Vlákno názorů k článku Linuxu chybí univerzální konfigurační systém od A. S. Pergill - Udělat nějaké distro "BFU Linux", kde budou na...

Udělat nějaké distro "BFU Linux", kde budou na všechno konfigurační nástroje s GUI (přimlouval bych se za to, aby byly jako holý text, ne šílenosti typu XML - složitá syntaxe = další potenciální zdroj chyb). Může být derivováno z nějaké velké "windows podobné" distribuce typu Mandriva, SuSe apod. U toho, co se šíří pod GPL, může autor začít třeba hned.
Přitom neexistuje nejmenší důvod, proč by takové opatření měly mít nějaké další distribuce. Pokud se někdo chce pustit do instalace Slackware nebo čehokoli jiného drsnějšího, pak zase neexistuje jediná důvod, proč by u toho měla být povinně grafická udělátka, která by to celé neskutečně komplikovala. Půvab linuxu spočívá v tom, že na jakémkoli "windowsoidním" distru stejně jako na nějakém "drsném - jen pro experty" může běžet naprosto stejný soft, který se chová naprosto stejně. A uživatele, který pouze spouští "Internet", "poštu", "psaní dopisů" apod. zase vůbec nemusí zajímat, co je v konfiguračních souborech.
Bál bych se toho, aby část uživatelů nezblbla do windowsoidna a nedělala na linuxu stejné hovadiny, k jakým nutí uživatele ona napodobenina OS: například defaultně pracovat jako root. Spíš jde o to, aby i ta BFU distribuce vychovávala uživatele ke správným návykům a bezpečnostním standardům při práci, aby část mohla časem přejít ke standardnějším distribucím.
Na druhé straně by měla být jednoznačně identifikována skupina uživatelů, kteří se do administrace systému nikdy pouštět nebudou, kterým bude stačit dobře nainstalovaná a vyladěná distribuce a klidně to může být třeba Slackware nebo jiné podobné distro, protože oni do konfigurace nepolezou. A nemají ani potřebu nainstalovat vše z "CD v novinách".

Proč? Mám takový pocit, že právě Vy jste mi v jedné diskuzi podstrkoval onen často používaný alibistický argument o roztříštěnosti (lituji, že jsme to tehdy díky našemu příteličkovi LO nestihli probrat). Bohužel pokud se jedná o konfiguráky musím uznat, že je i pravdivý. Konfigurace jsou nepřenositelné mezi různými distribucemi (mnohdy i jinou verzí téže distribuce), každá aplikace používá jiný způsob (a občas i místo) ukládání svých konfiguračních dat. Mrkněte se jak vypadají lokální konfiguráky v domovském adresáři. Míchají se s uživatelovými soubory a adresáři. Prostě bordel. Neřešilo by snad univerzální konfigurační rozhraní tyto problémy?

Proč ne XML? XML nemá zas až tak složitou syntaxi, a jsem přesvědčen že s použitím kvalitně napsané knihovny pro práci s ním jsou chyby dost omezené. Jiné to je při ručním zásahu do konf. souboru, Ale na to existuje spousta nástrojů aby ulehčila práci s takovými soubory. Mimo to, XML může již svou strukturou ledacos naznačit o použití oněch konfiguračních dat. Viděl jsem i databáze vytvořené na XML a nic složitého mi na nich nepřišlo.

Nevím proč by distribuce nemohly obsahovat takové nástroje a součásti, aby ulehčily život i BFU. Pokud chcete být "tvrďák" můžete tak se svým Linuxem i jednat. Kdo chce použivat GUI centrální konfigurátory ať je používá. Nechápu proč by nemohl např. Debian obsahovat též takové komponenty. Protože by se někomu zdálo že je potom víc "windowsovskej"? Nezlobte se na mě, ale to je docela zcestné.

Jinak s Vámi souhlasím v tom, že bych do takového LCCI (hezké - Linux Central Configuration Interface) necpal žádné přímé informace o způsobu jak zobrazovat konfigurační data (např. v GUI), to by mělo zůstat záležitosti každého daného projektu.