Ještě taková drobnost do diskuze: pokud se nějaký červ spustí bez práv roota, tak se nemá šanci schovat. To je celkem podstatný problém, tedy z pohledu červa.
Může se schovat třeba tak, že si ptracne bash a nacpe se do něj.
Nebo může pomocí LD_PRELOAD nahrát do všech uživatelových programů vlastní knihovnu, která bude dále maskovat procesy, soubory, spojení, apod. (root je stále uvidí, ale dotyčný uživatel ne).
ale je zde fakt, ze vir muze napachat skodu i pokud napadne uzivatele franta. Sice neznici celou distribuci (mimochodem, takovy vir i na win jsem dlouho nevidel..., byl by sam proti sobe) ale muze utocit na dalsi pocitace (pres sit) nebo delat nejake dalsi nekale cinnosti (spy, dos...), muze delat skody na souborech na ktere "franta" ma pristup.
Je az naivni verit ze franta nema na nic pristup. A co dokumenty, :-) filmy, muzika, atd... zktratka muze nadelat mnohem vic skody nez jako root....
to co tady rikate je ze pokud neni root nic se nedeje neni pravda....
vir asi teda nesmaze celou instalaci ale vikendovou praci na "projektu" muze klidne k sipku poslat....
Alebo môže šíriť a napádať počítače svojich M$ pozitívnych spolupracovníkov cez SAMBU.
Sice o vnútornej funcionalite vírusov (akéhokoľvek typu) moc neviem, myslím, že nie je až taký problém vyrobiť multiplatformového červa, teda jednotlivé články majú dve časti: linux a windows kompatibilnú.
Potvrzuji. Mam dokonce zdrojove kody multiplatformiho linux/windows proof of concept vira (tusim, ze zaslane autorem, ale mohlo to byt v nejakem casopisu ...).
jedna poznamka, ktora neviem, ci bola spomenuta.
v ubuntu a imho aj v inych distribuciach sa da zapnut a teda aj deafultne v distribucii zapnut aby security updates boli automaticky stiahnute a nainstalvoane bez zasahu uzivatela a vypytanie hesla.
Nejak se zapomelo na makroviry. Me na pocitaci bezi MS-Office (pod Crossover Office) a zadny antivirovy program. Staci jeden zavirovany .doc soubor a mohu mit velke problemy. Je jasne, ze makrovirus se na Linuxu tezko prokouse na systemovou uroven, ale i na uzivatelske urovni muze natropit hodne skody.
mame podobnu obavu. kvoli tomu ja cxoffice pouzivam len v nutnych pripadoch. preinstalovat system viem za cca hodinu (zaloha partition table, get-selections, set-selections a zaloha /etc), ale moje data su mi 1000x cennejsie.
Souhlasím. Je mi houby platné, že virus nebo červ nepoškodí samotný systém, když bez náhrady pomaže uživatelská data. Jaká je šance, že se do počítače nainstaluje něco takového? Je základní pravidlo uživatele, že mimo oficiální repozitáře balíčků zásadně nic neinstaluje a nespouští? A může se stát, že se do oficiálních zdrojů dostane něco škodlivého? Jak hodně se to prověřuje? A co když potřebuje program, který v repozitářích chybí? Třeba podfuk ve stylu "toto je úžasný videoklip, jestli ho chcete vidět, nainstalujte si náš skvělý přehrávač, přihlašte se jako root, ...".
Právě proti jednání uživatelů jsou zaměřeny windowsové antivirové programy, které se snaží nedovolit uživateli spustit, co by mohlo škodit. V Linuxu ale nic takového nemáme. Ano, jedná se o lidskou nepoučenost, ale ta tady bude vždy a může znamenat velké ztráty.
Balicky RPM jsou podepsany PGP a kdyz nekdo podstrci rpm na nejake ftp, tak to bude rvat, ze to neudelal distributor a nebo ze nema k danemu balicku verejny klic ve sve DB.
No jo, ale jak vznika RPM? Tim ze se zabali binraky. Binarky vznikaji kompilaci zdrojaku daneho programu. Zdrojaky programu vnikaji tvurci cinnosti autora daneho softwaru. Jenze co se muze stat:
1) Autor SW tam propasuje nejaky backdoor.
2) Autor SW tam prida (nechtene) nejaky bug, ktery jde exploitnout
3) Nekdo hackne autoruv comp, nebo comp kde ma autor CVS a provede bod 1)
atd .... sice jde o malo pravdepodobne veci (aspon teda bod 1 a 3), ale stat se muzou
neprijemne (z hlediska zmineneho pasovani skodliveho kodu do oficialniho kodu) je ze se casto kontroluje. at uz nevedomky ci cilenymi audity.
pokud vim, tak uz se vsecko tohle zkouselo... a nejsem si vedom jakehokoli masoveho verejneho ohrozeni.
nejpovedejsi byl pokus propasovat nejakou prasarnu rovnou do kernelu. sice to bylo relativne rychle odhaleno, ale tam by to mohlo mit opravdu velky potencial (prestoze KAZDA distro ma vlastni jadro, nikoli vanilku - tedy opet nehomogenita...)
No vidite, a ja zase pred lety slysel, ze na odborne konferenci venovane bezpecnosti experti z IBM tvrdili, ze viry pro MS-DOS jsou nesmysl, ze nejsou technicky realizovatelne. Neco podobne se sveho casu tvrdilo i o virech pro UNIX pocitace pripojene do site. Dnes uz vime, jaka je pravda... ;-)
Procitani konference na me pusobi velmi dobrym dojmem, vidim vyrazny posun od slebe duvery v bezpecnost a neohrozenost Linuxu k vidine moznych hrozeb. A to je dobre, protoze podceneni nepritele se nevyplaci. Pokud nevidim zpusob jak nabourat system jeste neznamena, ze jej nezna vetrelec...
Nechápu proč všichni automaticky předpokládáte, že pokud má někdo cenná data, tak je tak blbý, že je nezálohuje. Vždyt i na windows mnoho uživatelů ví že nezálohovat znamená nemít. Ale nic... máte pravdu že z hlediska distribucí je to nevyřešené, z hlediska počítačů ve firemní síti bych to tak černě neviděl, není problém aby admin používal utilitku která bude zálohovat obsah adresářů kam má přístup uživatel a to s právami zálohy tak aby je uživatel mohl jenom číst... To by možná byl i námět na pěkný uživatelsky přívětivý prográmek - autobackup :).
Ja zase nechapu, co vidite pozitivniho na zalohovani zavirovanych .doc, .xls, a .ppt dokumentu. Zalohovani uzivatelskych dat je samozrejme nutnost. Zalohy se pouzivaji v pripade ztraty dat kvuli HW zavade, uzivatelove chybe, ... Ale pouzivat zalohy jako prostredek pro odvirovani? Zajimalo by me, jak si to predstavujete. Zavirovane soubory se od normalnich na prvni pohled nicim nelisi. Destruktivni cinnost viru se muze projevit jednou za nekolik let nebo vubec.
V podnikove praxi byva velmi intenzivni vymena office dokumentu. Mezi spolupracovniky, vnejsim svetem, ... Pokud by uzivatel pouze vytvarel sve vlastni dokumenty, pak archivni zalohovani je resenim. Ale tak to v praxi nefunguje. Tam se dokumenty zasilaji ke schvalovani, pripominkovani, ...
To máte pravdu, mě jde o to, že jako jeden z argumentů byl, že příjdu o svá data ... tam nevidím důvod proč by nepomohlo zálohování.
Pokud to berete z hlediska bezpečnosti výměny souborů ve společnosti může virovou čistku obstarávat groupware, nebo jiné server-based řešení.
Kontrolovat klienty jako decentralizovaný systém v jinak centralizovaném systému je samozřejmě běžná praxe, nicméně neshledávám jej efektivním ;).
Bezpečnost samotných klientských stanic může být obstarána na úrovni práv přístupu. Virové incidenty na stanicích pak lze řešit reaktivně a taktéž centralizovaně (vzdálené pročištění souborů nebo jiné řešení na základě toho jak jsou uloženy uživatelské soubory).
PS: to je můj názor, budu rád pokud mne přesvědčíte o opaku.
Zalohovat na misto, kam vir nemuze, neni problem. Pro bezneho uzivatele muze jen do /home a /tmp (nebo jsem na neco zapomnel?). Jestlize pak budu mit dokument zavirovany makrovirem, tak mozna neco umaze, ale maximalne napadne opet cely /home a nic vic. Obnova z dobre udelane zalohy by mela byt otazkou max. nekolika hodin.
(btw. myslel jsem i na stejnou samozalohovaci utilitku ;)
Navic .. makroviry nejsou zalezitosti systemu, ze ano. Ja se s nimi jeste nesetkal (kancelarske baliky nepouzivam), ale jestlize muze byt makrovirus v OpenOffice dokumentu pod Win, tak v Linuxu je situace uplne stejna. A OpenOffice pouziva rozhodne mnohem vice lidi nez Linux.
Muj zaver: Jestlize vsechno, co mi muze virus na Linuxu napadnout, je ~, tak se nemam ceho bat. Az o neco v /home prijdu, tak si zacnu nadavat, ze jsem si jeste nenastavil crona na automaticke zalohovani po pul hodine. Ale uprimne - uz jsem si vlastni blbosti nekolikrat smazal tolik dat, ze virus moje skore rozhodne nevyrovna a automaticke zalohy chrani muj /home prede mnou, ne pred viry :)
To plati ale pouze u 'viru' spustenych uzivatelem nebo jako uzivatel a plati to na snad vsech operacnich systemech.
A jako byste nevedel, ze zalohuji pouze ti, kteri uz o neco prisli :) Navic zalohovat mptrojky, videa a ISO images (klasicky domaci profil 80-90% uzivatelskeho prostoru) je opruz a trochu zbytecnost (sosnout se to da znova), ale kdyz vam je neco smaze tak to na*ere.
A taky jde o to, kam zalohovat... na disk? Jako byste nevedel, ze kazdy disk je maly, natoz doma. Paskove zalohy v domacnosti nepripadaji v uvahu a zalohovat na DVD taky nic moc - je to otrava, trva to dlouho - maximalne tak na DVD-RAM, ale zase kolik lidi je pouziva...
Opět, nápad s autobackupem není vůbec objevný... a samozřejmě nemyslím že to bude aplikace typu
tar -cf /var/backup/neco.tar /home/
Ale něco co bude pěkně uživatelsky přívětivé, jednoduché, a nebude to zálohovat zbytečnosti ... co mě tak na rychlo a blbě napadá, je například "složka důležité dokumenty" a upozornění uživatele, že co je v nich je chráněno ... vyzvat uživatele aby vložil zálohovací médium v pravidelném intervalu ... no prostě nemám anung jak to udělat, ale neříkám že cesta neexistuje.
Objevné by to bylo pokud by se toho někdo ujal a vyřešil, například disertace... co říkáte pánové :).
Jinak pokud se omezíme na krátkodobé hledisko ( krátkodobé říkám schválně, protože například ubuntu 7.04 mě v porovnání s 6.10 velice příjemně překvapilo pokrokem ) pak ano, není to vyřešené, ano lidé nezálohují dokud o něco nepříjdou (a to většinou několikrát), ano prostoru je málo a bude ještě méně (disky s vertikálním zápisem)... na druhé straně BSA a ostatní přitvrzují.. takže se snad ty disky zase vyprázdní a bude prostor pro zálohy :D.
Samozrejme, ze zalohovat to, co si muzu sosnout znova, je kravina. Osobne MP3 a programy vyhazuji na DVDcka, aby mi neblokovaly misto na disku. ISO obrazy vypalim a ve chvili, kdy potrebuji uvolnit misto, mazu.
Zalohovat ma vyznam jen 'praci'. Tzn. dokumenty, projekty, ... A jestlize se zalohovani udela diferencialni, tak ani tak moc nenarusta. Navic v zaloze jsou soubory vetsinou komprimovany a vyhodit jednou za mesic obsah zalohy na DVD, aby se uvolnilo misto na disku .. je-li nekdo paranoik, tak je to porad dost nizka cena za klid ;)
Super tak ted by to chtelo do OS (a protoze ve viste to neni, tak muze byt nektera uzivatelska linuxova distribuce prvni) integrovat nejaky uzivatelsky privetivy, automaticky, inkrementalni zalohovaci system treba do specialniho oddilu.
A nic takoveho jeste neni? Vzdyt programatorsky se nejedna o nic sloziteho ..
Kazdopadne bych videl neco na styl SVN - nakonec i SVN s commitem pravidelne spoustenym pres cron by bylo pro zacatek dostacujici. Problem by byl jen s adresari, ktere by byly verzovany jinym SVN. Nevim, jestli jde prenastavit nazev adresare, do ktereho si SVN uklada informace o verzovani (.svn).
To to je prave ten problem soucasneho linuxu i kdyz se to zlepsuje - programatorsky to je snadne, jednotlive technologicke komponenty pro to reseni uz casto existuji v dobre kvalite, ale aby to nekdo dal dohromady a hlavne to udelal uzivatelsky privetive to tak snadne neni.
Programatori sami to bud nepotrebuji (nezalohuji nebo zalohuji svymi command-line udelatky v cronu) a nebo jejich predstava o tom, co by takovy uzivatel - neprogramator ocenil je trochu zkreslena jejich vlastnimi zkusenostmi.
Přesně, to je ono... zálohovat není problém, ale jak zálohovat u uživatele tak aby
1. ho to nezdržovalo, neotravovalo a fungovalo spolehlivě.
2. aby o tom uživatel věděl (věděl že má někde zálohu, ale zároveň tím nebyl obtěžován (místo na disku, hlášky apod.)
3. aby Frontend byl "blbovzdorný" a intuitivní. A to nemluvim vůbec o stabilitě řešení.
4. aby tam byl něco jako extended user interface (aby to používali i zkušenější uživatelé a ti pak prosazovali u normáních uživatelů)
5. aby to fungovalo za co nejextrémnějších podmínek (aby se na zálohy(produkty softwaru) dalo pokud možno absolutně spolehnout)... tady je gut nápad s tou extra partitionou... (ovšem pak je zase problém jak bez uživatele upravovat její velikost aby byla dostačující :( )
Ale to je jenom můj názor... přesněji by se to určilo kdyby vznikl nějaký tým ( možná by to i nějaká společnost mohla finančně podpořit (například pro ubuntu by to byla další dobrá oblast :) )
...a navic takova, ktera by mohla 'na plakatech' vypadat jako plus oproti windows (a to dokonce i vista, pokud se nemylim)
je nekde na webu neco jako feature requests (na vysoke urovni - asi jako toto, nejen bugreporty nebo nove funkce existujicich programu) pro nejake user-distribuce? (zrejme hlavne to *buntu)
Ono "muzu sosnout znova" moc neuklidni, kdyz prijdes o veci co jsi sosal posledni mesic a nektere z nich uz ani nemusi byt dostupne ... to spis je dulezita poznamka, ze se zatim neobjevil virus schopny smazat data zapsana na DVD-R ... vlastne ani DVD-RW nebo DVD-RAM, zvlast kdyz jsou ve skrini 10m od pocitace. A ISO obrazy ma skutecne malokdy smysl hromadit na disku ... u MP3 je to horsi, kdyz clovek ceka az bude mit cele CD ...
Nemam nic proti centralizovanym resenim (osobne pouzivam tenke klienty, protoze maji male naroky na udrzbu, jsou bezhlucne, maji malou spotrebu a zavirovat se snadno nedaji), ale zde se bavime o virech na desktopu v obecne rovine. Nikoliv o tom, jak navrhnout superbezpecnou sit nekde v bance.
Jak chcete centralizovane kontrolovat pripojeni USB disku, flash pameti, CD, DVD, ...? V rade pripadu tam uzivatele maji i sva osobni data, ktera jsou zaheslovana, a z centralniho serveru se na ne nedostanete.
Antivirovy program neni spasou, ale jen jednim z mnoha opatreni pro zvyseni urovne bezpecnosti. A ja tvrdim, ze jeho pouziti pod Linuxem smysl ma, i kdyz tam viry v soucasne dobe nepredstavuji zadny problem.
Řekl bych že to je spíš otázka pro programátory :) ... ale budíž, Centralizovaná kontrola USB disku či CD? ... v čem je problém?
Při centralizaci samozřejmě předpokládám že všechna firemní data jsou na centrálním uložišti, aby byla přístupná pro všechny uživatele kteří je musí využívat a byla jednoznačná kontrola nad užíváním těchto dat. Uživatel k firmením datům v ideálním případě musí přistupovat on-line, aby byla kontrola kdo, kdy co potřeboval/editoval jestli k tomu má oprávnění a důvod atd... ale to odbočuji... pro správce je v tom případě zajmavý jediný moment napadení ... když se klient/uživatel chová podezřele, narušuje standardní chod (pokouší se šířit virus, pokouší se narušit firemní data atp. ... tím jsem myslel že je to reaktivní ochrana, řešíme konkrétní incident reakcí, odstavením, opravou, kontrolou apod. (jsem do jisté míry síťař takže možná jsem postihnut trendem v tomto oboru :) )
Co se týče desktopů, tam je pravdou, že dokud budou programy takové jaké jsou, tak asi máme útrum... proč se v tom případě například již nyní nevyužívá běhu openoffice a jiných programů v chrootu či pod uživatelem OPENOFFICE ... aby měl práva například pouze k tomu co mu bude externě posláno (což by znamenalo úplné odříznutí viru komplet od všeho (v případě kancelářského balíku)) ... samozřejmě je to otázka opět pro programátory, nikoliv pro mne.... nicméně do doby než bude linux ohrožen viry snad to nějakým způsobem vyřeší ;) ))
Neslo by to resit automatickym spoustenim MS-Office pres spec. pro to vytvoreneho uzivate(setuid). Ten by mel pravo:
1. bud:cist "vse rozumne" a zapisovat jen nekam
Napriklad: uzivatel marek(skupina grup_marek),spousti ms-office se setuid=marekwine(skupina grup_marek)) a skupina grup_marek ma pravo jenom cist data uzivatele marek.
2. nebo: by jen pracovat ve svem home a uzivatel by mu veskery vstup do nej kopiroval
Tedy jiny uzivatel a jina skupina. Vtip je v tom, ze HOME marekwine by mohl byt treba /home/marek/dokumenty
Rozhodujici je to, ze by tento program nemohl pokazit nic vic nez obsah toho jednoho adresare( a tento adresar by nebylo zas tak tezke automaticky zalohovat)
U vice uzivatelskeho systemu by mel mit kazdy uzivatel sveho "Crossover/Wine" usera a snim automaticky spoustet MS-Office.
Pokud nekdo se mnou nesouhlasi (ma uvaha je spatna), tak at mi to prosim (prosim slusne) zdeli, ja se rad kady den neco noveho dozvim.
Slusne jsem uz hodne dlouho nikomu neodpovidal, nicmene zkusim to.
Vami popisovane reseni je technicky mozne. Neberete ale v uvahu, ze existuji uzivatele, kteri pouzivaji vyhradne MS-Office (pripadne MS-Outlook pro cteni posty). Jejich domovske adresare se hemzi .doc, .xls a .ppt soubory. Ty si vzajemne vymenuji, upravuji, posilaji postou, ... Pokud tyto soubory date do sandboxu, pak zbytek domovskeho adresare bude tvorit jen nekolik malych konfiguracnich souboru. Jinymi slovy: pripadny makrovirus muze zlikvidovat vsechny vysledky prace techto lidi, nedostane se jen na par snadno obnovitelnych konfiguracnich souboru.
V takovem prostredi je antivirovy program skoro nutnost. Problem primarne spociva ve spatne bezpecnostni koncepci MS-Office. S tim ale administratori nic nezmohou. Marketingova masinerie Microsoftu je prilis silna. Pokud se ji postavite, tak Vas prohlasi za idiota, ktery tomu nerozumi.
Nebo nejaky "nesmazatelny" filesystem - neco co by bylo ekvivalentni tomu, ze pri kazdem uzavreni souboru se dotycny soubor commitne do centralniho "CVS", odkud uz useri nebudou mit moznost ho smazat. Takove lokalni poloautomaticke CVS, kdyz neco zmrsi soubory, tak se checkoutne starsi verze pred infekci a je to :)
To mi připomíná maturitu mého spolužáka. Jako část otázky měl vyjmenovat druhy virů a stručně je popsat. Vyjmenoval a popsal všechno kromě makrovirů.
Zkoušející: Ještě na jeden druh jsi zapomněl
Přísedící: Nezapomněl
Zkoušející: Zapomněl, ještě tu jsou takové trochu divné viry
Přísedící: Nejsou, už vymřely
Spolužák: Joooo, makroviry!
A proč by root neměl takovou reakci zveřejnit? Když je navíc věcná, na rozdíl od výlevů některých linuxářů. Jestli se Vám na tom článku něco konkrétního nezdá, tak napište konkrétní kritiku - jako jiní před Vámi.
A tak to ma podle me byt. Nekomu se neco nezda a nekdo jiny se mu to snazi vyvratit a ctenar se muze stotoznit z kterymkoli z nich, nebo taky s zadnym. Ja jsem rozhodne tenhle clanek nebral jako vyvraceni toho, co rikal mr. Kaspersky, ale spis jako rozsireni informaci o dane problematice.
2) anketa je celkově špatně postavená:
na otázku "Co je podle vás pro šíření virů na Linuxu nejklíčovější?" bych začal vyjmenovávat negativní pojmy, tedy například: příliš mnoho BFU, špatné zabezpečení, atd...
na otazku "co je nejlicovejsi pro ...?", odpovim jestli ti nevyhovuje cestina, tak muzeme mluvit anglicky...
protoze spravne je to "co je klicove pro..."
to stupnovani jaksi pozbyva v tomto pripade smyslu (v kombinaci s vyberem!)
No no program se ma problem schovat i kdyz ziska roota, nebot schopny admin to odhali, vcetne kernel rootkitu, nebot debugfs mu rekne ze je tam neco skriteho, dale je mozno nabootovat zacharne cd, nebo knoppix a system skontrolovat.
Nehlede nato, ne zde neni nekonecna zmet registu a vse je tak rivialni a transparentni ze schopny admin zisti odchylky a nezabere mu to ani mnoho casu.
Dale nepouceny uzivatel nemusi mit prava cokoliv spoustet ve svem home, pak je ovsem dobre zvit mu toto pravo i v adr /tmp.
A skutecne, poradek ktery ma linux jak v procesech tak diky balicovacich systemu je k nezaplaceni, kolik win adminu vi, jake procesy ma ve svem OS a ktere tam nejak podivne pribyly ?
Kolik win adminu si hlida kde mu co nasloucha a vse ostatni zakaze, popr parnoidne nastavi v iptables a hosts.allow a deny ?
Kolik adminu win vi ktere sluzby jsou potencialne nebezpecne, varuje ho pred tim M$, u linuxu je to normalni ze distributor varuje, pozor NIS+, NFS, portmap je potencialne nebezpecny a priko ukazuje techniky jak moc a co se stane, pokud tam nekdo ziska pristup.
S poradkem v linuxovych cestach to beru jako legraci. Porovnavat registry(kvalitni databazovy system) s milionem textovych konfiguraku (vsude mozne) doufam taky vtip. A odpoved: Vsichni rozumni admini.
P.S.: nauc se psat cesky
Všechny konfiguráky k systémovým i většině nesystémových věcí mám na jednom jediném možném místě /etc. Cokoliv co si konfiguráky ukládá na celosystémové úrovní jinde bez milosti letí. Opravdu je výhodnější prohledávat jakousi nestandardní nekomentovanou stromovou databázi, než diffnout jeden adresář plný komentovaných texťáků. To jsou věci po dvou deci. Co nám ještě hezkého povíš brepto?
...ale o tom ten prispevek nebyl. Zaprve uvedu, ze k Linuxu usedam jen s krajnim odporem.
Ted zpet k tematu: kdyz mas konfiguraky, zavolas na ne (na slozku /etc) a na jejich zalohu na diskete (ktera se tvori snadno, jen kopirujes soubory) standartni Unix filtr "diff" a zjistis, co ti pribylo a ubylo resp. zmenilo se. Verim, ze existuje i jakysi "diff" na registry, ale musis si k tomu delat zalohy registru (ja si je delam) - delas si ty zalohy registru? Mas nejaky proces na pozadi co je za tebe dela automaticky every day? Na linuxu si proste naplanujes zalohu adresare /etc. Co na Windowsu? Jestli znas, porad a dej link ke stazeni...
Dale - co kdyz kvuli chybam v registrech nenakopes Windows? Je to sice hard-core predstava, protoze Safe mode se chytne skoro vzdycky, ale... jak jsem napsal... "skoro vzdycky". Neznam nejaky jednoduchy editor registru bezici treba na command line... Sice existuje spousta klikacich utilit abstrahujicich regisrovou strukturu (TuneUp Utilities, TweakNow, ...), ale ty jsou pouzitelne jen s rozchozenymi Winy...
Tedy shrnuti: vyhoda konfiguraku v Linuxu je, ze to jsou bezne a bezne kodovane soubory. Jejich nevyhoda je, ze to jsou bezne a bezne kodovane soubory. Resp. kazdy pristup ma neco do sebe, Linux pristup je podle me lepsi na administraci a na hledani chyb v systemu. Windowsi registry jsou oddelene od tupych uzivatelu a predpokladam, ze i zaberou mene mista na disku nez by zabraly tataz data ulozena jako soubory/adresare (zato se ale musi specialne defragmentovat a vznika v nich melo kontrolovatelny rubbish).
zaloha a nejen registru je ve windows standardne a jmenuje se to system recovery
ve viste to uz snad jde pouzivat i z recovery console nebo co tam ted misto toho je
Nevim, jestli jsi mi zcela porozumel, myslim, ze podle tveho prispevku jsi ale trochu mimo misu.
Ad System Recovery: ano, tohle tam samozrejme je, ale ten mechanismus ti nerekne, co presne se zmenilo a neda ti moznost opravit jen neco, proste se nasilne vrati ke stavu zalohy, a ty nevis, jestli uz ta zaloha chybu obsahuje nebo ne. Resp. nekdy tam je par poznamek jako: "Nainstalovan program XXXX", ale neni to totez, jako kdyz si udelas zalohu registru a pak si v nich hledas zmeny oproti zaloze (System Recovery mi uz ale take nekolikrat zachranilo zivot, vlastne dobre ze jsi to tu zminil).
Jak rikam, jsem Windowsak. Spise jsem myslel, ze by mohl existovat nejaky program (urcite je, ale neznam ho), ktery:
a) zazalohuje registry s moznosti pravidelne (planovane) zalohy, resp. dokonce umi spravu verzi registru
b) diffuje jednotlive zalohy - tedy rika, co se zmenilo
c) umoznuje kompletni backup nebo jen upravy nekterych klicu
Jasne. Kdysi jsem neco takoveho (snad jeste na 98ckach) pouzival tusim na 'prodlouzeni' trialu stareho HomeSite, ktery si tam nekam zapisoval expiraci. :)
Neco takoveho urcite je (nebo bylo) tusim ze to bylo neco jako ^.*sweeper$ a melo to ikonku kostete :) Ale ted to nemuzu najit v te zaplave prisernych omalovankovych a zbytecnych registry cleaneru a optimizeru.
Urcite by se to nekomu hodilo, ale pro naprostou vetsinu i zkusenejsich uzivatelu to neni potreba a nevidel bych to jako povinnou soucast operacniho systemu (zvlast kdyz existuje tolik standardnich UI konfiguratoru vcetne tech hodne advanced, co uz skoro komplexnosti pripominaji textove konfiguraky, ale preci jenom jsou intuitivnejsi - jako treba local security policy v MSC). On je vubec docela rozdil mezi MS UI urcenym primarne pro uzivatele a pro administratory. Ani takova konfigurace SQL serveru nemusi byt zrovna (vecne) jednoducha...
Takze jo, proc ne, ale asi ne jako default soucast OS.
Docela jste mě rozesmál, tedy co se týče té přehlednosti konfiguračních souborů. Kolegové - Win admini u nás ve firmě naopak závidí Linux adminům jejich /etc.
P.S. čeština kolego používá diakritiku, ale zřejmě ji váš prohlížeč neumí zobrazit ;-)
Pokud je v nektere vetvi registru cca 1000 polozek s nazvy typu "{abc3565-4565-5646-44564564}" (tusim ze nekde pod CLSID nebo tak neco) a pod kazdou nejake podivne smeti, semtam nazev knihovny, tak v tom nevidim teda ani naznak prehlednosti. Spousta trial softwaru treba tuhle neprehlednost vyuziva aby tam nekde v tom bordelu schovala informace o expiraci (ktery pak samozrejme neodstrani a tak vznika dalsi bordel) Udelat diff v /etc, eventuelne soupnout cely /etc pod svuj oblibeny verzovaci system (rcs, cvs, svn ...) je jednoduche. Delat diffy registru je obtizne. Cpat registry do verzovaciho systemu je nemozne. (Sice teoreticky by sel napsat na to specialni verzovaci system, ale tipl bych ze nic takoveho neexistuje ;)
Pokud je to ovsem databazovy system urceny k vyhledavani retezcu napric celou strukturou, ze :)
Pokud to je cirou nahodou system, ktery predpoklada, ze ten kdo k nemu pristupuje (nejcasteji OS nebo aplikace), vi kde a pripadne co ma hledat, pak je optimalizovane fulltextove vyhledavani zbytecny luxus :)
Ja ale vubec nemluvim o optimalizaci - spise je to antioptimalizace. Za ctvrt hodiny se da fulltextove projit peknych par set MB dat. A tolik registr rozhodne nema (no .. doufam). Nevim, jakou interni strukturu ten datovy soubor ma, ale pravdepodobne bude organizovany jako strom, takze jeho systematicke prochazeni by melo byt odhadem tak max. 2x delsi nez linearni prohledavani. Takze mi jeste schazi ty koeficienty v radech desitek (mozna i stovek), ktere prohledavani zpomaluji. Nebo je jen tak blbe udelany regedit ?
Presto stale nepozorujeme masivni rozsireni cervu na serverech:o) Omg, to jako autor myslel vazne? Nejdriv se drzi desktopu a pak pise, ze je fakt divne, ze na osmi nejvetsich webovych providerech sveta nejsou tak hloupi, aby se chovali jak BFU a nechali se napadnout kazdym wormem!:o) BRAVO!:) Root opet pobavil, srovnavat provozovatele linuxovych serveru s BFU:) Kdyz nepomuze jeden argument, zatahnem do toho uplnou kravinu, Boze, fakt ma autor takovy mindrak z toho, ze nekdo rekl, ze na linux by mohly existovat viry?
I pres fakt, ze prakticky stale pracuju na windows s administratorskym uctem, tak se mi za celou dobu co mam pocitac (cca 12 let) nestalo, ze bych mel nejaky vir nebo worm nebo cokoliv (jde o kulturu uzivatele). Naprosta vetsina uzivatelu u pocitace jsou domaci BFU z nich presne 100% pouziva windows(neni pro ne alternativa) a prakticky vsichni maji windows predinstalovane s beznym uzivatelskym uctem ... toliko asi k tomu:)
Co se tyce aktualizaci, tak je to smesne ... MS vydava hotfix hned jak ho nekdo nahlasi (mu neverejne-verejne zkratka ne ve winupdate) a az se otestuje, tak se vyda oficialne ... vydat opravu oficialne do hodiny je sice hezke, ale muze to nadelat vic skody nez uzitku.
Drtiva vetsina uzivatelu si aktualizace nevypina, aktualizace aktualizuji vetsinu (mozna vsechny) produkty MS. To, ze se neaktualizuji automaticky jine programy je mily pane proto, ze spousta(vetsina) softu neni zdarma se zdrojakama, aby bylo nejake spolecne centrum pro aktualizaci vseho ... na linuxu se taky aktualizuje jenom majoritni cast open source.
Vysoka heterogenita mi vyhovuje, protoze bych nerad nejake dva majoritni OS, staci mi jeden a vyhovuje to vetsine, takze jen tak dal, takhle se linux dal nez na server nikdy nerozsiri:) To, ze je linux distribuci od distribuce a mnohdy i verzi od verze vzajemne nekompatibilni je sice fajn (argument), ale jadro a spoustu skutecne low level baliku je stejnych pro vsechny distribuce, takze pokud nekdo nenajde chybu v nejake minoritni verzi nejake graficke knihovny, co existuje ve dvou drech distribucich, tak je to stejne jedno a chyba se projevi vsude:)
A co me zaverem nejvic pobavilo, ze autor uz se nezminuje(jak typicke) o tom, co zminil velmi zretelne pan Kasperky. A sice strasnou nevyhodu opensource ... pokud prijde nekdo, kdo chce najit chybu ve windows, tak je spis jenom velka nahoda, ze nejakou obevi, protoze nevidi do kodu. Ale v linuxu? Tam nemusi hledat stylem pokus-omyl ... tam staci nastudovat zdrojaky a nejakou si hold najit ... to nemluvim o tom, ze kdyz to bude skutecny guru, tak by ani nebyl problem nejakou diru do linuxu propasovat (nejaka malo vyznamna knihovna, ktera ma neco spolecneho s jinou a podobne:), moznosti je spousta a mnohem vic a cistej nez na windows:)
Dalsi vec co hraje MS do karet je i to, ze kdyz nekdo na nejakou prijde a je to nahodu linuxar, tak ji roztroubi do sveta, aby jakoze ukazal, ze windows jsou na houby .... ja osobne, kdybych nasel chybu v linuxu, tak se s tim chvalit nebudu:o)
Chapu, ze to bude mit odezvy typu "ale na linux vidi spousta lidi, tak kdyby ji uz nekdo nasel, tak to rekne" ... realita je takova, ze spousta programatoru jsou lamy ... ti co delaji fakt core linuxu, tak asi ne, ale tech co skutecne cetlo a rozumi zdrojakum jadra, tak tech bude radove tolik co vyvojaru jadra windows. Zajimalo by me, jestli se nekdy nekdo z vas vic jak hodinu dival na zdrojaky jadra linuxu:)
Zkratka root po dlouhe dobe opet pobavil (komixy byly zprvu trapne, az to bylo skoro zabavne, ted uz nejsou ani trapne, jenom ubohe, takze jedine co zbyva pro pobaveni jsou takovehle clanky).
"Co se tyce aktualizaci, tak je to smesne ... MS vydava hotfix hned jak ho nekdo nahlasi (mu neverejne-verejne zkratka ne ve winupdate) a az se otestuje, tak se vyda oficialne ... vydat opravu oficialne do hodiny je sice hezke, ale muze to nadelat vic skody nez uzitku."
Neni spis dulezite, za jak dlouho po nahlaseni dojde k aktualizaci systemu uzivatele? Kdejaky BFU asi nebude hledat neoficialni patche...
Pokud jsem si vsiml, tak kriticke zaplaty MS obcas vyda i v mimoradnem terminu, takze ho ma uzivatel v PC relativne rychle. Je ale pravda, ze tyto zaplaty casto zpusobi nekterym uzivatelum komplikace (napr nedavno s drivery Realtec)
nejdříve napíšete, že "domaci BFU z nich presne 100% pouziva windows(neni pro ne alternativa)" a na to "staci mi jeden a vyhovuje to vetsine". Většina nemá jinou možnost a proto používá Win, ale nic nevíte o tom, jestli jim to vyhovuje, protože právě, kdyby měli možnost jiného OS, tak by jim třeba Windows až tak nevyhovovaly ;-)
Nemíním polemizovat s vaší zkušeností ohledně OS, jen (cituji): "Vysoka heterogenita mi vyhovuje, protoze bych nerad nejake dva majoritni OS, staci mi jeden a vyhovuje to vetsine, takze jen tak dal, takhle se linux dal nez na server nikdy nerozsiri:)", si vás dovolím upozornit, že buď nechápete význam slova "heterogenita", nebo je vaše tvrzení zcela nesmyslné. Odborníku ;-)
Ocividne reagoval na vysokou heterogenitu v linuxovem svete. A proto se linux nerozsiri a proto bude jeden majoritni MSWin ... Je to blbe stylizovane ale je jasne co myslel. Taky jsem tu vetu cetl dvakrat. Mimochodem, toho co to napsal znam. O linuxu vi hovno. Jenom s oblibou pise windowsacky zaujate poznamky na open source serveru a doufa, ze na druhe strane budou stejny linuxovi paka, ktery vi hovno o Win, ale moc radi se hadaji ze jejich system je lepsi. Ze Tomiku?
Fakt je, ze by bylo zajimave kdyby byl takovyto clanek revidovan odbornikem na WinMS.
Clanek totiz neni jenom o tom proc viry na linuxu nehrozi, ale i proc je linux lepsi nez win.
Napriklad ano.. na linuxu je podle mne lepsi kultura pokud jde o uzivatele, cesty, balickovaci system atd. Ale tyto systemy nejsou jednotne pokud jde o distribuce.
A kdyby se linux rozsiril a obrovska spousta firem by zacala psat komercni soft pro lin jaky system budou pouzivat aby vyhoveli vetsine aniz by zdechli z toho, ze musi stejnou vec portovat 100x? A budou se pak vubec starat? Mozna by uz z podstaty veci taky vznikla jungle. Ale to jen tak na okraj.
Bud ten svuj komercni soft udelaji relativne univerzalni tj. jeden balik pro jednu hw platformu a potahne si vsechno s sebou - jako tusim oracle - to jde u relativne "velkeho softu"
u tech mensich budou podporovat maximalne par aktualnich hlavnich uzivatelsky privetivych a tudiz na desktopu nejpouzivanejsich distribuci a nebo se jim to nevyplati a pak to proste delat nebudou...
a nebo bude ten komercni soft o to drazsi (vyssi naklady na spravu udrzbu pro vyvojare) a pak bude pro uzivatele otazka jestli je vyhodnejsi linux nebo windows
a nebo to ten vyrobce rozpusti v cenach licenci i pro windows a uzivatel to tak nepozna
Pokud budou inteligentni, nenapisou to na distribuci, ale na standard. Jasne, znamena to pro ne nezvykle usili zamyslet se nad tim jak to ma fungovat misto toho to proste testovat tak dlouho, az to nahodou zafunguje, ale vyplaci se to. Ono je pravda, ze kazda distribuce muze vypadat jinak, ale prekvapive takovy autoconf+automake funguji skoro vsude (a tim myslim dokonce i mimo linux). Uz dneska se objevuji standardy pouzitelne pro binarni balicky a krome toho muzou pouzivat standardy pro zdrojaky, kdyz si napisou interface mezi svym software a systemem a nechaji ho jako zdrojak ktery se prelozi pri instalaci - podivej se treba na to, jak nVidia trefuje neco tak prudce se meniciho jako kernel.
Krome toho situace se muze velice snadno prudce zmenit. Rekneme napriklad, ze aplikace potrebuje knihovnu libXY, ktera je takova stredne obskurni, tedy skoro nikdo ji nema nainstalovanou, ale vetsina distribuci ji ma v repositari. Dneska si vicemene muze vybrat jestli udela balicky pro nejcastejsi distribuce - tedy rpm a deb, s trochou stesti se jim povede aby to rpm chodilo na redhatu i mandrake - nebo jestli tu knihovnu pribali do instalacniho archivu. Jenze staci, aby se distribuce domluvili, ze bude existovat prikaz "install_package" - na vetsine distribuci jednoduchy script - a aplikace pak zavola install_package libXY a libXY se nainstaluje, pokud jeste nainstalovana neni. U nekterych knihoven bude sice zapotrebi se domluvit, jak se budou jmenovat, ale priznejme si ze uz dneska se vetsina knihoven jmenuje na vsech distribucich stejne. Par takovyhle prkotin adoptovanych hlavnimi distribucemi, ostatni se rychle pridaji a instalace komercniho softu bude mnohem jednodussi ...
Příteli, většina BFU má doma ukradený Wokna u kterých má aktualizace vypnuté, protože jinak se "něco" stáhne (no je to přeci WGA) a začne to vyřvávat cosi o počítačové kriminalitě a zpomalovat počítač. To proto, že jim kamarád, který tomu "rozumí", poradil: "Když ty aktualizace vypneš, tak to nebude otravovat a taky na tebe nemůže nikdo přijít, že to máš ukradený..."
Provozuji malou internetovou síť (30 uživatelů). Uživatelé jsou za NATem, takže jim většinu internetových útoků "odstíním". A přesto se každý týden něco semele a 1-3 uživatelé se zavirují - poznám to na změně "trafficu". Jen tak dál - aspoň jsou penízky za odvirování...
Jo a na routeru mám samozřejmě Tučnáka a přestože má veřejnou IP adresu a je "v první linii", za 2 roky ho nikdo "nesestřelil". I když v logu je zaznamenané značné množství všech možných útoků.
Takže buď rád, žes z a t í m žádného vira nechytil. Co není, může být... Mám takový pocit, že se snad tvůrci virů a červů spojili s výrobci antiviráků, protože "čím hůře, tim lépe pro nás".
Tvoje argumenty v mnohom neobstoja. si evidentne zatazeny na Windows, v tom zmysle, ze nan nedas dopustit. mas presne tu diagnozu, ktoru vycitas autorovi clanku :) mas pravdu v tom, ze porovnanie desktopu so serverom mu nevyslo, ale potom zacinas byt dost vedla. to, ze aktualizacie na Windows nevychadzaju tak casto ako je tomu na Linuxe, je bohuzial pravda. A nikoho to podla mna ani pri zakladni vyvojarov, ktori prispievaju (a maju moznost prispiet) k vyvinu Linuxu v porovnani s proprietarnym Windowsom ani neprekvapuje. jednoducho Linux je vdaka tomu pohotovejsi. v dalsej casti mas potrebu vysvetlovat preco sa vo Win aktualizuju iba Windoswoske produkty.. to ale kazdy vie, rovnako aj to, ze v Linuxe sa aktualizuje takmer ak nie uplne vsetko.. kazda jedna utilita je open source (ak sa bavime o GNU/Linuxe) a teda hocikto schopny ma moznost odhalit jej slabiny a opravit ich. a to ze sa to deje casto a ze si to komunita strazi by si vedel, keby mas linux nainstalovany a precujes s nim. mimo ineho je fajn aj v tom, ze ti vzdy poskytne podrobne informacie o tom, co vsetko a na aku verziu sa updatuje.
Tvoja vycitka Linuxu, ze kvoli otvorenemu kodu je zranitelnitejsi tiez celkom neobstoji. Odhalovanie chyb Windowsu vobec nie je o velkych nahodach ale o reverznom inzinierstve. o tom si nieco precitaj. O pasovani chyb do linuxu... myslim, ze kazdy vyvojar, ktory do linuxu vidi tak hlboko, ze by bol schopny spravit nejaku "nenapadnu" chybu bude asi skor linuxovy fanusik a nie naopak. okrem toho si myslim, ze to nie je tak jednoduche a zmeny, kt. sa v balickoch robia budu asi nejakym sposobom strazene..
Root.cz - ma svoje miesto na ceskom internete, je lahke na vsetko kydat, myslim ze ty sa sam sa na viac asi nezmozes :)
Souhlasim se zacatkem prispevku. Srovnani serveru s klasickym desktopem nebylo idealni. Uroven adminu Linux serveru je pochopitelne zhusta vetsi nez uroven uzivatele "lammy" stolnich pocitacu (bez ohledu na OS), proto ta recnicka otazka
>Je zřejmé, že penetrace Linuxu na důležitých internetových uzlech je značná. Přesto
>stále nepozorujeme masivní útoky internetových červů na tyto počítače, které by
>byly jistě velmi chutným soustem. Proč tomu tak je?
opravdu vyvolava spise usmev.
Nicmene zbytek tveho komentare me zase az tak nezaujal.
Rad bych tomuto threadu potencialne pridal nejakou odbornou vahu, protoze zatim to vypada, ze se vsichni vrhli Ti nadavat do "Windowsaka" (ja sam radeji pouzivam Winy... Linux ale taky muzu - boli to...).
Zajimalo by me, jestli je nekdo schopny vysvetlit a zhodnotit, jak se lisi Win a Lin (takhle zneji skoro stejne:o)) z pohledu spousteni novych (mozna neznamych??) procesu a jaky to ma nasledne dopad na zavadeni viru do pameti. To me jen tak napadlo, nic o tom nevim, proto se ptam.
Je zřejmé, že penetrace Linuxu na důležitých internetových uzlech je značná. Přesto
stále nepozorujeme masivní útoky internetových červů na tyto počítače, které by
byly jistě velmi chutným soustem. Proč tomu tak je?
Pamätám si jeden vírus, ktorý sa šíril bezpečnostnou dierou v MS-SQL serveri, resp. využíval lamoidnosť win adminov, ktorí nezmenili default heslo, takže porovnanie serverov nie je až tak mimo misu ;-)
:o) Dobre, takze vlastne rikas, ze i Windows admini jsou vetsi lamy, nez Linux admini... :oD
Mozna - to vyvracet nebudu, ale slo mi spise o to, ze i ti Windows admini jsou mensi lamy, nez 98% desktopovych uzivatelu... Takze napadnout Windows Server je relativne tezke oproti utohu na Windows Desktop doma u Jahelkovych...
V tom clanku se psalo doslova (citace z clanku, ctenar muze preskocit):
****
Podle statistik měřícího serveru NAVRCHOLU.cz má v České republice Linux na desktopovém počítači přibližně jedno procento uživatelů. Je tedy jasné, že Linux patří mezi minoritní systémy. Logickým důsledkem je tedy přímá úměra: čím více uživatelů → tím více virů.
Na první pohled nezpochybnitelný výrok ovšem začne pokulhávat, jakmile se podíváme na zastoupení Linuxu na serverech. Podle zprávy společnosti NetCraft ze září 2006 používá minimálně osm z deseti největších světových webhosterů na svých serverech Linux. Je zřejmé, že penetrace Linuxu na důležitých internetových uzlech je značná. Přesto stále nepozorujeme masivní útoky internetových červů na tyto počítače, které by byly jistě velmi chutným soustem. Proč tomu tak je?
****
Tedy porovnava se zde Windows Desktop (resp. presneji ne-Linux Desktop) s Linux Serverem... Proto jsem psal, ze to co je v clanku je mimo misu.
Co se tyce der v produktech, myslim, ze i v Linuxovych produktech byva sem tam dira, nebo ne?
Naprosta vetsina uzivatelu u pocitace jsou domaci BFU z nich presne 100% pouziva windows(neni pro ne alternativa)...
To neni pravda. Ja jsem BFU a linux je pro me nastroj, pomoci ktereho vykonavam svoji praci. Takze 100% BFU rozhodne Windows nepouziva (nemluve o par mene pokrocilych uzivatelich, ktere znam a kteri take vice ci mene linux pouzivaji nebo zkouseji).
...a prakticky vsichni maji windows predinstalovane s beznym uzivatelskym uctem ... toliko asi k tomu:)
Nepamatuju si, ze by nekdo z lidi, kterym denne jezdim oznamovat, ze chyba neni u nas, ale ze maji rozbity windows, pouzival neadministratorskej ucet, natoz aby ho tam vubec mel. Vetsina z nich ani nema k uctu Administrator heslo a klasicky jejich uzivatel ma plna prava.
Co se tyce aktualizaci, tak je to smesne ... MS vydava hotfix hned jak ho nekdo nahlasi (mu neverejne-verejne zkratka ne ve winupdate) a az se otestuje, tak se vyda oficialne ... vydat opravu oficialne do hodiny je sice hezke, ale muze to nadelat vic skody nez uzitku.
No, to, ze si MS vydava neverejny fixy by mi jako uzivateli a majiteli Windows bylo k nicemu, oprava proste neni.
Navic v situaci, kdy je v mem systemu objevena kriticka chyba (a je jasne, ze ji muze zneuzit i blbec), tak uz (v mnoha pripadech) tak nejak spatne napsana oprava moc veci zhorsit nemuze, nevidim rozdil mezi systeme s dirou a nebo opatchovanym systemem s dirou.
Drtiva vetsina uzivatelu si aktualizace nevypina, aktualizace aktualizuji vetsinu (mozna vsechny) produkty MS. To, ze se neaktualizuji automaticky jine programy je mily pane proto, ze spousta(vetsina) softu neni zdarma se zdrojakama, aby bylo nejake spolecne centrum pro aktualizaci vseho ... na linuxu se taky aktualizuje jenom majoritni cast open source.
Vetsina uzivatelu, kteri maji problemy s legalnosti systemu, aktualizace vypina, navic MS uz snad ani nelegalnim systemum nove aktualizace neposkytuje (to nevim jiste, je mi to jedno :)).
To, ze se automaticky neaktualizuji dalsi aplikace atd. je proto, ze u Windows to funguje jinak (vyrobce se stara o svoje), to nema (fakticky) nic spolecnyho s dostupnosti zdrojovych kodu. Verim, ze mnoho distribuci, ktere obsahuji (komercni) closed-source software (povetsinou distribuce s komerci podporou) nabizeji i balicky s aktualizacemi tohoto software. Nebo myslite, ze by vyrobci hromadne zarazovali do distribuce aplikace, kde nemaji moznost tohle delat a zakaznikovi rict "mate smulu, je tam dira, napiste si vyrobci, my aktualizace balicku delat nebudeme"?
Vysoka heterogenita mi vyhovuje, protoze bych nerad nejake dva majoritni OS, staci mi jeden a vyhovuje to vetsine, takze jen tak dal, takhle se linux dal nez na server nikdy nerozsiri:)
??? Tomu nerozumim, heterogenita linuxu nema primou souvislost s podilem ruznych OS na trhu (alespon tak, jak to pisete).
Vy mate nejake vysledky vyzkumu toho, co uzivatelum vyhovuje, nebo to proste vite, ze vetsine to vyhovuje? To, ze MS Windows jsou (mozna) nejvohnejsi pro sirokou skalu uzivatelu jeste neznamena, ze jim pojeti operacniho systemu z Redmondu vyhovuje. Nenapadlo vas nekdy, ze bud (1) dany uzivatel Windows o alternativach a moznostech jinych systemu nevi a nebo (2) system, ktery by vyhovoval uzivateli Windows vice neexistujea proto voli mensi zlo?
...ale jadro a spoustu skutecne low level baliku je stejnych pro vsechny distribuce, takze pokud nekdo nenajde chybu v nejake minoritni verzi nejake graficke knihovny, co existuje ve dvou drech distribucich, tak je to stejne jedno a chyba se projevi vsude:)
To neni pravda, je velice caste, ze vyrobce (distribuce) aplikuje na jadro i software rozsirujici/pozmenujici patche/opravy dle sveho uvazeni.
kdyz to bude skutecny guru, tak by ani nebyl problem nejakou diru do linuxu propasovat
IMHO pomerne nepravdepodobne a velice rychle odhalitelne. Take predevsim diky otevrenosti kodu.
Kde jste vzal tu mylnou predstavu, ze vyrobce distribuce == vzit software a prelozit ho do binarni podoby? Minimalne majoritni vyrobci venuji kontrole a testovani sve distribuce nemalo prostredku (meluve o upravach, viz vyse).
Dalsi vec co hraje MS do karet je i to, ze kdyz nekdo na nejakou prijde a je to nahodu linuxar, tak ji roztroubi do sveta, aby jakoze ukazal, ze windows jsou na houby .... ja osobne, kdybych nasel chybu v linuxu, tak se s tim chvalit nebudu:o)
A proc by ji do sveta nevytroubil? To se ma usmivat na kamarada administratora Windows a delat, ze chyba neexistuje, dokud (1) MS nevyda opravu (2) kamarad na tu chybu nedojede?
A mimochodem, ja osobne bych se nestydel pochlubit necim jako odhaleni podstatne chyby v jakemkoliv software. Minimalne bych byl rad, ze jsem neco takoveho se svymi znalostmi dokazal a byl by to takovej (muj) malej zazrak. Proc by nemel byt dany clovek na sebe hrdy, ze nasel neco, co ostatni nevidi?
On daleko horsi je clovek, co chybu odhali, nikomu nic nerekne a jeste k ni napise exploit...
Zajimalo by me, jestli se nekdy nekdo z vas vic jak hodinu dival na zdrojaky jadra linuxu:)
Ne, co to ma spolecnyho s bezpecnosti? Ja spoleham na praci spravcu distribuce a vyvojaru a az oni budou potrebovat nejakou sluzbu, kterou se zabyvam a umim lepe, ode me, tak budou spolehat zas na me, tezko existuje nekdo, kdo "rozumi vsemu".
Rozdil je v tom, ze kdyz ja ted budu chtit, tak si muzu cist zdrojaky jadra do aleluja, dokud nezmagorim, nebo neumru, nebo se v nich nezacnu orientovat. A nebo si zaplatim cloveka/firmu, co programovat umi a bezpecnosti rozumi a co/ktera to pro me udela.
V jednom odstavci se pise, ze pan Kaspersky se mili kdyz rika, ze na linux nejsou viry, protoze ho ma jen jedno procento uzivatelu, protoze v serverech je jeho zastoupeni vyraznejsi.
V zapeti je v dalsim odstavci, naznaceno, ze na linux nejsou viry, protoze se windowsaci hlasi jako admin, kdezto linuxaci ne, To se ovsem tyka hlavne desktopu, tedy toho jednoho procenta, s windows servery musi mit uzivatele alespon minimalni uroven.
Aple je postaveno na frebsd, co patří k unixove-rodině. V USA má zastoupení již dost dlouho 10-15%(Bohužel my jsme v jiné ekonomické situaci). Počty viru a havěti jsou v řádu 10 pro Aple a pro MS platformy v řádu 100000. Nemyslím si, že by poměr cca 1:10000 odpovídal zajímavosti napadení pro hackery (black hats). Určitě, a domnívám se že v USA jde o nezanedbatelné množství, uživatelů Apple používá internetové bakovnicví.
Je to vše o lepší a léty prověřené bezpečnostní koncepci, která je u MS až na druhém místě. Proč zde píšu o Aple a ne o LINUX-u? Protože vycházejí ze stejných kořenů(unix)a realita vyvrací jejich virově-havěťový scenář.
souhlas
budeme-li mluvit o uzivatelich desktopu (ne serveru), tak uzivatelu Maca je nekolik procent, uzivatelu Linuxu desetiny procenta, tj. o rad mene. staci se podivat do statistik obecneho/typickeho/bezneho webu (tj. ne na dany konkretni OS zamereneho webu)
O tech uzivatelich to je lez!
Dlouho tahle lez byla podporovana srovnavanim prodejnost Apple a vybranych linuxovych distribuci .
1./ Posledni dva roky se prodava vice Linuxovych distribuci nez Apple.
2./ Kazdy zde samozrejmne vi, ze je potreba pripocist podil nekomecnich distribuci (odhaduji cca. 30% )
Je potreba brat take v potaz vyvoj Apple: Apple svymi prechody OS9->OSX a G4->Core Duo, neskutecne moralne degraduje starsi stroje (tj. uzivatel je silne motivovan si koupit novy HW).
Existuje uz pro linux nejaky personal firewall, obsluhovatelny uzivatelem, nebo cokoli se na linuxu pusti automaticky muze vysilat kam se mu zlibi?
Videl jsem kdysi extension pro iptables, ktera umoznovala kontrolovat spojeni podle puvodce, lec moznosti pouziti na desktopu mizive - pracovat s nimi mohl (samozrejme) pouze root, vse se muselo rucne pridavat, moznost ze by vyskocilo okno "neznama aplikace se snazi pripoji, ano/ne" snem budoucnosti...
Ono v multiuživatelské prostředí to je problém, většina informací by byla k ničemu. FW řízený uživatelem je NESMYSL, iptables jsou součástí jádra, proto root. Ani bych nectěl, aby to bylo jinak. Představoval bych si řešení na i-notify, nebo lsof. Obecně si myslím, že uživatelský FW vyřešit jde, nepovažoval bych to za užitečnou věc.
Rozhodne nesouhlasim, ze uzivatelsky firewall je neuzitecny - kolik informaci o podlych programech tajne vysilajicich do internetu, to na windows odhali a umozni tak zablokovat? Na linuxu pokud spustim aplikaci, nemam moznost ji ridit pristup do internetu - bud ji nespustim vubec, nebo muze kamkoli.
Desktop neni serverova stanice, nad kterou je naprosta kontrola a nic co tam admin nenahraje, se tam nezpusti (a pokud se bude vynucovat pouze spousteni aplikaci schvalenych adminem domaciho pocitace, moc daleko to na tech domacich pocitacich linux nedotahne)
Princip prace by preci nemusel byt tak slozity - v systemu by bezel demon, ktery po po prihlaseni uzivatele nahral do iptables pravidla, ktera znemozni vsem procesum vlastnenym danym uzivatelem, pripojeni do internetu. V pripade, ze by se o to pokusil novy, neznamy program, spojeni by pozdrzel (jak?), zeptal se uzivatele na dalsi krok (tj. neco bezici v userspace podle typu prihlaseni - console/X) a podle toho bud spojeni (a dalsi nasledujici) povoli nebo zakaze.
Po odhlaseni by pravidla smazal.
Az to bude potreba (bude se na Linuxu pouzivat tolik zavreneho softwaru, ze tohle zacne byt vazny problem), tak se to nejspis udela pomoci nejakeho hacku v jadre a demona, ktery bude komunikovat s jadrem pres API k tomu vytvorene. Demon muze byt zase "jen" backend pro nejakou grafickou aplikaci, treba pro KDE. Prijde mi to jako nejpohodlnejsi a nejcistejsi zpusob.
Jestli bude někdy v Linuxu spyware (resp. podobného řešení bude třeba), pak lze očekávat, že něco podobného vznikne. Konec konců, už dneska máme "osobní" FW jako Firestarter nebo systémy typu AppArmor.
iptables ma modul owner, ktery umoznuje rozlisovat packety podle uzivatele, skupiny, pid programu, session nebo nazvu programu. Neni problem pri startu systemu zalozit chain pro kazdeho uzivatele (resp. dva, vstup a vystup), pripojil je na spravne misto ve firewallu (nastavene administratorem nebo rovnou distribuci) a pridat setuid program ktery uzivateli umozni si s tim svym chainem hrat podle libosti - neni na to ani zapotrebi nejaky demon. Uzivatel si pak muze pustit vlastniho demona - klidne kazdy jineho, bezel by pod uzivatelem - ktery mu muze delat libovolne graficke skopiciny a povolovat ci zakazovat programy. (BTW, spojeni se pozdrzi tak, ze to proste zakazes a kdyz to uzivatel odklikne dost rychle, tak se jeste trefi do tcp retry).
Osobne souhlasim s tim, ze v ramci masoveho prechodu BFU na linux by takovy doplnek firewallu byl uzitecny doplnek. Mozna dokonce uz neco takoveho existuje ...
myslím, že součástí Panda Antivirus pro linux je i Firewall. Něco podobného má myslím i Bitdefender (nejsem si ale jistý). Možná dělá i něco Kaspersky.
Funguje jako vrstva nad iptables pro kazdeho uzivatele zvlast (nejaky demon komunikujici jak s iptables, tak uzivatelem) nebo musi nahradit komplet iptables? (a tedy zavest do jadra bezpecnostne neznamy kod)
Takové řešení je "security through obscurity" a moc to nefunguje:
Program se chce připojit, ale firewall mu brání. Program má spoustu možností:
* může přistupovat k adresnímu prostoru firefoxu nebo internet exploreru (pro která jsou spojení povolená) a modifikovat ho tak, aby spojení provedl.
* může si sám odkliknout to okno s dotazem "ano/ne"
* malware spuštěný uživatelem má stejná práva jako uživatel, takže pokud uživatel může tu ochranu vypnout, malware to může udělat taky
Zajímalo by mě --- řeší nějak windows situaci, kdy se malware nacpe třeba do procesu explorer.exe a pak si vypne firewall a antivirus uplně stejně, jako kdyby to vypnul uživatel? Eventuálně ještě překreslí okno "security center" zelenými hláškami, aby nebylo nic poznat?
Ale většina BFU uživatelů ve windows nepoužívá zvláštní účet na nastavení firewallu --- prostě si to nastaví ze svého účtu. Takže, pokud to může uživatel vypnout aniž by se přihlašoval na jiný účet, nemůže to vypnout i ten malware? Nebo se tam nějak zvlášť řeší, že explorer.exe běží s nějakými jinými právy než ostatní uživatelovy programy, aby do něj nemohly? --- to se mi nějak nezdá.
BTW. Administrátor může minimálně zapisovat fyzicky na disk, a odtud může vlézt do swapfile, do odswapovaných stránek z kernelu a do všeho. Nedávno přes to někdo cracknul betaverzi Visty. Jak to opravili ve finální Vistě?
Muze. Ale musel by to umet pro kazdy personal firewall a kazdou jeho verzi. Ono jich je pomerne hodne. Ledaze by zustal u toho defaultiho, ale proc by to vlastne delal? BFU, ktery klikne na prilohu v mailu, odklepne sam i to varovani.
Jinak ano, pod Vistou s UAC muze exploder bezet s jinymi uzivatelskymi pravy.
Opravili to tak, ze primy zapis na disk s pagefile zakazali i administratorum (IIRC).
Nevm jestli windows, ale nektere firewally (tusim treba comodo) takovy pristup jako posilani zprav jinym aplikacim, nahravani se do jinych procesu, nahravani cizich knihoven do aplikaci atp. detekuji a umozni mu zabranit.
1] Jak rekl kdosi predemnou, uzivatelsky FW je nesmysl a ja s tim souhlasim
2] Uzivatelskych front-endu pro uzivatele (umoznujici ovladat "celosystemovy" firewall) je nekolik.
myslim ze tento clanek je velmi vyvazeny co do sdelovaci hodnoty velmi prinosne...
doufam, ze po vyprseni "exkluzivity" se objevi na proc.linux.cz nebo podobnem milniku pro linux newbies.
rozhodne to zvazte, myslim ze by meli mit zajem.
"Viry a linux mají zkrátka zelenou pouze v případě, že zneužijí nevědomosti uživatelského faktoru. Zápis do souborů, které patří rootovi lze pouze v případě, že daný uživatel bude mít práva root."
Ovšem je vir pro linux tak nereálným, jak je udáváno?
Víme, že ve světě OS existuje spoustu nedostatků - je to důsledek špatně naprogramovaných aplikací a špatného přístupu programátorů.
Což ovšem určitě otevírá dveře programům, které umí tyto chyby využívat.
Podívejme se například na rozšíření virů při využití day0 exploitu.
Takový vir má reálnou šanci na úspěch a obtížné odhalení zvláště pak při využití šifrování kódu nebo polymorfními prvky.
Princip je přitom stený. Uživatel obdrží mail, dokument nebo navštíví web a díky nevědomosti to prostě otevře.
Je už pak jedno jestli to je Windows nebo Linux. Šikovný tvůrce prostě udělá to co musí:-) Je třeba vzít v úvahu fakt, že správný pisatel virů či červů nečeká až někdo vydá zprávu o remote nebo lokálním zneužití chyby. Takoví člověk chyby hledá sám, protože i toto zvyšuje faktor úspěchu.
V případě červů je to ještě jednodušší.
Ovšem co brání psaní virů pro Linux - zatím je to možná i slabá uživatelská základna a fakt, že je IN napsat červa nebo vir pro Windows. A proč?? Máte větší šance na rozšíření - windows má zatím pokrytu většinu domácností a firem.
Opravdu? Tak já vám třeba připomenu virus I LOVE YOU a jeho odvozeniny vytvořené pomocí jednoduchých nástrojů, které mohl použít prakticky každý. Zrovna I LOVE YOU tedy nebyl žádná katastrofa, ale je to jen jeden z mnoha Internetových wormů určených pro Windows, který šel takto vytvořit.
Zajimalo by me:
-existuji vubec nejake viry/cervy/atd... pro linux?
-kolik jich je dnes, kolik jich bylo pred rokem kolik pred dvema lety?
-kolik z tohoto poctu skutecne fungovalo?
-kolik z nich se sirilo "samo" a jak - bez toho ze je uzivatel musel spustit a pred tim ulozit na disk a zmenit souboru prava?
-kolik z techto viru bylo urcenych pro linux a ne ze se pouze siri i na linuxu (pokud neco takoveho jde)
bohuzel tohle se bude tezko hledat. Vim o dvou "proof of concept" kde ale nedoslo k sireni mimo testovaci sit. Neco jineho jsou cervy, tady uz vim o utocich na SQL a Apache, ale kolik jich bylo aspon trsoku rozsirenych, to uz nemohu slouzit.
Za nejakych 12 let s Linuxem, jsem zazil jeden jedniny exploit, kdy se dostal utocnik pres uhodnuti slabeho hesla k SSH, a potom se pres kernel rootkit dostal dovnitr. Byl to mene vyznamny router na nasi siti, po proskoleni spravce a vysvetleni zakladnich bezpecnostcih pravidel, je klid.
(pak jeste vim o utoku na penguin.cz od lokalniho uzivatele, ale nevim nakolik byl uspesny)
1) Ano, je jich několik, zde: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Linux_computer_viruses
2) Dnes není funkční ani jeden z toho seznamu, pokud vím, poslední fungoval v roce 2004
3) Pravděpodobně fungovali všechny, ale jen do opraveni bugu
4) Předpokládám, že se všechny šířili sami, jinak by byl virus i skript s obsahem: rm -rf /
5) Snad ani nevím, že by se nějaký virus šířil na obou platformách
5) Snad ani nevím, že by se nějaký virus šířil na obou platformách
Jako důkaz konceptu už existuje kus kódu, který při spuštění dokáže sám sebou infikovat jak ELF, tak PE soubory. K hotovému viru tak chybí jen nějaký způsob přepravy kódu mezi počítači a neplecha, kterou ten virus bude v systému dělat.
Mnoho ludi, co hlasovalo, sa falosne domnieva ze ide o nejaku 'uroven uzivatelov'. Skutocnost je taka, ze mna ako kodera virov vobec nezaujima Linux ako platforma, preco by aj mala? Tu je niekolko zakladnych 'dovodov' na vitvorenie viru:
1) Nemam rad Windows alebo hovico co s touto platformou suvisi. - Vsimnite si kolko virusov bolo nakodenych prave v Posix operacnom systeme ci Macu, pricom ciel viru je Windows
2) Ine osobne dovody (umrela mama/pes, nechala ma holka/etc) - Jedina kategoria, kde by bolo mozne nakodit virus pre Posixy... Ale naco? Ved ak chcem destrukciu, Windows stale pouziva 90% uzivatelov...
3) Zistenie hesla do outlooku/im/systemu/hocicoho. - Opat... 90% Windows... Co ja chcem zistovat z Posix systemu??? Twofish hash shadowu??? Zbohom. Virusy sa orientuju na Outlook, ICQ, whatever... Este som nevidel trojana na *nixoveho Gaima. :)
4) Osobny ucel, zvacsa ovladnutie (ne)kamaratovho PC... Kamarat Linux nema. :)
Osobny ucel moze tiez byt zvysenie navstevnosti stranky alebo rozosielanie spamu... Whatever.
5) Eleet level - Vytvorit nieco, co bude poznat kazdy... Windows 90%... Aku slavu ziskam ked znicim system ktory je uz aj tak na tom mizerne? Ked je uz niekto tak chudobny, ze musi pouzivat betaverzie kodov zadarmo, je zly sam k sebe, nebudem mu pridavat.
Ak niekoho napadne iny dovod, ktory by ohrozoval porovnatelne Linuxy a Wokna, nech napise.
Bingo. Jeste jeden duvod bych videl -- protoze to pro mne predstavuje zajimavy problem k vyreseni. Coz byl taky duvod, proc vznikly experimentalni viry pro Linux.
Jinak clanek a diskuse trochu pripominaji lamentaci starych panen nad znasilnenim mlade hezke sousedky. Muze si za to sama, coura, a jim by se to nikdy stat nemohlo. No to opravdu nemohlo. Neni zajem.
Jeste dodam, aby nedoslo k omylu -- viry nepisu a nikdy jsem nepsal. Jen dokazu pochopit tenhle druh motivace. Nastesti se da realizovat i jinak, mnohem uzitecneji.
Nechapu. Co je tak spatneho na psani viru, ze tak vehementne tvrdite ze to nedelate ? Jo rozsireni viru (vypusteni do sveta), to je jina otazka, proti tomu bych se ohrazoval taky.
Z clanku je citit, ze autor si nechce pripustit, ze by viry na Linuxu mohly byt nejakou zavaznou hrozbou. Srovnani stavu na desktopech a serverech je neuveritelne k smichu. Rozsireni viru je predevsim o hlouposti uzivatelu a az takovych bude na linuxu vic, bude tam i vic viru. Osobne pouzivam Windows i Linux a nikdy jsem nemel ani jeden vir.
No protoze kdyby srovnaval desktop s desktopem, tak by nemel o cem psat. Proste Linux na desktopu je porad jeste spise rarita a v takovem prostredi se viry nesiri.
Tento clanek spolu se svym predchudcem nepatri jinam, nez do /dev/null nebo zive.cz. Je naprosto nesmyslne hovorit o virech pro GNU/Linux, protoze pokud by tyto viry zacaly byt vyvijeny, stejne by mohly napadat pouze stroje, ktere "administruji" Microsoft Dementi XP (popr. Microsoft DumpAss Vista). Zadny user *NIXu prece nezacne bezhlave tahat binarky kdovi odkud a spoustet je, nebo snad ano? Napr. ja si vse stahuji jedine z domovskych stranek distribuce a jeste k tomu si to sam kompiluji. Navic mame skvele tooly pro hashovani vsech souboru na disku a pro kontrolu jejich integrity. Jedina moznost je byt napaden rootkitem, ktery uziva dosud neodhalenou chybu v nejakem daemonu, bezicim pod rootem. Kdo chrootuje muze byt v pohode =)
Ja premyslim hlavou a proto M$ Office nepouzivam a makroviry? Nikdy se s nimi uz nesetkam, prectete si zde na rootu clanek o LaTeXu ci ConTeXtu a udelejte radost sobe i svym blizkym zvysenim sve efektivity pri psani libovolnych dokumentu =)
Ale Office prece dnes neni zdaleka jenom psani dopisu a knizek.
Je to take vymena dokumentu s obchodnimi partnery, analyzy dat, interaktivni grafy, nekdy dokonce i podnikove aplikace a v neposledni rade i uzivatelsky interface pro mnoho informacnich systemu.
S tim si opravdu v LaTeXu asi neporadim. Pokud vy office nepotrebujete, prosim, ale nesnazte se navodit dojem, ze ho nepotrebuje nikdo.
1. Zde se resi problematika viru pod Linuxem, nikoli jestli Vy osobne se s virem setkate nebo ne. Mimoto se domnivam, ze s Vasim pristupem byste si ho ani nevsiml.
2. Priklad viru pro TeX mate na http://securitydigest.org/core/archive/115. Jedna se o dokument z roku 1991, takze uvedeny mechanizmus je uz s nejvetsi pravdepodobnosti v soucasnych verzich TeXu zablokovan. To ale neznamena, ze v TeXu zadne dalsi bezpecnostni diry nejsou.
Priklad viru neznamena, ze se tyto viry v praxi vyskytuji. Take Vam mohu ukazat priklad viru pro GNU/Linux, mobilni telefony, davkove soubory (*.bat), visual basic scripty (*.vbs) a mnoho dalsich formatu / ci aplikaci. Ovsem je nutno zduraznit, ze mezi vsemi temito formaty je postscript ten nejvice bezpecny.
Mam pocit, ze root v Ubuntu je k mani a jeste ke vsemu bez hesla :-). Tomu teda rikam bezpecnost... Imbecilita takovehoto bezpecnostniho prvku nezna meze, ale kdo si nevyzkousel par prikladku jak vypada v praxi, muze zvanit o bezpecnosti sudo reseni dale...
> sudo bash rulezz
Taky se mi to zdá blbé. Zkusil jsem jako uživatel ubuntu zadat něco jako "sudo passwd" a pro roota jsem si změnil heslo, to je opravdu skvělé ale bezpečnost to asi nebude. Spíš je to prasárna, jiná distra mají při instalaci výzvu pro heslo roota a tim to hasne. Nevím co je za problém, aby si virus spustil v ubuntu "sudo bash" a pak si dělal co se mu zachce? Asi nevím :-)
Ja vim, ze urcite podnitim nevrazivou diskuzi, ale mam win legalni a aktualizace pustene. Presto win nepoustim a pracuju na linuxu. Co se tyka aktualizaci windows tak se jich docela bojim, pracuju jako admin a je docela caste, ze aktualizace zpusobi na widlich dost problemu.
Ja vim, ze urcite je slozite napsat opravu bez chyby, ale nekolik win 2003 serveru nenabootovalo, a win XP delalo po aktualizaci chyby. Je to subjektivni, ale proste se mi to zatim na linuxu nestalo, alespon ne na serverech kde jsou stable veci. Presto objevi-li se nejaka bezp. dira, tak je velmi svizne opravena a nestalo se mi, ze by mi nastali nejake vaznejsi potize.
Co se tyka registru windows, pripada mi to uplne stejne jako /etc/ sbaleny do binarniho bastlu s neurvale prejmenovanymi slozkami.
Verim, ze windows jsou kvalitni system, jen je pro me asi moc slozity, protoze proste po 3 mesicich prace zacal byt pomaly a bezne vycisteni registru nastroji a defragmentace disku nepomohla. Ja to proste do puvodniho stavu dat neumim a obnovovat se s tim nebudu, to delam pouze klientum...
Ja na win aktualizace pustene nemam. Kuriozni je prihoda, ktera se stala spoluzacce - po automaticke aktualizaci na novy IE (ktery samozrejme nepouziva .. jen ho chtela vyzkouset) ji zacala pri vyskoceni okna Mirandy vyskakovat take hlaska o chybe v JavaScriptu. To uz fakt budi usmev :)
Jedina moje 'aktualizace' je SP2 kvuli VS2005. Me widle, ktere po povypinani poloviny sluzeb a nahrazeni exploreru za jiny window-manager zabiraly po startu necelych 70MB RAM. Po nainstalovani SP2 jsem se pod 120MB dlouho neudrzel. Vidi v tomhle nekdo 'pokrok'? Ja na funkcionalite nic nezpozoroval (krom toho, ze system bezi se SP2 pomaleji a toho, ze spolubydlici nasly widle ovladac pro USB porty automaticky na netu az s SP2).