Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Linux 5.7 dostal nový ovladač exFAT, vyšla finální beta Ubuntu 20.04 LTS od Mlocik97 - Ubuntu 20.04 je snáď momentálne najlepší počin Canonicalu...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 4. 2020 16:19

    Mlocik97

    Ubuntu 20.04 je snáď momentálne najlepší počin Canonicalu a myslím že veľa používateľov, čo do teraz mali Windows 7, prejdú na Ubuntu 20.04. Osobne si myslím že Ubuntu 20.04 je najlepší operačný systém pre desktopy a prac. stanice v histórii. Gnome 3.36 s ich rozšírením, a optimalizácia výkonu, ovládania, a UI/UX je na perfektnej úrovni. Okrem náročných hráčov pc hier (i když ani to není s Lutris problém), vhodný pre každého.

    5. 4. 2020, 16:21 editováno autorem komentáře

  • 5. 4. 2020 22:00

    martyd -f

    Pro normálního uživatele je Lutris nepřekonatelná překážka (a hlavně kvalitativně herní zážitek nesrovnatelný s plynulostí na woknech).
    A pokud už by z win7 někdo takový přecházel na linux (i když nemyslím, že má proč), tak určitě nezvolí gnome bez pracovní plochy, ale spíše klasický desktop, na který je zvyklý - tzn primárně kde, cinnamon, mate a možná xfce

  • 5. 4. 2020 23:51

    klokan

    Nevím co je tak nepřekonatelného na Lutris, osobně ho nepoužívám, ale během posledních pár týdnů jsem hrál Metro Last Light, Wolfenstein New Order a Old Blood, Irony Curtain, Thimbleweed Park a SOMA, to všechno na Ubuntu a s plynulostí a herním zážitkem nebyl sebemenší problém. Respektive byly identické, jako na Windows.

    S pracovní plochou souhlasím, ale tu GNOME v Ubuntu normálně má, takže ani tady není problém. K přechodu na Linux z Win7 má člověk stejné důvody, jako odjinud: win7 není svobodný software. Ale předpokládám, že takový případný uživatel bude chtít v prvé řadě "hotový" systém plug and play a sáhne po tom, o čem se všude dočte, tj. nejspíš Ubuntu, a nezačne tím, že bude zkoušet a doinstalovávat různé alternativní takyprojekty. Tím se jich nechci dotknout a rozhodně nechci říct, že pro ně není místo, ale jenom to, že si těžko lze představit, že případný emigrant z Windows 7 se začne rozhodovat mezi XFCE a Cinnamonem.

  • 6. 4. 2020 11:13

    martyd -f

    ad lutris - srovnával jsem plynulost na win a ubuntu a bylo to nesrovnatelné. Možná nějaký ultrahighend to utáhne surovým výkonem skoro stejně, za mě na ryzenu 7 (1. gen) a RX580 nepoužitelné pro plynulé hraní. Podotýkám nejdem mi o honění fps v podivně se trhajícím obrazu, ale o plynulé pocitově příjemné hraní s freesync/vsync a max detaily. Nouzově hratelné ok, ale rozhodně mi to stojí za ten restart do win, když si chci zahrát.

    Betu 20.04 jsem si tedy stáhl a mohu potvrdit, že to pracovní plochu nemá. Ok, je veliký pokrok, že už v kontextovém menu lze "Create folder", ale to je tak všechno. Různýma oklikama tam lze sice vytvořit i soubor a s trochou snahy i zástupce aplikace, ale uživatelská přívětivost ve srovnání s win/kde/mate/xfce/ci­nanmon = nula. Manipulovat tam na ploše se soubory je za trest a pro obyčejného uživatele přecházejícího z win7 je gnome jednoznačně nejhorší varianta.

  • 6. 4. 2020 12:47

    klokan

    Jestli je s RX580 nějaký rozdíl v plynulosti, musí to být vinou ovladače. To samozřejmě není žádná omluva nebo výmluva, jenom označení příčiny. S GPU Intel jsem opravdu nepozoroval žádný rozdíl v hratelnosti a plynulosti mezi Linuxem a Windows. Nicméně je to taky trochu licoměrné - kdo chce používat Windows, koupí si počítač s hardwarem podporovaným Windows (to je v tomto případě snadné). Kdo chce používat MacOS, koupí si počítač od Apple. Ale, nevím proč, často si někdo koupí počítač na Windows, snaží se na něm provozovat Linux a pak si stěžuje, že to funguje hůř a vytýká to Linuxu.

  • 6. 4. 2020 15:36

    BobTheBuilder

    Já teda nehraju, zato mám syny v příslušném věku - GPU Intel na hraní? To jako vážně?
    V tom případě je zkušenost s "plynulým fungováním her" poněkud irelevantní.

  • 6. 4. 2020 23:58

    klokan

    Na laptopu je GPU Intel běžná věc, včetně toho mého. Nejsem obsesivní gamer a nemám celkem potřebu utratit $5000 za HW na hry, ale to neznamená, že si pro odreagování tu a tam rád nezahraju, a zmíněné hry a spousta dalších na Intelu funguje perfektně. Irelevantní je zde podle mého názoru jednině to, že tady mám zrovna Linux. Spousta lidí má na podobném pracovním laptopu Windows a podobné hry v něm fungují stejně jako v Linuxu, tj. dobře.

  • 7. 4. 2020 9:08

    BobTheBuilder

    GPU Intel je běžná věc, ale kdo trochu hraje, tak narazí na limity. Kluci mají Ryzen 5 2600 a k tomu Nvidia 1050 (utáhne to ještě standardní zdroj i rodičovská peněženka) - na FHD monitoru mají hry tak CPU 50%, GPU 70%+. Když tam bylo Pentium G46xx, tak CPU bylo na 90% a GPU 40%. Ne, to opravdu není herní sestava, ale proti integrované grafice Intelu je to o parník jinde.
    Ale to je celkem jedno, jde o to, že nemůžete argumentovat, že dané řešení na Linuxu na hry vyhovuje, když vlastně doopravdy nehrajete.
    Možná vyhovuje, ale vaše konfigurace a zkušenost to nijak nemůže potvrdit.

  • 7. 4. 2020 21:47

    Jiří Eischmann

    No, vidíte. Já mám RX570, která je o cosi slabší než RX580, a hraju plno nových her v rozlišení 1440p. U některých jsem i měřil FPS ve Fedoře a ve Windows a bylo to víceméně stejné. Otázka je, jakou verzi Ubuntu máte a jak staré ovladače tam máte. Doporučuju to zkusit v 20.04, tam by měla být docela nová Mesa.

  • 8. 4. 2020 2:18

    k3dAR

    z Rozkasilova kontextu predpokladam ze ma Ubuntu 18.04.4, tam je Mesa 19.2.8 coz je stejna verze jako v posledni Fedora 31... tak mozna ma tu svoji instalaci jen rozkasenou :-)
    btw: do Ubuntu 20.04 vysla koukam pekna souhra verzi: Mesa 20.0.4

  • 8. 4. 2020 7:26

    martyd -f

    Je to kubuntu 19.10, snad vše ve výchozím n astavení - bez jakéhokoli rozkašení... taky mesa 19.2.8.
    Obraz je takový divný, jakoby (o moc) horší antialiasing a nefunkční freesync. Je možné, že to dává skoro stejné fps, o to mi ale nejde..

  • 8. 4. 2020 11:12

    martyd -f

    Tak jsem si dal tu práci a zkusil jsem to po delší době...
    Nainstaloval jsem wine a lutris, nainstaloval jsem uplay a v něm far cry primal. (na třetí pokus, ty install scripty pro lutris taky nejsou 100%)
    Detaily někde na polovině, obraz nepříjemě bliká a škube, antialiasing skoro nefunguje, freesync evidentně nefunguje, 45-68 fps. Zážitek hrozný.
    Windows: detaily ultra, vylepšené vyhlazování, 72 fps (vsync) drží jako přibité. Zážitek úžasný, fakt mě ta grafika překvapila svým výkonem vzhledem k ceně. :)
    Zkusil jsem importovat už nainstalované stařičké nfs underground 2 (tak nenáročné, že to běží i na virtualizovaných win na cpu) a i tady je patrná změna k horšímu.

    Neříkám, že by to nešlo o kapku vylepšit, asi šlo, když bych se v tom den dva povrtal... Ale je to naprosto zbytečné. Je to hezký experiment, fandím tomu, aby to jednou bylo stable a použitelé, ale to je ještě dlouhá cesta.

  • 6. 4. 2020 0:09

    klokan

    Tak daleko bych nešel, na nejlepší desktop OS v historii si asi ještě počkáme (minimálně do 22.04 :) ). Největší slabinu Ubuntu na desktopu vidím momentálně v tom, že procházení SMB v Nautilu je výrazně pomalejší, než ve Win10, a také méně spolehlivé, respektive často "vypadne". Taky nastavit BitLocker ve woknech je pro BFU snažší, než LUKS v Ubuntu, hlavně když má člověk vícero disků. I když LUKS zase aspoň nemá zadní vrátka.

  • 6. 4. 2020 0:28

    Jan Hrach

    > Největší slabinu Ubuntu na desktopu vidím momentálně v tom, že procházení SMB v Nautilu je výrazně pomalejší, než ve Win10, a také méně spolehlivé, respektive často "vypadne".

    Já jsem vždycky bral GVFS/Kio jako nouzovku („podívat se co kde je“) a pro jakékoli produkční použití to připojím standardním způsobem (mount -t cifs). Takže jestli je tohle největší slabina, tak je to vlastně super :-).

    > Taky nastavit BitLocker ve woknech je pro BFU snažší, než LUKS v Ubuntu, hlavně když má člověk vícero disků. I když LUKS zase aspoň nemá zadní vrátka.

    Tohle neumím asi úplně dobře posoudit (linuxový guru && windowsový BFU && nepoužívám grafický instalátor), ale měl jsem za to, že v instalátoru bylo na tohle zaškrtávátko. Oproti tomu nastavit BitLocker tak, aby 1) nebyl klíč v TPM ze kterého se při bootu automaticky přečte do RAM (!), 2) používalo se skutečné šifrování a ne fake „ochrana heslem“ reportovaná diskem (tohle přepnuli teprve asi před půl rokem), 3) nezálohoval se do MS cloudu, mi přišlo dost ne-obvious.

  • 6. 4. 2020 1:05

    klokan

    Já jsem vždycky bral GVFS/Kio jako nouzovku („podívat se co kde je“) a pro jakékoli produkční použití to připojím standardním způsobem (mount -t cifs). Takže jestli je tohle největší slabina, tak je to vlastně super :-).

    Tomu ale neříkám Desktop OS.

    Tohle neumím asi úplně dobře posoudit (linuxový guru && windowsový BFU && nepoužívám grafický instalátor), ale měl jsem za to, že v instalátoru bylo na tohle zaškrtávátko. Oproti tomu nastavit BitLocker tak, aby 1) nebyl klíč v TPM ze kterého se při bootu automaticky přečte do RAM (!), 2) používalo se skutečné šifrování a ne fake „ochrana heslem“ reportovaná diskem (tohle přepnuli teprve asi před půl rokem), 3) nezálohoval se do MS cloudu, mi přišlo dost ne-obvious.

    V tom máte samozřejmě velký kus pravdy. K tomu nastavení, v nejjednodušším případě jde skutečně jenom o zaškrtnutí políčka v instalátoru. Jenže to je jen při instalaci "from scratch". Zašifrovat oddíl, na kterém už jsou data, je v Ubuntu (a nejspíš i ve všech ostatních distrech) dost velký opruz, ve Woknech je to podstatně jednodušší (samozřejmě se všemi těmi problémy, o kterých se zmiňujete). A to nemluvím o tom, že v laptopu mám dva SSD s BTRFS roztaženém po obou (RAID0) a aby se mi oba odemkly jedním heslem při bootu znamenalo vrtat se ve skriptech. Opět značně jednodušší ve Woknech.

  • 6. 4. 2020 1:34

    Jan Hrach

    > Opět značně jednodušší ve Woknech.

    To je dost nefér srovnání. Nebo snad Windows mají nějaký filesystém, který má FS-RAID0, subvolumes, checksumy, CoW, snapshoty atd.? Pokud budete srovnávat srovnatelné, tak budete mít MD-RAID, na něm LUKS a na něm ext4, což minimálně v debianím instalátoru šlo načudlíkovat a fungovalo.

    Edit: koukám že na NTFS začali část z těch věcí nějak podporovat, je to reálně použitelné? FS-level RAID0 ale zdá se furt ne, takže si můžete na ten MD-RAID dát btrfs (bez jeho integrovaného RAIDu) a máte totéž.

    6. 4. 2020, 01:37 editováno autorem komentáře

  • 6. 4. 2020 1:51

    klokan

    Windows mají ReFS, ale o to nejde. Ve Windows je triviální si naklikat, že budu mít dva zašifrované disky (řekněme C: a D:, s NTFS), při bootu zadám jedno heslo a oba se mi odemknou bez dalších debat. V Linuxu to jde, ale je to opruz, i kdybych měl dva disky s Ext4 nezávisle na sobě bez RAID.

  • 6. 4. 2020 4:11

    Jan Hrach

    > V Linuxu to jde, ale je to opruz, i kdybych měl dva disky s Ext4 nezávisle na sobě bez RAID.

    Když jeden z nich není rootfs (ekvivalent C: a D:), tak to je jednoduché (provozoval jsem to) -- zapíšeš heslo/keyfile do /etc/crypttab. Chápu správně, že tohle považuješ za ten opruz? (tj. že by na to mělo být klikátko)

    Když tam je MD-RAID (klidně s rootfs), tak se šifruje až ten RAID a je to stejné jako kdyby byl jeden.

    Jediný problém je s rootfs na btrfs přes více devices.

  • 6. 4. 2020 11:03

    Miroslav Šilhavý

    To srovnání podle mě taky stavíte do nefér roviny.

    Na podobné účely, které píšete, mají Windows už někdy od verze Win2000, možná i WinNT možnost SW raidu, podobně jako LVM nebo MD v Linuxu. Na složitější operace Windows nepodporují softwarová řešení. Není pro to moc velký důvod, storage se řešívají hlavně externě, storage řeší pole v rámci SAN. Má to své výhody v době, kdy se vše virtualizuje a orchestruje. Windows nejsou určené jako storage server.

    Snapshoty na úrovni FS taky nejsou úplně nezbytné. Máte je na úrovni (HW) pole, kde obvykle běží i komprese a dedplikace dat, můžete mít snapshot na úrovni VHD souboru. Na konzistenci dat (např. při zálohování) slouží VSS.

    NTFS se dál rozšiřuje o vlastnosti, přibyl i hodně zajímavý ReFS. Opět, nelze srovnávat podle vlastností, protože tam se nedoberete výsledku. Linuxář scriptuje spoustu šikovných nástrojů, aby se dobral k tomu, co na Windows je řešeno úplně jinak a obvykle snadněji. Na druhé straně, Linuxář si dokáže poradit se speciálními nuancemi, dokáže prostředí přiohnout ke své představě; ve Windows moc ne.

    Takže k témuž výsledku oba systémy kráčí jinou cestou, výsledek je víc než srovnatelný. Je spíš filozofickou otázkou, jestli OS má být víc rigidní, poskytovat jednu, dvě podporované cesty jak řešit problém, nebo jestli umožnit maximální flexibilitu. První cesta je asi vhodnější pro široký support (standardní situace generují omezený počet provozních situací a tím pádem i problémů), druhá cesta je zase šikovnější na rychlý approach.

    Pokud chcete fér srovnání, pak by bylo dobré nastínit modelovou situaci a srovnat, z jakých řešení by se v produkčním režimu skládaly na Windows a na Linuxu.