Zdravím,
Nejdřív jsem používal Linunx Mint 9 Gnome 2, později i Gnome-shell, to mi připadalo jako nedodělané Unity (testováno asi 3 týdny 8h denně).
Po vydání Ubuntu 12.04 LTS a přečtení x recenzí a naštvaných komentářů ve mně převládlo nadšení z něčeho nového nad strachem z neznáma a začal jsem používat Unity.
Unity - testováno necelý měsíc 8h denně. Instalace Ubuntu 12.04 na desktop a notebook, vyzkoušeno Unity (i 2D na notebooku - nepodporovaná karta).
Překvapila funkčnost a nastavení práce na 2 monitorech - trvale připojených k PC (ne notebook).
Nedá se vyloženě říct, že je špatné prostředí, ale chybělo mi tam pár vychytávek. Některé není problém doladit - např. Open as root, Smazat bez koše v menu Nautilus, kodeky, java, flash atd., ale proč se zdržovat, když to jde na Mintu všechno hned po instalaci.
Dá se přímo říct, že není potřeba nastavovat vůbec nic a vše v Mintu funguje, když nepočítám nastavení firewall, firefox apod., ale to už je na každém uživateli co jak požaduje v systému.
Takže jsem se po vydání Mintu verze 13 rychle vrátil zpět k původnímu systému, ale už s verzí Cinnamon.
Opět nainstalováno na desktop a notebook bez v Unity problematické kompatibility g.karty (Nvidia 7300go)
Nastavení dvou monitorů bez problému (odpojování za chodu externího monitoru na notebooku jsem nezkoušel).
Co se týká lokalizace, není přeloženo vše, ale instaloval jsem češtinu asi jen ze zvyku, uznávám že to pro někoho může být problém.
Nastavení Cinnamon je jednoduché v jedné kartě a možnosti panelu jsou nahoře, dole, i oba dohromady...skrývání atd.
Appletů je celkem dost (kromě už nainstalovaných základních jako BT, sítě atd.) a není složité je nainstalovat
http://cinnamon-spices.linuxmint.com/applets
Po srovnání update manageru v Mintu a Ubuntu je podle mě víc pozitiv taky spíš na straně Mintu - přehlednost, jednoduchost, ale přitom dostatek možností nastavení.
Nastavení jaký typ souboru otevírat čím (asociace) funguje bez problémů (používám Audacious na hudbu).
Není problém ovládat prostředí klávesnicí, nebo myší...asi záleží spíš na zvyku.
Na to, že je Cinnamon opravdu teprve chvilku na světě, je celkem dobře použitelný jak pro zábavu, tak pro práci.
Pád jsem ještě nezaznamenal, snad jen malé škobrtnutí při nastavování dvou monitorů, ale to vyřešil restart Cinnamon (funkce přímo na panelu).
Linuxu zdar :-)
Dodám nějaké mínusy:
Nefunkční Správce softwaru.
Započne stahování při kterém někde ke konci vytuhne nějaký subproces. Když jsme ho pustil znovu, dodělal svou práci korektně. Ale moc to negómu. Protože Synaptic...
Téma neboli themes.
Zpočátku jsem se hůže orientoval v tom stříbrném rámu oken, který patří kterému oknu a občas se mi podařilo zavřít křížkem jinou aplikaci.
Kecálci, Skype a jiná havěť.
Kradou focus i fullscreen aplikacím. Drze se derou do popředí. Má pomoci
http://scott.cm/skype-auto-popup-with-cinnamon/
Pozitivum nakonec.
První z nových prostředí, ze kterého nedostávám kopr.
Kecálky a Skype nepoužívám, takže nemám vyzkoušeno a ten Správce software mi nikdy nepřirostl k srdci, takže jak říkáte: Synaptic to řeší (k použití hned po instalaci).
Themes jsem neměnil (kromě wallpaper), na stříbrnou už jsem si zvykl ;-)
Musíme doufat, že chyby vychytají a bude z toho bezchybný prostředí....
Jako relativně krátkodobý uživatel Linuxu to můžu napsat...ale dost lidí už má podle komentářů čekání na bezchybnej systém dost a s Linuxem skončili...