Vlákno názorů k článku Microsoft představil Windows 11, stále bez linuxového jádra od Miroslav Šilhavý - Ach jo, to je zase plejáda frustrací vůči...

U Unixů to tak nebylo. Všelijaké verze Unixu v té době byly vyzrálé a měly vše, co se od OS očekávalo. Proto uživatele nebyli nuceni nakupovat upgrady. Microsoft bohatl na prodeji zmetků a kvalitní operační systémy živořily. Dalším důvodem pro rozšíření Windows bylo to, že pirátské verze Windows se daly sehnat snad na každém rohu, zatímco komerční Unixy pro PC v té době už měly propracovaný systém licencování.

Podle mě zaměňujete příčinu a důsledek.
Windows byly nekvalitní (chcete-li to tak nazývat), protože se vyvíjely poměrně levně, rychle, podle potřeb (nálad) zákazníka.
ALE: oproti Unixům se prodávaly za zlomeček a běžely prakticky na čemkoliv.

Jestli chcete desktop Windows s něčím srovnávat, tak snad s OS/2 a Macintoshem.

Jestli chcete srovnat Windows Server, tak jedině s Novellem. Ten ještě v DOSU dominoval, verze 3 přinášela vše, co DOS neměl. Novellu 4 už docházel dech. Ztratili šanci přetavit jejich Bindery do úspěšné konkurence Active Directory - a prostor na to v dobách Windows 3.x ještě byl.

Příliš zjednodušujete. Situace na trhu byla mnohem komplikovanější. Microsoft mohl použít univerzitní BSD Unix podobně, jako to udělal řada jiných firem (Apple, Sun Microsystems, HP, IBM, SGI). Dobře ale věděli, že když to udělají, tak přijdou o příjmy z prodeje těch svých nedodělků. Proto to neudělali. Ten univerzitní Unix byl k dispozici zdarma. Hovoříte o tom, že Windows se vyvíjely "levně, rychle, podle potřeb zákazníka". To ale není vůbec pravda. Místo přijetí odzkoušené a spolehlivé koncepce spustili vývoj Windows NT a paralelně vyvíjeli předchozí varianty Windows, o kterých se vědělo, že patří na smetiště. Smysl byl jediný: maximalizace zisku. Ballmerovi nešlo o kvalitu technologií, šlo mu jen o zisk. Fungovalo to jen proto, že měli dominantní postavení na trhu desktopových OS. Kdyby ho neměli, tak by je jiné firmy převálcovaly podstatně kvalitnějšími operačními systémy.

@R.Y. Pák

Máte úplně pomotané doby. Windows NT se tak nějak překrývají s Macintoshem (M68k, žádné BSD), ostatní se zaměřovali na úplně jiný segment trhu. Nešlo jít a koupit si Silicon Graphics (tenkrát to nebylo SGI) a šoupnout ho jako server pro podnikovou kancelář. Naopak jste zapomněl na NEXT a třeba na Digital (DECstation) - ale opět, žádné řešení pro malé a střední firmy.

Unixy sotva tak nějak běhaly s X11 (R5), žádná sláva. Jako terminály super, ale pro uživatele nepoužitelné. Vrchol technologie byly fvwm, xeyes, hextris, emacs apod. Použitelné pro uživatele OS/2, Macintosh, NEXT (jakž takž) a Windows.

Jasně, že měřítkem úspěšnosti je zisk. Každá z těchto firem hledala maximální zisky. Ty Unixy neměli kvůli super vlastnostem, ale prostě věřili, že je to cesta. Apple a Microsoft věřili něčemu jinému. IBM s OS/2 nepřišla s ničím novým, co by přimělo uživatele zvolit je.

A ne, nefungovalo to, protože měli dominantní postavení a proto prodávali :-), doba, o které mluvíte byla o tom, že prodávali a proto získali dominantní postavení.

Domnívat se, že nějaká firma postaví svoji strategii na tom, že uvede nekvalitní produkt, to je opravdu velká pitomost, hraničící s dětskou naivitou.

Nevím, jak jste stár, ale já tu dobu a všechny ty platformy pamatuju a na většinu jsem si sáhl.

Jsem starý jako dinosaurus a podporou těch unixových OS (na které jste si sáhl) jsem se živil. Proto jsem měl i informace ze zákulisí, které se do médií nedostaly. Proto to vidím jinak než ti, co konzumovali informace z Hlavenkova Zive.cz a Computerworldu.

Ad "prodávali a proto získali dominantní postavení". Microsoft si pozici na trhu PC nevybojoval. Tu získal na základě rozhodnutí IBM. Pak už stačilo jen přidusit konkurenci (řešilo se to u soudu, dokumenty se dají dohledat) a počkat, až vznikne dostatek aplikací. Tím vznikla bariéra pro vstup na trh desktopových OS a Microsoft si jako dominantní hráč mohl dělat co chtěl. Na rozdíl od oslavných článků v médiích ohledně fantastických řešení Microsoftu, v akademické akademické sféře byl Microsoft často vnímán jako brzda vývoje. Na téma embrace, extend, and extinguish bylo napsáno mnoho článků.

Než mi zase začnete vysvětlovat, že tomu nerozumím, tak si prosím přečtěte dokumenty o sporu mezi DOJ a Microsoftem. Já jsem je kdysi přečetl všechny a musím říct, že soudce Penfield Jackson tu kauzu zpracoval velmi hezky.

@R.Y. Pák

Omlouvám se, že jsem Vás urazil.

Jasně, akademickému světu by se líbilo, kdyby se pozornost netříštila do tehdy dost primitivního systému. Jenže rozhodují peníze, a ty jsou u zákazníků. U zákazníků nebyl reálný výběr mezi Unixem a Microsoftem. To byly naprosto nesrovnatelné ligy z hlediska nákladů. Jestli lze diskutovat o tom, kdo mohl vyhrát, tak výběr byl mezi OS/2 Warp, Macintosh system 7 a Windows 3.11/95.

Agresivitu Microsoftu nepopírám, ale někdy je prezentována až moc černobíle, a navíc jsem přesvědčený, že ostatní hráči by se k ní taky uchýlili (kdyby dostali příležitost - osud jim přál situaci).

Sám jsem zloděj a proto všichni ostatní jsou taky zloději?

Miroslav Šilhavý
IBM s OS/2 nepřišla s ničím novým, co by přimělo uživatele zvolit je.

no je zrovna 1 z tech prikladu kdy smecko vyhralo nad kvalitou... OS/2 oproti Windows prinaselo mimojine:
- <b>realnej</b> preemtivni multitasking
- prehledne a pouzitelne UI/UX
- <b>stabilitu</b>
- spriptovatelnost pres REXX

delal sem prechod (o kterem rozhodl nekdo kdo tomu nerozumel, jen skocil na Microsofti omacku) asi 200 stanic z OS/2 na W95 a bylo to naprosta tragedie, vsechno <b>porad</b> padalo a kdyz zrovna ne, oproti OS/2 to bylo vse pomalejsi a nepohodlnejsi....

OS/2 oproti Windows prinaselo mimojine:

Jo, souhlas, sám jsem OS/2 používal. Jenže ono to prostě neoslovovalo uživatele. Nativních aplikací nebylo tak moc, a běh windows binárek byl dobrý, ale přecijen ne 100%.

o kterem rozhodl nekdo kdo tomu nerozumel, jen skocil na Microsofti omacku

Dá se to taky interpretovat tak, že selhalo IT oddělení, že nebylo s to vysvětlit výhody a nevýhody a skloubit to s čísly. Dodnes to spousta IT neumí, tehdy ajťáci byli ještě daleko víc technici a s čísly a managementem spolupracovat neuměli.

asi 200 stanic z OS/2 na W95

Jasně, ale to už není problém toho W95, že někdo rozhodl. Mohl taky rozhodnout o přechodu na NT4 workstation, a to byl už kvalitní OS.

Jenže to rozhodnutí kolikrát přes IT vůbec nejde. A Microsoft je v tomhle fakt mistr. Jejich markeťák přesvědčí nějakého managera, že když bude firma využívat Azure, tak budou mít všechno skvělé a navíc dostanou slevu. Kolikrát je IT postaveno před hotovou věc a nemohou si vybrat zda Google, AWS či něco jiného. Tohle mohou dělat jenom kvůli svému postavení v oblasti desktopů. Měli jsme Slack, který fungoval krásně a neměli jsme s ním jediný problém, ale stejně jsme museli z něj přejít na MS Teams.

Měli jsme Slack, který fungoval krásně a neměli jsme s ním jediný problém, ale stejně jsme museli z něj přejít na MS Teams.

Že by klasika: "Stejně už platíme za O365 a Teams jsou v ceně, tak přece nebudeme platit zvlášť za něco dalšího."?

Jenže smutné je, že my vlastně O365 vůbec nepotřebujeme a používáme z toho jenom Outlook a Exchange (resp. spíš máme emaily, které nikdo nepoužívá). No ale nejhorší je, že vám nikdo nezaručí, že ten Teams bude součástí i za rok až bude mít právě díky O365 dominantní postavení. Za mě je tohle přesně praktika, kde se zneužívá dominantní postavení na trhu.

No ale nejhorší je, že vám nikdo nezaručí, že ten Teams bude součástí i za rok až bude mít právě díky O365 dominantní postavení. Za mě je tohle přesně praktika, kde se zneužívá dominantní postavení na trhu.

Při každé změně v nastavení nabídky produktů se někdo cítí ošizený. Netýká se to jen softwaru (SaaS), ale třeba i změnám ve skladbě programů kabelové / satelitní televize, můžete přijít na koupaliště, a jeden bazén bude zavřený, ...

Každá taková změna ale není rovnou podvod a zneužívání postavení, ale často jen evoluce.

Zákazník se cítí ve slabším postavení, ale podle mě to úplně neplatí. Může zvolit různé strategie - třeba si věřit, že na změny dokáže zareagovat. Nebo kombinovat produkty různých stran. Nebo koupit on premise řešení. Nebo vyvinout vlastní.

Každá z těchto cest něco stojí, a podnikání je o řízení rizik. Výkřiky "chci to levně, chci to navždy, chci to bez rizik" se dají pochopit, ale jsou odtržené od reality. Obvykle za tím stojí ničím neopodstatněná víra, že dnešní nabídka bude platit navždy a neochota uzpůsobit strategii realitě.

Já ale netvrdím, že je to podvod. Já jenom říkám, že je to zneužití dominantního postavení. Je velký rozdíl, když to udělá někdo, kdo má jenom malou část trhu a někdo kdo má skoro celý trh. A konkrétně Teams je ukázkové zneužití dominantního postavení. Kdyby totiž MS nebyl zaháčkovaný s O365 skoro ve všech institucích, tak by po Teams neštěkl ani pes, ale svojí agresivní politikou dokáží převzít většinu trhu komunikátorů.

Kdyby totiž MS nebyl zaháčkovaný s O365 skoro ve všech institucích, tak by po Teams neštěkl ani pes, ale svojí agresivní politikou dokáží převzít většinu trhu komunikátorů.
Možná nejsem jediný, kdo si myslí, že velká část nenávisti proti MS je způsobena jejich obchodní politikou.

Já tomu úplně nerozumím. Office 365 je jedna z mnoha nabídek na trhu: Google Docs, Collabora Office, Zoho Office Suite, iWork, Hancom Office atd. Bariéry pro vstup na trh jsou nulové. MS Teams je komunikátor, který je dostupný i zdarma, a je také k dispozici v rámci Office 365.

Co by vás uspokojilo? Kdyby MS nesměl přidávat ani ubírat funkce ve svém Office balíku? Proč, když ostatní můžou? Podmínky podnikání by měly být rovné.

Office 365 je jedna z mnoha nabídek na trhu... Co by vás uspokojilo?
Možná je potíž v přístupu různých korporací a institucí. Vyberou si kompletní řešení od jedné firmy (chápu důvody) a zaměstnanci pak musí používat všechny jejich produkty, třebaže by si některé dílčí produkty raději vybrali jinak. Zaměstnanec si pak může nanejvýš vybrat jiného zaměstnavatele a to kvůli O365 nebo Teamsům asi nikdo neudělá. Tak bude snášet to co dostal a nadávat jak je MS zlý a jak mu mění funkce, na které už byl zvyklý... A MS je to jedno, protože se domluví s vyšším managementem a názor uživatelů už ho nemusí zajímat. Domů si pak tito zaměstnanci pořídí to, na co jsou zvyklí z práce.

Zaměstnanec si pak může nanejvýš vybrat jiného zaměstnavatele a to kvůli O365 nebo Teamsům asi nikdo neudělá.

A co je na tom zlého? Zaměstnanec nemá co mluvit do věcí, na které se ho zaměstnavatel neptá. Zaměstnanec má pracovat s tím, co dostane. Pokud to bude neefektivní, zaplatí to zaměstnavatel na mzdách.

A MS je to jedno, protože se domluví s vyšším managementem a názor uživatelů už ho nemusí zajímat.

To je opravdu podivné, že "zákazníkem" je ten, kdo platí.

Zaměstnanec má pracovat s tím, co dostane.
To nezpochybňuji. Chtěl jsem se dostat k důvodům, proč je v některých kruzích MS tak neoblíben, když si ho přece nemusí kupovat. Nemusí a přesto ho musí používat.

To je opravdu podivné, že "zákazníkem" je ten, kdo platí.
Není to podivné. Je to vysvětlení, proč si MS může dovolit kašlat na názory uživatelů. Připomíná to nemocniční stravování, kde pacient dostane jídlo od toho, koho vybral provozovatel nemocnice. Koho zajímá, jestli to pacientovi chutná?

Je to vysvětlení, proč si MS může dovolit kašlat na názory uživatelů.

Uživatel není ten, kdo do softwaru kliká. Zaměstnanec není uživatel, ten z toho nemá užitek. Uživatel je zaměstnavatel - ten z toho má užitek.

(Zaměstnanec má užitek ze zaměstnaneckého poměru, a bude ho mít, i kdyby dostal blok a tužku.)

Možná v tom je to nedorozumění, mě nikdy nenapadlo za uživatele považovat joudu za myší a klávesnicí, ale toho, kdo platí a má užitek. Ten počítá náklady a výnosy. Uživatelem kotle taky není topič a kotelník, ale nájemník, který potřebuje teplo.

Možná v tom je to nedorozumění, mě nikdy nenapadlo za uživatele považovat joudu za myší a klávesnicí, ale toho, kdo platí a má užitek.

Asi ano. Pro mě je zase uživatel ten, kdo věc skutečně užívá ve smyslu používá. Wikislovník to vidí podobně:
https://cs.wiktionary.org/wiki/uživatel

Možná jste měl na mysli spíše zákazníka.

@Lukas1500

Záleží na kontextu. Uživatel může být to i to.

Pokud hodnotíme komerční úspěch Windows, tak právě v tomto kontextu je uživatelem ta firma, která se rozhoduje o nákladech a z užitku má výnosy. Srovnání se zkušeností "uživatele" - tedy zaměstnance, obsluhy-operátora pak nemůže dávat smysl, protože jste stejným slovem nechtěně přenesl smysl na úplně jinou osobu. Na to jsem chtěl jen upozornit.

Pokud hovoříme o tom, jestli jsou uživatelé s Windows spokojení, pak do toho vstupuje názor těch firem, nikoliv jejich zaměstnanců. Firmě může být šum a fuk (některým není), jestli zaměstnanec miluje prostředí, ve kterém má pracovat. Firmu v první řadě zajímá celkový poměr mezi náklady a výnosy a podle toho hodnotí.

Některé firmy dávají zaměstnancům prostředí, co se jim líbí. Ale to nedávají z altruismu, ale opět z obyčejného kalkulu, že v některých situacích spokojený zaměstnanec vydělá firmě víc, než nespokojený. Jak se na to firma dívá, je už subjektivní, souvisí to i s oborem a s apetencí k risku. V technologické firmě to může dávat smysl, skladník ve stavebninách patrně nebude ziskovější, když mu změníte OS.

V tom se liší naladění Apple vs. Microsoft. Microsoft se soustředí na argumenty pro uživatele-firmy. Aby viděly přínosy v globálu, což někdy vede k tomu, že není možno vyhovět přáním uživatele-obsluhy. Apple to dělá přesně opačně. Nabízí zoufale málo technologií, které jsou zajímavé pro firmy, ale snaží se o co nejvyšší spokojenost uživatelů-obsluhy (ať už to znamená v jejich pojetí cokoliv).

To je hrozně jednoduché. Firma určuje jaký bude kupovat HW, SW, jaké bude najímat vozy do autoparku, jakou značku stolů a papírů vybere, kterého vezme mobilního operátora, poskytovatele připojení atd. Rozumím že když firma vybere Dell, Windows/Office365, Volkswagen, IKEA, O2 a O2, tak se některým zaměstnancům nemusí ta či ona volba nemusí líbit, protože zrovna dotyčný by chtěl Lenovo, Ubuntu/LibreOffice, Dacia, XXXLutz, T-Mobile a T-Mobile. Jenže firma není demokracie, natož anarchie.

A jaký mají na trhu podíl ty produkty? MS si dlouhodobě buduje dominantní pozici na trhu s kancelářskými balíky od statní správy přes školství. Díky tomu mají právě většinu trhu. A jak jste zmínil podmínky podnikání by měly být rovné, ale právě díky dominantnímu postaveni MS nejsou. Nebo Slack a další mají o tolik horší řešení, že spousta zákazníků z nich migrují na Teams. Nemají, jenom doplácí na to, že MS zneužívá svého dominantního postavení a snaží se tyto hráče z trhu vytlačit a ještě více si zaháčkovat své zákazníky. Z pohledu MS to chápu, asi by to nedělal nikdo jiný jinak, ale pořád je to zneužití svého postavení.

MS si dlouhodobě buduje dominantní pozici na trhu s kancelářskými balíky od statní správy přes školství. Díky tomu mají právě většinu trhu. A jak jste zmínil podmínky podnikání by měly být rovné, ale právě díky dominantnímu postaveni MS nejsou. Nebo Slack a další mají o tolik horší řešení, že spousta zákazníků z nich migrují na Teams. Nemají, jenom doplácí na to, že MS zneužívá svého dominantního postavení a snaží se tyto hráče z trhu vytlačit a ještě více si zaháčkovat své zákazníky.

Je to určitě využívání tržní síly. Jestli zneužití, to nevím. Historicky vznikne nějaká situace a není žádná možnost ji změnit. Stejně tak se mohou cítit ukřivdění výrobci čipů, že se zrovna ujala x86.

V dnešní době nic nenutí školy vyučovat Microsoft, alternativy jsou. Microsoft dává školní licence levně, ale alternativy jsou i úplně zadarmo.

Veřejná správa si pro komunikaci s občanem vystačí s otevřenými formáty (PDF, XML). Co používá interně, nijak nezvyšuje postavení Microsoftu, protože k občanovi to vyžadováno není - jakýkoliv úřad to může dělat klidně v LibreOffice.

Kde vidíte to zneužívání?

Asi žijete v nějakém jiné dimenzi. MS tlačí na stát aby s ním uzavřel "výhodné" smlouvy. On totiž není nikdo, kdo by ty věci zadarmo nabízel (ono taky proč by to někdo dělal). Ale je tu MS, který vám nabídne jeho produkty za 50% normální ceny pro školy, státní správu atp. a pak si všichni myslí, jak moc vydělali. Ve školství je to vlastně jako v nějaké ideologii, pokud mladé naučíte na váš produkt budou ho využívat i v dospělosti, protože se s ničím jiným nesetkali. A veřejná správa si vystačí s PDF a XML? Tak si zkuste z nějakého úřadu stáhnout nějaký formulář, v 90% je MS Word.

@Saljack

Takže správně by bylo, aby Microsoft nabízel licence co nejdráž? Nebo co by vlastně měl dělat, aby to bylo správně?

Formuláře vůči veřejné správě jsou PDF a XML, žádné jiné formáty nesmějí vyžadovat, ani neprojdou datovou schránkou. To je jednoduše lež.

Formuláře vůči veřejné správě jsou PDF a XML, žádné jiné formáty nesmějí vyžadovat, ani neprojdou datovou schránkou. To je jednoduše lež. Přihlášení psa Praha 5 (hned první odkaz když dáte vyhledat přihlášení psa):

• Čestné prohlášení psi – od 1.1.2020 - DOCX
• Ohlašovací povinnost psi – od 1.1.2020 - DOC
• Poučení psi – od 1.1.2020 - DOC
• Registrační karta psi – od 1.1.2020 - DOCX
• Zánik poplatkové povinnosti psi – od 1.1.2020 - DOC
• Seznam útulků pro toulavá a opuštěná zvířata ke dni 16.10.2018 - PDF

Vítejte v našem státě. Ano můžete si dojít na úřad, když nemáte MS Office nebo jim zkusit napsat datovkou v XML nebo PDF ale bude vám to asi prd platné.

@Saljack

To jsou ale nepovinné vzory, na nich to nemohou ani vyžadovat, natož vyžadovat elektronickou komunikaci. Můžete se klidně stavit na úřad a vyplnit tužkou, nebo napsat volnou formou.

Není to vstřícné, ale toto rozhodně nespadá do kategorie "veřejná správa vyžaduje."

MS tlačí na stát aby s ním uzavřel "výhodné" smlouvy.

Což o to, ty smlouvy určitě výhodné jsou. Jen je potřeba, stejně jako u každé výhodné nabídky, si položit otázku pro koho. :-)

Pokud jsem si všiml, tak vláda a školy dostávají zvýhodněné ceny od většiny velkých výrobců SW. SuSE nabízí pro vlády speciální slevy. Totéž dělá IBM. Totéž dělá Red Hat, který vyjma toho má (měl?) specializovaný Government Team. Skoro to vypadá, že funguje konkurence :)
https://www.suse.com/licensing/government/
https://www.ibm.com/industries/federal/contracts

OS/2 Warp (3.0) jsem potkal zběžně. Problémem byl nedostatek aplikací, nekompatibilita s Windows 95, vyšší HW náročnost, daleko horší kompatibilita s aplikacemi pro DOS, nedostatek driverů, a to že Win3.x aplikace vyžadovaly instalaci Windows. To znamenalo koupit si Windows, a k tomu ještě OS/2 (případně drahou OS/2 s Windows v ceně). Architektonicky byla OS/2 lepší než Win9x, ale o dost horší než Windows NT. Verze před OS/2 Warp pak byly vyloženě zpatlané, mimo jiné kvůli snaze podporovat Intel 80286.

Pokud jde o stabilitu Windows 95, tak ty jsem měl od beta verze, a záleželo to hodně na HW a driverech. Měli jsme stroje, které byly zcela stabilní. A viděl jsem i stroje, které se pravidelně zhroutily ještě během setupu.

OS/2 Warp a Windows NT3.1(až4) jsou v základu totožné OS (vývoj jádra probíhal předtím společně MS s IBM). Rozdíl byl v desktopu a UI IBM měla plně objektový presentation manager, Windows měl to, co znáte z 3.1, rozdíl mezi nimi byl propastný. Nevěřil jsem tehdy, že se Windows tak prosadí, když jsem viděl Win9x. Důvod byl hlavně v tom, že všichni uživatelé se začínali učit práci s počítačem a vyhrál ten, kdo našel na klávesnici správná písmena. Před co jste uživatele posadili, to používal (podobně na tom byla i většina vývojářů). Hned za tím šel vývoj aplikací, OS/2 Warp ale spouštěl vše co uměl DOS a Windows 3.1, problém nastal až od aplikací pro Windows95 (a byl umělý - pro zamezení konkurence), vlastních aplikací bylo docela málo (Lotus Notes apod.). IBM byl spící moloch, co si ani neuvědomoval důležitost trhu s OS, kvalita se jim ale tehdy ani dnes nedala upřít. Do přechodu milénia bylo dobojováno.

rozdil mezi OS/2 a Windows byl jako mezi Porche a Trabantem, oboje sice jezdi ale Porsche je hezci,pohodlnej­si,lepe se ovlada,bezpecnejsi atd ;-) ja pouzival OS/2 od 2.0 do 4.0 Merlin... BTW: v "praci" se v OS/2 2.0-3.0 pouzival primarne Word2 a pak Word 6 a to behalo lepe nez ten samej Word v W95 kde padal nejen Word ale cele W95 a navic vyzadovali nakup silnejsiho HW...

Nic proti OS/2, byl to moc zajimavy system, nicmene na rozdil od NT je to zmet 16 a 32bit kodu. Mrknete nekdy na strukturu tech DLL, nebo samotneho kernelu. Rozhodne to nejsou stejne systemy!

Ja som, ako zamestnanec IBM, zažil prechod z (domáceho) OS/2 + Lotus Smartsuite na Win 98 + MS Office. Väčšina kolegov si to pochvaľovala hlavne z dôvodov kompatibility. Zákazníci a aj štát už boli "zamorení" MS Office a konverzia do/z iných formátov nie vždy fungovala.

S dovolením společnosti Sun Microsystems, HP a IBM nikdy nenabízely uživatelsky přívětivý OS. V době uvedení Windows NT bylo GUI na Unixech v podstatě experimentální technologií, použitelné leda na spouštění xtermu a xclocku, s neskutečně obrovskými nároky na HW. Osobní počítač s Windows proti tomu stál méně, než klávesnice pro počítač od Sun Microsystems.

Pokud jde o Windows NT, tak ty byly (a jsou) oproti unixovým systémům generačně napřed. Modulární kernel s architekturou modifikovaného mikrokernelu, preemptivní a reentrantní kernel, nativní multithreading, podpora Unicode skrz celý systém, žurnálový FS s podporou velkých souborů, online komprese a transparentního šifrování. HW závislosti oddělené do Hardware Abstraction Layeru, podpora více platforem (x86, Alpha AXP, MIPS, PowerPC). Subsystémy podporující aplikace psané pro Win32, Win16, DOS, OS/2 i POSIX. Win32 nabízející sci-fi technologie jako GDI, kde aplikace může stejným kódem kreslit do okna i na list papíru, a může sadu volání ukládat do souboru, který se pak dá použít kdekoliv (EMF). Admin GUI, kompatibilita s aplikacemi ze světa "klasických" Windows. A cena? Tehdejší Unixy se kupovaly div ne jako raketoplány: dáme si schůzku s obchodníkem, vymyslíme vám konfiguraci a pak dostanete cenu - ze které vám spadne čelist. Za cenu jednoho serveru se Solarisem, HP-UX nebo AIXem jste mohl mít cca 5-10 strojů na Windows NT s podobným výkonem. Windows NT byly tehdy jako zjevení, a firmy na ně hromadně přecházely všude, kde výkon Intel HW dostačoval (tj. na serverech i workstations). Kde Intel neměl dost výkonu a přechod na NT se odkládal, tam později občas převzal roli Linux jako levný Unix pro x86/x64, protože šlo o migraci z Unixu na Unix.

Společnosti Sun Microsystems, HP a IBM se neorientovaly na desktop, protože v té době měli s Microsoftem neformální dohodu o rozdělení trhu. O nějakém soutěžení s Microsoftem na desktopu nikdo z vedení těch společností nechtěl ani slyšet. V době uvedení Windows NT měl X Window System schopnosti, které o kterých se Windows NT mohlo jen zdát (síťování). Sun Microsystems vyvinul i alternativu - NeWS server. Mimochodem, jeho spoluatorem byl James Gossling, autor Javy . Časem to zařízli, ale interní informace, které se nedostaly na veřejnost, byly, že to byla chyba, protože to mělo potenciál.

Naprostá většina z toho, co píšete, je pravda. Problém je jen v tom, že při referování o konkurečních platformách používáte rétoriku Ballmerovy doby. Ta byla velmi konfrontační ("Linux je rakovina", ...) a konkurenci se snažila pohanět, jak jen to šlo. Teď je jiná doba, ale tenhle přístup vám zůstal.

Taky by se mělo vzít v úvahu, že v ČR byla situace jiná než třeba v USA, protože unixový svět na lokalizaci do češtiny dlabal, byl to moc malý trh. V ČR opravdu nešlo nasadit Unix na desktop, protože chyběly lokalizované aplikace.

Společnosti Sun Microsystems a HP produkovaly předražené workstations (pár mi jich leželo na stole), které byly kompletně převálcovány Windows NT. V IBM jeli OS/2 a AIX/386, opět to převálcovaly NT.

S NeWS jsem osobně do styku nepřišel. Když si přečtete link níže, tak je asi jasný důvod.
https://en.wikipedia.org/wiki/NeWS#Competition_with_X_Window_System

Pokud jde o X11 a síťování, tak máte v principu pravdu. Windows měly vzdálený přístup ke GUI k dispozici až od NT 3.51, a obecná dostupnost na každém stroji přišla až s Windows 2000 Serverem. Jenže když dva dělají totéž, není to totéž. Já si pamatuju, že jsem jel RDP v pohodě přes 56kbps spojení. Samozřejmě to bylo pomalejší než lokálně, ale dalo se to bez problému používat. Pro srovnání jsem zkusil na tom samém spojení X11. Měl jsme k dispozici AIX, Solaris a Linux. Výsledek? Půl minuty čekání na login screen. Pak člověk napíše "root", a každé tři vteřiny se objeví jedno písmeno (z těch čtyřech). Jednou jsem si u toho dal oběd, a fakt jsem se nakonec dostal až na desktop :). Naprosto nepoužitelné. Důvod? Protože X11 je architektonická katastrofa, a k tomu ještě noční můra každého vývojáře. Wayland je sice oproti X11 zlepšení (což je dost nízká laťka), ale některé věci bohužel neřeší, včetně vzdáleného přístupu.

V ČR šlo nasadit Unix na desktop, bohužel bez lokalizace a bez realistické možnosti vůbec používat češtinu (naopak WinNT byly od začátku plně Unicodové). Měli jsme několik SGI workstations. Ovšem za cenu jednoho kusu by člověk vybavil běžnými PC celé oddělení. Navíc pro kancelářskou práci na tom SGI katastrofálně chyběly aplikace. Vyjma pár vývojových aktivit z nich byly prohlížeče webu, na kterých browser pravidelně padal, pokud bylo otevřené víc než jedno okno.

Pokud jde o rétoriku, tak mi s dovolením připadá, že volíme oba podobné výrazové prostředky.

Mnoho o tom nevíte, ale přesto to odsoudíte, jako něco podřadného. NeWS byl experimentální systém. Přikládám stručnou recenzi v angličtině. A doplňuji, že NeXT Computer se na trhu objevil v roce 1990. U Sun Microsystems litovali, že vývoj NeWS serveru zařízli. Skutečně to nebylo tak, že na Unixech fungoval jen xterm.

NeWS introduced some key technological paradigms which were noticed by others and adopted in other contexts.

The notion of Display PostScript adopted by the NeXT Operating System (uncanny how the capitalization lines up, eh what?) was a direct descendant of the Object Oriented PostScript mentioned in Chapter 6 of the current book. Display PostScript powered the screen graphics of the NeXT machine. When the NeXT hardware went down the tubes, the NeXT STEP development platform lived on, along with Display PostScript.

Ultimately, Display PostScript transmogrified into Display PDF and Next STEP transmogrified into Mac OS X and lo and behold, maybe NeWS didn't lose after all.

Tady přeci nejde o to, jestli nějaká technologie byla teoreticky lepší, zajímavá. Aby žila, musí se dostat k zákazníkovi.

Zákazník je podivná zvěř, racionální argumenty bere vlažně a slyší na spoustu iracionálních. Každá firma musí využívat obojího. Prodat za každou cenu a získat peníze na další rozvoj. Často zanikají firmy, které si vezmou příliš velké sousto a snaží se zákazníka spíš převychovat, než ho následovat.

Ano, NeWS byl experimentální systém. PostScript byl pro zobrazování naprosto nevhodný, protože jeho rastrování je náročné na procesor i paměť. To je třeba důvod, proč implementace v Apple QuickDraw vůbec neuměla Bezier splines. A například PS fonty tehdy prakticky nešlo rastrovat na obrazovce. Později v Adobe přišli s hintingem, ale ten licencovali za tučný poplatek. Navíc PS je v principu program, což není moc dobrý nápad. A samozřejmě oddělení klienta a server má dopad na výkon. Na research projectu vás samozřejmě takové drobnosti netrápí. Mainstreamové uplatnění ale prostě nepřišlo - Sun byl vždy pohřebištěm zajímavých nápadů. A nepřišlo ani na NeXTu, když stroje stály v přepočtu na dnešní hodnotu peněz přes 400 000 Kč (v ceně bylo IP PostScriptu od Adobe). Nejblíže je tomu MacOS z roku 2001, kdy už byl HW úplně jinde. K tomu i ten o 15 let později představený MacOS X používá PDF, které je na rozdíl od PS čistě deklarativní, a pracuje čistě lokálně.

Proč myslíte, že například TrueType fonty používají kvadratické B-splines, kdežto PostScriptové fonty (a PostScript jako takový) používají kubické? Protože ty kvadratické se daleko rychleji rastrují. To je na tiskárně celkem jedno, ale na obrazovce je to celkem zásadní. Proč myslíte, že formát WMF ve Windows 3.x neuměl B-splines? Protože by jejich rastrování bylo příliš náročné na výkon, takže vektory to bylo potřeba omezit na úsečky, polygony, elipsy a jejich výseče. MS přidal B-splines až s příchodem 32-bitového OS, kdy byl HW opět někde úplně jinde. A proč myslíte, že je WMF i EMF binární formát, stejně jako naprostá většina věcí až do přelomu století? Protože ty binární formáty jsou paměťově úsporné a dají se velmi rychle parsovat. Například kdyby MS uvedl WPF/XAML (tedy technologie založené na XML a uvedené v letech 2006-2008) někdy v roce 1995, tak by to byl experiment, který by neměl šanci se masově uchytit, protože i vykreslení UI kalkulačky by potřebovalo tolik CPU a RAM, kolik tehdy dostávaly velké databázové servery.

My starší, kteří jsme s těmi systémy pracovali, víme, jaký byl výkon a jaké byly ceny tehdejšího HW. Pro nás jsou vaše informace nošením dříví do lesa. Pro ty, kteří tu dobu nezažili, jsou ovšem vaše informace zavádějící, protože selektivně vybíráte jen to, co se vám hodí. Když už jdete do takových podrobností, proč třeba nenapíšete, že problémy s rychlostí renderování PostScriptu řešil Display PostScript (DPS), který byl běžnou součástí komerčních X Window System? Sun Microsystems ho přidal do Solarisu někdy kolem roku 1993. A to i do x86 verze, takže bylo možné porovnávat rychlost zobrazování na běžném PC a výrazně dražší pracovní stanici. V DPS se používali bitmapové fonty. Bylo to rychlejší a ostřejší. Pro grafiky byl DPS výborná věc. Pro programátory to bylo horší. Dobrou integraci se systémem měl v podstatě jen NeXTSTEP. V X to byla jen jedna z renderovacích metod.

Display PostScript na Unixech i NeXTu běžel na HW, který stál jako luxusní limuzína. PC z roku 1993 měla problém běžet i Windows 95, protože byly potřeba - považte - celé 4MB RAM, která byla zatraceně drahá. Mimochodem to byl právě příchod Win95, který vedl k vysoké poptávce po RAM, zvýšení výrobních kapacit a pádu cen.

Pokud jde o rychlost Display PostScriptu na x86 Solarisu, tak tu nemohu posoudit, protože tenhle HW mi tehdy pod ruku nepřišel.

Pokud jde o tu myšlenku použití PS, tak ta je sice zajímavá, ale nepraktická. Jak jsem psal, i ten MacOS uvedený v roce 2001, kdy byl HW někde úplně jinde, vsadil raději na PDF primitiva, než na PS.

PC z roku 1993 měla problém běžet i Windows 95, protože byly potřeba - považte - celé 4MB RAM, která byla zatraceně drahá.

4MB RAM jsem měl v PC už v prosinci 1992 a už tehdy to byl spíš lepší standard než něco super luxusního. V době příchodu Windows 95 už to žádná hitparáda nebyla - a rozhodně ne na běh těch Windows 95. Už v roce 1994 jsem ze 4MB na 8 rozšířoval za ~5000 Kč, a to jen proto, že jsem o půl roku dřív chtěl počkat, až cena za jeden 1MB SIMM klesne pod symbolickou hranici 1000 Kč. Vypadalo to, že to bude už další týden, ale na potvoru někde vyhořela jedna továrna a o týden později cena nebyla pod 1000 Kč, ale přes 2000 Kč.

I já jsem měl 4MB RAM. Vyjma vývojářů jsem byl jeden z mála. I proto se ke mě Win95 dostaly celkem dlouho před oficiálním uvedením.

Na těch Win95 se samozřejmě lépe pracovalo s 8MB RAM. Jenže je dobré si uvědomit, že tehdejší průměrná mzda byla 8307 Kč. Po odečtení daní a odvodů jste si mohl za průměrný měsíční plat právě tak upgradovat ze 4MB RAM na 8MB RAM. Takové WinNT, vyžadující 32MB RAM, tehdy prostě nemohly být mainstreamovým OS. Nemluvě o čemkoliv postaveném na Unixu. Podotýkám že i české cenové relace byly jiné než v západní Evropě, tak v principu to samé platilo i tam.

Takové WinNT, vyžadující 32MB RAM, tehdy prostě nemohly být mainstreamovým OS. Nemluvě o čemkoliv postaveném na Unixu.

Asi pocházíme každý z jiné verze historie. Svou první linuxovou distribuci jsem si instaloval koncem roku 1994 a na těch 8MB běhala bez nejmenších problémů. Stačily by i 4MB, jen tam byla menší komplikace, že bylo potřeba ručně připravit a aktivovat swap ještě před startem samotného instalátoru. Pro zajímavost: minimalistické linuxové VM s 32MB paměti (potřeboval jsem jich dvanáct současně) jsem na demonstrace při školeních používal s aktuální verzí openSUSE ještě v roce 2011.

OK, "nemluvě o čemkoliv postaveném na profesionálním Unixu".

Pokud jde o Linux v roce 1994, tak tady máte ukázku Slackware 1.1.2 na 4MB RAM. Prostředí je velmi spartánské, xterm startuje přes 20 sekund... Na těch 4MB RAM, na kterých Windows 95 normálně fungovaly. Pak je tu samozřejmě (ne)podpora HW, téměř totální absence nativních aplikací, nekompatibilita se stávajícími aplikacemi atd.
https://www.youtube.com/watch?v=5DBPuZHWEXc&t=1350s

Tohle není dobrý příklad, protože na počítači s 80386 se často ani nepoužívaly Windows 3.1. Jelo se v DOSu. Operační systém byl jen zavaděč, který spustil aplikaci, která si přepla do celoobrazovkového režimu. Já jsem na 80386 provozoval Linux bez X od roku 1992. Emacs mi běžel v konzolovém módu a v podstatě nahrazoval GUI. Fungoval jako textový editor, debugger, e-mail klient, ... Ne bezdůvodně se říkalo, že Emacs je náhrada operačního systému. Kolem roku 1994 se už běžně používaly procesory 80486 a grafické karty mívaly alespoň základní 2D akceleraci. Kolem tohoto roku jsem na univerzitě uržoval učebnu s Linuxem. X tam běhaly svižně, chyběl ale počeštěný kancelářský SW. Používalo se to pro výuku programování. Studenti tam pod Linuxem hráli i DOOM. Množství paměti si už přesně nepamatuji. Myslím, že část počítačů měla 8 MB a některé možná 16 MB.

Pro komerční využití Linux v té době nebyl, byl to začínající projekt. Komerční verze Unixů pro PC existovaly, ale v ČR se mnoho nerozšířily.

Co zde ale vůbec diskutováno nebylo je, že i Microsoft se podílel na vývoji Unixu (XENIX). Používal ho i interně. Zajímavé by bylo třeba srovnání state of the art komerčních Unixů pro PC (SCO Unix, SCO XENIX) a operačních systémů Microsoftu z té doby.

OK, 386SX je moc pomalá. Uznávám že tenhle CPU byl pod oficiálními požadavky na Win95, i když jsem na něm Win95 také jel. Tak tady máte Slackware 2.0 na 386DX se 4MB RAM. Jenom xtetris startuje 25 sekund. Předpokládám že nikdo neměl trpělivost testovat, jak by běžela aplikace postavená na DisplayPostscriptu ;)
https://youtu.be/C-VlIZaLxVE?t=193

Pro srovnání Windows 95 na 386DX. MS Paint startuje 5 sekund, WordPad 10 sekund, a responzivita UI je někde úplně jinde, stejně jako kvalita toho UI. Podotýkám že i na tomto HW plně fungovalo GDI, včetně kreslení po obrazovce a stránce na tiskárně stejným API, metafilech EMF, color managementu a rastrování vektorových TrueType fontů včetně hintingu.
https://youtu.be/a06GsjPN6Z8?t=210

Samozřejmě na 486 se 16MB RAM to vypadalo jinak. Jenže mezi zákazníky byla v té době obrovská spousta strojů určených pro Win3.11, právě s 80386 a 4MB RAM. Pokud jste měl 486 se 16MB RAM, tak jste také mohl mít Windows NT, na kterých běžely aplikace psané pro DOS, Win3.x, Win9x, WinNT, OS/2 a (po rekompilaci) Unix/POSIX.

Ano, Microsoft licencoval Unix od AT&T a vyvíjel ho dál jako Xenix. Používali ho dlouhá léta, ale nakonec ho odstřelili a nahradili ho pomocí Windows NT. Bohužel Xenix jsem neviděl. Když jsem se tehdy dostal k x86 PC, tak běžely na DOSu 2.0+ nebo Windows 2.1+.

Tohle srovnání valný význam nemá. Linux byl v té době hračka pro zájemce a trochu se používal při výuce. O jeho produkčním nasazení v té době nikdo neuvažoval. Všechen software byl převzat z pracovních stanic, které měly jinou procesorovou architekturu, jinou grafiku, jiné sběrnice a podstatně víc RAM. Kód se jen trochu upravil a překompiloval pomocí gcc. Ten kompilátor byl multiplatformní a žádné extra optimalizace pro x86 neměl. Tohle prostředí srovnáváte s platformou Windows, kde se firmy předháněly ve vývoji kompilátorů a maximální optimalizaci SW. Nezřídka se používaly i části kódu v assembleru. To prostě není fér srovnání. Pokud by se mělo srovnávat, tak se špičkovými Unixy té doby určenými pro platformu PC. Tam se dá předpokládat alespoň nějaká optimalizace. S těmito systémy zkušenosti nemám, protože před rokem 1989 byly za "železnou oponou" a po roce 1989 se v ČR etablovaly firmy jako Sun Microsystems, HP a IBM. Ty protlačovaly komerční Unixy na svých platformách. Unix na x86 nikoho nezajímal. Když jsme dostali Solaris pro x86, tak nám obchodníci zcela jasně řekli, že když to budeme ukazovat zákazníkům, tak nám zakroutí krkem.

Windows 95 na 4 MB RAM nefungovalo normálne ani len náhodou. Áno, nabotoovalo to, ale tam to aj končilo, bol to čistý swapfest, totálne nepoužiteľné. Windows 95 bol použiteľný až od 8 MB RAM.

V porovnaní s tým Slackware na 4 MB RAM behal nádherne, aj s X11 a fvwm2/fvwm95.

Pracovní stanice SPARCstation 5 stála asi 4000 USD v roce 1994, dnes tomu odpovídá asi 7000 USD. To je samozřejmě víc než PC, ale rozhodně to není cena luxusní limuzíny. Grafika tam běhala přijatelně rychle. Aplikace pro práci s dokumentací používala Display PostScript.

Proč myslíte, že SPARCstation 5 stála v roce 1994 jen $4000? V roce 1993 vyšly NT 3.1, a v roce 1994 NT 3.5. Sun výrazně stáhnul cenu SPARCstation, protože měl najednou levnější konkurenci. Totéž ostatní výrobci unixových strojů. Koukněte se na ceník z roku 1993, a na oznámení o "cenovém zemětřesení" z roku 2004.
http://ftp.lanet.lv/ftp/sun-info/sunflash/1993/Jul/55.21-50-MHz-SuperSPARC-Systems-and-Upgrades
https://techmonitor.ai/techonology/sun_cuts_classic_to_3000_adds_aurora_kodiak

"protože unixový svět na lokalizaci do češtiny dlabal, "
Napríklad taký AIX bol do slovenčiny lokalizovaný skôr ako Windows (veľká inštalácia na daňových úradoch v SR, ktorá lokalizáciu "zaplatila"). Niekedy v roku 1997 som dokonca v rukách držal notebook na ktorom bežal AIX. Brutálne drahé ale v tej dobe to bol môj "počítač snov":
https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_ThinkPad_Power_Series

Operační systémy lokalizované byly (kolem roku 1993) - souviselo to se zavedením podpory internacionalizace v Unixu SVR4. Ale lokalizovaných desktopových aplikací bylo málo, pokud vůbec nějaké. Sun interně používal Interleaf. Česky se v něm psát dalo, ale nevzpomínám si, že by byla k dispozici plná lokalizace včetně překladů dokumentace. Řada jiných produktů na tom byla podobně. V Sunu to nakonec řešili koupí StarOffice, ze které pak vznikla OpenOffice (a LibreOffice). Na druhou stranu Microsoft do lokalizace kancelářských produktů do češtiny investoval hodně úsilí a tím si zajistil dominantní pozici na českém trhu. Na Západě (a hlavně v USA) byla situace jiná. Tam v té době ještě existovala konkurence. Teď už je tam skoro všude Office od Microsoftu také.

S dovolením většinu kancelářských balíků zabil Sun tím že koupil Star Office, nalil do něj obrovské peníze a uvolnil ho jako open source OpenOffice. Jednou z obětí byl 602PC Suite, další třeba Ami Pro / Word Pro. Koho nezabilo tohle, ten musel ještě přežít řežbu mezi společnostmi Sun, IBM a Googlem na straně jedné (ODF), a MS na straně druhé (OOXML). Strana ODF například (často úspěšně) lobbovala za uzákonění povinnosti používat ve státní správě konkrétně ODF, coby nativní formát OpenOffice, a nic jiného. Kde to nevyšlo, tak alespoň zavést povinnost používat ISO standardizovaný formát, a paralelně zazdít ISO standardizaci OOXML. Cílem bylo samozřejmě přebrat trh kancelářských produktů od MS, což se nakonec nepovedlo, když MS za pomoci partnerů a prodejců protlačil ISO standardizaci OOXML. Nicméně vedlejší obětí byly všechny office aplikace, které nejely nativně v ODF ani OOXML, a neměly jiný nativní formát s ISO standardizací. Poté co trojka Sun, IBM a Google prohrála, většina trhu zůstala MS. Zbylí hráči ovšem značně prořídli.

Takže pokud chcete někomu "děkovat" za zabití většiny kancelářských balíků, obraťte se na tu trojku.

Tak to je solidní demagogie, ale dovedu si představit, že to pro vás může být vaše realita.

Že StarOffice zabil vývoj dalších kancelářských balíků, to je jako argumentovat tím, že Linuxové jádro zabilo vývoj stovek jiných jader.

A situace kolem standardizace formátů dokumentů, to je ještě řádově větší faul. Když pominu klasický vendor-lock s MS binárními formáty, které měl problém udržovat i sám MS, tak za zmínku stojí ta tlačenka, při zrychleném schvalování OOXML, kdy MS zaplatil a protlačil lidi do poradních ISO skupin, ti lidé odhlasovali OOXML a zmizeli.

Nebo ta šílená, mnohasetstránková dokumentace k tomu formátu, která místy ani neodpovídala skutečné implementaci. Také vsunutí binárních blobů do toho formátu, které výrazně zkomplikovali výrobu konvertorů.

Jedna sviňárnička za druhou se zuřivou snahou udržet si své postavení za každou cenu. Tak doba Balmera, co čekat jiného o tohohle psychopata?

Ano, uvolnění Star Office zabilo vývoj dalších kancelářských balíků. Sun koupil Star Office, nalil do něj spoustu peněz, a pak uvolnil zdrojáky zdarma. Konkurence, která se živila psaním kancelářského SW, měla pochopitelně velký problém.

Binární formáty se používaly - a používají - naprosto běžně. Proč? Protože jsou velmi rychlé a úsporné. XML je obrovské a ukecané, a velmi pracně se parsuje. Když ho zabalíte do ZIPu, tak si přiděláte další problém s výkonem. Uvědomte si, že ty formáty vznikaly v době, kdy průměrné PC mělo méně RAM, než kolik má 50-stránkový dokument v (rozbaleném) formátu ODF nebo OOXML. Tehdy bylo možné například pracovat se 100-stránkovým dokumentem, a každých pár minut dělat autosave. XML formáty mohly přijít až když měly PC větší RAM a rychlejší CPU.

Ta "šílená" dokumentace na rozdíl od ODF opravdu popisovala dokumenty. V ODF toho spousta chyběla. Jak je možné, že specifikace spreadsheetů v ODF nepopisovala vzorce? Vždyť to je základní prvek funkcionality! Byly doplněny až po DEVÍTI letech. Použitelné trasování změn v dokumentech není ani v ODF 1.2 (a recentní verze 1.3 není ISO standardem; dá se čekat ISO standardizace tak za 4 roky).

Jinak snaha udržet si své postavení je celkem pochopitelná. Vy byste se snad vzdal svého trhu bez boje? Aha :)

Re. "Vy byste se snad vzdal svého trhu bez boje?"
K mým programům jsou mým zákazníkům k dispozici i zdrojáky.
"Bojovat" se snažím férově.

Tím, že používám ke své obživě i OpenSource technologie a komunitní podporu, tak mi mé svědomí a přesvědčení nedá, abych mé zákazníky dojil pomocí vendor lock. Pokud najdou někoho lepšího, rád jim pomohu i se zaškolením a předáním mého kódu.

MS je komerční firma, má své komerční zájmy a prosazuje je svými způsoby.
Chápu to, ale přikláním se k jiným hodnotám. Chápu to, ale nebudu lhostejný k praktikám, které jsou podle mě za hranou a takovými je působení Microsoftu lemováno jako Via Appia. (Tímto zdravím např. pány z BSA s jejich výhrůžkami a černými pytli na odpadky.)

Názory na to, co je za hranou, se mohou výrazně lišit. Svět businessu, zvláště toho velkého, je džungle. Silnější hráči s klidem ukousnou hlavu slabším, protože kdo nežere ostatní, je sežrán. Tak funguje konkurence. Může se vám to líbit nebo nelíbit, ale funguje to tak v každém oboru. Pokud jste mimo tenhle kolotoč, tak žijte šťastně a dlouho :)

Pokud jde o BSA, tak to je sdružení momentálně 38 firem. Celkem je chápu, že se jim nelíbí, když někdo jejich SW používá bez placení. Jsou autoři, tak mají právo vyžadovat platbu za svůj SW. Ve světě open source se fakt nenosí porušení GPL licence. A že jsou některé prakticky kontroverzní? Zvláště v oblastech s vysokou mírou nelegálního užívání SW bylo potřeba NĚCO udělat. A buďme upřímní: kradení SW bylo v ČR národním sportem.

Co je za hranou a co není je naopak někdy poměrně jasně rozlišitelné.
Nikoliv však pro některé skupiny lidí.

Re. "BSA ... bylo potřeba NĚCO udělat ..."
Něco jako zneužít policii a soudy k blokování konkurence, která SW nekradla?

BSÁci posílali ty své balíčky i na slepo. Co kdyby náhodou.... Taková obdoba dnešních scamů. Nejlépe pěkně Zatepla https://www.lupa.cz/clanky/prasknete-sveho-sefa-zatepla/

"v roce 1999 prohrála soudní spor s firmou Digisys s.r.o.[4] a měla dle rozsudku zaplatit pokutu 300 tis. Kč + soudní výlohy. BSA CS ovšem zaplacení pokuty odmítla a svou českou pobočku rozpustila."

https://www.wikiwand.com/cs/Business_Software_Alliance

Chápu vaši fascinaci jednou z největších SW firem, ale čekal bych, že budete mít aspoň tolik soudnosti, abyste v případě organizace BSA, kterou si platil především MS, uznal, že tohle už bylo za hranou a hodně.

Kradení SW nebylo jen o ČR, ale jde v podstatě o většině "chudých" zemí kde navíc, spolu s tím, byla i špatná nebo neexistující distribuce. Řekl bych, že situace se v ČR výrazně zlepšila a "pirátí" se mnohem méně.

Pomíjím, že někteří zaměstnanci MS se vyjadřovali ve smyslu, že je lepší, aby lidi kradli jejich SW, než aby používali SW konkurence.

Pokud se ve velkém krade SW, tak je celkem logickým postupem lidem ukázat, že to má následky. Samozřejmě nevíte, kdo konkrétně SW krade a kdo ne. V takovém případě je možné jít naslepo. Minimálně tehdy to nebylo nic proti ničemu. Že se o tom psalo v novinách? Tím lépe pro výrobce SW.

Upřímně netuším, jakým právním subjektem měla být "BSA CS", v obchodním rejstříku není. Nejspíš ten subjekt tehdy prošel bankrotem. O důvodech se můžeme jen dohadovat. Dost ale pochybuji, že by někdo "rozpustil" pobočku formou bankrotu. Pokud bankrot nastal před pravomocným rozsudkem, měl nejspíš jiný důvod. Pokud nastal po rozsudku, měla se poškozená společnost přihlásit s pohledávkou do insolvenčního řízení.

Mimochodem to co tvrdí různé firmy berte s rezervou. Například Mironet byl fakt ošklivě "šikanován". Policie měla na povolení k prohlídce špatný právní subjekt (s.r.o.čko versus živnostník), takže zadržené důkazy (spoustu CD s nelegálním SW) nebylo možné použít. Firma pak nedodala doklady o nabytí SW na svých počítačích, až jí nakonec shodou okolností sklad odnesla voda. Taková smůla ;). Ovšem pánové to prezentovali úplně jinak.

Důvodem kradení SW rozhodně nebyla špatná nebo neexistující distribuce. Kupoval jsem tehdy dost licencí od MS. V někerých případech tak, že jsem zajel do banky vybrat peníze, a s nimi jsem jel do skladu eshopu :)

Skutečným důvodem kradení SW bylo to, že Češi tradičně kradli všechno, co nebylo přišroubované. A jak si tedy pamatuji z obchoďáků, tak i co přišroubované bylo (zásobníky na mýdlo, ručníky a toaleťák, vodovodní baterie, věšáky, kování...). Člověk jen tak nezapomene na ty cedule "prosíme české zákazníky, aby v tomto obchodě nekradli", které měli v Německu v pohraničí všude. Časem se zvýšila životní úroveň, společnost se zcivilizovala, a míra kradení SW se zmenšila.

Tehdy bylo možné například pracovat se 100-stránkovým dokumentem, a každých pár minut dělat autosave.
Například v T602, později WinText602.

Jinak snaha udržet si své postavení je celkem pochopitelná. Vy byste se snad vzdal svého trhu bez boje?
Nejsem akcionář MS, takže na to koukám z jiného úhlu.

Nechci sklouzávat do diskuzí, zda je sklenice piva z půlky plná nebo způlky prázdná. Microsoft to viděl jinak, konkurence to viděla jinak. Považoval jsem ale za nutné na technicky orientovaném serveru reagovat na vaše tvrzení "V době uvedení Windows NT bylo GUI na Unixech v podstatě experimentální technologií, použitelné leda na spouštění xtermu a xclocku, s neskutečně obrovskými nároky na HW." To je objektivně ověřitelná nepravda, což jsem se snažil vysvětlit. V roce 1993 už měly Unixy implementován Display PostScript a třeba na Solarisu fungovaly produkty jako Adobe Photoshop a Illustrator (k portaci došlo kolem roku 1993). Unixové pracovní stanice měly oproti PC špičkovou grafiku, byly využívány konstruktéry (CAD). Pořizovali si je i grafičtí návrháři (Solaris 2.5 měl Kodak Color Management System, 1995), dělaly se na nich filmy (třeba Toy Story). Cena těch pracovních stanic nebyla závratná, školy měly výrazné slevy. Firmy jako Silicon Graphics na kvalitní grafice založily svůj byznys. Windows NT byly uvedeny v roce 1993, ale trvalo několik let, než se staly dostatečně stabilní.

To co popisujete jsou špičkové workstations se špičkovou cenou. Za kolik jste v roce 1993 koupil stroj na Sunu, na kterém se dal nějak provozovat Photoshop? Řekněme 20 000 USD? A stroj s Windows? Za 2 000 USD? V roce 1994 jste po "cenovém zemětřesení" mohl mít SPARCstation už za 4 000 USD v konfiguraci "holobyt", protože Sun musel (neúspěšně) reagovat na vývoj na trhu. Ovšem PC s Windows, na kterém se dal používat Photoshop (a také AutoCAD, a také obrovská spousta programů pro DOS a Win3.x, včetně MS Office, Lotus 1-2-3 atd.) jste dostal i v high-end konfiguraci pořád výrazně levněji. Pokud jde o CAD, tak už tehdy byl velmi rozšířený AutoCAD, a to primárně na PC. Proč? Opět protože na Unixech to celé vyšlo zatraceně draho.

Pokud jde o filmy, tak pro renderování měly svého času unixové stroje smysl, protože měly víc výkonu, než mohl nabídnout Intel. Nicméně asi víte, že HW od Intelu záhy dosáhl potřebného výkonu, a poté se začala používat běžná x86 PC s Windows. A už v roce 1990 se používaly renderovací farmy založené na x86 AutoDesk 3D Studio.

Mimochodem dobojováno bylo celkem rychle. Ten Photoshop for Unix byl naprostý propadák. Jednak kvůli ceně HW, ale také protože to moc nefungovalo. První verze pro Unixy vyšly v roce 1993, poslední v roce 1994. AutoCAD definitivně opustil Unixy v roce 1997.

S tým ODF snáď musíte žartovať, nie ? Pamätám si, že práve v Čechách zverejnil niekto kto tam bol, aká fraška to bola.
Neviem čo myslíte tým že "Strana ODF například (často úspěšně) lobbovala". ale ako píše Mintaka, iniciatívu aby sa štandardizoval otvorený formát office dokumentov Microsoft cez svojich lobistov úspešne torpédoval. Išlo o veľa, pretože MS Office bol ich najziskovejší produkt.

V Česku preto na poslednú chvíľu dotiahli pred komisiu na vozíku tisíce strán papiera so špecifikáciou ich OOXML, s odkazmi na nezdokumentované funkcie. Napriek tomu to pretlačili.
Aj inde v Európe sa to dialo podobne. Niekde sa členovia komisie vhodne "zdržali" hlasovania. Slovensko škoda spominať, tam sú tí "správni" odborníci a firmy zakopení a robia tie "správne" rozhodnutia.

Možno keby táto špinavosť neprešla, máme tu konkurenčné prostredie, kde by sa konkurovalo kvalitou produktov.

To opravdu nevidíte, že se trojka Sun - IBM - Google pokusila netržně převzít trh office produktů tím že získá ISO standard, A ZÁROVEŇ lobbyingem prosadí do zákonů nutnost používat standardizovaný formát, A ZÁROVEŇ zabrání Microsoftu získat ISO standard na jeho formát?
https://web.archive.org/web/20100612225908/http://www.odfalliance.org/press/Release20080103.pdf
https://web.archive.org/web/20080430134659/http://www.computerworld.com/action/article.do?command=printArticleBasic&articleId=9022878

Pokud jde o formát ODF, tak máte pravdu, že specifikace byla poměrně krátká. Proč? Protože spoustu věcí vůbec neřešila. Ve spreadsheetech se například vůbec neřešily vzorce. Ty řeší až specifikace ODF 1.2, která se stala ISO standardem celých DEVĚT let po ODF 1.0. A například použitelné trasování změn v dokumentech nebylo ani v ODF 1.2. Možná je to ve verzi 1.3, která recentně prošla OASIS. Pokud to půjde jako s verzí 1.2, tak z ODF 1.3 bude standard za 4 roky. Jestli vám tohle připadá dobré, tak mě vůbec ne. Ve skutečnosti je jedinou "dokumentací" formátu ODF zdroják Open/LibreOffice.

Specifikace OOXML je samozřejmě delší, protože dokumenty opravdu popisuje. Nedokumentované funkce se týkaly způsobů prezentace legacy obsahu, který se novým implementacím doporučovalo ignorovat.

Podle vás ke vzniku "konkurenčního" prostředí vede to že jeden u ISO standardizuje interní formát svého SW, vynutí zákonem používání ISO standardu a zabrání konkurenci získat ISO standard?

Snaha prosadit rozumné otevřené formáty, ať už šla od kohokoliv byla mnou v té době vnímána velmi pozitivně.

A bez ní, by MS nejspíš vůbec ke standardizaci svých formátů nepřistoupil.

Ale asi není třeba se tu dál točit v kruhu. Pro mě je MS komerční firma, která využívá a zneužívá řadu věcí na hraně a místy i za hranou, za účelem dosažení vyšších zisků.

Proti tomu tady stavím aktivity OpenSource, které mají jinou primární motivaci než zisk.

Re: "A ZÁROVEŇ lobbyingem prosadí do zákonů nutnost používat standardizovaný formát"

.txt, .html, .pdf, a .odt, .ods, .odp se zveřejněným, na .xml postaveným nebinárním formátem, to byl fakt ukrutný lobbing, který měl MS pohřbít na věky. Naštěstí bylo toto nebezpečí, celosvětově, zažehnáno a veřejná správa nás léta zásobuje skvostnými dokumenty od MS, které je problém otevřít v čemkoliv jiném než posledních verzích MS Office. (O formátování obsahu raději ani nemluvím.)

Pro připomenutí, jak vypadalo doporučení Ministerstva Informatiky, (jistě pod tlakem toho nekalého lobingu), které je posledních 22 let směle ignorováno.

Cite:

Doporučení k aplikaci § 4 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

V § 4 odst. 2 je stanovena povinnost v případě zveřejňování informace
v elektronické podobě zveřejnit tuto informaci i ve formátu, jehož
specifikace je volně dostupná a použití uživatelem není omezováno.

V těchto případech Ministerstvo informatiky doporučuje využívat
následující formáty:

* Pro dokumenty jako jsou texty (.odt), tabulky a grafy (.ods) a
prezentace (.odp):

Open Document Format for Office Applications (OpenDocument) v1.0

* Pro dokumenty, které jsou zpřístupněny přes internet/intranet
nebo použitím webového prohlížeče:

The Extensible HyperText Markup Language (XHTML v1.0)
HyperText Markup Language (HTML v4.01)

* Pro dokumenty obsahující pouze textové údaje, bez potřeby
formátovacích funkcí:

Plain text format (.txt - např. u e-mailových zpráv, kdy
formátování není důležité)

* Pro úřední dokumenty, které není potřeba dále upravovat/měnit:

Portable Document Format/A-1 (ISO 19005-1:2005)
Portable Document Format (PDF Reference v1.5 a vyšší)

ODF rozhodně není rozumný otevřený formát. Uváděl jsem několik celkem zásadních problémů, ze kterých jeden (revize) není dodnes vyřešen. A nedělejme si iluze. ODF je interní formát OpenOffice, stejně jako OOXML je interní formát MS Office. Nakonec i ta pracovní skupina v OASIS se jmenovala "OASIS Open Office XML Format TC". Doporučuji se podívat na Appendix G.1, kterým se z interního formátu Open Office stal OpenDocument.
http://docs.oasis-open.org/office/v1.1/OS/OpenDocument-v1.1-html/OpenDocument-v1.1.html
https://docs.microsoft.com/en-us/archive/blogs/brian_jones/history-of-office-xml-formats-1998-2006

Pokud jde o tu snahu prosadit "rozumné otevřené formáty", tak pohodlně přehlížíte, že se ODF Alliance snažila prosazovat do zákonů používání ODF (což jsem linkoval). Když to nešlo, tak ISO standardů, s tím že zároveň bylo velkým cílem zabránit standardizaci konkurenčního formátu. Za mě je to zcela jasný pokus o převzetí trhu netržními prostředky.

Dokumenty v OOXML je možné otevřít v jakémkoliv SW, který implementuje OOXML. Že LibreOffice implementuje OOXML mizerně? OK, ale to není chyba formátu.

Pokud jde o to doporučení Ministerstva Informatiky, tak to bylo právě a jen doporučení.

Pokud jde o to, že bez ODF by MS nepřistoupil ke standardizaci. MS nabízel partnerům už specifikaci svých binárních formátů. Už v roce 2000 měla beta verze Excelu podporu XML formátu spreadsheetML, v roce 2002 následoval formát wordprocessingML pro Word.
https://docs.microsoft.com/en-us/archive/blogs/brian_jones/history-of-office-xml-formats-1998-2006

Že ta specifikace ODF nebyla dokonalá, ano, nebyla, ale pořád to bylo řádově lepší než uzavřený formát.

Historie napsaná na microsoft.com blogísku od tuším vedoucího vývoje Excelu.

Zajímavý, ale trochu jednostranný pohled.

To, že MS nabízel specifikaci svým partnerům je sice pěkné, ale otevřená specifikace bez NDAček a výpalného za formát ve kterém mám uložena vlastní data, to je nebe a dudy.

BTW: S několika případy výstupů od takových partnerů jsem se setkal. Ba i sem musel pár věcí z takových partnerských verzí .xls disassemblovat, abych v tom opravil chybně uložená data.

Ale jak jsem psal jinde, asi se nemusíme točit v kruhu. Vaše fascinace "dravou firmou co ukusuje hlavy konkurenci" je vyjasněna a je pochopitelné, že v duchu udržení se ve své bublině bude argumentovat, tak jak argumentujete.

Já mám zase svou preferenci v OpenSource nezatíženém postranními úmysly, v otevřených zdrojích, ve férovém soupeření a pokud možno, ve spolupráci.

Specifikace ODF nejen že nebyla dokonalá. Ona byla prakticky nepoužitelná. Navíc diskuse není o ODF versus binárním formátům, ale o ODF versus OOXML. To jsou dva XML formáty. Jeden z nich měl od začátku specifikaci opravdu popisující dokument, a uměl beze ztrát obsahu a layoutu převést existující dokumenty. ODF to nebylo.

Brian Jones dělal a dělá na MS Office. Teď zřejmě na Excelu. Před tím na mimo jiné na SharePointu a XML formátech.

Souhlas že otevřená specifikace může být lepší, zvlášť pokud opravdu funguje. Jenže pokud neplní ani základní předpoklady pro použitelnou implementaci, tak je pěkné, že je otevřená, ale pořád je na nic.

Nemyslím že by mě MS fascinoval, a upřímně tu firmu nevidím ani jako experta na to ukusování hlav. To dělá v businessu každý.

OpenSource se spoluprací zrovna moc nevyznačuje. Koukněte se třeba na nahrazování X11. Projektů vzniklo cca deset, poslední velké byly Mir a Wayland. Jejich týmy po sobě házely bahno, až z toho bylo člověku stydno. To pak končí často dvěma věcmi, které dělají prakticky totéž, akorát každá po svém, a spoustou zmařeného úsilí. Nebo jedna skupina té druhé prostě ukousne hlavu. V daném případě pánům z Canonicalu došly peníze, a tým Waylandu jim tu hlavu ukousl.

Prostě žijeme v různých světech.
Já si tu situaci kolem schvalování otevřeného formátu dokumentů vybavuji zcela jinak.

Ta specifikace nebyla dokonal, ale byla natolik dobrá, že ten formát, ještě před schválením, implementovalo několik kancelářských balíků.

A to co zmiňujete jako některé nedostatky je z mého pohledu spíš nepochopení některých principů, na kterých to bylo postaveno.

Tak pro připomenutí, pohled z druhé strany:

Cite:
OOXML standard je 6546 stran dlouhý. ODF standard, jenž dosahuje stejného cíle, má pouze 867 stran. Důvodem je skutečnost, že ODF odkazuje na jiné existující ISO standardy v takových věcech, jako jsou formáty data, značkování matematických vzorců nebo další mnohé potřeby standardu kancelářských formátů dokumentů.

OOXML vynalézá své vlastní verze těchto existujících standardů, což je zbytečné a komplikuje to výsledný standard. Kdyby ISO mělo dát OOXML o délce 6546 stran stejnou kvalitu prověření, ke kterému došlo u jiných standardů, trvalo by 18 let (6576 dnů při 6546 stranách), aby se podařilo dosáhnout úrovně porovnatelné s ODF (871 dnů při 867 stranách), který slouží stejnému účelu a je tedy dobrým přirovnáním.

https://www.abclinuxu.cz/clanky/ruzne/jak-probiha-standardizace-ooxml

OOXML vynalézá své vlastní verze těchto existujících standardů, což je zbytečné a komplikuje to výsledný standard.

Já myslím, že tady se srovnávají dvě nesrovnatelné věci.

ODF vznikl na podkladě idejí, s malým ověřením v praxi. Měl možnost vznikat dopředně, tj. nejdřív standard, pak implementace. Kdo zaimplementoval neschválenou verzi, a něco se změnilo, musel opravit. Moc škod v praxi to nenapáchalo, užívanost formátu byla a je zanedbatelná.

OOXML musel implementovat spoustu věcí, které už existovaly. Nešlo je nejdřív vymyslet, pak implementovat. Musely se vzít tak, jak už ve světě fungovaly. Ve standardu jsou některé věci složitě, ale zase zachovávají kompatibilitu se starými Office formáty - tj. převážná část obsahu dokumentu šla beze ztráty uložit i ve starším formátu.

Můžeme se na toto dívat dvěma způsoby. Zachování vysoké kompatibility můžete hodnotit jako další krok Microsoftu udržet si trh. Ale taky to můžete vnímat, že to byla možnost, jak se díky novému formátu dostat na širokou škálu existujících instalací. K tomu taky došlo, díky OOXML spousta třetích stran mohla začít být opravdu kompatibilní s MS Office.

Já bych to tedy hodnotil spíš pozitivně, jednalo se opravdu o průlom do dřívejšího binárního monopolu Microsoftu. Jenže komunitě není nikdy nic recht :), takže si zase stěžovala na složitost formátu. (Kdyby to bylo naopak, zase by si stěžovala na to, že není v praxi použitelný s MS produkty)

OK, tak si představte, že by MS začal používat ODF místo binárních formátů. Spousta features používaných v MS Office by prostě nebyla podporovaná. Nebyly by popsané vzorce ve spreadsheetech, nefungovaly by revize v dokumentech, nebyla by k dispozici dokumentová metadata. V tom formátu by nebylo možné uložit stávající dokumenty DOC/XLS/PPT beze ztráty funkcionality a rozpadu layoutu. Jediným řešením by bylo ty dokumenty při otevření se ztrátami převést do nového modelu, jak to dělá Open/LibreOffice. MS Office by pak mohl nabízet jen ty funkce, které nabízí OpenOffice - byl by z něj OpenOffice s jinou barvou ikon. Šel byste do toho na místě MS?

Pokud jde o ty počty stran, tak to dost závisí na velikosti fontu a okrajů stránky. Na počet znaků není ten rozdíl až tak velký.

Pokud jde o použití stávajících standardů, tak máte do určité míry pravdu. Jenže u OOXML, stejně jako u ODF, jde o popis interního formátu existujícího SW. A ten interní formát v případě MS Office existuje výrazně déle, než ty ISO standardy. Navíc například ty matematické vzorce použité v ODF jsou MathML, což bylo *doporučení* W3C, a ISO standard se z něj stal až v roce 2015. Pokud jde například o formát data, tak to je za mě v rámci celé specifikace nedůležitá maličkost.

Pokud jde o standardizaci OOXML u ISO, tak se jistě shodneme, že šlo o standard, který měl daleko víc schvalovatelů, než ODF ;)

OK, tak si představte, že by MS začal používat ODF místo binárních formátů. Spousta features používaných v MS Office by prostě nebyla podporovaná.
Asi bych to nějak přežil. OpenOffice / ODF používám už cca 15 let a žádné speciální vlastnosti mi tam nechybí. Výhodou Open Document Format má být právě ta otevřenost, takže je pravděpodobnější, že takto vytvořený dokument půjde přečíst i za 50 let (pokud to přežije médium). Kdyby už neexistoval žádný program, schopný tento formát otevřít, nebude velký problém jej podle otevřené specifikace znovu naprogramovat.

Re. "tak se jistě shodneme, že šlo o standard, který měl daleko víc schvalovatelů, než ODF ;":

Cite:
partneři Microsoftu dostali zprávu, že firmy, které zaplatí poplatek za možnost hlasovat a budou následně hlasovat tím správným způsobem, získají obchodní podporu a další dodatečnou podporu v podobě prostředků Microsoftu. Dále bylo ve zprávě napsáno, že se nemusejí bát toho, že o specifikaci nic nevědí, a dokument nabízel informace o tom, jak svůj pozitivní hlas patřičně zdůvodnit.

Vám může imponovat, jak si s tím MS "poradil", mě to přijde jako zneužití postupu standardizace a za hranou, což uznal i MS.

Až na výjimky to nebyli lidé, kteří by si tu dokumentaci byť jen přečetli, natož aby podle ní chtěli něco implementovat.

Myslím, že jsme toto téma "vyčerpali". Váš postoj je jasný, můj předpokládám také.

Pokud jde o "klasické" Windows, tak si uvědomte, že řada NT měla výrazně vyšší HW nároky. Windows 95 požadovaly minimálně 4MB RAM, Windows NT 4.0 32 MB. Navíc kompatibilita WinNT s aplikacemi pro DOS a Win16/9x nebyla stoprocentní, pokud aplikace vyžadovala přímý přístup k HW (což byl třeba případ her). A nakonec tu byl problém s drivery. Tehdy se i CD mechaniky dodávaly s custom drivery pro DOS, a dlouhá řada výrobců roky prostě odmítala psát drivery čehokoliv pro Windows NT. Proto došlo ke kompletnímu přechodu na WinNT až s WinXP - a samozřejmě za značné kritiky spousty uživatelů (vyšší HW nároky, nejde aplikace X psaná pro DOS, nejde hra Y, není driver pro můj HW...).

Nakonec k Applu. Ta společnost měla klasický MacOS, který byl na úrovni Windows 3.x, a podnikla řadu snah vyvinout něco jako NT. Všechno to dopadlo naprosto příšerně, protože na to architektonicky a technicky neměli. Zachránila to až koupě NeXTSTEPu. Ten se skládá z Mach mikrokernelu (Carnegie Mellon University), BSD userlandu (University of California, Berkeley), DisplayPostScrip­t/DisplayPdf (Adobe/NeXT), Objective-C (Productivity Products International) a vlastních knihoven (které nemají s Unixem společné vůbec nic). Sice to v podstatě funguje, ale je to sešité z cizích komponent jak Frankensteinovo monstrum. Apple slavně uvedl tento koupený (a takto poslepovaný) MacOS X v roce 2001, tj. 8 let po uvedení NT. U toho na rozdíl od MS hodil přes palubu uživatele stávajícího HW, a "pro jistotu" také přešel z Motoroly na architekturu PowerPC. Aplikace pro starý MacOS běžely v emulaci, a byly od zbytku OS tak oddělené, že měly i vlastní fonty a drivery. Od té doby hodil Apple uživatele přes palubu také při přechodu z PowerPC na Intel a z Intelu na ARM.

Mně osobně mi vaše demagogie nechyběla, škoda, že jste se vrátil.

Jen pár komentářů. Apple koupil NextStep, což byli bývalí lidi z Applu, Microsoft zase vybral DEC. Kdyby MS házel lidi přes palubu stejně jako Apple, možná by Windows dnes byly použitelný systém. Prasečí zásahy MS do architektury WinNT 3.5, aby to vůbec aspoň trochu jelo, jsou všeobecně známé. Měl jsem tu smůlu, že jsem se účastnil nasazení SAPu na NT 3.5. Na rozdíl od Unixových systémů, kde to fungovalo dobře a bez problémů, se NT musely pravidělně minimálně jednou týdně rebootovat. O nějaké spolehlivosti nemůže být řeč. Takhle by se dalo pokračovat, ale diskutovat s vámi mne nebaví, takže jen těch pár věcí na okraj.

Apple koupil NeXT, který sešil OS z cizího, ve stylu Frankensteinova monstra. MS najmul lidi, kteří před tím pracovali v Digitalu, a tým navrhl jaksi in-house nový OS. To mi přijde jako podstatný rozdíl. Pokud jde o ty "prasečí zásahy" do architektury WinNT 3.5, tak tady bych vás požádal o víc informací.

To co popisujete u nasazování SAPu mohlo být způsobené čímkoliv. Od resource leaku na úrovni SAP serveru, přes resource leak na úrovni DB, problém na úrovni OS, nebo třeba problém s drivery. Předpokládám že jste tehdy nevěděl (a nejspíš ani dnes nevíte), jak si s problémem ve Windows poradit jinak, než rebootem. Ale hlavně že píšete o mé demagogii ;)

Na PC desktopu byl skutečně Windows srovnatelný pouze s OS/2 a Mac, Linux po r. 2000 postrádal pro většinu lidí nezbytný Office a webový prohlížeč (ano, byl Netscape ale spousta webů byla dělána pro Internet Explorer 4/5), za mě chyběly i fonty s podporou češtiny. Postupně se ale vytvořila velká základna vývojářů, která již přerostla tu Win-only. Ve druhém desetiletí tyhle všechny bariéry padly, zůstal jen bundlovaný prodej PC s licencí na Windows - ne každý si to přeinstaluje, komu jsem to ale udělal, ten to používá. Pokud jde o LAN, tam Novell nahradil bindery úspěšně NDS (ta byla výrazně dříve než MS Active directory, objevila se už kolem r. 1992 ale použitelné to bylo o 3 roky později až v Novell 4.10 ). Do dneška bohužel není NDS kvalitativně ničím překonán. Mezi kvalitou a tržním rozšířením je opravdu velký rozdíl, linux ale už dnes dominuje skoro ve všem (kromě desktopu).

Tvl tak pojďme na to! Cesta je prošlapaná. Uveďme popspolu nějaký šitózní produkt, kterej bude plnej bugů, licence nechme lehce pirátit a hlavně buďme chucpe a agresivně válcujme konkurenci. Když to vyšlo jednou, tak to přeci musí vyjít znova a budeme miljardáři

Vaše závěry jsou poměrně dost mimo, trochu až překvapivě, protože jindy se tak moc nepletete.