Nutne to nemusi byt pravda, muze byt treba 100 dister, kazde pro 50 uzivatelu (celkem alternativnich lidi 5 000) a pak muze byt jedno distro pro 100 000 000 uzivatelu, razem se ty ostatni distra jevi jako nepodstatna a ty jako beznej uzivatel je vubec nemusis resit, tech par lidi by stejne nikdy nic "davovyho" nepouzivalo, takze se vlastne o zadne tristeni sil nejedna. ;-) Samozrejme tim jednim zasadnim distrem myslim Ubuntu (respektive Ubuntu family - pocitam sem i vsechny klony, ktere se sice jmenuji jinak, ale v zasade to jsou stale takove skoro ubuntu - treba muj oblibeny Mint, ze ktereho prave pisu. :-))
Takže tím zásadním distrem je vlastně Debian (už i u Mintu to pochopili), to jen pro upřesnění. No a co se týče té většinovosti, tak to má velkou nevýhodu v tom, že taková distribuce je mnohem častějším středem útoku a všelijakých jiných bejkáren, což u 50ti uživatelů se tím nebude nikdo zabívat. Takže mluvit jako o tříštění je dosti neadekvátní.
Jiste, pokud to beres tak, jakoze kdo to vsechno spachal, tak zasadnim distrem je jiste Debian, ale popularitu mu vypracovalo prave Ubuntu. (Jinymi slovy Debian na server, Ubuntu na desktop, Mint na desktop, ...)
To mas asi tak jako kdyz se tvrdi, ze Windows napadaji viry tak casto proto, ze je nejpopularnejsi. Z casti to pravda byt mohla, ale ve skutecnosti to bylo hlavne proto, ze byl ignorantsky nezabezpeceny. V linuxu mas vzdy oddelena zapisova prava pro admina a uzivatele a tak se system nijak lehce napadnout neda, ve windows tohle zacalo byt reseno az u Windows 7, teda pomerne nedavno. Co chci rici. Vzdycky bude oblibene distro tercem castejsich utoku, ale je na tom distru jak k tomu pristoupi a jak efektivne se bude branit. V pripade open-source mas velke distro, velky pocet utoku, velky pocet uzivatelu a take velky pocet tech, kteri si vsimnou nejake diry a opravi ji nebo ji nahlasi. Takze zatimco bezpecnostni problem na Ubuntu muze byt vyresen za tyden, na 50ti uzivatelskem distru muze byt dira mesice, aniz by si toho nekdo krome hackera vsimnul.
Nesmysl, Debian byl k použití na desktopu v době, kdy se o nějakém Ubuntu vůbec nevědělo. Vzpomeňme dnes na již legendární Corel Linux, který jako první přišel s grafickým instalátorem. Ubuntu jen těží z velké finanční základny, od které se odvíjí naprosto vše. Být ty peníze nasypané do jakékoliv jiné distribuce, tak je Linux mnohem dále, než je dnes. Už jen z důvodu, že se nemusí začínat od samého začátku, ale investuje se do něčeho, co už má nějaké základy. Ano, ubuntu nelze upřít rozšířenost mezi lidi. Ale berme v úvahu, že u lidí se vždycky chytnou té horší technologie, když se jim patřičně vnutí. (př. VHS --> BETA, TABLET --> NOTEBOK) Ubuntu se sice dá používat, ale není to takový zázrak, za který ho jeho komunita považuje. Jsou lepší a i přívětivější distribuce, které jsou ergonomicky lépe zpracované. Kdo chce, najde si je, ostatní ať jdou se stádem jako ovce.
No a co se týče té bezpečnosti, ano systém může být bezpečný, ale k čemu to je, když ty útoky zahltí linku? Proto je dobré i Ubuntu maskovat za jiný název distribuce.
Zacinal jsem kdysi na Redhatu, pak Mandrake, Mandriva, pak Fedora, pak jsem zkousel PClinuxOS, OpenSUSE, vratil jsem se zpatky na Fedoru a po te jsem skoncil na Ubuntu (Debian jsem znal z prace a na desktop domu me nelakal). Dneska mam doma na PC Ubuntu a Mint, pouzivam vic Mint, ale znamym instaluju Ubuntu, je to jednodussi, na Mintu bylo treba vic veci upravit tak, aby to fungovalo, pro me ale zadny problem, tim ze je to s Ubuntu sesterska distribuce. Musim rict, ze Mageiu zkouset nebudu, Ubuntu me absolutne vyhovuje, vyhovuje mi spousta debianich DEB balicku, ktere funguji stejne dobre na Debianu, Ubuntu i Mintu. Myslel jsem, ze Mageia pouziva RPM kompatibilni s Fedorou, ale pry to byl omyl a pouzivaji vlastni balickovaci system. Takze se proti pripravenym balickum z Ubuntu absolutne nemuzou chytat a kompilovat programy me dvakrat nebavi.
Množství balíčků je zvláštní argument. Ano, pár jedinců využije některé nestandartní, ale většina potřebuje jen pár věcí a je pro ně důležitější funkčnost, než množství něčeho, co jindy nevyužijí. Původní Mandrake byl založen na Fedoře, ale postupem času přešli na své RPM. Používej si co chceš, nikdo tě k ničemu nenutí, stejně jako tě nenutí číst články o něčem, čím opovrhuješ. Ale také bych uvítal, kdybys nám nevnucoval něco, co nás nezajímá. U mne je to ubuntu. Zkusil jsem, viděl jsem a díky, ale nechci.
Ano, pravda, na RedHatu, když ještě vydával Free edici, pak ji ukončil a většina těchto uživatelů se přesunula k Mandraku, alespoň než vnikla Fedora a byla nějak použitelná. Dával jsem si bacha, abych nezmršil Mandrake --> Mandriva --> Mageia a tak jsem zvoral RedHat --> Fedora. Díky za opravu.
