Vlákno názorů k článku Měření výkonu CPU na scestí: ovlivnit výsledky testů lze mnoha způsoby od jdsulin - Vykon CPU pokud jej nepouzivam na velmi specificke...

Vykon CPU pokud jej nepouzivam na velmi specificke operace je uz dnes skoro zbytecne resit a na ty specificke operace by se spise hodil koprocesor. Co je vlastne v dnesni dobe bottleneck?

Kazdy vidi bottleneck jinde, a pro typickou desktop platformu je to u me v malem poctu PCIe linek (nemuzete mit GPU na x16 a dalsi kartu jako 10G ci RAID - protoze to zacne rozkladat linky a zustane 8+8). Tohle resi serverove/wor­kstation cpu, ale to uz je cenove dost jinde.

Druhy bottleneck je podobny - pripojeni PCH je skrze DMI, coz je taky jen pcie - a ma sirku x4 linek. Stejna situace panuje u AMD, kde je to take x4 (at uz desktop, nebo TR), takze jestli na ten SB povesite vicero SATA SSD nebo usb3, je ta roura jiz uzka.

Já mám furt pocit, že notebooků je bottleneck CPU - kdykoli vlezu Firefoxem na nějakou zprasenou stránku (takových je) a nedejbože maximalizuju okno na 4K monitor.

Brutální bottleneck je v dnešní době paměť. Rychlost přístupu do paměti roste výrazně pomaleji, než rychlost procesorů.
Hlavně náhodný přístup je problém. Setkal jsem se už i s pohledem, že přístup do paměti není O(1), ale O(sqrt(N)), kde N je celkové množství paměti využité procesem. Nevím, jestli je to korektní, ale je to výstižné. Čím víc paměti, tím menší šance že je nějaká náhodná adresa v cache nebo dokonce není odswapovaná.
Problém je, že naivní objektový návrh a jazyky, co každý objektík alokují zvlášť na haldě silně vedou k velice špatnému využití paměti. Ale při profilování se žádné úzké hrdlo neobjeví.

Proto se teď víc a víc objevuje data oriented design. Hlavní myšlenka je rozbít objekty na části, které se používají společně a nasypat je do jednoduchého pole. Cílem je sekvenční přístup do paměti kvůli hardwarovému prefetchi a taky vytěžit maximum z každé řádky cache.

Jazyky, co “každý objektík alokují na haldě”, jsou šmejd. Slušný jazyk má mít pořádnou escape analýzu a rychlý alokátor (nebo nějaký ekvivalentní mechanismus, nejvýraznějším příkladem je asi Rust). BTW tiling není žádná nová myšlenka.

Jo jo, i když escape analýza neumí zázraky. A taky ten objektík nesmí utéct. Stačí virtuální volání nebo nějaký podobný mechanismus a překladač ví velké kulové.