Hlavní navigace

Modrozubé klávesnice a myši - konečné řešení

CIJOML

Povíme si pohádku o tom, jak Linux k rozumné podpoře pro klávesničky a myšky přes profil BT HID přišel. V hlavních rolích babička a jaderní vývojáři.

Drahé děti,

začala svou pohádku babička. Jak jistě víte, před téměř rokem jsme si ukázali v našich laboratořích, jak rozjet vámi zakoupenou klávesnici a myšku pod tím divným a vpravdě úchylným Linuxem. Kdo jiný než úchylák by mohl taky dát tý černobílý obrazovce takové jméno?

Doba se hnula a ti, prý vývojáři, ale my jim budeme říkat úchyláci, dodělali konečně řešení modrozubé otázky. NE! Nebojte se. Nebudeme plynovat uživatele modrozubé technologie. Kdo by potom taky na ty nemakačenka dělal? Vždyť bondovka i dnes patří k výbavě jen movitého muže okolo třiceti let.

Jeden pán, jmenuje se Marcel Hotmann, vydal totiž patch do jádra, který se dostane až do 2.4.28, milé děti. Už nějakou dobu totiž v bluez-utils dřímá a na svou dravou příležitost čeká démon hidd, který nám právě naše myšky a klávesnice, ale i jiná HID zařízení elegantně k jádru připojí :)

Takže děti, vezměte svoje hmoždíře a jdeme kompilovat to naše koření, aby nám naše myšky a klávesnice více chutnaly.

Vezmeme jeden vanilla kernel verze 2.4.27 nebo 2.6.8, použijeme na něj patch z www.holtman­n.org/linux/ker­nel. Ti, kteří mají dost trpělivosti, si holt počkají na vydání další verze. My nadržení, co v našich hmoždířkách chceme mít jen a jen to nejnovější a nejlepší, čekat nebudeme a s velkou láskou zaškrtneme v jádru volbu CONFIG_BT_HIDP=m u jádra 2.6 a nebo CONFIG_BLUEZ_HIDP=m u jádra 2.4. Modul uinput můžeme s radostí z jádra vypnout, již jej nebudeme potřebovat.

Po nerušené kompilaci, milé děti, jádro nainstalujeme a nabootujeme. Proč bychom to také nakonec jinak dělali, že? :)

Taaaak super! Vidíte. Jádro běží. Zkusme tedy zavolat modprobe hidp. Vidíte, pěkně nám to prošlo. Jste šikulky! Teď ještě vypněte ve vašem hcid.conf security mód 3 a démonka restartněte. Povedlo se? Ale jistě! Nic na tom přeci není.

A teď zmáčkněte na vašich myškách a klávesničkách ten čudlík na párování a zkuste vyhledat za pomoci příkazu hcitool scan. Vidíte? Pěkně je tu máme.

Scanning ...
      00:50:F2:XX:XX:XX     Microsoft Mouse
      00:50:F2:XX:XX:XX     Microsoft Keyboard

Spusťme nyní server hidd -server a budete se divit, nyní připojíme tu myšku a klávesnici příkazem hidd –connect BDADDR vaší myšky a klávesničky.

Jupíííí povedlo se! Jste vážně šikulky, milé děti. A to bylo z dnešní lekce modrozubky všechno. Ti lepší z vás si to dají do nějakého pěkného startup skriptu, některé nám dokonce v balíku bluez-utils přišly přiložené. A nebojte se jich, i když některé psal autor tohoto článku. Je to přeci jen FELák :) Nechme raději už ten divný OS Linux spinkat a pojďte si dát čajík a koláčky.

Brr to byl ale zlý sen, probudil se CIJOML. S většinou věcí měla babička pravdu, ale některé je potřeba ještě dovysvětlit…

Tak co je třeba ten security mód 3? Jedná se o nastavení BT komunikace tak, že Linux box přijme jakékoliv bezpečnostní nastavení od zařízení druhé strany a nevynucuje si nic víc. Provede se těmito dvěma řádky v démonu hcid:

        #auth enable;
        #encrypt enable;

A proč je to potřeba? Protože myšky většinou nešifrují, na rozdíl od klávesnic, kde je šifrování nanejvýš doporučeno. K čemu by potom bylo ssh, kdyby heslo šlo vzduchem bez cryptu??

Další důležitou vlastností je, že myšky a klávesnice se samy po své aktivaci, ať již pohybem, nebo stiskem, připojí k bodu, a tak volbu -connect v ideálním případě provedete jen jednou. To platí i pro výměnu baterií.

Dále je třeba zmínit, že některé modrozubé dongle potřebují před použitím přepnout nejprve ze standardu hid do standardu hci za pomoci utilitky hid2hci. Vyžadují to kupříkladu poslední notebooky Apple a flashnuté dongle DLink DBT-120 rev. B3. Dalším zařízením je základna Logitech dodávaná s myškou MX900 a jejich BT desktopy.

Existují i klávesnice (třeba od Apple) a myšky (třeba od Broadcom), které vyžadují zadání párovacího kódu. Je to zcela zbytečné. Myšky od Logitech ani Microsoftu to nevyžadují. Zde k tomu není ani důvod. Při párování postupujeme jako u jakéhokoliv jiného BT zařízení, třeba mobilu. Párovací postup jsem popsal v některém z minulých článků.

Mnozí z vás se asi ptají na výdrž takové myši a klávesnice. Je ohromná v porovnání třeba se zařízeními pracujícími na standartu IRDA a nebo 27GHz. Ta vydrží mnohdy jen týden. S mojí myškou od Microsoftu dosahuji výdrže běžně dva měsíce, s klávesnicí téměř půl roku na jedno nabití. Používám akumulátory 2200 mAh, potřeba jsou dva a doba mé denní práce je přibližně od 10 ráno do 3 ráno prakticky nonstop. Zde je potřeba brát v úvahu i uložení vysílače, které je díky BT technologii pracující na 2.4 GHz mnohem více imunní proti rušení a překážkám, takže vysílač můžete mít až 10 metrů od klávesnice a myši a mimo přímou viditelnost. To u 27 GHz nepřipadá v úvahu, o IRDA nemluvě.

Relaxujte :-))) A používejte jen špičkové technologie, vždyť za kvalitu se platí, ale vždy se vám vrátí.

Našli jste v článku chybu?