticky nemá.

Dle vaší teorie je to nemožné, ale reálně to funguje. Zvláštní, že?

MS Office rozhodně není dobře napsaný software. Má historii, hezky to vypadá, lidi jej znají a je problematické z něj odmigrovat někam jinam a to je tak vše. Ale když s tím zkusíte pracovat třeba pomocí VBA, tak uvidíte, jak úžasně napsané to je. Postupy používané ve Wordu nefungují v Excelu a Power Point pro jistotu nepodporuje skoro nic. Nehledě na časté kompletní změny ovládání a dělání z uživatelů blbce, aniž by bylo možné to jakkoliv přepnout do nějakého pokročilejšího režimu.

Btw. právě proto se u nás ve firmě už před několika lety přešlo z Outlooku na Lotus Notes a vážně se uvažuje o přechodu na LibreOffice. Zanedlouho možná nebude ani důvod mít tu Windows.

Jak to funguje? Tak jak je popsáno v bodu 4 tadyhle? http://www.root.cz/clanky/libreoffice-prvni-rok-na-svobode/nazory/398512/

MS Office plní potřeby profesionálů, což se třeba o tom Gimpu říci nedá. Nevím co máte na mysli s tím VBA. A časté změny ovládání? Pokud jsem si všimnul, tak jedna verze interface (menu a toolbary) se rozvíjela do verze 2003, a pak přišla změna. To mi nepřipadá jako časté změny ovládání.

Většina firem migruje opačným směrem: z Lotus Domino/Notes na Exchange/Outlook. S LibreOffice si to užijte. Pokud potřebujete cokoliv trochu pokročilého, nebo nějaké doplňky (použitelné kontingenční tabulky, faxování, integraci s DMS apod), rychle zjistíte, že tudy cesta nevede. Nehledě na to, že LibreOffice vám přinese problémy s interoperabilitou. Pánové totiž nejsou schopní OOXML slušně implementovat ani na základě dokumentace.

Až do verze 2003 to šlo. Pak se to měnilo každou verzi. Teda vypadá to podobně, ale mění se umístění jednotlivých prvků. Vzhledem k tomu, že ty verze byly dvě, tak vám to možná nepřijde tak často, ale mě jo. AFAIK ve verzi 2012 to má být zase nějak jinak.

Nevšiml jsem si, spíše se setkávám s migracemi pryč z Outlooku. Ale ty samozřejmě neohulí MS v reklamě, takže je možná akorát nevidíte. Třeba jako to udělala londýnská burza. Za velké slávy se přešlo na Windows, pak jim to několikrát spadlo a potom potichu přešli na Linux.

Nevím, co máte na mysli tím "použitelné kontingenční tabulky", ale my je používáme tak, jak to LO umí.

Na faxování už teď používáme RTF šablony a je klid. Donutit Word faxovat tak, jak chceme my, a ne jak to vymyslel nějaký chytrák v Redmondu, je totiž zřejmě nemožné.

DMS jsme nikdy nepoužívali, bylo s tím víc problémů než užitku. Ukázalo se, že je daleko jednodušší dokument rozdělit a po zpracování copy+paste složit.

Takže "kompletní změny ovládání" podle vás vypadají tak, že se přesune nějaká položka na jinou kartu? :)

S čím se vy osobně setkáváte, to není moc vypovídající. Vy okolo sebe například vidíte hromadou uživatelů desktopového Linuxu, i když ve skutečnosti tvoří téměř zanedbatelné procento uživatelů.

Pivot tables v OOo/LO jsou terčem stížností ohledně výkonu i features.

Faxování není o šablonách. Je o tom, že potřebujete z pracovního prostředí odesílat a přijímat faxy. V případě MS Office máte k dispozici řadu dobře integrovaných řešení. S OOo/LO je vaše situace daleko horší.
DMS není o zpracování dokumentu více uživateli. Je o centrálním skladování dokumentů, o verzování a schvalování. Například v právní nebo projektové kanceláři nemůžete na dotaz "kde jsou smlouvy k případu 12345" říct "na tom dělal Franta, tak já se ho zeptám, kam to ukládal" :). Sdílené disky fungují, můžete zatřídit dokumenty například ve stylu zákazník\případ\člo­věk\aktivita. Bohužel pokud potřebujete všechny dokumenty na kterých dělal Franta včera, nebo všechny aktivity prováděné pro zákazníka X, budete to značně obtížné. U DMS zadáte dotaz, a je hotovo.

Navic si lze v moznostech vybrat ukladani ve schvalenem standardu. To v M$ nelze.

To je samozřejmě nesmysl. MS Office 2010 ukládá data v souladu se standardem ISO/IEC 29500 (ano, jde o Transitional část specifikace, ale to na tom nic nemění). Navíc umí ukládat i do ODF, samozřejmě se ztrátou některých features, o čemž pochopitelně informuje.

Podpora ODF v MSO je hodně tristní. Pluginy od třetích stran poskytují daleko lepší výsledky.

To víte, MS to nejspíš psal podle specifikace ODF, a ne podle zdrojáků OOo ;)

To nevysvětluje, proč to správně nepřečte dokumenty v ISO ODF bez jakýchkoliv rozšíření.

Nečte správně ISO ODF dokumenty, nebo nečte správně to co OOo zapíše když vyberete jako formát ISO ODF? :)

Nečte správně ani ISO ODF dokumenty, které jsou z KWrite nebo AbiWordu.

...přičemž KWrite i AbiWord jsou napsané podle zdrojáků OOo...

Nevím, jak AbiWord, ale KWrite tak napsaný určitě není.

Kdo vám říkal, že se implementace ISO/IEC 29500 Transitional nedoporučuje? *Některé části* Part 4 se doporučuje neimplementovat. Samozřejmě část pro kompatibilitu s ECMA-376 1st edition by měla být implementována, pokud takové dokumenty chcete číst.

ODF 1.2 není standardizované. OASIS ani ECMA se nepočítá; kdyby se tyhle dvě organizace počítaly, k válce ODF vs OOXML by nikdy nedošlo.

Dokumenty psané OOo obsahují velkou spoustu věcí, které žádná verze ODF nepopisuje, a *nejsou* v souladu s ISO/IEC 26300.
Dokumenty psané MS Office jsou v souladu s ISO/IEC 29500 Transitional.

Celá aféra s OOXML navíc ukazuje jednu věc. Autoři OOo tvrdili, že s formáty MS Office není možné v OOo pořádně pracovat, protože není k dispozici dokumentace. Dnes je k dispozici dokumentace binárních (DOC, XLS) i XML-based (DOCX, XLSX) formátů. Přitom podpora XML-based formátů je snad ještě horší, než těch starých binárních. Problém zjevně není v dokumentaci - což jsem ostatně tvrdil už před lety.

ECMA-376 edition 1 není kompatibilní s ISO OOXML Transitional. Celá ISO OOXML Part 4 se navíc nedoporučuje implementovat, protože bude odebrána v budoucí verzi ISO OOXML. Ale pokud chcete číst data z MS Office, tak to holt implementovat musíte.

U OOo můžete zvolit, aby ukládalo dokumenty do ISO ODF 1.0 a potom to udělá. To, že ODF 1.2, do kterého ukládá OOo ve výchozím nastavení, obsahuje rozšíření, které ODF 1.0 nepopisuje, není v rozporu s tím standardem.

Problém není ani tak s dokumentací, jako s tím, že ten standard je splácaný dohromady, spoustu věcí implementuje několikrát a pokaždé jinak a naprosto ignoruje existující standardy, které mají přinejmenším stejné a často i lepší pokrytí toho, čeho se týkají. Převody mezi řešeními založeným na standardech a OOXML je potom velice složité.

ISO OOXML Transitional je kompatibilní s ECMA-376 edition 1, možná s nějakou nepodstatnou výjimkou.
Na tom se shodneme: pokud chcete číst data MS Office, ISO OOXML Part 4 implementovat musíte. Nevidím, proč by se implementace nedoporučovala. Vždyť v ISO OOXML Transitional existuje obrovská spousta dokumentů.

OOXML je vytýkáno, že například zarovnávání v buňce má jiné tagy, než v odstavci. Jenže buňka není odstavec, takže je to úplně jedno.
OOXML pochopitelně používá řadu existujících standardů, včetně XML :). Nicméně ISO má pro spoustu věcí víc standardů, není to nic proti ničemu.

Jedna z těch nepodstatných výjimek je zápis data a času, nic důležitého ;-)

Microsoft tu implementaci možná doporučuje, ale ISO ji nedoporučuje. Ale protože OOXML používá stejně jenom MS Office, které ale používá jenom Transitional verzi, tak je vlastně jedno, co tvrdí ISO. Celý ten standard je vlastně akorát cár papíru.

Není to jedno. Můžete jednoduše vykreslit buňku pomocí stejné rutiny, která vykresluje odstavec. Teda mohl byste, kdyby to nebylo OOXML. Jenže nejde jenom o zarovnání, rozdílné dokumenty zapisují totožné vlastnosti naprosto jinak, což jenom ukazuje, jaký bordel panuje při vývoji MS Office. Pak se nemůže nikdo divit, že OpenOffice (nebo i KOffice), které mají společné vykreslovací rutiny pro textové dokumenty, spread sheety i prezentace, musí mít spoustu hnusných obezliček, aby to vůbec zvládli vykreslit a zároveň ten dokument zvalidovat.

Ale některé nekonzistence v OOXML jsou ještě horší. Třeba atribut "rgb", který je ve skutečnosti ARGB, přičemž RGB se píše do atributu "color". Který inteligent v Microsoftu tohle vymyslel?

Řekněme nic co by programátor nezvládl.

Každý standard je cár papíru. BTW OOXML podporuje dlouhá řada SW, včetně OOo :)

Buňku těžko budete kreslit tak jako odstavec, protože mají úplně odlišné vlastnosti, a navíc jde o odlišné aplikace (Word vs Excel). Navíc ta kreslicí rutina nepracuje s XML, ale s binární reprezentací dokumentu. Pokud byste trval na jedné rutině, stačí si udělat triviální transformaci při načítání toho XML.

Není úplně jedno, jestli se atribut jmenuje rgb, argb, nebo třeba qwerty? OOXML má zpracovávat aplikace, a té je to fakt jedno. Programátor pro změnu píše podle dokumentace a ne podle názvu tagů. Podle mě hledáte problémy tam, kde žádné nejsou.

Možná by to zvládl, ale rozhodně není ISO OOXML Transitional a ECMA-376 edition 1 to samé.

Proč by ne, OOo i KOffice to tak dělají a jde to.. Samozřejmě není povinnost to tak udělat, ale proč mi OOXML hází klacky pod nohy, když to tak udělat chci? Otázkou je, proč bych to měl transformovat, když to klidně můžu vykreslovat podle DOM. Teda mohl bych, kdyby to nebylo OOXML.

Není to jedno. To rovnou Microsoft mohl zůstat u toho svýho binárního blobu a nesnažit se dělat, že OOXML je vlastně XML napsané někým, kdo umí alespoň trochu přemýšlet. Ale když se podíváte do dokumentace Win32 API, tak je to zřejmě nějaký zvyk v Microsoftu, pojmenovávat funkce a proměnné trochu jinak, než co dělají.

ISO OOXML Transitional a ECMA-376 edition 1 jsou prakticky totožné, to snad víte stejně jako já.

Buňka ve spreadsheetu a odstavec v dokumentu jsou naopak typicky odlišné objekty. Vykreslovat podle DOM samozřejmě můžete. Ten budete mít v paměti ve formě nějakého grafu, a je celkem nedůležité, jak při parsování toho XML budete překládat tagy.

Proč to není jedno? Jak jsem psal: uživateli je to jedno, a kdo píše implementaci, stejně jí musí psát podle *dokumentace*, ne podle názvu tagů.