Názory k článku Linux ve státní správě a politika

Float v C „nepobere“ např. ani hodnotu 0,1. :-) Co byste čekal, že vypíše následující program? :-)

#include <stdio.h>

int main(int argc, char *argv[])
{
        int i;
        float f = 0;

        for (i = 0; i < 100; i++) {
                f += 0.1;
        }
        printf("%f\n", f);
        return 0;
}

fcdxsy

Chcete důkaz? Dobře, dostanete důkaz. Výrok "všichni mohou být bohatí a spokojení" je ekvivalentní výroku "v tržní ekonomice může existovat plná zaměstnanost". Tedy matematicky:
"všichni mohou být bohatí a spokojení" <=> "v tržní ekonomice může existovat plná zaměstnanost"

Důkaz ekvivalence (nikoliv platnosti obou výroků):
Definice: "Každý" znamená všechny osoby z množiny lidí v produktivním věku.
1) "všichni mohou být bohatí a spokojení" => "v tržní ekonomice může existovat plná zaměstnanost":
Že každý může být bohatý implikuje, že musí mít možnost sehnat dobře placenou práci (bez ohledu na zařazení do skupin zaměstnanec/podnikatel/živnostník). Že bohatý může být skutečně každý implikuje, že neexistuje osoba, která by neměla možnost sehnat dobře placenou práci. Z toho vyplývá možnost existence plné zaměstnanosti v tržní ekonomice.

2) "všichni mohou být bohatí a spokojení" <= "v tržní ekonomice může existovat plná zaměstnanost":
Pokud může v tržní ekonomice existovat plná zaměstnanost, tedy každý člověk může sehnat dobře placenou práci, potom každý člověk může být bohatý. Spokojenost pak závisí na různých faktorech (včetně výdělku), které ale člověk může výrazně ovlivnit (výdělek pouze omezeně), tedy každy může být spokojený, pokud je bohatý a vynaloží dostatečné úsilí k ovlivnění ostatních faktorů.

Tyto výroky jsou tedy skutečně ekvivalentní. Že ale pravá strana ekvivalence v tržní ekonomice neplatí vám hravě dokáže libovolný student vyššího ročníku ekonomie.

Zřejmě neznáte rozdíl mezi důkazem platnosti ekvivalence a důkazem platnosti celého tvrzení. Doporučuji prostudovat nějakou literaturu o matematické logice.

ad 1) Definice pojmu "každý" je pouze omezující podmínka, pro kterou platí implikace v bodu 1 a 2. Pokud v nějaké situaci není daná podmínka splněna, pak toto tvrzení o takové situaci nic neříká. Pokud to chcete napsat podrobně, pak si definici pojmu "každý" označíme jako výrok A, levou stranu ekvivalence jako výrok B a pravou stranu ekvivalence jako výrok C. Potom platí:
A => (B <=> C)

ALE OPAČNÁ IMPLIKACE NEPLATÍ:
A <= (B <=> C) je nesmysl.

ad 2) Takový případ nijak nevyvrací důkaz ekvivalence. Pokud platí pravá strana ekvivalence, potom si ten pomocný dělník může najít lépe placené místo a nutné úsilí, které bude jeho syn/dcera muset vynaložit ke své spokojenosti, se tím sníží. Pokud žádné volné lépe placené místo neexistuje, potom neplatí pravá strana ekvivalence a z ekvivalence vyplývá, že neplatí ani levá strana.

Důkaz ekvivalence nijak neřeší, jestli oba výroky platí nebo neplatí. Pouze řeší, jestli jsou opravdu v daném vztahu nebo ne. O mém politickém přesvědčení jste úplně vedle, protože jsem umírněný sympatizant levice.

A ne, nejsem onen bezejmenný. Pan bezejmenný chtěl důkaz, že ne každý může být bohatý a spokojený. Tak jsem ten důkaz napsal. Jenže je až v posledním odstavci, vše ostatní je důkaz ekvivalence dvou výroků.