Myslim, ze vetsina ctenaru Roota tohle vlastne ani nepotrebovala cist, protoze se nic noveho nedozvedela a argumentum v clanku rozumi. Presto mam dojem, ze je to formulovano ponekud propagandisticky a tezko by to presvedcilo nekoho, kdo uz neni :-)
Podle me je zasadne treba vyzdvihnout fakt, ze zakaznik neplati za _licenci_ (tj. pravo pouzivat SW). Ale zakaznik pochopitelne plati za SLUZBY, ktere mu programator poskytne. A zakaznik tyto sluzby potrebuje, coz je prave ten argument, ktery muze programatory uklidnit, aby se nebali!
Protoze penize za sluzby jdou opravdu programatorum, kdezto penize za licence jdou obchodnikum, marketingovemu aparatu a BSA. V tom je ten nejdulezitejsi rozdil!
A jake sluszby chces poskytovat u programu typu Max3D, Cubase, Photoshop, .... kdyz drtiva vetsina lidi najde to co hleda v helpu ? Opravdu ses presvedcenej, ze PROGRAMATOR muze prodavat tyto sluzby a zaroven programovat ? Nebo ty $ navic musi umoznit zaplaceni nekoho na support ? A bavime se vzdy o teamu programatoru, ne jenom konkretnim cloveku....
Pripadne ze prorgamator bude 'ziv' z pridavani featur ? To je celkem uchylna predstava u SW ala vyse jmenovane. Driv nebo pozdeji dojdes to stavu, kdy neni treba nic pridavat a hlavne (vzdy bude co pridavat, ale neco, za co nekdo zaplati), ty mas vzdy moznost 'kombinace'. A ikdyby to nakrasne nekdo platil (to pridavani) tak potom, aby to uzivilo projekt, by muselo byt neumerne drahe.
Co se tyce nadavani na 'licence' tak hazis vsechny SW licence (komercni) do jednoho pytle. MS jemu podobny jsou celkem extrem. Nejsem si vedom, ze bysme kdy platili byt halir BSA na jejich stupidni akce :)
Zkus mi popsat tedy, jak by sis predstavoval obchodni model pro (rekneme) nejakou aplikaci typu Photoshop/Gimp/... Rekneme tak ~3 programatori, aby to byli schopny udelat v nejakem rozumnem case. Kde se vezmou startovni $ nez budu prodavat 'sluzby' ? Jake sluzby pak budu prodavat ? Jak se o mne ti potencionalni zakazniici (co koupi sluzby) dozvi ? Etc. jen tak v par bodech :) A idelane aby stazeni jako takove bylo zadarmo a to co je hlavni, aby zdrojaky byli free k dispozici (celkem snadno se da videlavat na free ale closed veci).
U hodne rozsahle veci muze byt firme jedno, jesli bude open source nebo ne. Ale to je jen jedna strana mince....
Rekeneme ze prace po vecerech nemuze byt delsi nez rok (timeout). Pak by ti lide 'sli jinam'....
Jsem zvedav, jak nasi 3 programatori maji 'pracovat' v ramci filozofie 'free sw' :)
R.
Nechapu co presne chcete ukazat. Gimp tu je, ja ho pouzivam a nezaplatil jsem ani korunu. Mam se zajimat jaky model pouzili vyvojari k jeho vytvoreni? Zrejme nejaky funkcni jinak by tu Gimp nebyl. Jiste Gimp nema spoustu veci, ale pak sahnu do penezenky a zaplatim si treba ten Photoshop.
Pokud bych byl vyvojar tak me prece nikdo neomezuje jaky zvolim obchodni model, ale existence opensource programu ukazuje ze nejaky model tu je, byt ne obchodni ;-)
Taketo modely tu uz boli a uplne! skrachovali. Zakladny predpoklad je totiz ten, ze ak niekto pouziva SW zadarmo preto, lebo nie je ochotny zaplatit za jeho komercnu alternativu, nebude ochotny platit ani za plug-in.
Podobne sa pred par rokmi firmy nadejali, ze zarobia na poskytovani SLUZIEB k svojim produktom, ktore ponukli zadarmo. Vysledkom je, ze dnes uz o tom nikto nehovori :)
Snazme sa drzat pri zemi, neprejavovat nekriticke nadsenie a hodnotit fakty. Poznas nejaky komercny plugin pre GIMP, ktory sa slusne predava? Nie? To znamena, ze Tvoj prispevok nie je zalozeny na realnych faktoch. A bavit sa dnes o tom "co by bolo keby..." uz nikomu nechce.
Bavit se ciste jen ve faktech nema smysl, fakta popisuji stav, nevysvetluji proc tomu tak je. Fakt je, ze tu Gimp je, fakt je, ze jeho programatori hladem neumreli. Fakt take je, za na zaklade Gimpu vznikl FilmGimp pouzivany ve vysoce profesionalni sfere, kde se toci miliony dolaru. Fakt je, ze v tomto priklde OS projevil zivotaschopnost.
nejde o sluzby typu helpline, nebo support uzivatele tim, co by nasel v napovede, ale treba dopsat modul pro kalibraci offsetove tiskarny(od 20 tun vys),vec na obarvovani rentgenu nebo nejake sikovne OCR,ja nevim,co vsechno si jeste lidi dokazou vymyslet,...
takze nedelas helpline, ale programujes, dostavas za to prachy na ruku nebo na ucet,tak se to dela i ted
PS: Pak ze vetsina ctenaru roota tuto problematiku zvlada, jo root uz neni co bejval:(
Taky jsem to takto pochopil. Pak ale souhlasim s autorem prvniho prispevku v tomto vlakne: Na tomto serveru je podobne clanek spise zbytecny a na jinem serveru by byl dost neduveryhodny.
Je ale chvalyhodne, ze autor clanku ma alespon jakesi povedomi o ekonomicke teorii. I kdyz jen velmi mlhave povedomi:
> ... programátoři netratí nic, když ve svém volném čase přispívají i pro OS ...
Opravdu nic netrati? A co ten volny cas? Volny cas muze byt stejnou obeti jako treba 1 Kc za rohlik! A takhle bych mohl pokracovat. Bohuzel doslo k tomu, ze na blbosti se argumentuje jinymi blbostmi.
Ale zase je mile, ze autor komplexne popisuje nektere ekonomicke terminy (rovnaha na trhu, obet a uzitek ek. subjektu, ...), aniz by je pojmenoval a tim znechutil vetsinu ctenaru. ;-))
Shrnuto: Zajimava okurka. Pokracovani cist nebudu, i kdyz bude asi zajimavejsi nez bludy okolo sco ...
Jenom par slov o Vasem mlhavem povedomi o ekonomicke teorii. Volny cas se jmenuje volny proto, ze si v nem muzu delat co chci. Pokud vy povazujete volny cas za ekonomicky statek, ve skutecnosti zadny volny cas nemate. Pirozene je totiz zachazet s ekonomickym statkem tak, aby bylo jeho vyuziti co nejefektivnesi. A tim ztracite svobodu.
Sluzby ktore mozu vyrobcovia predavat i u SW z helpom su rovzne prirucky a tutorialy. napr ja som vzdy vystacil helpom k wordu a pozry si kolko vydavatelsitev natom rizuje.
dalej: doprogramovavanie funkcii za $$$ napriklad ked som firma a potrebujem nejaku funkciu a nemam chut cakat kym sa "vyrobca" knej dopracuje tak mu zacvakam a bude uprednostnena. Moznosti je vela. na nete je i server kde su ponuky $$$ za doprogamovanie/naprogramovanie nejakych SW ci funkcii
No.. souhlasim, ze se neda predpokladat, ze by programator programoval zadarmo a zivil se poskytovanim technicke podpory. Ale o tom to neni.
Cele je to o souboji obchodni sily uzivatelu programu vs. obchodni sily programatoru.
Pokud nekdo potrebuje aplikaci, kterou bude mit k dispozici JENOM ON, pak si bude muset najmout programatora, ktery mu napise jednoucelovou closed source aplikaci jako namezdni otrok.
Pokud nekomu nevadi, ze vysledky jeho prace budou k dispozici ostatnim - napr. potrebuje program, ktery je vysoce specificky pouze pro jeho obor, a jeho fungovani je postaveno vyhradne na vyjimecnych schopnostech ktere tak jako tak jina firma ci osoba nema, zkratka nestoji o ovladnuti trhu nebo se konkurence neoboji - tak si a) klidne zaplati programatora a nebude mu vadit ze vysledky prace budou open source b) najde si existujici open source aplikaci a v pripade potreby si najde konzultanta, ktery ji zaplati.
Taky je myslim jasne, proc se nektere programy jako open source objevuji casto (napr. vedeckotechnicke aplikace), jine zridka (hry), a jine prakticky nikdy (user-friendly vyvojova prostredi a nejruznejsi wizardy pro spravu systemu - kdyby existovali, tak by si open source programatori podrezavali vetev, na ktere sedi.. ;-)
Za sebe mohu říci, že kdybych si udělal rozvahu svých příjmů, pak jich určitě víc pochází z toho, co bych označil za "poskytování technické podpory", než z toho, co bych s klidným svědomím označil za "programování". Nehodlám moralizovat o tom, zda je to tak dobře nebo špatně, ale je to tak.
Toto je celkom zaujimavy pohlad na vec. Faktom je, ze u dnesneho bezneho komercneho modelu je na ceste plno prizivnikov. Prikladom moze byt sam "maly" M$, ktory na reklamu W95 minul 10x viac penazi nez na vyvoj. Keby to bolo len 5x viac, mozno by cely produkt posobil menej polotovarovym dojmom, a jeho naslednici tiez. Takze pri dnesnom komercnom modeli ani programatori nedostavaju dostatocne prilezitosti a na zisku sa podielaju len malym percentom. Dnes ma M$ nejakych 40mld v kase, a pokial si dobre pamatam, na vyvoj ide dat 1mld a robi okolo toho velke fanfary. Cize 2 a pol percenta zisku SOFTVEROVEJ FIRMY ide programatorom. Tak o com to je? A ako ma potom vyzerat ten produkt?
Microsoft nevynaložil na reklamu 10x více peněz, než na vývoj, přesto stále platí, že není kumšt nějaký SW napsat, ale prodat ho. Ostatně náklady na reklamu Windows 95 v Čechách byly úplně minimální, osobně si z té doby nevybavuji žádnou placenou reklamu na tenhle produkt: nepotřeboval ji.
Znovu opakuju, že samotní programátoři neprodají nic, jak ostatně OpenSource samo dokazuje: pokud se využívá komerčně, stojí za tím vždy marketing nějaké společnosti. Windows vypadají tak, jak vypadají, na desktopech jim přesto (anebo právě proto) dává přednost více než 95% lidí, zatímco Linux méně než jedno procento. Proč by měly vypadat jinak ? Jen by si pokazily směrná čísla ...;-))
Zdar... Jen maly dodatek:
***
Dokud tedy programátoři mají alternativní zdroj příjmů (např. denní zaměstnání), netratí nic, když ve svém volném čase přispívají i pro OS (situace vítěz-neutrální). A s rostoucím množstvím lidí vybavených OS se dokonce počet přispěvovatelů každým dnem zvyšuje.
***
Je blbost, aby kdokoliv delal nejakej SW a po vecerech dale neco programoval. Dejme tomu u malejch projektu, ale u cehokoliv vetsiho, radu desetitise radku a vice tenhle pristup neni mozny... Vim z vlastni zkusenosti. A kdyz uz to nekdo praktikuje (ja to delal par let), tak nakonec zjisti ze jedine cesta, jak udelat orpavdu kvalitni praci, je se tomu venovat 'full time' a jediny, koho ti pristupem okrada je vlastni rodina....
Rad bych videl jediny (obecne) GNU/GPL projekt (ve smyslu filozofie techto licenci !), v radu desetitisice radku a vise, ktery nekdo/nejak neplati. opravdu jo....
Krom toho autor prehledl (podle men dulezitou) stranku UROVNE kvality _prumerneho_ free softu, kterej skutecne nekdo pise po vecerech. Kdyz odectu zname/dobre programy (pocinaje kernelem, prez postgres a apache konce :) a miniaturni blbosti, proste vezmu sredne velke projekty delane po vecerech a udelam prumer, tak jsem presvedceny, ze kvalita bude nekte na urovni zebliti se a spachani sebevrazdy :( Staci se podivat na radu 'slepenin'.
Bohuzel, 'free' software je pohadka, ktera nefunguje v nasem realnem svete. Mrzi mne to, nicmene, je to realita. $ jsou az na prvnim miste.
Jasne, delam veci protoze mne bavi a 'ktery' mne bavi (mam to stesti) jako full time. A jsem presne typ, co to dela pro radost/odreagovani... Ale pokud by to nekdo neplatil a nevydelaval na tom, tak muzu jit tak akorat past travu. Druha vec je, ze ted uz neni nas SW open source jako drive. Protoze to nekdo plati. A kdyz se vida jako 'free software' tak se celkem ztraci vetsina sanci na prodej. Toho se autor take nedotkl... V tomto kontextu bych rad videl obchodni model, ktera mit open source (potazmo free) projekt a netratit mznost ho prodavat. Ne u knihoven a systemovych veci. Ale treba u grafickych aplikaci, audio, co jinych. Podotykam, ze ten model by mel mit $ ze sveho SW, ne tim ze ho podporuji giganti jen proto, aby 'meli v systemu neco co potrebuji' (tento pristup plati pro relativne malou skupinu softu)...
A pritom vise uvedene 2 temata jsou myslim celkem jadrem celeho 'free' softwaru a 'hadek' okolo...
Kdyby chtel autor rypnou poradne do techle 2 temat, bylo by to urcite prinosnejsi (a i zajimave :) cteni nez shnuti neceho, co kazdy kdo o tom neco vi (tedy kazdy, kdo to bude cist :) vi.
Zdar
R.
Mozna je freesoft pohadka, ale hezka. Navic kdyz se kouknu na svuj OS s kompletnim grafickym prostredim za ktery jsem nezaplatil ani korunu ci pro vas $ nebo na tech nekolik desitek firem kde jsem osobne nasadil opensource reseni a oni zaplatili pouze za praci, tak mam pocit, ze kazdy z nas zije jinde.
A oblibeny argument s kvalitou kodu u free a komercnich aplikaci muzete zkouset jako FUD na neznale. Mnohdy je pravda, ze kod je amatersky, ale funguje a je free. Pokud nekoho presvedcite, ze ten kod je hnus nebo zakaznik potrebuje vlastnost kterou free produkt nema, at si klidne koupi komercni aplikaci. Copak se to vylucuje?
Prodavejte si klidne neco co jste vytvoril. Ja zase prodavam svoji praci pri ktere pouziji neco co vytvorili jiny pro svou potrebu a dali to volne k dispozici. Nekoukejte se na svet jen skrze $, svet jsou lide a nastesti se najdou i takovy, kteri chteji sdilet svoje city, myslenky a idee.
Kod nekterych free aplikaci je mnohdy amatersky...mozna.
Ale myslite, ze kod spousty komercnich aplikaci je lepsi ? :-))) Ha, ha, ha... to jsem se zasmal. Najdou se takove komercni prasarny, ze zustava rozum stat. Clovek ani nemusi videt zdrojak, aby to poznal. Kvalita komercnich aplikaci ve spouste oblasti prudce klesa - vezmeme si napr. firmware k mobilnim telefonum - slepene nedodelky, Palm OS5 - slepeny nedodelek, MS Outlook - spousta cingrlatek a moznosti, ale nebezpecny nedodelek.... atd....A kdyz obcas nahlednete za oponu - tedy kdyz poznate nektere komercni programatory...Mira amaterstvi je jak u OSS tak u closed source zhruba stejna. Jsou tam veci hluboce profi a zaroven i prasarny.
Dost casto byva lepsi OSS program z jednoducheho duvodu - je veci cti jeho autora, aby byl pekny a elegantni - kazdy se do zdrojaku muze podivat. Naproti tomu u spousty komercnich veci je dulezite to nejak slepit, prodat a co nejrychleji na to zapomenout :-))
Problem je v tom, ze zakaznik malokdy dostane to co pozaduje (druha vec je, ze nedokaze kolikrat sam formulovat pozadavky). Naopak kolikrat se stava, ze musi kvuli programu porizovat novy HW, dalsi dodatecne produkty, program pada, zakaznik nedostane zadnou zaruku... A zlate pravidlo SW firmy zni: "Nikdy to nesmi fungovat napoprve, jinak nedostaneme zadne penize za udrzbu (v pripade krabicoveho SW za upgrady)". Mezi OSS s proprietalnim SW v tomhle pripade neni zadny rozdil.
Nekteri diskutujici se tu snazi dokazat, ze OSS trpi spoustou neduhu, neuvedomuji si ale, ze jsou to neduhy softwaroveho prumyslu obecne a trpi jimi vsechen software bez ohledu na licenci. Ostatne tezko zajistite pouhou zmenou licence zmenu kvality prace programatora.
> Bohuzel, 'free' software je pohadka, ktera nefunguje
> v nasem realnem svete. Mrzi mne to, nicmene, je to
> realita. $ jsou az na prvnim miste.
Hm... Dva nejvetsi ceske portaly jedou na "free" SW. Takze je zjevne docela dobre pouzitelny i pro realne aplikace, ktere vyzaduji slusnou kvalitu.
> V tomto kontextu bych rad videl obchodni model,
> ktera mit open source (potazmo free) projekt a
> netratit moznost ho prodavat.
To ze k programu dodate zdrojaky neznamena, ze kazdy ma pravo je sirit, to je stejne autorske dilo jako program.
Krom toho trochu smesujete dve veci - free (as beer) a open, ktere nejsou totozne. Vyhovou "free as beer" je minimalni porizovaci cena. Vyhodou "open" je vysoka prizpusobitelnost aplikace, dostupnost nejlepsi dokumentace - zdrojoveho kodu a nezavislost na firme ktera SW produkuje. Tyto vlastnosti jsou na sobe navzajem nezavisle.
U vetsich SW, ktere zminujete, to funguje tak, ze nekdo pouziva SW pro svoje potreby a potrebuje jej doplnit - tak tam dopise potrebnou funkci. On tim vyresi problem (za coz je zaplacen) a navic je jeho vylepseni k dispozici ostatnim cimz se cely projekt posune zase o kus dal.
Vas (myslim Vas oba) problem je v tom, ze vubec neuvazujete o tom, ze co se tyce komercniho softu tento "bordel z zbliti" ani neuvidite (a neznamena to ze by neexistoval). Ale tento vidite.
Tim se dostavate ke stejnemu tvrzeni jako ze "Windows2003 jsou nejbezpecnejsi, protoze na ne neni jeste zadny Service Pack ci zaplata".
"Dva nejvetsi ceske portaly jedou na "free" SW"
- Naozaj si myslis, ze tento "free" SW programovali dobrovolnici po veceroch? :)
"Vyhodou "open" je ..., dostupnost nejlepsi dokumentace - zdrojoveho kodu "
- Brrr, tak takuto dokumentaciu by som ako uzivatel zrejme nedokazal patricne ocenit - ako programator takisto.
"U vetsich SW, ktere zminujete, to funguje tak, ze nekdo pouziva SW pro svoje potreby a potrebuje jej doplnit - tak tam dopise potrebnou funkci"
- teraz neviem... Skusal si doplnit nieco do Mozilly? Alebo PHP, Postgres, ...?
----------
Podla mna je zakladny problem ten, ze open SW uz davno nevyvijaju "dobrovolnici" ale firmy, ktore platia svojich zamestnancov "full time". Napr: nedavno som cital, ze 50% core programatorov Mozilly zamestnava AOL - prave na podporu vyvoja Mozilly. Otazka je, ci by po piatich rokoch vyvoja MOzilla dokazala prezit aj bez tejto podpory. Podla mna nie...
To je dobry FUD...
Nemusime tady doufam vyjmenovavat vynikajici stredne velke projekty, ze ne ? :) A pak samozrejme radu dalsich slabsich...
Podle me dochazi ke znacnym nedorozumenim. NIKDY SAMOZREJME NEDOJDE K TOMU, ZE VSECHEN SW BUDE OSS ! Budoucnost je v koexistenci obou modelu a v jejich vzajemnem doplnovani. A nikde neni psano, ze neni "koser", kdyz OSS vyvijeji firmy poskytujici sluzby a hw, pripadne kdyz jeho vyvoj sponzoruji. rada OSS programatoru to dnes jiz dela za penize a je to jedine dobre...Nahlednete treba na http://www.osdl.org - zde je myslim odpoved na to, jak se to bude vyvijet dal.
OSS neni pohadka, ale v nekterych oblastech zcela funkcni realita (radu let pouzivam vyhradne pro osobni potrebu ale i velmi casto pro praci OSS, chce mne snad nekdo naznacit, ze ziju v nejakem matrixu?).
Eric Raymond ma pravdu - u softwaru, ktery vznika sitim na miru firmam se OSS asi vyrazne neprosadi (proc take). Ale u krabicovych produktu bude velmi zdatne konkurovat. K prospechu i tech, kteri dneska tak davaji najevo svoji lasku k Viliku Branovi.
Samozrejme jsem nemel na mysli situaci, kdy v podniku rozjedu treba reseni na SAPu s Oraclem na Linuxovych serverech :-) I to je dnes samozrejme krasna realita. Slo mne vyhradne o ten "ekonomicky" soft. Tam se OSS asi opravdu neprosadi (tvorba vyzaduje analyzy, site na konkretni podnik a koneckoncu neni ani tak zajimava jako treba vylepsovani planovace v jadre :)). Takovy sw se dela za penize asi hlavne proto, ze jej programuji lide do znacne miry pro penize :-) Dobrovolne asi mastit SQL prikazy a generovat sestavy nepujdu. Kdyz za to budou platit, na cas to treba delat budu, abych se pak nekdy mohl venovat tomu co me bavi...
Jenže nebudou OpenSource. Takže vlastně neprosadí...
Zapomínáte, že o tvorbu OpenSource nemají primární zájem ani vývojáři (kdo si přeje, aby se mu zákazník hrabal v kódu) - ani jejich investoři, čili zákazníci (kdo by si pořizoval řešení portálu na klíč s tím, že musí jeho zdrojáky na webu i zveřejnit..??). Zájem je pouze o využívání OpenSource, jako recyklovatelného odpadu trhu.
> kdo by si pořizoval řešení portálu na klíč s tím,
> že musí jeho zdrojáky na webu i zveřejnit..??
Nemusi, pouze muzou. Mohou se rozhodnout program nedistribuovat vubec a pak nemusi ani zverejnovat zdrojaky.
Dokonce i v pripade, kdy programator zdrojaky jednoho takoveho portalu (nevo ineho projektu) pouzije pri reseni druheho, nemusi svuj kod nikde zverejnovat. Staci, ak zdrojaky poskytne odberatelovi, pre ktoreho vytvara ten druhy portal.
Nidko nerekl, ze komerni soft je 'kvalitni', zalezi na konkretni firme... Mel jsem to na mysli obecne to, ze pokud ma clovek nekde delat a po vecerech jeste programovat, .... Jsou firmy, kde misto programatoru zamestnavaj opice, mizerne je plati, ... Nikdo nerika opak. Take jsem nerekl, ze jsem z komerniho softu (obecne) nadsen.
Jen jsem chtel postouchnout lidi, nez veci tomu, 'ze je neco zadarmo' aby se trochu zamysleli, protoze nezijeme v utopii (jak mne by se tam libilo...), ale nekde uplne jinde :(
R.
OSS take "zadarmo" jak Vy rikate neni. Nektery OSS ma pouze tak nizke marginalni naklady na 1 kopii, ze je mozne jej poskytovat bezplatne. Prectete si jeste jednou ten clanek, treba pochopite.
Trochu pokulhavajici prirovnani, ale pomuze pochopeni: Vzduch je zdarma, protoze ho je "neomezene" mnozstvi a kdyz nejaky spotrebujete, nikomu nechybi. OSS je zdarma, protoze kdyz si jej zkopirujete, take nikomu nechybi.
Uz v prvni lekci ekonomicke teorie se uci o tom, ze ekonomika je veda o nedostatku zdroju a jejich pridelovani. Zdroje kterych je dostatek ekonomika nijak neresi. Vytvareni proprietalniho softwaru je umele vytvareni nedostatku za ucelem ekonomickeho zisku a jedna se v podstate o monopolni chovani.
Nebo takto (velmi zjednodusene): Cenu výrobku tvoří závislé a nezávislé náklady. Závislé - závisí od počtu vyrobených kusů (materiál). Nezávislé - ruzne rezie, energie, stroje apod). Takže cena = závislé náklady na 1 kus + nezávislé náklady/pocet vyrobenych kusu. Kdyz svec usije mesicne 10 paru bot, material na jedny boty stoji 500, chce si vydelat 15000 mesicne a za pronajem dilny zaplati mesicne 20000 tak by boty mohly stat 500 + (20000+15000)/10 = 4000. A Software? Závislé náklady - naklady na porizeni jedne kopie jsou skoro nula. Zbyvaji nezavisle - tak napr. naklady na vyvoj rekneme 10 000 000, platy programatoru 1 000 000, reklama 100 000 000 atd. a ted to vydelit poctem vyrobenych kusu. Ale tech je vlastne nekonecno, protoze muzu vytvorit a prodat nekonecne mnoho kopii. Takze x milionu / nekonecno = 0 (matematikum mozna ted vstaly vlasy hruzou na hlave :)) Chtel jsem jen v rychlosti ukazat, ze v oblasti software (ale i hudby a vlastne vsech digitalnich dat) prestavaji platit zakladni ekonomicka pravidla. Jak bylo receno v predchozim prispevku - ekonomika je veda (veda?) o rozdelovani konecneho poctu vzacnych komodit. A napsany program, pisnicka v mp3, film na DVD prestavaji byt vzacne v okamziku dokonceni a jejich skutecna ekonomicka hodnota je NULA. Navratnost investic vynalozenych na vyrobu takovych veci je NEKONECNO.
OSS je zdarma, protoze kdyz si jej zkopirujete, take nikomu nechybi... to bonmot večera: všechno stojí peníze, vážený pane: i ten vzduch, který se bude muset za čas draze odsiřovat a zbavovat freonů a skleníkových plynů...
Co se Vaší logiky týče, CSS zdarma není, protože každý, kdo si ho zkopíruje, aniž by si ho koupil zkracuje jeho autora o zisk.
Nicméně Vaše logika je nesmyslná, protože i v preambuli Svobodného sofware se uvádí, že Free zde neznamená zdarma...
> Co se Vaší logiky týče, CSS zdarma není, protože
> každý, kdo si ho zkopíruje, aniž by si ho koupil
> zkracuje jeho autora o zisk.
Tendleten argument tise predpoklada, ze kdyby ten dotycnej kopirujici nemel moznost si ten program zkopirovat, kopii by si koupil. No ve skutecnosti drtiva vetsina lidi kdyz ma na vybranou budto koupit kopii aneb program nepuzivat (tedy kopirovani je znemozneno), zvoli si to druhe, tedy program nepouzivat. Takze autor zadnej usly zisk nema.
Ve skutecnosti se spise stava, ze nekdo udela proprietarni program, vybavi ho extremne dokonalou ochranou proti kopirovaniu (s vysokou mirou uspesnosti), par lidi si sice koupi kopii ale pak program upadne do hlubin zapomneni. Kdyz ale ochrana neni az tak dokonala a nekdo ji obejde, program (mozna) do zapomneni neupadne tak rychle ako v prvnim pripade a tak si v dusledku toho kopii koupi mnohem vice lidi. Tedy pocitani "usleho zisku" jake je uvedene v argumentu nahore muze byt velmi zavadejici.
Ja, kdyz jdu pracovat, tak za praci dostanu zaplaceno jedenkrat, proc autori dostavaji zaplaceno za kazdou kopii? OSS jen kopiruje ekonomicky model ktery provozuje vetsina lidstva od vynalezeni protihodnoty. Proc Rowlingova za par let ma jmeni rovnajici se britske kralovne? Tady trh nefungoval, protoze to opravdu nejsou nutne naklady na napsani Herryho Potera. (aby nebyla mejlka, nezavidim, jen mi to vrta v hlave). Autorsky zakon je brzdou pokroku - i v programovani existuji soudni spory, na kterych se prizivuji soudy, advokati, misto aby resili opravdu podstatne veci - proste darmozrouti.
Jojo, zrovna ted jsme nakoupili Oracle a platit za jednu licenci nekolik set tisic je sakra hodne. A mohli zde byt mssql co zvladnou pro nasi firmu v pohode vsechny operace a mohlo to byt za 1/5 te ceny, ale ne, proste nekdo poradil majiteli, ze Oracle je Oracle, tak jsme vyplazpli celkem 5mil za DB.
Autori dostavaji tantiemy proto, ze nedostavali plat za vytvoreni onoho dila. Takze, vami napadana, pani Rowlingova to pekne psala po vecerech a pak to prodavala. Kdyby ji nekdo platil za napsani, pak by to bylo jeho a ne jeji. Zalezi na tom, zda dilo vznikne v zamestnaneckem pomeru (pak je firmy) nebo ne (pak je moje).
Kdo je ochoten jit do rizika ma vetsi sanci na uspech. Zamestnanec do rizika nejde a dostava plat, Rowlingova to riskla a dostava tantiemy. Jak proste mily Watsone.
Jenze kdyby za to Rowlingowa nedostala nic, stejne by to bylo uz napsane a na existenci toho dila by to nic nemenilo. Pochybuju, ze prvniho Pottera psala s vidinou toho bohatstvi.
Proste se ji chtelo to napsat, tak to napsala. A treba je ruske pokracovani lepsi nez original, kdo vi? Jenze je "nelegalni" tj. nekdo umele a nesmyslne rozhodl, ze "se to nesmi" I kdyz ti Rusaci to treba tez nepsali s vidinou zisku, ale z cireho nadseni.
Ted snad i uplny zabednenec musi pochopit, ze dobra autorska dila vznikaji nezavisle na restrikcich autorskeho prava! Jen vinou techto restrikci je o neMi valna cast uzivatelu ochuzena.
Zruseni techto restrikci (coz dela OSS) nema ZADNY, opakuji ZADNY negativni vliv na trorbu novych hodnot.
Jak proste mily Libore :-)
Zruseni techto restrikci (coz dela OSS) nema ZADNY, opakuji ZADNY negativni vliv na trorbu novych hodnot...
Samozřejmě má - a to zcela podstatný: stačí se podívat do historie socialismu. Například tlak na systematické zveřejňování know-how v podobě zdrojového kódu OpenSource působí demotivačně pro každého, kdo investuje do vývoje s cílem získat tak technologický náskok před ostaními. Myslíte snad, že se socialistické podniky přetrhly s inovacemi jen proto, aby se o ně podělily s ostatními bratrskými národy RVHP ?
Je to vidět i na samotném Linuxu: co vlastně přineslo deset let jeho rozvoje IT technologiím ? Linux je jedna velká kopie Unixu a desktopových systémů současně.
Zatímco se Microsoft dokázal aspoň při svém kopírování poučit z chyb svých předchůdců, houfu Linuxových distribucí jakoby se z toho nic netýkalo....
Autorsky zakon neni brzdou pokroku. Ve svete jsou lidi, kteri neco dokazou vymyslet, ale nejsou tak chytri ve zpenezovani. A jini zase neumi vymyslet nic, jen cokoli - vymyslene jinym - zpenezit. Autorsky zakon by mel chranit ty prvni pred bezohlednosti tech druhych. A pokud to zatim moc nefunguje, tak hlavne proto, ze autorsky zakon vymysleji Ti, kteri neumi ani jedno, ani druhe a proto maji dost casu vydrapat se do vrcholne politiky... :))
Nikdo Vám nebrání programovat na volné noze krabicový sofware a vydělávat pak - úplně stejně jako Mrs. Rowlingová - na prodeji jedné každé kopie...
Jenže vy si to usnadňujete : neriskujete investici času a peněz do vývoje softu s nejistým výsledkem, nečekáte, zda se bude SW prodávat nebo ne, místo toho sedíte ve firmě, která výsledky Vaší práce prodává za Vás a odpoledne jdete domů a nestaráte se o to, co s Vaším softwarem stane.
Neni risk, nejsou tantiémy - to je prosté.
Ve světě krabicového SW platí, že vítěz bere všechno. Pokud si ještě někdo vzpomenete na dobu před cca 7mi-8mi lety, pak vás napadnou třeba textové procesory AmiPro, WordPerfect a spusta dalších. Prodávaly se za ceny srovnatelné s MS Wordem. A používá je dneska někdo ? Obdobný vývoj nastal třeba i u překladačů C/C++ atd. atd.
Open Source sw se šíří podle trochu jiných zákonitostí než krabice. Než krabicový sw dáte svoje peníze, přečtete si pár recenzí po časopisech. Proč ? Inu proto, že krabici musíte napřed koupit a pak můžete zkoušet, co umí. Co si koupíte, to pak používáte - víc různých krabic pro porovnání si nikdo nekoupí.
Časopis ale žije z inzerentů a recenze produktu důležitého inzerenta NESMÍ být nepříznivá. Podíl na trhu je možné si koupit a kvalita produktu je tu druhořadá. Menší firmy nemají šanci.
Open source software si můžete zkoušet, jak chcete. Recenze na něj bývají objektivnější - už proto, jeho autoři nejsou zákazníky médií a reklamních agentur. Pokud open source produkt získá podíl na trhu, pak pro svou kvalitu - nikdo ho zákazníkovi nenutí. A tady vidím jeden z důvodů, proč velké firmy (Sun, IBM) masívně podporují open source. Vyvinou dobrý produkt, ale nevidí pro něj uplatnění na trhu "krabic". Přesto nechtějí, aby zapadl. Dají-li ho k dispozici jako open source sw, odpadnou finanční bariéry jeho uplatnění. Produkt přímo nevydělává, ale ukazuje, co jeho autor umí, a tak přispívá k dobrému jménu značky. Navíc firma neopouští oblast trhu, která pro ni může být v budoucnu zajímavá.
Jeste jsem nevidel nekoho kdo by si koupil krabicovy SW aniz by ho znal, vyzkousel nebo mel referenci od kolegy. (Vyvojarsky) SW existuje casto v legalnich zkusebnich verzich (zdarma nebo velmi levně, CD v casopise atd.) a ten ostatni SW existuje v "nelegalnich" zkusebnich verzich.
Recenze ctu abych vedel co vybec existuje nechce a ani nemuzu poradne zkouset vsechno a .
Vlastne jo vobas si clovek koupi upgrade co za to nestal. :)
---- citace ----
Open source software si můžete zkoušet, jak chcete. Recenze na něj bývají objektivnější - už proto, jeho autoři nejsou zákazníky médií a reklamních agentur
---- konec citace ----
Recenze na Free software jsou stejne nablble, jako recenze na bezny software. Jen duvody jsou jine. Jednou jsou ovsem recenzenti (treba neprimo) korumpovani inzerenty a jednou svymi pocity, ze spasi svet ci tim, ze bojuji za "spravnou vec".
dukazem je spousta clanku prave na tomto serveru.
Tak mi prijde ze se tu napada OSS za jeho kvalitu, ale zkusil se nekdo zamyslet nad tim jak je to s kvalitou tech "komercnih" programu? mam daleko radsi pristup kdy jke mi JASNE receno ze tenhle produkt je dost nedodelany, ale je zadarmo a je plne na mne jestli jej budu pouzivat nebo si vyberu jiny, nez pristup kdy je mi JASNE vysvetlovano jak je tenhle produkt uzasny, skvely a muzu si jej koupit abych pak zjistil jaky je to shit! Zkusili jste si uz nekdy nekdo precist licencni ujednani tech mnohych "komercnich" produktu? Dozvite se ze za nic neruci, za pripadnou stratu dat si muzete sami a hlavne tento software nepouzivejne v jaderne elektrarne... Tohle se tam opravdu dozvite... Samozrejme, existuji i placene produkty a kvalitni... (JATE bezi tusim na QNX ;-)
JETE> Kdyz jsem byl naposledy na simulatoru velinu VVER1000. Tak ten bezel na SGI Power Challenge (IRIS, Series L, 8x MIPS R4400 250 MHz) a vsude kolem byly spousty SGI Octane, Indigo ^2 Impact 10000, Indigo SX, Indy, Personal Iris. Software byl (je) napsan na zakazku. Jsou tam i stitky s udaji o jeho dodavateli.
Za příkrost licenčních ujednádní si mohou zákazníci víceméně sami. Není totiž nic snazšího, než autora SW zažalovat za škody způsobené SW, ať už si v licenci od té zodopovědnosti distancuje, nebo ne.
V USA se podobné soudní spory staly národním sportem a zlatým dolem pro právníky, kterým tak výrobci nepřímo odvádějí část zisku.
Nie som zastancom toho ci oneho operacneho systemu ale je jasne ze clanky ako su toto su vrcholne demagogicke a akurat kazia celkom dobre meno root.cz, ktory tymto clankom este viac poukazal na to aky je linux bozsky a zvysok sveta je nic.
Kde je napriklad nejaka metodika ktory kod je dobry a ktory nie ? Predpokladam totiz ze kvalitne softwarove firmy si najmu len kvalitnych programatorov, kdezto open source moze pisat kazdy a to znamena ze nie vsetko je uplne "koser" a kvalitny kod. Nechcem tym samozrejme zhadzovat kvalitu open source len sa snazim poukazat na to ze v komercnych firmach je pravdepodobne ze zly programator sa dlho neudrzi, kdezto podla mna pomer dobry / zly programator je v linuxe horsi. Nechcem tym zhodit pracu kvalitnych jednotlivcov.
To je podla mna hlavny rozdiel medzi komercnou sferou a open source. A to je aj dovod preco open source nikdy nevytlaci komercne OS z boja. Open source je pekna hracka ale nikdy nebude mat vyrazny komercny uspech. Problem open source totiz je ak si porovname napriklad aky pokrok za poslednych 5 rokov urobil system win a linux. Nedivil by som sa keby za dalsich 5 rokov zacal windows dalsou verziu mazat rozdiel na poli serverov na ukor linuxu.
V kazdom pripade je to dobra konkurencia ktora nabudila komercnych developerov aby skvalitnovali svoje produkty takze keep going.
"Problem open source totiz je ak si porovname napriklad aky pokrok za poslednych 5 rokov urobil system win a linux. Nedivil by som sa keby za dalsich 5 rokov zacal windows dalsou verziu mazat rozdiel na poli serverov na ukor linuxu."
- No tak uz z techto dvou vet je celkem jasne, ze cely ten prispevek je jeden velky vtip :-))). Pokud se zminovany rozdil v tempu pokroku udrzi dalsich pet let, tak uz budou wokna odepsany totalne :-)). Vzhledem k tomu, ze teprve ted zacinaji wokna umet veci, ktere maji jine OS uz davno, a jeste si to M$ troufne prezentovat jako prevratne novinky...
Abych trochu odbočil z diskuze, odpovím na otázku z článku: Je vodka bez chuti, barvy a zápachu?
Pokud si pamatuji ze školy, tak ano.
"Standartní" vodka je jenom voda, ethanol a nějaká sodná sůl a celý se to přežene přez aktivní uhlí. Záležína na koncentraci alkoholu, množství soli, kvalitě uhlí a době na uhlí. A výsledek je čirá tekutina. Bez chuti (no jako špiritus,ale hladčí), nesmí to škrábat v krku a nesmí z toho čpět alkohol.
Ale víme jaká je realita :))
Sam delam s OS a linuxem velmi intenzivne, ale po precteni tohohle clanku bych vubec OS neveril. Primarne jde o penize a vsechny ty argumenty, co jsou davany jako utok na OS vlastne tento clanek jen potvrdil. Je dost pitomy a musim rici, ze OS jen skodi a autor by se mel alespon minimalne seznamit s ekonomickymi zakonitostmi a pojmy. Takze pokud tohle ma byt OS, tak k tomu ja se jako clen vyvoje v OS VUBEC nehlasim a VUBEC nesouhlasim!
Děkuji, spamu už tak mám dostatečné množství.
A že tím přijdu o názory, případně se naopak dozvím věci, o které jsem neměl ani jeden zájem, od moralistů, kteří si v jednom odstavci berou do současně úst slušnost a několik pejorativních výrazů... riziko podnikání, které rád podstoupím.
Polofunkcni krabice typu M$ Office lidi serou ... moc ... to je ten tlak, ktery tvori OPEN&&FREE SW.
Casem to dospeje k tomu, ze bezne produkty (ktere potrebuje dost lidi - jako treba jadro systemu, nebo kancelarsky balik) budou OPEN&&FREE a komercni se temer nedokazou uplatnit. Nejdriv to samozrejme zacne u veci, ktere musi pouzivat "vsichni" (jadro), nebo ktere pouzivaji znalci (treba apache), teprve pak i pro minoritni aplikace, nebo veci pro bezne usery.
Komercnim firmam zustanou speciality a konfigurace. Ridici programy, vypocty ... netvrdim, ze v raketoplanu nebude letat Linuxove, nebo BSD jadro, ale to nad nim bude urcite komercni, protoze pro nekolik jednotek kopii to nikdo nenapise jako OPEN&&FREE - to nekdo musi zaplatit. I kdyby nekdo udelal OPEN&&FREE aplikaci treba pro internetove bankovnictvi (a celou banku) tak to nekdo musi nakonfigurovat te jedne konkretni bance na miru a to uz nikdo jentak ze srandy delat nebude. Za to si kazdy necha zaplatit.
Nejdulezitejsi motivace je totiz totalni znechucenost stavem komercnich programu pro dany ucel. Prectete si proc vzikl napr. TeX.
Samozrejem je mozne, ze se moje vestba nenaplni, ale zatim k tomu vsechno smeruje.
Evoluce SW :-)
Moje, řeč. Když čtu tady ty příspěvky, které vyčítají článku, že je demagogický a neuvádí jasné argumenty a fakta, tak mám pocit, že jsem asi četl jiný článek. Většina výtek je směřována na konkrétní příklady, kdy se OS neuplatní. Jenže v jednou je to příklad, který v článku není uveden jako oblast, kde se OS má uplatňovat. Podruhé je to případ, kdy oponent klidně dokazuje, že nemůže vzniknout produkt, který tu při tom klidně je a funguje. Potřetí hovoří o tom, že programátora nefinancuje přímo uživatel, ale někdo jiný. Jako by mě jako programátora zajímalo, jestli mě před pasením na louce zachrání přímo uživatel, nebo dostanu ty prachy přes prostředníka. Buď jsem magor já, nebo nevím. Nejlepším důkazem, že až takovým magorem patrně nejsem, je samotná existence OS SW, vlastně toho v čem tenhle příspěvek píšu (mimochodem pěkný piece of shit, ale když to srovnám s komerčním ekvivalentem, který je zárověň nejrozšířenější, tak je to přece jen lepší) a veškerého SW co tady ve firmě používáme.
A kdo ZAPLATI vyvoj tech 'obyc' veci pro vsechny ?
Cim 'obycejnejsi' veci to jsou (ala kancelarsky balik), tim rozsahlejsi jsou, tim narocnejsi na vyvoj, tim vice penez v konecnem dusledku stoji. Obycejnejsi nebrat doslova, mysleno v kontextu :)
Kazdej vetsi/znamejsi projekt v OS (to je ale nepresne, rekneme spise GPL - na mysli filozofie) JE nekym dotovanej/placenej. Treba databaze. Tak je supr mit support. Ale takovej kancelarskej balik, kde defacto neni zadna isntalace, nejsou nejake 'velke' problemy ? (cim lepsi soft, tim mene nekompatibilit, ....)
A dokud nekdo nerekne dobrymu programatorovi tady mas svejch par $ na najem a pivo, tak tu praci delat nemuze. Dobrej programator (clovek, co to dela pro radost) nepotrebuje moc $, ale potrebuje se o ne NESTARAT a to nemuze, pokud nevi, jesli pristi mesic bude mit na najem nebo ne.
Neverim v projekty, kde minimalne core neni trvde placeny - to jest defacto jako normalni zamestnanci.
Cim vice se pujde od sfery 'adminu', tim mene podle mne je prilezitosti na customizovatelnost a psani 'modulu' pro firmy, protoze tim vice ty dane moduly budou vetsi/rozsahlejsi/drazsi.
ps: a kdo programoval vetsi veci, tak moc dobre vi, co znamena preskakovat od 'velkyho' projektu k rade malejch aby se videlali nejake $$$. Ja jsem si to zkusil, po celkem dlouhou dobu (OSS/free veci a komercni addony), ale vysledek je velice disktuabilni. A pro vetsi teamy je to uplne nepouzitelne... Mne nejvice vadi 'filozofie' ve stylu: delej neco zadarmo a pak delej jineho, co ti to tak trochu mozna i zaplati X projekty na statisice radku. To jsou LETA vyvoje....
R.
Vsak take nikdo nerika, ze programator nebude placeny. To ovsem nevylucuje, ze vysledny produkt nebude OSS. Obchodni modely se hledaji, a jak je vidno, tak nekdy vice, nekdy mene uspesne nachazeji. Cely vtip je v tom, ze je potreba zaplatit prace programatora a pak uz zadne dalsi naklady nevznikaji. Takze v pripade milionu distribuovanych "kusu" jsou naklady na jeden "kus" programu tak nizke, ze je mozne je zahrnout treba do hw, do podpory, platit z nadace atd...
To je podstatny oproti vyrobe hmotnych veci, kde jsou naklady na jeden kus pri dane technologii dane a nijak
je neni mozne snizit.
Polofunkcni krabice typu M$ Office lidi serou ... moc ...
...tak moc, že jsou jich plný warezy, Kazaa a FTP servery ještě dřív, než spatřej světlo boží jako beta verze. Hlavně se mě teď proboha neptejte, odkud to vlastně tak dobře vím...;-)
Jak vyplývá ze statistik většiny webových serverů, Linux má na desktopech pod jedno procento - takže raději nechtějte vědět, kolik lidí na tenhle software vlastně sere...
Jen si čuráte na botky a bavíte tím ty, co vědí, jak se věci ve skutečnosti mají.
Na rootu se neopravuji po autorech chyby? Clanek je to pekne napsany a dlouhy, ale i tak - tech chyb je snad trochu moc...
- neschopna poskytnou(t) pádné argumenty
- Stačí se přeci(e) podívat
- Štěstí ... systému a společnosti, ... , jsou ... provázány(a)
- Historie přeci(e) zná
- Je přeci(e) potřeba
- Je přeci(e) třeba
- dodavatelé koněk, když dorazily první lokomotivy(,) a vlakové společnosti, když se objevila letadla
- budou činit ro(z)hodnutí
- A ačkoli je tato ro(z)hodnutí
- říká, že se nejedná o vítěz-vítěz situaci(,) a neexistuje tedy
- v případě rozumného ro(z)hodování se
- programátoři přeci(e) musí
- podporu jeho přispěvo(!)vatelů
- bychom přeci(e) rádi
- z ob(l)asti hardware
- počet přispěvo(!)vatelů
- je přímo ekonomickou sebevraždou (N(n)a místě je ...)(.)
- Neexistují přeci(e) takové věci
- zákaznicky(ý) trh
- Dodavatelé ... nenávidí(,) a vytváří tedy
- Nepiju(.) ;) Vážně je vodka
- byste dalších 14 kilo textu nezvládli(.) :)
Uffffff...
Tomu největšímu mýtu, a to že Open Source = zdarma, zdá se podlehl i autor článku. Open Source znamená otevřený zdrojový kód :-), o ceně v tomto termínu není ani ň. Takže Open Source software může být klidně prodáván za úplatu - a licence typu Mozilla jsou na toto speciálně zaměřené.
Nebo snad vývojáři AOL/Netscape dělali na Mozille zadarmo po večerech, vývojáři StarOffice dělají na OpenOffice zdarma po večerech, vývojáři Borland Interbase dělají na FireBirdu zdarma po večerech?
Open Source JE zdarma ve smyslu, ze muzete ziskat jeho kopii pouze za cenu media. Pokud je nekdo ochoten Vam ji dat.
Zdarma neni (nekdy) pouze prace autora.
Nikde ovsem neni receno, ze autora musi platit primo uzivatel. Existuje cele odvetvi ekonomiky, kde uzivatel neplati ani korunu - reklamni prumysl. Je to fungujici ekonomicky model. Stejne tak je mozne najit ekonomicke modely pro financovani vyroby autorskych del. Velice to usnadnuje vlastnost autorskeho dila - klesajici naklady na kazdou dalsi kopii, jak uz jsem popsal vyse.
Omyl, nikoli kopii, ale zdrojaky, a ne za cenu media, ale za cenu media + primerene distribucni naklady (podstatne je slovo primerene).
Bylo by mozna vhodne si precist licenci (GPL, MPL, ... ), ujasnila by se rada veci.
Druha vec je, zda idea OSS cirou nahodou neodporuje nasim zakonum :-(
ad 1. Bylo psano "... Open Source JE zdarma ve smyslu, ze muzete ziskat jeho kopii ..."
Takze me upresneni se tykalo pouze toho, ze se nejedna o binarky (ktere se mohou prodavat za libovolnou sjednanou castku), ale o zdrojaky, na nez je vlozeno omezeni. Recene se tyka GPL, u jinych OSS licenci si nejsem zcela jist.
ad 2. Nebyl bych si az tak uplne jist. Cetl jsem jakysi pravni rozbor GPL vs. zakony CR, kde to az tak optimisticky nevyznivalo :-(
Tak sakrys jak to je? Celou dobu ziju v presvedceni, ze OSS je produkt, ktery kdyz si koupim (nevylucuji ze to muze byt za 0,-) tak k tomu automaticky dostanu i zdrojaky s tim ze je muzu modifikovat dle libosti (a pripadne za urcitych podminek i dale sirit). Ale z meho pohledu je dulezite to, ze pokud bych chtel nejak upravit onen SW (napr. pridani funkce, oprava chyby nebo jina zmena) a firma(ci jednotlivec), ktera mi tento SW vyrobila jiz treba nebude existovat, tak muzu jit k jine firme(ci jednotlivci) ze bych chtel at mi v tomto _mem_ SW udela tu zmenu, kterou pozaduji. Tedy ze moje zavislost na nejakem SW nebude zavisla na puvodnim vyrobci. Kdyz si sakra neco koupim, tak je to proste _moje_ a neni to jenom nejaka "licence na uzivani".
Doprcic to, ze OS neni zdarma se uz tahle komunita snazi tlacit pekne dlouho a pak se objevi takovyhle clanky a vsechno zmrvi! Je preci jasne, ze ten vyvoj a propagace a profesionalni pristup (ne to ze budu bastlit jako smudla po vecerech nakoleni) stoji hodne penez. A OS je jen forma, jak umoznit zakaznikum, aby mohli pripadne reagovat na mozne problemy rychleji nez dodavatel, ale to jen na nektere drobne upravy, zakladni vyvoj musi vzdy delat jeden a hlavni tym, tedy vyrobce. A OS je jen forma, jak zkvalitnit a zefektivnit tu praci. ALE NENI TO ZDARMA! Pak neni divu, ze kdyz takovyhle idioti pisou tyhle clanky, ze se na OS diva jako na blbost! My se snazime tu propagovat tento model jako profesionalni pristup ke zkvalitneni vyvoje a tenhle blbej autor z toho dela komunismus. DOprcic konecne piste o OS jako o modelu, na kterem LZE vydelavat a ktery NEMA nic spolecneho s nejakym hippie hnutim a zadnou anarchii, ale s vysoce profesionalnim a ekonomicky kvalitnim modelem!!!! Takovyhle zkurveny clanky jen mrsi snahu vsech aktivnich lidi v OS!
Ano, mate uplnu pravdu, ale netreba to brat tak tragicky. Je pravda, ze OSS nemusi byt zadarmo, ze pojem OSS vlastne nijako nesuvisi s cenou (za pracu, ani za produkt). Na druhej strane, vacsina OSS, ktory vsetci pozname a pouzivame a ktory je velmi kvalitny (Linux, OpenOffice, Mozilla, Apache, ...) proste zadarmo je (pre pouzivatela). A autorovi islo o to, ci je to z dlhodobeho hladiska ekonomicky spravne a unosne. Je pravda, ze tak trochu pletie hrusky s jablkami, ale ja myslim, ze hlavna myslienka clanku je celkom jasna a zavery ze su celkom OK. OSS ako model vyvoja SW je uplne v poriadku a o to autorovi vobec neslo. Chcel poukazat na to, ze aj sirenie OSS (teda OBVYKLE zadarmo), je aj navzdory zauzivanym ekonomickym modelom tiez v poriadku...
Ja teda si myslim, ze v poradku neni a totez si mysli i vetsina nasich klientu. Minimalne je jim podezrele pouzivat produkty, ktere jsou zadarmo, ptz sami vedi, ze to nekdo musi zaplatit. A ze pro ne je mnohem neprijemnejsi platit ted nejake penize, nez se pak dostat do stavu, ze vyrobce toho produktu proste zkrachuje a oni budou na holickach (nikdo z nich se nechce starat o zadny vyvoj, od toho maji dodavatele a my se zase nechceme starat o primary dev., ptz na to nemame ani co do rizeni projektu (to je velmi narocne a v CR je jen par lidi, co by tohle dokazali) a ani co do financovani, muzeme nabidnout jen podpurne sluzby vazane na primary dev.). Takze to, ze tyhle produkty jsou zadarmo je jen nesvar a v OS mnoho lidi bojuje za to, aby se linux stal otevrenym ale KOMERCNIM a silnym produktem, ne jen obohou chudinkou zijici z milodaru firem (coz zatim tak je a to je neudrzitelne pro budoucnost). Proto je nutne PRODAVAT OS produkty, klienti radi zaplati za kvalitni sluzby a produkty, je blbost delat dumping. Nakonec se tyhle keci obrati jen proti nam. Takze clanek je podle me blbost poskozujici vsechny aktivni a skutecne cinny lidi v OS.
S tymto celkom nesuhlasim. Ak je pravda to o dovere zakaznika v produkt zadarmo a tak, potom povazujem za idealne to, co robi napr. SUN so StarOffice. StarOffice je ich komercny variant OpenOfficu (ja viem, funkcionalita nie je uplne rovnaka). Ide o to, ze ak chce niekto platit, chce mat support, sluzby..., tak si kupi StarOffice. Ak to nepotrebuje, stiahne si OpenOffice. Podla mna je to uplne OK.
To iste robia ine firmy. RedHat ponuka RH Linux zadarmo. OK. Ale ak chces, kup si od nich Enterprise Server a mas tie sluzby, co tak potrebujes.
Mne sa zda, ze je to vsetko v uplnom poriadku. Dolezita je sloboda. Ak chces dat nieco zadarmo, mozes. Ak chces pouzivat nieco zadarmo, mozes. Ak chces na tom zarabat, mozes. Ak chces za to platit, tiez mozes. Co vam chyba? Vadi vam snad, ze niekto iny hlada nieco ine ako vy? Vy chcete komercny OSS. Mate ho a majte ho. Niekto iny chce free OSS. Nemusite ho pre odlisny nazor a predstavy hned posielat doprdele...
Ano, tento model EXISTUJE. S tim souhlasim, ale neni vubec neni jiste, jestli je existenceschopny. Sun to udelal proto, ze je to firma, co krachuje a ktera hleda dalsi zdroje. Maji zatim zasobu penez, ale podle odhadu co uvedl nasdaq je to max na roky pri vysoce optimisticke situaci pro Sun. Totez pro RH, ktery se z cervenych cisel dostal nedavno a to jen diky posunu odpisu plateb vuci dluhum, co maji i vuci svym investorum a bankam, ktere je zainvestovali. To jen na okraj.
Ja jsem priznivcem pohledu, kdy kod je sdilen ale zmeny se deji pouze jednom miste. Tedy mnoho komercnich firem publikuje do OS svuj kod ale ponechavaji si ruzne urovne licence. Priklad na tohle je s JDK, kdy Sun publikoval zdrojove kody, ale nemuzete je menit a i Sun ma licenci na Javu. To neni uplne idealni model, ale je videt, ze je uspesny a funkcni. Ale jeste lepsi je moznost ty kody menit a to na zaklade jednotneho rizeni a aktualizace v jednotne repozitory toho ktereho projektu. Jsou ruzne licence, neni jen GNU, kdy GNU je velmi spatna, treba jsou i BSD a kdyz se mrknete na sourceforge, tak je tam rada dalsich a mnohem kvalitnejsich. Ono totiz OS je dooost obecny pojem, ktery muze byt vykladat uplne ruzne a z pohledu prava jsou zcela rozdilne pohledy na to, co to OS znamena. Rozhodne to neni GNU ani jen BSD apod. Kazdopadne s Vasim popisem nesouhlasim, je to trochu jak komunismus, kdy se rekne, ze ten kdo si chce koupit jidlo, tak zaplati, ten kdo ho chce zadarmo, tak si ho vezme zadarmo. Tohle jste napsal a tohle nam uz pred 40 lety rikali jini panove. A byla to totalni kravina, ze ktere se porad hrabeme.
Medzi jedlom a SW je znacny rozdiel uz len preto, ze jedlo sa vyprodukuje a spotrebuje a SW sa vyprodukuje a potom sa pouziva. To ale nie je hlavny problem. Vase obvinenie z komunistickych idei je nespravne v tom, ze komunisti nas k tomu nutili. My sme na vyber nemali. A ja tu cely cas pisem prave o tom, ze za najdolezitejsiu povazujem slobodu vyberu.
Suhlasim s Vami, ze je mozne vyberat si rozne modely a licencie. Ale ved to je prave ta vyhoda. Ak niekto chce publikovat prave pod GPL, tak nech to robi a ak skrachuje, je to predsa jeho vec. Ak niekto nechce, je tu kopec inych moznosti. Vas predsa nikto nenuti pouzivat moznosti, ktore sa Vam nepacia. To, ze Vy by ste chceli, aby sa kazdemu pacil prave taky model vyvoja a distribucie, aky sa paci prave Vam, to Vam nic z minulosti nepripomina?
Samozrejme, ze mozete mat a povedat svoj nazor. Je uplne v poriadku, ze Vas nazor je iny, ako moj a iny, ako nazor autora toho clanku. Ja Vas nazor respektujem. Kludne robte pod inou licenciou a predavajte svoj OSS. Ale fakt by ste chceli, aby to tak robil kazdy len preto, ze Vam sa to tak javi najlepsie?
No, tak si pestujte ty svoje zakazniky, kteri radi plati (asi maji na rozhazovani), a kteri tomu rozumi asi jako koza petrzeli (protoze prima umera mezi krachem a OS zadarmo je absurdni). Ty Vase nesmyslny argumenty denne vyvraci tisice programatoru a GPL či free softwaru, ze si je muzete akorat strcit za klobouk - min. proto, ze pokud by OS zadarmo melo zkrachovat, zkrachovalo by jako celek uz hodne davno! A misto toho je ho tu vic a vic, divny, ne? Ja Vam reknu proc: protoze programatori narozdil treba od grafiku to maji jako konicka (ti neprofesionalni), ale videl jste nekdy nejakej grafickej navrh WWW stranky zadarmo? Leda ve snu...
Ale klídek - samozřejmě, že OpenSource musí být z principu ZDARMA - alespoň do té doby, dokud jde ze zdrojového kódu produkt zkompilovat. Protože pokud ne, pak je i Microsoft výrobcem OpenSource, protože za úplatu + spoustu slibů si můžete prohlédnout i zdrojáky jeho Windows.
Protože pokud zdrojáky OS mohou být k dispozici i za úplatu - pak je čistě jen na vůli autorů, jaké astronomické výše ta úplata může dosáhnout - no, nic volného a otevřeného na tom nevidím.
Nu - a pokud zdrojáky jsou k dispozici volně pro úpravy - buďto z nich jde software zkompilovat - nebo to nejsou jeho (kompletní) zdrojáky. Pokud ano - tak si je zkompiluji a používám - samozřejmě stále zdarma.
Vysvětlete mi mechanismus, jakým by jste hodlal z tohoto řetězce dolovat peníze jinak, než
a) vystavené zdrojáky upravíte tak, aby nebyly plně či částečně pro rekompilaci SW použitelné (Lindows, RedHat way...)
b) budete vydělávat na distribuci a podpoře
Jinými slovy, obchodní model OpenSource není ekonomicky soběstačný, i kdyby se na hlavu stavěl - a odrážel se přitom ušima.
Článek mě jako ekonoma zaujal, avšak jeho
přesvědčivost není zcela ideální.
Pokud se nenajde funkční ekonomický model,
nemá OS dlouhodobě šanci na přežití.
Nevěřím tomu, že v tomto oboru platí jiné
ekonomické zákony, než ve všech ostatních
oborech.
Je možné spoléhat na neustále obměňující
se tým nadšenců, kteří po celém světě
tvoří OS software a jejich činnost bude
z dlohodobého hlediska trvalá?
Je to asi možné - avšak také nemusí.
(Vymyká se to všeobecně zavedenému
modelu fungujícímu od počátku civilizace)
Nestačí jen uspořit - nutné je vydělávat!
Proto je třeba najít spolehlivou metodu, aby
všechny zúčastněné strany byly trvale
uspokojeny.
Pro názornost:
Má-li programátor psát zdarma software pro
OS, musí se nějak živit - dle mého názoru
nestačí, že po večerech píše OS software
(prospěje mu lépe, když bude hrát tenis
nebo plavat).
Jeho příjem by mohl být přímo v souvislosti
s psaním softwaru - tj. např. poskytováním
služeb v tom oboru, ve kterém píše svůj
software a je známá jeho vysoká profesionální
úroveň. Pak se může živit psaním konkrétní
aplikace pro určitou firmu nebo státní
instituci, kde využije "svůj" software. Tato
firma sice může tento software použít, avšak
se jí nevyplatí vynakládat vlastní úsilí a
raději si objedná službu externě.
Toto byl jen příklad - fungujicí model může
být naprosto jiný - ale v každém případě
podle mého názoru musí být vytvořen.
Stále se mne lidé (v zahraničí i doma) ptají:
co z toho ti tvůrci Linuxu vlastně mají?
K tomu je třeba dát přesvědčivou a
ednoznačnou odpověď.
Kefalín a čo si predstavujete pod takým slovom "dlouhodobě"? Co je prosím Vás ekonomicky dlohodobě? 5 let? 10 let? 20 let? Víc? Kde mám skončit? OSS hnutí už více než 20 let roste. Troufl bych si říct, že exponenciálně. Prodělalo několik "krizí". Žádná z nich nebyla ale nikdy poklesem, ale jen spomalení růstu na úroveň běžnou v jiných oborech, proto ty uvozovky. Poslední taková krize o které mluvím byla před vznikem prvních použitelných linuxových jader. Mluvíme tu o době před 10 lety. Od té doby roste exponenciálně ve všech ukazatelích co mě jen napadnou. Namátkou: počet vývojářů, počet řádek kódu, počet programů, počet uživatelů, počet nasazení a dokonce i investice. Co na tom, že před těmi 20 lety byly ty peněžní ukazatele těžko rozeznatelné od nuly. To nic nemění na tom, že tu máme nepřetržitý růst. Možná je to i výhoda, protože nemůže nikdo přijít a říct, hele tady byl pokles. Nula nemůže nikam klesat :-)
V závěru tvrdíte, že je třeba dát nějakým lidem odpověď na otázku, co z toho ti lidé mají? Asi máte pocit, že je třeba na ni dát odpověď. Pojmenování a poznání fenoménu, ale nijak nedeterninuje jeho existenci. To je filosofická otázka, jestli existují jen věci, které dokážeme poznat. Já osobně si to nemyslím. To, že někdo dokáže tuto pro vás důležitou otázku zodpověďet, bude představovat pouze teorii, jak to funguje. Samotnému jevu to ale doposud v existenci nebránilo a dokonce se lze domnívat, že její zodpovězení ho může ohrozit. Já osobně 20 let rozvíjející se fenomén za životaschopný považuji.
Naopak - všeobecně zavedenému modelu, fungujícímu od počátku civilizace, se vymyká právě současný stav. Věda se vždycky dělila na čistou a aplikovanou a platilo, že základní výzkum se hradí se všeobecných prostředků a výsledky jsou k dispozici všem - a teprve aplikace se prodávají. Základní operační systém je obdobou prvního případu. Slouží pro běh aplikací a sám o sobě je totálně k ničemu. Kdyby šel vývoj touto cestou a ne cestou komercionalizace, utajování a patentování každého poznatku, byli bychom dnes mnohem dál. Patentování alogoritmu je stejně zcestné, jako patentování matematických vzorců, o utajování poznatků ani nemluvě. Takto se vracíme někam před počátek knihtisku! Za chvíli zjistíme, že veškeré poznatky jsou majetkem několika firem, které mají smlouvy o vzájemné výměně patentů a nám nezbývá než platit, platit a platit. Pomalu docházím k přesvědčení, že nejlepší ekonom je mrvý ekonom.
Fakt mam nekdy pocit, ze bych snad nemel byt jeden ze zakladajicich clenu linuxove komunity u nas, kdyz nekdy ctu ty kraviny tady :)
OS je komunita jako cokoliv jineho a cim vic mam zkusenosti jak s vyvojem, tak i s vedenim projektu a propagaci linuxu, tak tim vic to vidim. Nedelejte tu ostudu...
Clovek nemuze tyto veci soudit jako "ekonomicky a trzni primitiv". Ti lide z toho maji hodne - predevsim prestiz a slavu. Firmy o nich vedi, neni pak pro ne problem se kdekoliv nechat zamestnat.
Opravdu to nemuzete soudit podle toho na co jste zvykly treba z automobiloveho prumyslu. Kvalitni auto jako Open Source tezko vytvorite, kvalitni software ano.
Koneckoncu - podivejte se na http://www.osdl.org. Sam Linus Torvalds - hlavni postava Linuxu je za tvorbu Open Source jadra Linuxu placen. A OSDL pribira dalsi osobnosti. Myslim, ze tam je budoucnost - vyznamna cast OSS muze byt tvorena lidmi, kteri jsou za to placeni a vedle toho bude existovat velke mnozstvi tech, kteri to delaji bez naroku na financni zisk, protoze ten zisk vidi jinde (v prestizi, v potrebe vyresit problem atd...)
Chci, jen aby to bylo chápáno správně: jsem též
zastáncem OS softwaru - mam jen obavu o jeho budoucnost, pokud nebode podložen fungujícím modelem.
Ve druhé části Vašeho příspěvku vlastně odpovídáte -
určité modely existují a fungují.
Je pravda, že automobilový průmysl je něco jiného -
ale základní ekonomické zákony fungují všude. To
snad není výraz "ekonomického a tržního primitivismu",
ale jen reálný pohled na současný svět...
Ale pane Smolíku, proč nereagujete na můj příspěvek a opakujete pořád dokola to samé. Stále se zaklínáte nějakým modelem. Na co potřebuje OSS model? Akorát na to aby někomu jako vy vysvětlila jak je to možné, že existuje? Model je myšlenkový konstrukt (ať už matematický, ekonomický, fyzikální, nebo třeba náboženský ...), který slouží k pochopení fungování daného jevu prostřednictvým jeho modelování. Model nám slouží často k tomu aby jsme mohli udělat ad-hoc anlýzu. Co se stane když? Aby jsme byli schopni předpovědět jak se to bude chovat a jakou máme zvolit strategii aby jsme toho mohli využít, zneužít, nebo se tomu vyhnout :-) Z toho je myslím jasné, že model potřebují lidé jako vy aby mohli jiným jako vy vysvětlit jak se mají chovat. Lidé kteří OSS ženou kupředu asi nějakou vizi toho jak to funguje mají a přes 20 let ji asi vidí stále více lidí a snaží se vám ji už těch 20 let zdělit. Mám pocit, že problém je na vašem přijímači jelikož jak se zdá lidí v OSS stále přibívá. Možná je to nové náboženství. Nevím. Já doufám, že tu vizi vidím a snažím se řídit podle toho. Myslým, že tenhle článek byl pokus přiblížit tu vizi i vám. Nepochopil jste. Je nám líto.
Ale myslím, že jsem to pochopil. Z velké diskuze kolem této problematiky usuzuji, že jde o velmi složitou záležitost, já s Vámi nepolemizuji - pouze chci upozornit na určitá úskalí, se kterými se lze v budoucnosti setkat - prostě jde jen o jeden pohled na věc, kterým jsem chtěl přispět do diskuze k existenci OS. Snad není na škodu znát všechny názory. Pokud se týká dlouhodobého pohledu - mám na mysli období do 15 - 20 let.
Ja bych rekl ze:
1) Problem je na vasem prijimaci
2) Neumite slusne odpovedet (ze, Pichi?)
3) Dotazujici se ekonom, ktery se zajima o prosperujici model na bazi OSS jeste nemusi byt nepritel.
4) Neodpovedel jste na otazku.
5) Linus tech modelu uvadi hned nekolik.
6) Kazda firma, vyrabejici nekterou z komercnich distribuci Linuxu pouziva nektery z techto modelu.
7) I Debian ma svuj model, ovsem ten je odlisny.
8) Priste mene emoci ano?
Odpovím Vám za zdejší Linuxové nadšence raději sám a budu se snažit být pokud možno přesný:
Současný ekonomický model OpenSource je založen na křížovém (spolu)financování vývoje SW z prodeje a distribuce ClosedSource řešení (ať už založených částečně na OpenSource, či ne) a je používán jako forma tendenční reklamy, PR, politického nátlaku a nepřímého cenového dumpingu (formou výprodeje intelektuálního vlastnictví a know-how v podobě zdrojového kódu) proti firmám, které se timto modelem zatím řídit nehodlají - protože to nepotřebují.
Jen pár maličkostí, které zastáncům ekonomického primitivismu unikly:
- spousta lidí tráví děsivé množství hodin hraním počítačových her, aniž by dostávali jedinou korunu. Tvrdím, že psaní programů je přitom mnohem zábavnější, než hry.
- Jste špičkovej programátor. Nepíšete-li open nebo free soft, zřejmě se to nikdo nedozví - snad s výjimkou vašeho šéfa, kterého to obvykle vůbec nezajímá. Microsoft má údajně špičkové programátory. Zná je někdo? Jsou jenom duševním vlastnictvím Microsoftu a navíc asi negramotní, soudě podle toho, že se podepisuje za ně. Myslel jsem dosud, že upsat duši lze pouze ďáblu.
- Jeden ze zákonů (nejen) šoubyznysu zní: " Napřed musíš bejt známej a pak budou prachy!" Podaří-li se vám napsat něco, co se rozletí po světě, určitě si vás někdo všimne - a dobře zaplatí.
- ještě v polovině 90. let platilo, že dostane-li programátor nosnej nápad, nezbude mu, než prodat jej za babku velkému softvérhauzu a tiše se vypařit. Viz Dbase, DOS, Excel a spousta dalších ... Protože nemá na to, aby platil kolegy a žádná banka mu nepůjčí. Dnes vystaví na inetu vzorek, najde pár bláznů a může konkurovat třeba i tomu Microsoftu. Že je to na léta? No a co ...
- Je spousta vývojářů, kterým firma zrušila projekt kousek před cílem. Je spousta dalších, kteří mají skvělý nápad - ale pouze dílčí, nebo takový, který zaměstnavatele nezajímá. Mají ho zahodit?
- Velký malý Bill mohl dosáhnout monopolu na prodej systému. Ale pokud počítal s tím, že získá monopol na jeho vývoj, je pěknej blb. Každej programátor chce totiž napsat svůj systém, nebo alespoň jeho část. S Billem, nebo bez něj!
- na vývoji firemního softu se mohou podílet pouze jeho zaměstnanci. Na vývoji free softu každý, kdo má nápad. Tomu se dá těžko konkurovat. Je-li tento model neekonomický, proč se mnozí snaží postavit jej za každou cenu mimo zákon?
- Software počítače je složen z více vrstev. Kdyby se spodní prodávaly za cenu, odpovídající sériovému výrobku - jakým jsou, - uživilo by se mnohem více programátorů, než dnes - psaním koncových aplikací. Firmám by zbylo na rozumné a potřebné programy, psané na míru a počítače by se konečně používaly nejen jako luxusní psací stroje.
- Úspěšnej podnikatel není ten, kterej vydělal nejvíc peněz ale ten, jehož výrobek se proslavil. Jméno Bugatti zná dodnes celej svět, ačkoliv zkrachoval. Jen opravdovej primitiv se domnívá, že hodnoty se tvořej na burze.
- Firma, která chce něco znamenat ve vývoji softu, musí po vyčerpání nosného nápadu - na kterém obvykle vznikla - buď rychle přijít s dalším, nebo rychle zaniknout. Šílené ceny Microsoftu nejsou nutnou daní za nový vývoj ale cenou za přebujelý podnik, který už neví, do čeho se vrhnout. Asi jako u nás ceny za ČD. Ekonomické to není ani omylem. Ještě že uživatelé jsou závisláci.
Comment:
(1) Iste aj pre mna je pisanie programov zdrojom vnutorneho potesenia ale: myslis si ze je to aj tak pri pisani dokumentacie, zapracovanie pripomienok pouzivatelov, testovanie ( a riesenie konfliktov! )na viacerych konfiguraciach? Ja si to nemyslim...
(2) Pre mna nie je programovanie sport. Ja netuzim byt prvy! :) najlepsi :) a tak dalej... Programovanie je timova praca.
(3) 99,99% programatorov nie su znami. Poznas nejakeho svetovo uznavanecho programatora zo Slovenska alebo Ciech? Kazdy SW produkt je vysledkom timovej prace - ak to nevies, dalej uz to necitaj, nema to zmysel...
(4) napady moze mat kazdy, napady sa nepredavaju... Predavaju sa hotove riesenia. Ja nosne napady, ktore by mohli konkurovat Oraclu, WinXP, MS Office ( uviedol som Tvoje priklady prenesene do sucasnosti ) nedostavam :) Hovoris o jednotlivcoch a to je chyba. Realizacia kazdeho napadu stoji peniaze ( minimalne na HW :).
(5) Opat - vyvojari o osude produktu nerozhoduju, ak vznik produktu plati niekto iny ( ad zrusenie projektu ). Znovu je to o peniazoch.
(6) V sucasnosti programator ako jednotlivec nemoze napisat "svoj system", resp. jeho cast, ktory by mohol plnohodnotne pouzivat. Mimochodom k tomu potrebuje rozsiahle znalosti existujuceho systemu, ktore sa nedaju ziskat "cez noc". Vyvoj zabezpecuju ( citaj financuju ) firmy a nie jednotlivci.
(7) "Na vývoji free softu ( ...sa moze podielat... ) každý, kdo má nápad" - To je perla - podla mna to moze by len ten, ktory danu problematiku ovlada :) Napady su zadarmo - ich realizacia uz nieco stoji ( a nemusia to byt prave peniaze )
"Je-li tento model neekonomický, proč se mnozí snaží postavit jej za každou cenu mimo zákon? " Na to ani nema zmysel odpovedat...
(8) Mas taky dojem, ze "koncovych aplikacii" je nedostatok? Ze by sa na nich "uživilo by se mnohem více programátorů, než dnes "? Mimochodom este stale si nepovedal, kto by pisal zadarmo software pre "počítače ... jako luxusní psací stroje"... Nadsenci po veceroch? :)))
(9) Preco by mal byt uspesny podnikatel slavny?Slavny moze byt umelec... Meno Bugatti uz velmi zname nie je a za par rokov ( desatroci ) bude uplne nezname... Nechapem Tvoju tuzbu byt "slavny". Asi to ma nieco spolocne s egom...
(10) Tu uz skutocne ziadne fakty nie su - takze ani neviem ako na to reagovat...
Takze aj "Skoro samý nezvratitelný fakta :)" sa daju velmi uspesne spochybnit - hlavne ak tam ziadne fakty nie su :)
(1) dokumentace byla vzdy slabsi strankou. Obcas ji muze suplovat HOWTO kde nekdo po delsim trapeni se s problemem popise jeho reseni. Zapracovani pripominek - kdo potrebuje vyresit nejaky problem, tak ho vyresi popr. si zaplati nekoho, kdo ho vyresi - resit to obvykle ten, kdo ho vyresit potrebuje a to ho motivuje. Totez hledani chyb - mam zdrojaky, tak muzu resit, popr. zaplatit nekoho, kdo ji odstrani nebo diky zdrojakum vyrazne lepe reportovat problem.
(2) optimalni je problem rozumne zmodularizovat a pak kazdy muze samostane resit maly subproblem. A nekoho to proste bavi. Jineho ne ...
(3) je to reference. Pokud muzu ukazat zdrojaky, tak je to vyrazne lepsi reference. Tady se tezko neco utaji.
(4) ne kazdy chce jen penize. A on si muze byt vedom, ze penize proste neziska ale takto si aspon vytvori reputaci. Podivejte se napr. jak stare je KDE a co uz dokazali. Naklady na HW jsou dnes zanedbatelne a ostatne mnoho lidi by ten pocitac melo i tak.
(5) pokud dotycnemu jde jen o penize, tak mate pravdu. Pokud ale pro toho cloveka je ten projekt jeho milovane dite, tak ... . Nekdo si na zahradce buduje skalku, nekdo sbira znamky, nekdo pise software.
(6) Nekdo napise maly zaklad, nekdo ho trochu rozsiri, dalsi neco prida a najednou je tu zivotaschopny projekt. Takto vznikl linux a z blizsi doby KDE.
(7) to je samozrejme. Ale stale plati, ze okruh lid, kteri se mohou zapojit do vyvoje OS je vyrazne vetsi nez tech, co totez mohou udelat u uzavreneho vyvoje.
(8) Co je koncova aplikace? Word? Nebo neco, co je napasovane na konkretni potreby daneho podniku?
}9) Nekdo chce byt prachaty, nekdo slavny, nekdo holky, nekdo vdoly.
Psaní programů je forma zábavy pouze do určitého stupně vývoje a pouze pro velmi omezenou skupinu lidí.
Znám řadu špičkových OpenSource programátorů namátkou Linuse, D. E. Knutha) - ale znám i jména Billa Gatese (tvůrce Altair Basicu), Tima Pattersona (autora QDOsu), Anderse Heijlsberga (spolutvůrce Pascalu, architekta Delphi a .NETu), Carmacka a Romera z ID Sofware (Mario, Doom atd.) a řadu dalších celebrit z řad ClosedSource. Řada lidí, co se kdysi upsala Microsoftu dnes velmi úspěšně podniká samostatně.
Co se týče funkce OpenSource jako vzorkovny pro komerční firmy, s tím souhlasím, ovšem samy firmy mají zájem spíše o produkty nechráněné GPL licencí, byť by tyto byly sebelepší.
Co se "zahazování nápadů" týče, pro komerční subjekty je mnohem výhodnější (jsou-li skutečně nosné) je prodat, nebo patentovat, než publikovat jako OpenSource. Mimochodem, jednou zveřejněné myšlenky už publikovat jako obecně známou věc nemůžete.
Co se vývoje vlastního systému týče, <joke>asi nejsem programátor<joke/> - ale mě nikdy nenepadlo vyvíjet si vlastní operační systém. Ale už ani ve snu by mě nenapadlo, že by mě v tom bránil nějaký velký malý Bill. Alternativních operačních systémů jsou dnes stovky, ne-li tisíce.
Co se týče OpenSource, nikdo se ho nesnaží postavit mimo zákon. Naopak - zastánci OpenSource se nezřídka snaží postavit mimo zákon celou řadu komerčních aktivit s poukazem, že jde o projevy monopolního chování, atd.. Nemáme-li nepřítele, vyrobíme si ho, že ?
Co se týče výkladu o "softwarových vrstvách", tam na tom skutečně něco je. Zájem o OpenSource je podle mě motivován i snahou využít a recyklovat "biologický odpad" trhu: jinými slovy využít jako middleware i to, co by jinak zkouškou trhu zjevně neprošlo. Je však nutné nezapomínat na to, že trh sám se odpadem živit nemůže. Krom toho řada OpenSource produktů je chráněna licencemi, které přímé tržní využití znemožňují. Je nutné je obcházet vývojem vlastního řešení a výsledkem je, že se platforma defragmentuje. Další rozbory viz třeba v diskusi zde http://www.zive.sk/h/BiznisMagazin/F.asp?ARI=106181&CAI=2117
Ceny Microsoftu nejsou ani šílené, ani se jeho iniciativy zdaleka nevyčerpaly - naopak, jeho inovační cyklus je pro zákazníky obtížné adaptovat. Ceny MS řešení jsou naopak spíš podprůměrné, když vezmeme v úvahu jejich popularitu a podporu platformy (MS SQL - Oracle, Windows - OS/2, atd.) Krom toho si myslím, že dobrý sofware je sqělá věc, ale dobrý SW, který se umí navíc ještě (15 let) dobře prodávat je věc ještě mnohem lepší - přitahuje totiž do oboru peníze z ostatních odvětví. Na to OpenSource zdaleka nemá a jen tak mít nebude - tak trochu ze své podstaty (... a ke své vlastní škodě...).
Měl bych třeba takovýto příklad ekonomického modelu pro OSS:
U nás na univerzitě je knihovna a provozuje systém pro evidenci knih, výpujček apod. Za tento systém ročně platí cca 300kKč. Když to uvážíte, tak po odečtení těch 35% které musí firma zaplatit za zaměstnance zbude skoro 20kKč měsíčně na člověka, který se bude podílet na vývoji OSS software (např. systém koha) a jednak ho upraví pro místní podmínky a jednak se bude dále podílet na jeho vývoji. Vím, že 20kKč není pro programátora úplně moc, ale třeba by se mohly domluvit dvě organizace, že...
Přesto si, bohužel, myslím, že k tomu organizaci těžko přinutíte, i když by to mohlo mít všechna pozitiva, ba domnívám se, že by to mohlo být ještě lepší, než koupit krabici a pak ještě platit těžké peníze za udržování SW v chodu. A to se nezmiňuju o tom, jak je ten SW naprogramován! Už jste někdy někdo pracoval nad 50-timegovou databází ve flat souboru?
BTW: ten udržovací poplatek je (tuším) 10% z pořizovací ceny...
Honza
Obchoduji na burze a kolega mi poslal link na tenhle clanek, at se pobavim, ze me se to bude libit. Je mi totalne ukradeny nejaky linux a je mi ukradeny OS, tohle resi jen ti dotycni fanatici, kteri si z toho udelali nejakeho boha a buduji si na tom pocit sebevedomi nebo co, je mi to ukradene. Co jedine zajima velke firmy a podnikatele je zisk a jeho generovani. A kdyz jsem si precetl tohle, tak me to jen utvrdilo v tom, ze kdyz doporucuji vykaslat se na plane sliby techle linuxovych firem, ze mam jen pravdu. Pokud jen 1% z lidi, co sem pisou dela v techto firmach, tak je to desive, ptz tihle trdla by nikdy nedokazala vydelat ani korunu a uzit zadneho zamestnance. Uz je jasne, proc si RedHat najmul nekolik executive manageru z kamennych firem, kteri maji tah na penize a je jim uplne jedno, co prodavaji.
Vazeni, klidne si piste programky a delejte si co chcete, ale to jste skutecne jen ubozackove, co se schovavaji pred realitou. Realita a zivot neni zadne pericko a vladnou zde penize a je nutne je tvrde a nekompromisne vydelavat. A nejake sdileni informaci nebo podobne veci nikoho nezajimaji. Ale to je mi uplne ukradene, tenhle clanek si budu muset nechat prelozit a poslat ho nekterym svym klientum, abych je odradil od umyslu neco investovat do podobnych projektu :) A ted si tu klidne vylevejte zlost, docela se tu bavim nad tim vasim fanatismem...
nejdrive jsem chtel napsat neco ironickeho, ale jak tak nad tim premyslim, tak musim priznat, ze ten tvuj prispevek je vlastne nejdulezitejsi ze vsech, ktery jsem kdy k teto problematice cetl. My programatori to potrebujeme jako prase drbani, takove prezirave prispevky, abychom skutecne jednoho dne procitli a zacali si za svou praci uctovat, to co nam prislusi. A ja te ubezpecuji, my uz to zaciname pomalu take delat. A chran vas panbuch, vy negramotni "neprogramatori" od nas chtit neco levne. Uz to pomalu chapeme, ze jste vsichni na nas zavisli.
Jeden nas zakaznik je makler s medi na londynske burze kovu. Pekne serou maggi, kdyz neco nebezi. Mas plne pravdu, zvysime ceny.
Ehm, synku
Vazne rozumis tomu, co pises? Pak by jsi ale mel vedet, ze i ten makler musi rozume tomu CO NAKUPUJE A PRODAVA. Jen si ten clanek nech hezky prelozit a posli ho svym klientum. A take si nech prelozit a posli jim svuj prispevek. Urcite se dobre pobavi. Vetsina z nich asi uz vi, proc sel do kytek WORLDCOM nebo ENRON. Kdepak jsi prisel na to, ze Red Hatu je jedno, co prodavaji. Nekde jsi to cetl? Ale jdi, tady jsi na starem kontinetu, tedy v Evrope. Tady se obchodovalo uz pred Kristem, vis? Tady obchodnik MUSI rozumet tomu, co prodava. Jinak by se neuzivil. A ze se obchodnici snazi porozumet i OSS dokazuje debata k tomuto clanku.
Ajejky... takže člověk, jehož primárním zájmem není vydělávat peníze, je ubožáček. Hezké.
Pracuji ve firmě, kde jsem slušně finančně podhodnocen. Anžto mým primárním cílem není nekompromisně hromadit jmění, ale slušně žít a užívat si jiných hodnot, asi budu ubožáček.
Tedy pouhá otázka terminologie. :*)
A morálních hodnot, hádám.
Cely open source system a "vydelavani" na nom je prosty a jasny NEZMYSEL. Preco: Nikdy na tom nikto poriadne nezarobil. Aspon urcite nie ani zdaleka tolko, ako by zarobil na predaji komercneho software, pripadne zamestnanim sa v nejakej firme alebo robenim po veceroch pre nejaku normalnu firmu.
Opensource vyvojari to je tlupa brylkatych zakomplexovanych studentikov ktori si myslia ze programovanim "for free" nieco dosiahnu, pripadne nemaju este 18 rokov aby sa mohli legalne zamestnat, a zivia ich rodicia. Keby sa mali starat sami o seba a uzivit seba a svoju rodinu, tak sa ihned vykaslu na cely opensource a pojde programovat komercne aplikacie pod Windows .NET.
Nehovoriac o KVALITE sofverovych "produktov" ktorych vacsina skonci na vyvojovej verzi 0.0.27.
Uz si to konecne priznajte a prestante tu sirit demagogiu a propagandu. Cele to je riadny nezmysel, nema to vyznam a uz vobec sa to financne neoplati.
Naucte sa radsej MS Visual (hocico), .NET, Javu aby ste sa uzivili ked budete odkazani sami na seba (to patri teraz hlavne tym spominanym studentikom, ktorych zatial financne podporuju rodicia).
Howgh.
i kdyz se trolove nemaji krmit, kvuli tomu .NET se neudrzim. Neni to od tebe pekne, ze nezkusenym kolegum radis, aby se vrhli na tuto novou technologie. Jiste vis, ze napresrok prijde M$ s novou, jeste prevratnejsi technologii, ktera nebude bohuzel s .net komatibilni. A uceni a certifikace zacina nanovo. Je to od tebe neuprimne.
Jeste jednu otazku: Uz jsi vzal dneska vecer prasek?
A je to tu - pan Kubik prave vystihol celu podstatu zakomplexovanej Linuxovej komunity. Miesto toho aby dal rozumne argumenty alebo radsej drzal hubu, bude utocit osobnymi invektivami. Takto to mila komunita daleko nedotiahne.
Vidno to vzdy ked zakomplexovani linuxaci zacnu tliachat proti Microsoftu a Windows. Zda sa ze ine ani nevedia. Keby ten ich Linux bol naozaj taky genialny, nikto si na Windows alebo nejaky Microsoft ani nespomenie.
Tato cela komunita nedokaze nic ine len sa "vztekat" nad vsetkych co sa ich mozocku nezda dopstatocne dobre. Ako napriklad moj prispevok :)
Prajem panovi Kubikovi mnoho uspechov v Open Source a BMW v garazi zarobene za poskytovanie podpory :-)))))))))))))))))))))))))))
Presne. Jen maji smulu, ze obcas nektere tyhle clanky a diskuze ctou i lide z top vedeni velkych firem a bank. Napr. za nami prisel CTO nasi banky a ptal se, co je to za skvar ten root, co to tam pisou za kraviny. Verim, ze az uvidi tenhle clanek bude si o linuxove a OSS komunite myslet jen ze to je banka hlupaku, co nedokazi vubec myslet a co jsou naprosti a bezhlavi fanatikove. A jedno jim to nebude, ptz si tim jen delaji ve firmach spatne povedomi a uz ted jsou brani jako skutecni neprofesionalove, co se dokazi naucit technicke veci,a le jsou proste nepouzitelni pro velke projekty a nemluve o rizeni a vedeni lidi a nebo outsourcingu. Takze jen tak dal, vic tech prispevku, usnadni nam praci, kdyz tvrdime vedeni, ze tenhle pristup je proste totalni kravina ;)
To se presne dalo cekat. Minimalne vy jste jen ukazkou fanatismu, jen ukazkou naproste sleposti a naproste neprofesionality. Ja delam s Javou od jejiho vzniku a .NET prilis neznam, ale nikdy bych si netroufl technologii kritizovat jen proto, ze je od nejakeho dodavatele. Tim se projevuje jen naprosta neprofesionalita a neduveryhodnost. A to presne je u mnoha lidi, co zde jsou a diky tomu si vysluhuji jen nick "fanatikove" a napr. pro nasi banku jsou lide z linuxove komunity apod. zcela neduveryhodni, ptz jsou zaujati a nesoudni. Vy jste jen dalsim priklad, uz jste jich tu meli spousty, kdyz se uchazeli o nase projekty ale vybehli jsme s nimi ve chvili, kdy zacali zcela nesmyslne hanet jine firmy i vcetne MS nebo Oracle. To proste profesional nedela, to dela jen hlupak a nebo fanatik.
Mate uplnu pravdu. Ja zastavam nazor, ze kto ohovara (pomlouva) niekoho/nejake firmy, tak neskor bude ohovara mna. Taky clovek u mna skoncil.
A kto pise ze .NET patri microsoftu, ocividne absolutne nevie o co ide, a je zfanatizovany platkami typu underground.cz ktory vymyva mozgy takymi perlami, ako napr. ze (podrzte sa): kto programuje pod .NET, automaticky sa stava jeho program majetkom Microsoftu .. alebo este dalsia perla, ze: programy pod .NET musia ukladat svoje udaje centralne na serveroch microsoftu ...
Toto su veci ktore boli naozaj uverejnene. Sudny clovek si urobi obraz sam ... blbci (ako pan Kubik) nepochopia a zacnu urazat okolie. Ale nevadi, on sa zobudi snad ked bude mat 16-te narodeniny :-)
Server underground.cz jsem cetl, kdyz zacinal nekdy kolem toho 99 a to byl celkem fajn server o hackingu a bezpecnosti. Ted se z toho stala neuveritelna stoka, to je prava, ale to uz vi dnes vetsina lidi a ma tuhle nalepku. Proto i moji kolegove se tam chodi tak obcas podivat, kdyz si chteji zpestrit naladu nad temi kravinami, asi jakokdyz si koupi nekdo blesk, tak je to i s timto serverem a lidmi kolem. Je to jejich problem, ptz povest je neco, co se da velmi snadno ztratit, ale desne tezko zpatky ziskat. A oni povest slusneho a odborneho serveru jiz davno ztratili, i kdyz jim skutecne mohli byt na tu bezpecnost. Ja .NET neznam, ale vim, ze je to ISO standard, tedy C# a runtime a vim, ze se to MS povedlo, aspon co vim od kolegu (sam jsem ho nezkousel). A MS pokladam za vysoce profesionalni firmu, jako Oracle, Sun nebo IBM, ktere skutecne neco dokazali a dokazali prezit a uzivit tisice lidi ve velmi tezkych dobach. A to je sakra tezke. To nikdo z tech bridilu zde nedokazal, umeji jen urazet a pomlouvat, ale nikdo z nich nic nedokazal, neco postavit, postarat se o lidi a citit tu odpovednost, kdy je nutne jim kazdy mesic na ucet pripsat tu ocekavanou sumu.
Presne tak. Lidi z open-source jsou zatim jen a jen paraziti. Bud ziji z dotaci, nebo vydelavaji ve firmach s closed-source programy a pak neco delaji na OS, nebo jsou to studenti, co zase vysavaji rodice a nebo ziji diky dotacim statu a tomu, co dostanou ve skole. Presne jak uz to tu nekdo napsal, ani jeden z nich by nedokazal UZIVIT firmu, ktera by mela i jen par lidi. Vsichni tu jen kecaji neco o uspechu OS a pritom ani jeden nedokaze skutecne udelat a PROVOZOVAT kvalitni byznys model pro software nebo aspon pro krizove dotace. Zatim jsou to jen kecy parazitu, co dokazi maximalne nasprtat nejake technicke veci (takovych se najdou skutecne jiz miliony a muzu jich z banky najmout tisice v indii nebo cine za par haliru), ale nekoho kdo SKUTECNE dokaze vydelat penize mezi nimi nenajdu. A to je SKUTECNE hodnotny clovek, ten ma cenu, ten dokaze ostatni uzit a udrzet trvaly rozvoj firmy. Ale tohle jsou tu jen parazite a kdyby nemeli dotace nebo krizove financovani, tak maji smulu. Je to videt i na platech, nejaky patlal v PHP ma blbych 30kKc/mes, kdezto u nas v bance s closed-source model startuje javovy programator na 50kKc a to je zacatek. Proste jsou to bridilove a maji jen plno nesmyslnych kecu bez dukazu a faktu...
---
Lidi z open-source jsou zatim jen a jen paraziti. Bud ziji z dotaci, nebo vydelavaji ve firmach s closed-source programy a pak neco delaji na OS, nebo jsou to studenti, co zase vysavaji rodice a nebo ziji diky dotacim statu a tomu, co dostanou ve skole.
---
Jsem student a tudiz jsem financne zavisly na rodicich. Obcas vydelam neco na brigadach, ale to zas tak podstatne neni.
Znamena to, ze kazdy student je parazit? Kdy jsem vetsi parazit, kdyz si vezmu balon a hraju s nekym basketbal, nebo kdyz si sednu k pocitaci a udelam nejaky program (i kdyby naprostou pitomost), ktery vyuzije n lidi?
---
A to je SKUTECNE hodnotny clovek, ten ma cenu, ten dokaze ostatni uzit a udrzet trvaly rozvoj firmy. Ale tohle jsou tu jen parazite a kdyby nemeli dotace nebo krizove financovani, tak maji smulu.
---
Podle toho co tvrdite, kazdy kdo neni programator (nezalozil a neridi uspesnou firmu) a nedostava za to hodne penez je vlastne parazit. Takze treba vsichni umelci jsou paraziti. Uz jste snad nekdy videl, ze by nejake umelecke dilo nakrmilo hladoveho?
Nebo matematici jsou vlastne paraziti. Oni zadne firmy neridi. Dokonce delaji takove hlouposti, ze sve teorie zverejnuji. Vy pak platite pouze za zprostredkovani matematiky (knihy, prednasky) a na implementaci muzete vydelat ty velke penize.
Takze vlastne kazdy, kdo neco vymysli a zpristupni ostatnim je naprosty hnup, protoze to zaroven vyhodne neprodava. Nebo jste to myslel jinak?
Abychom si rozumeli, pokud ridite uspesnou firmu (projekt) a platite zamestnance jste u me borec. Ale pokud ucite deti, lecite nemocne (proste delate veci, ktere jsou take potrebne) a berete za to opravdu nizky plat, jste u me jeste vetsi borec.
Jak poznam SKUTECNE hodnotneho cloveka? Podle platu a oboru zamestnani?
---
Proste jsou to bridilove a maji jen plno nesmyslnych kecu bez dukazu a faktu...
---
Tohle musim vyridit adminum na fakulte. Oni nejen o Open Source/GNU mluvi, oni dokonce na pocitace instaluji Linux a timto krati zisky tem opravdu dobrym firmam.
Na zaver se omlouvam za to, ze jsem bridil a parazit, protoze jsem student a mluvim o Open Source/GNU.
S. Kunc
add ti matematici:
Není dobré přenášet principy, na kterých funguje základní vědecký výzkum na principy, kterými se řídí firemní výzkum a aplikovaný vývoj. Jsou totiž úplně odlišné.
Vývoj OpenSource pro komerční účely nic jiného není a pokud je tomu tak, jak říkáte, mohu se zeptat, jakým právem si ti matematici osobují právo na způsoby využití svých rovnic tak, jak to předvádí například GPL.
Ve skutečnosti je základním tezím svobodného software a nadace GNU většina altruistických principů vědeckého výzkumu cizí, protože autorům diktuje, za jakých podmínek mají výsledky své práce zveřejňovat.
Když to trochu zjednoduším, jako komunita je OpenSource banda vyčuránků. kteří se těší, že se jim podaří za nějaké SW polotovary peníze vydělané komerčními firmami dostat zpět.... V tomto postoji je podporují komerční subjekty, které v konkurenčním boji neobstály.
Takhle jednoduše to ovšem ale nepůjde pánové: Klidně si vyvíjejte SW pro radost, v tom vám nikdo nebrání - ale nevnucujte ho těm, kteří jsou zvyklí za poctivou práci poctivě platit a vědí, že nic není zadarmo.
Znárodňovat ve jménu pokroku se znovu nebude...;)
Slušelo by se říci, že GNU a open source není jedno a to samé, jak výše uvedený příspěvek předpokládá. Tím je polovina jeho argumentů trochu vedle.
Open source si můžete zveřejnit za jakýchkoli podmínek, nejen podle doporučení GNU. Můžete si napsat třeba vlastní licenci a vlastní pravidla. A nebo vše můžete uvolnit třeba jako public domain, jako BSD licenci, atd. atd. atd..
Bohužel argumenty ve výše uvedeném příspěvku jsou výsledkem argumentace, kdy jedním dechem se vsugerovává, že open source je jen GNU a GNU je jen open source.
Vůbec se pak nedivím, že spousta lidí je proti open source.
"V tomto postoji je podporují komerční subjekty, které v konkurenčním boji neobstály."
Jako napr. HP, IBM, ...
"nevnucujte ho těm, kteří jsou zvyklí za poctivou práci poctivě platit a vědí, že nic není zadarmo" A to je jako kdo?
Priklad ze zivota: Polovina, no - spis vic, uzivatelu Win ma doma upiratene Office, ... + hry. A na free variantu je premluvi jedine navsteva policie.
Mne osobne se jako vycuranek vidi spis jakasi nezretelna postava "Vaše jméno". Vecna skoda, ze root nezverejnuje IP adresy. Rozhodne by to bylo v nekterych pripadech zajimave.
Myslím že ne, připojuju se přes Data paušál EUROTELu a pokaždé mám jinou IP. Když uvedete Vaše jméno, klidně připojím to svoje.
Co se týče těch uživatelů MS Officce, vidím to spíš jako argument pro kvalitu MS Officce: její uživatelé jí dávají přednost, přestože ji musí krást a mají k dispozici OpenSource balíky. Tady vidíte, že "nejlepší bere vše" (jak už zde někdo uvádě): protože pro většinu uživatelů SW je ve skutečnosti svoboda volby časově náročný luxus, pokud jim obě alternativy nepřináší nějaké hmatatelné výhody.
Co se týče IBM a HP, jejich neúspěšné pokusy konkurovat na trhu OS jsou notoricky známé: např. IBM neprorazilo ani s OS/2, ani s AIXem. To, že se nyní upíná na Linux mi přijde jako celkem logické.
To je ale blbost. Jen kdyz tu ctu prispevky tech lidi, tak se smeju a dost by me zajimalo, kolik lidi tu SKUTECNE vydelava na OSS projektech, tedy z nich zije a to slusne. Ja mam plat skoro 100kKc/mes a delam na closed-source projektu pro jednu banku. Kdo je tu na OSS? Maximalne tu ty lidi parazituji jako prizivnici na cizi praci, ze treba pouzivaji PHP, Linux atd. Ale poslete sem link firem, kde pracujete jako PROGRAMATORI a kde si vydelate minimalne 50kKc/mes? Kdyz tu tolik kecate, tak ukazte DUKAZY! Poslete linky na firmy, co zamestnaji programatory, daji jim minimalne tech 50kKc/mes a co maji SVE VLASTNI open-source projekty! A pokud samo delate jako programatori na closed-source projektech a tohle tu placate, tak jste jen banda bridilu a skutecnych parazitu!
Takove firmy proste nejsou a je jich skutecne minimum. Ono staci se podivat na onu vehlasnou firmu jako treba Ximian apod a na jobs, jake nabizeji. Co jedine tam ted je jedina pozice obchodnika pro evropu a jinak zadna technicka, no proste vubec nic. To je fakt super rust ;) A u nas? Vsadim se, ze tu neni zadna takova firma, maximalne tu jsou nejaky hosteri, co jak pisete skutecne jen parazituji na praci jinych a pouzivaji linux aspol. aby mohli co nejlevneji poskytovat sluzby a vydelavat na tom, nic neplatit, ale pritom sami nedaji do toho vyvoje ani korunu. Co se tyka vyvoje, tak to jsou jen ty spatne closed-source projekty, co tu vsechny ty ubozaky zivi. A kdyz pouzivat technologie? Vsadim se, ze vestina z nich jsou bastliri v nejakem usmudlanem PHPku (to uz fakt je lepsi VB, to uz je kvalitnejsi, nez tenhle ksind, co nema ani definici jazyka a je to nejaky precompiler vznikajici ad hoc), kde si vydelaji tak 20tis a jsou happy. Vsichni jen v tom zazracnem open-source modelu parazituji na praci jinych, co vetsinou zaplatili prave ty zle a hnusne firmy diky penezum z closed-source aktivit ;) Opravdu lidi z OSS dokazi jen zebrat o penize, neumi je vydelat, skutecne vydelat a pak mohou jen lhat temihle clanky. A pritom sami by chteli vydelavat jako my, co delame na closed-source projektech, mame slusny plat a hodne vyhod a oni proste si nedokazi najit takove projekty, aby si tak slusne vydelali a nemuseli furt kecat tyhle nesmysli. Vsichni z nich chteji penize, jen se chovaji jak pokrytci a schovavaji to za kecy o freesoftware a podobne pseudonabozenske kecy. A pokud nekdo z nich nesouhlasi, tak sem poslete linky s dukazy, kde si muhou vasi soudruzi z OSS vydelat v teto zemi treba jako mi aspon tech 50-60tis!!! Ja chci take videt dukazy a ne jen kecy!!!
ty vole tak si tam zajdi! zadna firma pusobici mezinarodne nezverejni platy, kor firma co se zameruje na americky trh, kde tohle je corporate policy a je to v kazde pracovni smlouve...ale je to tak a je jich v praze mnoho dalsich, treba tady, kde se zacina na 50k: http://www.ffastfill.com/content/careers/careers.shtm
a kde ten platovy prumer je kolem 80kKc mesicne. A nebo netbeans, kteri sidli na evropske v Sunu, tam maji jeste vyssi prijmy atd atd. Nemuzes soudit podle te cpelunky kde fachas jak delnas za par kacek.
u tech NB to je a neni pravda, ptz cast je open-source a cast je uzavrena (Forte, SunOne, intregacni casti s iPlanet atd.). Ale je pravda, ze Sun vyhodil skoro celou divizi venujici se prave te OS verzi NB, jsou tu jen 2 kluci, co to delaji na part-time jako studenti (tedy nejsou to FTE a maji uplne jine platy, asi nizke jako to psal melkor) a project-manager to ma na watching. Jinak FTE ma skutecne kolem 70-80k zaklad a pak dalsi bonusy, kdy ted asi to nejmene zajimave je stock-options :) Akcie sunu jsou na ...
Opravdu nechci rikat nahlas, co si myslim o "profesionalech", kteri jsou schopni na web dat hlasku:
" FFastFill will like to advise Non-Internet Explorer users that
at this time the FFastFill website and products are only available
to Internet Explorer version 4.0 or above users."
Jo a pripodotek: Nemam duvod nekam chodit. Pokud je firma ochotna sdelit jen neco na zpusob "plat odpovidajici vyznamu pozice", pak je to (alespon pro mne) dostatecne varovani.
Aha, tak to jsi chudak, ptz se mrkni na kterykoliv korporatni web jako KB, Telecom, Eurotel atd atd. a vsude tohle najdes takle napsano. Ale to holt nejsou pro tebe asi dost duveryhodne firmy vid? ;) Ty radeji budes furt ten jouda za 30k/mes, ale hlavne ze ti to napisou na webu :)))))))))))) chudinko
Jde o celkovou perspektivu takového přínosu. Např. MS X-Box se prodává po celém světě, přesto stále není zdaleka jisté, zda jde v dlouhodobé perspektivě o ekonomicky udržitelný projekt.
Zatímco X-Box se může pouze buďto přestat prodávat, nebo ne, Open Source může transformovat do nějaké z forem (ať už de-facto či de-jure) Shared Source, čili o jeho osud bych se neobával.
To, že by mel OpenSource vývojář ovládat VIM nebo CVS ještě neznamená, že se podobné nástroje pro vývoj používají v širším měřítku tam, kde je k dispozici komerční "náhrada" v podobě Visual Studia apod.
Co se "parazitování" týče, buďto s pomocí OpenSource získaného zdarma vyvíjíte Closed Source pro komerční účely, nebo ne. V každém případě jde o zajímavé mimotržní přerozdělování hodnot, pokud připustíme, že Open Source nástroje jakousi tržní cenu přece jen mají.
Hmm...a copak tohle nekdo rika, ze nekdo nepouziva OSS? O tom neni zadna rec, to preci i ten smudla melkor je pouziva. Pouze jde o to, jak me pak ta firma zaplati a ja tvrdim, ze kdyz firma skudli na vyvoji diky OSS. Nekdy je vhodne ho vyuzit, a jsou tam kvalitni produkty, to nikdo nezpochybnuje, pouze to, ze jsou to dotovane produkty, nikdo je nekupuje a tim se zlevnuje pracovni sila. A o tomtu je rec! V closed-source projektech najdu bez problemu praci za 50-100kKc/mes (u tech 100kKc je to spis na pozici architekt, ne vyvojar, ale programator ma kolem tech 50-60, architekt tech 80-100). Ale muzu tyhle prace najit. A co v OSS? Budu delat na PHP+MySQL a co dostanu? Budu rad, kdyz najdu praci za 30kKc/mes a budu si myslet jaky jsem king (proste tahle patlanina co mela byt jen prekompilator se prerodila jako Visual Basic do neceho hruzneho, proste je to pro jeste horsi patlaly nez ve VB, a proto jsou i tak placeni). A co tu NIKDO!!! neposlal je link na dobre placenou praci v OSS projektech u nas! Samy keci a VUBEC zadny fakta, jsou to proste jen a jen kecy fanatickych blbecku, za kterymi nejsou zadne prukazne ciselne argumenty. Proto se tu tak diskutuje, ptz je to dojmologii, ptz OSS nedokaze ukazat zadna cisla, natoz nabidnout dobre placenou praci.
Podívejte se ja,kékoli urážky jsou zbytečné.
Všechno to je o aplikacích. Když se o jedná o malou až střední firmu tak ji může Linux vyhovovat. Nemusím mít
server se softwarem SBS Windows 2000. Pravda je ta, že by se měl najít odpovídající model jak dostat peníze k programátorům. Nejsem odborník na GPL a tak nevím jestli musí být zdrojové kody automaticky zveřejněny. Podle mě by si každý zákazník mohl zakoupit program
1)Bez zdrojových kodů-....popřípadě získat zdarma.
2)Program se zdojovými kody.
Dále spíše následuje otázka jestli se jedná o firmu nebo soukromou osobu.
Pokud firma produkuje hodnoty a chce, aby produkt který používají nadále byl vyvýjen tak může platit
udržovací poplatek,TOHLE UZ DNESKA FUNGUJE,(jen soft neni OSS)
U soukromé osoby to je otázka toho, že se jí většinou
nechce za software platit vůbec, protože si nemůže soft odepsat z daní jako investici. Z toho důvodu je mnoho softwaru v domácnosti na černo.
Vše je to otázka marketingu. Co jsem zaslechl o oddělení marketingu (nebudu jmenovat ani pod nátlakem), tak tam je taky dost břídilů, kteří neumí vymyslet nic pořádného. Mají vysoké platy ale efektivita? Kolik lidí tam skutečně vytváří něco čím dokáží svůj projekt prodat? Ono když se pak vidí struktura firmy kde je oddělení marketingu větčí než výroby asi tak 5x. Pravda je nadruhou stranu taková, že je hlavně nutné prodat. Ale co a v jakém stavu ??
Když se vidí kvalita softwaru i od MS tak nevím. Jistě určitě se najde mnoho věcí co je dobrých. Otázka je jestli nenapsal někdo jinej a oni to pak od něj nekoupí a dají na to logo MS.
Každopádně pokud by si zákazník kupoval produkt za rozumnou cenu a dostal by k tomu i zdrojové kody tak nevidím co je na tom špatného. A pokud by někdo pak by tyto kody upravil a postavil na nic neco jiného mohl by mít aspoň za povinost mít napsáno u produktu "Založeno na ......"
Ještě by tu mohla být jedna myšlenka a to sice OTEVŘENOST FORMÁTU. Pokud by byly struktury souborů jednoznačně věřejně popsány bylo by aspoň jedno na jakém systému to či ono běží. A zbytek software si uzavři jak chces. Pak by se aspň zákazník mohl rozhodnout co chce jestli software do kterého nevidí
nebo to do čeho se může podívat jak čístě to je psaný. Je to otázka výkonu. I motor auta musí být vyladěný a mít úměrnou spotřebu a ne že jeho elektronika uprostřed běhu zkolabuje.
Každopádně nevidím důvod proč by software s otevřeným zdrojovým kodem nemohl být placený. Pokud peníze jdou na spravné místo.
musim predeslat, ze si nejsem u obou diskutujicich jisty, jestli jedeme legraci nebo jestli to mysli zucastneni skutecne vazne. Je-li tomu tak, doporucuji vyhledat odbornika. V pripade, ze bychom hovorili lehce a nad veci, nekolik pripominek:
dot-net technologie zatim neprinesla dukaz, ze ocekavani a hlavne sliby jak M$, tak mono projektu prinesou propagovane vyhody. Na webu jsou tisice prispevku, kritizujicich tuto technologii, ale googlovat snad panove umi.
Nekomu doporucovat jakykoliv jazyk je zcestne, poradny programator napise c-program v jakemkoliv jazyce. Samozrejme jsou mezi nami chudaci, kteri musi sahnout k Jave nebo podobnym udelatkam, protoze kdyby se meli sami starat o spravu pameti tak se z memory fault nevyhrabou.
K te uspesnosti. Potvrzuji, ze jsme jako komunita vzali na vedomi, ze marty vydelava tezke penize a jsme z toho celi vedle. Nekteri lide maji potrebu sdelit okoli, jaci jsou borci a kolik vydelavaji. Jako dukaz je to pochybne, pak je totiz lepsi si koupit flintu, dat se k mafii a vydelavat desetkrat tolik nez marty s Javou v bance.
Lide z top vedeni velkych firem a bank, tzv. CTO. Asi nekdo jako pan Salzmann. Co se schopnosti techto lidi tyce, o tom se nemusime dal sirit. Krast umeji, ano.
Software pro banky. To je pro me velky fenomen, proc si programatori pracujici pro banku mysli, ze jsou ti nejvetsi borci. I nafintena slecinka u prepazky, ktera ma misto mozku piliny tam vydelava 2 x tolik nez v jinem odvetvi. Banky plati proste 2 x tolik, a to vsude na svete. Kdo tam dela, tak se ma a je mu to prano.
Fanatismus. Firma M$ dela software, ktere castecne uspokojuje uzivatele, ktery pracuje interaktivne. Pro automatizaci je to software k nepotrebe. Je muj nazor. Jestlize si nekdo mysli, ze je to opacne - ok. Jestlize je to povazovano za fanatismus - take ok.
Vseobecne. Podobne clanky maji samozrejme pouze jediny cil. Aby si neco vydelal autor a majitel servru na reklame. Proto je samozrejme detinske se dozadovat ekonomickych dukazu a platebnich vykazu firem. Oba panove ale tento cil nepochopili a radi by svetu sdelili, ze OSS je hovadina , tak jak to dela pan Hlavenka na zive. Proti tomu nic nemam, kdyz se nekdo potrebuje vyjadrit. Nekomu ovsem doporucovat, aby se zacal zabyvat .NET nebo Visual buhvi co, je ale opravdu zcestne - ba dokonce fanaticke. Jeste vetsi fanatismus je ten martyho, totiz smysl zivota videt jako programator v bance. Martyho je mi lito.
Podle ubohé češtiny a neustálého opakování týchž slov usuzuji, že onen "marty" a pan Hlavenka je možná jedna osoba. Popřípadě nějaký Hlavenkův trabant... :-)
Martyho vám líto být nemusí, člověk, který používá jako nejsilnější argument výrazivo typu "100kKč" či "paraziti" asociuje pořekadlo "přání otcem myšlenky" :-)
free sw x proprietarni sw
open source x closed source
komercni sw x nekomercni sw
Free software (jako napr. Linux kernel) JE komercni software, nemusi se jim stavat (jak tu nesmyslne zaznelo). Svobodny (free) sofware je komercni software.
Vsichni rozumni se shodnou, ze je to o svobode. Chcete pouzivat kupr. MS Office? Pouzivejte je. Ja jsem udelal jinou volbu. A jsem GNU a dalsim vyvojarum vdecny za jejich praci.
Neparazituje spis ten, kdo nabyte znalosti nepouziva k obohaceni spolecnosti, ktera mu je zdarma poskytla?
Muj zivot nejsou jen penize, na neci pomery jich mam zrejme malo. Ale jsem spokojeny! Na smrtelne posteli me nijak neuspokoji astronomicke prijmy, ale neco uplne jineho ...
Linux kernel NENÍ komerční sofware. Pokud je dodáván jako součást komerčních projektů (Caldera, turboLinux, SuSE, RedHat Ad. Server), pak právě přejatá část linux kernelu je v celém produktu nezapočitatelná položka. Každý si ho může stáhnout z kernel.org a přesvědčit se sám...
Nehoukejte na mě...;-) Kernel Linuxu je free produkt, neboť to, co si účtuje RedHat, SuSE aj. firmy jsou poplatky za jeho systémovou podporu a využívání dalších nadstaveb (instalátoru, konfigurátoru, desktopového prostředí atd). Holý Linux Kernel se prodávat dost dobře ani nemůže, protože je k dispozici jeho zdrojový kód. Každý si ho může jediným příkazem zkompilovat sám.
> Samozrejme jsou mezi nami chudaci, kteri musi
> sahnout k Jave nebo podobnym udelatkam, protoze
> kdyby se meli sami starat o spravu pameti tak se
> z memory fault nevyhrabou.
Aaaa, pan je hardcore develooooper. Kdyz delame okynko s buttonkem Hello World tak jedine win32API a 3 kilometry dlouha inicializace okna je dukazem ze jste borec nejvetsi. :) No hlavne ze si to vsechno naprogramujete sam, ze? :)
1000x radsi necham spravu pameti na garbage collectoru (at uz v Pythonu,Jave nebo treba C#) nez se v tom hrabat sam. Kdyz programuju, tak chci neco uzitecnyho udelat a ne se hrabat v kravinach kolem, ktere za me pohodlne resi uz zminena technologie. To je, drahy priteli, znovu-vynalezani kola ! :)
nema to cenu komentovat, ptz jste napsal dost hlouposti...a jen pro zajimavost, prave v te nasi bance dela na primary dev nekolik mych byvalych profesoru z MFF UK se specializaci na bezpecnost a na optimalizaci systemu (nedelaji zde nejake kodovani, ale pochopitelne architekturu a konzultace) a krome toho i vsichni z nasi skupiny (krome jednoho kolegy) mame za sebou zahranicni praci v delce minimalne 3 let (vetsinou v usa) na vyvoji zakladnich serveru (vetsinou aplikacnich, jeden kolega oracle a sql server). Vsichni jsme v C/C++ delali skoro 8 let full-time a to na projektech, na ktere vy jste si jako obycejny smudla ani nesahl. a vsichni se shodneme, ze Java je idealni prostredi pro nase reseni. neni co dal komentovat, my davame penize firmam, co zivi vas nebo i tyhle servriky a my rozhodneme, co se bude pouzivat. ne nejaky takovy chudacek jako vy. a to ze mam hodne penez? budu to porad opakovat a to PRIMARNE pro komunitu techto parazitu, kteri umeji skutecne jen kecat a mysli si, ze jsou hardcore jen tim, ze delaji prime alokace. nebudu doporucovat abyste chodil k lekari (takove detiske argumenti pise opravdu jen hlupacek), ale radeji jdete na prednasku lidi z MFF UK o vyvoji, kde se dozvite, ze prave je uplne ukradene, v cem programujete, jestli mate pristup k systemovy zdrojum apod., zalezi na kvalite vedeni projektu, definovanych cilech, projekt dokumentech, architekture a spravne algoritmizaci a az hoooodne vzadu je samotne "delnicke" kodovani a technologie. vic neni k tomu co dodat, ptz zbytek jsou jen obycejne nesmysly.
Týýýýý vole, ty paraziti tě ale serou. Pokud bereš 100kKč tak jseš za vodou, vole, ne? Kdybych já bral 100kKč, tak bych určitě nečetl plané diskuse na rootu a dělal na tom abych bral 150kKč. Nebo tady něco nesedí? Oni tě ti paraziti něčím ohrožují, že? Nebo nejspíš ne. Tak sakra, já nevím. Pomóóóc já jsem se stratil. :-DDDDDDD
No konecne!!! :-)
Nejak nedokazu najit MODEL chovani cloveka, ktery, je tim, za koho se tady vydava, a pritom pise takovy pubertacky zakomplexovany kecy. Proste existence takoveho cloveka je mnohem nepravdepodobnejsi, nez bohata OSS firma :-)
Pokud by nekdo takovy prece jen existoval a snizil se k temto kecum, musel by existovat nejaky vedlejsi duvod.
Treba ve skole sbalil nejkrasnejsi holku jeho kamarad, ktery byl lepsi programator. Nebo uz je starsi a nekdo s OSS mu picha zenu. To je docela realne. Nejlepe se da utahnout zenska, ktera ma doma uplnyho vola :-)
Hura, pojdme vsichni delat do bank! Budem mit spoustu penez, zit si jak prasata v zite! To bude skvele!
V bankach tecou penize proudem (bohuzel i moje), to je uplne jinej svet. Kdyby si bral pekar to co banker, tak stoji rohlik dvacku. V nasi spolecnosti je zvlastni, ze to co potrebuji, treba ten rohlik, je levne a neda se natom nic vydelat (z pohledu bankere) a to co vlastne nepotrebuji (a lidem to neprinasi zadny primi uzitek), tedy napr. banky (nebo i reklama), je nekrestansky drahe a je z toho nejvetsi vejvar.
Nechtel jsem rict, ze v bankach pracuji blbci, urcite to jsou sikovni lide. Nadruhou stranu sikovnejch lidi je spousta. A na svete nejsou jenom penize.
Lada
Když si tady čtu diskuzi, tak musím říci, že i v příspěvcích Martyho a několika dalších je mnoho zajímavého, s něčím souhlasím a s něčím ne, ale co mne zvláště zaujalo je arogance, s jakou se vyjadřují. Popravdě řečeno pochybuji, že takoví lidé jsou schopni s někým spolupracovat nebo snad dokonce někoho vést.
Znám mnoho lidí, které považuji za velmi dobré odborníky ve svém oboru (a nejde jen o IT), kteří skutečně vydělávají výše uváděné vysoké sumy, ale aby se vyjadřovali takto, to jsem u nich nezažil. Naopak jsem podobné chování pozoroval u jedinců, kteří nedokáží upoutat jiným způsobem, než právě tímto předváděním se v pozici rádobysuveréna.
Co k tomu říci? Snad jen to, že takto arogantním vystupováním, jen zbytečně snižujete důvěryhodnost vašich příspěvků a zbytečně předem vzbuzujete averzi vůči jejich obsahu.
Mno, myslim ze v diskusi o opensource je docela jedno kolik si vydela programator v bance, protoze je jasne, ze nikdo nebude psat opensource sw pro jednoho zakaznika. (Nekdo uz to ostatne nekde nahore zminil.) Ale docela pochybuju ze si nekdo zarobi sto tisic psanim nejakych "beznych" programu (ucetnictvi, *office, apod.) - tam ma naopak podle me opensource sanci.
Zkuste si jen porovnat počet JSP a ASPX stránek na webu, aby jste si porovnal technologický přínos sedum let a dva roky staré technologie.
O ekonomickém přínosu Javy se nebavím z piety k Sunu.
Poradny programator napise c-program v jakemkoliv jazyce.... To je docela bomba: jako bych slyšel pány Chruščova a Jakeše...o)
Tento clanek se mi vubec nelibi. Mam pocit, ze autor poradne nerozumi ani programovani ani ekonomii.
Nejvic me zarazil ten odstavec, kde se pise, ze 95% programatoru dela na vnitrni rezii firem. A ze tedy nevadi, kdyz pisou OS, ktery konkuruje tomu co produkuje jejich firma. Jenze i tech 95% je ziveno tim co proda firma, i kdyz to vlastne vytvori tech 5% programatoru. Nehlede k tomu, z pomer 95/5 je IMHO sileny.
Nemyslim, ze vyvoj open source je zalozen na pouhe dobrovolnosti. V mnoha situacich jde o nutnost.
Napriklad Oracle iAS je zalozen hned na nekolika open source technologiich. Oracle se tak neprimo zavazuje vyvijet open source (ktery dodal za penize jako soucast sirsiho reseni), patrne stejna motivace stoji za silnou aktivitou IBM. V podobne situaci stoji velky podnik, ktery open source nasadi do provozu (chyby musi najit a casto take opravit jeho programatori, jako soucast sve prace a za penize podniku).
Zdroju je hned nekolik typu. Nadsenci motivovani nadsenim. Univerzity, ktere obvykle jsou motivovany citacemi a vysledky vyzkumu (diplomky, vedecke prace). Tyto dva zdroje jsou hlavnimi dodavateli invence a pokroku.
Velke SW a HW firmy, ktere vyviji open source z nutnosti, jako soucast sirsich reseni a nakonec firmy, ktere opustily obchodne neuspesne produkty (Smart a Open Office, Interbase a Firebird ...). Tyto dva zdroje dodavaji do sveta open source stabilitu a dospela prumyslova reseni.
Prvni garantuji vyvoj, druzi z nutnosti servis.
To, že se některé firmy daly na křížové financování OpenSource ClosedSource , popř. HW nikterak neimplikuje
A) že to dělají z altruistických důvodů, jako třeba svoboda uživatele, apod. fráze..
B) že půjde o pokus dlouhodobě ekonomicky udržitelný
Ono to totiž nejde zaručit ani u křížového financování HW ClosedSource, jak se o to (zatím relativně neúspěšně) snaží Microsoft se svým X-boxem. Každé dotování dříve či později bude muset skončit. A pak dojde na lámání chleba.
A aj, pravím Vám, sekera už je na kořeni stromů, a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně, kde je již jen věčný pláč a skřípění zubů...
Po precitani clanku som sa zamyslel kde este v inych odvetviach funguje podobny system ze niekto nieco tvori zadarmo, alebo skoro zadarmo a pritom cely system funguje.....
napadla ma analogia len s mniskami(tymi co su na misiach). Tiez musia z niecoho zit, a pritom nezistne poskytuju sluzby, pricom neviem o tom zeby nieco za to brali od niekoho. Zivi ich sice cirkev ktora ten system financuje i zastresuje, ale je to system hodne podobny opensource programatorom.
p.s. Som zato aby tym najlepsim po smrti udelili titul "svaty developer" ;)
To co tady vykládáte je čirá demagogie, která vychází spíše z vaší neznalosti než ze záměru. Motivací proč je soft nabízen zadarmo je velká škála, což vy evidentně nejste schopen vstřebat a tuším, že ani nechcete. Můžu Vás, ale uklidnit vy ani jiní lidé software "zadarmo" používat nemusíte, můžete klidně spát. :) Můžete používat software z principu, že je za peníze a já se na Vás za to zlobit nebudu ani nikdo jiný. :) Argumenty, že je open source neživotaschopný je proti tomu co se děje v IT oblasti. Rád bych, aby mi to někdo laskavě vysvětlil, proč se o OS (linux) zajímají, takové firmy jako je IBM a jí podobné firmy. Poučte mě pánové (dámy) a myslím to váženě, vysvětlete mi to někdo.
Ten důvod je samozřejmě velmi prostý a jeho cílem je vytvořit intelektuální, později i ekonomický trust proti Microsoftu, který je začíná nepříjemně ohrožovat i v oblastech serverových technologií.
Není to však nic, co by primárně sledovalo zájmy koncového zákazníka, potažmo konkurenční prostředí na trhu. Microsoft je natolik úspěšný, že jedinou zbraní je operační systém zdarma, popř. i se zdrojákem.
Jako uživatel bych měl však být zainteresován na tom, aby si firmy vyvíjející OS navzájem konkurovaly i za cenu toho, že bude produkt dražší: je to daň za technologickou pluralitu, která je hybnou silou evoluce.
Na druhé straně je existence OpenSource operačního systému projevem faktu, že se toho na OS už moc vylepšit nedá, resp. ne tolik, aby tyto features využili všichni zákaznící současně. Jde tedy o projev celkové krize SW průmyslu.
Dokonce i současné, v řadě oblastí dominantní postavení Microsoftu je pro tuto krizi signifikantní. Je důsledkem faktu, že tlak na láci předčí tlak na pluralitu IT průmyslu: pro výrobce HW, SW i uživatele je výhodnější (a levnější) se orientovat na jeden produkt, než jich suportovat víc a zodpovědnost za další rozvoj dobrovolně přenechávají jemu nebo OpenSource komunitě. Microsoft komplexností svých služeb a nabídky SW z této skutečnosti přirozeně těží.
IT průmysl má vůči ostatním odvětví to specifikum, že jako prostředí založené na využívání a sdílení datových služeb klade větší důraz na unifikaci, než odvětví jiných služeb. Postavení výrobce SW je tak do jisté míry podrobeno hysterznímu chování zpětné vazby: ti úspěšní na trhu určují de-facto standardy a jsou tím pádem ještě úspěšnejší, zatímco ti ostatní je musí následovat a jejich postavení se dále zhoršuje. Proto také např. na platformě PC nikdy nevládly dva operační systémy současně.
Serverový trh je tlaku na vnitřní standardy poněkud ušetřen: jednak je serverů řádově méně, než PC, jednak jsou od uživatelů odděleny technickou bariérou, jednak jde o nákladnější investiční celky s delším vývojovým cyklem, které nejsou tolik vystaveny evolučním tlakům.
To všechno uvádím proto, aby jste si uvědomili, že současné postavení Microsoftu i existence OpenSource je do značné míry specifickým projevem zákonitostí vývoje IT průmyslu, na které jsou klasické antimonopolní zákony z konce předminulého století prostě krátké.
To ja vim co je vede. Odpoved jsem spise chtel od lidí, kterí se o Open Source (napr. Linux) vyjadrují, že technicky i ekonomicky nezivotaschopne. Chtel jsem od nich slyset, ze v IBM jsou blbeckove, ze podporuji tuto vec a oni naopak jsou ti chytri, kteri vedi kolik bije. :) Ohledne dominovani Microsoftu by se dalo mluvit hodne dlouho, ale ten hlavni duvod vidim v tom, ze "velci" hoši jako IBM ..., tak trochu v minulosti na platformu PC kaslali a zdalo se jim to pod jejich uroven.
Jinak co chcete na operacnim systemu vylepsovat co se tyce koncepce o kterou snazite pri vyvoji. Zalezi jakou ma skladbu nebo chcete-li architekturu --- sprava pameti, api ... atd. a jestli je to vse dostatecne kvalitni.
Ostatne vzdy se to da vylepsovat. Myslenka ze existence open source operacniho systemu je dukazem ze vse vymysleno se mi zda jako nesmysl a až damagogicke (ne, neni to moje oblibene slovo :)). Zni to jako, ze napsat kvalitni operacni system je dnes trivialni vec a tak si par hosanu napsalo operacni system, "no boooze".
Mluvite o krizi v SW prumyslu a ja bych nerek ze je krize. Nebo jestli povazujte krizi, ze se nejvetsim hracum v oboru hnuly akcie dolu, pak to chapu. :)
OpenSource je ekonomicky neživotaschopné z principu a jeho podpora firmami IBM, HP to jen dokazuje. Ale nevím, proč bychom měli říkat, že v IBM jsou blbci, když to dělají (stejně jako Microsoft dotuje X-Box a sleduje tím širší cíle): Linux a OpenSource je pro ně nástroj konkurenčního boje: oni ho používají, rozvíjejí ale dávají si dobrý pozor, aby zdrojáky svejch vlastních produktů zveřejňovali tam, kde na nich jde vydělávat - a na rozdíl od Vás taky vědí dobře proč.
Historický důvod vlažného zájmu IBM o PC platformu je notoricky známý: představuje konkurenci k trhu mainframes.
Problém napsat kvalitní operacni system dnes není zdaleka tak velký, jako vnutit výrobcům HW, SW a uživatelům, aby ho používali. Schází-li zájem, je nutné klesnout s nabídkou hodně hluboko: nabízet zdarma, nabízet zdrojáky. Jenže se ukazuje, že na PC platformě nestačí k "úspěchu" ani to.
http://www.abclinuxu.cz/clanky/ViewRelation?relationId=29247
Co se krize týče, myslím si, že v situaci, kdy se IT průmysl dobrovolně vzdává práva na ochranu nových myšlenek a za almužnu rozdává svoje know-how k veřejnému použití si myslím, že je něco špatně - nebo to co se rozdává prostě know-how není.
Ostatně orientace na získávání příjmů z distribuce kopií místo z původní autorské tvorby je typická třeba pro pokleslý multimediální průmysl s deformovaným pojetím kvality - jak to ale, že totéž, co v oblasti masmédií většině lidí vadí najednou nevadí určité skupině IT profesionálů ?
Krize odvětví se může projevovat různě, nejen výkyvem kurzu akcií...
Zivota schopne to je z hlediska technicke funkcnosti i kdyz na to muze mit kazdy svuj nazor vychazejici z jeho potreb. Ekonomicke to je naopak tim, ze je to podporovane "velkymi" vlastne je to jedina cesta jak to donest se zachovanim tvare serioznosti zakaznikovi, ktery vyzaduje, alespon nejake zaruky, ktere spise vychazeji z image firmy nez z faktu ze nejake zaruky jsou. Bavime se doufam v oblasti operacnich systemu Win a Lin. I tak Open Source je zivotaschopne, nemyslim po strance ekonomicke i bez podpory onech firem jen nebude tak "nablyskane" a bude "podezrele" v ocich masa. Jinak OpenSource jako hnuti nebo jak rikate, nevzniklo za ucelem vydelavani penez, coz kritikum jeho ekonomickeho efektu nedochazi. Linus nikdy, alespon co ja vim, netvoril linux za ucelem vydelku. Takze se do komunity lidi netrefujte ti za situaci, ktera je nemohou.
---
co se krize týče, myslím si, že v situaci, kdy se IT průmysl dobrovolně vzdává práva na ochranu nových myšlenek a za almužnu rozdává svoje know-how k veřejnému použití si myslím, že je něco špatně - nebo to co se rozdává prostě know-how není.
---
Já myslím, že to není pravda. Pravni ochrana tam snad, horsi je to s tou faktickou. Oni dostribuji source za ucelem spoluprace, ale ne ekonomickeho efektu, alespon to je puvodni myslenka OpenSource. Musíte se rozhodnout, bud to hodnotne neni a pak vas muze cele OS nechat chladne nebo to hodnotu ma a pak chapu tu urcitou devalvaci, ale to mu se rika trh a jak jste spravne naznacil neni problem udelat operacni system (pokud máte dostatek financnich prostredku), ale ziskat pro nej uzivatele. Bohuzel vyvojari jsou tlaceni ke zdi a verte mi, ze se mi to take nelibi. Software stal komercnim zbozim jako cokoliv jineho, ale co s tim nadelate je to boj o zakaznika. Firmy zabivajici se vyvojem softu jesne inklinuji ke sluzbam je to videt, ze tam chteji vydelavat a na to potrebuji users a je jedno jestli se jedna o uzavreny soft ci otevreny, protoze maso se nikdy nebude zajimat o zdrojaky kernelu, proste to daji uzivateli za hubicku a hraj si. Vlastne se podbizeji, ale co muzou jinak delat oni je potrebuji. Source je zase atraktivni pro vyvojare, kteri tvori aplikace pro operacni system. Dokazu si predstavit, ze za rok nebo dva budou v Chipu davat orezane Windows na CD s online podporou na pul roku. Ja osobne pouzivam Linux, ale ne z duvodu, ze je zadarmo i kdyz to hraje take roli, ale ze mi vyhovuje po technicke strance a tim co mi nabizi. Nepodcenujte lidi ze jsou takovy hlupaci a skoci jen na to co je zadarmo a pritom nekvalitni i kdyz takovi se take najdou. Linuxu se to samozrejme netyka i kdyz co je dokonale, ze.
---
Historický důvod vlažného zájmu IBM o PC platformu je notoricky známý: představuje konkurenci k trhu mainframes.
---
Mozna ted, ale ne v dobe na prelomu 80 a 90 let kde je zacatek nastupu Microsoftu. Spis bych rekl, ze proste neverili, ze bezni lidi si budou kupovat pocitace domu a studovat manual a na obrazovce jim pritom bude blikat C:\>_.
...donest se zachovanim tvare serioznosti zakaznikovi, ktery vyzaduje, alespon nejake zaruky, ktere spise vychazeji z image firmy nez z faktu ze nejake zaruky jsou...
Počkejte, až tuto "drobnou" lest zákazník prokoukne...;-) Můj pocit spíše je, že orientace na financování z podpory povede k tomu, že se SW bude dělat tak, aby podporu opravdu potřeboval: nedodělaný, kryptický, sestavený ze spousty vzájemně špatně provázaných utilit (redirekce přes pipe je sice výkonný, ale jednosměrný a jednodimenzionální model komunikace) - s sice řadou potenciálních možností ale mnohem menším počtem dotažené funkcionality, atd.
OpenSource ... nevzniklo za ucelem vydelavani penez, coz kritikum jeho ekonomickeho efektu nedochazi.
Vtip je v tom, že tohle právě nedochází těm, kteří v této diskusi ekonomické postavení Open Source obhajují. Já v tomhle směru žádnými přehnanými iluzemi netrpím. Pokud ovšem OpenSource nedokáže do IT oboru přivést peníze - k čemu nám tu vlastně je ? Tříští vývoj a rozmělňuje kapitál, demotivuje zájemce o firemní výzkum, vnáší historicky překonané rovnostářské ideje do výrobního i spotřebního uvažování, vynucuje si rozsáhlé přerozdělování (od vývojářů k distributorům), je vůči trhu více či méně skrytě nepřátelské, neguje konkurenční prostředí a ignoruje nároky těch, kdo v něm primárně vytvářejí nové hodnoty: programátorů, vývojářů. Technický rozvoj nijak zvlášť neurychluje: ačkoliv za Linuxem dnes stojí veliké firmy, ve skutečnosti po deseti letech rozvoje na desktopy nic převratného nepřinesl.
..Source je zase atraktivni pro vyvojare, kteri tvori aplikace pro operacni system....
Víte - já si naopak myslím, že jde opět o jeden rozšířený mýtus (spolu s "významem" otevřenosti OpenSource pro security). To co vývojáři ve skuetčnosti potřebují je jasně definované, spolehlivé a robustní rozhraní, resp. API s adekvátní dokumentací, které se v čase nemění. Pokud mají vývojáři zájem o zdrojáky, tak především o zdrojáky v podobě ukázkových projektů, zbavených balastu propretárního řešení a které jim nevnucují nějaký individuální styl uvažování.
Zdrojové kódy a knihovny zdrojáků OpenSource vývojářům nic takového nenabízejí: jednak vždy řeší specifický problém - čili vývojář vždy musí počítat s tím, že jsou do určité míry proprietární, nerozšiřitelné, jednak řeší detaily, které pochopení principu jeho reuse ztěžují, jednak dokumentace ve formě komentářů je pro komplexní pochopení design patterns nedostatečná (alespoň všechny větší projekty lpějí na vytváření technické dokumentace). Nejde o principiálně nepřekonatelné překážky v řešení, ale komerční vývojáře zpravidla tlačí čas a má-li pro ně mít komponenta význam, musí jejím studiem strávit méně času, než kdyby si ji napsali ad inicio.
Koncepce OpenSource se snaží řešit kritický nedostatek rozhraní, API, knihoven, zkrátka zapouzdřené funkcionality tím, že vybízejí vývojáře k vystavování zdrojového kódu. Ale to je cesta do pekel, co se reuse týče, protože sdílením kódu ve zdrojácích se platforma dále tříští, nemluvě o důsledcích pro legislativní ochranu takové změti. Pokud vyvinete skutečně znovupoužitelné knihovny, není třeba vidět do jejich zdrojáku a naopak - pokud do takové knihovny sáhnete s tím, že změníte její rozhraní, přestává být reusable.
Pokud vývojáři nemají být tlakem na snižování nákladů tlačeni ke zdi, musí být schopni svým manažerům vysvětlit, co je na koncepci vzájemného míchání zdrojových kódů škodlivého a z dlouhodobého hlediska kontraproduktivního. Každý kdo hodlá supportovat nějaký projekt ví, že první co musí udělat, je zabránit zákazníkovi modifikovat zdrojové kódy. Ale zdá se, že pochopit takovou zásadu na globální úrovni (kdy je každý potencionálně jak vývojářem tak uživatelem OpenSource) je pro odbornou veřejnost trochu problém.
Nikdo Vám nebrání využívat Opensource prostředí a nástrojů pro vývoj ClosedSource řešení, ale technicky to znamená, že pokud z OpenSource jen berete a produkujete dále jen ClosedSource, pak myšlenku OpenSource efektivně zabíjíte více, než ti, co tu hájí ClosedSource jako takové.
Co se týče middleware, jako je Java nebo .NET, tam jsou dnes pozice prakticky vyrovnané, vzhledem k tomu, že ani Javu, ani .NET nemůžete volně modifikovat, v obou případech vznikají multiplatformní OpenSource napodobeniny a kompiláty obou platforme lze snadno dekompilovat do původní podoby.
Řečením založeným na OpenSource zbývá ekonomický prostor pro použití Linuxu jako platformy, zde však Microsoft snížil cenu web řešení prakticky na cenu nejlevnějších supportovaných distribucí na bázi OpenSource Linuxu (tj. méně než 1000 euro) - takže pokud budete chtít ušetřit i na tomto, budete muset svým zákazníkům vnutit distribuci nesupportovanou.
Myslím, že budete mít za čas s tímhle přístupem problémy, protože stejně jako OpenSource neznamená "zdarma", ani ClosedSource neznamená nutně "draho".
ClosedSource však přitom stále zůstane to nejdůležitější: totiž motivace do dalšího rozvoje, protože se o výsledky výzkumu nebude muset automaticky dělit se zbytkem nějaké komunity.
OpenSource je jako výprodej intelektuálního vlastnictví vlastně labutí píseň společností, které se vývojem ClosedSource neuživily. OpenSourcemá jednak formu intelektuálního pseudokartelu (firmy jako IBM, Sun, HP) mezi ssebou formou zdrojáků sdílí část svého know-how), jednak cenového dumpingu (intelektuální hodnoty OpenSource jsou sdíleny zdarma), který ovšem v konkurenční soutěži posléze poškodí nejvíc právě je.
Je otázka, zda by se neměly antimonopolní zákony věnovat také této problematice: pokud se největší firmy v oboru spojí a začnou si navzájem vyměňovat svoje know-how, jde v podstatě o podobné porušení zásad volné hospodářské souteže, jako když se domluví na společných cenách komodit. Z takové výměny mají totiž s ohledem na licence OpenSource bezprostřední prospěch jen ty subjekty, které se jí přímo zúčastní - v konečném důsledku však konkurenční prostředí trhu poškozuje a brzdí rozvoj odvětví stejně, jako jiné monopolistické praktiky.
Proč bych měl mít jako koncový zákazník zájem na tom, že se tři čtyři nejsilnější firmy v IT oboru spojí a vyvíjejí operační systém nebo middleware společně, aby tím vyřadily z trhu firmu čtvrtou ?
Ja jsem na tom podobne jako predchozi prispevek od No50, ale s tim rozdilem, ze uz nastesti nejsem programator. V IT delam 15 let a nyni kdyz vidim, jak je tlaceno na snizeni nakladu a dela se pro to vsechno, vyhazuji se primarne lidi, presouva se vyvoj do indie (napr. my uz ted mame pripravenou ramcovou smlouvu na 5 let a to jsme velka firma mobile service provider a penez mame ze nevime co s tim). Ono open-source a naklady za lincence jsou minimum, ve srovnani s naklady za platy. A akcionari chteji vyssi zisk a tlaci vedeni a pak stredni management (coz jsem napr. ja) do propousteni. Zkratka podle me je pozice programatoru jiz zbytecna, bude urcite jeste tak 5-10 existovat u nas, ale ten stav ma klesajici tendenci (jak nam ukazuji pruzkumy perzonalnich agentur). Proste kdyz indie ma nejakych 30milionu programatoru za cca 15$/hod kompletni naklad, tak se to neuveritelne vyplati (a cina je jeste levnejsi). Proc tedy zamestnavat lidi tady? Kdo bude potreba jsou project manageri, architekti a lide, co budou znat modelovani. A pak lidi na zelezo, ty nejsou obejit, ale mluvim zde o SW. Proto podle me vubec nejde o open-source, aby neco zlevnil, jde o tlak levne pracovni sily z vychodu a ten i u nas udela to, co udelal v mnoha zemich, ze presune tisice pracovnich mist do indie a ciny. Ale my nejsem usa a trh nedokaze udelat tolik novych mist pro ty vyhozene. Takze podle me to bude v IT velmi velmi tezke pro programatory a vsechny info co mame z hlavnich korporaci v CR tomu nasvedcuji. Proto svoje deti jsem dal radeji studovat prava a druhe biochemii, to ma lepsi budoucnost nez IT.
Pane "Jacku", nevim co jste zac, ale uz podle vaseho nazoru (a sam rikate, ze je to tendence cele vasi spolecnosti) bych rekl, ze vy a vas management asi netrpite dvakrat uspechy, ze? A kdo vi, treba jste nejaky studentik, ktery si tady honi sve ego.
Delam pro jednu zahranicni spolecnost. Zacinala s tim, ze mela SW vyvoj v Nemecku. Pote prisla asi nejaka hlava jako jste vy a rozhodla, ze se vyvoj presune do Indie. Asi po 3 letech vyvoje v Indii, zacala firma ztracet dosti vyznamne podil na trhu. Proste kvalita produktu sla dolu, management mel obrovske problemy s vyvojari v Inidii. Uz asi tri roky je vyvoj zde a firma je opet jednickou na trhu ve svem segmentu samozrejme. Takze co z toho plyne? Ze dobry management vzdy zvoli cestu nejlepsi a tou je kvalita za rozumnou cenu. Neni totiz vzdy dobre setrit na necem co tu firmu zivy, ze?
OpenSource se rovněž snaží těžit z úspor. To ještě nemusí znamenat, že je špatný, nicméně fakt že zveřejníte zdorjový kód znamená, že se musíte živit jeho implementací, nebo něčím jiným. Pokud pro vás bude primárním zdrojem příjmu něco jiného, zákonitě to donese úroveň rozvoje toho zdrojového kódu.
OpenSource může být levnejší ale v případě, že koncového zákazníka zajímá ClosedSource řešení, rozhodují jak celkový technický přínos řešení, tak celkové náklady na implementaci. Vlastní náklady na OpenSource v něm zpravidla hrají zanedbatelnou úlohu, srovnejte si to sám : např. jak prostředí ASP(X) tak PHP je zdarma, jak MSDE, tak mySQL nebo Postgres jsou pro použití na internetu free a co se výběru operačního systému týče, máte k dispozici osvědčený WinServer s cenou pod 1000 euro, nebo některé řešení supportované na bázi Linuxu (RedHat, SuSe) v ceně srovnatelné: ve skutečnosti si myslím, že za SW neušetříte zákazníkovi nic.
Pokud navíc budete muset za srovnatelných podmínek dosáhnout konektivity na prostředí desktopů (kancelářské a groupware aplikace), budete se muset v případě, že použijete OpenSource platformu a vývojové prostředí o hodně víc snažit - anebo být prostě dražší. Výsledek Vašeho snažení bude beztak proprietární a nestandardní, obtížně udržovatelný atd.
Co pak tedy vlastně Vašemu zákazníkovi v podobě řešení založeného na OpenSource hodláte nabídnout jako přidanou hodnotu ?
pokud chcete priklad, tady je jeden docela pekny:
hhp://www.zope.com/
Zope Corp. byla zalozena v 1995. V roce 1997 bylo do spolecnosti investovano kolem 35 mil. dolaru.
Na doporuceni svych VC Investoru "Opticality Ventures" ZOPE vydala svuj software jako opensource, soustredice se na poskytovani sluzeb a podporu. Od roku 2000 se Python Labs (jadro vyvojaru Pythonu) staly soucasti ZOPE.
Python i Zope jsou dostupne pod OSI certifikovanymi licencemi.
Spolecnost ZOPE zamestnava pres 30 IT specialistu a taky nejakeho managera nebo dva.
Jejich produkty slouzi v Navy,
NATO, NASA, SGI, CBSNEWYORK a mnoha dalsich spolecnostech, casto jako klicova technologie integrujici informacni systemy. http://www.zope.com/ZopeClientList
Opensource jim umoznilo:
- rozsirit podporu a vyvoj po cele zemekouli,
kde se na vyvoji podili mnoho studentu i profesionalu (osobne jsem mnohe z uzivatelu a vyvojaru potkal na konferenci v Berline; kazdy byl jiny -- studenti, sw a isp firmy, nezavisli konzultanti),
- pojmout vetsi cast trhu aplikacnich serveru a CMS systemu.
- pojistit budoucnost sve spolecnosti
Proc se rozhodli pro Open cestu je napsano tady:
http://www.zope.org/Members/paul/BusinessDecision
Urcite si to prectete! Skvely clanek. Primo od zakladatele firmy.
To bylo tak nejak z toho globalniho pohledu, ted neco o kvalite software:
Na jedne z prvnich opensource verzi ZOPE nalezla komunita uzivatelu z celeho sveta stovky chyb a nesmyslu. Takto je to v kazdem komercnim sw, ktery se otevre (s nekolika vyjimkami).
Postupne lide z celeho sveta, odbornici na slovo vzati, profesionalove poskytujici sluzby svym klientum, zacali pomahat vylepsovat ZOPE.
Proc? Protoze je to situace vyhra-vyhra. Lepe jim to umoznuje prodavat sluzby svym klientum a taky jim to pomaha zvysovat svoji vlastni produktivitu (chapu, ze se to nekomu nemusi zdat pravda, ale je to tak - casto malinkata zmena v systemu je velky rozdil v kvalite zavisleho produktu).
Zope uvedla svuj CMF (Content Management Framework). Tento skvely engine na tvorbu portalu mel ovsem otresny uzivatelsky interface. To podnitilo nektere profesionaly v poskytovani sluzeb, aby napsali lepsi. Casem se k UI skinum pridavaly dalsi funkce.... a vznikl system Plone. http://www.plone.org/
Plone je typickym OS projektem, ktery vznikl bez investic a bez puvodnich penez, ale je delan pravymi profesionaly a s velkym nadsenim.
Plone se stalo uznavanym a pouzivanym CMS jeste dlouho pred verzi 1.0, dnes je to pravdepodobne nejsilnejsi opensource nastroj pro delani portalu,
konkurujici dobre i drahym, uzavrenym systemum -- a to nejenom cenou!
Na irc kanale #plone na irc.freenode.net je mozno zdarma ziskat podporu primo od lidi, kteri plone vyvijeli a vyvijeji. Proc to delaji? Ciry altruismus? premyslejte...
A Plone, ZOPE, CMF pouzivaji Python.
Tento dobre navrzeny jazyk je pravdepodobne nejlepsim skriptovacim jazykem dneska.
Je platformove nezavisly, snadny k nauceni, zvlada vyborne malinkate programky i obrovske projekty, je vhodny pro uceni na strednich skolach i pro profesionalni programatory. Muzete python zaclenit do sve aplikace, nebo svou aplikaci zaclenit do pythonu.
Jim Fulton, tvurce ZOPE, se vyjadril takto:
Dlouho pred tim, nez jsme zacali vyvijet ZOPE,
kdyz jsem se pridal ke spolecnosti a zvazovali jsme strategicke nastroje pro vyvoj naseho software. Premysleli jsme misto Pythonu o Jave,
ale nakonec jsme si uvedomili, ze Python je konkurencni vyhoda. V Pythonu muzete programy vyvijet mnohem rychleji, protoze to je jazyk vyssi urovne. Je to velice prehledny a jednoduchy jazyk. Takze muzeme byt konkurenceschopni -- rychlejsi nez jine spolecnosti, pouzivajici napriklad Javu nebo tehdy jeste C++ či PERL.
Dalsi priklad? Co treba google, nepouzivate ho denne? Google stale najima programatory, co umi Python.
Protoze je Python opensource, maji autori Pythonu maly plat?
Jeste moje osobni poznamky k Pythonu a Jave:
Vy vsichni, co pisete programy pro Javu, cetli jste licencni pozadavky firmy SUN pro pouzivani Javy? Vite, ze muze SUN kdykoliv pravo na pouzivani JAVY komukoliv odreknout?
Kdyz se divam na SCO, uz dnes nejde verit nikomu Zatim to od SUNU necekam, ale kdovi, jestli ho koupi M$, treba vypovi vsem uzivatelum licence na pouzivani JAVY,
coz znamena smazat vsechny kopie a znicit CD.
Bude stihat open implementace za poruseni nejakych prav a Java skonci. Co potom vase slavne JAVA servery?
U Pythonu neco takoveho proste nehrozi.
Prosim nezacinejte diskuzi na tema python/ruby/php/perl/xxxx, uvadim pouze Python a Javu jako exemplarni priklad (A to se tvrdi, ze Java je open standard -- NENI).
Co se tyka Javy, myslim, ze se da prirovnat k Pascalu a ze casem skonci podobne jako Pascal na smetisti SW dejin. Je mi lito lidi, co se ted JAVU (nedejboze PASCAL) jeste uci na skolach. Tyto jazyky pro vyuku nejsou vhodne, spise zacatecniky od touhy po programovani odradi.
Muzete dat legalne cd s javou svemu studentovi, aby si to doma zkusil? NE! Zakazuje to licence.
Nemuzete ani mit JAVU ve sve vlastni distribuci linuxu, pokud nepodepisete se SUNem special smlouvu.
Prosim, lidi, CTETE ty licencni pozadavky a opravdu si vsimnete, s cim vsim je nutno souhlasit.
---
MMCH: nikdy jsem nesouhlasil s cenzurou, ale kdyz tady ctu ty prispevky, tak to uplne chapu...
Mam pocit, ze par lidi tu hodne lze a snazi se root a OS zdiskreditovat a zlikvidovat.
Jako kdyby je opravdu platil nejaky ten drzy plesoun od konkurence, aby tady delali problemy...
O reseni vyhra/vyhra temto trollum zjevne nejde... Lidi, kteri neuvazujou vyhra/vyhra by se meli vazne zamyslet nad svym zmrsenym zivotem. Tento navyk (mysleni vyhra/vyhra) je potreba pestovat, zpusobuje to opakovanou vyhru.
Zverejnovani IP adres bych uvital. Mozna to mirne zvedne uroven.
Asi by to chtelo udelat par takovychto clanku, vzit si vzdy nejakou spolecnost, co vydelava na opensource a udelat s ni rozhovory a napsat jeji story. Se Zope/Plone muzu pomoct, ale chce to ceske firmy...
HMM pekne jsem se rozepsal - pripadam si jako grafoman ;) sorry, ze to je tak dlouhe.
...Mam pocit, ze par lidi tu hodne lze a snazi se root a OS zdiskreditovat a zlikvidovat....
Spíš mám pocit, že tu nepříjemně hodně lidi poukazuje na to, že se root a jeho někteří horlivější čtenáři snaží zdiskreditovat sám..;-) Zveřejňování IP adres v době datových služeb nikomu nepomůže - ale líbí se mi, jak se zastánci "svobodného" software snaží prosadit myšlenky "sledování velkého bratra". Stejně jako komunisté máte plnou pusu rovnosti a svobody ale skutek utek, jakmile jde o názory, které jsou vám nepohodlné..
Co se roota a Javy týče, líp bych je tady neshodil ani já sám...;-) - projevujete se tu jako naprostý šílenec... Být členem redakce roota, smazal bych váš grafomanský příspěvek mezi prvními.
"Vaše jméno" je troll.
Proto na tento vypad silence nebudu reagovat, a totez bych doporucil ostatnim, aby se diskuze nezvrhla jako na "oblibenem" živě. Proste tohoto "cloveka" a jemu podobne ignorujte...
Pokud bych se v otazce Javy spletl, o cemz pochybuju, ostatni neplati?
Nebo spis plati, ze kdo chce psa bit, hul si vzdy najde? A kdyz nenajde hul, zkusi hazet kamenim, nebo alespon nadavat?
Javu jako platformu samozřejmě Váš oblíbený Python těžko nahradí, mj. už proto, že i Java existuje v OpenSource podobě. Myslím, že je to stále životaschopné multiplatformní prostředí.
Stejně jako Pascal nezanikl jen proto, že se to domníváte: je základem Kylixu - prvního vizuálního OpenSource vývojového prostředí pro Linux vůbec (když pominu Visual TclTk).
Článek sice mluví o open source, ale významně uspěla licence GPL. Systémy open source asi jen tak nezaniknou. Jiná věc je, kam až se bude šířit GPL.
Pro řadu případů totiž může být výhodné mít společnou a otevřenou platformu (jako je třeba Linux, Xfree, Apache, SQL...) a nad takto otevřenou platformou si vyvíjet své aplikace již zavřeně.
V okamžiku kdy ale nemůžete sebou psanou aplikaci svobodně "zavřít", dostanete se do problémů:
- pokud si aplikaci vyvíjí zákazník a aplikace skrývá jeho know-how, nebude mít zájem použít open source (GPL) platformu
- dtto pro jakéhokoliv vývojáře s unikátním know-how pro aplikace, které chce zpeněžit jako dodavatelská firma
- dodavatelské firmy též neseženou investory, protože GPL+zdarma šíření návratnost nezajistí
Linux může teoreticky porazit Windows, ale ne, pokud jeho knihovny budou pod GPL, tj. vyžadovat, aby je využívající aplikace byly také GPL.
Jediná možnost, jak na GPL přímo vydělat, je na doprovodných službách typu "údržba patchů software"+"instalace a konfigurace". Jenže ne každý software potřebuje masivní podporu tohoto druhu, aby se na ní dalo vydělat (to v článku ostatně je) a u výnosů služeb druhého typu je pro vývojáře obtížné zajistit jejich inkaso. Pokud produkt podporu ani jeho druhu nepotřebuje, s licencí GPL ho nezaplatíte a tak ho nikdo nebude ani vyvíjet. A ne všechno se dá vyvinout nadšenci na školách a po večerech, nebo ani nepřijdete na to, že by to stálo za to. To ale pro zákazníka skutečně není výhra.
Další (v článku spíše opomenutou) možnosti je vydělat na GPL nepřímo. Např. výrobcům PC hardware je jedno, jaký OS na jejich železe běží a jsou schopni nasypat nějaké peníze do jeho vývoje, zvlášť když tím odstaví konkurenta (IBM). Možná lze nalézt i jiné obchodní modely, jak na open-source vydělat.
Jinak řečeno - jestliže Microsoft mohl zničit profitabilitu Netscape Navigator tím, že svůj Explorer rozdával zdarma přibalený ve svém OS, stejně mohou výrobci něčeho jiného přibalit celý operační systém. Pozor - ale vždy musí existovat to něco většího, na čem skutečně vydělají a z čeho to zaplatí.
Takovéto subjekty mohou zajistit, že platforma open source s licencí GPL vznikne a bude udržována. Mezi podporovatele by mohly patřit i softwareové firmy jako třeba Oracle, ale musely by mít jistotu, že platfforma nezdegeneruje časem do "úplně GPL" a bude pro ně samé rázem nepoužitelná. Nakonec může být i pro takové firmy vhodné udržovat na trhu alternativy, k Windows Linux, k Linuxu Windows.
Obecně mám totiž pocit, že většina softwareových vývojářů by dala pro knihovní produkty přednost "Library (Lesser) GPL", jakkoliv jí někteří skalní zastánci GPL nemají rádi. Část prostředků pak takový vývojář může věnovat/obětovat na rozvoj otevřeně použitelných knihoven, podstatnější část na své aplikace.
Jinak open-source, ale ne zdarma či GPL, se může prosadit, pokud budou platby za použitý kód zajišťovány jinak, např. trustworthy computing atp. Ale nejsem si moc jist, zda to je právě to, o co by lidem jít mělo.
Myslim, že ani GPL samotná nemá moc jasno, na co se vlastně vztahuje - ve význaku sice povoluje šíření prací odvozených z kompilátu mimo GPL, ve výkladu však uvádí příklad, který to vylučuje. Samozřejmě, kdybych měl vzít GPL doslova v tom nejužším možném významu, pak žádná aplikace využívající API Linuxového jádra by nemohla být jiná, než GPL. Takhle ale myslim problém nestojí - i původní GPL se (podle mě) vztahuje na projekty, které linkují knihovny A) staticky B) na úrovni zdrojového kódu (copy&paste). Jinak by GPL byla vlastně prakticky nepoužitelná - nicméně to neznamená, že není definovaná velmi vágně a jistě se v budoucnosti nevyhne celé řadě sporných výkladů.
To mj. znamená, že projekty napsané s využitím GPL middleware (jako příklad) nemusí být uvolňovány pod GPL, ale např. projekt využívající GPL balík napsaný v PHP SquirellMail už ano (vím nejméně o dvou komerčních implementacích SquirellMail, které takto GPL jednoznačně porušují, protože zdrojáky jejich implementace nejsou dostupné). V takovém případě máte samozřejmě pravdu a je pravda, že se komerční subjekty, zabývající se vývojem Closed a OpenSource musí pečlivě dbát, aby nedošlo k infikování jednoho typu kódu druhým (což má samozřejmě negativní důsledky na fragmentaci vývoje a jeho náklady).
LGPL se (opět podle mé interpretace) vztahuje na de-facto na projekty, které využívají OpenSource kód v původní, tj. nezměněné podobě - nikoli tedy jen staticky či dynamicky linkovaný jako knihovny. Fakticky je LGPL zatím chráněno relativně málo projektů, nicméně časem tak může vzniknout v právní ochraně OpenSource pěkný zmatek: např. když nějaký vývojář zabuduje upravený OpenSource zdroják do produktu s GPL licencí a jiný jej bude distribuovat i nadále pod LGPL, takže pak vlastně nebude jasné, který kus kódu je chráněný jakou licencí.
Problémy s profitabilitou OpenSource samozřejmě existují už dnes a nutí firmy jeho principy všemožně obcházet. Např. RedHat vystavuje na svém webu jen zdrojáky svého Advanced Serveru, nikoliv už hlavičkové a konfigurační soubory - natož nějakou dokumentaci. V praxi to znamená, že zdrojáky RedHat AS jsou vám k ničemu, pokud si na jejich základě budete chtít ověřit např. integritu binárek, které obdržíte v rámci instalace RHP. Tím odpadá jedna deklarovaná výhoda OpenSource, totiž transparentnost vůči uživateli. Další fígl je uvolňování zdrojových kódu se zpožděním o jeden a dva buildy (což je např. specifikum Lindows) - opět s týmž důsledkem: zdroják sice máte, ale nemáte jistotu, že patří k Vašemu produktu a pokus využít ho pro svépomocnou úpravu produktu může kolidvat s následně vydanou verzí binárek.
Svým způsobem se tedy model OpenSource transformuje do jakési verze SharedSource, pod kterým zveřejňují zdrojové kódy svých produktů Microsoft, Sun a další firmy za různých licenčních podmínek: nezřídka i volnějších a "svobodnějších", než je samotná GPL: např. Microsoft umožňuje výrobcům driverů portable device modifikovat Shared Source Windows CE pro vlastní komerční potřebu bez nutnosti uvolňovat zdroják, apod.). Uvádím to proto, aby nevznikl falešný dojem, že FreeSofware má něco společného se svobodou: je to pouze PR, obchodní název určitého distribučního modelu software.
pokud si aplikaci vyvíjí zákazník a aplikace skrývá jeho know-how, nebude mít zájem použít open source (GPL) platformu
Sám osobně GPL zrovna v lásce nemám, ale v tomhle se jí musím zastat. Pokud si ten zákazník aplikaci vyvíjí jen pro vlastní potřebu a nebude ji nikam šířit, nemusí nikomu zdrojáky dávat. Tedy ani své know-how.
tak ses nam tu vyblil pod kazdy prispevek, vsechny jsem si je zkopiroval. V rade z nich pouzivas i cizi slova. Klobouk dolu. V jednom z tech clanku ale pises:
< ------ >
IT prumysl ma vuci ostatnim odvetvi to specifikum, ze jako prostredi zalozene na vyuzivani a sdileni datovych sluzeb klade vetsi duraz na unifikaci, nez odvetvi jinych sluzeb
< ------ >
O unifikaci, normalizaci a typizaci nemas chlapce nejmensi poneti. To se ale nedoctes v marketingovych pospektech od M$.
Doufam, ze to dotahneme na tech 200 postingu.
Zdar.
Copy&paste zdar.
Jeden z projevů této unifikace je, že k tomu, aby jste se prosadil s vývojem SW by jste měl nejen respektovat existující rozhraní tak, aby váš produkt mohl produkovat se stávajícími, ale i definovat nová pro komunikaci s produkty budoucími.
To je něco, co ostatní průmyslová odvětví zatím nepotřebují a současné generaci OpenSource SW chybí - slabé využití rozhraní. Než se začnete hádat, ukažte mi, jaké prostředky nabízí v tomto směru třeba OpenOffice. Jak je možné řídit běh makra OO z jiné aplikace - třeba shell skriptu nebo webové stránky ? Nebo jak OpenOfficce dokáže komunikovat s databázemi ? Umí např. využívat DB rozhraní PHP ? Jsou DB funkce použitelné ještě někde jinde, než v PHP ? Podporují GUI aplikace Linuxu vůbec nějaký společný formát schránky (třeba RTF, WMF, EMF) ?
To je úroveň unifikace, normalizace a typizace, přes kterou se roztříštěný vývoj OpenSource přenese těžko. A neříkejte prosím, že o takovou funkcionalitu nikdo nestojí v okamžiku, kdy bojujete o každé promile market share...;-)
Proč ne, umět může (OO ovšem pracuje s DB asi na úrovni spíš MS Query, než Accessu) - ale o tom přece řeč momentálně neběží.
MS Officce ovšem k přístup k DB používá ty samé funkce a to samé rozhraní, jako ASP/WSH/DHTML skripty nebo třeba PHP s myOLEDB. Mluvím o unifikaci rozhraní, se kterým má OpenSource zjevně potíže.
odkaz na DB features OO by měl spíš být :
http://www.unixodbc.org/doc/OOoMySQL.pdf
Když se nad tímto dogmatem zamyslíte a přijmeteho za vlastní, není potřeba dokazovat finanční nebo jiné stránky OpenSource. Dukaz misto slibu je funkcni distribuce linuxu.
Sdílení informací umožńuje lidstvu dosahovat rychlejšího pokroku... Celá historie vědy je na tom postavena.
A takové výroky jako "Opensource mozna bude platformou .... pokud ...", ty jsou uplne od veci, protoze Free software a OpenSource jiz dobrou platformou JE. To je také duvod dlouhé diskuze tady -- jinak by to nikoho nevzrušovalo...
Informace chce byt svobodna a Software to chce taky. Zeptejte se sveho software...
Informace sama o sobě namá zájem o nic, na jejím šíření jsou zainteresování její uživatelé - jenže už ne původci, kteří do ní vynaložili svou fitness.
Z evolučního hlediska rozhoduje to, co je maximálně užitečné pro všechny: proto se taky genetická informace nevyměňuje mezi druhy libovolně, ale striktně respektuje mezidruhové bariéry.
Nebojte, příroda nejlépe ví, co je pro ni nejlepší - to jen lidstvu vždycky trochu trvá, než to pochopí... OpenSource jako Linux zatím dobrou platformou není, pokud není ekonomicky soběstačný: zatím je skleníkovou květinkou, hýčkanou některými firmami v domění, že se jí podaří otrávit jiné firmy. A to zatím ignoruju technické důvody: vzdálenost v usability mezi Linuxem a Windows je mnohem menší, než svého času OS/2 a Windows a nestačilo to.
Ale to všechno je zatím pouhá spekulace: časem se může ukázat, že Linux je ve své oblasti použití docela dobrá platforma, jenže do jeho vývoje odborná veřejnost prakticky nezasahuje více, než do SharedSource Windows. Proklamované výhody OpenSource se tak zůstanou vznášet v rovině idejí.
Všiměte si, že ani Microsoft si nezavírá k OpenSource úplně vrátka. Např. rozsah jeho SharedSource iniciativ jsou ve srovnání s firmami jako Oracle, SAP nebo třeba Adobe docela velký - a pak je zde jeho proklamativní orientace na platformu .NET.
Microsoft mohl např. oproti Javě implementovat do .NETu nějaký obfuskační mechanismus, ale vcelku rozumně od toho upustil. S ohledem na infrastrukturu .NETu je tak všechno, co pro .NET či Javu vytvoříte apriori OpenSource - bez legální možnosti jej modifikovat, ale nikoliv technické, protože dekompilace MSIL na původní zdrojový kód 1:1 je snadná. A tam někde jsou zřejmě hranice OpenSource filozofie jako takové: podle mojí vcelku opatrné extrapolace si ClosedSource řešení zachovají legislativní čistotu ClosedSource (zůstanou elektronicky podepsány vůči modifikaci), ale přesto zůstanou transparentní s ohledem na security apod. Spojí se zkrátka výhody obou přístupů a současná propaganda kolem Closed a Open Source filosofie postupně utichne.
Tam někde bude také spočívat hlavní oblast uplatnění koncepce označované "SW jako služba", webových služeb a řešení založených na www konektivitě. V nejbližší době bude současně zřejmě přibývat podíl off-line řešení web aplikací, čímž dojde ke částečnému propojení světů desktopových a web aplikací.
Samozřejmě, stále zde zůstane široká skupina boxovaného SW, která je a zůstane ClosedSource - hry, multimediální SW (audio/video/3D modelovací aplikace, představující díky své vazbě na HW technologickou špičku), stejně jako bude absolutně (ale zřejmě nikoliv relativně) narůstat oblast public domain a middleware, odvozeného od Open Source. Bude se ale i nadále využívat primárně pro tvorbu Closed, nikoliv Open Source aplikací.
To vše za předpokladu zachování dosavadní koncepce SW jako sekvenčního sledu instrukcí pro činnost van-Neumannova Turingova stroje. Pararelní a distribuované algoritmy založené na nové generaci procesorů zřejmě náš pohled na SW od základu změní. Ale to už je příliš futuristická spekulace.