Odpověď na názor

To není demagogie – ta metadata (kdo se s kým baví, jak často, v jaké časy, jak velké zprávy si posílají atd.) jsou srovnatelně hodnotná jako samotná data a hlavně se snadno a efektivně dají masově zpracovávat (na rozdíl od dat, která se většinou analyzují až při cíleném útoku na konkrétní osoby).

Ptal ses, proč šifrovat všechno – ten důvod je taky ten, že když šifruješ selektivně, napovídáš tím šmírákům, na co se mají zaměřit, ve kterých zprávách (těch zrovna šifrovaných) je pro ně něco zajímavého. Znova připomínám, že velkou hodnotu mají i ta metadata – takže když si s někým nepíšeš vůbec nebo jen nešifrovaně a najednou si pošlete šifrovanou zprávu, tak je to znamení, že se něco děje. Ale když šifrují všichni všechno, tak vzniká dostatečné množství šumu, které šmíráků ztíží činnost.

Často lidi říkají, že nedělají nic špatného, že si jen čtou noviny nebo prohlížejí fotky známých z dovolené, takže prý nepotřebují šifrovat. Jenže: typicky se nějak přihlašují, tudíž je potřeba chránit jméno a heslo, mají nějaké předplatné, asi by nechtěli, aby někdo přesměroval jejich zásilky na jinou adresu, nebo aby psal komentáře jejich jménem, stejně tak ty fotky často nejsou veřejné, ale pro nějakou skupinu atd. Šifrování je potřeba i pro relativně banální věci, navíc dneska nás prakticky nic nestojí, takže je dobré šifrovat všechno.

A jinak, už dneska jsme po nějakých 35 letech zase ve stavu, kdy si musíš dávat pozor na to, co říkáš a to, co si myslíš nebo říkáš doma nemůžeš říkat ve škole, v práci, psát na internet atd. Svoboda po projevu už neexistuje. A svoboda projevu je taky dost ohrožena nebo aktivně nabourávána – viz třeba Chat Control a další snahy EU – některé zprávy ani neodešleš. Tzn. chtějí ti aktivně bránit ve sdělování určité informace, ne „jen“ dodatečně trestat.

Dále jsou „v módě“ centralizované internetové služby. Za mne je to špatně a je potřeba to změnit, vrátit zpátky. Nicméně než se tak stane, tak je to obrovské riziko – informace = moc a když jsou koncentrované u několika málo velkých firem, tak je to opravdu lákavý cíl. Stačí napadnout nebo přemluvit ke spolupráci jednu firmu a máš informace o půlce světa. I kdybys věřil vedení nějaké firmy nebo státu zrovna teď, tak těžko můžeš věřit těm, kteří přijdou po nich. Vedení se mění a sliby těch předchozích jsou bezcenné.