V diskusi vidím mnoho zastánců *nixu láteřit nad kritiky Linuxu - přičemž argument je vždy něco ve smyslu "tos viděl asi jen z jedoucího vlaku" a nebo "to si Linux nepoužíval déle než pár minut".
Skutečně mne udivuje, že nikdo z těchto lidí se na linuxu nesetkal s následujícími "problémy" (a zde se vžijte do role běžného uživatele):
... od těch méně závažných, nicotných, takřka srandovních...A jsem to právě já, kdo si nyní dovolí tvrdit: pokud někdo nezašil jediný mnou zmíněný problém, nepoužíval Linux dostatečně dlouho a nebo na plný čas.
Pro pořádek, netvrdím, že Windows nebo jablečný OS X jsou jediné použitelné systémy. Rád bych ale ve zdejší komunitě viděl i nějakou sebereflexi - a vím, o čem mluvím. Když jsem Linux používal jako primární OS, skutečně jsem měl tendence mnoho problémů bagatelizovat nebo přímo přehlížet (nebyly pro mne tak závažné).
Takže za mě, další se jistě přidají :-)
Já jsem nikdy netvrdil, že je linux dokonalý systém bez chyb, tohle tady tvrdí někdo jiný o jiném systému. A teď k bodům.
"nesjednocené grafické rozhraní"
Ano, GUI byl vždy problém, ovšem je třeba říct, že se situace stabalizuje, v podstatě existují dva frameworky a jejich soužití již není tak problematické jako dřív. Na druhou stranu je potřeba říct, že, za mě, radši občas trošku jiný vzhled u jedné konkrétní aplikace, než jedno vnucené GUI (tm) (r) bez možnosti cokoliv si nastavit.
"absence nastavení z GUI"
Záleží, o jaké nastavení jde. Linux nikdy nebyl vyloženě klikací, s tím je prostě potřeba počítat. Tohle je ale silná výhoda v případě řešení problémů, viz níže.
"distribuce sice nainstalovala aplikace od A do Z, pokud ale uživatel chtěl používat svou oblíbenou aplikaci jako výchozí, musel se zanořit do konfigurace a nebo prostě strpět, že mu systém nutí něco, po čem netouží"
Upřímně s tímhle jsem nějaké problémy nezaznamenal. Pokud chci používat VLC místo Totemu, tak si zvolím normálně "Otevírat s...", zvolím aplikaci, kliknu na tlačítko "Nastavit jako výchozí", a je hotovo. Momentálně používám Mint 17 s Cinnamon, k jiným DE se musí vyjádřit jiní, ale dost by mě překvapilo, kdyby to jinde nešlo.
"nedejbože když se uživatel rozhodne tyto nepotřebné aplikace odinstalovat - není mu to dovoleno, protože na nich závisí cele grafické prostředí..."
Nějaký konkrétní příklad?
"nelze aktualizovat aplikaci X, protože závisí na verzích balíčků Y, které se ale nedají aktualizovat, protože na dané verzi stojí zbytek OS"
Nějaký konkrétní příklad? S tímhle jsem se nikdy nesetkal, a i kdyby, existují způsoby řešení, např. chroot.
"a kolikrát mi v systému přistála aktualizace, která něco rozbila"
Tohle se stát může, ale podívejte se na widle. Stojí za nimi multimiliardová nadnárodní megakorporace, a dokáže vypustit do světa update, který zneprovozní systém kvůli nějaké stupidní absolutní cestě k OTF forntům v registrech :-D Kolikrát jsem řešil problém, že OS nenastartoval po aktualizaci nebo instalaci něčeho ani v nouzovém režimu a poslední známá konfigurace nezabrala... v linuxu lze tohle řešit v nejhorším nabootováním do busyboxu, ale widle bez nějakého repair CD neopravím, protože žádný textový mód neumí. Totálně rozdrbaný systém jsem u linuxu reinstalací řešil snad jen 2x, u windows je to pravidlo.
"a kolikrát mi v systému přistála aktualizace, která něco rozbila (vtipný byl třeba segfault, který následoval několik vteřin po odpojení jakéhokoliv USB zařízení - Fedora 14)"
A došlo k opravě? Protože já na widlích 7 x64 již několik let musím pamatovat na to, že při probíhající hibernaci nesmím vypnout externí monitor připojený přes HDMI, nebo vytáhnout myš (možná jakékoliv zařízení) z USB, jinak se mi už systém neprobudí. A oprava neexistuje.
Záleží, o jaké nastavení jde. Linux nikdy nebyl vyloženě klikací, s tím je prostě potřeba počítat. Tohle je ale silná výhoda v případě řešení problémů, viz níže.
Ne však pro běžného uživatele. Z pohledu běžného uživatele je pak nastavení zcela nemožné. Pamatuji se, kdy jsem si chtěl nastavit druhý externí displej otočený o 90 stupňů. Po několika dnech laborování a pročítání dokumentace jsem to vzdal.
Momentálně používám Mint 17 s Cinnamon, k jiným DE se musí vyjádřit jiní, ale dost by mě překvapilo, kdyby to jinde nešlo.
Mint s Cinamonem je právě ta světlá vyjímka. A možná jsem se špatně vyjádřil - nejde ani tak o nastavení výchozí aplikace ale právě o zbavení se té, kterou nepotřebuji. Kolikrát mi Ubuntu (před Unity, s Unity jsem Ubuntu skutečne vydržel používat max. 5 minut) odmítlo odinstalovat nějaký software jenom proto, že si autoři distribuce nedokázali představit, že uživatel chce používat něco jiného.
Nějaký konkrétní příklad? S tímhle jsem se nikdy nesetkal, a i kdyby, existují způsoby řešení, např. chroot.
Konkrétní příklad Vám nedám - asi bych se upsal. Stáhněte si 2 roky starou distribuci a poté chtějte nainstalovat nejnovější office, prohlížeč, přehrávač. Ačkoliv je to řešitelné - ne pro běžného uživatele, který neví a hlavně ani nechce vědět.
...
Je to zjevně o nějaké konstalaci hvězd, protože mě se Windows nikdy po aktualizaci systém rozbitý neměl, i když přiznávám, že možné to je. Co se týče té lapálie s USB - nikdy vyřešen nebyl a já byl nucen aktualizovat celý systém.
"Ne však pro běžného uživatele. Z pohledu běžného uživatele je pak nastavení zcela nemožné."
To je samozřejmě pravda. A teď mi řekněte, jak běžný uživatel vyřeší problém, že mu nestartují windows.
"Pamatuji se, kdy jsem si chtěl nastavit druhý externí displej otočený o 90 stupňů."
Hm, já zapnu nvidia-control-panel, nastavím - naklikám, kliknu na Apply a je hotovo. Kdysi dávno předávno jsem to nastavoval ručně v xorg.conf :-)
Pokud jde o tu nemožnost odinstalovat office, browser, nebo já nevím co ještě:
http://askubuntu.com/questions/73410/can-i-uninstall-totem
http://askubuntu.com/questions/180403/how-to-uninstall-libreoffice
http://askubuntu.com/questions/89638/how-to-completely-uninstall-and-reinstall-firefox
Proto jsem chtěl příklad, protože si nedokážu představit, že by nešla odinstalovat nějaká aplikace kvůli tomu, že je na ní závislé unity. Spíš mi připadá, že se snažíte vytvořit problém tam, kde žádný není.
Pro nejnovější SW v Ubuntu a odnožích exisují PPA repozitáře. Je to asi tak stejně složité, jak ve widlích stáhnout program z netu a nainstalovat. Jakmile však jednou máte nainstalováno, už se nestaráte, update probíhá automaticky, není třeba stahovat novější verze a reinstalovat.
Lapálie s USB: no vidíte, po update bylo po problému, to já takovou možnost nemám, žádný update nepomáhá. BTW zrovna Fedora opravdu nebyl moc šťastný výběr. Fedora je v podstatě testovací distro pro RHEL, takže se nedivte, že jste měl problémy.
===========
Stáhněte si 2 roky starou distribuci a poté chtějte nainstalovat nejnovější office, prohlížeč, přehrávač.
===========
Co by na tom nefungovalo? Ubuntu LTS 10.04, nejnovější firefox, LO, skype (bohužel).... Buď z PPA, nebo přímo deb od "výrobce".
Nový skype má problém na debianu stable, protože tam pomrvili QT knihovny (je o tom na netu spoustu ).