Možná mi něco zásadního uniklo, ale jedna věc mi není jasná:
Celý IPv4 adresní prostor již byl alokován (t.j. využit v RLOC address space), kde tedy vezmeme adresy pro EID? Jeden vyhrazený blok /16 přece nestačí. Nebo se s rozumným využitím LISPu počítá až v IPv6?
Naráží to trochu na názory k předchozímu dílu. LISP je genericky navržený, tzn. funguje jak pro IPv4, IPv6 tak klidně v budoucnu pro IPv7 či jinný protokol operující na síťové vrstvě. EID ne nutně musí být ze světa IP, pro špeditérské společnosti jako UPS či DHL existují i návrhy EID v podobě sledovacího čísla zásilky. Zkuste tedy EID vnímat jako obecný "identifikátor", kde jeho použití a alokace závisí na dostupnosti v té či oné doméně použití LISPu.
Adresy pro IPv4 by se daly vzít z adres třídy E, které stále nejsou alokovány k obecnému použití, nebo z těch adres, které se opětovnou agregací podaří dostat z DFZ. Toto je z mé strany samozřejmě jen spekulace a politická realita RIRů, ICANNu či IETF bude úplně jiná.
Protoze tady jsem se sice docetl, ze se nejak resi spojeni LISP - NELISP svet, ale vubec jsem se nedozvedel, co to ten LISP je, co konkretne resi a jak to konkretne resi, a vubec jak a proc to pouzivat.
Toto je třetí díl ze seriálu o LISPu, v předchozích dvou byste se o něm měl dozvědět všechny základní teoretické věci. Kdyby Vám něco chybělo, neváhejte se sem ozvat.
Podle článků tohoto seriálu usuzuji, že hlavním ukolem LISPu nahradit push model pull modelem. Tedy router nezná adresaci internetu, ale ví koho se zeptat. Na tomto základě bych předhodil pár věcí k diskusi:
Jedná se v podstatě o podobný princip jako DNS (v příštích dílech by bylo super, kdyby se objevila polemika proč se nepoužil nový záznam do DNS, ale vytváří se nové protokoly).
Samozřejmě, jedná o experimetnální větev RFC, ale viděl bych pro prax několik nesnází.
To firmy s AS budou již přidělený adresní prostor dávat k "dispozici" nějaké firmě aby garantovala a zajištovala viditelnost mé sítě v LISPnetu? neumím si přestavit že by to dělala zdarma, bez smlouvy (aby to fungovalo hierarchicky to asi nebude u PI adres dělat náš SP).
Dále bude třeba asi dohodnout lokality odkud se můžou ITR přihlásit registrovat (aby nějaký číňan neprohlásil že má náš ITR s vyšší prioritou), samozřejmě za poplatek?
Tot jenom pár věcí co mě napadají.
Ale ještě mi vadí jedna věc... hierarchie přidá "řád" do adres, což znamená že bude možné odříznou nebo ovlivnit směrování kohokoliv v rámci celého LISPnetu kontaktováním jedné organizace (té která má danou část hierarchie na starosti), od přesměrování provozu až po odříznutí od sítě (u BGP není schopna jedna organizace takto globálně ovlivnit přístup konkrétní sítě k internetu).
Pokud se v něčem pletu, nebo chcete rozvinout diskusi... sem s tím :)
ČLÁNKY DO MAILU